Náročná výroba, kterou nelze nahradit

Suchoj Su-57 je chloubou ruského letectva, i když jde částečně o pozlátko. Ono samo ho sice označuje za letoun páté generace, což v řadě směrů opravdu splňuje, jenomže v tom klíčovém nikoliv – úroveň stealth je žalostná, dle odborníků dokonce tisíckrát nižší než u F-35, které má přitom konkurovat. A 100% si to uvědomují i Rusové, protože ho nenasazují.

Video: naprostý odpad a nulový respekt. Rusové na velikonoční příměří plivou, vyhodili do vzduchu raněné ukrajinské vojáky

Wikipedia potvrzuje, že vznikl, aby pronikal nepřátelskou protivzdušnou obranu a zničil ji, aby tak otevřel nebe pro letouny nižší generace, které by nesly zbraně a stealth nepotřebovaly. Že je u Su-57 velmi chabá dokazuje i jeho absence v bojích na Ukrajině, kterou v rámci testování maximálně bombardoval z uctivé vzdálenosti, což je pro něj jinak podřadná role.

Su-57 nicméně nebude v tuto chvíli pro Putina prioritou, pokud jde o válku, potřebuje hlavně bombardéry, protože se k Ukrajině stejně žádný pilot pro její hustou PVO neodváží. A Su-57 je zkrátka moc drahý a neschopný plnit svůj původní záměr – což neznamená, že by byl k ničemu, rozhodně má řadu vlastností, které ho dělají velmi nebezpečným.

Odzbrojený Krym: Ukrajinci nejdříve oslepili, a poté demilitarizovali celý poloostrov. A Rusové nic nezmohou

Ukázalo se přitom, že v roce 2025 možná nevznikl ani jeden Su-57 pro ruské letectvo. Dva mělo ale dostat Alžírsko, jeden z velmi mála uchazečů, který si myslel, že tím získá dominanci nad Marokem, s nímž má spory, ale tomu Američané v reakci prodali F-35. Asi jakýkoliv letoun nižší generace by přitom měl Su-57 už teď porazit, i když to nikdy nezkusil.

I tak je každopádně zásah požárem do jeho výroby pro Rusy problém – už jenom proto, že nebudou schopni plnit závazky vůči zákazníkům. Analytici ze CyberBoroshno identifikovali, že požár vypukl v dílně č. 46, která se specializuje na výrobu polymerových kompozitních dílů pro Su-57, a stěžejní je také pro Su-35S, což je dnes páteř ruského letectva.

Ruská armáda v troskách, naráží na úplné dno svých rezerv. Za jeden vyrobený tank jich na frontě ztratí více než pět

V dílně vzniká zhruba 300 komponentů, z nichž je asi 100 velkých, například panely křidélek, nasávání vzduchu, klapky, podlahy a koncovky křídel. Výroba přitom probíhá převážně ručně, i když byla v roce 2016 zavedena částečná automatizace. Su-57 se spoléhá na kompozitní díly mnohem více než Su-30MK2 a Su-35S, takže je to komplikace hlavně u něj.

Výroba kompletní sady kompozitních dílů pro Su-57 v této dílně přitom vyžaduje osmkrát více práce než u Su-35S. Rozsah poškození sice není možné určit, ale z dílny stoupal velice hustý dým a šlehaly plameny, což ji mohlo poškodit z velké části – včetně vybavení, které nemusí jít kvůli západním sankcím tak jednoduše nahradit, i když je Rusko obchází.

Článek Průser, který sráží největší pýchu i páteř ruského letectva. Továrnu na Su-35S a Su-57 zachvátil požár se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nízká technologická úroveň Su-57 silně sráží

Suchoj Su-57 Felon je ruským letounem 5. generace, jehož výroba probíhá od roku 2019, uvádí Wikipedia s tím, že do služby vstoupil o rok později. První prototyp se nicméně vznesl po hodně dlouhém vývoji již v lednu 2010. Rusové však měli evidentně technické potíže, s nimiž si nedokázali rychle poradit, a mnohé, bohužel pro ně, přetrvávají dodnes.

Analýza prokázala, že raketa Orešnik postrádala naváděcí systém bojové hlavice. Že něco trefil, byla spíše náhoda

Za ikonický příklad dává redakce Armádního Zpravodaje úroveň stealth, která má být oproti americké F-35 dokonce až tisíckrát menší, a v listopadu 2024 se mu také vysmáli čínští inženýři na leteckém veletrhu. Mnozí odborníci přitom dokonce pochybují, že lze vůbec Su-57 označit za stealth, ačkoliv nějaké prvky konstrukce nepochybně má a Rusové na ni stále pracují.

V prosinci 2024 mu například instalovali ploché trysky, a o rok později se vznesl s novým motorem páté generace, který však stále není konečným řešením. Letoun tak není dotažený nikoliv pouze z hlediska stealth, ale dokonce ani „zevnitř“. Snad jediné, v čem opravdu zaujme, je jeho výzbroj, která z něj dělá opravdu silného zabijáka, byť má i „zbytečné“ zbraně.

Ne jestli, ale kdy. „Pád Pokrovsku je otázkou času,“ přiznává odborník. Ukrajinci ale pořád drží až 30 % města

Produkovat nové Suchoje Su-57 je tak podle redakce Armádního Zpravodaje kontraproduktivní, jelikož by i nově vyrobené letouny muselo Rusko v budoucnu upravovat. Sice mělo dodat dva kusy do zahraničí, konkrétně do Alžírska, které je s nimi údajně spokojené, ale i kdyby byla pravda, nesvědčí to nic o technické vyspělosti, kterou Kreml letadlu přisuzuje.

NationalInterest a SSBcrack se potom shodují, že samotné ruské letectvo nedostalo ani jeden kus, což podporují i velké problémy ve výrobě, na něž ArmádníZpravodaj.cz upozorňoval koncem roku 2025, zatímco Telegraph již o rok dříve uváděl, že se výroba Su-57 zcela zastavila, což by nemusel být tak překvapivé. Rusko teď totiž Su-57 nepotřebuje.

Šokující cena války proti Ukrajině. Rusko se topí ve výdajích, které silně nezvládá. A bude hůře

V srpnu 2025 upozornila redakce ArmádníhoZpravodaje.cz, že Rusko po dlouhé době nasadilo Suchoj Su-57 do bojů na Ukrajině, jak samo tvrdilo, ale ukázalo se, že ji pouze bombarduje z takové vzdálenosti, aby nemohl být zaměřen systémy PVO. V podstatě tak jenom testoval zbraně, ale o svůj původní zámět, pronikat právě skrze PVO, se ani nepokusil.

To je také důvod, proč Rusko aktuálně nepotřebuje Su-57 produkovat. K bombardování pozic na Ukrajině, stejně jako pro zajištění protivzdušné obrany, má vhodnější letouny. Třeba Su-35S, ale i řadu starších jako Su-24 nebo Su-30. Jejich provoz je levnější a jsou k těmto účelům stále dobré, zatímco pro Su-57 je to v podstatě podřadná úloha, a na provoz je drahý.

Rozhovor: Rusové jsou vyděšení z houfnic M777. Dělostřelecký poručík se podělil o zkušenosti z bojů

Vypadá to tedy, že má ruské letectvo stále pouze 32 letounů, a to včetně prototypů. Některé zdroje nicméně tvrdí, že jich mohlo být i několik vyšších jednotek, což by bylo srovnatelné s výrobou mnoha jiných letounů, kupříkladu Su-34 a Su-35S. Je podivné, že by se Rusko zmítající se v ekonomické krizi a pod západními sankcemi dokázalo najednou takto vzchopit.

Článek Výroba se zastavila, ruské letectvo nedostalo ani jeden nový Suchoj Su-57. Dává to smysl, nepotřebuje je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko vyrábí široké spektrum letadel

Zranitelnost ruské výroby letadel ukazuje i analýza RUSI (Royal United Services Institute), která uvádí, že Suchoj v továrnách vyrábí modely víceúčelové Su-30 Flanker-C a Su-35 Flanker-M, stíhací bombardér Su-34 Fullback a letoun 5. generace Su-57 Felon – některé z nich mohou být produkovány i ve více variantách. Na výrobě se podílí celá řada společností, které přitom potřebují velmi moderní technologie, ale z Ruska často nepochází. Mnohdy jsou navíc v dosahu ukrajinských dronů a zbraní dlouhého doletu, což je činí zranitelnými.

Kolik přesně dokáže ruský zbrojní průmysl vyprodukovat letadel za rok, není jasné, protože tyto údaje nezveřejňuje. Armádní Zpravodaj ale musí konstatovat, že u Su-57, což je nejmodernější letadlo v ruské výzbroji, platí, že jich vznikne jenom několik ročně. V současné době jich je zhruba 32, uvádí Wikipedia, a to včetně létajících prototypů. Měla se účastnit i akcí proti Ukrajině, ale jenom z bezpečí ruského týlu, neboť každá ztráta by byla nenahraditelná.

Rusku chybí moderní obráběcí stroje

Jednou ze slabin ruské výroby letadel je nutnost dovážet počítačově řízené obráběcí CNC stroje. Wikipedia uvádí, že jsou nezbytné pro výrobu různých dílů, přičemž mohou nahrazovat klasické soustružení, frézování a další technologie, a při výrobě moderních zbraní jsou v podstatě nenahraditelné. Jenomže na dovoz těchto strojů platí sankce a Rusko má problém je sehnat, uvádí InformNapalm, ačkoliv to není nemožné, ale stejně se to projevuje na množství výroby. Také jakýkoliv zásah nějaké továrny může způsobit nenahraditelné škody.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY-SA

Netýká se to ovšem jenom existujícího letounu, jakým je Su-57, který by Rusko potřebovalo ve vyšších počtech, aby alespoň dokázalo dotáhnout západní letectva. Vázne i konstrukce dalších letadel, skvělým příkladem je projekt strategického bombardéru Tupolev PAK DA, což měl být ekvivalent amerického Northrop Grumman B-21 Raider. Není jasné, zda je ruský zbrojní průmysl schopen vyrobit alespoň prototyp, aby ho dokázal otestovat a vylepšit.

Článek Západní sankce i Ukrajinci silně drtí výrobu ruských Suchojů. Analýza odhaluje slabá místa, s nimiž si Rusové neumí poradit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-35S je moderní, ale v něčem zkrátka zaostrává

I když je obvykle uváděno, kolik letounů je dodáváno, tentokrát to UAC (United Aircraft Corporation), která za výrobou stojí, nesdělila. Armádní Zpravodaj je nicméně názoru, že to budou dva nebo tři kusy, jelikož tempo v posledních letech zásadně nestouplo. I nadále tedy zřejmě zůstává na dvou, maximálně třech letounech za 2 měsíce, větší várky nebývají.

Video: Houfnici Mstu-S, která je páteří ruského dělostřelectva, odpálil dron skrze otevřený poklop

Taková dodávka proběhla naposledy v květnu 2025, a de facto všechny předchozí byly stejné, přičemž jde v tomto roce již o čtvrtou. Tempo lze stále hodnotit jako nízké, navíc s ohledem na současné potřeby ruského letectva a ztrátu mnoha jednotek v boji. Oryx uvádí, že Rusko přišlo o nejméně 8 letounů Su-35S. Navíc se jedná také o exportní artikl.

Suchoj Su-35S je veden jako víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy, takže je vesměs univerzální. Jeho původní konstrukce přitom pochází z roku 1991, ale „esko“ vstoupilo do služby teprve v roce 2014. Tato modernizace posunula Su-35 ne generaci 4++, která se vyrovná mnohým západním protějškům, ale v některých směrech za nimi zaostává.

Německo investuje do zbrojení 8,5 bilionů, aby znovu povstalo. Do 16 let chce nejsilnější armádu v Evropě. Možná samo překoná i tu ruskou

Za největší handicap je považován radar N035 Irbis-E, který ačkoliv má mít dosah až 400 km proti vzdušným cílům, jichž dokáže sledovat současně až 30, uvádí Wikipedia, není tak vyspělý jako AESA, což je standard u posledních modernizací americké F-16, evropského Eurofighter Typhoon, stejně jako francouzského Rafale nebo švédského Gripenu. Navíc se ukázalo, že ruská Su-35S prohrála proti letité verzi F-16 MLU, která ji poslala k zemi.

V čem nicméně ruský letoun jednoznačně dominuje, je raketa R-37 s dosahem až 400 km, uvádí Wikipedia, která nemá na světě obdobu. Nejlepší evropská je MBDA Meteor se zhruba poloviční hodnotu, potvrzuje MBDA, ale ruské letectvo prakticky nemůže využít její plný potenciál právě z důvodu, že neumí detekovat vzdušné cíle na takovou dálku.

Su-57 měl být ruskou odpovědí na F-22, ale je mnoho důvodů, proč stále zůstává jenom v jeho stínu a neporazí ho

Je však zdůraznit, že se nejedná o jediný aspekt, který by o výsledku vzdušného souboje rozhodoval. Stejně jako v jiných případech, i ruská Su-35S přijímá informace z pozemních systémů, díky čemuž může být její boj efektivnější – například na jejich základě odpálí střelu tak, aby byla ve správný čas tam, kde být má, jako se to povedlo zmíněné F-16, nebo také čínské J-10C ve službách Pákistánu, když sestřelila francouzský Rafale indického letectva.

Navíc stále platí, že pokud Suchoje Su-35S působí v blízkosti fronty poseté systémy protivzdušné obrany, prakticky se k ní nemůže přiblížit. A nejde zrovna o letoun, který by měl velké šance ji zničit – k tomu má ruské letectvo Su-57, ale ten je stále spíše neschopný operačního nasazení – sice nedávno začal bombardovat, ale to jeho primární role není.

Článek Rusko posílilo letectvo o nové Su-35S, což jsou sice moderní, ale spíše průměrné letouny, které nic nezmění se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi drahá ztráta Su-34, který zabolí i velké Rusko

Suchoj Su-34 je svým způsobem impozantní letoun, a i když vychází ze starého Su-27, rozhodně patří k těm nejmodernějším. Založil přitom zcela novou kategorii, jelikož se jedná o hybrid mezi stíhacím bombardérem a útočným stíhačem, což se mohlo zdát jako dobrý nápad. Jenomže v praxi se opakovaně ukázalo, že proti moderním stíhačkám prostě neobstojí.

Tažení Napoleona ani Němců už nikdo nezopakuje a Rusko se dobývat nepokusí. Bude-li v koutě, může do 30 minut zničit celý svět

A je jedno, zda se jedná přímo o letouny stíhací, nebo stíhací víceúčelové, rovnat se s většinou z nich nedokáže, i když nese i velmi dobré zbraně vzduch-vzduch, třeba střelu R-77 s dosahem v rozmezí 80 až 193 km, nebo R-73 s doletem až 40 km, potvrzuje Wikipedia. Jenomže vzdušné souboje jsou vedeny i na delší vzdálenosti, k čemuž má Rusko střelu R-37, uvádí Wikipedia, u níž je dosah až 400 km, ale Su-34 ji odpalovat neumí (zvládá to Su-35S, MiG-31 a Su-57).

Vedle toho disponuje hlavním radarem Leninec V004 s detekčním dosahem 200 až 250 km proti cílům pozemním, zatímco ty vzdušné velikosti stíhačky vidí na max. 120 km, a taktéž disponuje schopností sledovat až 10 vzdušných cílů. Později měl Su-34 dostat lepší radar Pika-M komplexu BKR-3 s dosahem až 300 km, ale stále je testován pouze u několika kusů.

Nejtragičtější havárie v historii vrtulníků: V obrovi Mi-26 zahynulo 127 vojáků, Rusové ignorovali pravidla a podcenili nepřítele

Armádní Zpravodaj ho nicméně oceňuje v roli frontového bombardéru, protože nic lepšího nejspíše neexistuje. Na 12 závěsnících unese 12 až 14 tun, přičemž jedna ze zbraní může vážit čtyři tuny, ale nejtěžší je zřejmě FAB-3000 s hmotností 3 tuny. Často však odhazuje lehčí varianty, případně používá střely – nést může i Ch-36 nebo Ch-55 s plochou dráhou letu.

K začátku roku 2024 mělo být sériově postavených lehce přes 160 kusů, ale několik už jich bylo tou dobou zničených, potvrzuje Oryx s tím, že Rusko přišlo za poslední roky o 25 % z nich. Což je vzhledem k ceně opravdu citelné – má se jednat o nejméně 50 milionů dolarů (v přepočtu o zhruba 1,07 miliardy korun), uvádí tNV s odkazem na Jurije Ihnata, mluvčího leteckého úřadu ozbrojených sil Ukrajiny. Některé zdroje však uvádí částku o 70 % vyšší.

Polsko zásadně modernizuje své F-16. Sic nebudou nejlepší, ale Rusko nemá prakticky nic lepšího

Jenom pro srovnání, frontový taktický bombardér Suchoj Su-24 z roku 1974, jak potvrzuje Wikipedia, unese na 9 závěsnících až 8 000 kg výzbroje a vznikl v počtu cca 1 400 kusů, takže ho má zejména ruské letectvo k dispozici mnohem více, a dle AeroCorner stojí asi 25 milionů dolarů, tedy zhruba 537 milionů korun, což je rozdíl opravdu znatelný.

Ztráta hned 39 letounů Su-34, z čehož bylo 35 zcela zničeno, zatímco zbytek poškozen, tak znamená škodu nejméně 40 miliard korun. Výrobní kapacita je navíc v řádech jednotek kusů za rok, což je u takových letadel sice běžné, ale nahrazovat je rychle zkrátka nelze. I nejmodernější frontový bombardér má zkrátka velké ztráty, ačkoliv má mít řadu protiopatření a elektronických systémů, které ho údajně ochrání a pilota zavčasu varují, aby se připravil.

Článek Ostuda, jakou Rusko přiznává nerado: Ztratilo 25 % bombardérů Su-34, impozantních hybridů s nedomyšlenou konstrukcí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-57 má potenciál, ale je nedotažený

Ani největší zastánce všeho ruského nemůže tvrdit, že je Su-57 kdovíjak povedený letoun, který by měl šanci konkurovat americké F-35, natož pak F-22, nebo čínským J-20 a J-35. To ostatně potvrdilo i samo Rusko, když ho poslalo na letecký veletrh v Číně, kde mu tamní inženýři i odborná veřejnost vysmáli pro jeho viditelné nedostatky.

První Rafale B pro Indonésii je hotový. Francie tím získává větší vliv a Čína soupeře pro svou J-10C, která už ho pokořila

Lze připustit, že mohly být způsobeny tím, že se jednalo o prototyp, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud měl prezentovat vrchol ruského leteckého vojenského průmyslu, měl by být naprosto bezchybný. Nicméně i fakt, že se Su-57 nad Ukrajinou prakticky neobjevil, svědčí o tom, že letounu nevěří ani samo Rusko, a je jasné, že kdyby byl jediný kus sestřelen, zasadilo by to jeho vojenskému průmyslu poslední a zdaleka největší ránu.

Za připomínku stojí, že se od něj odvrací stále častěji i tradiční odběratelé. Třeba Kyrgyzstán vsadil na jihokorejské vrtulníky namísto ruských, zatímco Indie začala kompletně nahrazovat ruské letouny, takže je nemyslitelné, aby ještě někdy projevila zájem o Su-35S, za něj vyvíjí vlastní náhradu. Na druhou stranu by mohla chtít Su-57, protože pátou generaci nezvládá. A dokonce se od něj odvrací i Srbsko, které třeba kupuje čínský systém PVO.

Polsko posílilo vojsko u hranic s Ruskem tanky K2 Black Panther. Jeho T-90M převyšuje až hanebně v ochraně i palebné síle

Ale zpět k Suchoji Su-57, který je dle Wikipedie klasifikován jako víceúčelový stíhač, přičemž má sloužit nejenom k vybojování vzdušné nadvlády coby ničitel nepřátelských letounů, ale také systémů protivzdušné obrany. Kdyby mu přitom zejména v druhé roli Rusko věřilo, dáno by ho nasadilo proti Ukrajině – to se ovšem nestalo. Jak se ale blíží nová dohoda o příměří s Ruskem, o níž informuje SkyNews, snaží se ho ještě na poslední chvíli nasazovat.

Stále více se objevuje například s raketami vzduch-vzduch R-77M nebo střelami s plochou dráhou letu Ch-69 určených proti pozemním cílům, potvrzuje Wikipedia, a rovněž se měl Suchoj Su-57 objevit s bombami KAB. Vedle toho prý také odpaluje něco jako hybrid rakety a bezpilotního letounu, ale bližší informace k tomu nejsou známy.

Video: Partyzán vyhodil do povětří ruský bitevní vrtulník Mi-28 a celou akci natočil

Armádní Zpravodaj je názoru, že bombardování je pro Su-57 páté generace podřadná úloha, ale v tomto případě jde zřejmě čistě o testování, byť stále mimo dosah PVO, proti níž by dával v případě útoků na pozemní cíle největší smysl. Stejně tak nedává smysl, aby letoun nosil hypersonickou raketu Kinžal, jelikož je to drahé – existují pro ni lepší nosiče.

Je zřejmé, že Rusko bude chtít využít na poslední chvíli naháněných „úspěchů“ Su-57 k dalšímu prodeji, které zatím velmi váznou. Dosud se totiž rozhodlo pro jeho koupi pouze Alžírsko, které tím chtělo získat technologickou převahu nad svým rivalem Marokem, ale to dostalo na oplátku zelenou ke koupi amerických F-35, aby v oblasti vznikla protiváha.

Článek Právem vysmívané Su-57 začaly bombardovat Ukrajinu. Je to poslední snaha ukázat, že za něco stojí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-37 na manévry nakonec doplatil

Na videu níže můžete vidět manévr kulbit v podání letounu Suchoj Su-37 Flanker-F, také zvaného Terminátor. Jde o technologický demonstrátor vyvinutý společností Suchoj, vysvětluje Wikipedia, ale vznikl jenom jediný, přičemž byl proslulý svou schopností provádět neuvěřitelné manévry. Na druhou stranu se mu právě to stalo osudným, jelikož se v roce 2002 zřítil kvůli selhání strukturální integrity, ale pilot se tehdy katapultoval.

Video: velkolepý manévr zvaný „Pugačevova kobra“ zvládnou jenom ti nejlepší piloti. Mistři jsou Rusové, podařil se ale i americkým pilotům

Záběry pochází z roku 1996, a to konkrétně z Farnborough International Airshow. Pilot na nich předvedl kulbit nazývaný také Frolovova čakra. Simpleflying manévr popisuje jako krátkou uzavřenou smyčku, při níž letoun využívá vektorování tahu motorů. Lidově řešeno udělá salto na zádech, načež pilot letoun srovná a pokračuje v letu. Manévr umí hlavně ruská letadla, ale zvládl ho dokonce americký Lockheed Martin F-22 Raptor.

Kulbit asi v boji potřeba nebude

Manévr vyvinutý jako metoda, jak letoun prudce zpomalit, nechat přeletět nepřítele a pak se pověsit za něj, je dle Armádního Zpravodaje v praxi nepoužitelný. Pilot by ho musel udělat v přesně daný okamžik, jinak by se mohl sám dostat do problémů, protože ztratí rychlost. Moderní letecké souboje jsou navíc dnes většinou vedeny na dlouhou vzdálenost podle dat z radarů, takže takový manévr pravděpodobně nikdy nebude třeba.

Článek Video: Su-37 ukazuje Rusy vyvinutý manévr kulbit aneb Frolovova čakra, tedy salto na zádech s nadzvukovým stíhačem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Způsobený požár se nepodařilo uhasit

Letiště Borisoglebsk se stalo v noci ze 04. na 05. července 2025 cílem ukrajinských dronů, a dle kontroly požáru přes službu NASA FIRMS na něm hořelo více než jeden den. I když nejdříve armáda nepotvrdila, co bylo zasaženo, srovnávací analýza snímků umožňuje dojít k závěru, že se v zasažené oblasti nacházely zavěšené palivové nádrže, stejně jako další letecká technika, pravděpodobně včetně řídicích modulů pro letecké pumy UMPK.

Video ukazuje urputnou bitvu řadových ruských vojáků s ukrajinskými speciálními jednotkami, kterou prohráli

Ty přeměňují hloupé pumy na přesně naváděné a prodlužují jim dosah; například FAB-500 díky nim doletí až 70 km, potvrzuje Wikipedia, což letounům umožňuje, aby je odhazovaly z bezpečné vzdálenosti, aniž by je ohrozila nepřátelská PVO. S přídavnými palivovými nádržemi pak zase letouny pochopitelně doletí dále, takže mohou startovat dále od fronty.

Borisoglebsk by měla být domovem asi 10 stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, které jsou v poslední době stále častějším cílem. Nedávno se například Ukrajincům podařilo tři z nich úplně zničit a další dva poškodit, zatímco v jiném případě ruské letectvo o jeden přišlo kvůli technické závadě na podvozku, která stroj trápí opakovaně.

Slovensko vybírá nový tank: ve hře je těžký polský K2PL a lehký švédský CV90120, dva zcela rozdílné stroje vyžadující jinou taktiku

Wikipedia uvádí, že je Suchoj Su-34 navržen jako stíhací bombardér a útočný stíhač, přičemž ani v jedné roli přímo neexceluje, ale nosnost zbraní má slušnou. Na 12 závěsnících jich totiž unese 12 až 14 tun, přičemž nejtěžší munice může vážit až 4 000 kg. O to se zasluhuje dvojice motorů Saturn AL-31FM1, s nimiž mj. dosahuje maximální rychlosti Mach 1,8+.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Článek Satelitní snímky ukazují zkázu na ruském letišti s 10 bombardéry Suchoj Su-34 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letoun po rozhodnutí havaroval, kde měl

Suchoj Su-34 je navržen jako stíhací bombardér a útočný stíhač, přičemž ani v jedné roli přímo neexceluje, ale nosnost zbraní má slušnou. Na 12 závěsnících unese 12 až 14 tun, uvádí Wikipedia, přičemž nejtěžší munice může vážit až 4 000 kg. O to se zasluhuje dvojice motorů Saturn AL-31FM1, s nimiž mj. dosahuje maximální rychlosti Mach 1,8+.

Britové odmítají Ukrajině poslat stovky vyřazených BVP FV510 Warrior a nechávají je hnít ve skladech. Lidé podepisují petici

K jeho zavedení došlo teprve v roce 2014 a k roku 2024 existoval ve 163 kusech, takže stále nejde o příliš rozšířený letoun – v ruském letectvu lze rozhodně najít početnější. Vzhledem k jeho nové konstrukci, která nicméně vychází ze Suchoje Su-27, je závada podvozku poměrně nepříjemnou záležitostí, která se navíc projevila již v březnu tohoto roku.

Suchoji Su-34 rovněž nešel zcela vysunout podvozek, což vedlo k jeho přistání na trupu; asi netřeba dodávat, že ho to vyřadilo z provozu. V tomto případě ale posádka tolik štěstí neměla a na základě pokynů letového provozu navedla letoun do neobydlené oblasti, kde jej nechala havarovat, zatímco se katapultovala. Žádné další škody tak nevznikly, ale bohužel chybí z akce jakékoliv video nebo fotografie – ruská agentura ho neposkytla.

Těžké škody na krymské PVO: video ukazuje, jak 1 útok vyřadil 3 ruské radary a systém PVO, a navíc ještě Suchoj Su-30

Armádní Zpravodaj objevil i OSINT analytika Baza, že k havárii došlo u vesnic Veletma a Kulebaki, tedy asi 12 km od letiště Savasleika, na němž se nachází 4. státní středisko pro výcvik a vojenské zkoušky leteckého personálu. Odtud byl pravděpodobně proveden cvičný let Su-34, jelikož jsou letouny na základně trvale umístěny (po boku MiG-31K a MiG-31).

Článek Banální závada poslala ruský bombardér Suchoj Su-34 k zemi. Nezvládl přistávání a havaroval. Potrápila ho porucha podvozku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-25 sestřelil jiný letoun, nebo se rozpadl

Armádní Zpravodaj informoval 13. června 2025 o pádu ruského letounu, ale chyběly k tomu jakékoliv informace – uvedeno bylo pouze to, že havaroval, a že pilot přežil.

Švédsko chce mír, rozhodlo se proto masivně zbrojit – na obranu vydá 5 % HDP. Rusku ukáže, jak je silné a odhodlané

Ze záběrů zveřejněných o pár dní později je ovšem jasné, že šlo o lživou informaci. Kdo přesně je vypustil na internet, není jasné, ale pochází zjevně z oblasti, v níž byli minimálně přítomni jiní vojáci. Kanál totiž zároveň děkuje pěchotnímu dělostřelectvu, jehož příslušníci vytáhli pilota ze spadlého letounu, ačkoliv se nacházeli pod útoky FPV dronů.

Co přesně se stalo, resp. proč k tomu došlo, zjistí až vyšetřování, ale Armádní Zpravodaj připouští chybu pilota, který následoval první letoun. Je totiž patrné, že v jeho těsné blízkosti odpálil raketu, zřejmě neřízenou, kterou ho zasáhl – ačkoliv nevybouchla hlavice, je možné, že způsobila narušení struktury křídla, následkem čehož ztratil letoun stabilitu.

Rusko připravilo 50 000 vojáků, včetně speciálních jednotek a elitních výsadkářů, k letní ofenzivě ze severu

Ve hře je také možné selhání raketa, která odstartovala samovolně, případně technická závada na samotnému letounu. Wikipedia potvrzuje, že je ve službě od roku 1981, a pokud nedošlo k jeho modernizaci a kompletní údržbě, mohlo mu křídlo upadnout z důvodu nezvládnutí vysokého zatížení v zatáčce, kterou v tu chvíli prováděl, ale redakce Armádního Zpravodaje se přiklání k některé z prvních dvou možností (nebylo by to poprvé).

Článek Video: Rusové lhali. Suchoj Su-25 si sestřelili sami druhým Su-25, když v jeho těsné blízkosti odpálil rakety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-24M jednal v Mali v zájmu ruské vlády

Bojový letoun se zřítil v Mali poblíž řeky Niger, když plnil bojovou misi v rámci operace DOUGOUKOLOKO, která má za cíl obnovit úplnou suverenitu po celé zemi. Suchoj Su-24M ale nepatřil přímo Mali, nýbrž ruskému Africkému sboru – jak potvrdil očitý svědek, ačkoliv to armáda v prohlášení neuvedla – a jednal pouze v jejím zájmu. Jednalo se o dvoumístnou verzi, a podle prohlášení jsou oba piloti v lékařské péči.

Tentokrát to Rus hodně přehnal. Vletěl hluboko do polského vzdušného prostoru, vyprovázely ho dvě britské stíhačky

Suchoj Su-24M je modernizovaná varianta původní „dvacet-čtyřky“, oproti níž má bojovou účinnost vyšší 1,5krát až 2krát. Zavedena byla v roce 1983, tedy devět let po základní verzi, a ve své době šlo o vcelku pokročilý sovětský letoun. Ve službě nicméně zůstává i dnes, tedy po více než 40 letech, a to nejenom v chudších zemích, ale také v samotném Rusku nebo na Ukrajině, a rovněž v mnoha dalších letectvech po celém světě.

Zaveden byl jako taktický bombardovací letoun, k čemuž slouží stále, akorát s modernějšími zbraněmi. Ukrajina dokonce upravila Su-24 k nesení britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, potvrzuje Wikipedia, a rovněž k odhazování chytrých pum, například francouzských AASM Hammer. Místo má tak do značné míry i na moderním bojišti.

Prestiž českého zbrojního průmyslu roste. CSG dokončuje výrobní linku na dělostřelecké granáty na Ukrajině

Na špatné počasí ale stavěn není, ačkoliv jsou mnohé sovětské letouny naopak pověstné svou vysokou odolností – příkladem je Suchoj Su-27, který byl navržen, aby startoval z provizorních letištních ploch. V Africe však „dvacet-čtyřka“ takové štěstí neměla, a v důsledku prudkého zhoršení povětrnostních podmínek, zejména silné prachové bouře, havaroval.

„Počáteční údaje naznačují náhlou meteorologickou degradaci, zejména silnou prachovou bouři v době nehody,“ uvedl generální štáb Ozbrojených sil Mali. Že se skutečně Suchoj Su-24M v Mali nacházel, potvrdily také satelitní snímky, které Armádní Zpravodaj dohledal u společnosti Maxar. Rusko se tak snaží i přes probíhající válku na Ukrajině posilovat svůj vliv v Africe, kde si ho dříve budovali prostřednictvím Wagnerovy skupiny.

Tu ale dnes nahrazuje tzv. Africký sbor, též Ruský expediční sbor, potvrzuje Wikipedia, jehož členy se staly bývalí příslušníci Wagnerovců. Tentokrát se ale ruská vláda netají, že v Africe slouží jejím zájmům, a podporuje tamní vlády, kde se jí to hodí. Příkladem je i spolupráce s Libyí, kam nedávno dodala stovky obrněnců a jiné vojenské techniky.

Článek Ruský Su-24M nezvládl špatné počasí a během bouře se zřítil. Souboj to pro něj byl nejspíše nerovný se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Taktický bombardér prováděl nebezpečné manévry

K incidentu došlo ve čtvrtek 22. května 2025, ale informováno o něm bylo až o den později na tiskové konferenci, na níž vystoupil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Bohužel ale neprozradil nic konkrétního – pouze to, že dostaly polské stíhačky rozkaz vzlétnout k ruskému Su-24, který prováděl nad Baltským mořem nebezpečné manévry – o co přesně se jednalo, známo není. Není to každopádně poprvé, co Rusko takto provokovalo.

Rusko posouvá Suchoj Su-57M1 na novou úroveň. V hlavní roli umělá inteligence, lepší stealth a lepší využití potenciálu střely R-37M

Armádní Zpravodaj připomíná, že v polovině května 2025 dokonce narušil ruský Suchoj Su-35S estonský vzdušný prostor, přičemž – jak je běžnou praxí – nekomunikoval, a za tímto účelem měl také vypnutý transpondér. V důsledku musely vzlétnout portugalské F-16 zrovna umístěné v Estonsku, aby letoun identifikovaly a posléze vyprovodily. Takovéto incidenty se v poslední době vždy obešly bez konfliktu, který jistě nechce riskovat ani jedna strana.

„Včera večer vydalo Společné operační velitelství sil NATO v Evropě rozkaz k zachycení letounu Su-24 Ruské federace polskou dvojicí letounů,“ řekl na tiskové konferenci šéf polského ministerstva obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Zdůraznil přitom, že dochází k provokacím ze strany Ruska stále častěji. Armádní Zpravodaj připomíná, že to je nejenom z důvodu „otravování“, ale také z důvodu testování rychlosti reakce složek NATO.

Belgie potvrdila, že dodá Ukrajině 30 letounů F-16. Ale nejspíše až v roce 2026, závisí to na F-35, které už jsou ve výrobě

Akce se odehrála v mezinárodních vodách Baltského moře, doplňuje RMF24, kde by teoreticky neměly letouny proti ruskému Su-24 zasahovat, ale pokud nějak ohrožoval bezpečnost kteréhokoliv člena NATO, je to pochopitelné. K posouzení ovšem chybí informace, které veřejnost nemá. Na druhou stranu je nepravděpodobné, ale polské letouny zasahovaly „jenom tak“, aniž by skutečně došlo k nějaké bezpečnostní hrozbě, případně hrozilo, že nastane.

Unikly přísně tajné informace: rozvědka zjistila, že Izrael připravuje útok na íránská jaderná zařízení. Může způsobit katastrofu

Suchoj Su-24 by pochopitelně ani samotný proti letectvu NATO nic nezmohl, a je nepochybné, že šlo pouze o provokaci. Poprvé byl mimochodem zaveden v roce 1974 a vznikl v počtu 1 400 kusů. K jeho uživatelům patří zejména ruské letectvo, ale rovněž ho má ukrajinské, alžírské a íránské. Jednalo se též o první sovětský letoun s integrovaným digitálním navigačním/útočným systémem, uvádí Wikipedia, a i dnes má co říci. Nosí totiž např. pumy FAB těžké až 1 500 kg, stejně jako střely a rakety jak k útokům, tak k sebeobraně proti vzdušným cílům.

Článek Polské letectvo muselo vyprovodit ruský taktický bombardér Su-24, jelikož dělal nad Baltským mořem nebezpečné manévry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačila jediná rána a ruský Su-25 se zřítil k zemi

Zatímco pro ukrajinskou stranu je to velký úspěch, jelikož se zbavila dalšího letounu okupantů, pro druhou je to citelná ztráta, ačkoliv jde už o starý letoun – redakci Armádního Zpravodaje se nepodařilo ověřit, zda pilot sestřelení přežil, ale možné to je, jelikož je i Suchoj Su-25 vybaven katapultovacím sedadlem. K zemi ho přitom poslal systém 9K38 Igla, ale bohužel se nepodařilo zjistit místo ani datum, i když záběry byly zveřejněny 12. května 2025.

Malé velké posílení ruského letectva – dostává nové Su-35S, ale úplné potřeby nepokrývá. Mnohé navíc ztratilo

Ve vyjádření to uvedla 58. samostatná motostřelecká brigáda pojmenovaná po hejtmanu Ivanu Vyhovském. Wikipedia uvádí, že má 9K38 Igla dle tymu dosah až 6 km do dálky a 3,5 km do výšky, což v tomto případě bohatě stačilo, jelikož byl letoun velmi nízko. Střela je pak naváděna infračerveně, což znamená, že se zaměřuje na teplo vycházející z cíle.

Do výzbroje byla zbraň zavedena v roce 1981, ale užívána je dodnes jak v ruských ozbrojených silách, tak mnoha zahraničními armádami i nestátními skupinami, hlavně teroristy. Suchoj Su-25 je zase tzv. letoun blízké palebné podpory, uvádí Wikipedia – byl přímo navržen, aby podporoval jednotky na frontě např. ničením tanků a obrněných vozidel, ale i dalších cílů.

Velký vzkaz Rusku: britské F-35 jsou schopné plného nasazení, které potvrzuje sílu královského letectva i NATO. Z lodí i země

Jeho stáří je podobné jako u 9K38 Igla, jelikož byl zařazen ve stejném roce. Dodnes je však hojně využíván jak v ruském, tak v ukrajinském letectvu, ačkoliv ho provozuje také bulharské a íránské. Vznikl ve více než tisícovce kusů, takže není jeho nahrazování úplně snadné, a hlavně levné – Armádní Zpravodaj navíc soudí, že k mnoha úkolům na frontě dostačuje.

Článek Ojedinělé záběry ukazují, jak ukrajinský voják sestřelil ruský Suchoj Su-25 starou zbraní z ramene. A to hned na první dobrou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Suchoj Su šel k zemi, ale neznámo jaký a kde

Informací je extrémně málo. Redakci Armádního Zpravodaje se podařilo dohledat jenom krátké vyjádření Jurije Ihnata, šéfa komunikačního oddělení velitelství vzdušných sil Ukrajiny, které poskytl tamním novinářům ze Suspilne Media. Systém SAMP/T měl údajně sestřelit ruský Su, ale neupřesněného typu; uvedeno navíc nebylo ani místo, kde k tomu došlo.

Ukrajinský MiG-29 bombardoval ruské vojáky v Kurské oblasti. Jediným náletem je všechny pohřbil na místě, kde se šikovali (video)

A jelikož ze situace nepochází ani žádné veřejně dostupné fotografie nebo videa, nelze je ověřit ani podložit. Na druhou stranu nelze tvrdit, že k tomu dojít nemohlo, sestřelů mnoha letounů již bylo ve válce na Ukrajině více a SAMP/T toho rozhodně schopný je.

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že jde o poměrně rozsáhlou rodinu vojenských letounů. Mezi nejpoužívanější z nich, zejména k bombardování, však patří Su-30 Flanker-C, Su-34 Fullback či třeba Su-35 Flanker-E. Jenom těžko by šlo ovšem o nejmodernější Su-57, ten si totiž Ruská federace velmi hlídá, neboť by bylo jeho sestřelení fatální ranou jeho „prestiži“.

Rusové se znovu, ale marně snaží obklíčit Ukrajince v Kurské oblasti. Všechny jejich pokusy selhaly, nepřítel je drží na uzdě

Jakou střelou byl ruský letoun zničen, rovněž není známo. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že se mohlo jednat jak o Aster 15 s dosahem 30 km, tak Aster 30 s dosahem 120 km, jelikož SAMP/T odpaluje dle potřeby obě, potvrzuje Wikipedia. Zejména druhá z nich mohla zasáhnout nepřítele i dále od hranic, jelikož se k nim obvykle musí přiblížit na desítky kilometrů.

Velmi často totiž shazují na nepřátelské pozice klouzavé pumy FAB, obvykle FAB-250 a FAB-500, když číslo udává jejich celkovou hmotnost. Díky konverzní sadě UMPK mají dolet až 70 km, což je dost na to, aby se vyhnuly některým systémům PVO, ale ne těm s dlouhým dosahem.

Článek Ukrajinci sestřelili ruský letoun Suchoj Su, jde o první takový případ za 3 roky války. Informace však obratně zatajují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-37 vznikl jenom v 1 exempláři

Sovětský svaz vyvinul na svou dobu dobrý letoun Suchoj Su-27 Flarker a pracoval na jeho vylepšeních pod označením Su-27M. Konstruktéři měli ovšem nápady, které si potřebovali vyzkoušet – jedním bylo vektorování tahu, a proto postavili demonstrátor Su-37, uvádí Wikipedia, a to v jediném exempláři. Vykazoval přitom velice dobré výsledky, takže letectvo dokonce uvažovalo o začátku sériové výroby. Projekt ale skončil havárií a technologie nakonec posloužily v letounu Suchoj Su-35 Flanker-E/M a při modernizaci Suchoje Su-30 Flanker-H.

iZdroj fotografie:Mike Freer / Creative Commons / CC BY-SA

Instalace motorů s vektorováním tahu zajistila Su-37 mimořádnou manévrovatelnost. NationalInterest uvádí, že mohl provádět akrobacii při rychlostech blížících se nule a udivovalo tak diváky na mnoha leteckých show. Někteří dokonce předpokládali, že mu tato obratnost umožní vyhýbat se nepřátelským protiletadlovým střelám, ale handicapem bylo, že šlo o obtížně pilotovatelný letoun. Nakonec mu v roce 2002 při letu selhal software a ulomila se ocasní plocha, což vedlo k havárii – pilot se katapultoval a Su-37 skončil v troskách.

Su-37 disponoval i kvalitním radarem

Jediný exemplář Su-37 byl 21,94 metrů dlouhý a měl rozpětí křídel 15,16 metrů. K obsluze byl pak v kabině 1 pilot, uvádí Airforce-Technology, a s dvojicí vylepšených motorů dosahoval maximální rychlosti Mach 2,35. Vybavený byl také na svou dobu vyspělým radarem schopným zachycovat cíle pod sebou a sledovat jich až 20 najednou. Pilot měl navíc v kabině moderní dotykové barevné LCD displeje a mnoho dalších vyspělých vylepšení.

6 radarů a 6 dalších pozoruhodných vlastností ruské stíhačky Su-57 Felon, díky níž je dle Ruska lepší než jakákoliv konkurence

Su-37 byl koncipovaný jako víceúčelový bojový letoun schopný vzdušného boje i útoku na pozemní cíle. Nosnost zbraní na 12 závěsnících činila 8 tun a vyzbrojen mohl být střelami vzduch-vzduch krátkého doletu R-73 s infračerveným naváděním a radarově naváděnými R-77 pro útoky na dlouhou vzdálenost. Vedle toho mohl nést různé typy střel pro útoky proti pozemním cílům a disponoval rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů.

Článek Rusko postavilo v 90. letech superletoun Su-37 Terminátor, který bral dech. Nakonec neslavně havaroval, ale pomohl Su-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velké investice do výrobních kapacit

Navýšení výroby má zajistit modernizovaný závod v Komsomolu na Amuru, v němž byly vyrobeny i již dodané letouny. V srpnu 2022 tam započala modernizace údajně v řádu miliard dolarů, což se musí na produkci nějak projevit. Vznikají nové výrobní haly nebo speciální studená komora sloužící k aplikaci antiradarového povlaku na letadlo. Ruské plány počítají s tím, že se bude v závodu ročně vyrábět 14 až 15 letadel Su-57. Ale zřejmě bude muset pro výrobu nakupovat některé technologie z Číny namísto ze Západu.

Letoun Suchoj Su-57 budou v továrně nejen vyráběn, ale i modernizován, protože stále není ve své finální podobě. Dostat by měl například nové senzory i schopnost stealth, protože podle všeho letoun stále nedosahuje dostatečné obtížné zaměřitelnosti radarem. Stroje také dostanou nové motory, s jejichž vývojem mělo Rusko veliké potíže. Až po této modernizaci by měl Suchoj Su-57 dosahovat kvalit amerických nebo čínských letounů 5. generace.

Nové „Felony“ nemá ale produkovat pouze tato továrna, už teď Rusko počítá i s jinými výrobci. Například Irkutsk Aviation Plant, kde jsou dnes montovány letouny Suchoj Su-30SM/SM2 Flanker-C. Lze tedy předpokládat, že Rusko nakonec omezí a postupně zruší výrobu nejen těchto letadel, ale i modernějších Suchojů Su-34 Fullback a Su-35 Flanker-E, a nadále se bude soustředit na Su-57. Předchozí letouny čtvrté generace sice nejsou špatné, ale rychle zastarávají. Čína a západní země navíc dokáží produkovat letadla páté generace ve velkých počtech.

Z letadla Su-57 bude i exportní artikl

Rusko mělo plány i na další stíhač páté generace, a sice Suchoj Su-75 Checkmate určený hlavně na export. Letoun měl být relativně levný a federace chtěla, aby jeho vývoj zaplatili zahraniční zájemci. Projekt ovšem dle všeho stagnuje, neboť se do podobných obchodů s Rusy dnes nikdo nehrne. I když třeba Indie od nich začala nedávno odebírat modernizované „ákáčko“. Vyplývá z toho tedy, že by mohl jít nakonec na export právě Suchoj Su-57. Jedním z dlouhodobých zájemců je Vietnam, ale může jím být i Alžír a další.

Ačkoli v některých parametrech možná ruský stroj nedosahuje západních schopností, rozhodně není k zahození. Má dobrou manévrovatelnost, schopný radar typu AESA a může odpalovat střely vzduch-vzduch R-77M s dlouhým dosahem a aktivním naváděním radarem AESA. Rusko každopádně bude muset zapracovat i na stíhačce šesté generace, protože USA a Čína stroje šesté generace zavedou do výzbroje kolem již kolem roku 2030. Letoun Su-57 poté začne velice rychle zastarávat. Značné pokroky už ale udělalo s bombardérem PAK DA.

Článek Suchoj Su-57 má být novou páteří ruského letectva: jejich výroba byla navíc navýšena, i když to mělo být přes sankce Západu nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.