Severní Korea dodává ruské armádě dělostřeleckou munici ve velkém. Analytici zhodnotili, o jaké množství se mohlo za posledních 20 měsíců jednat.
I když by měla mít Ruská federace obrovské zásoby techniky, zbraní i munice všeho druhu, tedy včetně dělostřelecké, ukázalo se, že spíše opak je pravdou. Ostatně už po několika měsících války na Ukrajině začala hledat spojence v KLDR, což se jí také podařilo. A jak redakce Armádního Zpravodaje zjistila, podle výzkumné organizace Open Source Center mohly jen dodávky munice do dělostřeleckých systémů za celou dobu dosáhnout až 6 milionů.
Až 6 milionů granátů za posledních 20 měsíců
Jelikož začala ruská armáda v prvních měsících války zjišťovat, že pěchotou a vozidly nedosáhne úspěchu, jakého by chtěla, spustila opotřebovávací válku. Armádní Zpravodaj připomínal v březnu 2023, že vypálí denně až 60 000 dělostřeleckých granátů, zatímco ukrajinská armáda sotva 5 až 7 tisíc. Velmi rychle se ale množství snížilo na polovinu, a později ještě více.
Rusku tedy nezbývalo než si zajistit dodávky odjinud, čehož využil severokorejský režim, který má značné výrobní kapacity dle sovětských a ruských standardů. Z nedávných zjištění přitom vyplynulo, že jde o silnější spojenectví, než se mohlo zdát, jelikož dodal na podporu ruské agrese téměř 16 000 kontejnerů munice, v nichž bylo 4 až 6 milionů dělostřeleckých granátů.
Analytici k tomu došli mj. sledováním 64 plaveb ze severokorejského přístavu Rajin mezi zářím 2023 a březnem 2025, které zajistily čtyři kontejnerové lodě – Angara, Maria, Maya-1 a Lady R, všechny plující pod ruskou vlajkou. Náklad přepravily do ruských přístavů Vostočnyj a Dunaj, kde byl naložen na vlaky a odvezen do skladů zásobujících vojáky na frontě.
Redakce Armádního Zpravodaje hodnotila už v lednu 2024, jaké druhy munice může Severní Korea ruské armádě dodávat, ale nejde jenom o tu. Poskytuje totiž také například balistické rakety KN-23, které jsou de facto napodobeninou ruských Iskanderů-M, ale jak se ukázalo, tak zhruba 50 % z nich po odpálení selže. O tak dobrou pomoc tedy nakonec nejde.
Ruský zbrojní průmysl přitom jede naplno, jak Armádní Zpravodaj nedávno zhodnotil s tím, že zaměstnává 4,5 milionu lidí, a to včetně studentů. Nutnost dodávek ze zahraničí tak podporuje tvrzení, že jeho výrobní kapacity nejenom nestačí, ale zároveň na tom armáda není se zásobami tak dobře – sklady nejspíše pořád plné má, ale ne použitelných produktů. Nedávná analýza ukázala, že mu například rychle dochází tanky, které ještě může zprovoznit.