<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Ch-101, řízená střela &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/ch-101/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 12 Nov 2026 01:21:23 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Ch-101, řízená střela &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Ch-101 je namířena Západ a Evropa s tím musí počítat. Kreml ví, že ohrožuje NATO až po Velkou Británii</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-je-namirena-zapad-a-nebezpecna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 07:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[strategický bombardér]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=374234</guid>

	
					<description>Ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101 dokáže zasáhnout cíle tisíce kilometrů od místa odpalu. Ukrajina ale ukazuje, že ji lze sestřelit, a že bombardéry, bez nichž je nepoužitelná, Rusku docházejí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si sedmimetrovou střelu, která letí třicet až šedesát metrů nad zemí rychlostí kolem 700 km/h a nese hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. Nemusí vstupovat do prostoru protivzdušné obrany protivníka, protože ji bombardér vypustí stovky kilometrů od cíle. Přesně tak funguje Ch-101, a přesně proto je konstruována jako zbraň pro údery na vzdálené, strategicky cenné cíle. Nikoli na frontovou linii, ale na energetickou infrastrukturu, velitelská centra nebo průmyslové uzly hluboko v týlu. V kontextu NATO to znamená jediné: evropská města.</p>



<h2 id="h-dolet-kter-sah-a-k-britsk-m-ostrov-m">Dolet, který sahá až k britským ostrovům</h2>



<p>Kolem doletu Ch-101 panuje ve veřejných zdrojích pozoruhodný rozptyl. <a rel="nofollow" href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/">CSIS Missile Threat</a> pracuje s konzervativnějším odhadem 2 500 až 2 800 kilometrů a připouští neověřené ruské tvrzení o 4 500 km. Naproti tomu <a rel="nofollow" href="https://www.missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/russia/kh-101102/">Missile Defense Advocacy Alliance</a> uvádí rozmezí 4 500 až 5 500 km. Rozdíl je obrovský, a má přímý dopad na to, co všechno je v dosahu.</p>



<p>I při konzervativnějším odhadu ale platí klíčový detail: bombardér Tu-95MS nebo Tu-160 nemusí startovat z centrálního Ruska. Stačí posunout odpalovací linii severněji, nad Barentsovo moře, a geometrie se dramaticky mění. Při vyšších odhadech doletu a severní trajektorii letu pokrývá Ch-101 celé evropské území NATO včetně Velké Británie. Kreml to ví a právě proto si tuto zbraň drží jako nástroj strategického nátlaku.</p>



<p>Ukrajinské ministerstvo obrany navíc upozornilo, že Rusko část „nadbytečného&#8220; doletu obětovalo výměnou za těžší hlavici, tandemovou bojovou část o hmotnosti kolem 800 kg místo původních 450 kg. To naznačuje, že Moskva přizpůsobuje střelu aktuálním potřebám na bojišti, ale zároveň tím nepřímo potvrzuje, že původní dolet byl výrazně vyšší, než kolik dnes střela reálně uletí.</p>



<h2 id="h-ukrajina-dokazuje-e-ch-101-nen-nezastaviteln">Ukrajina dokazuje, že Ch-101 není nezastavitelná</h2>



<p>Válka trvající přes čtyři roky přinesla tvrdá data. Podle ukrajinského ministerstva obrany zachytila ukrajinská protivzdušná obrana od začátku roku 2026 přibližně 88 % střel Ch-101, Ch-55 a Ch-555. To je číslo, které zásadně relativizuje obraz „nezastavitelné&#8220; zbraně.</p>



<p>Slabiny Ch-101 jsou strukturální:</p>



<ul><li><strong>Subsonická rychlost</strong> – střela letí přibližně rychlostí 0,58 Machu (asi 700 km/h), tedy výrazně pomaleji než zvuk. Oproti balistickým raketám dává obráncům podstatně více času na reakci.</li><li><strong>Dlouhá doba letu</strong> – při útoku na vzdálené cíle je střela ve vzduchu desítky minut, někdy i hodiny. Každá minuta navíc znamená čas pro detekci, sledování a zásah.</li><li><strong>Předvídatelné koridory</strong> – opakované použití stejných tras usnadňuje rozmístění obranných systémů.</li><li><strong>Nízký letový profil</strong> – let ve výšce 30–70 metrů sice ztěžuje radarovou detekci, ale jakmile je střela zachycena, její pomalá rychlost z ní dělá relativně snadný cíl.</li></ul>



<p>Britský think-tank IISS to ve studii z května 2025 shrnul přímo: relativně nízká rychlost a letová hladina tohoto typu střel zvýraznily jejich zranitelnost vůči pozemní protivzdušné obraně. Rusko na to reagovalo čtyřmi zdokumentovanými modernizacemi, od změny navedení přes instalaci palubních prostředků radioelektronického boje až po kazetové submunice. Adaptuje se, ale směrem k hrubší destrukci těch střel, které projdou, nikoli k tomu, aby projít dokázaly všechny.</p>



<h2 id="h-bombard-ry-st-rnou-a-ub-vaj">Bombardéry stárnou a ubývají</h2>



<p>Tady leží podle nás nejdůležitější část celého příběhu. Ch-101 není pozemní ani námořní střela. Nelze ji odpálit z mobilního odpalovače ani z ponorky. Jedinou platformou jsou strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, a těch Rusku prokazatelně ubývá.</p>



<p>Expert Pavel Podvig uváděl v lednu 2026 celkem 42 letounů Tu-95MS a 15 kusů Tu-160 v ruské strategické aviaci. Jenže v červnu 2025 provedla Ukrajina operaci Spiderweb, úder na ruské letecké základny, při kterém bylo podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://carnegieendowment.org/russia-eurasia/politika/2025/06/russia-nuclear-force-shuffle">Carnegie Endowment</a> zničeno nejméně sedm bombardérů Tu-95MS. Arms Control Association tento údaj potvrdila.</p>



<p>Problém pro Moskvu je trojí. Tu-95MS se už nevyrábějí; poslední kusy sjely z výrobní linky v devadesátých letech. Výroba Tu-160M2 probíhá, ale tempem jednotek kusů ročně, což nestačí ani na pokrytí přirozené amortizace. A každý bombardér, který Rusko ztratí nebo musí odstavit kvůli vyčerpání technického resursu, přímo snižuje počet střel, které může v jedné salvě vypustit.</p>



<p>Ukrajinské ministerstvo obrany navíc upozorňuje, že Tu-95MS dnes často nesou menší bojové zatížení než na začátku války, což je známka toho, že draky i motory jsou na hranici životnosti. Rusko má dlouhou ruku, ale zvedá ji stále unavenějšími svaly.</p>



<h2 id="h-evropa-nen-bezbrann-ale-nen-ani-p-ipraven">Evropa není bezbranná, ale není ani připravená</h2>



<p>NATO ve své politice integrované protivzdušné a protiraketové obrany z února 2025 výslovně označuje střely s plochou dráhou letu za hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Nejde o novinářskou nadsázku, jde o plánovací realitu aliance.</p>



<p>Systémy schopné zachytit Ch-101 existují a jsou v alianci nasazeny: Patriot, SAMP/T NG, NASAMS i IRIS-T SLM tvoří střední a vyšší vrstvu obrany. Česká republika zavádí čtyři baterie systému SPYDER s dosahem do 80 km a výškovým pokrytím do 20 km a provozuje starší RBS-70. Problém není v tom, že by Evropa neměla žádné schopnosti. Problém je v jejich počtu a rozmístění.</p>



<p>Srovnání s americkým Tomahawkem, nejbližším západním ekvivalentem v kategorii subsonických střel dlouhého dosahu, ukazuje, že Ch-101 není technologicky unikátní. Je to standardní zbraň odpalovaná mimo dosah obrany ve své třídě. Její nebezpečnost nespočívá v tom, že by byla nezachytitelná, ale v tom, že Rusko ji kombinuje s drony typu Šáhid, aby zahltilo obranu a zvýšilo šanci průniku přesnějších střel.</p>



<h2 id="h-co-z-toho-plyne-pro-esko-a-evropu">Co z toho plyne pro Česko a Evropu</h2>



<p>Česká republika leží v dosahu Ch-101 minimálně při vyšších odhadech doletu a při severní odpalovací linii bombardérů. Praktická hrozba pro české území není každodenní, ale je součástí širšího aliančního scénáře, se kterým NATO systémově počítá. Vrstvená obrana, od senzorů přes velení až po střelecké komplexy různých vrstev, není luxus, ale nutnost.</p>



<p>Nejsilnější pointa celého příběhu ale neleží u střely samotné. Leží u bombardérů, které ji nesou. Rusko disponuje zbraní, jejíž dosah sahá přes celou Evropu, ale musí ji doručovat na stárnoucích letounech, jejichž počty klesají a jejichž náhrada je pomalá až nemožná. Každý zničený Tu-95MS je nevratná ztráta, a Ukrajina ukázala, že tyto stroje jsou zranitelné i na zemi.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-je-namirena-zapad-a-nebezpecna/">Ch-101 je namířena Západ a Evropa s tím musí počítat. Kreml ví, že ohrožuje NATO až po Velkou Británii</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54444" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ch-101-tu-95-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ch-101-tu-95-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská střela, která dopadla v Polsku, vše změnila. Kreml se teď zapotí, Poláci zvažují nevídanou pomoc Ukrajině</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-strela-ktera-dopadla-v-polsku-vse-zmenila-kreml-se-ted-zapoti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Aug 2026 17:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=360602</guid>

	
					<description>Ruská střela Ch-101 dopadla v noci z 29. na 30. července 2026 do zemědělské oblasti v Lublinském vojvodství. Poprvé od začátku války šlo prokazatelně o ruskou zbraň na území NATO.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Varšava reagovala během hodin. Nejdřív aktivací aliančních stíhaček, pak politickým posunem, který mění logiku celé středoevropské obrany. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz to shrnul jednou větou: raději ať střely Patriot ničí ruské rakety nad Ukrajinou, než aby letěly směrem k Polsku. Tato věta není rétorika. Je to zdůvodnění další dodávky interceptorových střel Patriot Ukrajině, o které Varšava podle vyjádření polské náměstkyně Magdaleny Sobkowiak-Czarnecké z 13. srpna 2026 rozhodne v řádu dnů.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-se-stalo-v-noci-na-30-ervence">Co přesně se stalo v noci na 30. července</h2>



<p>Během masivního ruského raketového útoku na ukrajinskou infrastrukturu jedna ze střel s plochou dráhou letu Ch-101 narušila polský vzdušný prostor a dopadla do polí v Lublinském vojvodství. NATO okamžitě aktivovalo obranné prostředky, vzlétly alianční stroje. Premiér Donald Tusk uvedl, že nejsou důvody se domnívat, že cílem bylo přímo Polsko, šlo podle všeho o navigační selhání, nikoli o záměrnou sondáž aliančního prostoru.</p>



<p>Jenže na úmyslu v tuto chvíli nezáleží tolik jako na důsledku. V listopadu 2022 dopadl do polského Przewodówa projektil, u kterého <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/2022/11/16/knowledge-is-power-character-is-more">NATO předběžně uzavřelo</a>, že šlo o ukrajinskou protivzdušnou střelu vypálenou při obraně proti ruskému útoku. Tentokrát je situace zásadně odlišná: identifikovaná ruská střela, jasné porušení vzdušného prostoru členského státu Aliance.</p>



<h2 id="h-pro-polsko-sah-do-vlastn-ch-z-sob">Proč Polsko sahá do vlastních zásob</h2>



<p>Polsko už v létě 2026 přiznalo, že Ukrajině předalo blíže nespecifikovaný malý počet střel Patriot. Ministr Kosiniak-Kamysz tehdy vysvětloval, že transfer přišel na žádost NATO a amerického velení v Evropě a představoval jen okrajovou část polských schopností. Šlo o citlivý krok, ale v tichosti proveditelný.</p>



<p>Po dopadu Ch-101 na polské území se debata posunula. Už nejde o diskrétní gesto solidarity, ale o veřejně artikulovaný bezpečnostní argument: ukrajinská protivzdušná obrana je de facto první obranné pásmo Polska. Každá střela Patriot, která sestřelí ruskou raketu nad západní Ukrajinou, je střela, která nemusí být odpálena nad Lublinským vojvodstvím.</p>



<p>Kosiniak-Kamysz to řekl bez diplomatických obklik: lze počítat rakety Patriot ve skladu, nebo je lze nechat plnit svůj účel tam, kde právě teď chrání i polské nebe. Rozhodnutí o další dodávce se podle TVP World čeká v řádu dnů.</p>



<h2 id="h-pro-se-m-kreml-ob-vat">Proč se má Kreml obávat</h2>



<p>Kreml dlouhodobě sází na raketový teror jako na strategický nástroj. Volodymyr Zelenskyj to na <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/yakbi-ukrayina-otrimala-vid-ameriki-licenziyi-na-virobnictvo-105273">svém oficiálním webu</a> pojmenoval přímo: Rusko využívá balistické střely jako „poslední argument&#8220; k prodlužování války a spoléhá na to, že Západ nedodá dost interceptorů.</p>



<p>Polský krok tuto kalkulaci narušuje hned ve dvou rovinách:</p>



<ul><li><strong>Vojensky:</strong> Více střel Patriot na Ukrajině znamená vyšší šanci, že ruské Ch-101, Iskandery či balistické střely budou zničeny dřív, než dosáhnou cílů. Ukrajina s nimi dokáže bránit energetickou infrastrukturu i města, což oslabuje efekt ruského raketového teroru.</li><li><strong>Politicky:</strong> Moskva si musela všimnout, že dopad střely na území NATO nevyvolal strach a ústup, ale opačnou reakci, ochotu sahát hlouběji do vlastních zásob. Signál pro Kreml je jednoznačný: přelévání války do prostoru NATO přináší více munice pro Ukrajinu, ne méně.</li></ul>



<h2 id="h-polsko-nen-samo-ale-jde-nejd-l">Polsko není samo, ale jde nejdál</h2>



<p>Patriotová pomoc Ukrajině už dávno není jen americké téma. Německo se označuje za největšího evropského dodavatele střel Patriot a v březnu 2026 sestavilo balík 35 střel, přičemž část muselo shánět u partnerů, což samo o sobě ukazuje, jak nedostatkové tyto interceptory jsou. V dubnu 2026 <a rel="nofollow" href="https://investors.lockheedmartin.com/news-releases/news-release-details/lockheed-martin-secures-first-contract-pac-3r-mse-accelerated">Lockheed Martin získal kontrakt</a> za 4,7 miliardy dolarů na zrychlení výroby PAC-3 MSE. Přes alianční mechanismus PURL spojenci přislíbili přes 6 miliard dolarů na americkou výzbroj pro Ukrajinu.</p>



<p>Polský posun je ale ostřejší než cokoliv, co dosud udělal jiný spojenec na východním křídle. Přichází bezprostředně po zásahu vlastního území. Sahá do omezených zásob země, která sama leží v první linii. A veřejně mění rétoriku z „pomáháme Ukrajině&#8220; na „chráníme sami sebe&#8220;.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Česká republika s Ukrajinou přímo nesousedí, takže bezprostřední riziko dopadu zbloudilé střely je nižší než u Polska, Slovenska či Rumunska. Armáda ČR nicméně vzdušný prostor nepřetržitě monitoruje a radarová data sdílí s NATO, jde o součást regionální obrany východního křídla, ne o vzdálené téma.</p>



<p>Praha momentálně nezvažuje obdobný krok jako Varšava. České ministerstvo obrany buduje vlastní protivzdušnou obranu přes systém SPYDER, nikoli Patriot, a česká pomoc Ukrajině se v aliančním rámci opírá hlavně o muniční iniciativu. Ministerstvo obrany samo přiznává, že technika protivzdušné obrany celosvětově zdražuje a dodávky se kvůli vysoké poptávce protahují. Právě proto je každý interceptor Patriot politicky tak citlivá komodita, a právě proto je polská ochota jich část poslat na Ukrajinu krokem, který si v Moskvě nemohou dovolit ignorovat.</p>



<p>Ch-101, která dopadla do polských polí, nezpůsobila žádné oběti. Změnila ale něco důležitějšího: způsob, jakým nejsilnější vojenská mocnost na východním křídle NATO definuje vlastní bezpečnost. A ta definice teď začíná nad Ukrajinou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ruska-strela-ktera-dopadla-v-polsku-vse-zmenila-kreml-se-ted-zapoti/">Ruská střela, která dopadla v Polsku, vše změnila. Kreml se teď zapotí, Poláci zvažují nevídanou pomoc Ukrajině</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="52349" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Střela Ch-101 se chová jako pilotované letadlo, i když pilota nemá. Rusové přidali úpravu, která Ukrajince trápí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strela-ch-101-se-chova-jako-letadlo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 Jul 2026 08:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bombardér]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346259</guid>

	
					<description>Ruská střela s plochou dráhou letu dostala palubní sebeobranný systém, který automaticky reaguje na radarové ozáření, vypouští klamné cíle a ruší signály protivzdušné obrany.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ukrajinský radar ozáří přilétající Ch-101, střela to „ví&#8220;. Antény na horní i spodní straně trupu zachytí signál, elektronika vyhodnotí hrozbu a bez jakéhokoli lidského zásahu spustí protiopatření: aktivní rušení radarového paprsku a odpal tepelných i dipólových pastí. Přesně tak, jak by to udělal pilot bojového letounu se systémem vlastní ochrany. Jenže tady žádný pilot nesedí. Celý proces řídí komplex označovaný jako SP-504, který <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/explanation/yak-rosiya-zminyuvala-raketu-h-101-u-sprobah-obijti-ppo-ukrayini">ukrajinské ministerstvo obrany</a> datuje přibližně do období 2024–2025. A právě tato schopnost, ne samotný dolet nebo přesnost, dělá z Ch-101 pro ukrajinskou protivzdušnou obranu mimořádně nepříjemný cíl.</p>



<h2 id="h-dv-vrstvy-modernizace-dv-r-zn-obdob">Dvě vrstvy modernizace, dvě různá období</h2>



<p>Příběh „chytré&#8220; Ch-101 nezačíná v roce 2024. Už na přelomu let 2022 a 2023 se na sestřelených troskách objevila modifikovaná řada označovaná jako 504AP. Vizuální potvrzení přišlo v lednu 2023: nová optická část navádění, výpočetní elektronika pro přesnější korelaci terénu a vylepšená hlavice. Šlo o evoluci, ne revoluci.</p>



<p>Teprve později, zhruba od roku 2024, začal ukrajinský výzkum identifikovat komplex SP-504 v podobě, jakou popsal resort obrany v květnu 2026. Rozdíl je podstatný: zatímco 504AP zlepšovala hlavně to, jak střela trefí cíl, SP-504 řeší, jak střela přežije cestu k němu. Aktivní podsystém vytváří imitační rušení proti radarům a řízeným střelám protivzdušné obrany. Pasivní podsystém odhazuje klamné cíle. Dohromady to znamená, že obsluha ukrajinského systému PVO může na displeji „vidět&#8220; falešný odraz místo skutečné střely, nebo ztratit optimální stopu v kritickém okamžiku navedení interceptoru.</p>



<h2 id="h-jak-se-ch-101-orientuje-v-ter-nu">Jak se Ch-101 orientuje v terénu</h2>



<p>Sebeobrana je jen polovina rovnice. Druhá polovina je navigace, která střelu dovede k cíli i bez satelitního signálu.</p>



<p>Ch-101 kombinuje tři nezávislé vrstvy navádění:</p>



<ul><li><strong>Inerciální navigace</strong> na laserovém gyroskopu drží základní trajektorii a je prakticky imunní vůči elektronickému rušení.</li><li><strong>Satelitní korekce</strong> (GLONASS) průběžně opravuje nahromaděnou odchylku.</li><li><strong>Opticko-elektronická korelace terénu</strong> – střela si nese uložené referenční „portréty&#8220; krajiny ve vzdálenosti zhruba 20, 15, 10 a 5 kilometrů od cíle. Palubní senzor porovnává aktuální obraz pod sebou s těmito snímky a dopočítává finální manévr.</li></ul>



<p>Terminální senzor přitom sám nevysílá. Je pasivní, a tedy pro obranu neviditelný. Západní analogií by byla kombinace systémů TERCOM a DSMAC, jak je zná americký Tomahawk, jenže <a rel="nofollow" href="https://www.navy.mil/Resources/Fact-Files/Display-FactFiles/Article/2169229/tomohawk-cruise-missile/">Tomahawk</a> podle veřejných zdrojů nedisponuje palubní radioelektronickou sebeobranou srovnatelnou s SP-504. Z otevřených informací nelze férově tvrdit, že by Ch-101 byla jednoznačně lepší než západní protějšky, ale v jedné disciplíně, aktivní sebeobraně během letu, jde dál, než se od střely s plochou dráhou letu čekalo.</p>



<h2 id="h-probl-m-nen-jedna-st-ela-ale-cel-salva">Problém není jedna střela, ale celá salva</h2>



<p>Skutečný hlavolam pro ukrajinskou PVO nevytváří jednotlivá Ch-101 sama o sobě. Vytváří ho způsob nasazení. Podle studie britského think-tanku <a rel="nofollow" href="https://static.rusi.org/tactical-developments-third-year-russo-ukrainian-war-february-2205.pdf">RUSI</a> Rusko koordinuje smíšené salvy, v nichž Ch-101 letí společně se staršími Ch-55 v roli návnad, s drony Šáhed a někdy i s balistickými střelami. Trasy jsou plánovány tak, aby obcházely známé pozice elektronického boje i protivzdušných systémů a přilétaly z více směrů v krátkém časovém okně.</p>



<p>Efekt je dvojí. Za prvé, obsluhy PVO musí v řádu sekund rozhodovat, zda blížící se cíl je úderná Ch-101 s půltunovou hlavicí, nebo starší Ch-55 vyslaná jako „vysavač&#8220; na drahé interceptory. Za druhé, i když Ukrajina podle vlastních dat od začátku roku 2026 sestřeluje asi 88 % střel Ch-101, Ch-55 a Ch-555, každý záchyt spotřebovává vzácné rakety systémů Patriot, NASAMS nebo IRIS-T. Rusko přitom podle plánů svého ministerstva obrany mířilo v roce 2025 na výrobu více než 560 kusů Ch-101 ročně. Jde o vyčerpávací logiku: i subsonická střela se stává strategickou zbraní, pokud ji nasadíte v dostatečném množství a dostatečně chytře.</p>



<h2 id="h-co-na-to-ukrajina-a-jej-spojenci">Co na to Ukrajina a její spojenci</h2>



<p>Odpověď existuje a jmenuje se vrstvená, integrovaná protivzdušná obrana. Ukrajina provozuje koalici systémů Patriot, SAMP-T, NASAMS, IRIS-T SLM, HAWK i improvizované sestavy FrankenSAM. Pentagon k červenci 2024 uváděl dodávku dvou baterií Patriot, dvanácti systémů NASAMS, přes dva tisíce střel Stinger a 21 přehledových radarů. Devátá baterie IRIS-T dorazila v prosinci 2025.</p>



<p>Pro Českou republiku je téma relevantní jinak. Oficiální těžiště české pomoci Ukrajině leží ve velkorážové munici, zatímco protivzdušnou obranu dodává primárně Německo a USA. Doma ale Armáda ČR zavádí izraelský systém <a rel="nofollow" href="https://ikp.army.cz/aktualita/vojaci-ziskaji-k-ochrane-vzdusneho-prostoru-raketovy-system-spyder-technika-pro-prvni">SPYDER</a>, určený mimo jiné právě proti střelám s plochou dráhou letu. Válka na Ukrajině ukazuje, že taková investice není luxus, ale nutnost; ruské dálkové letectvo je po třech letech bojových zkušeností schopnější hrozbou, než bylo před rokem 2022.</p>



<p>Ch-101 není zázračná zbraň. Je to ale střela, která se učí přežít a která nutí druhou stranu utrácet víc, reagovat rychleji a chybovat častěji. Právě v tom spočívá její skutečná nebezpečnost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strela-ch-101-se-chova-jako-letadlo/">Střela Ch-101 se chová jako pilotované letadlo, i když pilota nemá. Rusové přidali úpravu, která Ukrajince trápí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39920" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ch-101-na-tu-95-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/ch-101-na-tu-95-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko modernizuje střelu Ch-101, stala se „neviditelnou“. Má nový nátěr a systém, který automaticky mate radary PVO</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusko-modernizuje-strelu-ch-101-je-stealth/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Jul 2026 09:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350716</guid>

	
					<description>Ukrajinský vojenský analytik popsal střelu, kterou radar stále vidí, jen na ni má obrana výrazně méně času reagovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Slovo „neviditelná&#8220; zní jako sci-fi. Jenže ve vojenském světě neexistuje střela, kterou by radar nedokázal zachytit vůbec. Existují ale střely, které radar zachytí pozdě, a právě o to Rusku jde. Plukovník Oleksandr Zaruba ze Státního vědeckovýzkumného institutu Ukrajiny v červnovém briefingu popsal, co se s řízenou střelou Ch-101 stalo od začátku plnohodnotné invaze: aktualizovaný radaroabsorbující povrch trupu, palubní komplex klamných cílů a téměř zdvojnásobená bojová hlavice. Žádná z těchto úprav nedělá ze střely ducha. Dohromady ale dělají z obrany proti ní dražší a nervóznější záležitost.</p>



<h2 id="h-co-vlastn-znamen-stealth-u-st-ely">Co vlastně znamená stealth u střely</h2>



<p>Americké letectvo u svých stealth letounů otevřeně říká: „Nejsou neviditelné, ale velmi obtížně detekovatelné, sledovatelné a zaměřitelné.&#8220; Stejný princip platí pro jakoukoli platformu se sníženou radarovou odraznou plochou (anglicky radar cross-section). Radar vysílá elektromagnetické vlny, ty se od cíle odrážejí zpět a přijímač z odrazu vyčte polohu, rychlost i směr. Čím menší odraz se vrátí, tím později radar cíl spolehlivě zachytí a tím kratší okno zbývá obsluze protivzdušné obrany na rozhodnutí a výstřel.</p>



<p>U bombardéru B-2 je nízká zjistitelnost výsledkem celého návrhu, od tvaru draku přes skryté motory až po interní výzbroj. U Ch-101 jde o dílčí stealth schopnost: střela už od počátku létá nízko nad terénem, má kompozitový trup a nyní k tomu přibyl aktualizovaný radaroabsorbující povrch. Přesné chemické složení nátěru zveřejněno nebylo. Princip je ale známý: speciální materiál část dopadající radarové energie pohltí a část rozptýlí tak, že se k přijímači vrátí slabší echo. Výsledek: kratší vzdálenost záchytu a nižší pravděpodobnost úspěšného zásahu. Ne nemožnost zásahu.</p>



<h2 id="h-klamn-c-le-a-ru-en-druh-vrstva-ochrany">Klamné cíle a rušení: druhá vrstva ochrany</h2>



<p>Snížená odrazná plocha je jen polovina příběhu. Podle <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/russia-modified-kh-101-missiles-four-times-to-strengthen-its-aerial-terror-campaign-ukraine-still-intercepts-88">ukrajinského ministerstva obrany</a> prošla Ch-101 od roku 2022 čtyřmi hlavními vlnami modernizace a jednou z nejpodstatnějších je palubní ochranný komplex. Ten má dvě složky. Aktivní kanál generuje elektronické imitace a ruší radary pozemní protivzdušné obrany i naváděcí hlavice protiletadlových střel. Pasivní kanál automaticky vypouští tepelné klamné cíle a dipólové odražeče (takzvaný chaff) ve chvíli, kdy střelu ozáří radar nebo se přiblíží k cíli.</p>



<p>Praktický efekt: radar a interceptor mohou vidět více signatur najednou, případně se rozbije přesnost navedení. Už v únoru 2023 analytici serveru Defence Express popisovali nově nalezené moduly pastí na troskách čerstvě vyrobených kusů Ch-101. Červnový briefing plukovníka Zaruby tedy není odhalení z ničeho nic, je to další potvrzená vrstva evoluce, která probíhá kontinuálně.</p>



<h2 id="h-t-hlavice-krat-dolet">Těžší hlavice, kratší dolet</h2>



<p>K průniku obranou přibyla i hrubší síla. Zaruba uvedl, že bojová část narostla zhruba z 450 na asi 800 kilogramů. Rusko obětovalo část palivového objemu a doletovou rezervu výměnou za vyšší ničivost, k zásahu cílů na Ukrajině tak dlouhý dolet nepotřebuje. <a rel="nofollow" href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/">CSIS</a> uvádí současný dolet kolem 2 500 až 2 800 kilometrů, což na operační vzdálenosti bohatě stačí.</p>



<p>Modernizované verze navíc mohou nést tándemovou hlavici: druhá část se oddělí nebo odpálí 100 až 200 metrů od cíle, čímž roste plošný účinek. U kazetových variant ukrajinské ministerstvo popisuje submunici se zirkoniovými prvky podporujícími požáry. Co to znamená v praxi, ukázal 14. květen 2026. Střela Ch-101, podle Zelenského vyrobená ve druhém čtvrtletí téhož roku, zasáhla obytný dům v kyjevském Darnyckém obvodu. Bilance: 24 mrtvých civilistů. Zaruba zároveň odhaduje produkci na 40 až 50 kusů měsíčně, přičemž při posledních úderech létaly střely staré jen několik týdnů.</p>



<h2 id="h-obrana-funguje-ale-je-pod-tlakem">Obrana funguje, ale je pod tlakem</h2>



<p>Modernizace Ch-101 neznamená, že střelu nelze sestřelit. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí 88% úspěšnost proti třídě Ch-101/Ch-55/Ch-555 od začátku roku 2026. Ministr Fedorov v květnu mluvil o téměř 80 % proti střelám s plochou dráhou letu obecně. Jenže květnová celková raketová úspěšnost včetně balistických typů klesla na 53 %, protože masové salvy kombinující různé třídy střel a drony saturují obranu a nutí ji k bolestivým prioritám.</p>



<p>Na ukrajinské straně operuje minimálně devět systémů <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/nine-iris-t-systems-guarding-ukraine-s-skies-what-is-known-about-these-modern-air-defense-systems">IRIS-T</a> určených i proti řízeným střelám s plochou dráhou letu, systémy Patriot s raketami PAC-3 pak hrají klíčovou roli hlavně proti balistickým a hypersonickým hrozbám typu Iskander či Kinžal. Logika obrany stojí na vrstvách: kombinace senzorů, velení a palby na různých vzdálenostech a výškách. Žádný jeden „zázračný&#8220; systém neexistuje.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-nato">Co to znamená pro Česko a NATO</h2>



<p>Dolet kolem 2 500 kilometrů teoreticky pokrývá i střední Evropu. Proti členské zemi NATO by ale nešlo o izolovaný problém jedné střely, nýbrž o scénář aliančního konfliktu, kde se aktivuje integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana NATINAMDS. Česká republika je do ní přímo zapojená: radary MADR jsou součástí aliančního radiolokačního pokrytí, 25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích přechází na systémy SPYDER schopné ničit i střely s plochou dráhou letu a ve výzbroji zůstávají i prostředky RBS-70. Nejde o odpověď šitou na Ch-101 konkrétně, ale o přípravu na celou třídu hrozeb.</p>



<p>Modernizovaná Ch-101 není zázračná zbraň, která prolamuje obranu bez odporu. Je to ale střela, která obránci systematicky ukrajuje z reakčního okna, a každý kus, který přece jen proletí, teď nese téměř dvojnásobnou ničivou sílu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusko-modernizuje-strelu-ch-101-je-stealth/">Rusko modernizuje střelu Ch-101, stala se „neviditelnou“. Má nový nátěr a systém, který automaticky mate radary PVO</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="39071" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/ch-101-strela-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/ch-101-strela-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská střela Ch-101 prošla změnou, která zdvojnásobila ničivost. Zaplatila za to prudkým poklesem doletu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruska-strela-ch-101-prosla-zmenou-ktera-zdvojnasobila-nicivost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 29 Apr 2026 08:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341111</guid>

	
					<description>Rusko začalo vyrábět Ch-101 se dvěma bojovými hlavicemi místo jedné. Hmotnost nálože vzrostla z přibližně 400 na 800 kilogramů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ukrajinská protivzdušná obrana v květnu 2024 sestřelila jednu z nejnovějších Ch-101, technici v troskách našli něco, co u této střely dosud neviděli: dvě oddělené bojové hlavice naskládané za sebou, jednu o hmotnosti 450 kilogramů, druhou o 350. Výrobní značení ukazovalo na druhé čtvrtletí roku 2024 – šlo o čerstvý kus přímo z linky. Fotografie trosek a následné analýzy potvrdily, že Rusko přešlo u části produkce Ch-101 na zcela novou konfiguraci. Nejde přitom o jedinou změnu. Střela, které dnes Ukrajina čelí, se od verze z roku 2022 liší prakticky ve všem podstatném.</p>



<h2 id="h-dv-hlavice-m-sto-paliva">Dvě hlavice místo paliva</h2>



<p>Princip úpravy je prostý: druhá bojová hlavice zabrala místo, kde dříve bylo palivo. Podle <a rel="nofollow" href="https://en.defence-ua.com/analysis/russia_started_production_of_the_kh_101_with_two_warheads_making_the_missile_twice_as_dangerous-10001.html">analýzy Defence Express</a> se zmenšila palivová nádrž a uvolněný prostor vyplnila přídavná nálož osazená předem tvarovanými krychlovitými fragmenty, tedy kovovými střepinami pravidelného tvaru, které při explozi vytvářejí hustší a předvídatelnější fragmentační pole. Takové řešení se běžně používá u protiletadlových střel. Proti neopevněným pozemním cílům, jako jsou budovy, energetická infrastruktura nebo vozidla bez pancíře, je účinek výrazně vyšší než u klasické trhavé hlavice.</p>



<p>Britská Defence Intelligence v květnu 2024 potvrdila, že nová konfigurace zhruba zdvojnásobuje hmotnost bojové části a zvyšuje fragmentační účinek proti netvrzeným cílům. Důležitá nuance: zdvojnásobila se hmotnost nálože, ne automaticky účinek proti jakémukoli cíli. Proti silně opevněnému bunkru je přínos přídavné fragmentační hlavice minimální. Proti transformátorové stanici nebo obytnému domu devastující.</p>



<h2 id="h-dolet-co-v-me-a-co-jen-odhadujeme">Dolet: co víme a co jen odhadujeme</h2>



<p>Za větší nálož střela zaplatila doletem. Kolik přesně, je předmětem debaty. Mediálně nejčastěji citovaný údaj říká pokles z 5 500 km na odhadovaných 2 250 km, tedy o zhruba 59 procent. Jenže už výchozí číslo je sporné. Nezávislá <a rel="nofollow" href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/">databáze CSIS</a> uvádí u základní Ch-101 spíše 2 500 až 2 800 km, zatímco ruské a proruské zdroje operují s čísly 4 500 až 5 500 km. Britská rozvědka mluví opatrněji: dolet klesl „zhruba na polovinu&#8220;.</p>



<p>Údaj 2 250 km je tedy odhad, ne oficiálně potvrzený parametr. Pro kontext války na Ukrajině je ale klíčové jiné číslo: i při odpalu ze Saratovské oblasti směrem na Lvovskou oblast by střele podle Defence Express zbývala rezerva 500 až 700 kilometrů na manévry a klamné trajektorie. Ruské bombardéry dál nemusí vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru. Plný strategický dolet k zásahu celé Ukrajiny jednoduše nepotřebují.</p>



<p>Právě v tom spočívá logika úpravy. Nejde o silnější zázračnou zbraň, ale o válečnou optimalizaci šitou na míru konkrétnímu bojišti: méně přebytečného doletu, víc účinku na měkké cíle v dosahu.</p>



<h2 id="h-nejen-hlavice-cel-avionika-je-jin">Nejen hlavice – celá avionika je jiná</h2>



<p>Přidání druhé hlavice je nejviditelnější změna, ale ne jediná. Ukrajinský vojenský zpravodaj Vadim Skibickyj už v lednu 2024 <a rel="nofollow" href="https://en.interfax.com.ua/news/general/961204.html">prohlásil</a>, že dnešní Ch-101 jsou oproti roku 2022 „úplně jiné&#8220; a Rusové se rychle učí. Databáze ukrajinské vojenské rozvědky GUR eviduje u novějších verzí tyto subsystémy:</p>



<ul><li><strong>SP-504</strong> – modul aktivního elektronického rušení, který komplikuje radarové zachycení střely.</li><li><strong>L-504</strong> – systém automatického odpalu dipólových odražečů při detekci radarové aktivity, vytvářející falešné cíle.</li><li><strong>Otblesk-U</strong> – optoelektronický naváděcí systém pracující na principu porovnávání obrazu terénu s referenčním snímkem (podobně jako americký DSMAC). Nová kamera má tři pevné čočky místo jedné výkyvné, což zvyšuje odolnost vůči rušení satelitní navigace.</li></ul>



<p>Kombinace těchto prvků znamená, že i když obránce střelu detekuje, musí se vypořádat s aktivním rušením, falešnými stopami a naváděním, které nefunguje jen přes GPS. Přesný nárůst přesnosti není veřejně vyčíslen, ale princip je jasný: střela se lépe orientuje i v prostředí, kde Ukrajina úspěšně ruší ruské navigační signály.</p>



<h2 id="h-srovn-n-s-americkou-jassm">Srovnání s americkou JASSM</h2>



<p>Pro představu o tom, kde modernizovaná Ch-101 stojí v globálním kontextu, pomáhá srovnání s americkou AGM-158 JASSM-ER, nejrozšířenější západní střelou vzduch-země podobné kategorie.</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>Ch-101 (dual warhead)</th><th>AGM-158B JASSM-ER</th></tr></thead><tbody><tr><td>Bojová hlavice</td><td>cca 800 kg (450 + 350 kg)</td><td>432 kg (penetrátor WDU-42/B)</td></tr><tr><td>Dolet</td><td>odhadem 2 250 km</td><td>926+ km (500+ NM)</td></tr><tr><td>Přesnost (CEP)</td><td>6–20 m (otevřené odhady)</td><td>řádově jednotky metrů</td></tr><tr><td>Stealth profil</td><td>nízký RCS, aktivní rušení</td><td>nízký RCS, pasivní stealth</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Ch-101 nese téměř dvojnásobnou nálož a letí výrazně dál. JASSM-ER je podle dostupných údajů přesnější a spoléhá na pasivní stealth bez aktivního rušení, což je konstrukčně jiná filozofie. Nejnovější zavedená americká verze je podle <a rel="nofollow" href="https://www.everycrsreport.com/files/2025-07-03_IF11353_bd3ec2527f2fe9d531059a0a08779041e1e0743e.pdf">zprávy CRS</a> varianta AGM-158B-2; připravovaná AGM-158D s prodlouženým doletem má první dodávky až od roku 2027.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-obranu-a-pro-esko">Co to znamená pro obranu – a pro Česko</h2>



<p>Mluvčí ukrajinského letectva Ilja Jevlaš v květnu 2024 řekl, že samotné přidání druhé hlavice schopnost střelu sestřelit „nijak nemění&#8220;. Střela neletí rychleji, není menší, její balistický profil zůstává stejný. Větší komplikaci představují rušení a klamné cíle, které ztěžují radarové rozhodování, ani ty ale podle dostupných vyjádření nezlomily schopnost ukrajinské protivzdušné obrany Ch-101 zachycovat.</p>



<p>A český kontext? Při odhadovaném doletu 2 250 km a odpalu z vhodného bodu ruského vzdušného prostoru je české území v principu dosažitelné. Nejde o operační plán, ale o modelový dosah, který ukazuje, proč je protivzdušná obrana středoevropských zemí NATO legitimní téma, ne abstraktní debata.</p>



<p>Rusko nestvořilo zázračnou střelu. Udělalo něco pragmatičtějšího: vzalo zbraň, kterou mělo, a přizpůsobilo ji válce, kterou vede.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruska-strela-ch-101-prosla-zmenou-ktera-zdvojnasobila-nicivost/">Ruská střela Ch-101 prošla změnou, která zdvojnásobila ničivost. Zaplatila za to prudkým poklesem doletu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="52349" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-serzant-sestrelil-strelu-pomoci-manpads/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 31 Dec 2025 11:57:46 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[MANPADS]]></category>
		<category><![CDATA[strategický bombardér Tupolev Tu-95MS]]></category>
		<category><![CDATA[Suchoj Su-34]]></category>
		<category><![CDATA[Tupolev Tu-160, strategický bombardér]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=324894</guid>

	
					<description>Ruská střela s plochou dráhou letu přes ukrajinskou PVO neprošla, i když se zdržela v jejím dosahu jenom na okamžik. Zasažena byla zcela přesně.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za opravdu efektivní zbraně, které umí napáchat velké škody, a zároveň se s nimi lze obtížně vypořádat, lze považovat střely s plochou dráhou letu. <strong>Uniknout mohou i vyspělým systémům, zatímco jindy je vytrestají</strong> mnohem horší. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://www.facebook.com/watch/?v=1353533875662347" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže), na nichž je vidět, jak ukrajinský voják pomocí sovětského <a href="/tag/manpads/">MANPADS</a> sestřeluje ruskou střelu s plochou dráhou letu, pravděpodobně Ch-101 nebo Ch-55.</p>



<h2 id="h-v-dosahu-byla-st-ela-jenom-n-kolik-vte-in">V dosahu byla střela jenom několik vteřin</h2>



<p>Ukrajinský voják, konkrétně šlo o Volodymyra Pshenychniaka, velitele kulometné jednotky Haličsko-volyňské radiotechnické brigády, <strong>využil k sestřelení 9K38 Igla typu MANPADS. Jedná se o systém</strong> zařazený do výzbroje již v roce 1981, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/9K38_Igla" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> s tím, že dostřelí v základu do vzdálenosti 5 km, a v nejlepší verzi do 6 km, ale nejde jenom o pozemní zbraň.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/fire-point-podil-edge/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská střela Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinské Flamingo zaujalo zahraniční investory. Oceňují efektivní a levný nástroj, který děsí Kreml</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Byla totiž upravena i pro použití na vrtulnících nebo na lodích, ač dnes existují lepší alternativy. Ukrajinský voják měl střílet na střelu s plochou dráhou letu, která <strong>sice není na záběrech, zřejmě z mobilního telefonu, zřetelná</strong>, ale v dáli je vidět její zásah a exploze, a následně i nalezené trosky, podle nichž se Armádní Zpravodaj domnívá, že šlo o <a href="/tag/ch-101/">Ch-101</a> nebo Ch-55.</p>



<p>Obě jsou velmi nebezpečné, přičemž ta první má dosah 3 500 km, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> s tím, že dosahuje rychlosti Mach 0,6 až 0,78, přičemž váží 2 400 kg. Ta druhá je potom její <strong>předchůdce s horšími, ovšem stále velmi slušnými parametry</strong>. Zasahuje až na 2 500 km, ale váží 1 650 kg, zatímco rychlost má stejnou, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-55" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Odpalována je přitom, stejně jako Ch-101, z bombardérů <a href="/tag/tu-95ms/">Tu-95MS</a> a <a href="/tag/strategicky-bombarder-tupolev-tu-160/">Tu-160</a>, a oproti ní také z frontového <a href="/tag/suchoj-su-34/">Su-34</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/chanskaja-utok-na-logistiku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/l-39-babcock-serazena-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="L-39 Albatros společnosti Babcock" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci provedli hluboký úder v ruském týlu. Bezradná PVO propustila jejich útoky na vojenské letiště 500 km od fronty</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vzhledem k tomu, že je rychlost obou asi 200 m/s, nemá střela z 9K38 Igla problém ji dohnat, jelikož dosahuje 600 m/s, a někdy až 800 m/s. Je zřejmé, že <strong>byla ruská střela nasměrována proti významnému cíli</strong>, k čemuž je určena. Jejím sestřelením tak mohl voják ochránit velitelské centrum, letiště, bunkr, ale také muniční sklad nebo výrobní podnik.</p>



<iframe loading="lazy" src="https://www.facebook.com/plugins/video.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fkpszsu%2Fvideos%2F1353533875662347%2F&#038;width=750&#038;show_text=false&#038;appId=275340546932987&#038;height=1299" width="750" height="1299" style="border:none;overflow:hidden" scrolling="no" frameborder="0" allowfullscreen="true" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; picture-in-picture; web-share" allowFullScreen="true"></iframe>



<p><em>Sestřelení ruské střely s plochou dráhou letu, nejspíše Ch-101 nebo Ch-55, systémem 9K38 MANPADS (zveřejněno 13. prosince 2024)</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-serzant-sestrelil-strelu-pomoci-manpads/">Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská střela Flamingo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/l-39-babcock-serazena-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">L-39 Albatros společnosti Babcock</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="54444" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ch-101-tu-95-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/ch-101-tu-95-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci se pochlubili, jak F-16 sestřeluje jednu z nejlepších ruských střel, kterou odpalují pouze 2 bombardéry na světě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinsky-f-16-stiha-strelu-ch-101/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 02 Dec 2025 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[F-16 MLU]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=320832</guid>

	
					<description>F-16 je skvělá i v roli protivzdušné obrany. Ukrajinci ukázali, jak si dokáže poradit s moderní střelou Ch-101, která by jinak mohla napáchat obrovské škody.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinské letectvo používá letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon nejen k útokům na ruské pozice, ale také jsou jednou z opor protivzdušné obrany bránící zemi proti ruským útokům dlouhého dosahu. <strong>Umí totiž sestřelovat nejen letadla a vrtulníky</strong>, ale jsou mimořádně účinné i proti střelám s plochou dráhou letu, jakou je ruská Ch-101. Redakce Armádního Zpravodaje nalezla <a href="https://x.com/bayraktar_1love/status/1991465323883790347" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">video</a> (níže), na němž je vidět, jak právě ji F-16 stíhá.</p>



<h2 id="h-f-16-let-l-t-sn-za-ruskou-st-elou">F-16 letěl těsně za ruskou střelou</h2>



<p>Na několikasekundovém záznamu lze spatřit letící ruskou střelu Ch-101, a je poznat, že se nachází ve velmi nízké výšce, kde není tak snadno zaměřitelná radarem. Jenom několik sekund poté je <strong>přesně v její dráze vidět F-16 ukrajinského letectva</strong>. Je jasné, že ji má pilot v zaměřování a chystá se ji zničit, ale to již na záběrech vidět není. <a href="https://geekweek.interia.pl/militaria/news-pierwszy-taki-film-pokazali-jak-stracaja-z-f-16-potezne-rosy,nId,22456577" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GeekWeekInteria</a> ale uvádí, že snaha pilota <a href="/tag/f-16/">F-16</a> byla úspěšná a sestřelil ruskou hrozbu raketou AIM-9 Sidewinder.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ukrajinci-nevedi-kdo-bude-pilotovat-nove-letouny/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/jas-39-gripen-letoun-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letoun JAS-39 Gripen" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci nevědí, kdo bude pilotovat nové stíhačky. Sen o jednom z největších letectev Evropy se rozpadá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Střela Ch-101 je vyspělá zbraň dlouhého dosahu. <a href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MissileThreat</a> uvádí, že je schopná zasahovat cíle do vzdálenosti 2 500 až 2 800 kilometrů (údaj se v různých zdrojích liší), přičemž nese hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. <strong>To se vyrovná těžké letecké pumě</strong>, a navíc je i velice přesná. Odpalují ji jenom dvě letadla, a to strategické bombardéry Tupolev Tu-160 Blackjack a Tupolev Tu-95 Bear. Díky jejímu doletu to dělají z hloubi ruského vzdušného prostoru.</p>



<p>Letoun stíhající střelu je jeden z <a href="/tag/f-16-mlu/">F-16 verze MLU</a>, které <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> dostala od západních spojenců. Nejedná se o nové letadlo, <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> ale uvádí, že <strong>prošlo rozsáhlou modernizací, díky níž je stále velmi schopné</strong>. Střelu jako Ch-101 dokáže bez problémů stíhat, protože je podzvuková, zatímco F-16 dosahuje rychlosti až Mach 2,05. Lokalizovat by ji potom měla být schopna za pomoci vlastního radaru, a to i přes to, že už je staršího typu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/putin-s-obavami-sleduje-dalsi-kroky-nato/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/vladimir-putin-prezident-ruska-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vladimir Putin, prezident Ruska" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin s obavami sleduje další kroky NATO. Už mu odmítá trpět neustálé útoky, zvažuje agresivnější reakce</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Použitá střela AIM-9 Sidewinder ale radarem naváděná není, jelikož má infračervené vyhledávání, takže se zaměřuje na teplo proudového motoru Ch-101. Jde o raketu vzduch-vzduch krátkého dosahu, která <strong>může mít podle typu dolet až 35,4 kilometrů</strong>, a její hlavice má hmotnost 9,4 kilogramů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/AIM-9_Sidewinder" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. I když je přitom odpálena zezadu, nemá problém střelu Ch-101 dostihnout, jelikož je její maximální rychlost vyšší než Mach 2,5.</p>



<blockquote class="twitter-tweet" data-media-max-width="750"><p lang="en" dir="ltr">The pursuit of a Russian Kh-101 missile by a Ukrainian F-16 <a rel="nofollow" href="https://t.co/7UdnKEkh69">https://t.co/7UdnKEkh69</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/41iNRHCaSW">pic.twitter.com/41iNRHCaSW</a></p>— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/bayraktar_1love/status/1991465323883790347?ref_src=twsrc%5Etfw">November 20, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p><em>F-16 ukrajinského letectva stíhá střelu Ch-101 (zveřejněno 20. listopadu 2025)</em></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinsky-f-16-stiha-strelu-ch-101/">Video: Ukrajinci se pochlubili, jak F-16 sestřeluje jednu z nejlepších ruských střel, kterou odpalují pouze 2 bombardéry na světě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/jas-39-gripen-letoun-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/jas-39-gripen-letoun-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letoun JAS-39 Gripen</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/vladimir-putin-prezident-ruska-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Vladimir Putin, prezident Ruska</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45165" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/ukrajinska-f-16-mlu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/ukrajinska-f-16-mlu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Rusko ukázalo, že pohrdá životy i závazky. Střelou Ch-101 zasáhlo obytnou výškovou budovu, o náhodu nešlo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ch-101-zasahla-dum-ternopil/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Nov 2025 11:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[ruský útok]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=319305</guid>

	
					<description>Útok na civilisty zakazují ženevské konvence, a Rusko se zavázalo je dodržovat. Přesto ale v Ternopilu zasáhlo střelou Ch-101 obytnou budovu a řádně ji zdevastovalo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I když je válka vedena proti zemi, Ženevské konvence i jiné úmluvy zakazují útočit na civilisty. To však Rusové opakovaně nectí a napadají je <strong>klidně v jejich domovech, a proti srsti jim není ani útok na děti</strong>. Za příklad jejich řádění dává redakce Armádního Zpravodaje <a href="https://t.me/airguardua/2266" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">útok</a> střelou Ch-101, tedy jednou z nejvyspělejších, jakou má, na obytnou výškovou budovu v Ternopilu. Několik pater bylo zcela zničeno, a je jisté, že došlo ke ztrátě na životech, ale číslo není jasné.</p>



<h2 id="h-vysok-p-esnost-odporuje-n-hodn-mu-z-sahu">Vysoká přesnost odporuje náhodnému zásahu</h2>



<p><a href="/tag/ch-101/">Ch-101</a> je ruská ze vzduchu odpalovaná řízená střela, která váží 2 400 kg, z čehož má připadat přibližně 400 kg na hlavici, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> s tím, že <strong>létá max. rychlostí Mach 0,78. Odpalovat ji mohou</strong> strategické bombardéry <a href="/tag/tu-95ms/">Tupolev Tu-95MS</a> a <a href="/tag/strategicky-bombarder-tupolev-tu-160/">Tupolev Tu-160</a>, a díky dosahu 3 500 km je prakticky nemožné je sestřelit, jelikož tak daleko žádná PVO nedostřelí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemci-dodaji-ukrajincum-strely-s-dlouhym-dosahem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela KEPD 350 Taurus" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin žasne, k čemu se Němci odvážili, je zmatený. Dodají Ukrajině střely s dlouhým doletem k ničení jeho cenných cílů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její navádění se potom skládá z inerciálního navádění s Dopplerovým radarem a aktualizacemi terénní mapy, což jí má dávat přesnost 6 až 10 m. Je tedy <strong>skoro nemožné, aby minula nějaký větší cíl</strong>, a to ani v rušeném prostředí, navíc, když se Rusové chlubí, že je schopna zasáhnout malé pohybující se cíle velikosti auta, byť pomocí jiného zaměřovacího systému.</p>



<p>Útok na výškovou obytnou budovu v Ternopilu na západě Ukrajiny nelze tedy označit za nic jiného než za úmysl – ke všemu, když k tomu došlo dle zveřejněných fotografií s <strong>max. přesností. Několik pater bylo přitom zničeno</strong>, a všechna další poškozena. Ve městě mělo 19. listopadu 2025 zemřít nejméně 20 lidí, ale není jasné, kolik z nich bylo v zasažené budově.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atacms-zasahla-baltimore/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení rakety MGM-140 ATACMS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruskou základnu se strategickým letectvem zasáhla balistická raketa ATACMS. Poprvé za vlády Donalda Trumpa – je to vzkaz</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/mhp_knihovna/zenevske_umluvy.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ženevské úmluvy</a> se přitom zavázal dodržovat již Sovětský svaz, a po něm také Rusko. Konkrétně úmluvu IV o ochraně civilních osob za války <strong>ratifikovalo dne 12. prosince 1949</strong>, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDenevsk%C3%A9_%C3%BAmluvy" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. <strong>Jak nicméně dokazuje</strong>, zavázat se k něčemu ještě neznamená, že se tím skutečně bude řídit, což lze označit za nulový respekt a slušnost, stejně jako za „hnus nejhrubšího zrna“.</p>



<p>Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že dodržování mezinárodních úmluv, natož pak slušnost, se z ruského slovníku vytrácí stále častěji. Organizace „Globální dodržování práv“ <a href="https://globalrightscompliance.org/russian-drone-strike-damages-kindergarten-in-kharkiv-a-call-for-accountability/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">dává</a> za příklad <strong>útok na mateřskou školu v Charkově ráno 22. října 2025</strong>, kterou <a href="/tag/rusko/">Rusové</a> zasáhli dronem. Děti byly tou dobou v úkrytu a přežily, ale nejméně 10 osob bylo zraněno a jedna zabita.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Росія застосовувала ракету Х-101 для удару в багатоповерхівку в Тернополі" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/-DIG2WOFU8c?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Ruská střela Ch-101 zasahuje ukrajinskou výškovou budovu ve městě Ternopil</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ch-101-zasahla-dum-ternopil/">Video: Rusko ukázalo, že pohrdá životy i závazky. Střelou Ch-101 zasáhlo obytnou výškovou budovu, o náhodu nešlo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/-DIG2WOFU8c" duration="4">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/-DIG2WOFU8c" />
			<media:title type="html">(Video) Ruská střela Ch-101 zasáhla obytnou budovu. Schválně</media:title>
			<media:description type="html">Útok na civilisty zakazují ženevské konvence, a Rusko se zavázalo je dodržovat. Přesto ale zasáhlo Ch-101 obytnou budovu v Ternopilu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/dig2wofu8c.jpg" />
			<media:keywords>Ch-101, řízená střela,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),ruský útok,Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela KEPD 350 Taurus</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení rakety MGM-140 ATACMS</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/cena-nejobavanejsich-ruskych-strel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 12 Nov 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[9K720 Iskander]]></category>
		<category><![CDATA[balistická raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[hypersonická balistická raketa Ch-47M2 Kinžal]]></category>
		<category><![CDATA[hypersonická zbraň]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[ruské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela Kalibr]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=317929</guid>

	
					<description>Rusko používá proti Ukrajině různé typy sofistikovaných, a hlavně velmi ničivých střel a raket. Jejich výroba stojí Kreml obří částky a rozpočet tak silně zatěžují.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rusko v podstatě denně během své agrese proti Ukrajině odstřeluje její území různými střelami s plochou dráhou letu a balistickými raketami. Jde o sofistikované zbraně, často se rovnající světové špičce, <strong>s nimiž způsobuje materiální škody i zabíjí civilisty</strong>. Na druhou stranu jsou ale extrémně drahé. Redakce Armádního Zpravodaje je na základě známých skutečností přesvědčena, že je jejich výroba pro ruský obranný rozpočet velikou zátěží.</p>



<h2 id="h-jedin-st-ela-stoj-des-tky-milion-korun">Jediná střela stojí desítky milionů korun</h2>



<p>Kolik přesně a jakých raket nebo střel je Rusko schopné vyprodukovat, je tajný údaj, ale některých určitě stovky ročně. Informace, s nimiž přišel <a href="https://militarnyi.com/en/articles/from-kalibr-to-kinzhal-how-much-do-russian-missiles-really-cost/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a> na základě smluv mezi ruskou vládou a výrobci, přitom <strong>naznačují, že rozhodně nejde o levné zbraně</strong> – jeden kus stojí i desítky milionů korun. Údaje samozřejmě nelze ověřit, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že mohou svědčit o tom, že Rusko na bombardování Ukrajiny vynakládá obří sumy.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-1024x576.jpg" alt="9K720 Iskander" class="wp-image-227368" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>9K720 Iskander</em></figcaption></figcaption>


<p>Příkladem může být ze země odpalovaná střela s plochou dráhou letu Iskander-K, která existuje ve dvou variantách s dosahem 500 km, a pak přes 2 000 km. První z nich má stát <strong>až 31,4 milionů korun, druhý pak až 37,6 milionů korun</strong>. V rodině Iskanderů však existují i balistické rakety, označované jsou jako Iskander-M, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/9K720_Iskander" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, jejichž verze se liší například hlavicí. Cenově se potom pohybují od 50 do 63 milionů korun.</p>



<h2 id="h-cena-kin-alu-se-bl-100-milion-m-k">Cena Kinžalu se blíží 100 milionům Kč</h2>



<p>K dalším druhům patří střely a rakety odpalované z letadel. Nejznámější z nich je střela Ch-101 užívaná na strategických bombardérech, jejíž dolet vychází na 3 500 kilometrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Ruské letectvo přitom <strong>platí za každou 42 až 50 milionů korun</strong>. Z letounů je potom odpalovaná i pseudobalistická raketa Ch-47M2 Kinžal označovaná Ruskem za hypersonickou, která je na tom ještě hůře – cenovka totiž šplhá až na 94,1 milionů korun.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ceske-houfnice-dita-ukazuji-rusum-technologickou-prevahu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/10/dita-houfnice-miri-stranou-sterk-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Česká kolová houfnice DITA" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>České houfnice DITA ukazují Rusům technologickou převahu. Kdysi věrný odběratel si jich objednal hned 70</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Skutečnou hypersonickou zbraní je pak střela odpalovaná buď z plavidel nebo ze systému pobřežní ochrany 3M22 Zircon. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/3M22_Zircon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že má <strong>dosahovat rychlosti až Mach 9 a dolet je 1 000 kilometrů</strong>. Cena jedné ovšem dosahuje 109 až 117 milionů korun. Námořnictvo tak vyjde levněji používat podzvukové střely s plochou dráhou letu Kalibr. Jejich cena je kolem 42 milionů korun, a navíc je lze odpalovat z hladinoných plavidel i některých ponorek.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Russia shows off Zircon hypersonic cruise missile" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Test střely 3M22 Zircon</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/cena-nejobavanejsich-ruskych-strel/">Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs" duration="23">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs" />
			<media:title type="html">Tají to, ale odborníci prozradili, kolik stojí nejobávanější ruské střely</media:title>
			<media:description type="html">Rusko má ve výzbroji vyspělé střely a rakety, s nimiž může ničit cíle uvnitř Ukrajiny. Uniklé údaje ukazují, že nejde o levné bombardování.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/wl3vnhtipzs.jpg" />
			<media:keywords>9K720 Iskander,balistická raketa,Ch-101, řízená střela,hypersonická balistická raketa Ch-47M2 Kinžal,hypersonická zbraň,ruská armáda,ruské letectvo,ruské námořnictvo,Rusko (Ruská federace),střela Kalibr,střela s plochou dráhou letu</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">9k720-iskander-ruska-raketa</media:title>
			<media:description type="html">9K720 Iskander</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/10/dita-houfnice-miri-stranou-sterk-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Česká kolová houfnice DITA</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Německé Eurofightery posílí polskou PVO. Vypadají možná starší, ale umí pochytat i nejsilnější ruské střely Ch-59 a Ch-101</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nemecke-eurofightery-posili-polskou-pvo-proti-rusku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 Aug 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Eurofighter Typhoon]]></category>
		<category><![CDATA[německé letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=305018</guid>

	
					<description>Polsko sousedící s Ruskem nebo Ukrajinou mohou ohrožovat odpalované ruské střely, ale také letadla snažící se o provokace. Posílení německými Eurofightery je proto na místě.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Polsko je jednou se zemí, na níž je postavena případná obrana Severoatlantické aliance proti Rusku. S tím nejen sousedí, ale také ho mohou ohrožovat jím odpalované střely na Ukrajinu. Není proto divu, když jim spojenec, v tomto případě <strong>Německo, pošle na pomoc pěticí bojových letounů</strong> Eurofighter Typnoon, jak redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala v <a href="https://x.com/KosiniakKamysz/status/1952331247482495031" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">příspěvku</a> polského ministra obrany Władysława Kosiniak-Kamysze.</p>



<h2 id="h-v-ce-elov-letoun-kter-pat-k-nejlep-m">Víceúčelový letoun, který patří k nejlepším</h2>



<p><a href="/tag/eurofighter-typhoon/">Eurofigter Typhoon</a> je společným projektem 4 evropských zemí, a sice Velké Británie, Německa, Itálie a Španělska, popisuje portál <a href="https://www.eurofighter.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Eurofighter</a>. A jelikož vstoupil do služby již v roce 1994, možná by ho někdo mohl označit za starší, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že prochází postupnou modernizací. <strong>Jeho nejnovější verze patří mezi nejlepší letouny 4,5. generace</strong>, přičemž je vybaven radarem typu AESA a je schopný nejen stíhacích úkolů, ale i přesných úderných misí na pozemní cíle a dalších úloh za využití nejnovějších typů západních zbraní.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-rusi-navadeni-fab/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/letecka-puma-fab-250m-54-bombardovani-rusu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letecká puma FAB-250M-54 používaná k bombardování Rusů" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko musí kvůli ukrajinské taktice spotřebovat až 16krát více bomb FAB. Vzala mu jednu z jeho největších výhod</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ačkoliv samotné polské letectvo rozhodně nepatří ke slabým, je jeho posílení spojenci logické. <a href="/tag/polsko/">Polsko</a> přímo v oblasti <a href="/tag/kaliningradska-oblast/">Kaliningradu</a> sousedí s Ruskem, což vytváří možnost například k provokačním letům ruských letounů těsně u hranic vzdušného prostoru NATO. Také není vyloučeno, že by <strong>do Polska mohly dopadat střely odpalované Ruskem na Ukrajinu</strong>, třeba Ch-101, Ch-59 a další, upozorňuje Armádní Zpravodaj, protože bud selžou, nebo mohou být zmatené elektronickými opatřeními, a poletí tak doslova pánubohu do oken.</p>



<p>K ničení takovýchto zbraní je Eurofighter vhodným prostředkem, někdy lepším než pozemní protivzdušné systémy PVO, protože má možnost rychlého přesunu – dosahuje rychlosti Mach 2, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Eurofighter_Typhoon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, a <strong>k ničení střel má k dispozici celý arzenál střel vzduch-vzduch</strong>. V případě <a href="/tag/nemecko/">Německa</a> půjde určitě o MBDA Meteor. <a href="https://theaviationgeekclub.com/heres-why-mbda-meteor-is-the-best-beyond-visual-range-air-to-air-missile-ever-conceived/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheAviationGeekClub</a> ji označuje za nejlepší západní střelu na boj mimo vizuální pole, jejíž dosah je kolem 200 kilometrů.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-takticke-letectvo-znicilo-ruske-velitelske-centrum/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/mig-29-vzleta-letiste-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="MiG-29 vzlétající z letiště" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinské taktické letectvo zničilo na 1 precizní ránu ruské velitelské centrum</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Na kratší vzdálenost může zase německý Eurofighter využít střelu IRIS-T s infračerveným naváděním. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/IRIS-T" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že je odolná vůči různým protiopatřením a schopná dělat extrémní manévry, takže je obtížné se jí vyhnout. Obě tyto <strong>zbraně jsou použitelné i v případě incidentu s ruskými letadly</strong>. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Eurofightery ovšem nezvládnou sestřelit balistické rakety nebo hypersonické zbraně, ale to neumí žádný bojový letoun.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="German Eurofighter Typhoon - Stunning new Tiger Livery Debut at TLG74 [4K]" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/xa5uKZhgVeY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Německý Eurofighter Typhoon</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nemecke-eurofightery-posili-polskou-pvo-proti-rusku/">Německé Eurofightery posílí polskou PVO. Vypadají možná starší, ale umí pochytat i nejsilnější ruské střely Ch-59 a Ch-101</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/xa5uKZhgVeY" duration="42">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/xa5uKZhgVeY" />
			<media:title type="html">Německo nasazuje Eurofightery proti Rusku v sousedním Polsku</media:title>
			<media:description type="html">Protože je Polsko klíčové pro obranu východního křídla NATO, Němci posílají na pomoc své Eurofigtery. Proti ruským letadlům a střelám.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/xa5ukzhgvey.jpg" />
			<media:keywords>Ch-101, řízená střela,Eurofighter Typhoon,německé letectvo,Německo,Polsko,Rusko (Ruská federace)</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/letecka-puma-fab-250m-54-bombardovani-rusu-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/letecka-puma-fab-250m-54-bombardovani-rusu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letecká puma FAB-250M-54 používaná k bombardování Rusů</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/mig-29-vzleta-letiste-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">MiG-29 vzlétající z letiště</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="64974" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/eurofighter-typhoon-nemecke-letectvo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/eurofighter-typhoon-nemecke-letectvo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina se silně otřese v základech. Rusko zvýšilo výrobu raket Ch-101 více než 10násobně, ukrajinská PVO to nemůže vydržet</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-zvysilo-vyrobu-raket-ch-101/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 08 May 2025 15:26:24 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=291901</guid>

	
					<description>Rusko masivně navýšilo výrobu střel Ch-101 s plochou dráhou letu. Tento rok jich mají vzniknout stovky, Ukrajinu by silně zdevastovaly.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ozbrojené síly Ruské federace zapojily do <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">invaze na Ukrajinu</a> zbraně všeho druhu. Některým z nich se přitom dokáže napadená země bránit lépe, jiným hůře, a tak dochází k páchání značných škod. <strong>Mezi těmi horšími jsou i střely Ch-101 s dosahem až 3 500 km</strong>, s nimiž se protivzdušná obrana nedokáže vždy efektivně vypořádat, a navíc je lze odpalovat mimo její dosah. Armádní Zpravodaj zaznamenal ve <a href="https://en.24tv.ua/document-leaks-how-many-x-101-missiles-russia-produces-and-which_n2815336" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vyšetřování</a>, že toho chce Rusko využít a zvyšuje jejich výrobu.</p>



<h2 id="h-v-roba-stoupla-v-ce-ne-10kr-t">Výroba stoupla více než 10krát</h2>



<p>Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu, jejíž dosah je až 3 500 km. Určena je přitom pro strategický bombardéry Tupolev Tu-95MSM a Tupolev Tu-160, což jim umožňuje se <strong>spolehlivě držet mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany</strong> a odpalovat ji z bezpečí ruského vnitrozemí. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že je tedy v podstatě nemožné letouny sestřelit, ale jak Armádní Zpravodaj upozornil v březnu 2025, <a href="/udalosti/sebevrazedne-drony-utok-na-ruskou-leteckou-zakladnu/">ničí je Ukrajina na zemi</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/turecko-chce-jaderne-ponorky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ponorka Uppland v loděnici" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Turecko změní světové rozložení sil a zamíří mezi největší mocnosti. Chce postavit jaderné ponorky, bylo by teprve 7. vlastníkem</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že by mala být Ch-101 přesná na zhruba 5 až 20 metrů, což Armádní Zpravodaj nesoudí jako úplně špatné, ale neumožňuje provádět precizní útoky, což může znamenat i civilní a jiné nechtěné oběti. <strong>Střela má přitom dvě bojové hlavice o hmotnosti 150 kg</strong>, z nichž je jedna odnímatelná a může se v průběhu letu odpojit a na cíl se snést, kdežto druhá je pevná a pokračuje dále. Jedna Ch-101 tak dokáže efektivně zasáhnout dva cíle.</p>



<p>Již dříve přitom <a href="https://www.ft.com/content/ef463ac9-4804-4ad7-b9a2-c113590f2f96" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FinancialTimes</a> uvedl, že Rusko mohlo v roce 2021 vyrábět až 56 těchto střel za rok, ale vyšetřování s odkazem na soukromé zdroje z ruského holdingu TRV-Engineering říká, že <strong>jich dnes může být i 50 měsíčně</strong>. K dosažení tohoto tempa byla výroba značně rozšířena a provoz je nyní nepřetržitý. Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že by to nešlo bez Západu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-3-miliony-granatu-do-del-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="155mm dělostřelecká munice" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Již v listopadu 2022 naše redakce poukazovala na to, že ruský průmysl zkrátka <a href="/udalosti/ruske-zbrane-zapadni-technologie/">není schopen vyrábět tak vyspělé komponenty</a>, což se týká i střel Ch-101. <strong>Nezbytné součástí však dále získává</strong> prostřednictvím zprostředkovatelských firem napojených na ruské oligarchy a obranně-průmyslové firmy, což je sice dražší a komplikovanější, ale stále možné.</p>



<p>Mnohé komponenty přitom<a href="/udalosti/cina-dodava-vojenske-soucastky-rusku/"> začala ruskému zbrojnímu průmyslu dodávat Čína,</a> takže je možné, že se to týká i těch do střel s plochou dráhou letu, ačkoliv <strong>ne všechny by měly být srovnatelné s těmi evropskými</strong> a americkými – na druhou stranu může právě to důvod, proč <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> tak masivně zvyšuje výrobu – možná se chce spoléhat spíše na plošný efekt než na přesnost.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-muze-zautocit-za-2-roky-litva/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/litevsti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Litevští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Rusko může zaútočit na NATO už za 2 roky,“ zní od litevské ministryně obrany. Žádných 5 let už Evropa nemá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jenom v roce 2025 je plánována výroba v objemu 633 střel Ch-101, což redakce Armádního Zpravodaje hodnotí jako množství, s nímž si <strong>ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže poradit</strong>, bude-li čelit odpálení většího počtu. Na druhou stranu nebývá běžné, že by jich <a href="/tag/ruske-letectvo/">ruské letectvo</a> využilo více než několik jednotek – pouze ve výjimečných případech.</p>



<p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kyiv_strikes_(2022%E2%80%93present)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> například dokumentuje případ z 16. prosince 2022, kdy Kyjev čelil náletu hned 38 střel s plochou dráhou letu a 22 střel Kalibr odpálených z moře, nebo případ z 16. května 2023, kdy na něj <strong>pro změnu útočník vypálil 18 různých raket</strong>, včetně 9 řízených střel Kalibr z lodí v Černém moři, 6 hypersonických balistických raket Kinžal, a 3 balistické rakety krátkého doletu Iskander ze země. Je tedy evidentní, že Rusko nemá, resp. nemělo, dost prostředků.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-zvysilo-vyrobu-raket-ch-101/">Ukrajina se silně otřese v základech. Rusko zvýšilo výrobu raket Ch-101 více než 10násobně, ukrajinská PVO to nemůže vydržet</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ponorka Uppland v loděnici</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">155mm dělostřelecká munice</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/litevsti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Litevští vojáci</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="58146" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Foto: ruská střela Ch-101 s plochou dráhou letu bude bez šance, když se ji rozhodne sestřelit francouzský Mirage 2000 ukrajinského letectva</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ch-101-znicil-mirage-2000/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 Mar 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Dassault Mirage 2000]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=284496</guid>

	
					<description>Když narazí bojový letoun, jakým je Mirage 2000, na řízenou střelu, je pro něj relativně snadné ji zlikvidovat. Neunikne mu ani ruská Ch-101.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="/tag/protivzdusna-obrana/">Protivzdušnou obranu</a> tvoří i letectvo, což nicméně neznamená hned boj s nepřátelskými letadly. Bojové letouny totiž mohou za pomoci střel vzduch-vzduch, případně kanonu, <strong>likvidovat i nebezpečné řízené střely, a to velice efektivně</strong>. Armádnímu Zpravodaji se například podařilo objevit fotografie zachycující zničení ruské řízené střely Ch-101, o níž se postaral původem francouzský letoun Dassault Mirage 2000 působící v <a href="/tag/ukrajinske-letectvo/">ukrajinském letectvu</a>.</p>



<h2 id="h-mirage-2000-nem-e-ch-101-uniknout">Mirage 2000 nemůže Ch-101 uniknout</h2>



<p>Na snímcích (níže) lze vidět, jak takové sestřelení Ch-101 prostřednictvím letounu <a href="/tag/dassault-mirage-2000/">Mirage 2000</a> probíhá. Pilot se dostal až na dohled ruské střely, což je přesně vidět na jednom ze záběrů. Ch-101 je přitom relativně veliká, <a href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MissileThreat</a> uvádí, že <strong>měří na délku 7,45 m a váží 2 400 kg</strong>, přičemž se pohybuje vysokou podzvukovou rychlostí. Nadzvukový bojový letoun ji tak zvládne dostihnout. Mirage 2000 má totiž max. rychlost až Mach 2,2 uvádí <a href="https://armyrecognition.com/military-products/air/fighter/mirage-2000-5f" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/vycvik-cviceni/cesti-piloti-vzdusne-souboje-spanelsko/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/ceske-letouny-jas-39-gripen-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="České letouny JAS-39 Gripen" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>České letouny JAS-39 Gripen útočily na F-16, F/A-18 Hornet nebo Mirage 2000 ve Španělsku, úkol to pro ně nebyl jednoduchý</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Pilot letadla se rozhodl zničit Ch-101 pomocí jedné z nesených střel vzduch-vzduch, zřejmě se jednalo o francouzskou střelu MICA. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/MICA_(missile)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že existuje ve dvou základních typech – jeden je naváděn <strong>prostřednictvím infračerveného hledače na teplo vycházející z motoru</strong> cíle, druhý má potom aktivní radarový vyhledávač. Dosah obou střel je až 80 kilometrů a jsou známé i svou schopností manévrovat, proto se jim velice špatně uniká. Jedna z fotografií nakonec zachycuje, jak MICA ničí ruskou střelu <a href="/tag/ch-101/">Ch-101</a> explozí.</p>



<p></p>



<figure class="wp-block-gallery columns-2 is-cropped"><ul class="blocks-gallery-grid"><li class="blocks-gallery-item"><div class=""><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-1024x576.jpg" alt="Střela MICA odpálená z Mirage 2000 ničí ruskou střelu Ch-101" data-id="284493" data-full-url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel.jpg" data-link="https://armadnizpravodaj.cz/mirage-2000-ch-101-sestrel/" class="wp-image-284493" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Velitelství vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny</span></a></div></li><li class="blocks-gallery-item"><div class=""><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-1024x576.jpg" alt="Pilot Mirage 2000 zachytil ruskou střelu Ch-101" data-id="284494" data-full-url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti.jpg" data-link="https://armadnizpravodaj.cz/mirage-2000-ch-101-strela-leti/" class="wp-image-284494" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Velitelství vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny</span></a></div></li><li class="blocks-gallery-item"><div class=""><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-1024x576.jpg" alt="Střela MICA odpálená z Mirage 2000 na Ch-101" data-id="284495" data-full-url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica.jpg" data-link="https://armadnizpravodaj.cz/mirage-2000-ch-101-strela-mica/" class="wp-image-284495" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Velitelství vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny</span></a></div></li></li></ul></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ch-101-znicil-mirage-2000/">Foto: ruská střela Ch-101 s plochou dráhou letu bude bez šance, když se ji rozhodne sestřelit francouzský Mirage 2000 ukrajinského letectva</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/ceske-letouny-jas-39-gripen-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/ceske-letouny-jas-39-gripen-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">České letouny JAS-39 Gripen</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">mirage-2000-ch-101-sestrel</media:title>
			<media:description type="html">Střela MICA odpálená z Mirage 2000 ničí ruskou střelu Ch-101</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-sestrel-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">mirage-2000-ch-101-strela-leti</media:title>
			<media:description type="html">Pilot Mirage 2000 zachytil ruskou střelu Ch-101</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-leti-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">mirage-2000-ch-101-strela-mica</media:title>
			<media:description type="html">Střela MICA odpálená z Mirage 2000 na Ch-101</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/mirage-2000-ch-101-strela-mica-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>I se zastaralým motorem může být ruská řízená střela Ch-101 silnou údernou zbraní. Může to však značit vážný problém s produkcí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-pouziva-zastaraly-motor/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 Nov 2024 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=273257</guid>

	
					<description>Řízené střely Ch-101 jsou i se zastaralým motorem stejně ničivé jako s moderním, ale nejspíše budou mít některá omezení a může to svědčit to o problémech.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou z obávaných ruských zbraní dlouhého dosahu je řízená střela Ch-101 odpalovaná ze strategických bombardérů, a existuje i její verze označovaná jako Ch-102 schopná nést jadernou hlavici. Obě <strong>mají velice dlouhý dolet a mohou zasáhnout v podstatě celou Evropu</strong>, ale Rusko může mít s jejich produkcí pravděpodobně problémy. Jinak se nedá vysvětlit, že se objevují i Ch-101 se zastaralým motorem, což možná ovlivňuje i schopnosti střely.</p>



<h2 id="h-ch-101-ohroz-doletem-celou-evropu">Ch-101 ohrozí doletem celou Evropu</h2>



<p>Střela Ch-101 je moderní zbraní schopnou přesného zásahu cíle na dlouhé vzdálenosti. Je poháněna proudovým motorem TRDD-50A, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, s nímž může dosahovat <strong>rychlosti až Mach 0,78 a deklarovaný dolet má až 3 500 km</strong>, i když v některých zdrojích se možnosti doletu mírně odlišují. Každopádně to znamená, že střela může zasáhnout cíle v téměř celé Evropě, aniž by bombardér musel opustit bezpečí ruského vzdušného prostoru.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-1024x576.jpg" alt="Sovětský motor R-95-300 původně určený do střely Ch-55" class="wp-image-273258" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Sovětský motor R-95-300 původně určený do střely Ch-55</em></figcaption></figcaption>


<p>Rusko však může mít s produkcí těchto moderních střel nejspíše problémy. <a href="https://mil.in.ua/en/news/russians-start-installing-outdated-engines-on-kh-101-missiles/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilIn</a> totiž uvádí, že se vyskytly i střely s motorem R-95-300, jímž jsou poháněné staré sovětské střely Ch-55 a jde již o zastaralý agregát. Co přesně může použití takového motoru na Ch-101 znamenat, je <strong>veliká otázka – teoreticky může být snížen její dolet</strong>, případně poletí jinou rychlostí. I tak ovšem zůstává stále nebezpečná, protože její hlavice bude pravděpodobně stále stejná, tedy 450 kilogramů těžká, a naváděcí systém nejspíše zajistí stejnou přesnost.</p>



<h2 id="h-star-motory-jsou-z-ejm-ze-z-sob">Staré motory jsou zřejmě ze zásob</h2>



<p>Zajímavou otázkou je, proč Rusko montuje na moderní střely zastaralý motor. <a href="https://en.defence-ua.com/analysis/during_aerial_attack_russians_used_kh_101_missiles_with_engines_from_kh_55_exposing_their_most_vulnerable_spot-12571.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Defence-Ua</a> uvádí, že nejpravděpodobnějším důvodem je nedostatek moderních motorů, neb je <strong>ruský zbrojní průmysl nedokáže produkovat v dostatečných počtech</strong>. Na druhou stranu se již staré motory R-95-300 nevyrábí a Rusko tedy zřejmě používá skladové zásoby ze sovětských dob nebo muselo kanibalizovat uskladněné střely Ch-55.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusko-strelou-zasahlo-sve-vlastni-uzemi/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská střela Ch-101" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusko zasáhlo své vlastní území přesně naváděnou střelou Ch-101 „plnou teroru“. Nehodu tají, byla však natočena civilistou</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Užívání starých motorů na moderních střelách by teoreticky mohlo být dobrou zprávou pro protivníky Moskvy, hlavně evropské země. Znamená to totiž, že Rusko není schopno vyrábět dostatečný počet vyspělých střel a <strong>nemůže tedy být pro Evropu takovou hrozbou</strong>. Užití starých motorů je navíc jenom dočasnou náplastí, protože jich je také omezený počet a už se nevyrábí. Až je tedy Rusko spotřebuje, nebude mít pro Ch-101 dostatečné množství pohonů.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Kh-101: Everything We Know About Russia&#039;s Best Cruise Missile" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/UEeI1UPLm88?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Popis ruské střely Ch-101</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-pouziva-zastaraly-motor/">I se zastaralým motorem může být ruská řízená střela Ch-101 silnou údernou zbraní. Může to však značit vážný problém s produkcí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/UEeI1UPLm88" duration="374">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/UEeI1UPLm88" />
			<media:title type="html">Rusko má vážný problém s produkcí střel Ch-101. Sahá po krajním řešení</media:title>
			<media:description type="html">Ruské střely Ch-101 dostávají i zastarale motory ze sovětských dob, Rusko pravděpodobně není schopné vyrábět dostatek motorů moderních.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/ueei1uplm88.jpg" />
			<media:keywords>Ch-101, řízená střela,ruské letectvo,Rusko,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">R-95-300-motor</media:title>
			<media:description type="html">Sovětský motor R-95-300 původně určený do střely Ch-55</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/r-95-300-motor-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská střela Ch-101</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Díky významné modernizaci je ruská střela Ch-101 dvakrát ničivější. Má to však i negativní dopad</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-dve-hlavice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Apr 2024 04:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=253707</guid>

	
					<description>Obecně platí, že čím těžší je hlavice, tím větší škody také dokáže napáchat. V případě modernizace ruské Ch-101 je to však trochu jinak.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou z nejmodernějších a nejničivějších ruských střel, která je odpalována ze strategických bombardérů, je Ch-101. Proslulá je hlavně svým extrémně dlouhým doletem až 5 500 kilometrů, čehož také Rusko aktivně využívá, a podle všeho <strong>se ji snaží na základě bojových zkušeností opakovaně vylepšovat</strong>. Poslední změnou v konstrukci má být zdvojnásobení její ničivé síly, a to přidáním druhé bojové hlavice – ovšem na úkor pověstného dosahu.</p>



<h2 id="h-druh-hlavice-sni-uje-ch-101-dosah">Druhá hlavice snižuje Ch-101 dosah</h2>



<p>Běžná střela Ch-101 je vybavena tříštivou hlavicí o hmotnosti 400 kg, i když některé zdroje udávají až 450 kilogramů. <a href="https://defence-blog.com/russia-upgrades-deadly-kh-101-missiles-for-strikes-on-ukraine/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Defence-Blog</a> pak doplňuje, že analýza trosek těchto ruských střel přinesla poznatek o tom, že se je konstruktéři pokusili pozměnit, kdy <strong>konkrétně její hlavici zdvojnásobili na 800 kilogramů</strong> – ovšem nikoliv zvětšením té současné, ale přidáním hlavice druhé. Ta má dokonce obsahovat krychlovité fragmenty, což má nejspíše zvýšit nejenom sílu exploze, ale i účinek proti měkkým cílům, tedy lidem nebo neobrněné technice.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="fr" dir="ltr">les Russes ont abattu leur missile Kh-101 dans la région de Saratov !🇷🇺<br><br>Des images de l&#8217;épave du missile ont été publiées sur les chaînes locales.<br><br>Dans le même temps, la Fédération de Russie a annoncé qu’elle avait abattu un drone de type avion d’attaque prétendument ukrainien.… <a rel="nofollow" href="https://t.co/IvLYXf1DSt">pic.twitter.com/IvLYXf1DSt</a></p>— Олів&#8217;є Лекур (@olivyelekur) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/olivyelekur/status/1774778782550806826?ref_src=twsrc%5Etfw">April 1, 2024</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Jestliže má ale původní střela dolet 5 500 km, je druhá hlavice instalovaná na úkor zásob paliva. <a href="https://armyrecognition.com/ukraine_-_russia_conflict_war_2022/russian_air_force_deploys_new_kh-101_cruise_missile_with_800_kg_warhead_to_strike_ukraine.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a> udává, že se dosah nejspíše snížil na zhruba 2 250 km, ale jedná se jenom o odhad. I takové snížení dosahu by však znamenalo, že <strong>mohou ruské bombardéry nadále útočit z bezpečí</strong> svého vzdušného prostoru, a to klidně na celé území Ukrajiny. Jen pro srovnání, její ekvivalent – americká střela AGM-158 – má v nejnovější verzi dosah asi 1 600 km.</p>



<h2 id="h-nov-nav-d-n-ch-101-m-e-zv-it-p-esnost">Nové navádění Ch-101 může zvýšit přesnost</h2>



<p>V posledních letech nejde přitom u střely Ch-101 o jedinou změnu. <a href="https://en.defence-ua.com/weapon_and_tech/upgraded_russian_kh_101_cruise_missile_new_guidance_system_electronics_and_radio_traps-5765.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Defence-Ua</a> uvedl, že byl v troskách nových střel objeven i inovovaný naváděcí systém, přičemž v minulosti užívala Ch-101 <strong>inerciální navádění, satelitní GLONASS a terénní mapování</strong>, kdežto dnes má i systém k porovnání s referenčními snímky. To pravděpodobně zvyšuje její přesnost, byť není jasné o kolik, ale v kombinaci s dvojitou hlavicí to zaručuje vyšší pravděpodobnost zničení cíle.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusko-strelou-zasahlo-sve-vlastni-uzemi/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská střela Ch-101" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusko zasáhlo své vlastní území přesně naváděnou střelou Ch-101 „plnou teroru“. Nehodu tají, byla však natočena civilistou</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Další inovací mají být možnosti elektronického boje či ochrany proti protivzdušné obraně. Analýza trosek naznačuje, že je střela vybavena systémem schopným detekovat ozáření radary protivzdušné obrany, a <strong>v tom okamžiku vypustit klamné radarové cíle</strong>. Může to znamenat snahu zvýšit schopnost střely proniknout i robustní protivzdušnou obranou. Jedná se tak o doplnění jejího stealth nebo letu nízko nad terénem.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Russia started production of Kh-101 with two warheads, making the missile twice as dangerous" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/vAifIYp8VMQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Ruská Ch-101 s 2 hlavicemi</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ch-101-dve-hlavice/">Díky významné modernizaci je ruská střela Ch-101 dvakrát ničivější. Má to však i negativní dopad</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/vAifIYp8VMQ" duration="388">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/vAifIYp8VMQ" />
			<media:title type="html">Ruská střely Ch-101 je díky poslední modernizaci 2krát ničivější</media:title>
			<media:description type="html">Střela Ch-101 je obávanou zbraní ruských strategických bombardérů, má dlouhý dolet. Ale lze ho i zkrátit a pak zdvojnásobit sílu hlavice.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/vaifiyp8vmq.jpg" />
			<media:keywords>Ch-101, řízená střela,ruské letectvo,Rusko (Ruská federace),válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská střela Ch-101</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruské balistické rakety proniknou kdejakou protivzdušnou obranou, včetně té české; přesto je v útoku nahrazuje jiná zbraň</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ruske-balisticke-rakety-proniknou-obranou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 Jan 2024 04:30:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[9K720 Iskander]]></category>
		<category><![CDATA[balistická raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=242175</guid>

	
					<description>Na pozemní cíle lze z dlouhé vzdálenosti zaútočit balistickými raketami, které unesou i pořádně těžkou hlavici, přičemž není na světě moc systémů, které by je zastavily.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdyby chtěla některá země s vysokou úspěšností zaútočit na pozemní cíle na území nějakého státu, mohla by použít moderní balistické rakety. Zkušenosti totiž ukazují, že <strong>jsou v pronikání protivzdušnou obrannou úspěšnější</strong> než mnohem častěji využívané řízené střely známé také jako střely s plochou dráhou letu. Balistické rakety totiž umí likvidovat jen několik systémů na světě, kdežto řízené střely mnohem více. Ale důvody pro používání střel existují.</p>



<h2 id="h-zbran-maj-zcela-odli-nou-dr-hu-letu">Zbraně mají zcela odlišnou dráhu letu</h2>



<p>Mezi balistickými raketami a řízenými střelami k útokům na pozemní cíle je veliký rozdíl. Balistická raketa totiž letí po odpálení prudce nahoru, a po vyhoření zase dolů, uvádí <a href="https://science.howstuffworks.com/difference-ballistic-cruise-missile.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science-HowStuffworks</a> – tento oblouk je nazýván balistická křivka, kterou lze předvídat, ale <strong>některé moderní rakety umí i částečně měnit směr</strong>. Naopak řízenou střelu pohání nejčastěji raketový motor po celou dobu letu, a často mívá i malá křídla a letí po ploché dráze nízko nad zemí. K tomu navíc může manévrovat a lze ji naprogramovat na konkrétní trasu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="583" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-1024x583.jpg" alt="Ruská střela Ch-101" class="wp-image-165192" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-1024x583.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-320x182.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-768x437.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-720x410.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Ruská řízená střela Ch-101</em></figcaption></figcaption>


<p>Řízené střely jde relativně snadno sestřelit, neboť se chovají jako nízkoletící letadla. Naproti tomu balistické střely umí sestřelovat jenom několik systémů – známý je tím třeba <strong>americký MIM-104 Patriot, ruský S-400 a čínský HQ-9</strong>. Tyto komplexy mají ale jenom některé státy, a třeba Česká republika jimi nedisponuje. Řízené střely ovšem dokáže sestřelit i většina starších systémů, a to včetně v AČR končících 2K12 Kub a systémů SPYDER, které je nahradí.</p>



<h2 id="h-zen-st-ely-dolet-d-le">Řízené střely doletí dále</h2>



<p>Rusko může v roli balistické rakety nasadit 9K720 Iskander-M či přepracovanou střelu protivzdušné obrany S-400 a S-300, uvádí <a href="https://www.thedefensepost.com/2024/01/09/russian-ballistic-missiles-ukraine/?expand_article=1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheDefensePost</a>, případně i Ch-47M2 Kinžal, což je vlastně modifikovaný Iskander. Naopak <strong>moderní řízenou střelou odpalovanou z letadel je Ch-101</strong>, a v případě lodí nebo ponorek jde zase o střely rodiny Kalibr. Nevýhodou balistických raket je však jejich dosah – třeba Iskander zvládne 490 km, uvádí <a href="https://www.militarytoday.com/missiles/iskander_k.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilitaryToday</a>, ovšem až 5 500 kilometrů má dosah <a href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nova-ruska-strela-ch-bd/">Ch-101, která je nejlepší střelou ruského arzenálu</a>.</p>



<p>Vyskytlo se přitom mnoho odhadů cen ruských řízených střel a balistických raket, a dokonce i takových, že jsou balistické rakety levnější. Naopak <a href="https://en.defence-ua.com/news/what_is_the_real_price_of_russian_missiles_about_the_cost_of_kalibr_kh_101_and_iskander_missiles-4709.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Defence-UA</a> se domnívá, že levnější než moderní balistické rakety jsou naopak řízené střely. I to může být důvod, proč <strong>Rusko používá více střel než raket, neboť je prostě snazší a levnější je vyrobit</strong>. Může to ale změnit třeba nákup <a href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/kn-23/">severokorejských balistických raket KN-23</a>, ačkoliv je otázkou, v jakém počtu je může získat. Kdyby jich mělo „přebytek“, mohlo by nepřítele zasypávat obřími salvami.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Russian 9K720 ISKANDER-M Tactical Missile: Load Launch Impact" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/zLjGbjdmoOo?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Odpálení rakety 9K720 Iskander</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ruske-balisticke-rakety-proniknou-obranou/">Ruské balistické rakety proniknou kdejakou protivzdušnou obranou, včetně té české; přesto je v útoku nahrazuje jiná zbraň</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/zLjGbjdmoOo" duration="123">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/zLjGbjdmoOo" />
			<media:title type="html">Balistické rakety proniknou obranou snadno, Rusko je ale nevyužívá</media:title>
			<media:description type="html">Moderní balistické rakety mají mnohem větší šanci proniknout protivzdušnou obranou. Rusko jich ale má nejspíše méně než řízených střel.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/zljgbjdmooo.jpg" />
			<media:keywords>9K720 Iskander,balistická raketa,Ch-101, řízená střela,Protivzdušná obrana,ruská armáda</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">ruska-strela-ch-101</media:title>
			<media:description type="html">Ruská střela Ch-101</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="60492" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/ruska-balisticka-raketa-rt-2pm2-topol-m-05-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/ruska-balisticka-raketa-rt-2pm2-topol-m-05-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská střela Ch-BD s dosahem 6 500 km zní jako pohádka, kterou také téměř jistě je. Nejlepší tak zůstává Ch-101</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nova-ruska-strela-ch-bd/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Oct 2023 07:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Tupolev Tu-160, strategický bombardér]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=219228</guid>

	
					<description>NÁZOR: Těžké ruské bombardéry odpalují řízené střely s dlouhým doletem. Země má přitom údajně i takové, které více než 2násobně překonávají dosud nejlepší z nich.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruské strategické bombardéry, konkrétně se jedná o Tupolev Tu-160 Blackjack, by údajně měly být schopny svými řízenými střelami přesně zasahovat pozemní cíle do vzdálenosti až 6 500 kilometrů. Ato díky <strong>v ruském arzenálu nové řízené střele Ch-BD</strong>; alespoň tak to uvádí ruské letectvo. Nad tím, jestli tyto schopnosti střela skutečně má, a zda je zavedena do výzbroje, ale zůstává mnoho otazníků. Může jít jen o další hru ruské propagandy.</p>



<h2 id="h-st-elu-ch-bd-je-t-nikdo-nevid-l">Střelu Ch-BD ještě nikdo neviděl</h2>



<p>Řízenou střelu s plochou dráhou letu ruské letectvo veřejně neukázalo, ale dle <a href="https://www.eurasiantimes.com/edited-nc-checked-russia-arms-worlds-fastest-tu-160-bomber/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EurAsian Times</a> ji představilo severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi při jeho návštěvě. Ale že konstruktéři na střele Ch-BD pracují už Rusko kdysi informovalo. Mělo se <strong>jednat o zbraň určenou pro nové strategické bombardéry Tupolev PAK DA</strong>, ale jejich vývoj má velké zpoždění. Jsou-li zprávy o střele pravdivé, vypadá to, že ji může ruské letectvo nasadit do svých starých <a href="/tag/strategicky-bombarder-tupolev-tu-160/">strategických bombardérů Tu-160</a>, jejichž výrobu navíc před nedávnem obnovilo.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="tr" dir="ltr">Bugün Kiev, Hazar Denizi üzerinde KH-101 seyir füzeleri ile vuruldu. Bu füzeler Tu-95 ve Tu-160 bombardıman uçaklarına monte ediliyor. Füzenin menzili 5.500 km&#8217;dir. Yani hadefleri vurmak için Ukrayna&#8217;nın hava sahasına girmesi gerekmiyor <a rel="nofollow" href="https://t.co/GjCJlfjwlW">pic.twitter.com/GjCJlfjwlW</a></p>
<p>— Ceyhun Aşirov (@CeyhunAsirov) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/CeyhunAsirov/status/1541015620543807489?ref_src=twsrc%5Etfw">June 26, 2022</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Bombardér by měl být schopen nést 12 takových střel, a to po šesti v každém ze dvou rotačních zásobníků, které má v trupu. Tyto zásobníky v současnosti slouží k odpalování řízených střel Ch-101, z čehož jednoznačně vyplývá, že <strong>by měla nová ruská střela mít shodné nebo velmi podobné rozměry</strong>, aby se do nich vešla. Právě tento údaj ale naznačuje, že nemusí být na tvrzení ruské strany mnoho věcích pravdivých. Není navíc jasné, zda se prezentované údaje týkají jenom prototypu, nebo rovnou střely, která je již opravdu i zavedená ve výzbroji.</p>



<h2 id="h-zdvojn-sobit-dolet-nen-jednoduch">Zdvojnásobit dolet není jednoduché</h2>



<p>Současné nejmodernější ruské řízené střely Ch-101 jsou 7,45 m dlouhé a mají v průměru 51 cm. Schopné jsou přitom dopravit do vzdálenosti zhruba 5 600 km hlavici o hmotnosti 450 kg. Ale pokud má mít nová střela podobné rozměry a více než dvojnásobný dosah, <strong>znamenalo by to, že musí nést mnohem více paliva</strong>. Je nepravděpodobné, že by se Rusku povedlo nějakým způsobem miniaturizovat či zefektivnit pohon, zmenšit navádění nebo vymyslet o 100 % efektivnější palivo. Jedinou cestou by tak bylo výrazně zmenšit hmotnost hlavice a tím i její sílu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/bombarder-pak-da-spekulace/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/rusky-stealth-bombarder-pak-da-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský stealth bombardér PAK DA" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruská odpověď Spojeným státům: „nadzvukový bombardér PAK DA bude lepší než ten americký“; co je o něm vlastně známo?</h1></div>

	</a>
</div>



<p>A pokud by byly zprávy o schopnostech, na něž upozornil i server <a href="https://www.newsweek.com/russia-long-range-cruise-missiles-kh-bd-tu160-bombers-ukraine-1827717" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsWeek</a>, pravdivé, znamenalo by to, že mohou ruské bombardéry z bezpečí ruského vzdušného prostoru odstřelovat v podstatě celou Evropu, ale i mnohé cíle v Severní Americe. Vzhledem k probíhající <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válce na Ukrajině</a> ale <strong>není jisté, kolik nových střel by byl ruský průmysl schopen vyrobit</strong>, protože i výroba starších verzí je omezená. Navíc se ze zkušeností na Ukrajině ukazuje, že moderní západní protivzdušné systémy dokáží většinu ruských řízených střel s klidem zlikvidovat.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="#Russia has inducted Kh-BD #cruisemissile with 4000 miles range !" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/nd23aI9R-Eg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Něco málo o ukázce střely Ch-BD (anglicky Kh-BD)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nova-ruska-strela-ch-bd/">Ruská střela Ch-BD s dosahem 6 500 km zní jako pohádka, kterou také téměř jistě je. Nejlepší tak zůstává Ch-101</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/nd23aI9R-Eg" duration="497">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/nd23aI9R-Eg" />
			<media:title type="html">Nová ruská střela Ch-BD zní až pohádkově; protože téměř jistě neexistuje</media:title>
			<media:description type="html">Rusko má údajně řízenou střelu s dosahem 6 500 kilometrů. Je divné, že by měla být podobně velká jako její předchůdkyně s polovičním doletem.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/nd23ai9r-eg.jpg" />
			<media:keywords>Ch-101, řízená střela,řízená střela,ruské letectvo,Tupolev Tu-160, strategický bombardér</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/rusky-stealth-bombarder-pak-da-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/rusky-stealth-bombarder-pak-da-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský stealth bombardér PAK DA</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
