Vrtulníky Mil Mi-24/35 jsou ve výzbroji desítek států, které potřebují náhradní díly i servis – jenomže ani jedno jim evidentně Rusko nedokáže zajistit.
Sovětské (dnes už ruské) bitevní vrtulníky Mil Mi-24, případně Mi-35, jak bývá označována exportní verze, byly nebo stále jsou ve výzbroji desítek letectev po celém světě. Sice už dnes nepatří k nejmodernějším a třeba české letectvo je nahrazuje americkými Bell AH-1Z Viper, ale i přesto zůstávají poměrně silné a hojně používané. Jenomže se u nich mohou projevovat dopady probíhající války na Ukrajině, což je pro mnohé uživatele veliký problém. Třeba jako pro nigerijské letectvo, jemuž spadl vrtulník i s celou posádkou, informoval MilIn.
Když chybí díly, je to velký problém
Údržba složité bojové techniky, jakou jsou i helikoptéry Mil Mi-35 (jistě, dnes jsou i složitější), je náročná, a pokud má fungovat správně, vyžaduje předepsané opravy a revize. Ty mají být přitom prováděny za použití certifikovaných dílů, neboť jsou zárukou minimalizace rizika nějaké závady. Je ovšem otázkou, zda je takových dílů dostatek, neboť jsou většinou vyráběny v Rusku, které je aktuálně nevyváží, případně jenom velmi omezeně, neboť je samo potřebuje.
Nedostatek náhradních dílů byl mimochodem i jedním z důvodů, proč vyřadilo vrtulníky Mil Mi-35 Česko, i když se jednalo také o politiku a jejich stáří. O jak vážný problém se může jednat přitom ukázala třeba havárie vrtulníku Mi-35P v Nigérii, o níž informovalo BBC. I když nejsou přesné důvody pádu známy a naštěstí nikdo nezahynul, utvrzuje mě to v přesvědčení, že ruský zbrojní průmysl v současnosti prioritně plní požadavky vlastní armády spojené s válkou na Ukrajině, a pro zahraniční odběratele tak není náhradních dílů dostatek.
A to dokonce ani pro ty, kteří patří dlouhodobě k věrným spojencům Ruské federace, což pro ni může v budoucnu znamenat obrovský problém a ztrátu zákazníků, o něž už přichází třeba na Blízkém východě. Na druhou stranu nelze přesně posoudit, jestli se nigerijské letectvo stará o vrtulníky dle předpisů a má dostatečně vycvičené piloty. Mohlo se totiž eventuálně jednat také o lidskou chybu, ačkoliv je všeobecně známo, že mnohé sovětské letouny nepatří mezi nejspolehlivější – sice šlo o stíhačku MiG-31, ale té začal hořet motor při rutinním letu.
Mi-35 je i dnes hodně silný a odolný
V mnoha evropských zemích tyto sovětské vrtulníky stále létají, ale stále častěji jsou nahrazovány modernějšími – hodně americkými, ale v budoucnu se možná objeví na scéně také italský AW249 Fenice, což by mohl být konkurent pro Bell AH-1Z Viper. Jenomže pro africké státy není jednoduché se se na nové typy přeorientovat, a navíc je pro ně Mil Mi-35 vhodný. Unese totiž i velmi těžkou výzbroj, dle Airforce-Technology je to až 80 neřízených raket S-8 ráže 80 mm nebo 20krát S-13 ráže 122 mm. K dispozici má ale i dělo ráže 23 mm nebo řízené protitankové střely.
S tuto výzbrojí jsou helikoptéry vhodné pro boj s islámskými radikály, s nimiž se africké státy Sahelu a jeho okolí potýkají. Vrtulník Mi-35 přitom není jenom bitevní, ale zároveň i transportní, a lze ho tak označit za létající BVP. V případě potřeby může vysadit oddíl až 8 vojáků a v útoku na nepřítele s nimi úzce spolupracovat. Je také velmi silně pancéřovaný a poškodit ho obyčejnými ručními zbraněmi je téměř nemožné. Účinné jsou proti němu sice střely moderních systémů MANPADS, ale ty mají islámští rebelové jen ve výjimečných případech.
Jak si myslíte, že se Rusko aktuálně staví k dodávkám dílů na Mil Mi-35 do zahraničí?

