První útočná puška na světě, Avtomat Fjodorova, předběhla dobu. A to vznikla již v carském Rusku; nakonec ji ale nahradil AK-47 Kalašnikov

Ačkoliv začali ve velkém užívat útočnou pušku až nacisté, vznikla ve skutečnosti o mnoho let dříve. Na svou dobu byla revoluční, ve výzbroji se ale neudržela.

Fedorov Avtomat v muzeu i Zdroj fotografie: Gary Todd / Creative Commons / CC0
                   

Většina současných vojáků je vyzbrojena zbraní označovanou jako útočná puška. Jde o automatickou zbraň, která využívá – na rozdíl od samopalů s pistolovým střelivem – výkonnější munici; ovšem zase ne tak silnou jako klasické pušky. První opravdu masově vyráběnou zbraní tohoto typu byla německá StG 44 zavedená do výzbroje v roce 1943. Opravdovým předchůdcem byla nicméně podle většiny odborníků ruská (a později sovětská) zbraň Fedorov Avtomat (nebo také Avtomat Fjodorova), vyrobena však byla pouze v malém množství.

Konstrukce byla zprvu poloautomatická

Ruský konstruktér Vladimir Grigorjevič Fjodorov (též Fedorov) začal už někdy v roce 1906 pracovat na konstrukci poloautomatické pušky, tedy zbraně, z níž vyjde rána při každém stisknutí spouště, aniž by ji bylo třeba po každé střele přebíjet. Model zbraně předložil tehdejší armádě v roce 1911, a o dva roky později pak představil i zbraň s méně výkonným nábojem, než jakým byl ruský ráže 7,62 milimetrů užívaný v legendárních a odolných puškách Mosin–Nagant. Měl ráži 6,5 milimetrů a zbraň s ním vykazovala uspokojivé výsledky.

V roce 1915 se Fedorov ve spojenecké Francii seznámil s francouzským kulometem Chauchat a po návratu se rozhodl předělat svou pušku z poloautomatické na automatickou. Vybavil ji přepínačem střelby a zakřiveným zásobníkem na 25 nábojů, musel ji ale také přizpůsobit, protože místo experimentálních nábojů do ní měla být používána munice Arisaka 6,5 x 50 mm z Japonska spolu s puškami Arisaka. Zbraň s ním sice měla nižší výkon, ale dala se použít.

A měla úspěch, ruská armáda si nakonec v roce 1916 objednala 25 tisíc kusů pušek, které mohly být užitečné v zákopových bojích. Ale když v Rusku vypukla revoluce, byla nakonec výroba zastavena. Následně ji obnovil až Sovětský svaz v roce 1920 a do roku 1924 opustilo dílnu 3 200 kusů automatických pušek Avtomat Fjodorova. Výroba byla posléze zastavena hlavně kvůli rozhodnutí nepoužívat nestandardní střelivo, a již vyprodukované pušky skončily ve skladu.

Dávkou střílel Fedorov Avtomat zřídka

Fedorov Avtomat měl na délku 1 045 milimetrů a jeho hmotnost činila 4,4 kg. Dokázal střílet kadencí až 400 ran za minutu, při automatické palbě byl účinný asi do 200 metrů. Většinou byl ale používán v poloautomatickém režimu, protože se při automatické palbě velmi rychle zahříval. Dávka byla tedy určena jenom pro nějakou mimořádně vhodnou situaci. Pro dlouhotrvající palbu nebyl postaven z nejvhodnějších materiálů a trpěl některými dalšími nedostatky, komplikované bylo například i jeho čištění.

Obecně se ale dá říci, že se na svou dobu jednalo o velmi vyspělou zbraň, která nakonec doplatila na některá rozhodnutí, a proto SSSR v jejím vývoji nepokračoval. Ještě na začátku 2. světové války ji však Rudá armáda vytáhla ze skladů a vyzbrojila s ní některé jednotky nasazené ve válce s Finskem. Během ní byla ovšem většina těchto zbraní zničena či ztracena, a Sovětský svaz posléze vyvinul jinou útočnou pušku, a sice legendu zvanou AK-47 Kalašnikov.

Jakou konstrukci má Fedorov Avtomat a jak funguje

Měl Fedorov Avtomat ve své době lepší alternativu?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články