Ukrajinci zasáhli ruské výcvikové centrum a pokosili 65 vojáků najednou. Neunikl ani velitel základny

Jedenáct dronových úderů během jedné noci zlikvidovalo výcvikový komplex ruských dronařů ve Snižném. Mezi mrtvými je i velitel centra.

Vojáci s ruskou vlajkou i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

V noci z 19. na 20. května 2026 zasáhly ukrajinské Síly bezpilotních systémů (SBS) dvoupodlažní budovu o rozloze téměř 2 500 metrů čtverečních v okupovaném Snižném v Doněcké oblasti. Nebyla to kasárna ani frontový úkryt. Byl to výcvikově-výrobní komplex 78. motorizovaného pluku speciálního určení „Sever-Achmat“ — místo, kde se současně školili operátoři FPV dronů, kompletovaly bezpilotní prostředky a skladovala munice. Podle oficiálního kanálu velitele SBS Roberta Brovdiho operace s kódovým označením „Sníh Achmata“ zanechala 65 mrtvých kadetů a specialistů. Zahynul i náčelník centra, podplukovník s volacím znakem „Burij“, označovaný za doktora Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd.

Anatomie úderu: 11 ran po stu kilogramech

Operaci provedl 1. samostatný center SBS za koordinace Centra hlubinného ničení a zpravodajců SBU. Šlo o 11 plánovaných úderů prostředky středního dosahu, každý s bojovou hlavicí o hmotnosti 100 kilogramů. Cílem nebyl jediný bod, drony mířily na hlavní budovu komplexu i na přilehlé místo dočasného rozmístění jednotky (TPD).

Mechanismus vysokých ztrát vysvětluje povaha cíle. V jednom objektu se potkávalo hned několik funkcí: výroba a kompletace dronů, sklad bojových hlavic, ubytování personálu a samotný výcvik. V suterénu se navíc nacházela zásoba munice, která podle ukrajinské strany zesílila účinek zásahu sekundárními výbuchy. Agentura Interfax-Ukraine potvrdila rovněž zničení čtyř obrněných vozidel Tigr zaparkovaných v areálu.

Přesný rozpis obětí mezi hlavní budovou a TPD zveřejněn nebyl. Počet raněných se podle Brovdiho ještě upřesňoval přes nemocniční záznamy. Nezávislé třetí ověření čísla 65 v otevřených zdrojích zatím chybí, jde o údaj ukrajinské strany, která nicméně deklaruje videoverifikaci zásahů v interním systému DELTA.

Proč je ztráta bolestnější než pouhé číslo

Šedesát pět mrtvých je na jednu operaci hodně. Ale hlavní rána neleží v počtu. Leží v tom, kdo přesně zahynul.

Ruská reportáž z roku 2023 o vlastní škole BPLA „Achmat“ popisuje, že výcvik operátora FPV dronu trvá několik týdnů a současně jím prochází několik desítek kurzantů. Takový specialista dokáže sám blokovat pohyb obrněné techniky, navádět dělostřelectvo a útočit na zákopy, a právě proto je na frontě prioritním cílem. Každý mrtvý instruktor a každá zlikvidovaná posádka znamenají další cyklus znovuvýcviku, který nelze nahradit prostým doplněním řadové pěchoty.

Brovdi navíc tvrdí, že v okupovaných územích fungovala tři taková výcvikově-výrobní centra. Po zásahu ve Snižném zůstala dvě. Pokud údaj odpovídá realitě, Ukrajina jedním nočním úderem vyřadila třetinu specializované sítě, která ruským jednotkám v Doněcku dodávala dronové kapacity.

Snižne není první, ale je nejkrvavější

Operace „Sníh Achmata“ nezačala ve vzduchoprázdnu. Už 6. května 2026 ukrajinské síly zasáhly výcvikové centrum operátorů UAV v Chrustalném v okupované Luhanské oblasti, počet obětí tehdy zveřejněn nebyl. A v dubnu 2025 ukrajinské letectvo udeřilo na místo výcviku a vypouštění dronů u Ťotkina v Kurské oblasti, kde generální štáb uváděl až dvacet zabitých operátorů.

Ve srovnání s těmito případy Snižne vyčnívá trojnásobně vyšším počtem mrtvých na jediném specializovaném cíli. Vypadá to jako součást širší kampaně, jejímž cílem není jen ničit drony ve vzduchu, ale systematicky podkopávat celý výrobní a výcvikový řetězec, který je produkuje a obsluhuje.

Jak se mohli Rusové nechat překvapit

Koncentrace desítek lidí na jednom místě uprostřed války vypadá jako elementární chyba. Jenže výcvikové centrum ze své podstaty soustřeďuje kadety, instruktory, materiál i techniku, rozptýlit je znamená přestat školit. Ruské vlastní popisy školy Achmat ukazují, že v jednom cyklu se učí „několik desítek“ kurzantů najednou. Logistika výcviku tak vytváří přirozený cíl.

Otázka spíš zní, jak Ukrajina věděla, kdy přesně udeřit. Brovdi mluví o pečlivé přípravě a koordinaci se zpravodajci 1. centra SBS a SBU. Při podobném úderu v Luhanské oblasti ukrajinské zdroje uváděly znalost toho, že uvnitř byli frekventanti plného kurzu, další operátoři i důstojníci velení. To naznačuje dlouhodobé sledování objektů a schopnost načasovat úder na okamžik maximální koncentrace lidí a materiálu. Konkrétní metodu sběru informací veřejné zdroje pochopitelně nepopisují.

Systémová podpora, ne targeting

Přímá role České republiky nebo jiných západních služeb ve výběru cíle ve Snižném veřejně doložená není. Co doložené je: souhrnná bilance české vojenské pomoci Ukrajině za roky 2022–2025 výslovně zahrnuje bezpilotní prostředky, elektronický boj i protivzdušnou obranu. V lednu 2026 si Petr Pavel na Ukrajině prohlédl nejnovější ukrajinské interceptorové drony a námořní bezpilotní systémy. Česká muniční iniciativa pokračuje. Západní a česká podpora vytváří širší technologické a materiální podmínky, v nichž operace jako „Sníh Achmata“ vznikají, ale mezi systémovou pomocí a konkrétním zacílením budovy ve Snižném je zásadní rozdíl.

Moskva kapacitu částečně přesune na zbývající dvě centra. Ale šedesát pět specialistů, jednoho velitele a tisíce metrů čtverečních infrastruktury neobnoví v řádu dnů, a Ukrajina zjevně ví, kde zbylá centra stojí.

Mohlo to Ukrajincům vyjít lépe?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články