Video: neuvěřitelná kombinace, ukrajinská „home-made Kaťuša“ vznikla z raketometu a obojživelníku BMP-1

Od počátku invaze utrpěly obě strany vysoké ztráty na životech i technice. A nutno podotknout, že ztráta každého vojáka, vozidla i obrněnce bolí více ukrajinskou stranu. Ta se ale velice rychle naučila svou techniku opravovat a také neváhá rozebírat poničené ruské stroje. I poškozená technika je totiž velmi cenná, neboť lze pořád některé její součásti použít. Armádní i civilní technici proto pracují dnem i nocí.

Nová technika na stařičkém BMP-1

Ačkoliv se Ukrajině dostává stálých dodávek zbraní, vojenského a humanitárního materiálu, sází i na vlastní invenci. Ukrajinští technici jsou proslulí svou nápaditostí a nebojí se imprSovizovat. Na svět se tak dostaly různé „home-made“ modifikace vojenské techniky, které by v předválečném období u odborné veřejnosti nejspíše neobstály. Nedávno to byl třeba protitankový robot připomínající traktor, a nyní zase obrněný transportér BMP-1 s netradiční úpravou.

iZdroj fotografie: Uživatel XoravaX / Creative Commons / CC BY-SA

Na záběrech je vidět archaické sovětské bojové vozidlo pěchoty BMP-1 (u nás licenčně vyráběno jako BVP-1) nesoucí odpalovače raket demontované z bojového letounu. Jejich původ není zřejmý, jelikož podobnými systémy disponují například sovětské vrtulníky Mil Mi-8/17, Mil Mi-24 nebo letoun Suchoj Su-25. Je zajímavé, že zobrazený obrněnec je sice BMP-1, avšak s největší pravděpodobností nejde o bojovou verzi, ale spíše o variantu BMP-1KSh. Ta byla v ČR známa jako velitelsko-štábní vozidlo BVP-1KŠM.

Ukrajinská „home-made Kaťuša“ unese až 64 raket

Podobný upgrade má pravděpodobně na svědomí jedna z ukrajinských dílen, která své armádě podala pomocnou ruku. Použité raketomety jsou nejspíše typ UB-32 s ráží 57mm, a i když jsou sovětského původu, probíhá jejich modernizovaná výroba dodnes. Do jednoho odpalovače UB-32 se vejde 32 raket S-5 v různých modifikacích, které jsou nejčastěji používány proti pozemním cílům. To znamená 64 raket na takto upraveném vozidle.

Není však úplně jasné, jak vysoká je přesnost této zbraně. Nelze očekávat, že bude k dispozici nějaký pokročilý zaměřovací systém, takže může být efektivita podobná jako u 60letých raket, s nimiž dnes Rusové trefují vše kromě cílů. Stroj tak slouží spíše k plošnému poškození zasažené oblasti. Odhadovaný dosah vypálené střely je přitom kolem 2 kilometrů, takže by mohl stroj sloužit jako přímá palebná podpora postupující pěchoty.

Plýtvání materiálem, nebo smysluplné využití?

Tyto úpravy ale rozdělují veřejnost na dva tábory. Jeden tvrdí, že se jedná o trestuhodné plýtvání časem a vojenským materiálem, druhý zase podobnou konstrukci oceňuje jako důkaz výborného využití všech dostupných zdrojů. Autor se osobně kloní spíše k druhé straně. Navíc tyto úpravy nejsou ničím novým a podobná technika byla použita v celé řadě jiných konfliktů. Za připomenutí stojí třeba raketomet T34 Calliope, který zdobil věže amerických Shermanů během druhé světové války. Ta má (společně s první světovou válkou) ostatně s ukrajinským konfliktem celou řadu paralel.