Vojenská pomoc Ukrajině napadené Ruskem má mnoho podob, zdaleka se nejedná jenom o dodávky zbraní, munice a dalšího vybavení. Jednou z nejpřínosnějších je výcvik ukrajinských jednotek, který z bezpečnostních i logistických důvodů probíhá mimo území Ukrajiny. Podílí se na něm přitom i česká armáda, a to výcvikem přímo v ČR, případně ve výcvikových střediscích v Polsku. Ukrajinské vojáky může naučit mnoha dovednostem, zejména pak boj v zákopech, který probíhal již letos na Libavé ve speciálním komplexu, a je pro válku na Ukrajině typický.

Češi a Ukrajinci mají podobný mix výzbroje

Výhodu české armády je, že si musela projít přechodem ze sovětských standardů na západní, takže byla a částečně pořád je ve stejné situaci, s jakou se potýká armáda ukrajinská. Ta začala s přecvičováním již po první ruské invazi v roce 2014 a stále v něm pokračuje – hlavně u mobilizovaných záložníků. Výzbroj a vybavení ukrajinských ozbrojených sil je navíc dnes mixem staré sovětské techniky a různého západního vybavení od staršího až po supermoderní, což je často i stav AČR. To vše je přitom třeba skloubit pro hladké fungování.

Rusko chce dobývat Ukrajinu až do roku 2026, přípustné ztráty stanovilo na 100 000 vojáků ročně

Čeští instruktoři mohou předat ukrajinským vojákům mnoho dovedností, např. v tom, jakým způsobem nejlépe dobývat zákopy, o čemž jsme již na ArmádnímZpravodaji psali. Zákopový boj je na Ukrajině standard od doby, co se válka změnila v opotřebovávací, tedy hned několik měsíců po jejím rozpoutání, kdy Rusko pochopilo, že Kyjev zabrat nezvládne. Výcvik zákopového boje přitom vyžaduje určité postupy a koordinaci jednotek, a probíhá v mnoha oblastech od velení, přes spojení, zdravotnický výcvik a specializace (např. odstřelovači).

Českými cvičáky prošlo 3 500 Ukrajinců

Ačkoli patří česká armáda v NATO k těm menším, tak té ukrajinské významně pomohla. V roce 2023 jí totiž vycvičila 3 500 vojáků v Česku, a dalších 500 v sousedním Polsku, uvedl Milin. A spolupráce bude pokračovat i v roce 2024, což již schválila i Poslanecká sněmovna ČR. Měla by mít podobnou podobu a rozsah jako v roce 2023, a zajímavé je, že se do výcviku Ukrajinců v Česku zapojí i instruktoři z některých spřátelených zahraničních armád.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Výcvik jednotek spojenci je pro Ukrajinu velice důležitý, sama totiž takové úrovně nedosáhne a ani pro to nemá zázemí, ačkoliv je nutné vnímat, že není spasitelný. Svědčí o tom i počty „žlutomodrých“ vojáků, kteří prošli českými kurzy – v počtu, v jakém trénink probíhá, se naučí spolupráci pouze v rámci menších jednotek, ale už ne v rámci velkých útvarů, tedy třeba na úrovni brigád. Na druhou stranu jsme na ArmádnímZpravodaji již před nějakou dobou upozorňovali, že konkrétně na Ukrajině vyhrávají válku spíše malá úderná komanda.

F-16 může situaci na frontě změnit, ale výhru Ukrajině nezajistí. Stát bude proti početnému a silnějšímu ruskému letectvu

V nějakém větším rozsahu, potažmo začlenit i takto vycvičené jednotky, si pak musí Ukrajina zajistit sama. Nemusí to však být úplně snadné, neboť právě nedostatek zkušeností v koordinaci větších útvarů mohl stát i za nepříliš vydařenou ukrajinskou letní ofenzivou. Je ale jasné, že se z ní Ukrajinci v mnohém poučili, a spojenci vycvičené jednotky ještě doškolí.