NÁZOR: O taktické balistické rakety ATACMS usilovala Ukrajina dlouhé měsíce, a když je nakonec dostala, ukázala, jak efektivně je umí proti okupantům využít.
K úspěšnému vedení ofenzivy proti ruským okupantům potřebuje ukrajinská armáda mj. i prostředky, jimiž může přesně zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti. Nemůže k tomu využít letadla, protože jich má nedostatek, a Rusko navíc disponuje silnou protivzdušnou obranou i mnohem silnějším letectvem. Řešením jsou tak zbraně delšího dosahu, z nichž Ukrajina už některé od svých západních spojenců dostala, a mezi nimi i balistické rakety MGM-140 ATACMS, o něž dlouho usilovala, ale Američané je nechtěli z mnoha důvodů dodat.
Raket ATACMS je málo, ale mají náhradu
Ukrajina již předmětné rakety dostala, ale pravděpodobně jenom ve velmi omezeném množství. Jak upozornil portál TheDrive, jedním z hlavních argumentů, proč je nechtěla Amerika dodávat, je jejich relativně nízký počet ve výzbroji, i když přesné číslo je tajné. Tyto balistické rakety jsou resp. pro Spojené státy americké velmi důležité, a panovaly obavy, že by jejich dodání na Ukrajinu omezilo americkou obranyschopnost. Druhým argumentem byla i možná eskalace konfliktu, pokud by je Ukrajinci použili proti cílům v Rusku.
Taktická balistická raketa ATACMS je unikátní tím, že ji lze odpalovat z raketových systémů M142 HIMARS a M270, a její dosah je ke všemu, jak poznamenává MilitaryToday, 300 kilometrů. Díky navádění GPS je navíc velice přesná, a cíle pak ničí hlavicí o hmotnosti 230 kilogramů, což Ukrajině umožňuje zasahovat i velmi odolné objekty jako bunkry, sklady, nebo třeba most na Krym. Rusko přitom dokáže taktické balistické rakety sestřelovat, ale Ukrajina již nejednou ukázala, že je schopna protivzdušnou obranou projít a chtěné cíle zničit.
A v případě raket ATACMS to není výjimka, konkrétně ruské letectvo pocítilo jejich sílu poté, co dopadly na letiště v Berďansku a Luhansku, kde poničily nejenom samotnou dráhu, ale současně i zničily několik letounů, a ani systém S-400 nedokázal střely zastavit.
Americkou neochotu rakety ATACMS dodat mohla nakonec narušit nová zbraň Precision Strike Missile označovaná i zkratkou PrSM, která má být zavedena do výzbroje ještě v roce 2023, a měla by postupně rakety ATACMS nahradit – snad i proto se nakonec Spojené státy k dodávkám odhodlaly. Nové střely mají mít přitom dolet 500 kilometrů, ale možná i více, ovšem přesné specifikace zatím nejsou známy. Jejich první verze bude určena proti pozemním cílům, pozdější má však být schopna zasahovat dokonce i ty námořní.
Západní země postupně mění postoje
Mezi západními spojenci Ukrajiny se postoje s prodlužováním války neustále mění. Na počátku byla ochota dodávat vyspělé zbraně (kromě protitankových) takřka nulová, ale v mnoha zemích nakonec názory postupně přehodnocovali. Nejprve v oblasti dělostřelectva a raketometů, jmenovitě šlo třeba o HIMARS, až nakonec skončil i původní odpor k dodávkám západních tanků – Ukrajina má již Leopard 2, Challenger 2 a M1A1 Abrams, ale dostat měla i Leclerc.
Stejné postoje měly západní země původně k letounům, velké obavy opět vyvolávala možná eskalace ozbrojeného konfliktu, nebo že by jimi Ukrajina začala útočit na cíle v samém Rusku, čemuž se Amerika i ostatní snaží předcházet. I tak nakonec napadená země obdrží bojové letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon a další zbraně.
K dispozici má tak třeba střely s dlouhým doletem, konkrétně britské Storm Shadow, případně jejich francouzskou variantu SCALP. Díky nim již Ukrajina dokázala zničit hodnotné cíle jako loděnici v Sevastopolu i s výsadkovou lodí a moderní ponorkou, či zasáhnout velitelství černomořské flotily, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali. Plní přitom slib, že zbraně nevyužije pro cílům v Rusku, i když tento požadavek je některými experty považován za nesmyslný a diskriminující. Např. Německo ale své střely dlouhého doletu Taurus KEPD 350 Ukrajině poskytnout nechce.
Německé rakety dlouhého dosahu Taurus KEPD 350