264 dronů vyděsilo Rusy natolik, že v Moskvě zastavili lety. A také hořela jedna z největších rafinerií

Bylo 00:48 moskevského času, když Rosaviacija oznámila, že Vnukovo nepřijímá ani neodbavuje žádné lety. O čtyři minuty později přešlo Domodědovo do režimu „provozu po dohodě s příslušnými orgány“. Nad Moskvou v tu chvíli podle ruského starosty Sobjanina kroužily desítky dronů. Ruské ministerstvo obrany za interval od půlnoci do sedmi ráno nahlásilo 264 zachycených ukrajinských bezpilotních prostředků, z toho 26 mířilo přímo na hlavní město. A zatímco se moskevský vzdušný prostor uzavíral, v Jaroslavli vzplanula rafinerie Slavneft-JANOS a v Permi hořelo klíčové zařízení primárního zpracování ropy. Jedna noc, dva typy cílů: symbolické centrum moci a ekonomické zázemí války.

Moskva pod deštníkem, který netěsní

Vnukovo se vrátilo do plného provozu teprve ve 02:21, ale klid netrval dlouho. V 08:12 letiště znovu přešlo do omezeného režimu a standardní provoz obnovilo až v 09:07. Domodědovo na tom bylo hůř, ještě v 15:58 přijímalo a odesílalo lety jen po koordinaci s úřady, a podle Interfaxu v tomto stavu zůstávalo i ve 21:17. Moskevský vzdušný prostor byl tedy pod tlakem prakticky celý den.

Pro kontext: jde o předvečer 9. května, Dne vítězství, kdy Kreml tradičně předvádí vojenskou sílu na Rudém náměstí. Zelenskyj to v projevu ze 7. května komentoval přímo, Rusko podle něj „chce od Ukrajiny povolení bezpečně si na hodinu projít po náměstí a pak znovu zabíjet“. Ukrajina nabízela klid zbraní od 6. května. Odpovědí byl pokračující ruský ostřel. A tak přišly „ukrajinské dálkové sankce“, jak je nazval sám ukrajinský prezident.

Jaroslavl a Perm: ropa jako legitimní cíl

Slavneft-JANOS v Jaroslavli zpracovává kolem 15 milionů tun ropy ročně a řadí se mezi páteřní uzly ruského rafinérského průmyslu. Závod leží severovýchodně od Moskvy. V noci na 8. května tam podle ruských hlášení vypukl požár průmyslového objektu.

Ještě dramatičtější je situace v Permi. Lukoil-Permněftěorgsintez, další z velkých ruských rafinérských závodů, byl zasažen potřetí za devět dní:

• 29. dubna: první dronový útok, požár na průmyslové ploše
• 7. května: gubernátor hlásí zásah průmyslového podniku
• 8. května: podle SBU citované agenturou Reuters znovu hoří klíčové zařízení primárního zpracování

Tři zásahy v řadě ukazují, že ruská protivzdušná obrana nedokáže vytvořit nepropustný deštník nad statickým průmyslovým komplexem, i když leží více než 1 500 kilometrů od ukrajinské hranice. Bloomberg po prvním dubnovém útoku citoval SBU s tvrzením, že primární jednotka byla prakticky vyřazena z provozu. Opakované zásahy naznačují, že opravy buď nestačí, nebo jsou okamžitě znehodnoceny.

Číslo 264 v kontextu

Samotné číslo je třeba číst opatrně. Jde o ruské hlášení za sedmihodinový noční interval, kolik dronů Ukrajina skutečně vypustila a odkud startovaly, otevřené zdroje nepotvrzují. A nejde ani o rekord: 2. května ruské ministerstvo obrany tvrdilo 505 sestřelených dronů za jediný den.

Síla této konkrétní vlny ale nespočívá v absolutním počtu. Spočívá v kombinaci tří simultánních efektů:

• Psychologický tlak na Moskvu — omezení letového provozu den před vojenskou přehlídkou
• Zásah rafinérské kapacity — JANOS i Perm patří mezi velké producenty paliv
• Demonstrace dosahu — Perm leží přes 1 500 km od hranice, a přesto je zasahována opakovaně

Zelenskyj v projevu z 29. dubna řekl, že dosah 1 500 kilometrů „už není žádná novinka“, a za legitimní cíle označil ruský ropný sektor, vojenskou logistiku a výrobu. Dodal, že na části fronty už je vidět pokles používání klouzavých bomb, podle něj právě důsledek systematického ničení zásobovacích řetězců.

Co to znamená pro Česko

Přímý dopad na české cestující je minimální. Žádné aerolinky z EU aktuálně do Ruska, z Ruska ani přes ruský vzdušný prostor nelétají, potvrzuje to EASA. Platí i zákaz vstupu ruských dopravců do vzdušného prostoru EU. Problém se týká spíš neevropských aerolinek a přestupních itinerářů přes třetí země.

Cenový dopad na pohonné hmoty? Jednotlivý zásah české čerpací stanice neovlivní. Mechanismus je nepřímý a kumulativní, pokud by se delší dobu vyřazovala větší část ruské rafinérské kapacity, projeví se to přes světové ceny ropných produktů. Zatím jsme od toho bodu daleko, ale směr je jasný.

Česká diplomacie se od podpory Ukrajiny nestahuje. Ministr zahraničí Macinka v lednu v Kyjevě označil protidronovou obranu za klíčovou prioritu a v dubnu MZV předvolalo ruského velvyslance kvůli výhrůžkám českým firmám. Praha ukrajinské dálkové údery nekritizuje, naopak, česká pomoc je podle ministerstva „pevně zakotvena v mezinárodním právu“.

Jeden útok válku nerozhodne. Ale noc, kdy Moskva nemohla bezpečně přistávat a dvě velké rafinerie hořely současně, ukazuje, že cena za pokračování války roste i hluboko v ruském týlu, a Kreml s tím zatím nic nedokáže udělat.