Rafaly nad Litvou: proč tam Francouzi vůbec byli

Francie převzala 31. března 2026 v litevské základně Šiauliai velení mise NATO Baltic Air Policing. Úkol je jasný a opakuje se od roku 2004: nepřetržitě chránit vzdušný prostor tří pobaltských států, které nedisponují vlastními stíhacími letouny. Kdykoli se v mezinárodním prostoru nad Baltem objeví letadlo vyžadující identifikaci nebo doprovod, alianční stíhačky vzlétnou.

Přesně to se stalo 5. června. Podle týdenního hlášení litevského ministerstva obrany byly alianční stíhačky vyslány k jednomu Tu-214PU, který mířil z pevninského Ruska do Kaliningradu. Stroj měl zapnutý odpovídač, předem podaný letový plán a udržoval rádiové spojení. Žádný dramatický přepad, žádné narušení aliančního vzdušného prostoru. Standardní procedura „identifikuj a doprovoď“: přiblížit se, potvrdit typ, doprovázet. Jenže právě to vizuální přiblížení odhalilo víc, než kolik běžná eskorta obvykle přinese.

Stroj pro ty, kdo se nesmějí ztratit

Tu-214PU je speciální varianta civilního dvoumotorového Tupolev Tu-214. Písmena „PU“ v ruském vojensko-leteckém značení zpravidla znamenají „punkt upravlenija“, tedy velitelský bod. Nejde o obyčejný dopravní letoun, ale o vzdušnou komunikační a řídící platformu určenou pro přepravu a práci nejvyšších státních a bezpečnostních činitelů. Výrobce, Sjednocená letecká korporace (OAK), na svém webu potvrzuje, že speciální modifikace Tu-214 slouží u letky Rossija, u FSB i u ministerstva obrany.

Kdo přesně seděl 5. června na palubě RA-64534, veřejné zdroje neříkají. Manifest cestujících neexistuje, jména nejsou dohledatelná. Co ale existuje, je rozpor v otevřených databázích. Spotterská evidence AVIAPIX vede tento konkrétní stroj pod speciální letkou Rossija. Databáze JetPhotos ho naopak přiřazuje přímo FSB. Obě varianty ukazují stejným směrem: RA-64534 je platforma pro citlivé státní a bezpečnostní mise, ne pro běžný linkový provoz.

A právě proto je zajímavé, co na sobě nese.

LSZ-100: obranný systém, který téměř neexistuje (na papíře)

Když se po zachycení začaly v open-source komunitě analyzovat dostupné snímky, pozornost upoutaly prvky na trupu, které odpovídají aktivnímu obrannému systému LSZ-100. A tady příběh nabírá na intenzitě, protože o tomto systému je veřejně známo překvapivě málo.

Co víme:

• Na leteckém salonu MAKS 2015 byly představeny komponenty označené jako LSZ-100-1 a senzor L-370-2, spojované s ochranou proti přenosným protiletadlovým střelám (MANPADS).
• Sekundární přepis materiálu agentury TASS, publikovaný serverem Army Recognition, popisuje systém v kontextu dodávek pro vládní Il-96 speciální letky Rossija.
• Italský obranně-analytický web Analisi Difesa uvádí, že Tupolev měl v červnu 2015 objednat dva systémy LSZ-100 právě pro platformu Tu-214.

Co nevíme: výkonové parametry, dosah, sektor pokrytí, logiku činnosti, počet nasazených kusů ani potvrzení reálného operačního použití. Žádný oficiální prospekt, žádná detailní fotodokumentace montáže na více strojích. Systém existuje ve fragmentech: název, pár komponent, stopa k objednávce. Nic víc.

Podle nás je právě tohle nejsilnější pointa celého incidentu. Běžná civilní dopravní letadla aktivní laserovou ochranu proti střelám nenesou. I u vojenských speciálů se častěji mluví o varovných senzorech a klamných cílech, tedy flarech. LSZ-100 má být něco jiného: aktivní laserové rušení, které oslní infračervenou hlavici přilétající střely. Pokročilejší, dražší a určené pro stroje, jejichž ztráta by byla nepřijatelná.

Přítomnost takového systému na RA-64534 vysílá jednoznačný signál. Rusko tuto platformu chrání jako vysoce hodnotný cíl, a to i proti asymetrické hrozbě typu přenosných raket s infračerveným navedením, nikoli jen proti klasickým protivzdušným systémům.

Kaliningradský koridor: opakující se scénář

Let z 5. června nebyl ojedinělý. Litevské ministerstvo obrany ve svém hlášení ze 16. června 2026 zachycuje další Tu-214 na obdobné trase. Stejné období přináší i záznamy o dalších transportních a průzkumných typech mířících do kaliningradské exklávy nebo z ní. Koridor mezi pevninským Ruskem a Kaliningradem je pro alianční hlídkování jedním z nejfrekventovanějších míst kontaktu s ruskými vojenskými a speciálními stroji.

Ruská strana s aliančním monitoringem evidentně počítá. Zapnutý odpovídač, letový plán, rádiové spojení: to nejsou znaky stroje, který se snaží proletět nepozorovaně. Spíš naopak, transit do exklávy probíhá v režimu, který eskortu NATO fakticky akceptuje jako součást prostředí. Skutečné „překvapení“ proto neleží v tom, že NATO letoun zachytilo. Leží v tom, co vizuální kontakt odhalil o jeho ochraně.

Český rozměr: Gripeny dělají totéž

Stejný systém ochrany vzdušného prostoru funguje i u nás. Česká republika střeží své nebe dvojicí Gripenů v režimu QRA (pohotovost 24 hodin denně, 365 dní v roce) ze základny v Čáslavi. Záložní roli plní lehké bojové L-159 v rámci Národního posilového systému.

A české Gripeny létají i do Pobaltí. Armáda ČR se Baltic Air Policing účastnila v letech 2009, 2012, 2019 a 2022. Setkání českých pilotů s ruským speciálem na trase do Kaliningradu je proto zcela realistický scénář, ne hypotetická úvaha, ale otázka rotačního nasazení. Slovenské ministerstvo obrany navíc v lednu 2026 výslovně poděkovalo České republice za dostupnost českých stíhaček k ochraně slovenského vzdušného prostoru. Alianční hlídkování vzdušného prostoru není abstraktní koncept. Je to každodenní realita středoevropského nebe.

Z běžné eskortní mise nad Baltem tak vypadl střípek, který pomáhá skládat obraz ruské obranné doktríny pro nejcitlivější letouny. LSZ-100 zůstává systémem téměř bez veřejné dokumentace, ale jeho přítomnost na stroji, který pravidelně prolétává kolem aliančního prostoru, říká víc než jakýkoli oficiální prospekt.

Článek Francouzi nad Baltem překvapili letoun plný šéfů FSB. Měl i laserový obranný systém, o kterém nikdo nic neví se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tři data, jedna osa

Celý spor má přesnou chronologii, ve které se tři momenty řetězí jako dominové kostky.

26. května 2026 prezident Zelenskyj podepsal dekret č. 440/2026, kterým jednotce speciálních operací „Pivnič“ přiznal čestný název „jménem Hrdinů UPA“. V Polsku, kde Ukrajinská povstalecká armáda zůstává synonymem volyňského masakru desítek tisíc civilistů, to vyvolalo okamžitou vlnu hněvu.

7. července 2026 Budanov v rozhovoru pro RBC-Ukraine eskaloval. Místo diplomatického ztišení mluvil o polských „ultimátech“ a „nezralých krocích“. Jazyk, který zněl spíš jako odpověď protivníkovi než spojenci.

8. července 2026 Sikorski odpověděl veřejně a jmenovitě. Neřekl, že Budanov je agent FSB v klasickém zpravodajském smyslu. Řekl něco politicky možná ještě nebezpečnějšího: že takové výroky dělají práci za Moskvu, aniž by Moskva musela pohnout prstem.

O tři dny později, 11. července, Polsko připomnělo Národní den památky obětí volyňského zločinu. Premiér Donald Tusk oznámil stavbu Zdi paměti obětí válek 20. století na Ukrajině a zdůraznil, že paměť nemá sloužit nenávisti, ale nesmí být ani přehlížena.

Proč Varšava mluví o „operaci FSB“

Přesné znění citátu o „nejlepší operaci FSB za 30 let“ se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat jako doslovnou větu. Jde o interpretační rámec, který Sikorski a další polští představitelé budují kolem jedné teze: Moskva vzala existující, emočně výbušný spor o Volyň a UPA a proměnila ho v nástroj proti polsko-ukrajinskému partnerství. Nemusela nic vymýšlet. Stačilo přiživit.

A přiživovala. Analytici z Detector Media zdokumentovali, že mezi 1. a 6. červencem 2026 proběhla koordinovaná ruská informační operace zaměřená právě na téma Volyně a Bandery. Šířily se neověřené i přímo falešné materiály, cíleně do polského i ukrajinského informačního prostoru. Kreml nepotřeboval agenta s kufříkem. Potřeboval jen, aby si dvě spojenecké země začaly ubližovat samy.

Budanov v tomto rámci není obviněn ze špionáže. Je ale veřejně označen za aktéra, jehož slova Moskva okamžitě použila jako munici. A právě to je jádro Sikorského argumentu: nejde o to, zda Budanov vědomě pracuje pro Kreml. Jde o to, že výsledek je stejný, jako kdyby pracoval.

Krize, ne rozchod

Bylo by snadné číst celou situaci jako začátek konce polsko-ukrajinského spojenectví. Fakta ale ukazují něco složitějšího.

Tusk 23. června 2026 veřejně prohlásil, že „nepřiloží ruku k podsycování napětí“ v polsko-ukrajinských vztazích. O dva týdny později, 7. července, zopakoval, že je v zájmu Polska, aby Ukrajina tuto válku neprohrála. Současně ale tvrdě trval na tom, že „nikdo nemůže zlehčovat naši citlivost“ k historické paměti.

Kyjev signály částečně zachytil. Již 3. července 2026 poslal do Varšavy takzvaný „antikrizový balík“ kroků, který měl napětí zmírnit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zdůraznil „společného nepřítele Rusko“ jako důvod k deeskalaci.

Jenže polská domácí scéna tlačí jiným směrem. Jarosław Kaczyński z PiS na výročí volyňského masakru prohlásil, že Ukrajina nemůže vstoupit do EU „s břemenem banderismu“. Konfederacja šla ještě dál: „Historická pravda nemůže být předmětem vyjednávání.“ Tuskova koalice tak balancuje mezi dvěma ohni, nechce vypadat měkčeji než opozice, ale nechce ani spálit mosty, které sama stavěla.

Evropský rozměr: spor přetéká z Varšavy do Bruselu

Tohle už dávno není jen bilaterální polsko-ukrajinská hádka. Evropský parlament 8. července 2026 výslovně uvedl, že přejmenování vojenské jednotky po UPA podkopává dobré sousedské vztahy. Současně ale nepřestal podporovat ukrajinskou evropskou cestu.

Pro tempo přístupových jednání je klíčové, že Rada EU 15. června 2026 otevřela první přístupový cluster „fundamentals“ a sama uvedla, že pokrok právě v něm určuje celkové tempo negociací. Evropská rada o čtyři dny později potvrdila „neochvějnou podporu“ Kyjevu v takzvaném merit-based režimu, tedy na základě reálných reforem, ne politických sympatií.

Spor o Volyň sám o sobě přístupový proces nezablokuje. Ale dává členským státům, včetně České republiky, politický argument pro přitvrzení podmínek. A pro Moskvu je to přesně ten druh tření, který nepotřebuje žádného agenta. Stačí, když si spojenci začnou komplikovat cestu sami.

Pro Česko je riziko spíš nepřímé: že se do středoevropského prostoru přelije tvrdší historicko-identitární rétorika, která oslabí domácí podporu pro Ukrajinu a usnadní ruské vlivové operace. Mechanismus je známý. A funguje.

Co z toho plyne

Varšava netvrdí, že Kyjev přeběhl na stranu Moskvy. Tvrdí něco subtilnějšího a v jistém smyslu nebezpečnějšího: že část kyjevské rétoriky už Moskva používá jako hotový produkt, který nemusela vyrobit. Budanov není obviněn z toho, že by nosil rozkazy z Lubjanky. Je veřejně označen za člověka, jehož slova dopadla přesně tam, kam by je Kreml chtěl nasměrovat.

Polsko-ukrajinské spojenectví tím nekončí. Ale poprvé se o něm mluví jazykem, který ještě před rokem neexistoval.

Článek „Nejlepší operace FSB za 30 let.“ Varšava tvrdí, že má Kreml v Kyjevě svého agenta, a veřejně ho jmenuje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MAX není jen messenger, je to státní infrastruktura

Na první pohled vypadá MAX jako běžná komunikační aplikace: chat, hlasové a videohovory, posílání souborů do čtyř gigabajtů, miniaplikace, chatboti, platební systém. Jenže oficiální uživatelská smlouva a politika ochrany soukromí odhalují širší záběr. MAX je koncipovaný jako „mnohofunkční servis výměny informací“ napojený na státní informační systémy včetně takzvaného Digital ID, ruské digitální identity provázané s portálem Gosuslugi. Při ověření účtu aplikace přebírá z tohoto systému jméno, datum narození a další statusy.

Sbíraná data zahrnují telefonní číslo, IP adresu, typ operačního systému, polohu, informace o aktivitě v aplikaci i obsah adresáře po udělení souhlasu. Vše se ukládá na serverech v Rusku a může být předáno státním orgánům na zákonnou žádost. Od září 2025 musí být MAX povinně předinstalovaný na všech zařízeních prodávaných v Rusku.

Pro kremelského úředníka to znamená jediné: telefon s MAX je potenciálně průhledný. Proto druhý přístroj. Proto vytržený mikrofon.

Dva internety, jeden stát

Rusko se v letech 2025 a 2026 posunulo k modelu, který analytici přirovnávají k digitální železné oponě, byť technicky méně elegantní než čínský Velký firewall. V srpnu 2025 začal stát omezovat hlasové funkce WhatsAppu a Telegramu, dvou platforem, které v zemi používaly desítky milionů lidí. V dubnu 2026 přišel další krok: banky, státní úřady a velké e-shopy začaly odmítat přístup uživatelům s aktivní VPN.

Výsledkem je rozštěpený digitální režim. Běžný Rus dnes přepíná VPN podle potřeby, zapne ji pro WhatsApp, vypne pro nákup jízdenky na vlak. Průzkum Levada Center z března 2026 ukázal, že VPN používá 36 % uživatelů internetu, z toho pětina pravidelně. Většina respondentů přitom blokace zahraničních messengerů nepodporuje.

Praktické důsledky jsou hmatatelné. Po dubnovém zpřísnění blokací VPN se zhroutila část platebního provozu. Moskevské metro krátce pouštělo cestující bez placení, e-commerce hlásila propad návštěvnosti. Pavel Durov, zakladatel Telegramu, veřejně upozornil, že Rusko si blokováním VPN rozbilo vlastní platební infrastrukturu.

Strach uvnitř systému

Klíčový posun není v tom, že autoritářský stát sleduje občany, to dělá každý autoritářský stát. Podstatné je, kdo se bojí. Reuters nepopisuje disidenty ani aktivisty. Popisuje loajální vládní úředníky, kteří plní pokyny Kremlu a zároveň se chrání před jeho bezpečnostním aparátem.

FSB pro zasvěceného představuje okamžitou a osobní hrozbu. Může zasáhnout do komunikace, ovlivnit kariéru, iniciovat vyšetřování. Západní sankce nebo ukrajinská ofenzíva jsou v tomto srovnání abstraktní, zasahují stát jako celek, ne konkrétního člověka v jeho kanceláři. Odtud logika druhého telefonu: nejde o to obejít blokaci, ale omezit vlastní vystavení dohledu.

Zároveň FSB disponuje nejen represivní, ale i infrastrukturní mocí. Podle Reuters to byla právě bezpečnostní služba, kdo od loňska nařizuje telekomům vypínat mobilní internet v celých regionech. Oficiální zdůvodnění zní protidronově. Praktický efekt je kontrolní.

Kreml ví a nervózně reaguje

Že vnitřní nespokojenost dorazila až na vrchol, naznačuje reakce samotného Kremlu. V dubnu 2026 Putin vyzval vládu, aby „nevsázela jen na zákazy“. Mluvčí Peskov následně veřejně přiznal, že internetové restrikce vyvolávají nespokojenost, a označil je za dočasné; budou prý zrušeny, jakmile pomine bezpečnostní hrozba. Reuters zároveň psal o hněvu části elit.

Přitom režim si selektivně nechává průchod. Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, pravidelně publikuje na síti X, která je v Rusku blokovaná, a své používání VPN nijak neskrývá. Formální výjimka pro prominenty doložená není, jde spíš o pragmatickou toleranci pro ty, kdo slouží vnější propagandě.

Srovnání s Čínou ukazuje, proč ruský model produkuje víc vedlejších škod. Peking budoval centralizovaný, vícevrstvý filtrační systém desítky let: blokování na úrovni DNS, HTTP, TCP portů, centrální filtrace na internetových uzlech. Moskva přešla k ad hoc směsi blacklistů, throttlingu a regionálních výpadků teprve po roce 2022. Výsledek je chaotičtější a pro vlastní ekonomiku bolestivější.

Digitální fragmentace není jen ruský patent

Podobné vzorce se objevují i jinde v blízkosti Evropy. Bělorusko během lednových voleb 2026 plošně blokovalo internet a VPN, Freedom House eviduje omezení přístupu k pěti tisícům „extremistických“ zdrojů. Turecko po zadržení istanbulského starosty zpomalovalo sociální sítě a podle Human Rights Watch blokuje přes milion webů. Logika fragmentace (povolený internet versus nepovolený internet) je v autoritářských režimech univerzální. Dva telefony jako standard zatím doložené nejsou, ale směr je zřejmý.

V Česku je situace zásadně odlišná. Český telekomunikační úřad popisuje blokace jen u konkrétních sankcionovaných subjektů, NÚKIB pracuje s VPN jako s bezpečnostní infrastrukturou, ne jako s nástrojem obcházení cenzury. Rozdíl není jen v míře, je v samotné architektuře vztahu mezi státem a internetem.

Kremelský úředník s dvěma telefony a vytrženým mikrofonem je přesným obrazem systému, který svou vlastní digitální infrastrukturou nakonec děsí i ty, kdo ji pomáhali budovat.

Článek Putinovi úředníci si kupují druhý mobil a deaktivují mikrofon. Bojí se FSB více než Ukrajiny a Západu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Noc, kdy letělo 690 cílů na Kyjev

Kontext dodává rozsah útoku, ke kterému měla „videopast“ sloužit. V noci z 24. května 2026 Rusko podle hlášení ukrajinských Vzdušných sil vypustilo na Ukrajinu 690 prostředků vzdušného napadení, 90 raket různých typů a přibližně 600 dronů. Hlavním směrem byl Kyjev. Ukrajinská PVO podle téhož hlášení zneškodnila 604 cílů. Objemem šlo o mimořádně masivní kombinovaný úder, výrazně nad běžnou noční hladinu ruských náletů.

Právě při takové přetížené obraně má každý střípek informace o rozmístění protiletadlových systémů cenu. Pokud kurátor v reálném čase vidí, odkud startují rakety PVO nebo kde se přesouvají mobilní palebné skupiny, může další vlna dronů nebo raket obejít aktivní sektory, nebo je přímo zacílit. Telefon v okně neřídil žádnou střelu. Fungoval jako levná průzkumná kamera, jejíž obraz pomáhal rozhodovat o tom, kam udeřit příště.

Nábor za „lehké peníze“

Žena neměla zpravodajský výcvik ani vojenské zkušenosti. Podle SBU ji FSB naverbovala přes telegramový kanál nabízející „lehké výdělky“. Přijela, ubytovala se, nainstalovala telefon do okna a čekala na další pokyny. Při zadržení (SBU uvádí, že k němu došlo ve chvíli, kdy chystala nové pozorovací stanoviště) u ní vyšetřovatelé zabavili dva smartphony, notebook a ručně psané poznámky. Co přesně věděla o možných důsledcích své práce pro obyvatele Kyjeva, zveřejněno nebylo.

Případ ale není ojedinělý. Na začátku června 2026 SBU zveřejnila zadržení nezaměstnaného muže v Poltavské oblasti, který pro FSB jezdil taxíkem po městě, značil vojenské cíle do Google Maps a posílal fotografie i video se souřadnicemi. Jiný případ z Charkova skončil koncem května 2026 rozsudkem, patnáct let vězení s konfiskací majetku za korigování ruských útoků na město. Vzorec se opakuje napříč regiony: člověk bez práce, Telegram, jednoduchý úkol, slíbená odměna.

Gig-economy verze špionáže

Tohle není špionáž z filmů o Jamesi Bondovi. Je to spíš její gig-economy mutace, jednorázová zakázka zadaná přes chat, provedená bez školení, s nástrojem, který má v kapse každý. FSB tím de facto outsourcuje část klasické agenturní práce na nejlevnější možnou pracovní sílu.

A nejde jen o Ukrajinu. Česká Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2024 popsala obdobný model v Evropě: Rusko podle BIS přes online inzeráty a prostředníky verbuje ekonomicky zranitelné lidi, často migranty, k fotografování citlivých míst, přepravě zásilek, v extrémních případech i k žhářství. Část z nich podle zprávy ani neví, že pracuje přímo pro ruský stát. Označení „Telegram agents“, které BIS použila, sedí i na případ z Kyjevského moře.

Co hrozí a co zůstává neznámé

Ženě podle SBU hrozí doživotní trest odnětí svobody s konfiskací majetku. Reálná soudní praxe u podobných „korektorů“ zatím ukazuje spíše na patnáctileté tresty, viz charkovský rozsudek. Doživotí nicméně zůstává na stole, zvlášť u případu přímo navázaného na masivní útok na hlavní město.

Několik věcí SBU nezveřejnila: přesný název hotelu, operativní stopu, která vyšetřovatele k ženě dovedla, ani obsah jejího výslechu. To je standardní postup u probíhajícího řízení, ale znamená to také, že plný obraz zatím chybí.

Jedno je ovšem zřejmé už teď. Pokoj s výhledem, telefon v okně a nezaměstnaná žena bez jakéhokoli výcviku, to je dnes vstupní cena za průzkumnou operaci, která může ovlivnit, kam dopadne další salva raket.

Článek Nezaměstnaná žena se stala agentkou FSB a naváděla z hotelu ruské rakety na Kyjev. Stačil jí mobil a výhled na přehradu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Světljak a proč není běžný válečný cíl

Projekt 10410 Světljak není klasická bojová loď ruského námořnictva. Patří Pohraniční stráži FSB a její úkoly znějí spíš policejně než válečně: kontrola přístavů, dohled nad lodní dopravou, ochrana pobřežní zóny a vytváření lokálního štítu protivzdušné i protiponorkové obrany. V krymsko-azovském prostoru to prakticky znamená, že Světljak hlídá přístupové trasy a reaguje na dronové či námořní hrozby dřív, než se dostanou k břehu.

Jenže právě proto je jeho zasažení tak výmluvné. Nejde o raketovou korvetu v suchém doku, ale o ozbrojenou hlídkovou loď v aktivním provozu, tedy přesně ten typ plavidla, které má nepřátelský dron zastavit. A nezastavilo.

Výzbroj, která měla stačit

Na papíře vypadá obrana Světljaku solidně. Loď nese:

• kanon AK-176 ráže 76 mm,
• kulometné lafety ráže 14,5 mm,
• šestihlavňové protiletadlové automaty,
• 16 kompletů přenosného protiletadlového systému Igla.

Více vrstev blízké obrany, od automatické palby po řízené střely. Přesto dron pronikl do terminální fáze. Přesný typ zbraně, kterou posádka v posledních sekundách použila, zdroje neuvádějí, ale z logiky situace plyne, že šlo o palbu zblízka, v řádu desítek až nižších stovek metrů. V takové vzdálenosti rozhodují sekundy. Stačí jediné okno v zorném poli, jediné zaváhání při přepínání mezi systémy, a dron je rychlejší než korekce palby.

Dron rodiny FP: už ne jen létající nálož

Oficiální identifikace modelu pro konkrétní zásah Světljaku v otevřených zdrojích chybí. Analytik Rob Lee ale popsal Brovdiho kompilační video jako sérii úderů drony FP-1, FP-2 a dalšími jednosměrnými prostředky. FP-2 od ukrajinské firmy Fire Point je úderný dron kategorie „front-strike“ s udávaným dosahem kolem 200 kilometrů, a od května 2026 už není jen „létající náloží“.

Podle potvrzení samotného Brovdiho a dalších zdrojů začaly ukrajinské SBS na drony rodiny FP montovat neřízené rakety S-5, až osm kusů na jeden stroj. Dron tak může nejprve potlačit obranu raketovou salvou a teprve poté dokončit úder nárazem. Pro obránce to zásadně komplikuje odhad profilu hrozby: nevědí, jestli letící objekt odpálí rakety ze stovek metrů, nebo zamíří přímo do trupu. Zda u Světljaku proběhla i raketová fáze, zdroje neříkají. Výsledek ale mluví sám.

Světljak není první, a nejspíš ani poslední

Zásah u Jurkine není izolovaná epizoda. Už 17. května 2026 zasáhly ukrajinské SBS loď stejného projektu 10410 u Kaspijska v Dagestánu, tedy hluboko v ruském zázemí. A pouhý den před útokem na Světljak, 3. června, oznámil ukrajinský StratCom zásah korvety Bojkij projektu 20380 v suchém doku v Kronštadtu u Petrohradu.

Tři námořní cíle za necelé tři týdny, každý jiného charakteru:

Ukrajina zjevně nerozlišuje jen mezi frontovou armádou a zázemím. Útočí na celý bezpečnostně-vojenský ekosystém, od raketových korvet námořnictva přes pohraniční lodě FSB až po systémy PVO, navigační stanice a logistické uzly. Jen v noci ze 3. na 4. června zasáhly drony SBS vedle Světljaku také protiletadlový systém Pancir-S1 u Strilkove, navigační systém RSBN-4N u Sak, lokomotivy ve Vladyslavivce a Rozdolném, transformátory u Bulavynske a Vuhlehirsku a cisterny s pohonnými hmotami v Makijivce.

Azovské moře přestává být ruským zadním dvorem

Moskva dlouho zacházela s Azovským mořem jako s vnitřním prostorem, kde platí její pravidla a kde pohraniční lodě FSB garantují kontrolu. Květnový zásah u Kaspijska a červnový u Jurkine tento předpoklad rozbíjejí. Profesionální ozbrojená posádka na specializovaném plavidle s vícevrstvou obranou nedokázala zastavit jediný dron. A pokud nedokáže zastavit jeden, těžko zastaví koordinovanou vlnu.

Každý zasažený Světljak neznamená jen poškozenou loď. Znamená posádky, které si příště dvakrát rozmyslí rutinní hlídku, velitele, kteří budou žádat posily na ochranu hlídkových tras, a prostředky, které Rusko musí přesunout od ofenzivních úkolů k obraně vlastního pobřeží. Ukrajinské drony nepotřebují Azovské moře ovládnout. Stačí, že v něm nikdo nemá klid.

💥⚓️ A Russian Project 10410 Svetlyak-class patrol ship was struck near Yurkine, occupied Crimea.

The strike was carried out by an FP-2 attack drone operated by the 1st Separate Center of the USF.

The 49.5-meter vessel has a crew of 28, is armed with an AK-176 naval gun, AK-630… pic.twitter.com/B7uUf4fRqI

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) June 4, 2026

Článek Video: elitní ruští námořníci stříleli marně. Ukrajinský letoun v Azovském moři spáchal „harakiri“ a zasáhl loď FSB se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdo je Alfa a proč ji Kyjev posílá do týlu

Centrum speciálních operací „A“, zkráceně Alfa, vzniklo v roce 1994 jako protiteroristický útvar Bezpečnostní služby Ukrajiny. Tvrdý výběr, kterým projde zhruba jeden z deseti až patnácti kandidátů, z něj udělal jednu z nejuzavřenějších jednotek v zemi. Prezident Zelenskyj ji v červnu 2024 označil za „jeden z nejlepších bojových útvarů na Ukrajině“.

Od začátku plnohodnotné invaze se ale její profil proměnil. Z protiteroristické jednotky se stala hybridní úderná síla opřená o bezpilotní systémy, radioelektronický průzkum a schopnost operovat v malých skupinách hluboko za frontou. Podle SBU Alfa do konce roku 2025 zničila přes 500 prvků ruské protivzdušné obrany, radary, protiletadlové komplety a velitelská stanoviště. Mezi její nejviditelnější operace roku 2025 patřila akce Spider Web, při které zasáhla desítky strategických letounů. Útok na areál FSB tedy není výstřel do tmy. Je to další bod na stále delším seznamu.

Proč záleží na jednom Panciru

Pancir-S1 je mobilní krátkodosahový protiletadlový komplet: dvanáct řízených střel, dva 30mm kanony, dosah do dvaceti kilometrů. Jeho úkolem je chránit objekty a formace před přesně tím, co Ukrajina nasazuje nejčastěji, drony, střelami s plochou dráhou letu a dalšími nízkoletícími cíli. Jeden zničený kus sám o sobě válku nepřepíše. Jenže ztráty se sčítají.

Databáze Oryx eviduje minimálně 45 vizuálně potvrzených ztrát Pancirů-S1 za celou válku, a jde o spodní hranici, protože zachycuje jen případy s fotografickým důkazem. SBU svou kampaň proti ruské protivzdušné obraně otevřeně rámuje jako „oslepování“: každý zničený radar nebo komplet vytváří mezeru, kterou další drony mohou využít. V případě Heničeské Hirky je symbolika ještě ostřejší, Pancir měl krýt právě ten areál, který Alfa zasáhla. Selhal v jediném úkolu, pro který tam stál.

Co víme a co jen tvrdí Kyjev

Fakta doložená videem:

• Opakované zásahy komplexu budov z bezpilotních prostředků
• Detonace protiletadlového systému identifikovaného jako Pancir-S1
• Průzkumný dron nad cílem dokumentující dopady v reálném čase

Fakta závislá na ukrajinském tvrzení:

• Přibližně stovka zabitých a raněných dohromady (Zelenskyj na Telegramu)
• Identifikace areálu jako ubytovny a štábu FSB
• Přesná lokace v Heničeské Hirce (mediální a OSINT geolokace, ne oficiální souřadnice)

Ruská strana útok v otevřených zdrojích dosud nekomentovala. To není neobvyklé, Moskva potvrzuje ztráty v týlu jen výjimečně. Číslo „stovka“ je proto třeba číst jako ukrajinský odhad, nikoli jako nezávisle ověřený údaj. Záběry nicméně ukazují rozsah destrukce, který takový odhad činí přinejmenším věrohodným.

Tři vrstvy jednoho úderu

Skutečná váha operace neleží v žádném jednotlivém čísle. Spočívá ve spojení tří rovin najednou. Za prvé: symbolický cíl. Zásah areálu spojeného s FSB, tedy s ruským bezpečnostním aparátem, ne jen s běžnou vojenskou jednotkou, vysílá signál, že ani zpravodajská infrastruktura na okupovaném území není nedotknutelná. Za druhé: oslabení lokální protivzdušné obrany. Zničení Panciru otevírá prostor pro další údery ve stejné oblasti. Za třetí: demonstrace dosahu. Heničeska Hirka leží hluboko v okupovaném týlu, daleko od fronty. Pro Rusko to znamená, že bezpečné zázemí se zmenšuje.

Útok zapadá do spirály vzájemných dálkových úderů, kterou AP popisovala už v polovině května 2026, bez náznaku blížícího se míru a s rostoucí intenzitou na obou stranách. Sám o sobě průběh války nezmění. Ale pro ruské důstojníky, kteří si dosud mohli myslet, že Arabatská kosa je klidný týl, je to docela konkrétní zpráva.

Článek Elitní ukrajinská jednotka zasáhla velitelství FSB. Zahynulo až 100 ruských vojáků a odnesl to s nimi i Pancir-S1 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně záběry ukazují

Dostupné fotografie a geolokace potvrzují několik věcí najednou. Obvodový plášť zasažené sekce se zřítil, nosné i výplňové prvky jedné části budovy zkolabovaly a uvnitř hořelo. UNITED24 Media popisuje trosky rozeseté po obvodu komplexu a škody na blízké dvoupodlažní stavbě. Crimean Wind ve svém živém hlášení z noci zmínil i zasažení sousedního devítipodlažního domu a zápach hoření šířící se městem.

Přesnou vzdálenost, do jaké trosky doletěly, otevřené zdroje neuvádějí. Jisté je, že sekundární škody překročily hranice samotného areálu FSB. Počet obětí uvnitř budovy nebyl k 11. května veřejně potvrzen, ruské zdroje ve stejné noční vlně hlásily mrtvé v Džankoji, což je ale jiná lokalita.

Obrana selhala tam, kde měla být nejsilnější

Krymský gubernátor Sergej Aksjonov večer 5. května tvrdil, že proti dronům pracují systémy protivzdušné obrany i mobilní palebné skupiny. Ruské ministerstvo obrany pak za celou noc nahlásilo 53 sestřelených bezpilotních prostředků nad více regiony. Přesto alespoň jeden dron pronikl až k cíli a způsobil škody, které nelze zamaskovat.

Pikantní je, co Rusko samo o ochraně krymské hranice tvrdilo. Podle popisu z roku 2019 na TASS vybudovala pohraniční služba FSB na Krymu vícevrstvý systém zahrnující videodohled, termovizi, seismické senzory, radary, hlídkové čluny, hovercrafty a součinnost s Černomořskou flotilou. Armjansk leží přímo na severním vstupu na poloostrov, jde o místo, kde by obrana měla být nejhustší. Buď šlo o saturaci systému větším počtem prostředků, nebo o mezeru v poslední vrstvě. Oficiální vysvětlení nezaznělo.

Druhý těžký zásah armjanského uzlu FSB za devět měsíců

Nejde o první útok na bezpečnostní infrastrukturu FSB v tomto prostoru. Na přelomu srpna a září 2025 zasáhly nejméně tři ukrajinské střely Flamingo základnu FSB u nedaleké Vološyne. Tehdy hlášení uváděla zničenou administrativní budovu, poškození šesti hovercraftů a nejméně jednoho mrtvého příslušníka. Satelitní snímky škody potvrdily.

Veřejné zdroje nedovolují s jistotou říct, že oba útoky zasáhly tentýž objekt. Bezpečnější je mluvit o opakovaném zásahu stejného armjanského uzlu pohraniční služby FSB. Signál je ale jednoznačný: severokrymská „vstupní brána“ pod dohledem FSB zůstává zranitelná přesným úderům navzdory deklarované obraně.

Načasování a politický vzkaz

Útok přišel v noci, kdy Ukrajina odmítla ruský návrh příměří k 9. květnu. Kyjev ovšem situaci rámoval jinak, Zelenskyj 6. května prohlásil, že Ukrajina sama navrhla klid zbraní od 6. května a že Rusko odpovědělo dalšími útoky. Ukrajinská strana pak avizovala „zrcadlovou reakci“. Trefit budovu FSB na okupovaném Krymu těsně před ruským Dnem vítězství nese vedle vojenského i zřetelný psychologický rozměr.

Proč to sledujeme i z Prahy

Česká obranná strategie označuje Rusko za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost ČR a válku na Ukrajině za konflikt probíhající v blízkosti NATO. Česká diplomacie se účastní Mezinárodní krymské platformy a debat o bezpečnosti Černého moře. A Armáda ČR právě v dubnu 2026 cvičila protidronovou obranu na cvičení Federated Cloud, mimo jiné proto, že útoky jako ten armjanský ukazují, jak snadno dokáže levný bezpilotní prostředek projít i deklarovaným vícevrstvým štítem.

Budova FSB v Armjansku stojí, ale jen z části. Pro Moskvu je to připomínka, že ani bezpečnostní srdce okupace není nedotknutelné.

Článek Ukrajinský dron smetl půlku budovy FSB na Krymu. Fasáda se rozpadla, trosky létaly desítky metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co u mostu dělaly čluny FSB

Kerčský most od svého otevření v roce 2018 chrání vícevrstvá obranná síť. Jednu z jejích klíčových vrstev tvoří plavidla Pohraniční služby FSB a ruského námořnictva, rozmístěná přímo v průlivu. Člun „Sobol“ plnil roli rychlého hlídkového a záchytného prostředku, měl zachytit cokoli, co se k mostu přiblíží po hladině. „Gračonok“ pak sloužil jako specializovaná protisabotážní a protipodvodní jednotka, navržená k detekci a likvidaci potápěčů i bezposádkových prostředků pod vodou i na hladině.

Obě plavidla tedy nebyla náhodným cílem. Představovala první linii obrany nejcitlivějšího symbolu ruské kontroly nad okupovaným Krymem. Jejich vyřazení znamená, že Ukrajina nezasáhla most, ale jeho štít.

Jak útok proběhl

Oficiální prohlášení ukrajinského námořnictva typ použité zbraně neuvádí. Z následně zveřejněného videa a technických rozborů ale vyplývá, že šlo nejpravděpodobněji o bezposádkové hladinové prostředky, námořní drony, které Ukrajina v posledních dvou letech nasazuje proti ruské Černomořské flotile s rostoucí účinností. The Maritime Executive výslovně popisuje útok jako zásah dronových člunů do boků obou plavidel.

Důležité zpřesnění: ukrajinská strana hovoří o „zásahu“ a o „bezpovratných a sanitárních ztrátách“ na ruské straně, tedy o mrtvých a raněných. Netvrdí ale výslovně, že obě plavidla klesla ke dnu. Vizuálně potvrzené potopení obou člunů z otevřených zdrojů k dnešnímu dni chybí. Co je potvrzeno: oba čluny byly zasaženy, posádky utrpěly ztráty a most musel být uzavřen.

Devět hodin bez provozu, a bez vysvětlení

Praktický dopad útoku ilustruje reakce ruských úřadů. Silniční doprava na mostě byla zastavena ve 03:11 a obnovena až kolem 13:14, tedy po zhruba devíti hodinách. Ruská média citovala pouze lakonické sdělení o „dočasném omezení“, bez jakéhokoli přiznání útoku či poškození.

Strukturální poškození mostní konstrukce nebylo veřejně doloženo. Přesto samotný fakt, že zásah v ochranném perimetru stačí k devítihodinovému výpadku klíčové zásobovací trasy na Krym, ukazuje extrémní citlivost celého objektu. Každá hodina bez provozu znamená přerušení logistického toku pro ruské síly na poloostrově.

Symbolická rána, nikoli zlom na frontě

Materiální ztráta dvou člunů není pro Rusko katastrofální. „Gračonok“ je sériová třída, do konce roku 2024 bylo dokončeno 28 kusů rozmístěných u všech ruských flot. Nahradit zasažené jednotky průmyslově lze. Otázka je, jak rychle a zda mezitím Kerčský průliv nezůstane s oslabenou hlídkovou vrstvou.

Hlavní škoda je ale podle nás jinde. Útok zapadá do dlouhé ukrajinské kampaně proti mostu:

• Říjen 2022 — kamionová bomba poškodila dvě sekce, most byl měsíce mimo provoz.
• Červenec 2023 — zásah námořními drony.
• Červen 2025 — podvodní útok, k němuž se přihlásila SBU.
• Duben 2026 — zásah ochranných člunů přímo v perimetru mostu.

Každý další útok posouvá hranici toho, kam Ukrajina dokáže proniknout. Tentokrát poprvé necílila na beton a ocel, ale na samotnou schopnost Ruska most bránit. Vyřazení hlídkových prostředků může být přípravnou operací, oslabením obrany před budoucím úderem na konstrukci. Nebo může být vzkazem: víme, kde máte díry.

Co to znamená pro obranu mostu

ISW ve svém denním hodnocení z 30. dubna zasazuje útok do širší ukrajinské hluboké úderné kampaně proti ruskému zázemí. Nejde o průlom na frontě ani o okamžitou změnu strategické situace. Most stojí, vlaky jezdí, Krym zůstává zásobován.

Krátkodobě je ale ochrana mostu prokazatelně oslabena. The Maritime Executive upozorňuje, že zasažené čluny byly jen jednou vrstvou širší obranné sítě, ale vrstvou, která měla zachytit právě ten typ hrozby, jenž ji nakonec vyřadil. Pro FSB a ruské námořnictvo je to profesní ostuda: selhaly v jediném úkolu, ke kterému byly u mostu nasazeny.

Kerčský most zůstává stát. Jeho ochránci ale právě dostali veřejnou lekci, že nestačí.

Článek Ruská FSB je marná, selhala. Ukrajinci jí potopili lodě u Kerčského mostu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Správa mobilních operací FSB

Zkratka UMD FSB označuje operativní speciální složku spadající pod kontrarozvědku Federální bezpečnostní služby. Nejde o běžné vojáky ani o analytiky v kancelářích. Podle ukrajinských zdrojů tato jednotka v okupovaném Donbasu plnila úkoly, které by se daly shrnout jedním slovem: podvratná činnost.

Konkrétně:

• plánování a řízení diverzních a sabotážních akcí,
• budování agenturních sítí a verbování spolupracovníků,
• identifikace a zadržování osob podezřelých z neloajality vůči okupačním správám,
• koordinace fyzické likvidace odpůrců.

Zasáhnout takový uzel znamená něco jiného než zničit polní velitelství brigády. Armádní štáb řídí manévr a palbu. UMD FSB řídí lidi, agenty, informátory, sabotéry. Obnova personálních vazeb a důvěry v agenturní síti trvá nesrovnatelně déle než přesun velitelského stanu o pár kilometrů.

Jak útok proběhl

Operaci naplánoval nově vytvořený Deep Strike Center v rámci SBS ve spolupráci s 1. sborem Národní gardy „Azov“ a dalšími orgány řízení. Provedla ji jednotka MiddleStrike 1. samostatného centra SBS.

Zbraní byly drony FP-2, ukrajinský střednědosahový úderný prostředek s doletem kolem 200 km, rozpětím šest metrů a schopností nést bojovou hlavici o hmotnosti 60 až 100 kg. Od startu je ve vzduchu za zhruba 18 minut. Nejde o malý FPV dron ani o proudový bezpilotník, FP-2 vyplňuje mezeru, která Ukrajině dlouho chyběla.

Osm zásahů dopadlo na velitelský bod a zázemní stanoviště UMD FSB v 08:01 místního času. Podle ukrajinské rozvědné bilance bylo z činnosti vyřazeno 27 příslušníků: 12 mrtvých a 15 raněných. Sekundární OSINT geolokace přiřadila místo zásahu k adrese Universitetska 48 v Doněcku, tuto informaci ale ukrajinská armáda oficiálně nepotvrdila.

Součást širšího trendu, ne izolovaný exces

Doněcký zásah na FSB nevznikl ve vzduchoprázdnu. Ukrajina v posledních měsících systematicky cílí na velitelské uzly v okupované části Donbasu. V lednu 2025 hlásil Generální štáb zásah velitelského stanoviště 8. gardové armády v Charcyzku, o dva dny později přišel na řadu štáb 3. armádního sboru ve Svitlodarsku. Už v prosinci 2024 se objevily zprávy o zásahu jiné budovy využívané FSB přímo v Doněcku.

Nynější případ se od předchozích liší ve dvou věcech. Zaprvé: cílem nebyla armádní struktura, ale bezpečnostně-zpravodajský aparát. Zadruhé: ukrajinská strana jednotku veřejně pojmenovala a popsala její funkci, čímž de facto odhalila, že o existenci a poloze tohoto uzlu věděla. Jde podle nás o záměrný signál, demonstraci schopnosti proniknout zpravodajsky i do struktur, které by měly být ze své podstaty nejlépe utajené.

Co to znamená, a co ne

Zničení jednoho velitelského bodu neznamená kolaps celé přítomnosti FSB v Doněcku. Ruská strana má kapacitu přesunout zbylý personál, rozptýlit velení a obnovit spojení. Krátkodobě ale musí počítat s narušením koordinace agenturních a sabotážních úkolů, ztrátou zkušených důstojníků a nutností přebudovat část komunikačních kanálů.

Dá se čekat, že Moskva zareaguje tak, jak reaguje na opakované ztráty velitelských stanovišť: menší centralizace, častější změny adres, silnější maskování a elektronický boj. Jenže právě to je cíl. Každý přesun, každé rozptýlení snižuje efektivitu řízení.

Tento konkrétní úder byl veden čistě ukrajinskými prostředky. Česká muniční iniciativa, v jejímž rámci bylo podle ministerstva zahraničí dodáno v roce 2024 přibližně 1,5 milionu kusů velkorážné munice a která podle vlády pokračuje i v roce 2026, ale patří do širšího ekosystému, který Ukrajině umožňuje uvolnit vlastní kapacity právě pro operace tohoto typu.

Dvanáct důstojníků FSB, kteří ráno 22. dubna vstali do práce v okupovaném Doněcku, se domů nevrátilo. Patnáct dalších skončilo na nosítkách. Ukrajina tím neukončila ruskou špionáž v Donbasu, ale ukázala, že ví, kde sedí, a dokáže zaklepat.

Článek 27 agentů ruské FSB pocítilo nelítostný hněv. Ukrajinci napadli srdce ruské tajné služby v Doněcku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdo útočil: Azov jako součást systému, ne symbol

Operaci koordinovaly Síly bezpilotních systémů společně se specialisty 1. sboru Národní gardy Ukrajiny „Azov“, operačně-taktického uskupení vytvořeného na základě 12. brigády speciálního určení „Azov“. Sbor má vlastní dronové a dělostřelecké kapacity a po loňské korpusové reformě Národní gardy funguje jako plnohodnotná bojová formace. The Guardian ho v roce 2024 popsal jako jednu z elitních dobrovolnických sil ukrajinské armády.

Brovdi, který operaci popsal na svém telegramovém kanálu, roli azovských specialistů zdůraznil, podle něj šlo o společnou přípravu a koordinaci úderu. Konkrétní dělba práce mezi dronovými silami a sborem Azov veřejně popsána nebyla.

Co přesně zasáhli: výkonná pěst FSB v Doněcku

Zasažený cíl nebyl běžnou kanceláří ani administrativním zázemím. UMD FSB je v ukrajinském popisu hybrid na průsečíku tajné služby, speciálních operací a represivního aparátu. Brovdi mu přisuzuje kontrarozvědku, sabotáže, budování agenturních sítí, zatýkání neloajálních obyvatel a koordinaci proruských ozbrojenců. Krátce: výkonná pěst pro citlivé operace v okupovaném území.

Kontext potvrzují i nezávislé zdroje. Podle analýzy organizace Memorial je FSB v okupovaných územích dominantním aktérem politické represe, kontroly telefonů, únosů a kriminalizace jakéhokoli projevu loajality k Ukrajině. Think-tank CSIS popisuje FSB jako nosnou infrastrukturu kontroly společnosti na okupovaných územích. Zásah velitelského bodu takové jednotky proto není jen vojenský úspěch, je to úder do nervového uzlu celého represivního systému.

Vizuálně šlo podle dostupných záběrů o vícepatrový objekt v husté městské zástavbě, některé popisy mluví o nedokončené budově, jiné o obytném objektu využívaném bezpečnostní strukturou. Jak přesně ukrajinská rozvědka polohu cíle odhalila, zveřejněno nebylo. Osm navazujících přesných zásahů na jeden bod v městské zástavbě 55 kilometrů za frontou ale naznačuje, že cíl byl předem důkladně rozpracován vícezdrojovou rozvědkou a teprve poté potvrzen k úderu.

FP-2: nástroj, který mění pravidla hry v týlu

Dron FP-2 od ukrajinské firmy Fire Point je úderná platforma kategorie front-strike s deklarovaným dosahem do 200 kilometrů. Firma drží jádro výroby na Ukrajině a postupně lokalizovala i část klíčových komponent, zároveň ale funguje v rámci širší západní finanční podpory a evropské spolupráce. Konkrétní české zapojení do vývoje se nám v otevřených zdrojích nepodařilo ověřit.

Doněcký úder nebyl izolovanou akcí. FP-2 se v dubnu 2026 objevuje v sérii zásahů proti logistice, komunikačním věžím, skladům a velitelským cílům v operační hloubce okupovaných území. Začátkem dubna stejný typ dronu zasáhl ruskou fregatu v přístavu Novorossijsk, prvotní hlášení mluvila o lodi Admiral Grigorovič, pozdější důvěryhodnější pokrytí spíše o fregatu Admiral Makarov. Společný jmenovatel: opakované přesné údery na vysoce hodnotné cíle, které se dosud považovaly za relativně bezpečné.

Co to znamená, a co ne

Jeden zásah válku neotočí. Ale lokální dopad může být reálný: ztráta velicího bodu, důstojníků se znalostí agenturních sítí, spojení a operativní dokumentace. Pro obyvatele okupovaného Doněcku, kteří žijí pod každodenním tlakem FSB, to může znamenat dočasné oslabení jednoho centra sledování a zatýkání. Širší represivní aparát ale pokračuje, kontroly telefonů, postihy za projevy loajality k Ukrajině a zásahy proti náboženským komunitám probíhají dál.

Strategicky je signál jiný. Ukrajina systematicky rozšiřuje kampaň FP-2 proti operační hloubce okupace a ukazuje, že dokáže lovit i velitelské a represivní uzly v hustě zastavěném a chráněném týlu. Podle nás je právě tohle podstatnější než samotné číslo mrtvých, demonstrace schopnosti opakovaně a přesně zasáhnout cíl, o kterém se jeho uživatelé domnívali, že je v bezpečí.

Dvanáct důstojníků FSB v jednom objektu ráno o osmé. Pokud se ukrajinské vyhodnocení potvrdí, jde o jeden z nejtvrdších úderů proti ruské zpravodajské infrastruktuře na okupovaném území od začátku plnohodnotné dronové kampaně.

Článek Obávané azovské komando pokosilo 12 důstojníků ruské tajné služby. Chirurgicky rozmetali jejich základnu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Flamingo se asi netrefilo, kráter je obrovský

Teprve 22. srpna 2025 se dostaly na veřejnost informace a první snímky ukrajinského Flaminga, což je vlastně řízená střela s plochou dráhou letu odpalovaná ze země. Její provoz je díky tomu mnohem levnější než u klasických raket dlouhého dosahu, jakou je třeba ruská Ch-101 s dosahem až 3 500 km, potvrzuje Wikipedia s tím, že ji nosí strategické bombardéry.

Situace v ruské armádě je velmi špatná, vytahuje další tanky T-62. Sice modernizované, ale zmasakruje je i Leopard 1

To jsou ovšem velmi nákladné letouny a může si je v současnosti dovolit pouze Amerika, Rusko, v menším měřítku pak Čína, ale ta v této oblasti posiluje. Redakce Armádního Zpravodaje proto vnímá Flamingo jako jejich určitou náhradu, jelikož doletí až 3 000 km. Alespoň tak to tedy tvrdí Ukrajinci, ačkoliv nedávné testování proběhlo na 230 km.

Mohlo se však jednat pouze o zjištění účinnosti proti ruské PVO, kterou evidentně prošly všechny vypálené střely, jelikož zasáhly zmíněné ruské centrum, v němž poškodily remorkéry, a ze satelitního snímku je patrné, že i kus budovy a infrastruktury. Flamingo má přitom hlavici těžkou 1 150 kg a dolet až 3 000 km, potvrzuje Wikipedia, a podle všeho ji má sériová výroba chrlit v množství až 210 kusů měsíčně, což dá Ukrajině silné úderné prostředky.

Video: Krymská PVO ztratila dva cenné radary, které vidí nejnovější ukrajinskou střelu Flamingo, a též F-35 až na 600 km

Její přesnost je přitom udávána na 14 metrů, takže k vyloženě precizním úderům sloužit nebude, což je nejspíše také důvod onoho kráteru v zemi na satelitním snímku – je zřejmé, že patřila budově s ukrytými remorkéry a další technikou a vybavením, ale jednoduše se netrefila. To může být další důvod, proč ji Ukrajinci testovali na základně ruské FSB v pohraničním Armjansku, kolem níž není civilní zástavba, ale víceméně nic.

Článek Satelitní snímek: Kráter po dopadu nové ukrajinské střely Flamingo s 1tunovou hlavicí je obří. Je sice účinná, ale méně přesná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zelenský nebyl jediný, koho chtělo Rusko zabít

V dubnu 2024 Bezpečnostní služba Ukrajiny ve spolupráci s polskými tajnými službami zmařila pokus o atentát na ukrajinského prezidenta na letišti Řešov-Jasionka. Na svědomí ho měl mít muž v pokročilém důchodovém věku, který kdysi sloužil Sovětskému svazu a jeho myšlence podle všeho věřil dodnes. Provést to chtěl odstřelovacím systémem, ale i dronem.

Satelitní snímky ukazují následky dopadu 6 bomb GBU-57A/B na hlavní íránské jaderné zařízení. Skoro nic se na pohled nezměnilo

„Vojenský důchodce, Polák, byl naverbován před desítkami let a posvátně věřil v sovětskou myšlenku a po léta tento záměr živil. A byl to právě on – tato ‚zakonzervovaná jednotka‘ – kdo byl aktivován,“ řekl generálporučík Vasyl Maliuk v rozhovoru s novináři.

Armádní Zpravodaj připomíná, že byl v této souvislosti už tehdy zatčen jistý Pawel K., který měl údajně za úkol shromažďovat informace o letišti v Řešov-Jasionka v Polsku, na němž přistává a zase z něj startuje právě ukrajinský prezident. BBC uvádí, že úřady tehdy neuvedly, zda stihl předat ruské rozvědce nějaké informace, a že mu hrozí až 8 let vězení.

Írán poprvé odpálil ultratěžkou balistickou raketu Sejil s kazetovou municí. Jediná pokryla území o průměru 16 km

Jeho zadržení bylo provedeno na základě informací ukrajinské rozvědky, a podle všeho souhlasil s tím, že ruským zpravodajským důstojníkům poskytne informace o bezpečnostním systému letiště Rzeszów-Jasionka, které se nachází v jihovýchodním Polsku.

Generálporučík Vasyl Maliuk také uvedl, že to není první pokus o atentát na vysokého představitele Ukrajiny. Již dříve plánovala ruská služba bezpečnosti (FSB) zabít jak prezidenta, tak jeho samotného, stejně jako Kyryla Budanova, současného náčelníka hlavního ředitelství rozvědky Ukrajiny. Na mušce byl však také Serhij Sterněnko, politik, právník a YouTuber, jenž dobrovolně zajistil pro domácí ozbrojené síly přes 200 tisíc FPV dronů.

Článek Ukrajinci odhalili podrobnosti o atentátu na Zelenského. Zabít ho měl bývalý polský voják, který fanaticky věřil v SSSR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když dron dosedl na Tu-95, exploze nepřišla

Hned v den úderu vydala Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která za útokem stála, prohlášení, že se jí podařilo zasáhnout 41 ruských letounů. Později satelitní snímky potvrdily, že jich zničila nebo alespoň poškodila nejméně 18, ale číslo zřejmě není konečné. Ukázalo se přitom, že Ukrajinci skladovali drony k útoku použité nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby (FSB).

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Armádní Zpravodaj také dohledal záběry od jednoho ze svědků, který zachytil bezpilotní letouny startující z kamionu poblíž letiště Belaya, a stejně tak na video, z něhož je patrná hořící ranvej s bombardéry. Na internetu se nicméně objevily i záběry, jak se jeden z dronů blížil na této základně k Tupolevu Tu-95, jemuž následně opatrně dosedl na křídlo.

Záběry poté končí, ale dron pravděpodobně v onu chvíli neexplodoval. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že nejdříve došlo k umístění dalších bezpilotních letounů a jejich odpálení ve stejnou chvíli, aby tím útočníci eliminovali riziko odhalení a sestřelené těch teprve přilétajících. Z dostupných informací to vypadá, že bezpečnostní služba Ukrajiny použila malé kvadrokoptéry ve vysokých počtech, pravděpodobně jich byly alespoň nižší stovky.

Článek Unikátní záběry ukazují útok na ruský bombardér Tu-95 z blízka. Lehce dosedl, než ho odpálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kamiony měly speciálně upravené kontejnery

Následky horší, než by se mohlo zdát, a selhání bezpečnostních složek Ruské federace větší, než by jeden čekal. Armádní Zpravodaj upozorňoval, že si Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) pronajala v ruském městě Čeljabinsk sklad za necelých 100 000 Kč měsíčně, v němž měla drony i se speciálními kontejnery. Nacházel se pitom jen několik kilometrů od sídla Federální služby bezpečnosti (FSB), která zjevně neměla o jeho existenci ani potuchy.

iSklad ukrajinských dronů a speciálních kontejnerů v Rusku

Ukrajinci následně převezli bezpilotní letouny do blízkosti letišť – není jasné, zda pouze z onoho skladu, nebo měla k dispozici i další, ale informace o jiných nejsou v tuto chvíli dostupné. Záběry níže ukazují start jednoho dronu z kamionu – střecha vezeného kontejneru měla být na dálku otevřena, což umožnilo jeho vzlet. Vzhledem k tomu, že šlo o malý FPV dron, je zřejmé, že byl řízen operátorem, ačkoliv není jasné, jak daleko se od místa nacházel.

Bez Západu by Rusko bylo bez moderních zbraní, samo je totiž vyrobit neumí. Užívá techniku Francie, Německa i dalších zemí

Dosah komunikačního signálu bývá jenom několik kilometrů, ale redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že mohl být posilován sítí antén, která také umožnila operátorům, aby se drželi dále od kamionů. Všichni, kdo s akcí pomáhali, by měli být v bezpečí na Ukrajině, jak potvrdil v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský ještě v den po ohlášení úderu.

Kamion zaparkovaný nedaleko letecké základny Belaya je na konci videa v plamenech. Není jasné, zda se o to zasloužily ruské bezpečnostní složky, nebo například někdo z přihlížejících. Stejně tak je ovšem možné, že ho nakonec odpálili sami Ukrajinci, když v něm došly drony. Je zřejmé, že v moment, kdy začaly drony vzlétat, už bylo pozdě na nějakou preventivní akci – a než k místu dojela alespoň policie, bylo nejspíše po útoku.

Článek Záběry odhalují, jak Ukrajinci přelstili Rusy: dronům se nemohli bránit, dovezli je až k letištím s bombardéry ve speciálních kamionech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardéry Tu-160 zřejmě zůstaly nedotčené

Už z prvních informací to vypadalo na obrovskou pohromu. Ukrajinci totiž oznámili zasažení více než 40 letounů, a satelitní snímky následně potvrdily zničení nebo poškození 18 z nich. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že nejde o konečné číslo, ale pouze k základnám Belaya a Olenya jsou k dispozici přímé důkazy – jakmile budou další, naše redakce je doplní.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Záběry níže ukazují leteckou základnu Belaya, na níž bylo ještě 31. května 2025 v ranních hodinách sedm Tu-160, šest Tu-95M, dva Il-78M, šest An-26, dva An-12, třicet devět Tu-22M3 a třicet MiG-31. Z toho mělo být zničeno nejméně šest bombardérů Tu-22M3, což je jejich nejlepší modernizace, a také čtyři bombardéry Tupolev Tu-95. Ale následky budou zřejmě horší.

Video neumožňuje identifikovat, jaká konkrétní letadla hoří, ani kolik jich je, ale je na něm vidět dlouhá řada nějakých letounů – na začátku jich je několik zřejmě nepoškozených (nejspíše Tu-160), ale stále zaparkovaných na ranveji, zatímco další zahaluje hustý kouř a dým.

Článek Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skladiště s drony leželo několik km od FSB

„Pod svícnem je největší tma“ – tak přesně tak lze označit úkryt, který si pronajali Ukrajinci k uskladnění dronů nedaleko kanceláře ruské bezpečnostní služby (FSB). Ruští blogeři tvrdí, že na základě záběrů ukazujících kontejnery, z nichž byly úderné drony vypuštěny, byli schopni určit geolokaci: město Čeljabinsk, ulice Sverdlovskij Trakt, 28a.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Na mapě je vidět, že leží asi 6,4 km vzdušnou čarou od kanceláře FSB, ačkoliv na screenshotu označují místo ležící asi o dva kilometry blíže – po přezkoumání se zdá, že se v obou případech jedná o průmyslové areály, takže není úplně možné určit, kde přesně se skladiště nacházelo. Na faktu to nicméně nic nemění – ukrajinské drony byly ukryté jenom několik kilometrů od kanceláře ruské bezpečnostní služba, která by měla dbát ve válce zvýšené opatrnosti.

iZdroj fotografie: Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU)

Jak je možné, že se podařilo skladiště pronajmout ukrajinské bezpečnostní službě, není jasné. Měla za něj přitom hradit 350 000 rublů měsíčně, což je v přepočtu asi 96 200 Kč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský poděkoval bezpečnostní službě, a osobně pak generálu Maliukovi. Celá akce byla podle něj perfektně připravená a veskrze unikátní.

„Nejzajímavější – a už to můžeme říct veřejně – bylo, že se sídlo našeho působení na území Ruska nacházela přímo vedle FSB Ruska v jednom z jejich regionů,“ přiznal Volodymyr Zelenský v prohlášení s tím, že bylo do akce nasazeno 117 dronů a odpovídající počet operátorů.

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Úder z ruského vnitrozemí by nejspíše čekal málokdo. Ukrajinci totiž běžně útočí na vzdálené cíle dalekonosnými drony, které vypouští buď ze svého, případně z Ruskem okupovaného území. „Naši lidé působili na území různých ruských regionů – ve třech časových pásmech. V předvečer operace byli staženi z území Ruska a nyní jsou v bezpečí – ti, kteří nám pomohli,“ dodal Zelenský.

Článek Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AMB-17 má integrovaný tlumič

Ruská útočná puška AMB-17 byla poprvé představena v roce 2017 a má být náhradou též ruských zbraní jako AS Val a VSS Vintorez pro speciální jednotky, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že i když je na první pohled jasné, že jde o produkt koncernu Kalašnikov, od běžných pušek jako AK-74 nebo AK-12 se liší. Je kompaktní a může dokonce připomínat samopal, ale tím v žádném případě není. V konstrukci má také přímo integrovaný tlumič, což už samo o sobě vypovídá o jeho využití, a hodí se třeba do uzavřených prostor.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Puška využívá speciální podzvukové střelivo 9×39 milimetrů určené pro zbraně s kratší hlavní, které existuje ve dvou typech, uvádí Wikipedia. Typ SP-5 má vzduchovou kapsu ve špičce projektilu, díky níž se při zásahu cíle vychýlí z osy a způsobuje vážnější poranění než běžná munice. Typ SP-6 je potom určen k prorážení lehkého pancéřování, například vozidel. Střelivo je také účinné proti mnohým typům balistické ochrany.

AMB-17 je určena na kratší vzdálenost

Koncern Kalašnikov na své stránce uvádí, že je puška AMB-17 dlouhá 850 milimetrů a délka její hlavně je 200 milimetrů, zatímco hmotnost pouhých 2,9 kilogramu. Je tedy lehčí a kratší než kupříkladu AK-12. Používá přitom zásobník na 30 nábojů a dokáže střílet kadencí až 700 ran za minutu – většinou je užívána na vzdálenost menší než 400 metrů. AMB-17 má klasická železná mířidla, ale díky liště na ni lze snadno připevnit všemožná zařízení.

Video: pokud se vydají ukrajinské speciální jednotky za nepřátelskou linii, mohou pod rouškou noci 14 vojáků zničit a 3 zajmout

Není pochyb o tom, že je AMB-17 velice účinná zbraň, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že je téměř vyloučené, aby se stala standardní zbraní nějakých větších jednotek ruské armády. Důvodem je hlavně nestandardní střelivo, jehož prostě nebude dostatek a nemělo by smysl snažit se změnit standardní ruský náboj 5,45×39 mm. Zbraň bude též nejspíše dražší než běžné útočné pušky, takže by nebylo efektivní ji produkovat ve vysokých počtech.

Článek Ruská puška AMB-17 pro speciální jednotky a tajné služby má neobvyklé střelivo, které prorazí i balistickou ochranu a pancíř vozidel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdo se režimu nelíbí, musí z kola ven

Na estébácké praktiky minulého režimu nejspíše nevzpomíná rád nikdo a z vyprávění už si je dnes mnozí ani nedokáží představit – tedy v civilizovaném demokratickém světě. Zato v Rusku existuje obdoba tzv. 3 správy dodnes, a sice FSB, která nemá problém na rozkaz odstranit nepohodlné osoby. Tak jako Vadima Stroykina, který se „provinil“.

Ukrajina chce zpět jaderné zbraně; nebo vstoupit do NATO. Z Ruska už přišla na Zelenského reakce

Vyjádřil se totiž proti válce na Ukrajině, nesouhlasil s ní. A kdokoliv se postaví na odpor ruské speciální vojenské operaci (původně třídenní, ale nakonec trvá bezmála tři roky), jako by se stal nepřítelem režimu a podřezal si pod sebou větev. A nechat někoho vypadnout z okna je velmi oblíbenou praktikou, na níž už v Ruské federaci zemřeli mnozí.

Třeba v minulém roce to byl bývalý předseda Lukoilu, uvádí theWeek s tím, že oficiální zpráva uvedla pouze to, že zemřel v nemocnici po vážné nemoci. Mnozí si pak mysleli, že potká stejný osud také Jevgenije Prigožina, když zburcoval v roce 2023 vzpouru proti V. Putinovi, ale toho nechal nakonec režim odstranit sestřelením jeho letadla. Armádní Zpravodaj připravil ohlédnutí za tímto brutálním vojevůdcem, pro něhož lidské životy neznamenaly nic.

Průzkum: 44 % Čechů si přeje, aby Ukrajina válku vyhrála. Na Slovensku je naopak největší podpora Ruska

Ke smrti zpěváka Vadima Stroykina uvádí OVD-Info, ruská nestátní nezisková organizace, uvádí na Telegramu, že podle oficiální zprávy navštívila jeho byt policie v souvislosti se stíháním za zmíněné údajné darování peněz ukrajinským ozbrojeným silám. Nic takového mu ale dokázáno nebylo, pouze v roce 2022 kritizoval ruské úřady za invazi na Ukrajinu.

V určitém okamžiku so pak údajně vymyslel výmluvu, aby mohl odejít do jiné místnosti, kde rychle otevřel okno, z něhož následně vyskočil a nešlo tomu zabránit. Incident byl označen za sebevraždu a ruský vyšetřovací výbor ho údajně prošetří – je však evidentní, že pouze na oko, jelikož v těchto případech nebývá zjištěno nic „neobvyklého“.

Článek Ruský zpěvák byl vypadnut z okna poté, co se vyslovil proti válce na Ukrajině. „Nešlo tomu zabránit,“ tvrdí policisté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Agenti zjišťovali, kde se nachází vojenská letiště

Údery na vojenskou infrastrukturu jsou mnohem těžší, když nepřítel neví, kde přesně se nachází. Z toho důvodu došlo k rozptýlení mnoha letounů i na menší nebo provizorní letiště, která se však snaží ruská armáda odhalit (tak jako je tomu naopak). Najímá si k tomu přitom i agenty z řad vlastních, ale i ukrajinských občanů, potvrzuje Wikipedia.

Izrael vysvětlil, proč si nechce narušit vztahy s Ruskem a proč Ukrajinu vojensky nepodpoří. Bojí se o svou bezpečnost

V jednom případě, o němž informovala Pravda 28. ledna 2025, odhalila Služba bezpečnosti Ukrajiny (SSU) skupinu agentů ruské FSB, která shromažďovala informace o letadlech a vrtulnících ukrajinských ozbrojených sil. Poblíž vojenské letiště byly zadrženy dvě osoby ve věku 22 a 21 let, ale kde přesně k tomu došlo, je z pochopitelných důvodů nezveřejněno.

Oba byli však obyvateli města Kremenčuk v Poltavské oblasti ležící západně od Dnipra zhruba ve středu země. SSU zachycovala jejich aktivity v raných fázích a dokumentovala jejich neúspěšné pokusy o průzkum. Zadržovala je pak, když fotografovali stíhačky F-16.

„F-16 bude pro naše stíhačky Suchoj a Mikojan těžký soupeř,“ uvedl ruský vyznamenaný ex-kapitán a vojenský expert Dandykin

Agenti FSB měli za úkol shromažďovat podrobné informace o letecké technice ukrajinských ozbrojených sil, včetně geolokací, textových a fotografických zpráv o každém místě. K dokončení mise plánovali cestovat přes pět oblastí Ukrajiny osobními autobusy a pronajmout si na několik dní ubytování v blízkosti těchto míst. Oběma hrozí za špionáž doživotí za vlastizradu, uvádí k případu Úřad nejvyššího státního zástupce Ukrajiny.

F-16 jsou starší, ale mohou Rusku působit problémy

Ke vzdušným soubojům už dnes dochází jenom výjimečně, jelikož bývá na obou stranách silná protivzdušná obrana – tak jako v případě války na Ukrajině, kde proto letouny F-16 hlavně odpalují různé střely a vypouští klouzavé pumy. Kolik přesně jich má, není jasné, ale například v listopadu 2024 informoval Ukikaski na X, že jí Dánsko zajistí další dvě várky.

Houževnatí ukrajinští partyzáni znemožňují Rusům ovládnout oblasti a pomalu je ničí, jednou jich dokonce zemřelo 400 najednou

I tyto starší letouny jsou přitom lepší než cokoliv, co dříve Ukrajina měla, jak ArmádníZpravodaj v listopadu 2024 hodnotil. Až do té doby se totiž spoléhala na sovětské stroje, které jí zůstaly po rozpadu SSSR. Například Rusko má sice modernější flotilu, třeba Suchoje Su-35 nebo pár desítek Suchojů Su-57, ale F-16 ho evidentně velmi zajímají a vnímá je jako hrozbu.

Článek Ukrajinská vlastizrada: dva mladíci se stali ruskými agenty FSB. Služba bezpečnosti na ně naběhla, když slídili u ukrajinských F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Spící buňka, která roky vyčkávala

Není pochyb, že má Ukrajina své týmy v Rusku, čemuž mohou nasvědčovat například série záhadných výbuchů a požárů na různých místech v západních částech země. Ale stejně tak má má Rusko spolupracovníky na Ukrajině, na níž jistě připravovalo útok dlouho, a navíc vede proti ní vojenské akce minimálně od roku 2014, kdy anektovalo Krym. Může navíc využívat i některé prorusky smýšlející Ukrajince, což je nejspíše i případ 3členného záškodnického týmu, o jehož zneškodnění informovala v tiskové zprávě Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU).

iZdroj fotografie: Služba bezpečnosti Ukrajiny

Jeho členy, obyvatele Kyjeva a Černigova, měla naverbovat ruská služba FSB již v roce 2018, a udělala z nich takzvanou spící buňku (takových může být po Ukrajině samozřejmě více, ale čekají na povel). Aktivovala ji přitom až během samotné války a jejím úkolem bylo zaútočit na hodnotné vládní a vojenské cíle v hlavním městě Ukrajiny. Zájem byl třeba o ministerstvo obrany, generální štáb ukrajinské armády, ale také o náhradní stanoviště, která by úřady využily právě v případě útoku, čemuž akce kontrarozvědky zabránila.

Útok provedený za pomoci dronů

Skupina záškodníků hodlala zaútočit prostřednictvím upravených komerčních dronů, které by nesly výbušniny. Jedna z členek dokonce absolvovala výcvik k jejich ovládání, ostatní se učili od ní nebo sami. SBU zabavila během razie deset takových dronů a výbušniny, které skupina vyráběla po domácku, na což byl ale expert další z jejích členů – v místě bydliště na to měl dokonce speciální laboratoř. Poslední „kumpán“ zase věděl, jak přeměnit drony v létající zbraně.

Nejenom Vrbětice, ruská GRU nechala vybuchovat cíle po celé Evropě od roku 2011. V podstatě to byly teroristické útoky

Skupina používala různé konspirační metody, často měnila bydliště, a v jednom případě v bytě založila požár, aby zahladila stopy po výbušninách. Jak nakonec ukrajinská kontrarozvědka skupinu odhalila, není jasné. Něco naznačují informace, že se záškodníci snažili informace získávat od svých známých v ozbrojených silách, a tak mohl někdo na zvídavé otázky upozornit. Stejně tak je však mohl prozradit dron, s jehož pomocí mapovali některá místa.

Článek V Kyjevě působila ruská záškodnická jednotka, Ukrajinci ji ale zavčasu eliminovali; připravovala útok i na ministerstvo obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.