Polsko chce brzy předat čtyři MiG-29 ukrajinskému letectvu. Jenomže při přistávání jednomu selhaly brzdy

Dne 12. srpna 2025 přistával na 22. taktické letecké základně v Malborku jeden z posledních polských MiG-29. Při dojezdu selhal brzdový systém, letoun poškodil dvě pneumatiky a zastavil se až za hranicí běžného brzdného úseku. Pilot zachoval klid, nikdo neutrpěl zranění a dráha zůstala nepoškozená. Zpráva polské televize TVN24 ale přišla v nejcitlivějším možném okamžiku, uprostřed jednání o převodu čtyř těchto strojů Ukrajině. A právě ta souhra okolností z rutinního technického selhání udělala příběh, který sahá daleko za jednu prasklou pneumatiku.

Flotila na konci životnosti

Polské MiG-29 nejsou žádní nováčci. Část z nich Polsko provozuje od osmdesátých let, dalších deset kusů získalo v roce 1995 od České republiky výměnou za vrtulníky W-3A Sokol, tehdy čerstvě vyřazené stroje, které česká armáda po rozdělení federace používala jen krátce. V Malborku tak v létě 2025 dosluhovala flotila, jejíž zbývající letuschopné kusy se podle odborných odhadů pohybovaly kolem šesti až osmi strojů. Bez perspektivy hlubší modernizace, s krátícím se zdrojem a s vědomím, že polské letectvo přechází na jiné typy.

Pro Polsko šlo o odcházející platformu. Pro Ukrajinu o něco úplně jiného.

Proč Kyjev stojí o stárnoucí sovětské stíhačky

Odpověď je prostá: kompatibilita. Ukrajinské letectvo MiG-29 provozuje od sovětských dob, má na ně piloty, techniky, logistické zázemí i bojové návyky. Každý další kus, i s omezeným zdrojem, dokáže doplnit početní stav rychleji než západní typ, jehož zavedení vyžaduje měsíce přeškolení. F-16, které Ukrajina postupně přebírá, nejsou náhradou „kus za kus“. Jsou to jiné letouny s jinou filozofií údržby, jiným zázemím a jinou křivkou učení.

Polské MiGy tedy pro Ukrajinu představují okamžitou bojovou a logistickou hodnotu. Část z nich může posílit frontovou službu, část posloužit jako zdroj náhradních dílů. Ani jedno není zanedbatelné v situaci, kdy ukrajinské letectvo operuje pod trvalým tlakem.

Co skutečně brzdí transfer

Srpnový incident s brzdami jednoho letounu je mediálně silný obraz, ale hlavní překážky převodu ležely jinde. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar to v červnu 2025 v rozhovoru pro Glavkom pojmenoval otevřeně: Varšava potřebovala mít vyřešené krytí vlastního vzdušného prostoru silami NATO, americké rakety pro jiné polské letouny a širší dohodu zahrnující technologickou protihodnotu ze strany Ukrajiny.

Ta protihodnota není abstraktní. Polsko mělo zájem o ukrajinské know-how v oblasti bezpilotních systémů, dronových a protiraketových technologií, tedy přesně o to, v čem se Ukrajina za tři roky plnohodnotné války stala jedním z nejzkušenějších hráčů na světě. Bodnar tehdy mluvil o zhruba deseti strojích, které Polsko zvažovalo převést, ale bez pevného kalendáře.

Důležitý je i širší institucionální rámec. Polsko-ukrajinská bezpečnostní dohoda byla podepsána už 8. července 2024. Debata o MiGách tedy nebyla jednorázový nápad z léta 2025, ale součást dlouhodobé bezpečnostní spolupráce dvou sousedních zemí, z nichž jedna je členem NATO a druhá bojuje s ruskou invazí.

Jedna porucha plán neshazuje, ale hodně vypovídá

Incident z Malborku sám o sobě neměl sílu zablokovat celý transfer. Pokud by ovšem vyšetřování polské komise KBWLLP, která nezkoumá vinu, ale okolnosti, příčiny a prevenci, odhalilo opakující se závadu v celé flotile, situace by se změnila. Bez takového závěru jde spíš o problém jednoho kusu. Zda byl konkrétní poškozený stroj po kontrole vrácen do služby, nebo odstaven, veřejně potvrzeno nebylo.

Co ale incident velmi názorně ukázal, je důvod, proč Polsko tyto stroje nechce držet doma déle, než musí. Stárnoucí letoun na konci životnosti, jehož další prodlužování služby je technicky i ekonomicky nevýhodné, představuje pro provozovatele rostoucí riziko. Pro Polsko je racionální zbavit se jich co nejdříve, a předání Ukrajině je řešení, které má strategický smysl pro obě strany.

„Brzy“ neznamená zítra, ale proces běží

Slovo „brzy“ v kontextu vojenských transferů nikdy neznamenalo konkrétní datum na příští týden. V létě 2025 šlo o politickou vůli a aktivní jednání, ne o veřejně oznámený harmonogram. Pozdější vývoj to potvrdil: v lednu 2026 TVN24 informovala o čtyřech kusech připravených k předání s výhledem na první čtvrtletí 2026. A v únoru 2026 polský premiér Donald Tusk při návštěvě Kyjeva veřejně řekl, že Polsko může poskytnout MiG-29 a že Ukrajina je připravena na dronovou výměnu.

Směr tedy zůstal zachován navzdory technickým komplikacím, diplomatickým podmínkám i času, který jednání zabrala. Čtyři MiGy-29 z Malborku, s prasklými pneumatikami nebo bez nich, zůstaly na stole jako součást širší výměny, v níž stárnoucí sovětské stíhačky mění majitele za ukrajinské válečné inovace. Je to obchod, ve kterém obě strany dostávají přesně to, co potřebují.