Ruská klouzavá puma FAB-500 s modulem UMPK údajně dolétla na vzdálenost kolem 100 kilometrů, zhruba o třetinu dál, než uváděly dosavadní otevřené zdroje.
Ukrajinské drony v červnu 2026 zasáhly rafinerie v Moskvě i ropný terminál v Petrohradu. Ruská debata o protivzdušné obraně se tím rozžhavila jako nikdy předtím.
Ukrajinské vzdušné síly 22. června zasáhly podnik, který dodává palubní počítače a navigační čipy pro střely Ch-101 i Iskander-K.
Tři miliardy dolarů za letadlo, které hořelo na zemi dřív, než mohlo bombardovat Tokio. A přesto rozhodlo o konci války v Pacifiku.
5. prosince 2022 zasáhly improvizované ukrajinské drony dvě ruské letecké základny stovky kilometrů od fronty. Zbraní byl padesát let starý sovětský průzkumný bezpilotník.
Ukrajinská střela FP-5 Flamingo v noci na 27. června zasáhla zbrojní závod Titan-Barrikady ve Volgogradu. Na záběrech šířených ruskými kanály není vidět jediný účinný zásah protivzdušné obrany.
Rusko v květnu 2026 poprvé vzlétlo s dvoumístným Su-57D, který má řídit roj bezpilotních wingmanů. Jenže jediný známý bojový moment programu Ochotnik je jeho sestřelení vlastní stíhačkou.
Rusko v červnu 2026 pálí interceptory rychleji, než je stíhá vyrábět, a ukrajinské střely zároveň zasahují továrny, které je mají nahradit.
Sovětský svaz vyrobil přes 5 000 kusů MiGu-23. Na dvě dekády se stal páteří frontového letectva od Berlína po Damašek, a NATO ho dlouho nedokázalo přečíst.
Ukrajinská protivzdušná obrana v květnu 2026 zachytila 91,73 % všech ruských dronů. Místo rychlého vítězství si Moskva vyrobila protivníka, který se učí rychleji, než kdokoli čekal.