Jelikož je ve válce na Ukrajině skoro nemožné zničit letouny ve vzduchu, snaží se o to ukrajinská armáda na zemi – a daří se jí to – v pondělí 09. června 2025 si připsala další úspěch, když udeřila na ruskou leteckou základnu Savasleyka, na níž měla zničit dva letouny, nejspíše MiG-31 a Suchoj Su-30 nebo Su-34. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z informací Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny, ale z incidentu bohužel nebylo zveřejněno video ani fotografie. Rusko každopádně v oblasti vydalo té noci výstrahu kvůli bezpilotním letounům.

Sice staré letouny, ale stále schopné a drahé

O útoku na vojenskou leteckou základnu Savasleyka v oblasti Nižnij Novgorod ležící asi 700 km od ukrajinských hranic, je jenom málo informací. Zajistit ho měly jednotky speciálních operací v koordinaci s dalšími složkami obranných sil, které si vzaly na mušku letouny, jimiž agresor útočí na území Ukrajiny – odpalovat mohou dokonce hypersonické Ch-47M2 Kinžal.

„Írán se nemůže s Izraelem rovnat,“ zhodnotil vysloužilý americký generál, a jmenoval jedinou hrozbu ze strany Íránu

Ty byly zařazeny do provozu teprve v roce 2018, potvrzuje Wikipedie, a jejich deklarovaná rychlost je až Mach 10, takže je pro mnoho systémů protivzdušné obrany obtížné ji zachytit, a těch, které to dokáží, je málo. Armádní Zpravodaj vybral v prosinci 2023 šest systémů, které to umí. Dosah rakety Kinžal je přitom až 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tupolev Tu-22M3, ale ten na záludně Savasleyka není.

Vzhledem k tomuto je zřejmé, že mohly dopadat hluboko na ukrajinské území, a tedy se snadno vyhnout místům s dobrou PVO. V květnu 2023 se však ukázalo, že je produkce Kinžálů velmi nízká, ale Rusko se ji pochopitelně snaží neustále navyšovat. Alespoň eliminace jejich nosičů tak dává smysl, jelikož bez nich jsou letectvu k ničemu a zůstávají nevyužité.

Rusko připravilo 50 000 vojáků, včetně speciálních jednotek a elitních výsadkářů, k letní ofenzivě ze severu

Jaké přesně letouny byly na ruské základně zničeny, není zcela jasné, ale běžně z ní startuje již zmíněný MiG-31, a pak Suchoj Su-30 a Suchoj Su-34. Ukrajinci uvedli, to odnesl jeden z prvních jmenovaných, zatímco druhý se nepodařilo určit, ale má se jednat o jeden z uvedených Suchojů. „Podle předběžných informací byly zasaženy dva kusy nepřátelské letecké techniky (pravděpodobně letouny MiG-31 a Su-30/34),“ uvedl Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

Ve všech případech by šlo o citelnou ztrátu, ačkoliv jsou letouny staré. MiG-31 vstoupil do služby v roce 19831, potvrzuje Wikipedia, a i když je veden jako stíhací záchytný letoun, na dnešní letecké souboje nestačí, takže slouží (aspoň proti Ukrajině) jako bombardér. Totéž platí pro Suchoj Su-34, který je ovšem přímo stíhacím bombardérem – od pohledu zajímavá kombinace, ale Armádní Zpravodaj už roku 2023 hodnotil, že kvůli tomu není dobrý ani v jednom.

Švédsko chce mír, rozhodlo se proto masivně zbrojit – na obranu vydá 5 % HDP. Rusku ukáže, jak je silné a odhodlané

Wikipedia upřesňuje, že vstoupil do služby až v roce 2014, takže jde o de facto moderní letoun. A pokud by to měl odnést Suchoj Su-30 klasifikovaný dle Wikipedie jako víceúčelový letoun, šlo by nejspíše o ztrátu o něco větší, přestože vstoupil do služby v roce 1996. Jeho cena je totiž až 990 milionů korun, zatímco Su-34 stojí 750 milionů Kč, a MiG-31 dokonce 1,2 miliardy korun.