Raketomet s polovinou střel než HIMARS

Na raketometu HPRS pracuje společnost Hanwha Aerospace a je podle všeho založen na ve světě úspěšném K239 Chunmoo, který si do výzbroje pořizuje například Polsko. AsianMilitaryReview ho popisuje jako raketomet umístěný na podvozku 6×6 (oproti 8×8 u K239), který má používat jenom 1 nabíjecí pouzdro namísto 2. Koncepčně se tak podobá M142 HIMARS, což je vlastně odlehčená verze M270 na kolovém podvozku a s polovičním množstvím munice.

South Korea’s HPRS Rocket Launcher to Rival US-Made HIMARS in Coastal Defense |#SouthKorea’s development of the #HPRS #rocket #launcher aims to challenge the U.S.-made M142 #HIMARS in coastal defense. While HIMARS is globally recognized for its precision, mobility, and range… pic.twitter.com/OMG4ncYA7l

— NexDef (@nex_def) April 4, 2025

HPRS však nemá být jenom odlehčenou verzí konstruovanou třeba pro snazší použití při vyloďovacích operacích. Jeho hlavní zbraní má být totiž protilodní balistická raketa CTM-MR. GlobalTendernews uvádí, že by měla být hotová v roce 2027 a HPRS by měl být schopen odpálit 4 kusy. Je o ní také známo, že by měla mít dosah až 160 km a přesnost kolem 9 m. Armádní Zpravodaj soudí, že jde o údaj týkající se jejího použití coby zbraně proti pozemnímu cíli, protože na pohybující hladinovou loď je nutné navádění třeba pomocí radaru.

HPRS bude mít širokou škálu munice

Chystaný jihokorejský raketomet by měl být schopen používat asi veškerou munici, jakou dnes disponuje K239 Chunmoo. Wikipedia uvádí, že je to třeba nabíjecí modul s 20 raketami ráže 131 mm s dosahem 36 km, což Armádní Zpravodaj považuje za obdobu BM-21 Grad s méně střelami. Další možností je třeba modul s 6 raketami ráže 239 mm s dosahem 80 km, takže jde o uspořádání podobné munici GMLRS na HIMARS. K dispozici bude i balistická raketa Ure-2 s dosahem 290 km, což je zase ekvivalent MGM-140 ATACMS.

Americký M142 HIMARS vs. ruský BM-30 Smerč: oba dva systémy jsou dobré, ale jeden technologicky lepší, a druhý tradičně ničivější

Na první pohled se zdá, že by HPRS mohl HIMARS i překonat minimálně ve flexibilitě zbraní, ale v Americe nyní probíhá vývoj dalších raket nebo střel, takže tomu tak být nemusí. Příkladem je nová balistické raketa PrSM s dosahem min. 499 km, která má vzniknout i v protilodní variantě. Wikipedia uvádí, že již byla otestována a s jejím zavedením se počítá v roce 2028. HIMARS a HPRS tak budou existovat vedle sebe jako konkurenti, ale vzhledem k zájmu o tento typ zbraní se na trhu spíše doplní, podobně jako s evropským GMARS.

Článek Budoucí jihokorejský raketomet HPRS vyzve americký M142 HIMARS. Odpalovat zvládne i balistickou protilodní raketu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

GMARS odpálí 2krát více raket než HIMARS

Raketomet GMARS je společným projektem zbrojních gigantů amerického Lockheed Martin a německého Rheinmetall. Wikipedia uvádí, že jejich spolupráce začala v roce 2023 a jejím cílem bylo vyvinout raketomet využívající stávající systémy a munici z výzbroje NATO. Má být schopen zasahovat cíle do vzdálenosti přes 400 kilometrů, což je něco, čeho například ruské raketomety schopné nejsou a nemají ani takovou přesnost. Navíc to řeší problém s nedostatečnou kapacitou výroby HIMARS, o nějž je enormní zájem.

iZdroj fotografie: Rheinmetall

Rheinmetall na svých stránkách uvádí, že GMARS používá mnohé komponenty z HIMARS a M270 a jsou do něj nabíjeny stejné kontejnery s raketami nebo střelami jako do těchto systémů. Armádní Zpravodaj vyzdvihuje, že je odpalovač umístěn na vozidle HX 8×8 německé společnosti, takže má podobnou mobilitu, jakou se vyznačuje HIMARS, ale unese hned dva pouzdra se střelami, nikoliv jedno, což znamená, že má palebnou sílu jako méně pohyblivý pásový M270. Na jeho obsluhu navíc stačí jenom dvoučlenná osádka.

Rakety mohou mít i speciální hlavici

Munice do GMARS je naprosto shodná s tou do amerických raketometů. Základem jsou tedy střely GMLRS ráže 227 mm s dosahem až 92 km, které jsou naváděné prostřednictvím GPS, uvádí Wikipedia. Mohou mít explozivní hlavici, speciální se 182 000 wolframových kuliček, ale také kazetovou, i když ta v případě evropských zemí nejspíše nepřipadá v úvahu. Navíc existuje nová munice GMLRS ER tohoto typu s prodlouženým dosahem až na 150 km.

Americký M142 HIMARS vs. ruský BM-30 Smerč: oba dva systémy jsou dobré, ale jeden technologicky lepší, a druhý tradičně ničivější

Z raketometu mohou být vypáleny i balistické rakety MGM-140 ATACMS s doletem až 300 km a nové PrSM. Lockheed Martin na svých stránkách uvádí, že by měly mít dokonce dosah až 499 km, a v procesu jsou navíc i další typy munice, které by byly využitelné pro západní raketomety. Měl by také vzniknout modul s raketami ráže 122 milimetrů, a plánu je i možnost odpalovat z raketometu řízené střely, případně nějaké typy naváděných dronů.

Článek Rusko si může nechat zdát: evropsko-americká spolupráce přinese raketomet s dosahem 400 km. Značně překoná i M142 HIMARS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M142 HIMARS využívá různé druhy střel

Na videu níže lze vidět ostrou střelbu baterie raketometů M142 HIMARS. Jeho výrobce, Lockheed Martin, ho popisuje jako cenově dostupné sofistikované dělostřelecké řešení, jehož výhodou je možnost použití různých druhů munice. Nejčastěji je to šest raket typu GMLRS, a právě ty odpalují i raketomety na videu. Jinak ale může použít i taktickou balistickou raketu MGM-140 ATACMS nebo střely PrSM, což z něj dělá multifunkční zbraň.

Americký M142 HIMARS vs. ruský BM-30 Smerč: oba dva systémy jsou dobré, ale jeden technologicky lepší, a druhý tradičně ničivější

Použité rakety, pravděpodobně se jedná o M31, mají dolet až 92 km, uvádí Wikipedia. Naváděny jsou prostřednictvím GPS a jejich přesnost je kolem 1 metru, jejich hlavice je přitom těžká 91 kg. Může být explozivní nebo kazetová, případně vybavená množstvím wolframových kuliček. Zajímavostí je, že bylo při ostrých střelbách dbáno i na protivzdušnou obranu – vidět je systém RBS 70. Výrobce Saab uvádí, že jeho nejnovější verze RBS 70 NG má dosah až 9 kilometrů do dálky a 5 kilometrů do výšky, a že jsou střely naváděné prostřednictvím laseru.

Střelby raketometu M142 HIMARS

Článek Video: ukázka ostré střelby z M142 HIMARS, jehož rakety zasáhnou cíle přesně na více než v 90 kilometrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O dodávkách severokorejských zbraní do Ruska jsou jenom minimální informace. MilIn uvádí, že by mohly ruské ozbrojené síly disponovat zhruba 20 severokorejskými raketomety ráže 240 milimetrů, jenomže je problém přesně určit, o jaké se může jednat, protože jich má Severní Korea několik typů. Známo ale je, že může být v jedné raketě možná přes 100 kilogramů těžká hlavice, takže celá salva exploduje obrovskou silou.

⚡️🇰🇵North Korea has transferred to the 🇷🇺Russian Federation 50 170-mm M1989 self-propelled howitzers and 20 240-mm MLRS, which can fire standard and guided missiles -Financial Times. pic.twitter.com/UK9V4vR4SM

— 🪖MilitaryNewsUA🇺🇦 (@front_ukrainian) November 16, 2024

Ve výzbroji Severní Koreje mají být dva starší typy raketometů ráže 240 milimetrů. MissileThreat uvádí, že první má označení M1985 a druhý M1991; první je namontován na nákladním vozidle Isuzu 6×6 a disponuje 12 odpalovacími tubusy ve dvou řadách, kdežto druhý je také na nějakém typu nákladního vozu 6×6, ale tubusů má již 22 ve 3 řadách.

Nové střely mají být i přesně naváděné

ArmyRecognition uvádí, že v roce 2024 Severokorejci také představili nový typ raketometu ráže 240 milimetrů, který by se měl podle popisu velice podobat raketometu M1991. Je velmi pravděpodobné, že se nejspíše jedná o nějakou modernizovanou variantu, která by měla být schopna odpalovat nejen běžné neřízené střely, byť s vyšší přesností než starší typy zbraní, ale také střely řízené. O tom, jak jsou naváděné, však nejsou k dispozici informace.

„Kimskander“ je velice moderní taktická balistická raketa, kterou může Severokorejcům sestřelit jenom pár systémů na světě

Zdroje se shodují, že dosah severokorejských raket ráže 240 milimetrů je mezi 40 až 60 kilometry, což lze považovat za podobný rozsah, jaký má sovětský, respektive ruský systém BM-27 Uragan ráže 220 milimetrů. Je to ale o něco méně než zhruba 80 kilometrů udávaných u střel ráže 227 milimetrů používaných v americkém M142 HIMARS, o nichž je známo, že se v nerušeném prostředí trefí s přesností zhruba jednoho metru. Naopak severokorejská zbraň nejspíše takové přesnosti dosahovat nebude, ale nemusí být „úplně marná“.

Článek Rusko může pustošit vše (ne)živé i brutálními 240mm severokorejskými raketomety, které odpálí stovky kilogramů trhaviny naráz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vilcha-M dostřelí až 130 kilometrů

Raketomety rodiny Vilcha se původnímu BM-30 Smerč v mnohém podobají. Jde o odpalovací systém s 12 tubusy na rakety ráže 300 mm, který je umístěný na těžkém nákladním podvozku, a podobný je i dostřel – u schopnějšího Vilcha-M je 130 km, uvádí Army-Technology, u Vilcha potom 70 kilometrů. Oproti tomu BM-30 dostřelí do vzdálenosti 120 km, ale se speciálními raketami až 200 km. Třeba americký M142 HIMARS s menšími střelami M31 ráže 227 milimetrů má dosah jenom kolem 80 km, ale s balistickou raketou ATACMS až 300 kilometrů.

Americký M142 HIMARS vs. ruský BM-30 Smerč: oba dva systémy jsou dobré, ale jeden technologicky lepší, a druhý tradičně ničivější

Střely jsou navíc velmi ničivé – zatímco u Vilcha mají hlavici těžkou 250 kilogramů, u Vilcha-M ji museli konstruktéři o něco zmenšit, a je těžká „jenom“ 170 kilogramů, uvádí Wikikedie. Takto veliká hlavice může mít nicméně podobně ničivé účinky jako běžně shazované typy leteckých pum, takže zničí třeba dům. Rozhodně je tedy větší než u M142 HIMARS, protože tam má hlavice střely M31 hmotnost jenom 91 kg, ATACMS však 214 kg. Účinek samozřejmě záleží i na typu hlavice, může jich být několik druhů, ale nejběžnější jsou tříštivé.

Ani tady není přesnost silnou stránkou

V čem může ukrajinský raketomet zaostávat, je přesnost (i kdy ne tak jako ruský BM-30 Smerč). Jeho střely jsou naváděny za pomoci GPS, a podle známých údajů je přesnost raket z Vilcha 10 m, a z Vilcha-M kolem 30 m. Třeba M142 HIMARS má však přesnost 1 m, a to i s ATACMS, takže v podstatě trefí vše, na co zamíří – třeba jako trojice ruských raketometů a spousta další techniky v jednom útoku, na což ArmádníZpravodaj upozorňoval.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Zničit například systém protivzdušné obrany jednou ranou tak může být pro Vilcha-M problém, i když může menší přesnost částečně kompenzovat síla hlavice. Obsluha také dokáže vystřelit raket více, všech 12 za pouhých 45 sekund, což ale není zrovna levné. Ve výzbroji ukrajinského dělostřelectva přitom není systém moc zastoupen, dle ukrajinské Wikipedie se jednalo do roku 2022 o 81 kompletů (původní i verze M), dnešní stav ale znám není.

Rakety systému Vilcha přitom může teoreticky některá obrana zachytit, umět by to měl třeba systém 9K330 Tor, a určitě by to zvládl i izraelský Iron Dome, ale vzhledem k jejich krátké dráze je to velice obtížné. Nelze pochybovat, že se Ukrajině podařilo vyvinout systém řadící se mezi špičkové zbraně své třídy. Navíc je díky podvozku a rychlosti až 100 km/h i velice mobilní, což mu může pomáhat vyhýbat se zaměření a snížit tak riziko zničení.

Článek Není to běžná zbraň ukrajinských dělostřelců, Vilcha-M má přitom výhody oproti M142 HIMARS i BM-30 Smerč se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet inspirovaný čínským A-200

Bělorusko už těžké raketomety ve výzbroji má, jedná se o sovětské BM-27 Uragan a BM-30 Směrč. Ale ačkoli jde o silné zbraně, chybí jim možnost přesného zasažení cíle, a spoléhají se tedy na plošný účinek salvy. V Bělorusku se proto rozhodli vytvořit vlastní náhradu, a kupodivu se při vývoji nespojili s Ruskem, ale s Čínou. Jak uvádí MilitaryToday, běloruský raketomet Polonez je inspirovaný čínským raketometem A-200.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Raketomet má ve své standardní variantě 2 pouzdra a v každém z nich jsou 4 střely ráže 301 mm. V roce 2015 se Polonez poprvé objevil ve starší verzi, jejíž rakety jsou schopné zasahovat cíle ve vzdálenosti od 50 do 200 kilometrů, ovšem modernizovaný Polonez-M představený v roce 2019 může střely odpalovat do vzdálenosti až 300 km, uvádí na svých internetových stránkách výrobce, tedy společnost ZTEM. Oba typy raketometů tak z běloruské hranice dosáhnou například do Varšavy, hlavního města Polska, nikoliv však do Česka.

Přesnost raketometu je 30 až 50 metrů

Raketa systému Polonez je dlouhá 7,26 metrů a její hmotnost je 750 kilometrů. Má inerciální a satelitní navádění, a výrobce udává, že přesnost střel je při maximálním dosahu 30 až 50 metrů. Raketomet jich zvládne odpálit všech 8 v jedné salvě během 50 sekund. Střelbu lze zaměřit na jeden cíl, ale stejně tak může každá raketa mířit na svůj samostatný v prostoru 10×10 kilometrů u verze Polonez, a 20×20 kilometrů u modernějšího Polonez-M.

O krok blíže k ohrožení Evropy: Bělorusko dostalo rakety Iskander, ty prý dokáží díky 30G prolomit jakoukoliv vzdušnou obranu NATO

Systém má být určen k likvidaci soustředěných vojsk, baterií dělostřelectva a protivzdušné obrany, letišť, velitelských stanovišť a podobných cílů. Polonez/Polonez-M obsluhují 4 vojáci a je umístěn na podvozku automobilu MZKT-7930 8×8. Podvozek dosahuje v základní verzi rychlosti až 70 km/h, s raketovým systémem na korbě však může být o něco pomalejší. Ve výzbroji má raketomet i Ázerbájdžán, který ho nasadil do bojů o Náhorní Karabach.

Článek Už i Bělorusko vyvinulo vlastní raketomet: Polonez/M, jehož přesně naváděné střely doletí až 300 km, ale nejsou tak přesné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.