Navalizovaný 3K95 Kinžal: starší jmenovec hypersonických raket s nimi nemá nic společného, i dnes se ale „umí ozvat“

NÁZOR: „Praotec“ moderních hypersonických raket Kinžal slouží v ruské armádě už desítky let. Jmenuje se dokonce podobně, ale jeho funkce je zcela odlišná.

Odpalovače raket na ruské lodi i Zdroj fotografie: Uživatel Pan Tichomoří / Creative Commons / CC BY
                   

O hypersonických raketách Ch-47M2 Kinžal bylo již napsáno mnoho. Jde přitom o jednu z nejznámějších zbraní celé války na Ukrajině, a do ruské armády byla zavedena teprve v prosinci 2017. Vedle ní však existuje ještě jeden raketový systém Kinžal, který pro změnu slouží v ruském námořnictvu, a to už od 80. let minulého století. Jde o systém 3K95 Kinžal a dodnes se nachází na většině velkých ruských plavidlech, kde zastává roli protivzdušné raketové obrany. Mezi jeho chráněnce patří například i jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov.

Sovětská „dýka“ na spojenecká letadla

Stále rychlejší vývoj bojových letounů donutil sovětskou armádu v polovině 70. let 20. století zadat státní společnosti Altair vývoj nového a flexibilního systému protivzdušné obrany. V roce 1983 sjel z výrobní linky pozemní protivzdušný systém 9K330 Tor (v označení NATO jako SA-15 „Gauntlet“), a o dalších 6 let později vznikla i jeho navalizovaná verze 3K95 Kinžal (kód NATO je SA-N-9 „Gauntlet“). Jejím hlavním úkolem byla ochrana velkých námořních plavidel před vzdušnými hrozbami aliančních sil, tehdy zejména před americkými.

Jedna z verzí ukrajinských námořních dronů

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Ovšem vzhledem k velikosti a požadavkům bylo možné instalovat 3K95 Kinžal pouze na plavidla, která měla výtlak vyšší než 800 tun. Šlo tedy hlavně o velké fregaty, křižníky a letadlové lodě. Systém využívá raket 9M331 na tuhá paliva a odpalovací zařízení jsou obvykle uspořádána do tzv. vertikálních vypouštěcích systémů (VLS – Vertical Launch System), které umožňují odpal střel z lodního trupu směrem vzhůru. Počet vypouštěcích zařízení na jedné lodi může být různý, jelikož se odvíjí od velikosti a typu plavidla.

Velká síla, ale omezený dosah

Systém 3K95 Kinžal byl na tehdejší dobu velice pokročilý kousek vojenské technologie (ano, i když byl sovětský). Srdcem celé zbraně je radarový set MR-360 Podkat, což je kombinace sledovacích a zaměřovacích radarů s rozpoznávacím systém IFF (Identifikace vlastní/cizí). O vypuštění střel na cíl se pak stará otáčivý odpalovač 3S95, přičemž s jedním radarovým MR-360 Podkat systémem lze ovládat i několik těchto odpalovacích zařízení. V praxi to znamená, že může radarový systém útočit na čtyři cíle až osmi raketami.

Ruský letoun Suchoj Su-30

I když je teď Černé moře hlavně ruské, Suchoj Su-30 nemusí mít žádnou moc, cíl snadno mine a „domů ho pošle“ i obyčejný MANPADS

Používané rakety 9M331 mají účinný dosah od od 1,5 do 12 kilometrů a mohou dosáhnout výšky až 6 kilometrů, což není ani dnes na takto starý systém špatný výkon, nicméně proti moderním stíhacím letounům neobstojí. Marná není ani reakční doba-aktivace zbraně, zaměření cíle a vypuštění rakety nezabere déle než 24 vteřin. Není úplně jasné, jak moc ruská armáda tuto zbraň na Ukrajině využívá, námořní střety jsou ojedinělé, a po ztrátě křižníku Moskva drží Rusové své velké lodě v uctivé vzdálenosti od ukrajinského pobřeží. Často ale ani to nepomůže.  

Na videu jsou dobře vidět odpalovací komory systému 3K95

Věděli jste o předchůdci ruských hypersonických raket?

Diskuze Vstoupit do diskuze
128 lidí právě čte
Autor článku

Jiří Kulík

Zobrazit další články