Ukrajinští konstruktéři se pokusili vyrobit silně vyzbrojené vozidlo speciálně určené pro boj ve městech. Jeho osud byl však neslavný a nejspíše i krátký.
Vyhnat ukryté vojáky z bunkrů nebývá jednoduché a obyčejné granáty na to někdy nestačí. Silná protitanková mina však odvádí zcela jinou práci.
Když chtějí speciální jednotky někde operovat, musí se na místo a z něj nějak dostat. K tomu často využívají vrtulníky, jejichž obsluhy musí být dokonale vycvičené.
Když je letoun vícemotorový, měl by let bez jedné hnací jednotky zvládnout. Pokud jsou ovšem škody rozsáhlejší, může to pro všechny na palubě znamenat konec.
Ačkoliv nejspíše nemůže Severoatlantickou alianci žádná současná vojenská síla na Zemi porazit, konfliktům, ani těm vojenským, to zabránit nemusí.
Vrtulníky Mi-24 byly ve výzbroji československých a českých letců dlouhou dobu, ale vše jednou končí. Zcela je nahradily vyspělejší americké alternativy.
Západní tanky ty sovětské a ruské v mnoha ohledech převyšují. Z jejich zachovalých vraků se proto mohou chtít ruští konstruktéři mnohému přiučit.
Severokorejský zbrojní průmysl je obecně schopný vyvíjet i velmi moderní zbraně, a to včetně dobrých tanků, ačkoliv některé technologie lze zpochybnit.
Jaderné ponorky s balistickými raketami jsou důležitým prostředkem jaderné triády. I zdánlivě malá Francie je přitom dokáže silně vyzbrojit.
Ačkoliv může být útok pod rouškou noci zdánlivě překvapující, proti dobře připravené obraně uspět nemusí. Ke všemu, když o něm ví dopředu.