„Kyjev si vynutil nejtvrdší ruskou odvetu za celou válku,“ vysvětluje americký magazín s tím, že Ukrajina škodí sama sobě

Dne 1. června 2025 provedla ukrajinská bezpečnostní služba SBU operaci s krycím názvem Spiderweb (Pavučina). Sto sedmnáct FPV dronů současně zaútočilo na čtyři ruské letecké základny. SBU tvrdí, že zničila 41 letounů. Nezávislá analýza varšavského Centra pro východní studia (OSW) potvrdila na základě satelitních snímků nejméně dvanáct poškozených či zničených strategických bombardérů, tedy zhruba desetinu úderného potenciálu ruského dálkového letectva. Tři dny nato Putin v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Rusko musí odpovědět. A odpovědělo.

Noc na 6. června: salva jako politické poselství

V noci na 6. června 2025 Rusko vypálilo na Ukrajinu 407 dronů a 44 až 45 balistických a řízených střel. Šlo o kombinovaný celostátní úder, který zasáhl Kyjev i další města a maximálně zatížil ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ruské ministerstvo obrany útok výslovně označilo za odpověď na ukrajinské „teroristické akty“, poprvé tak otevřeně rámovalo masivní salvu jako přímou odvetu za konkrétní ukrajinskou operaci.

Právě tuto sekvenci (Spiderweb, Putinovo varování, bezprostřední odvetný úder) popisuje Responsible Statecraft jako moment, kdy si Kyjev vynutil nejtvrdší ruskou reakci za celou válku. Magazín jde ale dál: tvrdí, že tyto údery „posunuly mír dál“ a daly Kremlu záminku k eskalaci, čímž Ukrajina poškodila vlastní zájmy.

Byl to skutečně rekord?

Jako bezprostřední, veřejně deklarovaná odveta po konkrétní ukrajinské operaci salva z 6. června obstojí. V čistě číselném srovnání ale nebyla konečným maximem. Už 29. června Rusko nasadilo 537 vzdušných prostředků. 4. července následovalo 550 dronů a střel. A 9. července přišel dosud rekordní útok: 728 dronů a 13 střel za jedinou noc.

Trend je zřejmý. Po Spiderwebu se ruské vzdušné údery nejen zintenzivnily, ale postupně lámaly vlastní rekordy. Otázka, kterou klade Responsible Statecraft, proto není absurdní: vyplatilo se to?

Dva tábory, jeden spor

Odpověď závisí na tom, koho se zeptáte. Responsible Statecraft patří pod Quincy Institute, washingtonský think-tank, který se otevřeně profiluje jako kritik „nekonečných válek“ a prosazuje zdrženlivější americkou zahraniční politiku. Nejde o proruský zdroj, ale ani o neutrální zpravodajskou agenturu, je to analytický magazín s jasnou hodnotovou linií.

Podobné obavy ale zaznívají i odjinud. Platforma Open Nuclear upozornila, že Spiderweb měl pravděpodobně zanedbatelný vliv na celkovou trajektorii války a mohl Trumpovi signalizovat, že strany nejsou připravené na mír. Na opačném pólu stojí Carnegie Endowment, podle něhož Ukrajina potřebuje více operací typu Spiderweb, protože Rusko nedokáže rychle nahradit stárnoucí strategické bombardéry. A CSIS připomíná, že hluboké údery narušují kremelskou „normalitu“ a historicky zvyšovaly domácí tlak na jednání.

Skutečný spor tedy není o tom, zda byly ukrajinské údery odvážné nebo vojensky účinné. Jde o to, zda jejich politický a diplomatický efekt vyvážil následný tlak na ukrajinskou obranu, ekonomiku a vyjednávací prostor.

Cena, kterou Kyjev platí

Každá ruská salva spotřebovává interceptory, kterých ubývá. Podle AP Zelenskyj uvedl, že Ukrajina v první polovině roku 2026 dostala jen třetinu protivzdušných střel oproti stejnému období předchozího roku. Německá vláda veřejně konstatovala, že Ukrajina potřebuje šedesát střel PAC-3 měsíčně jen pro udržení základní protivzdušné obrany, a rozjela evropské shánění těchto interceptorů.

Ekonomické dopady jsou stejně tvrdé. Přes černomořský koridor proudí devadesát procent ukrajinského exportu obilí a olejnin, jakékoli narušení pobřežní logistiky přímo ohrožuje příjmy státu. Kyjevský Institut pro ekonomický výzkum odhadl meziroční pokles HDP o 1,5 procenta v únoru 2026, způsobený škodami na energetické a dopravní infrastruktuře. Ukrajina v té době dovážela rekordních 1,26 milionu megawatthodin elektřiny a sama neexportovala ani kilowatthodinu. Světová banka vyčíslila celkové potřeby obnovy na 588 miliard dolarů.

Česká republika v tomto kontextu pokračuje v programu pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně, zaměřeném na rekonstrukci a nevojenskou podporu. NATO koordinuje kritické dodávky americké výzbroje přes mechanismus PURL, jehož objem k létu 2026 přesáhl 150 miliard korun.

Co Kyjev získal

Obraz ale není černobílý. Operace Spiderweb měla reálný vojenský dopad, zasáhla část ruské „nukleární triády“ a podle OSW vyřadila přibližně desetinu strategického úderného potenciálu. Ekonomický efekt ukrajinských úderů na ruskou ropnou infrastrukturu rovněž nebyl zanedbatelný: podle KSE Institute mohly zásahy na terminály v Ust-Luze, Primorsku a Novorossijsku snížit ruské příjmy z exportu ropy o 1,76 miliardy dolarů během pouhých dvou týdnů.

Srovnání s kurskou operací z roku 2024 nabízí poučení. Vpád do Kurské oblasti přinesl největší ukrajinský územní zisk od roku 2022, donutil Rusko stahovat rezervy a vyvolal evakuaci statisíců civilistů. Jenže Moskva potřebovala přes sedm měsíců, aby Ukrajince vytlačila, politicko-symbolický zisk byl reálný, ale časově omezený. Spiderweb měl vyšší dopad na konkrétní vojenskou kapacitu, ale spor o jeho strategickou návratnost je překvapivě podobný.

SBU uvádí, že operaci nařídil přímo prezident Zelenskyj a příprava trvala přes rok a půl. Při útoku na strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně musel Kyjev s tvrdou odvetou počítat. Rozsah a rychlost ruské reakce ale zřejmě překonaly i pesimistické scénáře, a hlavně se nezastavily u jediné salvy.

Responsible Statecraft má pravdu v tom, že eskalační spirála po Spiderwebu byla strmá a nákladná. Nemá ale nutně pravdu v závěru, že Kyjev škodí sám sobě, protože alternativa, ve které Rusko nerušeně bombarduje ukrajinská města svými strategickými letouny, není o nic bezpečnější.