Afghánští povstalci vedení exgenerálem udeřili z Pákistánu na Tálibán. Odzbrojili ho a stáhli se, než dorazily posily

Poprvé od pádu afghánské republiky v srpnu 2021 ztratil Tálibán, byť jen na necelý den, kontrolu nad celým okresním centrem. Stalo se to 17. července v Jaftal-e Sufla, odlehlém okresu na severu provincie Badachšán. O týden později, 24. července, propukly boje v sousedním Zebaku, tentokrát podle tálibánské verze s útočníky, kteří překročili hranici z pákistánského Čitrálu. Za oběma akcemi stojí Afghanistan Freedom Front, organizace vedená generálem Mohammadem Jasínem Ziou, posledním náčelníkem generálního štábu afghánských ozbrojených sil a úřadujícím ministrem obrany v posledních měsících republiky. Nejde o náhodné přepadení. Jde o signál, že Tálibán v horském pohraničí ztrácí monopol na iniciativu.

Kdo je Afghanistan Freedom Front a kdo ji vede

Afghanistan Freedom Front (AFF) vznikla 11. března 2022 jako ozbrojená i politická protitálibánská fronta. Podle zprávy amerického generálního inspektora pro Afghánistán (SIGAR) ji tvoří převážně bývalí velitelé a důstojníci někdejších afghánských bezpečnostních sil. Vedení čítá zhruba padesát osob, jak v rozhovoru pro Long War Journal uvedl mluvčí skupiny Dáúd Nadží.

Generál Zia není exilový politik od psacího stolu. Prošel celou kariérou v afghánské armádě, velel operacím proti Tálibánu i Islámskému státu a v srpnu 2021 byl jedním z posledních vysokých činitelů, kteří se pokoušeli koordinovat obranu Kábulu. AFF pod jeho vedením postupně rozšířila dosah útoků do deseti provincií, přičemž dřívější akce měly podobu krátkých přepadů: raketová palba na kontrolní stanoviště, kulometné přestřelky u okresních policejních velitelství trvající desítky minut. Červencové operace v Badachšánu ale představují kvalitativní posun.

Jaftal-e Sufla: první známá ztráta okresu od roku 2021

17. července vnikli ozbrojenci do okresního centra Jaftal-e Sufla. Podle místních zdrojů citovaných Afghanistan International obsadili budovu okresní správy, policejní velitelství a objekt tálibánské rozvědky. Odnesli zbraně, vojenské vybavení a vládní vozidla. Prakticky odzbrojili celou místní posádku.

Tálibán pád okresu potvrdil. Amu TV ho označila za „první známou dočasnou ztrátu okresu“ od převzetí moci v roce 2021. Formulace je důležitá: bez kompletního nezávislého katalogu všech lokálních incidentů za pět let nelze říct „absolutně první“, ale jde o první široce zdokumentovaný případ.

Útočníci se stáhli ještě téhož dne, respektive v noci na 18. července, kdy do Jaftal-e Sufla dorazily tálibánské posily z provinčního centra Fajzábádu. Nešlo o ústup v panice. Profil AFF, jak ho popisuje SIGAR, nepočítá s držením pevných územních bašt. Počítá s rozptýlenými údery, způsobením ztrát a odchodem dřív, než protivník stihne reagovat plnou silou. Klasický gerilový rajd.

Zebak: boj o průsmyk a spor o pákistánskou stopu

O týden později, 24. července, propukly boje v okresu Zebak, který leží přímo na afghánsko-pákistánské hranici. Tálibán tvrdí, že útočníci vstoupili z pákistánského Čitrálu trasou přes průsmyk Šáh Salím směrem na vesnici Topchána. AFF v otevřených zdrojích přesný bod přechodu nepotvrdila ani nevyvrátila.

Tálibánské tvrzení o pákistánské trase je třeba brát jako to, čím je: narativ jedné strany konfliktu. Slouží Tálibánu k tomu, aby odpor prezentoval jako přeshraniční sabotáž, nikoli jako domácí povstání. Veřejný důkaz o vědomé účasti pákistánského státu se nepodařilo dohledat. Existuje ovšem širší kontext: Rada EU už 28. února 2026 varovala před eskalací mezi Afghánistánem a Pákistánem s možnými vážnými regionálními dopady. Badachšán je přesně ten typ pohraničního pásma, kde se napětí mezi oběma zeměmi může zhmotnit.

V Zebaku se ukázala i druhá strana rovnice, tálibánská reakční schopnost. Podle dostupných zpráv Tálibán nasadil už první den vrtulníky, komanda a pozemní posily. AFF tvrdí, že sestřelila dva drony a znemožnila vrtulníkové vysazení posil. Tálibán naopak uvádí pět mrtvých útočníků. AFF hovoří o nejméně 21 mrtvých a 37 zraněných tálibáncích a jednom vlastním padlém. Nezávislé ověření ztrát se zatím nepodařilo dohledat; obě strany zveřejňují hlavně protivníkovy ztráty, což je v asymetrickém konfliktu pravidlo, ne výjimka.

Proč zrovna Badachšán

Volba provincie není náhodná. Badachšán je horské pohraničí s dlouhou historií protivládního odporu, těžko přístupným terénem a relativně řídkou tálibánskou přítomností ve srovnání s centrálními provinciemi. Zároveň, a to je klíčové, z pákistánského Čitrálu sem vede použitelná trasa, jak ostatně sám Tálibán potvrzuje svým obviněním.

Pro AFF je to ideální operační prostor: terén umožňuje překvapivou mobilitu, okresní posádky jsou malé a izolované, posily musí překonávat desítky kilometrů horských cest nebo letět vrtulníkem. Síla AFF tkví právě v překvapení, výběru terénu a rychlosti stažení. Není to síla na držení území. Zatím.

Zpráva monitorovacího týmu OSN přitom upozorňuje, že Badachšán je současně prostorem působení dalších ozbrojených aktérů včetně odnože Islámského státu, což přidává další vrstvu nestability v regionu, který sahá až k tádžické hranici.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Bojová epizoda v odlehlém afghánském okrese se může zdát vzdálená. Není. Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) na konci června 2026 znovu potvrdila pokračující potřebu mezinárodní ochrany afghánských občanů. Deportace do Afghánistánu zůstávají z velké části zastavené, návraty z Evropy jsou jen izolované. České ministerstvo zahraničí dál varuje před cestami do celého Afghánistánu kvůli „trvale vysoce rizikové a nepředvídatelné situaci“. Česko samo v srpnu 2021 evakuovalo 170 afghánských spolupracovníků.

AFF se přitom snaží vstupovat i do evropské diplomatické debaty: zaslala nótu německému ministerstvu zahraničí proti přijímání tálibánem jmenovaných zástupců. Žádná evropská vláda ale AFF veřejně neuznala jako legitimní ozbrojenou opozici. V evropských dokumentech převažuje jazyk deeskalace a ochrany civilistů, nikoli podpora jedné strany konfliktu.

Červencové boje v Badachšánu nepředstavují zlom, který by lámal moc Tálibánu nad celým Afghánistánem. Představují ale něco, co Tálibán pět let nemusel řešit: organizovanou sílu, která si dokáže vybrat místo, čas a tempo útoku, odzbrojit místní posádku a zmizet dřív, než se nad údolím objeví vrtulníky. V horách severního Afghánistánu se hraje hra, jejíž pravidla už neurčuje jen jedna strana.