Zelenskyj hrozí útokem na Bělorusko, ale může si pod sebou podřezat větev. Ruské rakety by doletěly do Kyjeva za minuty

Večer 20. června 2026 se Volodymyr Zelenskyj postavil před kameru a vyslovil něco, co dosud žádný ukrajinský prezident neřekl nahlas: pokud Bělorusko do týdne neodstraní čtyři konkrétní zařízení ve své Gomelské a Brestské oblasti, Ukrajina je zlikviduje sama. Podle oficiálního projevu jde o retranslátory, které přeposílají řídicí signál ruským útočným dronům a umožňují jim zasahovat Žytomyrskou, Rivnenskou a Volyňskou oblast, tedy regiony, které dosud fungovaly jako relativně bezpečný týl. Jenže každý úder na cizím území má svou cenu. A ta může být v tomto případě vyšší, než se na první pohled zdá.

Co retranslátory dělají a proč na nich záleží

Retranslátory fungují jako prodloužená ruka operátora dronu. Signál z ruského řídicího stanoviště doletí na věž v Bělorusku, ta ho přepošle dál a dron díky tomu dokáže operovat o desítky kilometrů hlouběji na ukrajinském území, než by zvládl sám. Podle technické analýzy serveru Zerkalo může jediný retranslátorový bod posunout dosah řídicího signálu o 30 až 50 kilometrů.

Zelenskyj v rozhovoru pro TSN 21. června upřesnil, že neveřejná varování Minsku běžela měsíce. Veřejné ultimátum přišlo teprve poté, co nepřišla žádná reakce. Už v únoru 2026, v rozhovoru pro Zerkalo, naznačil, že některé retranslátory přestaly fungovat, zda je vyřadila Ukrajina, nebo je Bělorusko samo odpojilo, neřekl. Teď mluví o čtyřech stále aktivních kusech a o tom, že „buď oni, nebo my“.

Geometrie hrozby: proč jde hlavně o Gomel, ne o Brest

Stojí za tím prostá aritmetika.

Přímá vzdálenost z Gomelu do Kyjeva činí přibližně 224 kilometrů. Z města Jelsk na jihu Gomelské oblasti je to jen 182 kilometrů. Balistická střela Iskander-M, kterou Rusko v Bělorusku prokazatelně má (Lukašenko ji v květnu 2026 osobně navštívil během společných jaderných cvičení), letí rychlostí kolem šesti- až sedminásobku rychlosti zvuku. Náš přepočet z parametrů, které uvádí IISS, dává pro osu Jelsk–Kyjev čistý čas letu v řádu desítek sekund až nízké jednotky minut.

Pro srovnání: Brest leží od Kyjeva 509 kilometrů vzdušnou čarou, tedy na samé hranici nominálního dosahu Iskanderu. Pro hlavní město je proto klíčová gomelská osa, ne brestská. Varovné okno pro protivzdušnou obranu by se při startu z jižního Gomelska smrsklo na minimum; detekce, klasifikace, rozhodnutí o odpalu, to vše musí proběhnout v čase, na který dnešní systémy nejsou dimenzované.

Podřezaná větev: co Ukrajina riskuje

Zásah proti retranslátorům na běloruském území by byl vojensky omezený, čtyři cíle, pravděpodobně na běžných telekomunikačních věžích. Politicky by ale mohl spustit dominový efekt.

Bělorusko dosud balancovalo v šedé zóně. Minsk Rusku své území v únoru 2022 poskytl pro pozemní nástup na Kyjev, jak konstatovala i Rada EU, ale od té doby se snažil vyhnout přímému zapojení vlastní armády. Retranslátory, společná cvičení, rozmístění Orešniku, to vše je podpora, ale stále pod prahem otevřené kobelligerence.

Ukrajinský úder na běloruské území by tento práh mohl překročit za Minsk. Moskva i Lukašenko by získali politický argument pro otevřenější využití běloruského prostoru: kratší trasy pro drony, volnější průlet balistických střel, případně předsunuté odpalovací pozice. Podle analýzy Carnegie Endowment z června 2026 sice chybí viditelné přípravy pro opakování velké pozemní invaze ze severu (žádné masové přesuny desítek tisíc vojáků a techniky), ale pro vzdušnou eskalaci stačí mnohem menší práh. A právě to je podle nás největší riziko: ne „druhá fronta zítra ráno“, ale ztráta dosavadní šedé zóny, ve které Bělorusko pomáhá, ale ještě ne naplno.

Rok 2026 není rok 2022

Situace na severní hranici se od února 2022 zásadně změnila. Hranice je zaminovaná a opevněná, moment překvapení neexistuje a Kyjev podle Reuters aktivně posiluje severní obranu. Ukrajinská armáda počítá minimálně s pěti scénáři rozšíření války ze severu.

Změnila se ale i ruská výzbroj. Zelenskyj v únoru 2026 sám řekl, že před válkou retranslátory tohoto typu neexistovaly a Orešnik v Bělorusku nebyl. Produkce klouzavých pum UMPK vzrostla z odhadovaných 40 tisíc kusů v roce 2024 na očekávaných 70 tisíc v roce 2025. Dnešní hrozba ze severu není o tankové koloně na dálnici, je o dronech, balistice a infrastruktuře, která zkracuje reakční čas na minimum.

Pro civilisty v severní a západní Ukrajině to znamená víc poplachů, kratší čas na ukrytí a tlak na energetiku i železnici v regionech, které dosud působily jako hlubší týl. Už v květnu 2026 Reuters popsal útok, při němž ruské drony letěly pouhých 5 až 10 kilometrů od běloruské hranice, aby přetížily ukrajinskou protivzdušnou obranu a pronikly do západních oblastí.

Co stojí v sázce pro Evropu

Rozšíření konfliktu na běloruské území by zvýšilo napětí i pro Polsko a pobaltské státy, ne nutně přímým útokem, ale vyšší vojenskou pohotovostí, dalšími ruskými prvky v Bělorusku a rizikem incidentů. Evropská rada ve svých červnových závěrech výslovně zmiňuje pokračující běloruskou podporu ruské agrese a mluví o dlouhodobé bezpečnostní hrozbě. Pro případné mírové rozhovory, které sleduje i česká diplomacie, by rozšíření konfliktu spíš zatvrdilo pozice obou stran než urychlilo kompromis.

Zelenského ultimátum vyprší zhruba na přelomu června a července. Čtyři retranslátory na běloruských věžích stojí za to, aby zmizely. Otázka je, jestli cena za jejich odstranění nebude vyšší než škoda, kterou způsobují.