Indie se jakožto tradiční odběratel ruských zbraní obrátila na Moskvu před několika lety s tím, že hledá moderní systém protivzdušné obrany dlouhého dosahu. Nakonec zvolila S-400, v té době prezentovaný jako nejlepší svého druhu na světě. Poslední objednanou baterii by měla dostat v roce 2025, a existuje veliká pravděpodobnost, že bude poslední, jelikož už by nemusela mít o systémy protivzdušné obrany, ale ani další ruské zbraně, zájem.

I přes problémy má Rusko S-400 dodat

Ruské dodávky 6 baterií S-400 měly původně skončit v roce 2024, ale protáhnou se do roku 2025, uvádí ArmyRecognition. V současné situaci je však i toto docela podivuhodné, uplatnění by totiž měly doma – ale podle mě to svědčí o tom, nakolik je indický trh pro Moskvu důležitý. Na druhou stranu nemusí ani toto gesto stačit, jelikož Indie už pravděpodobně další systémy PVO odebírat nebude. V posledních letech totiž dává přednost větší diverzifikaci dodavatelů, a co je hlavní, chce co nejvíce zbraní vyrábět doma.

First set of S400 Air defense battery arrives in India.
Understand ‚Darr ka mahaul hai‘ in Paxtan Air Force. pic.twitter.com/9o6w8FIFdE

— Manoj Rawat🇮🇳 (@SeaSkipper) December 20, 2021

Indie by ráda měla vlastní systém se schopnostmi S-400, a EurAsianTimes uvádí, že by měl být řešením projekt nazývaný Kusha. Jeho střely by měly mít dosah až 400 km, což je hezké, ale v tuto chvíli zdaleka není hotový a může ještě řadu let trvat, než bude funkční. Indie má však možnost obrátit se i na jiné dodavatele – pokud by nechtěla Ameriku, může to být Francie nebo Jižní Korea. Důvodem mohou být nejen problémy s opožděnými dodávkami, ale i skutečnost, že se během testování S-400 ukázalo, že je funkční jen z 80 procent.

Indickému rivalovi by mohla pomoci Čína

Baterie indického systému S-400 mají být určeny hlavně k ochraně vzdušného prostoru u hranice s Pákistánem. Wikipedia uvádí, že střely 40N60, které si Indie také pořizuje, mají mít dosah až 380 kilometrů, přičemž Rusko deklaruje, že S-400 dokáže likvidovat letouny, vrtulníky a řízené střely, a dokonce by se měl vypořádat i s balistickými raketami kratšího doletu – je však otázkou, s jakou úspěšností. Na Indii totiž míří podobné rakety schopné nést i jadernou z Pákistánu, ačkoliv je tomu samozřejmě pro vyrovnání sil i naopak.

Do Moskvy už nic nepronikne, „vytunila“ svou protivzdušnou obranu: systémy Pancir-S1 na střechách budov, S-300, S-400 i S-500 poblíž

Systém protivzdušné obrany, ať jde o S-400 nebo nějaký jiný – třeba budoucí indický – by nicméně mohl narušit rovnováhu sil mezi oběma jadernými velmocemi. Na druhou stranu Pákistán úzce spolupracuje s Čínou, od níž v posledních letech odebírá řadu zbraní, např. vyspělé letouny JF-17. Lze si tak představit, že by mohl vyspělé systémy PVO získat právě od ní – třeba HQ-9, což je vlastně čínský ekvivalent S-400 vyvinutý na základě S-300.