F-35 je pro západní země jediným dosud dostupným letadlem 5. generace. Letectva ho navíc upřednostňují i přesto, že je drahé a má nějaké problémy.
Nejpočetnějším letounem 5. generace na světě je americký Lockheed Martin F-35 Lightning II, jehož dodal výrobce různým letectvům již více než tisícovku, a další na ně čekají. Dodací lhůta je přitom pro velký zájem (ale i malé výrobní kapacity) několik let. A to i přes to, že se na jejich adresu často ozývá různá kritika – rozhodně kupříkladu nepatří k nejlevnějším a jejich další vývoj a modernizace mají zpoždění, v důsledku čehož váznou i dodávky.
F-35 existuje hned ve 3 variantách
F-35 vychází z programu Joint Strike Fighter z 90. let 20. století, v němž se Spojené státy americké a jejich spojenci snažili vyvinout letoun páté generace, který by nahradil několik typů letounů generace čtvrté. Soutěže se kromě Lockheed Martin účastnil i Boeing, ale ten nakonec se svým návrhem neuspěl. V projektu byly přitom podmínky, že musí být letoun silně víceúčelový a jeho varianty být schopné startovat nejenom z letišť, ale i z letadlových lodí, a stejně tak měly mít možnost vzletu z velmi krátké dráhy a kolmého přistání, podotýká Wikipedia.
I z těchto důvodů existují hned 3 verze letadla, uvádí Airforce-Technology. První z nich je F-35A určená k operacím z letišť, a jde také o nejpočetnější variantu; další je F-35C pro letadlové lodě, která postupně doplňuje letky na amerických letadlových lodích. Je přitom zesílená, aby vydržela start pomocí katapultu, a má přistávací hák. Verze F-35B má potom za kabinou pilota turboventilátor a naklápěcí zadní trysku, díky čemuž může kolmo přistávat. Využívá ji americká námořní pěchota, ale třeba i Velká Británie na svých letadlových lodích.
Zhodnocení F-35 je prozatím těžké
Velkou otázkou dosud zůstává, zda je F-35 opravdu tak dobrá, jak o ní mnozí tvrdí. Jde to velmi těžko posuzovat, neboť se s jinými letouny 5. generace nikdy nestřetla, resp. pouze na cvičeních stála proti Lockheed Martin F-22 Raptor. To je téměř čistokrevný stíhač postavený k vybojování vzdušné nadvlády, a v této oblasti také dominuje. Naopak F-35 je víceúčelový letoun, který je schopen nosit různé typy zbraní a útočit na pozemní i námořní cíle, a má pokročilé senzory, aby sloužil jako průzkumný; pověstný je i pokročilým sdílením dat.
Jedním z jeho negativ může být asi zejména cena, jeden totiž stojí přibližně 80 milionů dolarů (v přepočtu 1,83 miliardy Kč), a poté je třeba započítat ještě zbraně, výcvik, díly a další položky. Kolik stojí v porovnání s ruskými nebo čínskými letadly, není jasné, protože třeba Suchoj Su-57 Felon a Chendu J-20 Mighty Dragon nikomu komunistické země neprodaly. V budoucnu však budou na export jiné letouny páté generace, tím prvním nejspíše čínský Shenyang FC-31 Gyrfalcon, ale zatím nejsou známé ani jeho schopnosti, ani jeho cena.
Na druhou stranu je třeba vnímat úroveň jednotlivých vlastností, neboť že je letoun 5. generace ještě neznamená, že je automaticky stejně dobrý jako ostatní. Třeba ruský Su-57 Felon má až žalostně slabé stealth, jak ArmádníZpravodaj upozorňoval, kdežto čínské Chengdu J-20 je zase v některých směrech horší než F-35, ale ve výsledku nemá žádné technické potíže a jeho produkce je podstatně vyšší, na což jsme rovněž upozorňovali.
Lepší než rivalové, i když má potíže
Nejpočetnější verze F-35A, kterou si mimochodem pořizuje české letectvo a o čemž jsme psali, má na délku 15,7 metrů a rozpětí křídel 11 metrů, zatímco další verze se v rozměrech a schopnostech mírně odlišují. O pohon se stará jeden motor, který je schopen udělovat rychlost až Mach 1,6 a vynést jednomístný letoun do výšky až 15 kilometrů. Jeho bojový dosah je potom 1 239 kilometrů a je schopen vykonávat obraty s přetížením 9g, uvádí Military.
Letoun je vyzbrojen kanonem ráže 25 milimetrů a unese až 8 200 kilogramů výzbroje, přičemž má 4 závěsníky v trupu, a pokud nese výzbroj jenom v něm, zachovává si schopnost stealth, ovšem v případě výzbroje i na vnějších závěsnících ho radar zachytí snáze a na delší vzdálenost. Nést může různé typy střel vzduch-vzduch, střely k útokům na pozemní, námořní či radarové cíle, ale i přesně naváděné pumy nebo jaderné pumy B61.
Někteří zastánci hodně vyjadřovali podporu švédskému letounu Jas-39 Gripen E, který by byl podle nich minimálně pro evropské země lepší volbou. Je pravdou, že se jedná o velice schopný letoun, jak ArmádníZpravodaj zhodnotil, ale není ani 5. generace, takže na F-35 v mnoha směrech ztrácí, a zájem o něj má pouze Švédsko a možná Brazílie, takže by byl jakýkoliv jeho další vývoj (včetně zbraní), náhradní díly, ale i výcvik pilotů apod. o dost nákladnější. A dokonce už pořizovací cena Jas-39 Gripen E se v současnosti rovná F-35.
Vedle zmíněného se ovšem F-35 potýká i s řadou problémů – počínaje různými nehodami, což na druhou stranu není u vojenských letadel (a zvláště těch nových) nic výjimečného, a to ani když se F-35B zcela vymaní z kontroly a ztratí. Dochází však i ke zpoždění dodávek, jak ArmádníZpravodaj upozorňoval, neb ve výrobě chybí klíčové komponenty.
Již v roce 2023 měla být k dispozici varianta Block 4 schopná nést více a modernějších zbraní, disponovat novými senzory, výkonnější fúzí dat a možností elektronického boje, uvádí TheDrive, ale nabrala zpoždění – prozatím v měsících. Až se podaří problémy vyřešit, bude F-35 mnohem schopnější, a pokud je mi známo, nikdo z rivalů technologii takové úrovně nevlastní, i když se nepochybně snaží o její vývoj, aby F-35 minimálně dohnali.