Čínské lodě nezvládly manévr v honičce

Video níže dokumentuje konec agresivní akce čínských lodí proti filipínskému plavidlu pobřežní stráže. Čínské lodě, evidentně se jedná o torpédoborec a korvetu, se ho snažily blokovat a používaly i vodní děla. Pronásledovanému plavidlu se však podařilo manévrem uniknout takovým stylem, že se za její zádí obě čínská plavidla srazila, jelikož jejich posádky v té rychlosti nezvládly správně a včas otočit kormidly, aby tomu zabránily.

Ukrajina používá československé letouny Z-137 Agro Turbo vyvinuté pro NDR na souboje vzduch-vzduch. Vychází ze „Čmeláka“ (video)

První poškozené plavidlo identifikuje Armádní Zpravodaj jako torpédoborec třídy Type 052D, který je ze všech lodí z incidentu největší. Wikipedia ho popisuje jako 156 metrů dlouhý o výtlaku 7 500 tun a maximální rychlosti 30 uzlů. Má moderní výzbroj, kromě děla ráže 130 milimetrů disponuje vertikálním odpalovacím systémem s raketami a střelami proti vzdušným, hladinovým i pozemním cílům, a má i kvalitní protiraketovou obranu.

Podle soudu redakce Armádního Zpravodaje je však nejvíce poškozenou lodí čínská korveta třídy Type 056. Ta je dlouhá 90 metrů a její výtlak je 1 500 tun, náraz do boku ze strany mnohem většího torpédoborce jí musel otřást. Není jasné, jak rychle se pohybovala, možná i maximální rychlostí, která činí 25 uzlů, uvádí Wikipedia. I v tomto případě jde o silně vyzbrojené plavidlo dělem, protilodními a protiletadlovými střelami.

Video: Vzácná verze TELAR ruského S-300 shořela. Vojáci to nesmyslně pozorovali z několika metrů

Naopak nejmenší byla v celé události filipínská hlídková loď pobřežní stráže třídy Parola. Je jenom 44,5 m dlouhá, má výtlak 321 t, a postavena byla v Japonsku, popisuje Wikipedia. Pohybuje se rychlostí až 15 uzlů, takže je i nejpomalejší ze všech, a má též nejslabší výzbroj. S trojicí kulometů ráže 12,7 mm by v případě střetu s Číňany neměla sebemenší šanci.

Srážka čínských lodí při pronásledování filipínského plavidla

Článek Video: Kolize, jaká se jen tak nevidí. Filipínská loď obratně unikla a čínský torpédoborec taranoval vlastní korvetu přímo do boku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci vztyčili vlajku a útes si přivlastnili

O zabrání útesu informovala Čínská ústřední televize (CCTV), kterážto je kontrolovaná státem. K obsazení došlo 26. dubna 2025, když čínská pobřežní stráž přistála na neobydleném útesu Sandy Cay a vztyčila tam čínskou vlajku, načež ho prohlásila za čínské území. Armádní Zpravodaj ověřil, že se nachází jenom 5 km od filipínské vojenské základny, což bude také důvod, proč Čína tento krok udělala – aby narušila rozložení sil v regionu kde působí i Amerika.

Hodně významný ruský generál vydechl naposledy. Exploze ho poslala na věčnost; Ukrajina ale mlčí, i když za to nejspíe může (video)

Může jít například o reakci na nadcházející filipínsko-americké cvičení Balikatan 2025, jehož se budou v menší míře účastnit i další země, a které má právě Čínské lidové republice připomenout, kde jsou hranice. Ta na to pochopitelně všemožně reaguje a taková cvičení odsuzuje – zabrání útesu může být jednou z možností, ale není jasné, zda ho nějak využije.

V případě, že je pevný a stabilní, mohla by na něm Čína vybudovat nějakou základnu. Stejně jako to dělá v Jihočínském moři, kde k tomu přistoupil také Vietnam, zbudovat de facto umělý ostrov. Respektive rozšířit útes tak, aby na něm mohla být třeba přistávací dráha a přístav – obojí by se čínské armádě hodilo, pokud by chtěla v oblasti posilovat svou přítomnost.

Portugalsko nakonec F-35 koupí. Je to jediný letoun, který mu zapadá do strategie. Francouzský Rafale je ze hry, konkurovat nemůže

Samotný útes se nachází 5 kilometrů od filipínského ostrova Thitu, na němž leží základna tamní armády, lodní dok a přistávací dráha, která byla v roce 2023 zrekonstruována pro vojenské účely. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se útes jmenuje Sandy Cay 1 a je jedním ze čtyř takových v okolí. Název „Sandy Cay“ je nicméně používán i pro vietnamský ostrov, který nicméně nemá se zabraným útesem žádnou spojitost (leží úplně jinde).

Podle oficiálních informací čínské vlády souviselo vylodění na útesu s jeho vyčištěním od trosek a vztyčením čínské vlajky jako demonstrace čínské přítomnosti v regionu, stejně jako přímého potvrzení statusu útesu coby součásti čínského území. Jak a zda na to budou nějak reagovat Filipíny, Amerika nebo jiné země, není v tuto chvíli jasné.

Článek Čína ukazuje, kdo je pánem. Zabrala malý ostrov 5 km od filipínské vojenské základny a vyslala vzkaz Americe i jejím spojencům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na akci přijedou i čeští pozorovatelé

Cvičení Balitakan 2025, což je tradiční americko-filipínská akce, má zahrnovat hned několik zemí. Redakce Armádního Zpravodaje vychází ze zprávě americké námořní pěchoty, podle níž se ho přímo účastní i ozbrojené síly Japonska a Austrálie, což má být velký vzkaz směrem k asijské velmoci; a také pozorovatelé z 16 zemí včetně České republiky. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že je oblast velice důležitá, protože jí prochází významná část světového námořního obchodu a moře je bohaté na přírodní zdroje od ryb až po ropu a zemní plyn.

Čínský J-20 se ukazuje jako horký kandidát k nahrazení F-35, ale ne vždy musí dostat přednost, když je ve hře evropský letoun

Cílem sváru je tzv. devítičárková linie vytyčená Čínou. Scmp vysvětluje, že jde o velikou část Jihočínského moře, o němž Čína prohlašuje, že nad ním má suverenitu. Zasahuje do výhradních ekonomických zón několika zemí, kromě Filipín např. Vietnamu a Bruneje, ale i dalších. Operuje tam čínská pobřežní stráž a polovojenské námořní milice a často napadají lodě jiných států. Výjimkou není ani narážení do lodí, používání vodních děl či oslepujících laserů. Cvičení jako Balikatan má tak Číně vyslat vzkaz, aby nepřekračovala určité linie.

Akce se má účastnit přes 14 000 vojáků, resp. kolem 9 000 Američanů a 5 000 Filipínců, ale i 200 Australanů. PhilStar uvádí, že z USA přiletí letouny Boeing F/A-18E/F Super Hornet a General Dynamics F-16 Fighting Falcon, a Filipíny zase nasadí své nejmodernější lodě, zřejmě i vyloďovací plavidla třídy Tarlac nebo moderní fregaty třídy Jose Rizal.

NMESIS je hrozba pro čínské lodě

Není divu, že je Čína z velkého cvičení nervózní a podobné akce odsuzuje, ačkoliv je sama v průběhu roku pořádá. Zajímavé je, že má být při Balitakanu 2025 vůbec poprvé v oblasti nasazen systém NMESIS, který mají američtí mariňáci jenom 4 roky. Jde o vysoce mobilní pobřežní protilodní raketovou zbraň umístěnou na podvozku vozidla JLTV, popisuje ArmyRecognition, která používá střelu Naval Strike Missile s dosahem přes 200 kilometrů. Čínská plavidla ve sporných oblastech tak budou na dostřel z pobřeží Filipín.

Tchajwanská hypersonická střela dosáhne až 2 000 km a čínská obrana s ní může mít veliké problémy. Odpalovat ji pomůže česká Tatra

Není to však jediný systém, z něhož má Peking dle Armádního Zpravodaje těžkou hlavu a opakovaně protestuje. Po dohodě v filipínskou vládou totiž Američané rozmístili na Filipínách odpalovací systém Typhoon. Wikipedia uvádí, že je schopen odpalovat rakety SM-6 a střely Tomahawk, kdy SM-6 je střela protivzdušné obrany účinná i proti balistickým raketám a lze ji použít jako protilodní střelu s dosahem až 460 km. Tomahawk je zase střela s plochou dráhou letu schopná zasahovat přesně pozemní a námořní cíle do vzdálenosti 1 600 km.

Článek „Štít proti drakovi“: vojenské cvičení Balikatan 2025 je důkaz americko-filipínské spolupráce, která má ukázat Číně, kde jsou hranice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská loď „nabrala“ filipínskou z boku

Jak vypadá střet čínského (a v tomto případě filipínského) plavidla pobřežní stráže, zobrazuje video pod tímto článkem. Ukazuje čínskou loď, jak naráží do boku filipínské, k čemuž MilIn uvádí, že byla vážně poškozena, ale nikdo nebyl zraněn. Incident se odehrál více než tisíc kilometrů od čínského pobřeží a asi 100 kilometrů od filipínského. Problémem je, že i přes tuto vzdálenost prohlašuje Čína toto území za své, zatímco Filipíny poukazují na skutečnost, že jde o jejich výlučnou ekonomickou zónu sahající zhruba 370 km od pobřeží.

With Cost Guard vessels, does size matter?

Larger #China coastguard ship blocking way of Philippines CG boat.

The Chinese Zhaoyu-class cutter is 110m long and 3,450 tonnes

Filipino Parola-class cutter is 44m long and ~280 tonnes

(PCG does have some larger ships also) pic.twitter.com/BH3ChECNN3

— H I Sutton (@CovertShores) July 5, 2023

Čína opírá své nároky o tzv. desetičárkovou linii; BreakingDefense uvádí, že zabírá naprostou většinu Jihočínského moře, ale i další území, což okolní státy odmítají. Jde o území s bohatými lovišti ryb a na dně se v některých oblastech nachází i suroviny jako ropa a zemní plyn. Filipíny daly dříve čínské nároky k mezinárodní arbitráži a stálý arbitrážní soud v roce 2016 rozhodl, že jsou neoprávněné, uvádí Wikipedia. Ta však rozsudek neuznává a do sporných oblastí vysílá i ozbrojené síly a buduje v nich základny na umělých ostrovech.

Článek Video: provádí-li Čína nezákonné a agresivní manévry, může její loď taranovat filipínskou a způsobit tak vážnou kolizi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Filipíny si pořizují tanky i na českých Pandurech

Filipínská armáda je známá tím, že patří její výzbroj ke starším, a například hlavní bitevní tanky v arzenálu vůbec nemá. Před nedávnem se ale rozhodla, že si v rámci modernizace pořídí lehké tanky s dělem ráže 105 milimetrů od izraelské společnosti Elbit. Pásová verze je umístěna na podvozku bojového vozidla pěchoty Ascod 2, kolová pak na v Česku vyrobených kolových podvozcích obrněných transportérů Pandur II.

Japonské tanky by pro filipínskou armádu znamenaly velikou posilu, ačkoliv je otázka, k čemu by je použila. Její hlavní operace spočívají v bojích proti islámským radikálům v jižní části souostroví, případně proti komunistickým povstalcům působících hlavně v některých horských oblastech země. Vzhledem k terénu a skutečnosti, že zemi tvoří 7 641 ostrovů, je jasné, že by mohly působit jen na největších ostrovech, a i tak se značným omezením kvůli terénu. Filipíny však také mají v posledních letech v Jihočínském moři velké problémy s Čínou.

Japonské tanky Type 74 kdysi vyráběla společnost Mitsubishi Heavy Industries, do výzbroje byly zařazeny v roce 1975. Japonsko je v posledních letech jako zastaralé vyřazuje, protože má ve výzbroji těžší a modernější stroje Type 90, a hlavně tanky čtvrté generace Type 10. Celkem bylo v Japonsku postaveno téměř 900 kusů Type 74. Obrněnci jsou 38 tun těžcí a jejich pancíř má být silnější než u německého Leopard 1, ale zároveň slabší než u sovětského T-62.

Tanky Type 74 mají dělo ráže 105 milimetrů

Hlavní zbraní Type 74 je dělo ráže 105 milimetrů, což už je dnes zbraň považovaná za slabou; vedle toho má obrněnec ještě lehký a těžký kulomet. V tanku je zásoba 55 granátů, a to včetně munice typu APFSDS. K obsluze slouží 4členná osádka, která může Type 74 rozpohybovat rychlostí až 53 kilometrů v hodině a dojet s ním nejvýše 300 kilometrů daleko. Některé stroje Japonsko modernizovalo, přidalo k nim třeba infračervené snímače nebo digitální řízení palby.

A ačkoliv zprávy o dodávce tanků (zatím) potvrzeny nebyly, je jisté darování vrtulníků UH-1J, což je v Japonsku licenčně vyráběný americký UH-1 Huye, ale se značným vylepšením. Disponuje například výkonnějším motorem, systémem nočního viděním, nebo je na něm nainstalovaný systém obrany proti tepelně naváděným střelám. Kolik přesně Japonsko filipínské armádě strojů dodá, se zatím neví.

Článek Japonsko se může vůbec poprvé vzdát „uzavřenosti“ a poskytnout své tanky Type 74 jiné zemi. Filipínám, které mají problémy s Čínou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pevnost musela vydržet palbu bitevních lodí

Bitevní loď z betonu se jí říká kvůli jejímu tvaru, který opravdu loď připomíná. Tvar je však daný především půdorysem ostrůvku, na němž pevnost stojí. V roce 1909 začali stavebníci s jeho úpravou. Nejprve museli ostrůvek snížit a zarovnat, aby zde mohli pevnost ze železobetonu postavit. Autoři rozhodně nešetřili, stavba byla schopna odolat palbě děl 305 milimetrů, jež tehdy byla běžná na bitevních lodích.

iZdroj fotografie: National Park Service / Public Domain

Zdi pevnosti jsou proto silné zhruba 7,5 metru. Strop pak má tloušťku přes 6 metrů. Samotná železobetonová pevnost je 110 metrů dlouhá a 44 metrů široká. Stavba byla vybavena dvěma věžemi, podobné se používaly na bitevních lodích. Síla pancíře těchto věží byla více než půl metru.

Každá byla osazena dvěma děly ráže 356 milimetrů. Po stranách pak bylo šest děl ráže 152 milimetrů, vše určeno pro boj proti bitevním a vyloďovacím námořním plavidlům, která by chtěla proniknout do Manilské zátoky. Později bylo přidáno ještě dělo ráže 76 milimetrů, jež krylo vlastní přístupové cestičky na ostrově.

Japonci betonovou konstrukci pevnosti nedokázali probít

Vše bylo dokončené roku 1914. Pevnost spolu s opevněními na nedalekém ostrově Corregidor dokázala bezpečně chránit vstup do zátoky. Do akce se její zbraně dostaly v roce 1941, kdy po útoku na Pearl Harbor Japonsko zaútočilo i na Filipíny. Japonci se pevnost pokoušeli ostřelovat z lodí děly ráže 240 milimetrů a bombardovat, ale bez úspěchu. Pevnost naopak potopila několik jejich vyloďovacích plavidel a ostřelovala nepřítele na pevnině. Spolu s ostrovem Corregidor byla posledním místem, kde se Američané bránili Japonské invazi na Filipínách.

Když 6. května 1942 Američané na sousedním Corregidoru kapitulovali, rozkaz ke složení zbraní dostala i zdejší posádka. Zničila všechny písemnosti a děla, aby se nedala použít. Fort Drum obsadili Japonci, kteří ho naopak v roce 1945 bránili proti útoku Američanů. Neměli zde však funkční děla. Ostřelování pevnosti se opět ukázalo jako neúčinné. Proto se zde 13. dubna vylodili američtí vojáci, nalili do ventilačních otvorů benzín a ten zapálili. To odpálilo i uskladněnou munici. Do rozžhavené konstrukce pevnosti ještě pět dnů poté nebylo možné vstoupit.

iZdroj fotografie: Uživatel Bayronnoel / Creative Commons / CC BY-SA

Nedlouho po skončení druhé světové války získaly Filipíny nezávislost. Zpočátku byla pevnost v držení armády, ale ta o ni nejevila zájem a jakékoli plány na její opravu padly. Místo se naopak stalo cílem nájezdů sběračů kovů, kteří odřezali mnoho nosníků. Uvnitř jsou proto zhroucené stropy. Vnější betonová konstrukce, i když na mnoha místech poškozená, ale stále drží původní tvar a podobu.

Zdroj: PopularMechanics

Článek Manilskou zátoku chránila nepotopitelná bitevní loď z betonu, žádná děla její zdi nedokázala prorazit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané si mysleli, že Filipíny ubrání

Po útoku na Pearl Harbor začala japonská vojska útočit na mnoho cílů v jihozápadní Asii a Pacifiku. Největší síly měly Spojené státy umístěné na Filipínách, které jim tehdy patřily. Na ostrově Luzon, kde je i hlavní město Manila, měl generál Douglas MacArthur k dispozici asi 130 tisíc vojáků, Američanů nebo místních jednotek. Hodlal se s nimi bránit a zamezit Japoncům ve využití skvělého přístavu v Manilské zátoce.

iZdroj fotografie: U.S. National Archives and Records Administration / Public Domain

Ale jeho síly byly silné jen na papíře. Nebyly dobře vycvičené ani vybavené. Navíc Američané na začátku války přišli na Filipínách o většinu letadel, která se Japoncům podařilo zničit na zemi. Nakonec 22. prosince 1941 se hlavní invazní síly vylodily v Lingayenském zálivu asi 200 kilometrů severně od Manily. Pod jejich tlakem Američané ustupovali. Aby zachovali Manilu, vyhlásili ji otevřeným městem.

Pro svoji obranu si MacArthur vybral poloostrov Bataan na severní straně Manilské zátoky. Má hornatý terén, a je tedy k obranným bojům vhodný. Jenže před začátkem hlavních bojů, počátkem ledna 1942, se Američanům podařilo na poloostrov dostat jen velmi omezené zásoby jídla a munice. Od začátku byli na snížených přídělech a jejich situace se zhoršovala. MacArthur byl odvolán do USA a velitel sil Edward King se nakonec 9. dubna se svými zbývajícími vojáky vzdal.

Zajatci, se kterými nikdo nepočítal

Japoncům padlo do rukou asi 70 tisíc zajatců, o polovinu více než na kolik byli připraveni. V dalších dvou dnech po kapitulaci je shromáždili na konci poloostrova ve městech Mariveles a Bagac a nařídili jim pochodovat do San Fernanda, kde byla nejbližší železniční stanice. Trasa byla přibližně 100 kilometrů dlouhá, záleželo, kde se zajatci ke koloně připojili. V dubnu je na Filipínách období s nejvyššími teplotami, často s 35 až 40 stupni ve stínu, a jen minimem srážek.

Již na začátku celé akce se Japonci začali dopouštět krutostí. Bez lítosti popravili asi 400 filipínských důstojníků a poddůstojníků, kteří se vzdali. Zajatce okradli o vše, co měli, a během pět až deset dní dlouhého pochodu je nechali téměř bez jídla a vody. Kdo odporoval nebo již nemohl dál, byl bez milosti zabit. Zajatci byli neustále biti a mnozí přišli třeba o zuby. Odhaduje se, že jen během pochodu zemřelo kolem 500 Američanů a 2 500 Filipínců.

iZdroj fotografie: U.S. National Archives and Records Administration / Public Domain

Ani po příchodu na železniční stanici utrpení neskončilo. Zajatci byli nahnáni do železničních vagonů. Ty byly tak plné, že se v nich dalo jen stát. Mnoho mužů v rozžhavených vagonech doslova zemřelo ve stoje. Mnozí trpěli úplavicí a dalšími nemocemi, potřebu museli vykonávat pod sebe. Vlaky zajatce odvezly do tábora O’Donnell. I zde byly otřesné podmínky, často byli nasazováni na otrockou práci a mnozí muži umírali. Filipínci byli v říjnu propuštěni, Američané museli vydržet do konce války.

Při pochodu umírali i Češi

Soudobě na Filipínách žily i desítky Čechů. Ti byli po vzniku Protektorátu považováni za Němce a dostali nabídku k odletu domů. Odmítli a 14 z nich se dobrovolně přihlásilo k americké armádě. Sedm jich bylo evakuováno, ale zbytek byl zajat a zúčastnil se pochodu smrti. Dva z nich přesun nepřežili, další byl později popraven, protože kradl jídlo. Jeden zemřel na vyčerpání a zbylí tři zahynuli při potopení lodi převážející zajatce do Japonska. Všichni byli posmrtně vyznamenáni v roce 2012 filipínskou vládou.

Odhaduje se, že ze zajatých Filipínců jich zemřelo až 26 tisíc. Američanů z Bataanu nepřežilo asi dva tisíce. V samotném táboře bylo soustředěno 22 tisíc Američanů i z jiných míst. Konce války se jich dožilo jen 15 tisíc. Japonský generál Masaharu Homma, který velel jednotkám při invazi, byl po válce za zvěrstva během pochodu odsouzen k smrti a v roce 1946 popraven. Stejně dopadli i dva jeho podřízení generálové.

Událost byla vyšetřována spojeneckým vojenským tribunálem. Hlavním obviněným byl generálporučík Masaharu Homma, společně se dvěma důstojníky. Hájil se tím, že byl zaujat útočnými operacemi, pochodu nevěnoval pozornost a o zvěrstvech se dozvěděl až před tribunálem. I přes panující pochybnosti o Hommových rozkazech ohledně tragédie MacArthur potvrdil rozsudek smrti a generál byl 3. 4. 1946 zastřelen popravčí četou.

Čím si vysvětlujete zvěrstva, která jsou lidé ve válce schopni páchat?

Zdroj: Britannica

Článek Bataanský pochod smrti absolvovali i Češi. Konce války se nedožil ani jeden, před 76 lety byl popraven velitel Japonců Masaharu Homma se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Krvavá válka proti drogám

V Evropě nejznámějším problémem Filipín je asi jejich válka proti drogám. Když Duterte v polovině roku 2016 nastoupil k moci, prohlásil, že do půl roku vyřeší problém drog, především metamfetaminu. Policii, ale i obyvatele vyzval, aby byli vůči drogám nemilosrdní. Výsledkem byly tisíce zabitých lidí, odhaduje se kolem deseti tisíc obětí. Zastřelili je policisté při zásazích a jejich tvrzení, že se jen bránili, nikdo neprošetřoval. Případně byli zabiti neznámými pachateli, kteří je nechali ležet na ulici s cedulí drogový lord. Nikdo taková úmrtí nevyšetřoval.

Po půl roce bylo jasné, že tažení nepřineslo výsledky a drogy v zemi stále existují. Po mezinárodní kritice, kterou Duterte i nevybíravě odrážel, se excesy postupně utlumily. Drogová scéna v zemi přetrvává, ale je více skrytá. I přes tisíce zabitých, mezi nimiž bylo i několik jasně nevinných, popularita prezidenta zůstala vysoká. Duterteho začal vyšetřovat i mezinárodní soudní tribunál. Filipíny s ním odmítly spolupracovat. Zároveň přijaly několik zákonů, které umožnily stíhání mladších lidí nebo dlouhé zadržování podezřelých z terorismu.

Boj s ISIS o Marawi

Druhou významnou událostí posledních let byl problém Islámského státu. V roce 2017 asi tisíc bojovníků hlásících se k ISIS obsadilo dvou set tisícové město Marawi na jihu Filipín. Armádě trvalo pět měsíců, než je ve městě definitivně porazila, což poukázalo na její evidentní slabost. Problém s radikálními muslimskými skupinami na jihovýchodě jinak křesťanských Filipín přetrvává. Umírnění muslimové se již před lety dohodli na autonomii, radikální skupiny ale ovládají některá území. Opakovaně zde v minulosti unesly zahraniční rukojmí.

iZdroj fotografie: Philippines Information Agency ​/ Public Domain

Dalším bezpečnostním problémem je rozsáhlá aktivita komunistické NPA v mnoha filipínských provinciích. Je označována za teroristickou organizaci. Působí hlavně v odlehlých oblastech, někdy má i správu nad některými vesnicemi. Soustředí se ale především na občasné útoky na vojáky, policisty, případně politiky. Duterteho administrativa se snažila zasednout s komunistickými povstalci k jednacímu stolu, ale nikam to zatím nevedlo.

Čína neuznala arbitráž

Na začátku své vlády se Duterte snažil vylepšit vztahy s Ruskem a především s Čínou, která má v zemi rozsáhlé podnikatelské aktivity. I mnozí filipínští podnikatelé mají čínské kořeny a jsou na komunistickou zemi navázáni. Vřelost vztahů Duterteho a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ale kalí rozpínavost Číny v Jihočínském moři, především na Spratlyho ostrovech. Mezinárodní arbitráž sice řekla, že území je Filipín, avšak Čína výsledek neuznává, buduje zde umělé ostrovy. Jen desítky kilometrů od Filipín asertivně operují čínská válečná plavidla.

iZdroj fotografie: Philippine Presidential Communications Operations Office ​/ Public Domain

I z těchto důvodů začala vláda dávat do podfinancovaných ozbrojených sil více peněz. Duterte výrazně zvedl platy členům armády, policie, námořnictva a letectva. Země začala nakupovat některé moderní zbrojní systémy, i když vetšinou jen v malých počtech. Například letectvo dostalo po letech první nadzvukové letouny, jihokorejské Fa-50. Jde o militarizované cvičné stroje, ale letectvo nyní chce koupit 12 plnohodnotných stíhačů. Nově obdrželo i izraelské drony Hermes 900. Z Turecka pak kupuje bitevní vrtulníky T129 ATAK.

K posílení své obrany pobřeží se Filipíny dohodly s Indií na dodávce tří baterií nadzvukových protilodních střel Brahmos s dostřelem 290 kilometrů, které by mohly držet čínská plavidla dále od pobřeží. Filipínské námořnictvo také z Jižní Koreje pořídilo dvě moderní fregaty třídy Jose Rizal vybavené raketami. Nová plavidla z Francie a Japonska dostala i pobřežní stráž.

iZdroj fotografie: Uživatel One half 3544 ​/ Public Domain

Vzdušný prostor země pak nově chrání tři baterie izraelského systému SPYDER-ER, tedy podobný systém, jaký pořizuje ČR, jen s kratším dosahem. Z Izraele pochází i nové lehké tanky, některé na podvozku ASCOD a kolové na podvozku Pandur II z České republiky. Z Izraele Filipíny kupují i samohybné houfnice ATMOS.

Velké budování infrastruktury

V posledních letech se v zemi rozeběhla také řada infrastrukturních projektů. Pro příklad nadzemní dálnice z jihu na sever hlavního města, v němž se buduje i nové metro. V zemi vyrostlo mnoho nových silnic a mostů. Na hlavním ostrově začalo rozšiřování železniční sítě. Země se ale potýká s vysokou nezaměstnaností, bez práce je přes čtyři miliony Filipínců. Do statistik ale nejsou započítány třeba ženy, z nichž většina starších 30 let vůbec nepracuje. Velmi rozšířená je práce a podnikání načerno.

iZdroj fotografie: Philippine Presidential Communications Operations Office ​/ Public Domain

Rozvoji podnikání brání rozbujelá byrokracie a korupce, nepružný bankovní systém a pomalé internetové připojení. Velkou část ekonomiky táhnou peníze od milionů Filipínců pracujících v zahraničí, ale i z callcenter, v nichž v zemi pracují statisíce lidí, protože zde většina obyvatel alespoň částečně ovládá angličtinu. Naopak dva roky stojí cestovní ruch, který tvořil přes 12 procent HDP. Filipíny od března 2020 zatím hranice zahraničním turistům kvůli pandemii covid-19 neotevřely.

Jak vidíte ekonomickou a vojenskou budoucnost Filipín?

Zdroj: Autorský text Víta Lukáše

Článek Filipíny – problém s islámskými radikály přetrvává, Duterte ukončil krvavý boj proti drogám, nepomohlo to se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Umělé ostrovy

Kromě Číny a Filipín mají v oblasti zájmy i Vietnam, Malajsie či Brunej. Čína v posledních deseti letech zvolila taktiku budování umělých ostrovů. Na nich jsou přistávací dráhy pro letadla a raketové systémy. Filipíny se spoléhaly na mezinárodní společenství. V roce 2016 jim dala arbitráž za pravdu. Výsledek Čína smetla ze stolu.

iZdroj fotografie: Unsplash

Ozbrojené rybářské lodě

Letos v březnu filipínská pobřežní stráž objevila více než 200 čínských lodí kotvících ve Whitsun Reef nedaleko Palawanu. Číňané tvrdí, že jde o rybářské lodi, které se tam skrývaly před bouří. Filipínci prohlašují, že jde o ozbrojená plavidla čínské námořní milice. Když se do oblasti vydali novináři, jejich loď honila čínská pobřežní stráž a dva moderní raketové čluny Type 022.

Filipíny bez šance

Filipínský prezident Rodrigo Duterte známý pročínskými postoji označil výsledek arbitráže za cár papíru a prohlásil, že vojensky nemohou Filipíny vyhrát. Má pravdu. Disponují pouze dvěma moderními loděmi, fregatami třídy Jose Rizal, vyzbrojenými protilodními raketami. Další plavidla, třeba trojice bývalých amerických hlídkových lodí Hamilton, mají jen hlavňovou výzbroj. Filipínské letectvo je vybaveno jen tuctem nadzvukových FA-50, což je na bojový letoun upravený korejský cvičný T-50.

iZdroj fotografie: Unsplash

Ochrana ze strany USA

Filipíny se mohou opřít o americké námořnictvo, protože s USA mají smlouvu o vzájemné obraně. V oblasti jsou nyní tři americká uskupení. Letadlová loď Ronald Reagan a dvě výsadkové lodě America a Makin Island, které mohou nést i stíhačky F-35. Nikoli však jen kvůli Filipínám, ale především kvůli Tchaj-wanu, Japonsku a dalším spojencům.

Blíží se volby

Situaci mohou vyostřit blížící se filipínské prezidentské volby. Na prezidenta Duterteho, který ovšem nemůže již kandidovat, se snáší kritika z řad opozice. Pokud se příštím prezidentem stane protičínsky naladěný kandidát, bude v Jihočínském moři zaděláno na rušné období.

Autor: Jindřich Svěcený

Článek Čínské vojenské lodě operují až u pobřeží Filipín. Země má z jejich přítomnosti obavy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Dodávka pro Filipíny

Armáda Filipín si objednala dodávku 28 kusů tohoto typu vozidla, v objemu přibližně 47 miliónu US dolarů. Obrněná verze Carrier, model Guarani může vést 11 členů posádky, kteří využívají silné pancéřování celého vozidla. V boji jsou chráněni před palbou z pěchotních zbraní, a to včetně kulometů, dále před útokem ručními granáty, a nástražnými výbušnými systémy. Pancéřování jim také poskytuje ochranu před pozemními minami, a dělostřeleckými granáty malé a střední ráže.

Další specifikace vozidla

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Vozidlo pohání vznětový motor Iveco Cursor 9, o výkonu 383 koní. Vozidlo může dosáhnout rychlosti až 100km/h na silnici, a maximální dojezd je 600km. V případě potřeby je možné na vozidlo namontovat i střelecké věže s obsluhou, nebo věže s dálkovým vedením palby. Maximální velikost děla je 30mm. To už zajišťuje velmi dobrou palebnou sílu. Všechny kola jsou vybavená funkcí dohušťování v případě, kdy dojde k průstřelu. Je také možné regulovat tlak v každé pneumatice, což výrazně napomáhá prostupnosti v terénu. Jak je u těchto typů obrněných vozidel zvykem, jsou obojživelná. Ve vodě dosahují rychlosti něco přes 10km/h, ale pro překonání menších toků, nebo krátké vzdálenosti z vyloďovací lodi na břeh je to zcela dostačující.

Posun vpřed v kvalitě 

Modernizaci vozového parku každé armády je vždy spojena s poměrně vysokými finančnímu náklady. Bezesporu je však krokem vpřed, co se týká bojeschopnosti a také ochrany vojáků. Jak se říká, železo lze opravit, a nahradit, ale nahradit zkušené a dobře vycvičené vojáky je takřka nemožné. Toto určitě platilo v posledních dvou světových válkách, kde bitvy rozhodovali především vojáci. Třeba příští bitvy budou rozhodovat technické prostředky řízené na dálku, protože cena lidského života je nenahraditelná.   

Článek Filipíny budou realizovat nákup nových obrněných vozidel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.