Současná pomoc napadené Ukrajině není dle některých dostatečná, jelikož se ruská armáda nejenom nezastavuje, ale tamní představitelé zároveň nejsou příliš svolní jednat o příměří tak, aby bylo schůdné i pro protistranu. Ovlivnit by to nicméně mohla německá dodávka většího počtu střel Taurus s plochou dráhou letu, jak uvedl budoucí kancléř Friedrich Merz v rozhovoru pro theFinancialTimes s tím, že je Německo ochotno je poskytnout.

Taurusům se Rusko tak snadno neubrání

O dodávky řízených střel s plochou dráhou letu žádala Ukrajina snad od počátku ruské invaze, ale západní spojenci nechtěli Rusku působit přílišné škody – redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že to bylo z důvodu, aby nedocházelo k velkému dráždění a spuštění „armagedonu“, jelikož je tamní režim nevyzpytatelný a mohl by se uchýlit k zakázaným praktikám.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Jenomže těch využívá tak jako tak. Armádní Zpravodaj například začátkem dubna 2025 psal, že ruští vojáci nasadili po domácku vyrobené chemické pumy svrhávané z dronů, které obsahují po desítky let zakázané látky. Koncem prosince 2023 zase redakce Armádního Zpravodaje upozornila, že nasadilo slzný plyn z civilního prostředí, avšak ve válce zakázaný.

Nejspíše to, ale zejména pak ruská neochota poslední týdnů jednat o míru a dohodnout se na podmínkách, které nebudou pro Ukrajinu likvidační, donutily některé západní země přehodnotit dodávky řízených střel. Již dříve je sice dodaly Velká Británie a Francie, které spolu vyvinuly Storm Shadow (SCALP-EG), ale jejich užívání dlouho omezovaly – zejména nesměly zasahovat ruské cíle za hranicemi Ukrajiny, pouze na dočasně okupovaném východě. Později jim to ale vylo umožněno, což Rusko pocítilo třeba v obci Maryino ležící za Krymem.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

Doplnit by je nicméně mohla i německá střela KEPD 350 Taurus, která je podobně schopná. Její dosah je až 500 km, a jelikož létá velmi nízko nad zemí, je těžko sestřelitelná. Nemožné to ovšem není, redakce Armádního Zpravodaje vybrala hned několik ruských systémů, které toho jsou schopné – jedná se o S-400, S-350, S-300, ale také aspoň nejnovější verze Tor a Buk.

Na druhou stranu není Rusko schopné pokrýt ani strategické cíle natolik, aby u nich nemohlo dojít k přehlcení protivzdušné obrany. Armádní Zpravodaj navíc soudí, že by útoku předcházela eliminace ruských systémů pomocí dronů, eventuálně došlo k vypuštění klamných střel. Taurusy jsou nebezpečím například pro Krymský most, ale v podstatě pro jakýkoliv statický cíl. Prorazit navíc dokáže i velmi odolné objekty, k čemuž má speciálně uzpůsobenou hlavici.

Byrokracie EU a zelené šílenství mohou zabíjet vojáky. Hezky to ukazuje příklad z Německa s jedním z nejdražších BVP na světě

Německo přitom ještě v listopadu 2024 dodávku střel Taurus striktně odmítalo. Na rozhodnutí by nicméně měl mít vliv i vývoj novější verze Taurus Neo s delším dosahem a vyšší ničivou silou. Armádní Zpravodaj ji hodnotil v listopadu 2024 s tím, že by dokázala z východní hranice NATO zasáhnout i Moskvu, což by byla jednoznačně veliká páka na ruský režim.

Zdá se nicméně, že by měly mít německé Taurusy omezené použití, a to výhradně na dočasně okupovaná území, případně na zmíněný most spojující Krym s pevninou. Z toho vyplývá, že na cíle v samotné Ruské federaci by sloužit nemohly, ale i tak by šlo i značnou posilu. Jejich dodávku by pak Německo chtělo koordinovat s Velkou Británií a Francií, případně NATO.