Írán zasáhl americkou základnu vícekrát

Na nových satelitních snímcích je vidět, že jsou na základně Camp Buehring zničené hangáry, zdemolovaná vojenská technika, poškozené kryty pro personál nebo opravárenské kapacity. Z toho jasně vyplývá, že ji muselo zasáhnout více raket nebo dronů, protože škody nejsou na jediném místě. Ukazuje to, že americká obrana základen na Blízkém východě není rozhodně stoprocentní, a Íránci ji mohou překonat. Na druhou stranu se velice těžko usuzuje, jak závažné škody na základně vlastně útoky způsobily.

Video: Rusové v rozpacích. Ukrajinci jediným přesným úderem na 1 200 km vyřadili z provozu jednu z nejvyspělejších rafinerií

Wikipedia uvádí, že první útok na Camp Buehring uskutečnil Írán 01. března 2026 a použil k tomu rakety. Kolik jich přesně prošlo, není známo. Ale útok si vyžádal životy 6 amerických vojáků, což byly první americké oběti války. Armádní Zpravodaj soudí, že to pravděpodobně svědčí o přímém zásahu nějakého krytu, kde se vojáci v době útoku ukryli. Dalších 38 vojáků bylo totiž hospitalizováno s různými zraněními.

Íránské drony velké škody nezpůsobí

Cílem íránských útoků se stal Camp Buehring také 05. března 2026. CriticalThreats uvádí, že v tomto případě měly být použity drony, ale není známý jejich počet ani to, jestli nějaké prošly obranou. Írán nejčastěji k takovýmto útokům používá HESA Shahed136. Ty mají hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, uvádí Wikipedia, takže jsou méně účinné než balistické rakety. Nedá se proto předpokládat, že by dokázaly způsobit vážné škody například na krytech nebo hangárech ze železobetonu, čehož balistické rakety naopak schopné jsou.

Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu

Camp Buehring je důležitou americkou základnou v regionu. Wikipedia uvádí, že byla založena v roce 2003 a jsou tam umístěny síly a materiál sloužící hlavně k operacím v Iráku. Podle dostupných informací tam může působit až 15 000 vojáků a být uskladněna technika, munice pohonné hmoty a mnoho dalšího. Není jasné, jak závažně mohly íránské útoky narušit bojové schopnosti základny. I když jsou škody evidentní, mnohé nejspíše stále funguje.

🛰‼️A ruin called Al-Udairi Base!

New satellite images show the state of Udairi base in Kuwait before/after #Iran's missile & drone attacks.

Iranians have destroyed hangars, equipment, military personnel shelters, maintenance hangars, warehouses of the #US army at this base. pic.twitter.com/TA1K3tcl2z

— IWN (@A7_Mirza) March 31, 2026

Satelitní snímek ukazuje škody na americké základně Camp Buehring v Kuvajtu po íránském útoku (zveřejněno 31. března 2026)

Článek Satelitní snímky: velká komplikace pro Trumpa. Írán raketami a drony z části vymazal americkou základnu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Více než 50 % ropných nádrží lehlo popelem

Ačkoliv jsou ropné rafinerie závislé na neustálém přísunu nové ropy, mohou dočasně fungovat na zásobách uložených ve skladech. I ty se ovšem stávají přirozeným cílem ukrajinské armády, která se tak snaží ochromit ekonomiku země, výrobní procesy pro armádní potřeby, a v neposlední řadě samotný postup nepřátelských vojsk, která jsou na ropě závislá.

Rusko jako zbrojní velmoc selhalo. Jeho pozici 2. největšího exportéra zbraní na světě po 80 letech převzala evropská země

Wikipedia potvrzuje, že z ní vznikají nejenom pohonné hmoty, petrolej nebo maziva, což je vše potřebné k provozu techniky, ale rovněž je důležitá při výrobě potravin a dalších věcí, stejně jako k topení, ať už jde o topné oleje nebo naftu do generátorů. A nutno zdůraznit, že s přicházejí zimou spotřeby ropných produktů stoupá, takže to bude mnohem větší problém.

Ropný sklad ve Feodosii je přitom tím vůbec největším na Krymu, a dle satelitního snímku má za běžných okolností nejméně 31 skladovacích věží, z toho 7 výrazně větších než ostatních. Jenomže nejméně čtyři z nich, plus čtyři střední a přes 10 menších, se podařilo ukrajinské armádě zničit při opakovaných útocích drony, což omezilo zásoby o více než polovinu.

Ukrajinci se jenom smáli. Ruská PVO sestřelila vlastní Suchoj Su-30SM, když letěl poblíž Krymu

Jaké drony byly k ničení použity, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje z dlouhodobého sledování usuzuje, že ve většině případů An-196 Liutyi. Ty mají dosah až 2 000 km, nesou-li hlavici těžkou 50 kg, nebo 600 km, jestliže váží 75 kg, uvádí Wikipedia. A protože leží Feodosia asi 180 km od Ukrajiny, stačila druhá konfigurace, byť útoky nejspíše probíhaly přes moře.

Satelitní snímek potvrzuje, že bylo přes 50 % věží ve Feodosii pro uskladnění ropy zničeno (zveřejněno 18. října 2025)

Článek Satelitní snímek: Více než 50 % největšího skladu ropy na Krymu bylo zničeno. Ukrajinci nasypali Rusku sůl do rány se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kapacita neznámá, ale závod byl rozšířen zásadně

2A65 Msta-B je tažená houfnice zavedená do výzbroje již v roce 1987, uvádí Wikipedia, což by mohlo evokovat, že nepatří k nejmodernějším, ale nic lepšího vlastně Rusko nemá, a svou práci udělá. Navíc se ukázalo, že jsou tažené houfnice v některých případech lepší než samohybné, a jelikož jsou levnější a rychlejší na výrobu, dávají smysl i z pohledu kvantity.

Český zbrojní průmysl má novou úlohu – bude vyrábět pouzdra pro dělostřelecké granáty, které tak budou přesnější i na 40 km

Stále má poměrně dobrou rychlost střelby 5 až 6 ran za minutu, a pochopitelně je sovětského, resp. ruského standardu, tedy ráže 152, potažmo 152,4 mm. Standardní vysoce výbušná střela OF45 váží 43,56 kg a dostřelí do max. vzdálenosti 24,7 km, což je její největší handicap – musí být poměrně blízko frontové linie, kde je ovšem zranitelná hlavně ze strany dronů.

Znatelně nebezpečnější se stává v momentě, kdy odpaluje Krasnopol, což je ruská laserem naváděná munice, která se automaticky navádí na bod osvětlený laserovým značkovačem. Ten je obvykle ovládán dronem nebo pozemním dělostřeleckým pozorovatelem, a může zničit tanky, houfnice, systémy protivzdušné obrany, ať jsou v pohybu nebo stojí, uvádí Wikipedia.

Německo by rádo rozšířilo jaderný arzenál největší evropské mocnosti, Francie, aby dokázala odstrašit Rusko místo Ameriky

Jenom v ruské armádě mělo přitom být v provozu nejméně 400 houfnic Msta-B, zatímco výroba nových mohla být nejspíše jenom několik desítek ročně, ale oficiální informace neexistují. I tak je ze satelitních snímků patrné, že dělostřelecký závod Motovilichinskie Zavody v Permu dokončil v srpnu 2025 výstavbu nových výrobních areálů, kterou započal koncem roku 2024.

Jedná se přitom o jediného výrobce dopravních a nakládacích prostředků pro vícenásobné nosné raketové systémy, jako jsou Grad, Smerč a jejich modifikované verze Tornado-G a Tornado-S. Též ale vyrábí a opravuje samohybná dělostřelecká děla Nona-SVK a Vena, tažené houfnice Msta-B nebo minomety Nona-M1, stejně jako další dělostřelecké systémy, uvádí Wikipedia.

Rusko vybuduje u Finska mohutné opevnění jako nárazník proti NATO. Hranice je dlouhá přes 1 300 km

Nona-SVK je pak docela vzácná zbraň. Jde o modifikaci 2S9 Nona, což je minomet ráže 120 mm umístěný na pásovém podvozku, uvádí Wikipedia. Výhodou je, že může pálit nejen obloukem při nepřímé střelbě, ale i přímo na viditelný cíl, zatímco její dosah je téměř 9 kilometrů při použití klasické munice, ale lze ho prodloužit raketově poháněnými projektily.

Armádní Zpravodaj nedokáže přesně říci, kolik kterých houfnic závod vyprodukuje – v současné době jde pochopitelně o vysoce klasifikované informace, takže jsou vše pouze odhady. Rozšíření závodu bylo ovšem výrazné, což znamená, že bude ruská armáda schopna nejenom rychleji nahrazovat ztráty, ale postupně také zintenzivňovat palbu na ukrajinské pozice.

iZdroj fotografie: HartreeFock

Článek Satelitní snímky predikují černý scénář pro Ukrajinu. Rusko vytvoří více houfnic Msta-B, které Krasnopolem zničí PVO i tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Způsobený požár se nepodařilo uhasit

Letiště Borisoglebsk se stalo v noci ze 04. na 05. července 2025 cílem ukrajinských dronů, a dle kontroly požáru přes službu NASA FIRMS na něm hořelo více než jeden den. I když nejdříve armáda nepotvrdila, co bylo zasaženo, srovnávací analýza snímků umožňuje dojít k závěru, že se v zasažené oblasti nacházely zavěšené palivové nádrže, stejně jako další letecká technika, pravděpodobně včetně řídicích modulů pro letecké pumy UMPK.

Video ukazuje urputnou bitvu řadových ruských vojáků s ukrajinskými speciálními jednotkami, kterou prohráli

Ty přeměňují hloupé pumy na přesně naváděné a prodlužují jim dosah; například FAB-500 díky nim doletí až 70 km, potvrzuje Wikipedia, což letounům umožňuje, aby je odhazovaly z bezpečné vzdálenosti, aniž by je ohrozila nepřátelská PVO. S přídavnými palivovými nádržemi pak zase letouny pochopitelně doletí dále, takže mohou startovat dále od fronty.

Borisoglebsk by měla být domovem asi 10 stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, které jsou v poslední době stále častějším cílem. Nedávno se například Ukrajincům podařilo tři z nich úplně zničit a další dva poškodit, zatímco v jiném případě ruské letectvo o jeden přišlo kvůli technické závadě na podvozku, která stroj trápí opakovaně.

Slovensko vybírá nový tank: ve hře je těžký polský K2PL a lehký švédský CV90120, dva zcela rozdílné stroje vyžadující jinou taktiku

Wikipedia uvádí, že je Suchoj Su-34 navržen jako stíhací bombardér a útočný stíhač, přičemž ani v jedné roli přímo neexceluje, ale nosnost zbraní má slušnou. Na 12 závěsnících jich totiž unese 12 až 14 tun, přičemž nejtěžší munice může vážit až 4 000 kg. O to se zasluhuje dvojice motorů Saturn AL-31FM1, s nimiž mj. dosahuje maximální rychlosti Mach 1,8+.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Článek Satelitní snímky ukazují zkázu na ruském letišti s 10 bombardéry Suchoj Su-34 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojenská základna napovídá, že se Kambodža

Konflikt, o kterém se nejspíše moc nemluvilo, jelikož trval krátce a aktuálně je situace uklidněná, ačkoliv to neznamená, že by země došly ke smíru – 27. května 2025 došlo k 10minutové (ovšem jiné zdroje uvádí, že měla trvat až hodinu) přestřelce mezi vojáky Kambodži a Thajska, když první z nich údajně vstoupili do sporné oblasti a zahájili palbu, což druhá strana pochopitelně odmítá a tvrdí, že její jednotky prováděly rutinní hlídky, když na ně thajští vojáci spustili palbu, při níž zemřel 48letý thajský seržant Suon Roan.

Polsko kvůli Rusku nepřestává zbrojit a objednává další tanky K2 Black Panther; 500 si jich vyrobí samo, aby podpořilo domácí průmysl

Z místa zřejmě nepochází žádné zveřejněné záběry, nebo se je alespoň Armádnímu Zpravodaji nepodařilo dohledat, takže nelze věrohodně tvrdit, kdo potyčku vyvolal. Níže je alespoň video, nejspíše od nějakého civilisty, který natočil krajinu s horami, jíž se rozléhá zvuk střelby. K ukončení došlo poté, co se velitelé jednotek dohodli, že na obou stranách ustoupí.

The firefight lasted for more or less an hour.

/3 pic.twitter.com/DcmMtrK2vV

— T-55AM1 (@ShepherdClavis) May 29, 2025

Satelitní snímky zveřejněné thajskou armádou však ukazují, že nemuselo jít jenom o nečekaný střet. Thajské letectvo provádí monitoring oblasti pravidelně, a jak je vidět, nejdříve v ní nebylo nic, ale postupně tam docházelo k úpravám terénu a zjevnému budování základny na taktické výšině – 28. října 2004, 26. dubna 2020, ani 3. února 2025 tam nic nebylo.

iZdroj fotografie: Thajské královské letectvo (Kongtap Agard Thai)

Už 24. května 2025, tedy o cca 2,5 měsíce později, tam ovšem bylo možné pozorovat zmíněné úpravy – na satelitních snímcích jsou dle názoru Armádního Zpravodaje prohozená data, ale je možné, že jde o chybu překladu, ačkoliv naopak by to nedávalo smysl – na výsledku to nicméně nic nemění a opravdu se zdá, že se kambodžská armáda na střet v oblasti připravovala.

Patrné je nejenom zázemí základny, ale také zbudování palebných pozic v jejím okolí – jak pro tanky, tak například pro minomety, eventuálně pro další techniku. K místu byla také vylita betonová silnice široká 4 až 6 metrů, což dle Armádního Zpravodaje značí záměr k dopravování techniky. Palebné pozice jsou přitom nasměrovány na tzv. červenou linii, která odděluje sporná území, a za níž by se ani jedna ze stran pochopitelně neměla vydávat.

Článek Nová válka na obzoru: důkazy říkají, že by Kambodža mohla zaútočit na Thajsko. Vybudovala vojenskou základnu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nasazení „školní“ techniky značí nedostatek

Ještě v roce 2021 se nacházelo ve skladovacím zařízení Omského tankového automobilového inženýrského institutu 120 tanků, 90 obrněných transportérů, 41 bojových vozidel pěchoty a 54 protitankových kanónů MT-12 Rapura. OSINT výzkumník však 16. května 2025 zveřejnil video, na němž je sběr mnoha satelitních snímků pořízených v průběhu 3 let.

Hrozí, že kupec odstoupí od nákupu Gripenů na úkor čínských letounů J-10, které nedávno bodovaly v boji. Jednalo by se o velký krok zpět

Vidět je postupné vyprazdňování skladu, až na něm nakonec zbyly jenom budovy a nanejvýš pár desítek nějaký vozidel, pravděpodobně nákladních, ale Armádnímu Zpravodaji se podařilo určit, že jsou mezi nimi také ženijní BAT-2. Zřejmě nejsou ve stavu, kdy by je bylo možné zprovoznit, ale mohou posloužit alespoň jako zdroj náhradních dílů, i když také velmi omezeně.

Zajímavé je, že má být Omský tankový automobilový inženýrský institut jedinou vysokoškolskou institucí v Rusku, která školí inženýry s vysokou specializací na opravy, údržbu a modernizaci motorových a obrněných vozidel. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to může svědčit o vážném nedostatku techniky v armádě, když je stahována i ta určená ke vzdělávání.

Tajné snímky ukazují, že Američané dodávají Ukrajině F-16, ale původně nechtěli. V boji proti Rusku se neobjeví

Nejedná se mimochodem o jediný takový případ. Armádní Zpravodaj poukazoval začátkem dubna 2025 na analýzu, z níž vyplynulo, že Rusko rychle vyčerpává zásoby tanků a k modernizaci mnoho dalších nemá, zatímco výroba nových je tak nízká, že zdaleka nepokrývá ztráty, natož potřeby. To ostatně potvrzuje i jeden z případů, kdy Rusové vyslali do útoku 230 vojáků jenom po svých, bez jediné techniky, jak Armádní Zpravodaj upozorni v dubnu 2025.

1/5 🧵Another Russian storage has been depleted.

With the recent imagery from April 2025 we can see that over the time all armoured vehicles at the Novaya Stanitsa Arsenal close to the Omsk tank school have been removed⬇️. pic.twitter.com/YX1HiSPqMf

— j (@hizzo_jay) May 16, 2025

Článek Satelitní snímky ukazují, že Rusko kompletně vyčerpalo zásoby obrněné techniky v jednom ze skladů – včetně tanků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tempo kleslo 3,5–4krát, což už armádě nestačí

Armádní Zpravodaj sleduje dlouhodobě názory diskutujících napříč platformami a všímá si názorů, že má Ruská federace po Sovětském svazu de facto nevyčerpatelné zásoby techniky. No, teoreticky ano, ve skladech jí má nejspíše stále desítky tisíc, zejména pokud jde o obrněná vozidla, transportéry a tahače dělostřelectva, a pak děla a houfnice samotné (ale i řadu dalšího, zejména zbraní, ať už ručních nebo třeba raket). Jenomže problém je jejich stav.

Trumpův sen o nadřazenosti končí. Amerika se zlobí na Evropu, že už přestává kupovat její zbraně. Může to nastartovat náš průmysl

V květnu 2023 redakce Armádního Zpravodaje hodnotila stav ruského tankového vojska a ukázalo se, že má žalostný nedostatek obrněnců, kvůli čemuž posílá na frontu dokonce velmi staré T-55 z 50. let 20. století, a dodnes i mnoho T-62, který je asi o 10 let mladší. Později se mu sice podařilo navýšit výrobu nových T-90M, ale hlavně modernizaci starších T-72.

iZdroj fotografie: Resurgam

Ty byly ostatně nějakou dobu nejpočetnějšími na bojišti – jenomže jak ukázala analýza satelitních snímků, na nichž jsou vidět opravárenské a výrobní závody zajišťující zprovozňování a opravu tanků, jejich počty výrazně klesají a nedaří se je doplňovat. Ve srovnání s rokem 2022 kleslo tempo mezi únorem 2024 a únorem 2025 zhruba 3,5–4krát, což nestačí pokrývat potřeby armády na bojišti. Odhady uvádí, že bylo uvedeno do provozu 342 tanků.

Rusko padá do hluboké krize, ztráty na bojišti nestíhá doplňovat. A tak vyhlásilo dosud největší odvody – dosahují 20 % ukrajinské armády

Ještě o rok dříve jich přitom byly tisíce, konkrétně padla zmínka o 2 000, které byly uvedeny do provozu (chápaje vyslány na frontu). Mezi lety 2022 a 2025 jich přitom měly být dohromady zhruba 4 000, což je nejspíše 54 % všech vhodných k renovaci a/nebo modernizaci a renovaci. Od začátku tohoto roku pak také zůstává na hlavních skladech 3 463 tanků, což poukazuje na rychlé vyčerpávání těch vhodných k obnově, a tedy neschopnosti doplňovat ztráty.

iZdroj fotografie: Resurgam

Armádní Zpravodaj vypichuje, že se skladiště vyprazdňují a nové tanky téměř vůbec nepřibývají, přičemž závody potřebují na renovaci stále více času. V ostatních skladech by mělo být uloženo ještě dalších asi 4 700 tanků, včetně 650 starých T-64, které však ani nemají původ v Rusku. Většina z nich je nejspíše v tak špatném stavu, že je ani nebude možné obnovit a poslouží tak spíše jako dárci dílů. Aktivita poblíž závodů navíc výrazně klesá.

Polsko se připravuje na válku s Ruskem. Hranice kompletně zaminuje zakázanými minami – nemá na výběr

Závěrem z analýzy vyplývá, že lze z celkového počtu uložených tanků obnovit relativně snadno pouze asi 1 200 kusů, Tempo bylo přitom v roce 2022 až 120 za měsíc, zatímco do konce dalšího roku kleslo na 90 měsíčně, a roku 2024 se pohybovalo mezi 44 a 75 kusy za měsíc. Do konce pak mělo klesnout na 50 tanků měsíčně, což už ruské ztráty zdaleka nepokrývalo.

iZdroj fotografie: Resurgam

Začátkem roku 2025 navíc nastal ještě horší scénář, a to pokles na 30 až 35 tanků za měsíc, což je oproti někdejším 120 výrazné. Ve druhé polovině roku navíc předpoklady uvádí, že by mělo dojít ještě k dalšímu poklesu z důvodu nedostatku tanků T-80 vhodných k renovaci.

Fiala: Česko dodá Ukrajině 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, je z největších podporovatelů. Sklad munice v ČR mezi tím explodoval

A pokud jde o tanky T-90M, tak redakce Armádního Zpravodaje dohledala hodnocení britského mezinárodního institutu pro strategické studie, z něhož vyplývá, že se Rusku podařilo vyrobit mezi lety 2022 a 2024 jenom něco přes 160 kusů. Jedná se o obrovský nepoměr vůči ztrátám, které dosáhly dle českého analytického severu Oryx nejméně 130 kusů.

Článek Analýza satelitních snímků: mocné Rusko čeká velká krize. Vyčerpalo zásoby tanků a nestíhá vyrábět nové ani modernizovat staré se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok na Engels-2 potvrdili Rusové, následky satelit

Jako jeden z prvních sdílel fotografie a videa telegramový kanál Astra, jehož přispěvatelé bývají často z řad běžných občanů a zpravodajců. Velmi rychle se však objevovaly další informace, a ačkoliv se třeba 09. března 2025 snažili ruští představitelé tvrdit, že nedošlo k útoku na rafinerii v Rjazani – ale usvědčil je satelitní snímek, na nějž Armádní Zpravodaj upozornil – tentokrát se incident vyvracet nepokoušeli. Následky je navíc možné ověřit.

Naprosto ojedinělý případ: Rusové sestřelili ukrajinský MiG-29 během bombardování, ale úmyslně kolem toho mlží

Armádní Zpravodaj zaznamenal satelitní snímky zveřejněné společností Maxar Technologies, která provedla srovnání před zásahem ruské letecké základny Engels-2 a po něm. Je na nich jasně vidět, že po některých budovách zůstaly pouze krátery, zatímco jiné byly silně poškozeny. Jejich výbuch přitom umocnily uskladněné rakety a střely s plochou dráhou letu.

Gubernátor Saratovské oblasti, Roman Busargin, ve vyjádření, které Armádní Zpravodaj našel, sdělil, že se jednalo o dosud nejmasivnější útok na Saratovskou oblast a Engels-2. Základna je přitom nejvýznamnější svého druhu v celé Ruské federaci, jelikož je hlavní, z níž startují strategické bombardéry Tupolev Tu-160, a rovněž Tu-95, potvrzuje Wikipedia.

2 přesné zásahy a ruský S-400 vybouchl. Mohutná exploze ho roztrhala na kusy, jde o naprosto ojedinělý případ (video)

Armádní Zpravodaj dohledal také vyjádření ukrajinského poručíka Andrije Kovalenka, který zastává funkci vedoucího Centra pro boj proti dezinformacím Rady národní bezpečnosti a obrany. Stojí v něm, že bylo na letišti Engels-2 uloženo nejvíce raket užívaných k útokům na Ukrajinu, zejména pak řízené střely Ch-101 s plochou dráhou letu s dosahem až 3 500 km.

Ruská protivzdušná obrana na útok reagovala, ale kapacitně zjevně nestačila, jelikož ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jí podařilo v Saratovské oblasti sestřelit 54 dronů. Ovšem jak vidno, mnohé další skrze ni prošly a způsobily již zmíněné rozsáhlé škody.

Článek Satelitní snímky ukazují zkázu nejvýznamnější ruské letecké základny Engels-2 s Tupolevy Tu-160 po mohutném ukrajinském útoku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laboratoře, které zkoumají ty nejhorší viry

Zařízení schopná vyvíjet biologické zbraně by měla být velmi omezená, nicméně satelitní snímky ruského střediska Sergiyev Posad-6, které jsou k vidění v galerii, mohou minimálně vyvolávat pozornost. DailyWrap uvádí, že na nich lze pozorovat stavební práce vedoucí pravděpodobně k rozšiřování laboratoří, ale i nezbytného zázemí a dalších prostor. Týkat se to může asi 10 budov, ačkoliv co přesně se tam děje, je samozřejmě tajné. MilIn upozorňuje, že má mít zařízení bezpečnostní úroveň BSL-4 umožňující studovat ty nejnebezpečnější viry.

Rusko nasadilo proti vojákům slzný plyn. I ten ovšem zakazuje ženevská konvence, ačkoliv proti civilistům povolen je

Vyvíjet a vlastnit biologické zbraně je zakázáno Úmluvou o biologických zbraních z roku 1972, uvádí Wikipedia, která se samozřejmě vztahuje i na Rusko. Již v roce 1925 bylo použití biologických zbraní Ženevskými konvencemi označeno za válečný zločin, ale protože nejsou a z tajného zařízená nejspíše ani nemohou být důkazy o vývoji biologických zbraní, je záměr pravý důvod rozšiřování jenom spekulace. Státy včetně Ruska mohou navíc tvrdit, že žádné takové zbraně nevyvíjí, ale pracují na obraně proti nim, což zakázáno není.

Článek Satelitní snímky ukazují, jak může vypadat rozšiřování výzkumného ústavu biologických zbraní v Rusku. Přes 50 let jsou zakázané se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva velké sklady srovnané se zemí

Důkazem ničivosti útoku sebevražedných dronů na skladiště munice je satelitní snímek skladu u ruského města Brjansk. MilIn uvádí, že na něj zaútočilo 12 dronů, a jak je velice dobře vidět, podařilo se jim zničit minimálně dva hangáry o rozměru 50×15 metrů. V těch měla být dělostřelecká munice, rakety a také údajně klouzavé pumy. Lze předpokládat, že po útoku tato munice explodovala, což naznačuje i video níže, a hangáry zničila.

iSatelitní snímek zachycující zničení ruského skladu u Brjansku (před a po)

V hangárech měla být údajně uskladněna i munice dodávaná ze Severní Koreje, uvádí TheMoscowTimes, ale není jasné, zda to je pravda, ačkoliv ji ruská armáda v současnosti využívá. Dronů schopných podobného útoku může řada, jedním z nich je AQ-400 Scythe, který má nosnost 32 kilogramů, uvádí HiSutton, ale pokud neletí na dlouhou vzdálenost (ta maximální je 750 kilometrů), unese hlavici o hmotnosti až 70 kilogramů.

Článek Neschopnost nebo jenom podcenění situace: satelitní snímky ukazují, jak může poškodit vojenský ruský sklad útok 12 dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrytý Il-76 s podivnými podstavci

Kvůli nesmírné uzavřenosti severokorejského režimu je velice těžké říci, co lze od jeho letounu očekávat. Jediné, z čeho lze vycházet, jsou satelitní snímky, na nichž je na letišti v Pchjongjangu vidět transportní letoun Iljušin Il-76 Candid procházející záhadnou rekonstrukcí. MilIn uvádí, že na něm mají být vidět speciální podstavce připomínající zařízení k upevnění radarových antén, a nápadně se podobají těm na sovětském, resp. ruském letounu Beriev A-50 Mainstay.

🇷🇺🇰🇵 : #BREAKING
A long-range radar detection and control aircraft based on the Il-76 military transport has been spotted in North Korea. pic.twitter.com/4sgtRy1DzJ

— OSINT Expert (@OsintExperts) August 4, 2024

Úprava letounu, který je stále ukrytý, začaly již v říjnu 2023. 38North spekuluje, že by ho mohli Severokorejci vyvíjet za pomoci odborníků z Ruska, i když nemůže být vyloučena ani Čína. Na druhou stranu je to právě Rusko, kdo v posledním zhruba roce se Severní Koreou prokazatelně spolupracuje. Získání takového letounu by jí umožnilo sledovat střely a letadla nad územím Jižní Koreje, ale třeba i trasy severokorejských raket a střel při různých testech.

I A-50 je postavený na základě Il-76

Jak přesně by mohl severokorejský letoun včasné výstrahy vypadat a co přesně dokáže, lze říci jenom obtížně. Il-76 je 46 metrů dlouhý a má rozpětí křídel 50,5 metrů, uvádí Airforce-Technology, a byl využit jako základ pro Beriev A-50. Severní Korea má mít letouny celkem tři, a pakliže by na nich opravdu pracovali ruští odborníci, teoreticky by mohly mít schopnosti ruského protějšku, i když je otázkou, zda by Rusko poskytlo všechny technologie.

Nejnovější severokorejský tank odhalený při cvičení s Čínou vypadá jako kříženec M1 Abrams a T-14 Armata. V mnohém zřejmě klame

Ruský letoun má být schopen detekovat vzdušné cíle na vzdálenost 650 km a pozemní na vzdálenost 300 km, uvádí Wikipedia. Ve vzduchu vydrží až 4 hodiny, ale má schopnost tankování za letu, takže lze jeho mise prodloužit, přičemž z něj má být možné řídit akci až 10 bojových letadel na odhalené cíle; na palubě pak slouží 15členná osádka. Ale i kdyby byly schopnosti severokorejského letounu horší, značně by armádu posílil.

Článek Satelitní snímek ukázal, jak Severní Korea posiluje – vyvíjí vlastní letoun včasné výstrahy, který mají jenom nejmodernější armády světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.