Zatímco Severoatlantická aliance zajišťuje bezpečnost západních států, existuje ve sětě i její protiváha, a to v prostoru bývalého SSSR. Jde o organizaci zvanou CSTO, která sdružuje hned 6 postsovětských států v čele s Ruskem. Jejich armády spolu i cvičí, i když jde především o to, aby si Rusko udrželo v bývalých zemích svazu vliv a mohlo tam pod hlavičkou organizace například zasahovat. V CSTO však rozhodně nepanují idylické vztahy.

Na cvičení CSTO letos 1/3 členů chyběla

Oficiálním posláním organizace CSTO je zajištění kolektivní bezpečnosti, uvádí Wikipedia, přičemž spolu mají ozbrojené síly 6 států společně cvičit a zajistit obranu v případě, že by byl některý z členů napaden. Ovšem nutno přiznat, že ne pokaždé to vyjde podle představ, neb například posledního cvičení v Tádžikistánu se účastnily jenom 4 armády, uvádí MilIn. Chybělo Bělorusko a hlavně pak Arménie, která má pravděpodobně v plánu organizaci opustit.

„Tankisty cvičíme k boji proti tankům NATO,“ ujišťuje a uklidňuje Rusko. Na vývoj války na Ukrajině to ale nemusí mít žádný vliv

Důvodem, proč Arménie nahlíží na CSTO jinak než dříve, jsou její zkušenosti s tím, že nefunguje správně. Projevilo se to v okamžiku, kdy se jakožto členský stát dostala do sporu s Ázerbájdžánem kvůli Náhornímu Karabachu a byla napadena. V oblasti se nakonec začaly angažovat ruské síly, ale Arménii nepomohly a ta naopak území ztratila. Reuters uvádí, že ruští vojáci, kteří měli působit v oblasti jako mírové síly, nakonec na jaře 2024 své místo opustili.

Ne vždy dostává organizace svému záměru

Zkušenosti také ukazují, že CSTO často neslouží k zajištění bezpečnosti členů, ale udržení jejich mocenských režimů. Nejvíce se to projevilo v roce 2022 v Kazachstánu, kde probíhaly masové protesty proti prezidentovi Kasymu-Žomartu Tokajevovi a špatné ekonomické situaci, uvádí TheDiplomat. Výsledkem bylo, že CSTO vyslala do země své jednotky, hlavně tedy speciální síly z Ruska, a díky jejich přítomnosti se podařilo protesty potlačit.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Hlavní slovo v CSTO má samozřejmě Rusko, jelikož jsou vojenské síly ostatních členů, tedy Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu oproti němu malé a slabé. Ti mu také umožňují na svém území udržovat vojenské základny, a otázkou zůstává, jak se Rusko zachová v případě, že Arménie nakonec CSTO opustí a třeba i vznese požadavek, aby se Rusové z jejího území stáhli. Není vyloučeno, že to bude důvod ke vzniku dalšího konfliktu.

Evropské síly rychlé reakce by mohly být první evropskou armádou již v roce 2025. Fungovaly by ale nezávisle na NATO

Když si každopádně shrneme síly CSTO, jedná se o nemyslitelnou protiváhu NATO, ačkoliv by tak měly fungovat. Většina z členů má hodně zastaralou sovětskou techniku i další zbraně; nejlépe je na tom pochopitelně Rusko, ale jak jsem už dříve popisoval, oproti NATO je mnohem slabší. Kromě vysokého počtu jaderných zbraní nemá čím „vyhrožovat“, i ruské letectvo je oproti západnímu zaostalé, neboť mu schází moderní letouny, a nedávno mu to navíc Severoatlantická aliance demonstrovala na velkém cvičení Ramstein Flag 24.