Ruský raketomet, který dokáže zaminovat rozsáhlou oblast, existuje pouze v několika málo kusech. Na frontu byl nejspíše poslán na podzim, dosloužil velmi rychle.
Během bitev na území často rovinaté Ukrajiny hrají významnou úlohu protitankové nebo protipěchotní miny. Ty dokáží velmi účinně zabránit útoku protivníka, případně ho někde zablokovat, a navíc mají minová pole neblahý vliv na morálku jednotek. Zbraně používají obě strany a umí je pokládat i na dlouhé vzdálenosti, třeba za pomoci velmi rozšířených raketometů BM-21 Grad. Rusko má však ve výzbroji speciální raketomet ISDM Zemledeliye určený jenom k takovému pokládání min; a podle všeho se ho Ukrajincům zatím podařilo zničit jenom jednou.
Sověti je používali už v Afghánistánu
Nasazení min ve válečných konfliktech je stará strategie, jejich předchůdci se přitom objevili už v polovině 19. století. Dlouhou dobu ale pokládali miny vojáci, jejich rozmisťování na dálku je praxe převážně z druhé poloviny 20. století. Sovětský svaz například tuto taktiku používal v Afghánistánu, kdy za pomoci raketometů zaminoval prostor, v němž operovali povstalci, a až poté na něj zaútočil. Mudžahedíni potom měli pouze dvě možnosti: buď se utkat se sovětskými vojáky, anebo se pokusit uniknout přes minová pole.
Některé ruské raketomety a dělostřelectvo už umělo klást miny poměrně dlouho, přesto ale nechala armáda vyvinout speciální raketomet Zemledeliye jenom pro tuto úlohu. Podle dostupných údajů byl do výzbroje zařazen pravděpodobně v roce 2020 a existuje pouze v několika kusech. Jde o raketomet ráže 122 milimetrů, ale zcela jiné konstrukce než třeba proslulý BM-21 Grad, který dokáže vytvořit „krupobití“ na enormní ploše. Tvoří ho dvojice odpalovačů, každý s 25 tubusy, na korbě nákladního automobilu KamAZ-6560 8×8 s pancéřovanou kabinou.
Na Ukrajině se údajně poprvé objevil již v březnu 2022, kdy měla dvojce vozidel pokládat miny v oblasti Charkova. Opravdu potvrzené nasazení raketometu však pochází až z 11. prosince 2022. Na začátku března 2023 se pak objevilo video ukrajinské strany, na němž bylo patrné zničení raketometu Zemledeliye spolu s protiletadlovým kompletem Tor-M1 za pomoci granátů shazovaných z dronu; podobný systém mimochodem zničila i chytrá evropská protitanková munice jediným zásahem.
Miny z raketometu se po nějaké době samy zničí
Z dostupných údajů jsou do raketometu nabíjeny střely obsahující protitankové nebo protipěchotní miny POM-3 Medallion, které ruští vojáci také schovávají do dětských hraček a potravin. Rakety mají dosah od 5 do 15 kilometrů a nad zadaným cílem se rozpadnou na jednotlivé miny, jimiž je následně oblast pokryta. Výhodou je, že mají tyto miny autodestrukční systém, takže se samy – dle nastavení – v rozmezí 8 až 24 hodin zničí. Nezanechávají tak za sebou zaminovaný prostor nebezpečný ještě mnoho let po konci válečného konfliktu.
Systémy rozmisťování min na dálku má nejen Rusko, ale i Ukrajina, protože disponuje jak staršími typy sovětských raketometů, ale i dělostřeleckou municí ráže 155 milimetrů do Západních houfnic. Tu údajně Ukrajinci velmi dobře nasadili v únorových střetech u Vuhledaru a s její pomocí zničili mnoho kusů ruské obrněné techniky. I tato munice má, stejně jako ruská, sebedestrukční mechanismus. Území tak nemusí následně čistit pyrotechnici ani speciálně upravené traktory na ničení min.