NÁZOR/FOTO: Obrana proti dronům je aktuální úkol, s nímž se musí vypořádat všechny armády. Češi a Slováci se proto dohodli, že budou získávat zkušenosti společně.
Česká a slovenská armáda spolu spolu tradičně spolupracují, což je vzhledem k blízkému vztahu a podobným jazykům i historii dost pochopitelné. Jednou z oblastí, v níž se snaží vojáci obou zemí společně trénovat, je přitom boj proti různým dronům. Česká (a nejspíše i slovenská) armáda má v této oblasti co dohánět. Na cvičení zvaném Tobruq Arrows 2023 v Doupovských horách využili vojáci pro tento úkol dostupné zbraně a vyzkoušeli i naprostou novinku v podobě obrněného transportéru Pandur. Zkoušeli přitom i taktizovat.
Češi vsadili na RBS-70, Slováci na 9K38 Igla
Všemožné bezpilotní letouny jsou aktuální hrozbou pro všechny armády světa. Jak moc, to skvěle předvádí válka na Ukrajině. Co proti nim zmohou se snažili zjistit vojáci 252. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic, a rovněž jednotky z protiletadlové raketové brigády ze slovenské Nitry. Češi si k tomu přivezli své komplety RBS-70 či jejich vylepšenou variantu NG, slovenští kolegové pak starší systémy 9K38 Igla, ale snažili se využít i jiných zbraní a taktiky.
České ministerstvo obrany ve své tiskové zprávě uvedlo, že Češi stříleli ze svých RBS-70 (protiletadlový raketový systém velmi krátkého dosahu) na vlečný rukáv i tažený bezpilotní prostředek. Původem švédská zbraň je naváděná za pomoci laserového paprsku, takže je odolná proti rušení, ale vyžaduje velmi dobře vycvičenou obsluhu. Dosah jejích střel je přitom až 9 km.
Oproti tomu slovenskými vojáky užívaný systém 9K38 Igla (sovětský z ramene odpalovaný přenosný protiletadlový raketový komplet) je lehčí a má střely s dosahem až 6 km. Jeho navádění je potom infračervené, což znamená, že detekuje teplo, a proto slovenští vojáci pálili na speciální zářič. Jaký typ dronů ale cíle představovaly, není přesně známo.
Protiletadlové týmy vysadily vrtulníky
Velice zajímavá byla také ale i taktika, jakou protiletadlovci z obou zemí v boji zvolili. K dispozici měli transportní vrtulníky – české letectvo poskytlo Mil Mi-171š, a ze Slovenska přiletěl Sikorsky UH-60 Black Hawk. Protiletadlové týmy je využily k tomu, aby je vysadily na místě jejich působení – cílem bylo natrénovat dovednost dostat protiletadlový tým co nejrychleji do ohrožené oblasti, aby mohl zasahovat tam, kde ho je právě třeba.
Zajímavou novinkou byl pak při cvičení obrněný transportér Pandur II české armády, s nímž přijeli vojáci ze Žatce. Poprvé v historii si vyzkoušeli, jakým způsobem lze k protivzdušné obraně využít dělo transportéru Mk44 Bushmaster II ráže 30 milimetrů – pálili z něj na meteorologický balón simulující vrtulník ve visu, ale také na simulátor bezpilotního letounu. Kanon Bushmaster II je k tomuto někdy používán, největším problémem je ale zaměření cíle, protože zbraň transportéru není k něčemu podobnému primárně určena.