Zraky lidstva se v poslední době upírají k vesmíru stále více. Třeba Spojené státy americké, i když i další země jako Čína nebo Indie, se soustředí na návrat na Měsíc s lidskou posádkou (indická sonda sice nedávno na Měsíc dosedla, ale bez lidí, a pouze tam vysadila průzkumné vozítko), a hlavně pak pošilhávají po Marsu a nejspíše i dalších planetách (o to se mj. snaží i společnost Space X). Jedním z problémů těchto cest je ale rychlost vesmírných lodí a (ne)dostatek energie, což by znamenalo pro budoucí astronauty měsíce (a možná i roky) strávené ve vesmíru. Řešením problému by se však mohla stát jaderná energie.

Loď DRACO dostane jaderný pohon

Myšlenka pohonu „létajících strojů“ na bázi jaderné energie není nová, v minulosti byla například testována letadla s jaderným pohonem, od nichž nakonec mocnosti upustily, neboť při pádu hrozilo zamoření oblasti. V případě vesmírných lodí se pak teoretizuje o možnosti pohonu za pomoci řízených jaderných výbuchů – asi nejblíže má k realizaci projekt společnosti Lockheed Martin, jehož výsledkem má být vesmírná loď DRACO s jaderným pohonem.

„Evropský nebeský štít“ by mohl zajišťovat protivzdušnou obranu téměř celé Evropě, zachytit by dokázal i hypersonické zbraně

Dostala na ni kontrakt od Agentury pro obranné pokročilé výzkumné projekty DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) spadající pod americké ministerstvo obrany. Společnost v tiskové zprávě tvrdí, že půjde nejenom o průzkum vesmíru, ale také o národní obranu. Již dříve se přitom Amerika nechala slyšet, že chce zbudovat jakousi celoplanetární obrannou síť satelitů, díky níž by dohlédla de facto kamkoliv, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali.

iZdroj fotografie: ESA / Creative Commons / CC BY-SA

V současné době mají vesmírná plavidla pohon chemický. Motory jaderného tepelného pohonu by přitom měly nabízet podobný tah, ale s dvakrát až pětkrát vyšší účinností. V praxi by to znamenalo mnohem vyšší rychlost a úsporu paliva. „Tyto výkonnější a účinnější jaderné tepelné pohonné systémy mohou zajistit rychlejší přepravu mezi cíli. Zkrácení doby přepravy je zásadní pro lidské mise na Mars, aby se omezilo vystavení posádky radiaci,“ vysvětlil přednosti Kirk Shireman z Lockheed Martin.

Jaderná reakce má zahřát vodík

Motor budoucí jaderné lodi DRACO by měl fungovat tak, že teplo z jaderné reakce poslouží k rychlému zahřátí vodíkové pohonné látky na velmi vysokou teplotu, a ta bude následně vehnána do trysky, čímž vytvoří tlak. Reaktor by měl pak využívat speciální vysoce analyzovaný nízko-obohacený uran označovaný zkratkou HALEU. Plány také počítají s tím, že by byl reaktor spuštěn až v okamžiku, kdy by loď byla v dostatečné vzdálenosti od Země.

Vize americké armády je globální a neuvěřitelná: chránit chce celou planetu, technologie vybavit umělou inteligencí a přepsat pravidla

Není to ale jediná jaderná technologie, jejímž cílem je otevřít vesmír – další je program nazývaný JETSON, jak uvedl Defence-Blog. Jde o vývoj speciálního jaderného reaktoru pro výrobu elektrické energie, a to nejen na lodích, ale nejspíše hlavně v různých sondách. Ty dnes využívají především energie ze solárních článků, ale její množství je omezené a neumožňuje mise ve slunečním stínu. Výkonný reaktor by problém řešil, a navíc by umožnil nést mnohem více energeticky náročných přístroj, a také by mohl pomoci s pohonem sond.

Vůbec poprvé by měla být vesmírná loď s jaderným pohonem otestována už v roce 2027 (tedy za 4 roky), a k pilotovanému letu, potažmo k vyslání lidské posádky, by potom mělo dojít začátkem 30. let 21. století, jak upřesňuje plány LockheedMartin.