NÁZOR: Rusko si dělá na Moldavsko zálusk už dlouhá léta a po Ukrajině by nejspíše mohlo být jeho dalším cílem. Malinká země by ale neměla téměř žádnou šanci.
Jednou ze zemí, nad níž se Rusko snaží dlouhodobě získat moc, je Moldavsko. Již na začátku 90. let, hned krátce po rozpadu Sovětského svazu, tam vyvolalo povstání proruského obyvatelstva, a ruská armáda navíc vojensky pomohla proti moldavským ozbrojeným silám. Od té doby ostatně existuje separatistické Podněstří, v němž Rusko bez souhlasu moldavské vlády dokonce udržuje základnu. Moldavská vláda proto dospěla k logickému závěru, že je jedinou možností posílení vlastní obrany a navázání spolupráce se západními zeměmi.
Moldavsko je dlouhodobě pod křídly Rumunska
Nejbližším spojencem Moldavska je Rumunsko, s nímž sousedí na západě. V minulosti dokonce bylo nějakou dobu jeho součástí a rumunština je také místní úřední jazyk. I proto k sobě mají obě země blízko. Rumunsko se navíc pokoušelo na začátku 90. let Moldavsku pomoci v boji s ruskou armádou a separatistům, ačkoliv ne přímo vojensky – pouze mu poslalo blíže nespecifikované množství zbraní. V současnosti spolu moldavské a rumunské ozbrojené síly intenzivně cvičí, což zvyšuje připravenost zejména moldavské armády.
Portál MilIn uvedl, že moldavští a rumunští vojáci spolu cvičili třeba na akci zvané Combined Exchange Training-2023. Její součástí byla střelba z ručních zbraní a dělostřelectva, ale zaměřuje se i na velitelské a hlídkové schopnosti či zneškodňování nevybuchlé munice. Rumunsko má navíc díky členství v NATO ve svých ozbrojených silách nastavené západní standardy a jeho vojáci tak mohou mnohé Moldavanům předat; podobné akce přitom konají již od roku 2009.
Moldavská armáda je velmi slabá
Situace Moldavska není jednoduchá, protože patří k nejchudším zemím v Evropě, a nemá tak dostatek peněz na modernizaci armády. GlobalFirePower uvádí, že mají moldavské ozbrojené síly jenom 6 tisíc členů a většina výzbroje pochází ještě z dob SSSR. Země navíc nemá žádné tanky a používá bojová vozidla BMD-1 nebo rumunské transportéry TAB-71. V poslední době však získalo alespoň některá moderní obrněná vozidla Piranha IIIH a kupuje francouzský radar Ground Master 200, který monitoruje vzdušný prostor.
Velkým štěstím je pro Moldavsko úspěšná ukrajinské obrana proti ruskému útoku, protože Rusko chtělo pravděpodobně otevřít pozemní koridor až do Moldavska, a nelze pochybovat, jak by to se zemí nejspíše dopadlo. Nyní ale není ruská armáda schopna dostat do Podněstří žádné síly, a minimálně po dobu války na Ukrajině to tak zůstane. Přesto Rusko snahu o ovládnout Moldavska nevzdává a vede tam hybridní a dezinformační operace.
Snaží se také využít vlivu některých prorusky smýšlejících obyvatel a v Kišiněvě, tedy hlavním městě Moldavska, ustavit proruskou vládu. Pokusy o převrat nebo nějaké nepokoje však dosud končily neúspěchem, ačkoliv se lze jenom domnívat, jaký scénář by mohl nastat, kdyby se Ruské federaci podařilo ovládnout jih Ukrajiny a otevřít pozemní cestu až do Moldavska. Ovšem i kdyby neuspělo, mohlo by to později zkusit po moři. A i když má Moldavsko na své straně Rumunsko, není ale jisté, zda by mu v takovém případě pomohlo.
Jelikož je součástí NATO, dostalo by velmi pravděpodobně stopku se přímo zapojovat – stejně jako je tomu teď na Ukrajině. Maximálně by tak mohlo poskytnout různé zbraňové systémy a humanitární pomoc. Na druhou stranu samo Rumunsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zbrojí a chce vytvořit početné tankové vojsko pomocí tanků M1 Abrams, Leopard 2 nebo K2 Black Panther, a zájem má rovněž o jihokorejské houfnice K9 Thunder, jak jsme na ArmádnímZpravodaji informovali.
Asi jedinou cestou, jak se může Moldavsko v budoucnu skutečně vyhnout nějakému střetu s Ruskou federací, je vstup do NATO, který také zvažuje, ačkoliv jde o velice slabou zemi. Pro Severoatlantickou alianci by to nicméně znamenalo přinejmenším ucelení prostoru a posunutí hranic, o což se může mimochodem zasloužit i Ukrajina, bude-li do NATO přijata.
Trénink moldavských a amerických speciálních jednotek