Rusko mělo hranici doslova děravou

I když měly být jednotky útočící z území Ukrajiny složeny z Rusů, není pochyb, že byly koordinované s Ukrajinou. Svědčí o tom i jejich vybavení, a to včetně Západních obrněných vozidel, která dodali Ukrajině spojenci. Velkým překvapením ale bylo, že Rusko nemělo v oblastech téměř žádné síly, a trvalo mu delší dobu, než je na inkriminovaná místa dostalo. Útočníci se však po několika dnech stáhli, a poté zopakovali výpady na jiných místech.

⚡️Say hello to Gladkov from the forests of Belgorod Oblast! What are you controlling there again?

The fight goes on! Wait for us! pic.twitter.com/TZrk6piOKP

— „Liberty of Russia“ Legion (@legion_svoboda) June 8, 2023

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na to reagoval slovy, že už armáda něco podobného nepřipustí, a bude na podobné akce ukrajinských bojovníků tvrdě reagovat. Vyjádřením dal jasně najevo, že to považuje za útok Ukrajiny. Ale pokud chcete být Rusko něčeho takového opravdu schopné, znamená to, že musí u hranic rozmístit dostatečné síly, protože jinak nedokáže reagovat adekvátně. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce mluvil o případném zřízení jakési karanténní zóny, ale nespecifikoval, co tím myslí.

Západní technika vyvolala poprask

Ještě více každopádně ruské představitele rozčílilo, že byly ruské legie vyzbrojeny Západními zbraněmi. Třeba mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, že je to jasný důkaz o stále větším zapojení Západu do války s Ruskem. Západní země ale většinou po Ukrajině požadují, aby moderní zbraně nevyužívala k útokům na ruské území, a situaci tím neeskalovala. Na druhou stranu jsou útoky na území agresora, jejichž cílem je ničit jeho vojenské kapacity, podle mezinárodního práva zcela legitimní.

Aktuální vývoj ukrajinské ofenzivy: útok přinesl strategická území, ale vyžádal si nemalé ztráty, padly i západní tanky

Co přesně bylo cílem ruských bojovníků s pomocí Ukrajiny není jasné, ale mohlo jít o uštědření lekce ruskému režimu za to, že nedokáže bránit ani vlastní hranici. Druhým důvodem mohlo být přimění agresora, aby stáhl část svých sil právě do oblastí, na něž jednotky útočily, a oslabit tím jeho schopnost adekvátní reakce na případné další útoky. Tyto síly mu pochopitelně budou chybět na bojišti proti ukrajinské ofenzivě, která tak bude mít větší šanci na úspěch, jelikož se Rusko evidentně i nadále potýká s nedostatkem vojáků.

Článek „Rusko bude reagovat na budoucí vpády extrémně tvrdě,“ zaznělo z ruského ministerstva obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrana Moskvy je prý účinná

Kdo za útokem stál a jak ho vlastně provedl, není jasné; drony mohly samozřejmě přiletět až z Ukrajiny, jejíž vedení se ovšem k útoku nehlásí – stejně tak je ale možné, že startovaly z území Ruska. I kdyby tomu tak bylo, neznamená to, že nemohla stát za útokem Ukrajina. Podle Pušilina tím ale právě Ukrajina nejenom ukázala ochotu provokovat, ale také se podle něj potvrdilo, že je Moskva dobře chráněna, a že její záchranné složky pracují tak, jak mají.

GeoConfirmed UKR.

„Thread about the drone attack on Moscow.“

This thread will be based on footage + geolocation.

It will make it possible to assess how many people have seen the same drone, smoke plume, etc.

1/X pic.twitter.com/eSor6UpMmR

— GeoConfirmed (@GeoConfirmed) May 30, 2023

Že protivzdušní obrana v Moskvě opravdu zafungovala, ukazují i různá videa, na nichž je vidět třeba zásah systému Pancir proti jednomu ze strojů. U dalších prý zase dokázaly ruské elektronické systémy narušit jejich řízení. I tímto způsobem Rusko a experti vysvětlují, proč mohly drony narazit do některých budov, kde ale nezpůsobily významné škody, podle ruských údajů však byli při útoku zraněni dva lidé. Jednalo se o relativně veliké letouny s hmotnosti v řádech desítek kilogramů, ale ani tak nemohly nést nějakou extra nálož.

Aktuální vývoj ukrajinské ofenzivy: útok přinesl strategická území, ale vyžádal si nemalé ztráty, padly i západní tanky

Testování obrany na další akci

Důvody útoku na Moskvu mohou být různé, i čistě strategické a vojenské. Třeba Denis Fedutinov, ruský expert na bezpilotní letouny, tvrdí, že mohl být cílem útoku průzkum a zjištění zranitelnosti protivzdušné obrany Moskvy. Svědčí o tom podle něj to, že drony útočily z různých směrů a mohly tak hledat slabá místa. Ukrajinci se prý také mohli učit technice hromadného útoku více dronů z mnoha směrů, a nelze tedy vyloučit, že by mohla Moskva čelit dalším útokům.

Do Moskvy už nic nepronikne, „vytunila“ svou protivzdušnou obranu: systémy Pancir-S1 na střechách budov, S-300, S-400 i S-500 poblíž

Existovat ale mohou i jiné důvody, zmiňují je hlavně západní odborníci. Může jít třeba o zesměšnění ruského režimu a ukázku, že nemá vojenskou situaci tak pevně v rukách, jak tvrdí. I když obrana nakonec drony zneškodnila, tak fakt, že pronikly až nad město, ukazuje, že Moskva není zase tak dobře chráněna. Tlak veřejnosti, ale i vysokých představitelů, pro něž je to podkopání důvěryhodnosti, může přimět ruskou armádu obranu posílit. Systémy pak mohou chybět na frontě, kde Ukrajina při ofenzivě drony jistě v nemalých počtech nasadí.

Článek „Útok drony na Moskvu ukazuje, že je Kyjev připraven pokoušet osud,“ řekl vůdce Doněcka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Těžké bomby navádí systém GLONASS

Supertěžké a přesně naváděné pumy ve výzbroji ruského letectva jsou novinkou, protože byly poprvé představeny teprve v roce 2019. Jedná se vlastně o pumu z rodiny ruských těžkých bomb KAB-1500, ale je vybavena speciální sadou, která ji umožňuje přesně navádět prostřednictvím ruského navigačního systému GLONASS. Bomba má přitom ocasní ploutve sloužící k jejímu řízení, a také jakási křídla umožňující její klouzavý let.

Že je puma pro napadenou zemi veliký problém, přiznává i mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat, podle něj není Ukrajina schopna takové zbrani čelit. Puma totiž dokáže díky schopnosti klouzat zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů od místa shozu. Ve svém vnitřku má pak hlavici obsahující 1 000 kilogramů trhaviny, takže asi netřeba zdůrazňovat, že je její dopad velmi ničivý i pro opravdu odolné cíle.

Neunese je ledajaké letadlo

Těžké pumy UPAB-1500B mohou být shazovány například ruskými stíhacími bombardéry Suchoj Su-34 Fullback, které jsou nástupci Suchoj Su-24 Fencer; i ten má přitom schopnost supertěžké pumy nosit. Dalším nosičem jsou víceúčelové letouny Suchoj Su-35 Flanker-E, a nakonec nejméně početné letouny ruského letectva, Mikoyan MiG-35 Fulcrum-F. Až na Su-24 jde o moderní letadla, která v mnoha parametrech překonávají stroje ve výzbroji Ukrajiny.

Jurij Ignat uvedl, že jedinou možností, jak by se mohli Ukrajinci proti bombardování těmito pumami bránit, jsou moderní zbraně protivzdušné obrany středního nebo dlouhého dosahu, mezi něž patří třeba MIM-104 Patriot a SAMP\T. Ukrajina by je mohla přisunout blíže k frontě a držet ruská letadla tak daleko, aby nemohla pumy shazovat. To si ovšem dovolit nemůže, protože jich má jenom velmi málo, a využívá je proto k obraně nejdůležitějších měst. Možností by ale mohly být také moderní Západní letouny jako nová verze F-16.

Článek „Ukrajina je omráčená pod ničivou silou ruských klouzavých 1,5tunových pum,“ přiznal mluvčí ukrajinského letectva se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Putin se s Ukrajinou a NATO přepočítal

V úspěch ukrajinské armády věří i americký generál Mark Alexander Milley, který je zároveň předsedou sboru náčelníků štábů. Podle něj se prezident Vladimir Putin hodně přepočítal, když se domníval, že ruská armáda porazí tu ukrajinskou rychle. Ono to tak vlastně z hlediska počtu jednotek a úrovně techniky být mělo, odpor Ukrajinců je však od počátku nevídaný. A stejně tak neodhadl to, jak silná může být Severoatlantická aliance a další Západní spojenci, neboť počítal s tím, že jsou uvnitř aliance roztříštěné názory; invaze ji však naopak sjednotila a posílila.

I když Rusko ztratilo za více než rok značnou část svých profesionálních sil, americké tajné služby odhadují ztráty za posledních 5 měsíců na 100 tisíc vojáků, z toho 20 tisíc padlých, zbytek má být zraněn a tedy aktuálně neschopný boje. Porážku to ale rozhodně neznamená. Rusku se totiž podařilo mobilizovat statisíce nových vojáků, a ačkoliv nejsou kvalitně vycvičení a někdy ani dostatečně vyzbrojení, stále mohou bojovat, což se ukazuje i za současné situace. Porazit ruskou armádu proto bude chtít ještě značné úsilí Ukrajiny i velkou pomoc jejích spojenců.

Rusko vojáky trestá, do ustupujících střílí

Mark Alexander Milley tvrdí, že jednou z obrovských výhod Ukrajiny je motivace jejích vojáků, protože jsou odhodlaní bojovat za svobodu své země a demokracii. Naopak Rusko se podle něj potýká s demoralizovanými jednotkami, takže si musí jejich poslušnost a ochotu bojovat vynucovat. Známé je zpřísnění zákonů namířených právě proti mužům, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, případně vystupují proti válce. Ruská armáda také podle mnoha zpráv používá takzvané uzávěrové jednotky, jejichž posláním je střílet vlastní vojáky, pokusí-li se ustoupit.

Ukrajině se navíc podařilo s pomocí Západních spojenců, třeba Britů, vycvičit desítky tisíc nových vojáků připravených na ofenzivu. Největším problémem je posle všech náznaků nedostatek některých druhů munice, a to hlavně pro děla, raketomety, tanky a protivzdušnou obranu. Řada Západních skladů je již vyprázdněna a kapacita zbrojovek není ani přes postupné zvyšování výroby dostačující, což může být velmi limitující. S nedostatkem munice se nicméně delší dobu potýkají i ruské jednotky, třeba Wagnerovci se proto stahují od Bachmutu.

Článek Americký armádní generál: „Ukrajina má všechny předpoklady porazit Rusko; a NATO se ukázalo silnější, než vypadalo“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.