Co mají AbramsX a Armata společného

Seznam shod je na první pohled zarážející. Obě platformy staví na stejných pilířích:

• Bezosádková věž – zbraňový systém, senzory i nabíjecí mechanismus se ovládají dálkově z korby. Rostec u T-14 mluví o „neobydlené věži“ a pancéřové kapsli pro posádku. Americké materiály pro M1E3 používají termín „bezosádková věž s integrovaným automatickým nabíječem“.
• Tříčlenná posádka – klasický čtyřčlenný model s nabíječem ve věži mizí. Automatický nabíječ přebírá jeho práci.
• Posádka v korbě – všichni tři členové sedí v chráněném prostoru trupu, nikoli v nejvíce exponované části tanku.
• Důraz na ochranu „zevnitř“ – místo dalšího nabalování přídavného pancíře se ochrana integruje přímo do konstrukce.

Koncepční shoda je nesporná. Otázka zní, jestli jde o kopírování, nebo o konvergenci.

Amerika řešila bezosádkovou věž dřív, než svět uviděl Armatu

Ruská T-14 debutovala na moskevské přehlídce v roce 2015 a mediálně ovládla debatu o budoucnosti tanků. Jenže americká armáda podobnou architekturu testovala už roky předtím. V programu FCS Mounted Combat System, jehož kořeny sahají do první dekády tisíciletí, armáda v roce 2009 oficiálně popisovala automatický nabíjecí systém a tříčlennou osádku. Ještě dříve, v roce 2006, se řešilo dálkové ovládání zbraňového systému z posádkového prostoru. Program FCS nakonec skončil, ale myšlenka nezanikla.

Důležitý kontext: v žádném dohledaném oficiálním americkém dokumentu se neobjevuje přímé přiznání inspirace ruskou T-14. Armáda jako důvody změny uvádí hmotnostní strop Abramsu, logistiku, hrozbu dronů a lekce z Ukrajiny. Podle nás je nejpřesnější říct, že obě strany dospěly ke stejné odpovědi na stejnou otázku, tedy jak přežít na bojišti, kde přesné zbraně a drony proměnily pravidla.

Proč Abrams nemohl dál přibírat

Tady se skrývá skutečný motor celé změny. Nejnovější polní verze M1A2 SEPv3 váží podle armádního zdroje přes 73 tun, ne 68, jak se často uvádí. Každá další modernizace přidávala elektroniku, pancíř, aktivní ochranné systémy, a s nimi kilogramy. Mosty to neunášely, železniční vagóny nestačily, logistická stopa rostla.

V září 2023 americká armáda oficiálně oznámila konec vývojové větve SEPv4 a přechod na program M1E3. Zdůvodnění bylo přímočaré: válka na Ukrajině ukázala potřebu ochrany integrované do platformy, ne lepené zvenčí. Armáda doslova napsala, že je třeba chránit vojáky „ochranou zabudovanou zevnitř, nikoli přidávanou zvenku“.

M1E3 má směřovat k hmotnosti kolem 60 tun. To je úspora přes 13 tun oproti SEPv3, rozdíl, který v praxi znamená jednodušší přesuny po železnici, rychlejší vyloďování z přístavů a menší tlak na vyprošťovací techniku.

Od demonstrátoru k prototypu: co už je reálné

Časovou osu je potřeba mít jasnou. V říjnu 2022 představil General Dynamics na výstavě AUSA ve Washingtonu technologický demonstrátor AbramsX, hybridní diesel-elektrický pohon se slibem 50% úspory paliva při stejném taktickém dojezdu, schopnosti umělé inteligence, spolupráce s drony a menší osádka. Šlo o marketingovou ukázku toho, kam by vývoj mohl směřovat.

M1E3 je něco jiného. Má oficiální armádní rámec, rozpočtovou linku a v lednu 2026 už i raný prototyp. Armádní rozpočet pro fiskální rok 2026 počítá s dodáním prototypových systémů do pole během 24 až 30 měsíců. Armádní prezentace z května 2026 u M1E3 výslovně uvádí bezosádkovou věž s automatickým nabíječem, hybridní diesel-elektrický pohon, tříčlennou konfiguraci a 60tunový cíl. Vstup do služby armáda odhaduje na počátek třicátých let.

V názvu je to evoluce, stále Abrams. V architektuře je to generační skok.

A co Armata? A co Evropa?

Ironií příběhu je, že tank, který celou debatu o bezosádkové věži mediálně odstartoval, má vlastní problémy. Šéf ruského Rostecu Sergej Čemezov v březnu 2024 pro RIA Novosti řekl, že T-14 je příliš drahá a armáda raději pořídí levnější T-90. Koncepce byla průlomová, sériová výroba se zadrhla na ceně.

Evropský mainstream jde zatím jinou cestou. Leopard 2A8, který bude páteří i české tankové výzbroje (61 až 77 kusů s dodávkami od roku 2028), si ponechává klasickou čtyřčlennou posádku, konvenční motor a tradiční věž. Britský Challenger 3 rovněž. V rámci NATO je americký směr (hybridní pohon, tříčlenná osádka, bezosádková věž) výrazně radikálnější než cokoli, co dnes modernizují spojenci.

Pro Česko je reálnější, že se trendy z M1E3 promítnou nepřímo přes budoucí evropské programy typu MGCS, než že by česká armáda někdy provozovala americký tank nové generace.

Nejdůležitější pointa celého příběhu není, kdo koho inspiroval. Je to fakt, že i nejkonzervativnější západní tankový program přiznal, že další přidávání pancíře a elektroniky na padesát let starou architekturu narazilo na zeď. Bezosádková věž není ruský patent ani americký vynález, je to logický důsledek bojiště, kde přesné zbraně a drony změnily rovnici přežití.

Článek Americký tank nové generace AbramsX kopíruje koncept ruské T-14 Armaty. Na rozdíl od ní má ale budoucnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

40+ let služby, která přetrvá

Tank M1 Abrams vstoupil do služby v americké armádě již v roce 1980, ale stále je považován za jeden z nejsilnějších svého druhu na světě. Postupem času prošel modifikacemi, dostal silnější dělo, vylepšené pancéřování nebo různé přídavné elektronické vybavení, a to včetně termovize, řízení palby nebo možnosti sdílení informací mezi jednotlivými stroji. V současné době je přitom nejmodernější verzí M1A2 SEPv3 a chystána byla i nástupnická SEPv4, ale americké armáda ji zrušila a chce se soustředit na M1E3.

AbramsX může být vrcholový predátor mezi tanky a americká „vlajková loď“, jezdit má i na elektřinu, díky čemuž nepůjde snadno zaměřit

Problémem SEPv4 měl být nárůst hmotnosti, mluvilo se až o 76 tunách, což by samozřejmě zatěžovalo pohon a ztěžovalo mobilitu. Armáda chce proto jiný přístup založený na kombinaci prvků plánovaných pro SEPv4, demonstrátoru Abrams X, jehož hmotnost byla jen 59 tun, a nejnovějších zkušeností z války na Ukrajině. Do té se mimochodem zapojí i tanky M1A1 Abrams dodané Ukrajině z USA, takže budou informace „z první ruky“. Nová verze Abramsu by pak měla do služby vstoupit v roce 2030 a vydržet déle než do roku 2040.

Abrams může dostat hybridní pohon

Jak přesně bude M1E3 vypadat, není dnes vůbec jasné. Známo ale je, že dojde k redukci jeho hmotnosti, maximálně by totiž měla činit současných 73 tun, zároveň má ale vzrůst jeho ochrana. K dispozici bude i systém aktivní ochrany, ale namísto jeho přidání na konstrukci má být integrovaný. Vyloučena pak není ani výměna pohonu, kdy by mohl Abrams M1E3 dostat za současnou plynovou turbínu hybridní pohon představený u Abrams X, což by snížilo spotřebu paliva a zároveň umožnilo využít i elektrického, a tedy tichého pohonu.

iZdroj fotografie: Uživatel Abovfold / Creative Commons / CC BY-SA

M1E3 by měl být také postaven tak, aby umožňoval snadné modifikace a upgrady. Z předpokladů vychází, že by měl dostat vylepšený zaměřovač střelce a velitele, i nejnovější typy senzorů a nočního vidění. Tanky by pak měly být navzájem datově propojené, aby sdílely co nejvíce informací. Dělo by mělo být připraveno tak, aby bezproblémově zvládalo nový přeprogramovatelný víceúčelový náboj XM1147. Zatím není jasné, zda v tanku zůstane i pozice nabíječe nebo ji nahradí systém automatického nabíjení, což je i řešení v Abrams X.

V součtu by pak měly všechny technologie výrazně překonávat ty, které ruští výrobci využívají v aktuálně jejich nejlepších tancích, a sice v T-90M Proryv-3. Ono je vlastně i logické, že budoucí vývoj přinese něco lepšího, nicméně už teď se mohou tanky Abrams s těmi ruskými poměřovat. Tvrzení je hodně spekulativní u T-14 Armata, ta by totiž měla být papírově v předstihu, ale boje asi není schopen jediný kus. V dalších letech je navíc nepravděpodobně, že by Rusko dokázalo investovat do vývoje tak obrovské finanční prostředky jako doteď.

Americké tanky M1 Abrams nejspíše na Ukrajině způsobí paniku, ruské T-90M Proryv 3 jim 1 vs. 1 mohou čelit jen těžko

Článek Žádné X, americká armáda vsadí na tank M1E3 Abrams: tato nejnovější verze na dlouho předstihne i ruské T-90M Proryv-3 a T-14 Armata se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Změnit tank revolučně je obtížné

Tanky mají již zhruba století základní konstrukci z pásového podvozku a děla v otočné věži, ale mění se jejich parametry, ať jde o úroveň ochrany, průbojnost a celkovou sílu tankového kanonu, nebo o jeho pohyblivost. Problémem ovšem zůstává, že má vše své limity, a třeba větší ochrana (tím i silnější pancíř) znamená vyšší hmotnost, a to zase nižší pohyblivost, ačkoliv tu lze kompenzovat motorem, jenomže ten zase kvůli tomu více spotřebujete. Kompromisem pak může být právě nižší rychlost i pohyblivost.

A stejně tak nejde donekonečna zvedat ani ráži tankových děl, neboť by byla velká a těžká, a zároveň by nejspíše vyžadovala i těžší projektily. Schopnosti tanků je však možné vylepšovat i jinými technologiemi. Třeba americká společnost GDLS se s tím snaží vypořádat u tanku, jehož demonstrátor nazývá AbramsX, což by mohla být cesta pro budoucí tank americké armády. V Evropě má být zase budoucností KF51 Panther.

Thoughts on the AbramsX? pic.twitter.com/bomQLMJd5i

— War Monitor (@WarMonitors) August 8, 2023

Jednou z významných změn má být nový hybridní pohon, který by prodloužil dojezd oproti současným strojům až o stovky km. Kombinace s elektrickým agregátem by znamenala, že může tank v případě potřeby přepnout na tichý elektrický chod, a ten zároveň nevyzařuje téměř žádné teplo, což by ho krylo před zaměřením systémy, které se soustředí právě na teplo.

Kompozitní materiály a aktivní ochrana

AbramsX má mít hmotnost kolem 60 tun, tedy o 10 tun nižší než nejnovější verze M1 Abrams. Přesto by to ale neznamenalo oslabení jeho ochrany, naopak. Snížení hmotnosti by totiž souviselo s použitím lehčích kompozitních materiálů. Navíc má být tank standardně vybaven i systémem aktivní ochrany, který ho ochrání i seshora, kde mají jinak obrněnci slabý pancíř, čehož využívají některé zbraně. Systém by protitankové střely k tanku prostě nepustil, a navíc i samotný pancíř střechy má být oproti současným strojům výrazně zesílený.

Ruské „Kornety“ mají sílu zničit jakýkoliv tank nejenom na Ukrajině, a to včetně vysoce odolných jako M1 Abrams, Challenger 2 a Merkava

Vedle toho má dojít k vylepšení v oblasti zbraní, AbramsX má mít automatické nabíjení, a tedy jen tříčlennou osádku, a disponovat bude i možností termálního pozorování nejnovější generace v celém obvodu stroje, vyspělou umělou inteligencí nebo systémy řízení boje. Je samozřejmě možné, že bude výsledný americký tank nakonec vypadat v mnoha ohledech jinak, ale AbramsX dává dobře nahlédnout do myšlenek konstruktérů a možných technologií nejlepších tanků světa v dalších desetiletích. Za zmínku pak stojí i izraelská Merkava 5 Barak.

Článek AbramsX může být vrcholový predátor mezi tanky a americká „vlajková loď“, jezdit má i na elektřinu, díky čemuž nepůjde snadno zaměřit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AbramsX má překonávat T-14 Armatu

Společnost GDLS zatím představila demonstrátor, což ale neznamená, že je AbramsX opravdovou budoucností amerického obrněného vojska. Naznačuje ale, jakým směrem by se mohla konstrukce budoucího tanku ubírat. Nelze ostatně ani vyloučit, že budou některé technologie z demonstrátoru začleněny do dalších modernizací současného M1 Abrams. Američané každopádně chtějí stroj, který by byl lepší než T-14 Armata, a to i kdyby se ruský tank nakonec nedostal do sériové výroby (o níž Rusové mluví už několik let).

Abrams X a electric tank concept pic.twitter.com/SJPMznNfV2

— MR.MANIAC (@MetalHeadFurry) June 8, 2023

Asi nejviditelnější změnou AbramsuX oproti současným verzím bude automatické nabíjení, což je u Západních tanků vzácné. Znamenalo by to, že by už nebyl potřeba lidský nabíječ, a počet členů osádky by tak klesl ze 4 na 3. Nové by pak bylo i dělo, i když stejně jako dnes by bylo ráže 120 milimetrů – místo současného M256 by se ale jednalo o lehčí Watervliet Arsenal XM360. Na věži by pak mohla být dálkově ovládaná stanice osazená automatickým kanónem ráže 30 mm.

1/2 spotřeba díky hybridnímu pohonu

Současné Abramsy jsou známé svou plynovou turbínou, která jim dodává vysokou rychlost, ale zároveň má značnou spotřebu paliva. AbramsX má oproti tomu pohon hybridní, díky čemuž klesla spotřeba paliva na polovinu. Vedle toho je pravděpodobné, že bude mít nová verze i nějaký systém aktivní ochrany, protože se u moderních tanků stává nezbytnou, a postupně je montována i do nejnovějších verzí Abramsů ve výzbroji americké armády.

Nejnovější izraelský tank Merkava 5 Barak se zatím představil jenom lehce: velitel a řidič vidí skrze pancíř i kolem vozidla v úhlu 360 stupňů

AbramsX má osádce dávat mnohem lepší přehled o dění v okolí – základem bude 360stupňový rozhled díky systému rozšířené reality. Samozřejmostí bude i sdílení dat nebo spolupráce s drony, a to včetně sebevražedných, mezi něž patří třeba Switchblade. Tank by měl být zároveň zkonstruován tak, aby umožňoval snadnou instalaci nových systémů, které v současnosti ještě nejsou zavedeny, nebo dokonce neexistují. Výrazně by to usnadnilo jeho další modernizaci, jako základ by mohl sloužit nejspíše dlouhá desetiletí.

Článek AbramsX je novou generací americké legendy, bude o 1/2 úspornější a překonat by měla i ruskou T-14 Armatu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.