Celá ruská jarně-letní ofenziva je neúspěch, jaký Kreml nezažil. Armáda mele z posledního, Putin nemá karty

Čísla, která 1. července zveřejnil Institut pro studium války (ISW), vykreslují obraz ofenzivy, která se zastavila, aniž by přestala krvácet. V červnu 2026 ruské síly získaly nebo infiltrovaly 30,42 km² ukrajinského území, tedy 1,01 km² denně. Přesně o rok dříve to bylo 481,25 km², tedy 16,04 km² denně. Propad je tak dramatický, že se nedá vysvětlit počasím, terénem ani jedním špatným rozhodnutím. Za celé první pololetí 2026 Rusko dosáhlo jen 28,43 procenta územního zisku stejného období roku 2025. Kreml přitom stále mluví o postupu. A on postup existuje, jen stojí tolik, že připomíná spíš sebezničení než ofenzivu.

Cena za každý metr

Červnová bilance ztrát je brutální i na měřítka této války. Podle denních souhrnů ukrajinského generálního štábu, které ISW přebírá, přišlo Rusko v červnu 2026 o 39 490 vojáků, padlých a raněných. Na jeden získaný kilometr čtvereční to vychází asi 1 298 ztrát. V červnu 2025 to bylo 68 ztrát na km². Devatenáctinásobek.

K tomu přibývají materiální ztráty, které ukazují, jak moc ofenziva požírá techniku:

• 12 867 ztracených palivových vozidel a nádrží
• 60 849 dronů (třináctkrát víc než 4 581 v červnu 2025)
• 2 053 dělostřeleckých systémů

Drony jsou dnes na obou stranách spotřební materiál, ale spalovat jich šedesát tisíc za měsíc bez odpovídajícího územního efektu vypovídá o něčem zásadním: ukrajinská obrana zdražuje každý ruský útok ve více vrstvách najednou. Technika hoří, lidé padají a fronta se sotva hýbe.

Kostyantynivka: infiltrace není kontrola

Hlavním směrem ruské jarně-letní ofenzivy, kterou ISW datuje od poloviny března 2026, je prostor Kostyantynivky v Doněcké oblasti. Ruské zdroje tvrdí, že jejich síly ovládají nebo pronikly do 36,98 procenta města. Jenže právě tady je klíčový rozdíl, který ruská propaganda záměrně maže.

ISW rozlišuje mezi „seized“, tedy skutečně zabraným a drženým územím, a „infiltrated“, což znamená průnik malých skupin do šedé zóny bez trvalého držení a bez zajištěné logistiky. Infiltrační vrstva je metodicky velkorysejší: může zahrnovat i místa, kde útočná mise fakticky selhala, ale chybí důkaz o okamžitém ukrajinském znovuobsazení. Takže když Moskva hlásí téměř čtyřicet procent Kostyantynivky, skutečná pevná kontrola je výrazně menší. Není to dobytí. Je to přítomnost bez jistoty.

A právě v tom spočívá jádro neúspěchu celé ofenzivy: Rusko nedokáže proměnit infiltraci v držení terénu. ISW už v květnu konstatovalo, že útok na takzvaný „Fortress Belt“ nepřinesl operačně významný průlom. V červenci to platí dvojnásob.

Týl, který hoří

Zatímco fronta stagnuje, Ukrajina systematicky ničí to, co frontu živí. ISW za červen 2026 eviduje nejméně 303 ukrajinských útoků středního dosahu proti cílům v okupované Ukrajině, oproti 210 v květnu. Cíle jsou rafinerie, muniční sklady, logistické uzly.

Efekty už nejsou jen ekonomické. Podle projevu prezidenta Zelenského z 24. června Rusko přesouvá protivzdušnou obranu k Moskvě, Valdaji a Kerčskému mostu, na úkor jiných směrů. Více než šedesát ruských regionů podle ukrajinských zdrojů hlásí nedostatek paliv. Na částech charkovské a sumské fronty ruské jednotky údajně přidělují pohonné hmoty i pro generátory a část logistiky při útocích řeší pěšky.

Nejsilnější symbol celé situace přišel 1. července: podle agentury Reuters Rusko dovezlo z Indie nejméně 60 tisíc tun benzínu a plánuje dovážet 400 tisíc tun měsíčně. Země, která byla čistým vývozcem ropných produktů, teď posílá do Indie rekordní objemy surové ropy a zpátky kupuje hotové palivo, protože vlastní rafinerie nestíhají. Zelenskyj v červnu tvrdil, že za leden až květen ukrajinské síly zasáhly 15 ruských rafinerií a téměř 40 procent primární rafinerské kapacity bylo mimo provoz. I s obvyklou rezervou vůči válečným prohlášením je to strukturální problém, ne výpadek.

Lidé docházejí rychleji než plány

Rusko nemá jen problém s technikou a palivem. Má problém s lidmi. Analytik Janis Kluge na základě dat ruského ministerstva financí spočítal, že v prvním čtvrtletí 2026 Rusko podepsalo asi 71 216 nových kontraktů, zhruba 800 denně. Ve druhém čtvrtletí se tempo stabilizovalo blíž tisícovce denně, tedy kolem 30 tisíc měsíčně. Červnové ztráty 39 490 vojáků toto číslo převyšují.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podle ISW tvrdí, že Moskva omezuje plány na vytvoření nových divizí ve strategické záloze. Pokud je to pravda, Rusko nejen ztrácí lidi rychleji, než je doplňuje, ale navíc si nemůže dovolit vytvářet zálohy pro budoucí operace. ISW přímo píše, že není jasné, jak dlouho Rusko udrží současné tempo při této ztrátovosti.

Karty, které Putinovi chybí

Kremlu nechybí rétorika o nezastavitelném postupu. Chybí mu čtyři věci, které rétorikou nahradit nelze: rychlý operační průlom u Kostyantynivky, personální rezervy na pokrytí ztrát, bezpečný týl bez hořících rafinerií a funkční logistika, která frontu zásobí bez improvizací.

Už v dubnu 2026 ISW zaznamenalo, že Rusko poprvé od ukrajinského vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024 vykázalo čistou ztrátu kontrolovaného území. Červen tento trend potvrdil. Měsíční tempo postupu klesá od listopadu 2025 a nic nenasvědčuje obratu. Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, útočí dál, ale proměňuje útok v draze kupované metry, ne v průlom. A právě to je neúspěch, na který Kreml nemá odpověď.