Možná největší hrozbou jsou dnes pro tanky a další obrněná vozidla na bojišti sebevražedné drony. Žádná 100% obrana proti nim neexistuje, a ač mohou některá opatření jejich účinnost omezit, nedokáží útokům zcela zamezit. Zbraní za cenu desítek tisíc korun lze přitom zničit i tu nejodolnější techniku v podobě tanků, jejichž cena se pohybuje v řádech desítek milionů korun. Jejich osádku neochrání pancíř, a často ani různé zábrany, jak dokazuje video níže pořízené u vesnice Krynky v Chersonské oblasti a zveřejněné portálem MilIn,

Operátoři dronů míří na nechráněná místa

Ačkoliv existují vojenské sebevražedné drony, jsou drahé, takže místo nich bývají využívány obyčejné FPV drony, ale s namontovanou protipancéřovou hlavicí nebo granátem. Často stačí i stará hlavice třeba z RPG-7. Ta je podle typu schopná prorazit pancíř o síle 260 až 750 milimetrů RHAe, uvádí MilitaryToday, i když většinou je to kolem 400 až 500 milimetrů. To sice nestačí na čelní pancíř moderních tanků, ale pokud operátor útočí na střechu či zadní část, většinou dovnitř prorazí – nemluvě o slaběji chráněných BVP a transportérech.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Na videu pod tímto článkem je například vidět jeden takový útok na ruský tank T-72B3. Operátor dronu se podle záběrů trefil do jho zadní části a vyhnul se tak protidronové střeše na věži. Následoval výbuch a tank se doslova změnil v planoucí kouli; exploze navíc asi poškodila i obrněné vozidlo v jeho blízkosti. MilIn k tomu uvedl, že byla příčinou výbuchu exploze munice, neboť samotná hlavice dronu takovou silou vybuchnout nemůže. Explodující munice v automatickém nabíječi je přitom známou slabinou sovětských a ruských tanků.

Reaktivní pancíř zdaleka není všude

Tank T-72B3 je modernizací tanku T-72, ale ne tou nejnovější; do výzbroje ruské armády se dostal v roce 2013. Má nový motor, řízení palby nebo zaměřovač, uvádí MilitaryToday, a jeho ochrana je zvýšena reaktivním pancířem Kontakt-5. Ten samozřejmě dokáže výrazně eliminovat účinek kumulativní hlavice, ale nejčastěji je umístěn v přední části a na věži, a nemůže pokrývat celou plochu tanku. Operátoři dronů se přitom umí chráněným místům vyhnout.

Ani nové klece na tancích T-90M a T-72B3M ruskou armádu nespasí, v praxi jsou k ničemu a brání posádce

A stejně tak si umí poradit s protidronovými zástěnami v podobě různých střech nebo klecí, které Rusové montují na obrněnce často. Ty sice částečně proti útokům chrání, ale nemohou pokrývat celé vozidlo, protože by to omezilo jeho mobilitu, případně znesnadnilo používání zbraní. Navíc také zvětšují jeho siluetu a je tak snazší ho spatřit. Možností je však i instalace nějakých zařízení pro rušení signálu dronů – těch ale není tolik a jejich použití je omezené. Výrobci dronů se tomu na druhou stranu snaží bránit, a rušičky mohou omezovat i vlastní drony.