Ačkoliv některá technika Rusku znatelně dochází, jinou je schopno posílat do zahraničí jako „přátelské gesto“. Ve skutečnosti ale může hledat podporu podobných režimů.
Ačkoliv nikdo přesně neví, kolik Rusko během necelého roku bojů na Ukrajině ztratilo techniky, v oblasti některých zbraní je situace evidentně špatná. Jinak by nejspíše nesahalo k používání děl a tanků z druhé světové války, které nemohou proti moderní západní technice obstát (ale i Ukrajina využívá starší kousky). Některé zbraně ale naopak ruská armáda používá na Ukrajině pouze v menším počtu nebo dokonce vůbec, a tak je země může vyvážet. Mimo to také plní řadu již dříve uzavřených dohod o dodávkách techniky, ačkoliv jiné porušuje.
Mali dostala z Ruska leteckou techniku
O zahraničních obchodech svědčí případ, kdy federace odeslala do Mali dva vrtulníky Mil Mi-17, čtveřici cvičných letounů Aero L-39 Albatros (stejný typ nedávno začaly modernizovat Aero Vodochody pro Bulharsko), a jeden letoun Suchoj Su-25 Frogfoot. Asi nejmenší překvapení je to u Aero L-39, což jsou cvičné letouny původně z Československa. Lze na ně instalovat přídavnou výzbroj a přetvořit je tak v lehké bitevníky, což může být užitečné, ale Rusko je v této konfiguraci na Ukrajině rozhodně nepoužívá. V Mali se mohou nicméně hodit k boji proti islamistům.
Rusko má navíc vlastní cvičné letouny Jakovlev Jak-130 Mitten a starší stroje nemusí potřebovat. O něco jiná může být situace transportního vrtulníku Mi-17 s možností instalace výzbroje. Podobné stroje Rusko na Ukrajině ztratilo, ale nyní je již na frontu většinou neposílá a může jich mít tedy relativně dost. Zato bitevníky Su-25 určité ztráty mají a jsou stále, ačkoliv pokud možno opatrně, používány k útokům na ukrajinské pozice. Na začátku války jich Rusko mělo téměř 200 v aktivní službě a možná pro ně nemá vycvičené piloty, nebo se spoléhá na jiné a modernější stroje.
Nejedná se nicméně o první dodávku zbraní do Mali během ukrajinské války, pro Rusko však může být důležité udržet si se zemí dobré vztahy, neboť v ní dříve působila (a nejspíše i stále působí) Vagnerova armáda. V Mali se navíc zrovna tak zdržovali vojáci Evropské unie v čele s francouzskými, takže se dá říci, že tamní režim s tím ruským „něco“ spojuje. A jelikož je africká země také proti přijetí rezoluce OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, má v ní Vladimir Putin jistou podporu, a právě ta mu může dávat smysl.
Mocnější země Rusko klidně okrade
Nelze ale zapomenout, že Rusko již udělalo kvůli Ukrajině kroky, jimiž mohlo rozhněvat i vlivné státy, které se dlouhou dobu tváří (nebo tvářily) neutrálně, zatímco s federací nadále ve velkém obchodují. V důsledku tak ohrozilo svou „vojenskou ekonomiku“, která je na zahraničí dosti závislá. Řeč je konkrétně o Indii, která od Ruska kupuje velké množství surovin, a také poslala do federace k modernizaci své tanky T-90S ruského původu. Jenomže podle fotografií ze sociálních sítí se zdá, že některé tyto moderní tanky ruská armáda ukradla a nasadila je do akcí na ukrajinském bojišti.
V oblasti tanků je každopádně situace Ruska asi mnohem horší, než se zdálo, protože ztráty obrněné techniky má enormní a nahrazuje je dokonce 70letým „šrotem“; střízlivé odhady mluví o asi 1 500 tancích, ačkoliv Ukrajina udává dvojnásobek. Další kritickou komoditou jsou řízené střely, přesné balistické rakety a podobné zbraně k odstřelování ukrajinské infrastruktury, jejichž výroba je velmi omezená, i když stále probíhá. Ale jak je na tom federace s kapacitou výroby dělostřelecké munice ve skutečnosti, lze jenom spekulovat. Vedle toho nedávno Rusko splnilo obří dodávku modernizovaných útočných pušek AK-203 do již zmiňované Indie.