Krym je bez paliva, maximálně 20 litrů na osobu. Ukrajinci ho decimují a Rusové už nezmohou vůbec nic

Nejde o poruchu rafinerie ani o sezónní výpadek. Palivová krize, která na přelomu května a června 2026 ochromila Krym, je přímým důsledkem ukrajinské kampaně proti pozemnímu koridoru, jímž poloostrov dýchá. Hlavní správa rozvědky ukrajinského ministerstva obrany (HUR) oznámila, že její jednotky drží palebnou kontrolu nad klíčovými úseky trasy Berďansk–Melitopol–Džankoj, tedy nad jedinou silniční tepnou spojující Krym s okupovaným jihem Ukrajiny a dál s Ruskem. Hoří cisterny, náklaďáky i čerpací stanice. A co je nové: drony shazují miny přímo na vozovku, takže i úseky, které zrovna nikdo neostřeluje, se stávají neprůjezdnými.

Koridor pod palbou

Problém nezačal jedním úderem. Už 26. května psal proruský vojenský bloger Rybar, provozovaný Michailem Zvinčukem, bývalým pracovníkem tiskové služby ruského ministerstva obrany, o systematické práci ukrajinských dronových operátorů podél celé trasy, které se v ruské terminologii říká „Novorosija“. O tři dny později, 29. května, HUR zveřejnil záběry zasažených palivových cisteren a tahačů a výslovně rámoval operaci jako dlouhodobé blokování koridoru Krym–Doněck.

Ukrajinská taktika kombinuje několik vrstev:

• Palebná kontrola nad silničními úseky mezi Berďanskem, Melitopolem a Džankojem; drony a dělostřelectvo zasahují konvoje i jednotlivá vozidla.
• Cílení na palivovou infrastrukturu: zásahy cisteren, nákladních aut a čerpacích stanic přímo na Krymu.
• Dálkové zaminování silnic: drony shazují výbušná zařízení na vozovku a krajnice, která reagují na pohyb. Jevgenij Balickij, ruský okupační činitel v Záporožské oblasti, 29. května popsal „komplexní dálkové minování“ a vyzval řidiče, aby omezili jízdy. Téhož dne Vladimir Saldo, jeho protějšek v Chersonské oblasti, oznámil smrt řidiče kamionu po explozi shozené miny.

Výsledek? Čtyři sta kilometrů pobřežní silnice podél Azovského moře se proměnilo v zónu, kde každý nákladní vůz riskuje, že nedojede do cíle.

Dvacet litrů a fronty od půlnoci

Na Krymu se důsledky projevily rychle. Sergej Aksjonov, šéf okupační správy, 30. května omezil prodej benzínu AI-95 na 20 litrů na osobu a vyzval obyvatele, aby si palivo nepředzásobovali. Podle serveru Meduza existoval seznam 148 čerpacích stanic s omezenou dostupností; v Sevastopolu palivo z pump mizelo během hodin.

Rybar, který obvykle tlačí na ruské velení zevnitř systému, popsal scénu bez příkras: prázdné pumpy, fronty od noci, limity výdeje. A přidal klíčovou větu: permanentní útoky ovlivňují bojové možnosti ruských ozbrojených sil. Když takový aktér veřejně přiznává dopad na bojeschopnost, nejde o ukrajinský narativ. Jde o signál, že problém přerostl hranici civilního nepohodlí.

Alternativy, které nestačí

Rusko není zcela bezmocné, ale jeho reakce jsou defenzivní a krizové. Na trase nasazuje mobilní skupiny proti dronům, varuje řidiče, upřednostňuje komunální a sociální dopravu. Zbývají dvě náhradní cesty: silniční provoz přes Kerčský most a železniční přeprava přes kerčský přechod.

Jenže obě jsou tenčí než dřív. Ruské ministerstvo dopravy už 28. dubna měnilo organizaci provozu na přístupu k mostu kvůli zpřísněným kontrolám. A v dubnu Ukrajina podle HUR vyřadila poslední železniční trajekt „Slavjanin“ v Kerčském průlivu, čímž odpadla záloha pro těžké nákladní přepravy po kolejích.

Kerčský most tedy zůstává funkční, ale funguje ve stavu vysoké citlivosti; každá další eskalace ho může zúžit ještě víc. Redundance, na které ruská logistika na jihu stála, se rozpadá vrstvu po vrstvě.

Z týlu logistickým problémem

Strategický posun je hlubší než prázdné pumpy. Krym byl pro Rusko od roku 2014 relativně bezpečný týl: základna černomořské flotily, turistická destinace, symbol anexe. Ukrajinská protilogistická kampaň ho mění v draze udržovaný logistický problém, který Moskva musí hasit krizovým režimem.

Nejde přitom jen o Krym. Rybar už 26. května upozorňoval, že tlak na trasu „Novorosija“ dopadá i na Chersonskou a Záporožskou oblast, tedy na celý jižní logistický systém, který zásobuje frontu palivem, potravinami i municí. Pro českou diplomacii, která v lednu 2026 v Kyjevě spojovala téma mírových jednání s protidronovou spoluprací, je to relevantní kontext: každý narušený konvoj posiluje ukrajinskou vyjednávací pozici.

Krym zatím není odříznutý. Ale každá náhradní cesta je pomalejší, zranitelnější a dražší než ta předchozí, a dvacet litrů na osobu je číslo, které to říká jasněji než jakákoli mapa.