V Nigérii mají být zabíjeni křesťané

Donald Trump dal prozatím ministerstvu obrany pokyn, aby se ozbrojené síly na možnou akci připravily, uvádí BBC. Zasáhnout mají proti radikálním muslimským skupinám, o nichž hlavně některé republikánské kruhy v Americe tvrdí, že se podílejí na genocidě křesťanského obyvatelstva v Nigérii. Jakým způsobem by měl zásah proběhnout, ale není jasné. Neupřesnil, zda by se jednalo například o útoky ze vzduchu, případně i pozemních sil.

Rusové mění taktiku. Fotografie a video ukazují, že vytváří 2krát větší „carské tanky“, které nezdolají ani desítky dronů

Problémem je, že takovouto akci nejspíše nemá Bílý dům dojednanou s nigérijskou vládou. Ta se totiž nechala slyšet, že by se mělo případně jednat jedině o společnou akci, a upozornila, že je suverénní zemí. Pokud by ji tedy Američané provedli sami, Armádní Zpravodaj se domnívá, že by se nejspíše jednalo o porušení mezinárodního práva. Teoreticky by tím mohli také nabít na smeč Kremlu, který své vojenské invaze, například do Gruzie nebo na Ukrajinu, vydával a vydává za ochranu konkrétní skupiny obyvatelstva, v jeho případě Rusů.

Problémem je skupina Boko Haram

V Nigérii žije zhruba podobně velká skupina islámského a křesťanského obyvatelstva, uvádí Wikipedia; muslimové převládají na severu, křesťané zase na jihu. Právě na severu operuje však radikální muslimská organizace Boko Haram, která proslula masovými únosy obyvatel nebo vraždami. Oběťmi jsou opravdu křesťané, ale pravdou zůstává, že útočí i na jiné skupiny obyvatel, třeba na muslimy, kteří s ní nesouhlasí, a časté jsou i násilné spory o půdu.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Nigérijská vláda se snaží s muslimskými rebely bojovat. Politico uvádí, že například prováděla různé letecké údery, ale její akce jsou považovány za víceméně neúčinné a nedokázaly násilí zastavit. Právě toho nejspíše v současnosti využívá D. Trump, i když jeho tvrzení o genocidě křesťanů není v mnohém pravdivé. Otázkou pak zůstává, jestli za jeho snahami není ještě něco jiného. Nigérie má velké zásoby ropy, zemního plynu a dalších nerostů, třeba lithia.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Armádní Zpravodaj je názoru, že nelze jeho mocenské choutky přehlížet. Ostatně hned po nástupu do své funkce prezidenta Spojených států amerických vyhrožoval, ty mohl nechat vojensky zabrat Grónsko, což později přehodnotil a snažil se o jeho beznásilnou anexi, ale ani s tou neuspěl. Tehdy to schovával za zajištění bezpečnosti země, ale je nutné připomenout, že má Grónsko obrovské nerostné bohatství, které by jistě nechal rád vytěžit.

Článek Američané jsou připraveni rozpoutat novou válku, aby zakročili proti muslimům v Nigérii, která má obří nerostné bohatství se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když chybí díly, je to velký problém

Údržba složité bojové techniky, jakou jsou i helikoptéry Mil Mi-35 (jistě, dnes jsou i složitější), je náročná, a pokud má fungovat správně, vyžaduje předepsané opravy a revize. Ty mají být přitom prováděny za použití certifikovaných dílů, neboť jsou zárukou minimalizace rizika nějaké závady. Je ovšem otázkou, zda je takových dílů dostatek, neboť jsou většinou vyráběny v Rusku, které je aktuálně nevyváží, případně jenom velmi omezeně, neboť je samo potřebuje.

Nedostatek náhradních dílů byl mimochodem i jedním z důvodů, proč vyřadilo vrtulníky Mil Mi-35 Česko, i když se jednalo také o politiku a jejich stáří. O jak vážný problém se může jednat přitom ukázala třeba havárie vrtulníku Mi-35P v Nigérii, o níž informovalo BBC. I když nejsou přesné důvody pádu známy a naštěstí nikdo nezahynul, utvrzuje mě to v přesvědčení, že ruský zbrojní průmysl v současnosti prioritně plní požadavky vlastní armády spojené s válkou na Ukrajině, a pro zahraniční odběratele tak není náhradních dílů dostatek.

iZdroj fotografie: Yevgeny Volkov / Creative Commons / CC BY

A to dokonce ani pro ty, kteří patří dlouhodobě k věrným spojencům Ruské federace, což pro ni může v budoucnu znamenat obrovský problém a ztrátu zákazníků, o něž už přichází třeba na Blízkém východě. Na druhou stranu nelze přesně posoudit, jestli se nigerijské letectvo stará o vrtulníky dle předpisů a má dostatečně vycvičené piloty. Mohlo se totiž eventuálně jednat také o lidskou chybu, ačkoliv je všeobecně známo, že mnohé sovětské letouny nepatří mezi nejspolehlivější – sice šlo o stíhačku MiG-31, ale té začal hořet motor při rutinním letu.

Mi-35 je i dnes hodně silný a odolný

V mnoha evropských zemích tyto sovětské vrtulníky stále létají, ale stále častěji jsou nahrazovány modernějšími – hodně americkými, ale v budoucnu se možná objeví na scéně také italský AW249 Fenice, což by mohl být konkurent pro Bell AH-1Z Viper. Jenomže pro africké státy není jednoduché se se na nové typy přeorientovat, a navíc je pro ně Mil Mi-35 vhodný. Unese totiž i velmi těžkou výzbroj, dle Airforce-Technology je to až 80 neřízených raket S-8 ráže 80 mm nebo 20krát S-13 ráže 122 mm. K dispozici má ale i dělo ráže 23 mm nebo řízené protitankové střely.

Ukrajina sestřelila ruský bombardér Suchoj Su-24 v Černém moři

S tuto výzbrojí jsou helikoptéry vhodné pro boj s islámskými radikály, s nimiž se africké státy Sahelu a jeho okolí potýkají. Vrtulník Mi-35 přitom není jenom bitevní, ale zároveň i transportní, a lze ho tak označit za létající BVP. V případě potřeby může vysadit oddíl až 8 vojáků a v útoku na nepřítele s nimi úzce spolupracovat. Je také velmi silně pancéřovaný a poškodit ho obyčejnými ručními zbraněmi je téměř nemožné. Účinné jsou proti němu sice střely moderních systémů MANPADS, ale ty mají islámští rebelové jen ve výjimečných případech.

Článek Rusko zjevně nemá dostatek náhradních dílů pro vrtulníky Mil Mi-35. Takže i když jsou stále velice silné, mohou nečekaně padnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Africká země chce posilovat letectvo

Nigérie, což je vzhledem k velikosti země dnes největší africká ekonomika, má dlouhodobě zájem na posilování (nejenom) svého letectva. Svědčí o tom i nedávná koupě tří čínsko-pákistánských bojových letounů CAC/PAC JF-17 Thunder nebo ruských bitevních vrtulníků Mil Mi-35. Samozřejmě je otázkou, zda by Nigérie na nákup letadel páté generace měla, jelikož je to stále rozvojová země, i když se může opřít o své příjmy z ropy; v neklidném regionu by nicméně mělo vlastnictví takovýchto letadel patřičnou váhu.

iZdroj fotografie: Kenneth Iwelumo / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoliv se ještě nedávno zdálo, že po odchodu všech potenciálních partnerů skončí projekt Suchoj Su-75 Checkmate u ledu, protože se Rusko nyní potřebuje soustředit na potřeby války na Ukrajině a vyrábět zavedená letadla, hlavně tedy Suchoj Su-57 Felon, není tomu tak. Společnost Suchoj nově patentovala některé prvky letounu, a je tedy jasné, že konstruktéři na stroji Su-75 neustále pracují, i když není jisté, jak intenzivně. Je však pravděpodobně, že by použila mnohé technologie a zbraně z programu Su-57; ty už má přitom připravené.

Dvoumístná varianta a dron

Současné plány letounu Su-75 se v mnoha ohledech odlišují od makety několikrát vystavené na zbrojních veletrzích. Kupříkladu avizují změnu tvaru kormidla, křídel a dalších částí stroje, a topravděpodobně s cílem zvýšit schopnosti stealth. Firma Suchoj by navíc chtěla postavit i dvoumístnou cvičnou variantu a nepilotovanou verzi, čímž by vznikl dron o velikosti a schopnostech klasického bojového letadla. Teoreticky by pak mohl sloužit jako doprovod pilotovaných letadel, přičemž by nejspíše také létal rychlostí Mach 1,8.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

I přes evidentní pokrok v konstrukčních pracích však není jasné, kdy by se mohl objevit alespoň prototyp Su-75, a jestli vůbec vzlétne. Zatím to totiž vypadá, že je jeho cesta výrazně trnitější než například u T-14 Armata. Pokud by třeba s pomocí Nigérie letadlo nakonec vzniklo, je možné, že by se někteří zájemci nakonec objevili; často se mluví například o Vietnamu. Na druhou stranu nelze ani odhadnout, kolik sil je Rusko schopno a ochotno za současné válečné a ekonomické situace na dokončení stroje vynaložit, jistě má teď jiné priority.

Článek Ruský sen, Suchoj Su-75, má stát jenom 40 % ceny F-35; zájem o něj může přece jenom být, a to dokonce v rozvojové Nigérii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.