Kolik stojí vyzbrojování „top“ zemí? USA tvoří 1/3 světového rozpočtu, významně ale investují i některé evropské země

V posledních letech se bezpečnostní situace ve světě zhoršuje a ruku v ruce s tím v mnoha zemích rostou i vojenské výdaje. Roku 2022 přiznané vojenské rozpočty všech zemí světa poprvé překročily hranici 2 bilionů dolarů a vyšplhaly se na 2,11 bilionu dolarů (48 bilionů korun). To je zhruba 22 státních rozpočtů České republiky. Lze tedy předpokládat, že se trend navyšování výdajů ani v příštích letech nezastaví.

Hodnota zbrojních firem roste

Z výdajů na zbrojení samozřejmě těží zbrojní průmysl, takže akcie společností jako Lockheed Martin, Raytheon, BAE System a dalších rostou, i když na druhou stranu už některé firmy výrobu zbraní nestíhají. Samozřejmě je velkou otázkou, v jakém stavu je čínský obranný průmysl, ale ani ten nebude strádat. Hůře na tom může být ruský, protože čelí embargům a bez některých západních komponentů nedokáže vyrábět moderní zbraně. Po fiasku mnoha ruských zbraní na Ukrajině se od něho navíc odvrací tradiční odběratelé, ačkoli zbraně nyní potřebuje hlavně samotné Rusko.

V první dvacítce zemí s největšími obrannými rozpočty najdete tradičně státy vojensky silné. Jmenovitě je to třeba Itálie a Francie, ale možná překvapivě i Ukrajina s rozpočtem 296 miliard korun, což ale zřejmě nebude vzhledem k válce odpovídající. Navíc teď dostává velkou pomoc ze zahraničí. Mezi státy s velkým obranným rozpočtem můžete najít třeba i Brazílii a stále více zbrojí také Polsko nebo země z oblasti Perského zálivu.

Zbrojí i evropské velmoci, ale „světu“ nestačí

Na páté místo se v celosvětovém žebříčku dostalo Německo, které plánuje utratit 1,145 bilionu korun. Tato částka však není docela aktuální, neboť německá vláda po útoku Ruska na Ukrajinu zřídila speciální fond ve výši 100 miliard eur (2,42 bilionu korun) na modernizaci podfinancované armády a novou výzbroj. Na čtvrtém místě je potom Velká Británie s rozpočtem 1,55 bilionu korun. Nakupovat plánuje třeba těžké dělostřelectvo nebo se významně posílit průzkumné možnosti; ale i zde politici mluví o speciálním fondu.

iZdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY

Třetí zbrojní velmocí je Rusko s deklarovaným obranným rozpočtem pro rok 2022 ve výši 3,5 bilionu korun. Válka na Ukrajině ovšem tyto plány jistě velmi narušila. Některé údaje tvrdí, že jsou výdaje vyšší o 20 procent, jiné však uvádí až o 43 procent. Ještě vyšší rozpočet má Čína, a to 5,33 bilionu korun, i když výdaje mohou být větší, mnohé programy jsou utajené. Je však jasné, že jsou peníze investovány i do vývoje moderních letoun i střel a posilování v počtu jaderných zbraní.

Zcela nepřekonatelný je ale rozpočet USA ve výši 17,6 bilionu korun, i když například jenom výdaje na veterány v něm tvoří neuvěřitelných 2,6 bilionu korun. Peníze jdou do nákupu nových letadel, lodí, ponorek i výzkumu zbraní. Posílena má být třeba protiraketová obrana a investice si vyžádají i jaderné programy, protože jak se ukázalo, USA zaostává za Ruskem, které má nejsinější jaderné zbraně na světě.

Vzhledem k propadajícímu se rozpočtu Pentagonu to ale nebude snadné, aktuálně nechce investovat ani do autonomních dronů. Vzhledem k napětí v Evropě, ale i zvyšujícím se ambicím Číny, lze očekávat, že výdaje na zbrojení nadále porostou. Z jakých důvodů některé země tak významně zbrojí je asi patrné, třeba takové Spojení státy přitom mají zdaleka největší náklady na vojenské základny a operace prováděné v zahraničí.