<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>francouzská armáda &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/francouzska-armada/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 27 Sep 2026 12:29:38 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>francouzská armáda &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Francie boří tankovou doktrínu, testuje novou průlomovou taktiku s Leclercem v čele. Chce zničit ruskou obranu budoucnosti</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vycvik-cviceni/francie-bori-tankovou-doktrinu-testuje-novou-taktiku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Sep 2026 17:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výcvik a cvičení]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Leclerc]]></category>
		<category><![CDATA[tank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=368779</guid>

	
					<description>Francouzská armáda rozbíjí svou tankovou četu na menší modulární buňky. Cíl: přežít na bojišti, kde drony vidí všechno.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na konci dubna letošního roku vjely tanky Leclerc XLR do šampaňských plání kolem výcvikového prostoru Mailly-le-Camp ve východní Francii. Cvičení Orion 2026, největší francouzské vojenské manévry od studené války, vstoupilo do závěrečné fáze a 7. obrněná brigáda v něm testovala něco, co dosud nemělo v západní tankové doktríně obdobu. Místo klasické čety o čtyřech tancích a čtyřech lehkých obrněných vozidlech VBL se na pláních pohybovaly menší buňky, jakési „lego bloky&#8220;, které se rozptýlily, zmizely z dosahu dronů a na povel se znovu seskupily k průlomu. Generál Maxime Do Tran, velitel brigády, to v rozhovoru pro <a rel="nofollow" href="https://www.defensenews.com/global/europe/2026/09/15/france-experiments-with-smaller-tank-units-to-evade-drone-attacks/">Defense News</a> popsal jednoduše: od pevné struktury je možná nutné částečně ustoupit.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-francie-bo-a-pro-te">Co přesně Francie boří, a proč teď</h2>



<p>Dosavadní standard francouzské těžké kavalerie je čitelný a prověřený: tankovou četu tvoří čtyři Leclercy a čtyři vozidla VBL, které dohromady manévrují pod velením poručíka. Stejný princip sdílí i Bundeswehr se svým Panzerzugem o čtyřech Leopardech 2, i americká armáda. Funguje to desítky let. Jenže válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, ukázala, že každé větší seskupení obrněnců se na „transparentním bojišti&#8220; stává magnetem pro průzkumné drony, FPV kamikadze a dálkovou palbu. Velký shluk tanků dnes neznamená sílu, znamená cíl.</p>



<p>Francouzi proto zkouší rozdělit četu na menší moduly. Původně testovali buňku o jednom Leclercu a jednom VBL. Vyhodnotili ji jako příliš malou, zranitelnou a takticky omezenou. Pracovní verze, se kterou brigáda operovala během Orionu, je dvojice tanků a dvojice VBL. Klíčový rozdíl oproti běžnému dělení čety na poloviny spočívá v tom, že tyto bloky nemají být nouzovým řešením, ale základním stavebním prvkem pro různé typy úkolů, od průzkumu po průlom.</p>



<h2 id="h-leclerc-xlr-t-k-j-dro-lehk-bu-ky">Leclerc XLR: těžké jádro lehké buňky</h2>



<p>Tank Leclerc ve verzi XLR zůstává srdcem každé bojové buňky. Nejde o to, že by Francie tank opouštěla. Jde o to, jak ho používá.</p>



<p>Základní parametry Leclercu XLR podle výrobce <a rel="nofollow" href="https://knds.com/media/KRV_041_LECLERC_XLR_EN_BAT_BDEF_6a502524d1.pdf">KNDS France</a>:</p>



<ul><li><strong>Hlavní zbraň:</strong> hladkohlavňový kanón ráže 120 mm / délka hlavně 52 ráží, automatické nabíjení</li><li><strong>Osádka:</strong> 3 členové (velitel, řidič, střelec)</li><li><strong>Motor:</strong> 1 500 koní (1 103 kW), maximální rychlost kolem 72 km/h</li><li><strong>Digitální architektura:</strong> SCORPION, síťové propojení s ostatními vozidly a velitelskými stanovišti</li><li><strong>Doplňková výzbroj:</strong> dálkově ovládaná zbraňová stanice</li><li><strong>Nová úprava:</strong> protidronová klec nad věží, už se vyrábí a dodává jednotkám</li></ul>



<p>Pro srovnání: německý Leopard 2A7, hlavní západoevropský konkurent, má rovněž 120mm kanón (L/55), ale čtyřčlennou osádku a manuální nabíjení. Leclerc je díky automatickému nabíjení a tříčlenné posádce kompaktnější, což v modulární buňce o dvou tancích znamená menší logistickou stopu. Na druhou stranu menší osádka klade vyšší nároky na každého jednotlivce, a právě to je jeden z důvodů, proč nová doktrína tolik zdůrazňuje autonomii nižších velitelů.</p>



<h2 id="h-pr-lom-v-e-dron-rozpt-lit-se-a-pak-ude-it">Průlom v éře dronů: rozptýlit se, a pak udeřit</h2>



<p>Náčelník francouzské armády Pierre Schill v červnovém rozhovoru pro <a rel="nofollow" href="https://www.defensenews.com/global/europe/2026/06/14/interview-french-army-chief-schill-talks-technology-surprise-and-archaic-combat/">Defense News</a> popsal budoucí bojiště jako prostor nasycený senzory, drony, elektronickým bojem a dálkovými údery. Odpovědí nemá být návrat k zákopům, ale kombinace pěti principů: rychlost, klam, disperze, saturace a znovuobnovení manévru.</p>



<p>Právě tady vstupuje do hry „ruská obrana budoucnosti&#8220;. Nejde o vyhlášený plán útoku na Rusko. Jde o doktrinální koncept: Francie se připravuje na prolomení obrany, která vypadá jako ta, kterou Rusko buduje na Ukrajině, tedy vrstvy minových polí, dronový dohled v hloubce desítek kilometrů, elektronické rušení a schopnost zasáhnout jakýkoli větší cíl dálkovou palbou. Klasický tankový nájezd v četové síle by v takovém prostředí skončil dřív, než by dosáhl první linie.</p>



<p>Nová taktika proto staví na jiné logice. Malé buňky se rozptýlí po širokém prostoru, každá z nich je pro protivníkovy senzory méně atraktivní cíl než čtyři tanky pohromadě. Teprve v rozhodujícím okamžiku se více bloků rychle soustředí k jednomu bodu průlomu. Do Tran k tomu dodává, že přímá palba „kanón proti kanónu&#8220; může ustupovat, větší díl palebné síly přebírají dělostřelectvo a drony. Tanky ale budou dál potřeba k vytvoření taktického průlomu a jeho využití. Nekončí tank, končí stará představa, že průlom obstará hlavně hromadný čelní nájezd.</p>



<h2 id="h-limity-kter-orion-odhalil">Limity, které Orion odhalil</h2>



<p>Cvičení Orion 2026 nebylo jen triumfální přehlídkou nového konceptu. Odhalilo i praktické problémy. Do Tran přiznává, že kvůli mírovým a právním omezením se obrněnce pohybovaly převážně po silnicích, takže brigáda nemohla plně procvičit disperzi a opětovnou koncentraci v terénu. Le Monde ve své reportáži z konce dubna doplňuje, že i protidronový boj a nasazení vlastních dronů mimo základny narážely na limity „mírového času&#8220;.</p>



<p>Druhá výzva je lidská. Modulární buňka vyžaduje, aby poddůstojník, typicky seržant velící dvojici tanků, chápal záměr velitele, dokázal převzít iniciativu bez přímé přítomnosti poručíka a fungoval v rozptýleném, informačně přesyceném prostředí. Francouzské velení to nazývá „velením záměrem&#8220;. Prakticky to znamená víc autonomie, vyšší rozhodovací jistotu a schopnost pracovat s grafickými rozkazy posílanými datalinkem přes systém SCORPION. Výcvik takových velitelů teprve začíná.</p>



<p>Do Tran navíc nepřenáší princip lego bloků jen na tanky. Stejnou modularitu zavádí i u velitelského stanoviště brigády, které rozděluje do pěti samostatně fungujících částí. Menší stopa velení, rychlejší tok informací, těžší cíl pro protivníkovy drony a rakety. Nejde o izolovanou tankovou novinku, je to širší proměna způsobu, jakým francouzská armáda velí a bojuje.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-nato-a-pro-esko">Co to znamená pro NATO, a pro Česko</h2>



<p>Francouzský experiment se neodehrává ve vakuu. 7. obrněná brigáda současně vede alianční battlegroup v rumunském Cincu a <a rel="nofollow" href="https://nato.int/en/what-we-do/deterrence-and-defence/strengthening-natos-eastern-flank">NATO</a> procvičuje rychlé posílení předsunutých uskupení na východním křídle až na úroveň brigády. Právě tam dává smysl ověřovat disperzi, interoperabilitu a rychlé znovusoustředění, protože právě tam by se nová doktrína mohla poprvé uplatnit naostro.</p>



<p>Pro českou armádu je to relevantní nepřímo, ale výrazně. Přáslavický prapor letos dokončil převzetí 42 tanků Leopard 2A4, 7. mechanizovaná brigáda se přezbrojuje na moderní těžkou brigádu určenou pro alianční úkoly. Veřejně dostupné české zdroje zatím nehovoří o francouzském typu modulárních buněk, ale reakce na dronovou hrozbu je zřejmá: cvičení Drone Shield 2026 testuje obranu proti bezpilotním prostředkům, armáda prioritně nakupuje dvě stě menších dronů pro taktické jednotky a strakoničtí vojáci určení pro brigádní úkolové uskupení už cvičí ničení dronů různými zbraňovými systémy. Lekce z Ukrajiny mění i alianční armády mimo Francii, jen každá z nich na ně reaguje vlastním tempem.</p>



<p>Francie neříká, že tank končí. Říká něco důležitějšího: bez nové organizace, dronů, klamu a autonomie malých velitelů už samotný tank průlom nezajistí. A pokud se tato teze potvrdí, čtyřtankovou četu jako základní stavební kámen západních armád čeká proměna, jakou nezažila od konce studené války.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vycvik-cviceni/francie-bori-tankovou-doktrinu-testuje-novou-taktiku/">Francie boří tankovou doktrínu, testuje novou průlomovou taktiku s Leclercem v čele. Chce zničit ruskou obranu budoucnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="78361" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/leclerc-cviceni-les-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/leclerc-cviceni-les-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francouzi proměnili tank Leclerc v obří brokovnici. Výstřel vypustí 1 100 projektilů a sundá ve vteřině i roj dronů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzi-promenili-tank-leclerc-v-obri-brokovnici/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 25 Aug 2026 17:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Leclerc]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=359745</guid>

	
					<description>Francouzská armáda na konci května 2026 u Abú Dhabí sestřelila manévrující dron jedinou ranou z hlavního kanonu tanku Leclerc, bez jediné úpravy stroje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Žádná přestavba, žádný nový systém, žádná speciální hlaveň. Posádka Leclercu nabila do standardního 120mm kanonu protipěchotní náboj OEFC F1, zamířila na přilétající bezpilotní prostředek a stiskla spoušť. Po opuštění hlavně se z náboje rozletělo přibližně 1 100 wolframových kuliček rychlostí kolem 1 410 metrů za sekundu. Kužel rozptylu saturoval prostor před tankem způsobem, který připomíná výstřel z brokovnice, jen o několik řádů výkonnější. Velitel 2. obrněné brigády to v oficiální komunikaci popsal jako „doktrinální inovaci&#8220;: ne novou zbraň, ale nový způsob použití té staré.</p>



<h2 id="h-jak-z-tanku-ud-l-te-brokovnici">Jak z tanku uděláte brokovnici</h2>



<p>Klíčem je munice, ne kanon. Náboj 120mm OEFC F1 vznikl původně pro městský boj a protipěchotní účely. Starší francouzský oborový materiál z roku 2012 ho popisuje jako „velkou loveckou patronu&#8220;; po výstřelu se z pouzdra uvolní přibližně 1 100 wolframových prvků, které se rozlétnou do širokého kužele s efektivním dosahem kolem 400 až 500 metrů. Tank Leclerc přitom disponuje kanonem CN120-26/52 ráže 120 mm s hladkým vývrtem, automatickým nabíječem a kadencí šest ran za minutu. V zásobníku má připravených 22 nábojů z celkových 40 nesených.</p>



<p>Americká armáda disponuje prakticky totožným konceptem: náboj <a rel="nofollow" href="https://jpeoaa.army.mil/Portals/94/MAS/Documents/MASHandbook_2021.pdf">M1028</a> pro tank M1 Abrams má rovněž 1 100 wolframových koulí, shodnou úsťovou rychlost 1 410 m/s a efektivní dosah 500 metrů. Norský výrobce Nammo nabízí svou verzi 120mm canister munice na mezinárodním trhu. Balisticky jsou si všechny varianty velmi blízké. Rozdíl je v tom, co Francouzi udělali jako první veřejně: vzali tento náboj a ověřili ho proti reálnému dronu v letu.</p>



<h2 id="h-co-testy-skute-n-prok-zaly-a-co-ne">Co testy skutečně prokázaly, a co ne</h2>



<p>Validační střelby u Abú Dhabí podle serveru <a rel="nofollow" href="https://www.armadainternational.com/2026/06/leclerc-destroys-drone-with-120mm-main-gun-foc/">Armada International</a> potvrdily zásah manévrujícího dronu jednou ranou. Francouzská komunikace výslovně zmiňuje, že cíl přilétal kolmo a pohyboval se po nepravidelné trajektorii, tedy v podmínkách těžších, než jaké by odpovídaly přímočarému příletu typického FPV dronu. Výsledek: zásah a zničení jedinou ranou.</p>



<p>Formulace „sundá roj dronů&#8220; vychází z fyzikální logiky náboje. Kužel rozptylu 1 100 wolframových kuliček pokryje objem prostoru, do kterého by malá skupina blízko letících dronů mohla vstoupit současně. Veřejný důkaz kompletního zničení celého roje jedinou ranou ale k dispozici není. Bezpečně lze říct, že jedna rána dokáže pokrýt prostor, v němž by se nacházelo více cílů najednou, a právě to z Leclercu dělá potenciální protidronovou zbraň i proti skupinovému útoku.</p>



<p>Testy ale odhalily i konkrétní limity:</p>



<ul><li><strong>Detekce:</strong> Zachytit malý dron včas je pro tankovou posádku obtížné. Zaměřovací systém Leclercu nebyl navržen pro sledování centimetrových cílů.</li><li><strong>Elevace kanonu:</strong> Hlavní zbraň tanku má omezený vertikální rozsah, takže výše letící drony se do palebného okna nedostanou.</li><li><strong>Reakční čas:</strong> Samotný výstřel proběhne ve zlomku sekundy, ale celý cyklus (odhalení cíle, předání v osádce, zamíření, výstřel) trvá výrazně déle. Kadence šest ran za minutu znamená teoreticky jednu ránu zhruba každých deset sekund, prakticky ještě pomaleji.</li><li><strong>Zásoby:</strong> Každý canister náboj v zásobníku je jeden méně pro primární úkol tanku, ničení obrněných cílů.</li></ul>



<h2 id="h-nouzovka-ne-n-hrada-protivzdu-n-obrany">Nouzovka, ne náhrada protivzdušné obrany</h2>



<p>Francouzská armáda sama tuto schopnost označuje jako příležitostnou, nouzovou vrstvu protidronové obrany. Není to náhrada specializovaných systémů. Paralelně Francie vyvíjí a zavádí systém PROTEUS: specializovanou protidronovou platformu s 20mm kanonem, denní i noční optikou, automatizovanou detekcí trajektorie a umělou inteligencí. Plán počítá s 50 kusy pro pozemní síly. Rozdíl je zásadní: PROTEUS je navržen pro lov dronů, Leclerc s canister municí je poslední zoufalá obrana, když nic jiného není po ruce.</p>



<p>Ekonomika to potvrzuje. Veřejná cena francouzského OEFC F1 není známá, ale americký rozpočtový dokument z roku 2007 uvádí u srovnatelného náboje M1028 jednotkovou cenu 1 772 dolarů, tedy zhruba 42 000 korun v tehdejší cenové hladině. Proti FPV dronu za pár tisíc korun to účetně nedává smysl. Dává to smysl jedině tehdy, když ta jediná rána chrání tank za stovky milionů, čtyřčlennou posádku a průběh celé operace.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-eskou-arm-du">Co to znamená pro českou armádu</h2>



<p>Česká armáda v červenci 2026 dokončila přezbrojení 73. tankového praporu v Přáslavicích na tanky Leopard 2A4 a pokračuje v projektu pořízení až 61 kusů modernějších <a rel="nofollow" href="https://media.knds.com/uploads/KNDS_B_Ansicht_LEOPARD_2_A8_EN_056fd1a8ad.pdf">Leopard 2A8</a>. Obě platformy nesou 120mm kanon západního standardu, tedy kanon, pro který canister munice na trhu existuje. Technicky nic nebrání tomu, aby česká posádka Leopardu provedla totéž co francouzská posádka Leclercu.</p>



<p>Veřejně ale není doloženo, že by Armáda České republiky canister munici tohoto typu pořídila, testovala ji proti dronům nebo zavedla odpovídající taktiku do výcviku. Česká protidronová obrana se zatím ubírá jinými cestami: cvičení Federated Cloud 2026 testovalo elektronický boj a lovce dronů, meziresortní výbor PRODRON koordinuje ochranu vzdušného prostoru a na veletrhu IDET 2025 armáda prezentovala rušičky STARKOM i systém SPYDER schopný působit proti bezpilotním prostředkům tříd 2 a 3 na vzdálenost 25 až 80 kilometrů podle typu střely.</p>



<h2 id="h-pro-improvizace-p-edb-h-akvizici">Proč improvizace předbíhá akvizici</h2>



<p>Hrozba roste rychleji než nákupní cykly. Levné FPV drony za pár tisíc korun dnes ničí tanky za stovky milionů a specializované protidronové systémy nestíhají pokrýt každé vozidlo na frontové linii. Francie proto dělá to, co armády dělaly vždy, adaptuje to, co už má ve skladech. Leclerc nebude nahrazen dříve než kolem roku 2040, kdy má přijít společný francouzsko-německý tank nové generace MGCS. Do té doby musí stávající stroje přežít na bojišti, které se za poslední čtyři roky války na Ukrajině změnilo k nepoznání.</p>



<p>Právě zkušenosti jako střelby u Abú Dhabí formují požadavky na budoucí tanky: lepší senzory pro detekci malých cílů, větší vertikální palebné okno, rychlejší předání cíle v osádce, možná programovatelná munice místo prostého rozptylu kuliček. Tank budoucnosti bude muset umět bránit sám sebe proti dronům od prvního dne, ne až po doktrinální improvizaci na střelnici v poušti.</p>



<p>Leclerc s canister municí není revoluce v protidronové obraně. Je to ale důkaz, že i šedesátitunový kolos z devadesátých let se dokáže přizpůsobit hrozbě, kterou jeho konstruktéři nikdy nepředvídali, a že někdy stačí změnit náboj a způsob myšlení.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzi-promenili-tank-leclerc-v-obri-brokovnici/">Francouzi proměnili tank Leclerc v obří brokovnici. Výstřel vypustí 1 100 projektilů a sundá ve vteřině i roj dronů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="91090" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/leclerc-tank-ukazka-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/leclerc-tank-ukazka-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francouzský Bastion HD odolá minám i pancéřovým střelám. Vyšší ochranu dává posádce i speciální podlaha</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzsky-bastion-hd-odola-minam-i-strelam/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Aug 2026 15:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Obrněné vozidlo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=359790</guid>

	
					<description>Lehké obrněné vozidlo ACMAT Bastion HD zastaví průstřelnou munici ráže 7,62 mm a přežije výbuch šestikilogramové protitankové miny. V kategorii chráněných 4×4 jde o solidní čísla.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když francouzská firma ACMAT v červnu 2010 na pařížském veletrhu Eurosatory stáhla plachtu z nového vozidla, neukázala žádnou revoluční platformu. Bastion HD stojí na podvozku osvědčeného armádního nosiče VLRA 2, sdílí s ním mechanické díly a logistiku náhradních dílů. Přidává ale něco, co původní VLRA nikdy neměl: pancéřovanou monokokovou korbu s V-tvarovaným dnem a ochranu certifikovanou podle aliančního standardu STANAG 4569. Právě překlad těchto technických zkratek do srozumitelných čísel ukazuje, co Bastion HD skutečně zvládne a kde jeho ochrana končí.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-znamenaj-deklarovan-rovn-ochrany">Co přesně znamenají deklarované úrovně ochrany</h2>



<p>Výrobce u Bastionu HD uvádí balistickou ochranu v rozmezí STANAG 4569 Level 1 až Level 3 podle konfigurace a protiminovou ochranu Level 2a/2b. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/a-report/ar6_2014.pdf">tabulek českého ministerstva obrany</a> to v praxi znamená:</p>



<ul><li><strong>Level 1 (balistika):</strong> odolnost proti střelám 7,62 × 51 mm M80 a 5,56 × 45 mm SS109/M193, tedy běžné pěchotní munici NATO.</li><li><strong>Level 2 (balistika):</strong> zastaví 7,62 × 39 mm BZ, tedy průbojnou munici kalašnikova.</li><li><strong>Level 3 (balistika):</strong> odolá 7,62 × 51 mm M993 AP nebo 7,62 × 54 mm B-32 AP, pancéřovým střelám z lehkých kulometů.</li><li><strong>Level 2a:</strong> přežití výbuchu protitankové miny s náloží 6 kg TNT pod kolem.</li><li><strong>Level 2b:</strong> totéž pod středem podvozku.</li></ul>



<p>Rozpětí „Level 1 až 3&#8243; znamená, že konkrétní stupeň závisí na objednané konfiguraci pancéřování. Nejde o jednotnou hodnotu pro každý vyrobený kus.</p>



<h2 id="h-v-podlaha-jak-ikm-dno-chr-n-pos-dku">V-podlaha: jak šikmé dno chrání posádku</h2>



<p>Označení „speciální podlaha&#8220; v praxi znamená V-tvarovanou spodní část korby. Princip je jednoduchý: zatímco ploché dno zachytí tlakovou vlnu výbuchu celou plochou a přenese ji přímo vzhůru do kabiny, šikmé stěny tvaru V ji rozkládají a odvádějí do stran. Menší část energie tak doputuje k posádce.</p>



<p>Jak velký je rozdíl? Přímo pro Bastion HD veřejný srovnávací test neexistuje. Obecný fyzikální kontext ale nabízí <a rel="nofollow" href="https://www.foi.se/en/foi/reports/report-summary.html?reportNo=FOI-R--1913--SE">studie švédské obranné agentury FOI</a>: tuhý V-spodek se sklonem 45° sníží vertikální impuls přenesený do kabiny zhruba o 62 % a maximální svislou sílu asi o 69 % oproti plochému dnu. Jinými slovy, takový tvar unese přibližně trojnásobnou nálož při stejném účinku na posádku. Výzkum Sheffieldské univerzity doplňuje, že menší vnitřní úhel V zlepšuje odklon výbuchu, ale zvyšuje stavební výšku vozidla, vždy jde o kompromis.</p>



<p>Bastion HD ochranu posádky doplňuje ještě sedadly odolnými proti rázům, která tlumí zbytkový impuls přenesený přes podlahu do páteře vojáků.</p>



<h2 id="h-kde-ochrana-kon">Kde ochrana končí</h2>



<p>Tabulka STANAG 4569 pokračuje výš a ukazuje hrozby, proti kterým Bastion HD není stavěn. Level 3a/3b znamená minu s 8 kg TNT, Level 4a/4b už 10 kg. Balisticky Level 4 vyžaduje odolnost proti 14,5 × 114 mm průbojné munici z těžkého kulometu, vyšší stupně pak počítají s 25mm a 30mm automatickými kanony.</p>



<p>Nic z toho Bastion HD nedeklaruje. Je to chráněné lehké vozidlo pro patroly a přesuny, ne obojživelný transportér do přímého boje. Podle nás právě v tom spočívá jeho logika: nabídnout armádám s omezenějším rozpočtem servisně jednoduchou platformu, která posádku ochrání před nejčastějšími hrozbami asymetrických konfliktů, tedy odstřelovači s průbojnou municí a improvizovanými výbušninami do šesti kilogramů.</p>



<h2 id="h-kdo-bastion-pou-v-a-jak-si-stoj-v-konkurenci">Kdo Bastion používá a jak si stojí v konkurenci</h2>



<p>Rodina Bastion, zahrnující vedle HD i pozdější variantu APC, je bojově prověřená. Kamerunský elitní prapor BIR nasadil patnáct Bastionů proti Boko Haram a operátoři podle <a rel="nofollow" href="https://www.mackdefense.com/wp-content/uploads/2018/06/Cameroons-Bastion-APCs-now-in-action.pdf">Jane&#8217;s Defence Weekly</a> hodnotili mobilitu vozidel kladně. Mezi dalšími uživateli figurují Etiopie, Somálsko, Tunisko a Uganda. Orientační jednotková cena pozdějších Bastionů APC z kontraktů roku 2015 se pohybovala kolem 10 milionů Kč, výrazně méně než u technologicky sofistikovanějších západních platforem.</p>



<p>Česká armáda Bastion nepoužívá ani o něj veřejně neuvažuje. Stejnou kategorii pokrývá jinak: lehké obrněné Iveco LMV pro průzkum a doprovod, v Afghánistánu osvědčené Dingo 2 CZ a nově pořizované Supacaty pro speciální síly. Iveco LMV nabízí srovnatelnou maximální rychlost 110 km/h, ale poloviční dojezd oproti Bastionu HD, který ujede až 1 000 km na jednu nádrž. Americký Oshkosh JLTV zase sází na škálovatelnou ochranu, inteligentní zavěšení a integrovanou elektroniku, je ale koncepčně i cenově v jiné lize.</p>



<p>Bastion HD pojme deset vojáků, vejde se do transportního letounu C-130 a jeho mechaniku zvládne dílna, která umí opravit VLRA 2. Pro armádu, která potřebuje rychle chránit patroly v sahelském prachu, je to argument silnější než jakýkoli technologický superlativ.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzsky-bastion-hd-odola-minam-i-strelam/">Francouzský Bastion HD odolá minám i pancéřovým střelám. Vyšší ochranu dává posádce i speciální podlaha</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="64001" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/bastion-ve-meste-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/bastion-ve-meste-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francouzi chtějí chránit tanky před ruskými drony kouřovou clonou. Neničí je, jen je na chvíli „oslepí“ a doufají v nejlepší</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzi-chteji-chranit-tanky-pred-drony-kourem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Aug 2026 08:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[maskování]]></category>
		<category><![CDATA[tank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=357382</guid>

	
					<description>Trojice francouzských firem ukázala na veletrhu Eurosatory 2026 systém, který tank nezahalí do obyčejného kouře, ale do vícespektrálního aerosolu schopného zmást oko i infračervený senzor dronu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Myšlenka zní jednoduše: pokud nedokážete dron sestřelit, seberte mu aspoň obraz cíle. Přesně na tom staví S-KAPS Counter Drone, společný produkt firem Lacroix, Bertin Technologies a MC2 Technologies. Všechny tři jsou francouzské, celý systém výrobci prezentují jako stoprocentně domácí řešení. Na pařížském veletrhu Eurosatory, kde byl v červnu 2026 oficiálně představen, vzbudil pozornost i skepsi zároveň. Není divu, v době, kdy FPV drony na Ukrajině denně ničí obrněnce za miliony, nabízet „kouřovou clonu&#8220; jako odpověď vyžaduje vysvětlení.</p>



<h2 id="h-jak-to-funguje-ne-kou-ale-v-cespektr-ln-maskov-n">Jak to funguje: ne kouř, ale vícespektrální maskování</h2>



<p>Označení „kouřová clona&#8220; je zjednodušení, které systému trochu křivdí. S-KAPS Counter Drone pracuje s municí rodiny Galix, kterou Lacroix vyvíjí už desítky let. Nejde o klasický dýmový granát, ale o aerosolovou směs navrženou tak, aby blokovala viditelné světlo, infračervené záření i milimetrové vlny. Cílem je přerušit elektrooptický kontakt mezi dronem a vozidlem, v praxi to znamená, že operátor FPV dronu nebo automatický naváděcí systém ztratí obraz cíle v rozhodujícím okamžiku terminální fáze útoku.</p>



<p>Detekci hrozby zajišťují dva čistě pasivní senzory. Modul <a rel="nofollow" href="https://www.bertin-technologies.com/wp-content/uploads/2026/06/PR-LACROIX-Bertin-MC2-SKAPS-COUNTER-DRONE-A-new-100-French-made-system-unveiled-at-Eurosatory-2026-v-gb-def.pdf">HADDES</a> od MC2 Technologies zachycuje rádiofrekvenční emise dronu, aniž by sám cokoliv vysílal, žádný radar, žádný signál, který by prozradil pozici vozidla. Druhý senzor, PeriSight Top Attack od Bertin Technologies, je pasivní infračervený detektor s 360° pokrytím horní hemisféry, navržený specificky proti útokům shora. Výrobce u něj uvádí shodu s vojenskými normami MIL-STD-810-G a STANAG 4370, což naznačuje, že nejde o pouhou veletržní maketu, ale o hardwarově zralý produkt.</p>



<p>Jakmile senzory identifikují přilétající hrozbu, řídicí jednotka spustí odpal maskovací munice Galix. Vozidlo se zahalí do aerosolu a dron, pokud je závislý na vizuálním nebo infračerveném navedení, přijde o cíl. Posádka mezitím dostane čas na manévr, změnu pozice nebo aktivaci dalších obranných vrstev.</p>



<h2 id="h-co-v-robci-neprozradili-a-pro-je-to-podstatn">Co výrobci neprozradili, a proč je to podstatné</h2>



<p>Zní to elegantně. Problém je v tom, co ve veřejných materiálech chybí. Výrobci nepublikují, jak dlouho aerosolová clona vydrží. Neuvádějí reakční dobu od detekce po odpal. Nezmiňují, kolik granátů Galix jedna konfigurace nese ani jak rychle se doplňují v bojových podmínkách. A hlavně nikde neexistují veřejně dostupná data o úspěšnosti systému v reálném boji.</p>



<p>Francouzské konsorcium uvádí, že systém prošel demonstracemi pro francouzský zbrojní úřad DGA už v roce 2024, následovaly ukázky na cvičení Scorpion Days a demonstracích NATO v roce 2025. To potvrzuje, že S-KAPS Counter Drone není narychlo slepený exponát pro veletržní stánek. Zároveň ale demonstrace pro zadavatele a skutečný boj proti FPV dronům řízeným zkušeným operátorem na ukrajinské frontě jsou dvě zásadně odlišné věci.</p>



<p>Další otázka míří na autonomní drony. Modul HADDES zachytává rádiofrekvenční emise; pokud ale dron v závěrečné fázi letu nevysílá žádný signál a letí autonomně na základě inerciální navigace nebo strojového vidění, hlavní detekční výhoda HADDES odpadá. Bertin Technologies tvrdí, že PeriSight Top Attack si poradí i s drony naváděnými přes optické vlákno, které rovněž nevysílají RF signál. Veřejně dostupné zdroje ale toto tvrzení nijak kvantifikovaně nedokládají.</p>



<h2 id="h-pro-jen-oslepit-nemus-b-t-m-lo">Proč „jen oslepit&#8220; nemusí být málo</h2>



<p>Na první pohled působí soft-kill přístup jako rezignace. Proč dron nezničit, když existují systémy, které to dokážou? Odpověď je pragmatičtější, než by se zdálo.</p>



<p>Izraelský Trophy od firmy Rafael je dnes asi nejznámější hard-kill systém aktivní ochrany. Radarově detekuje příchozí hrozbu a fyzicky ji ničí vlastní protimunicí. Aktuální materiály Rafaelu už uvádějí i schopnosti proti útokům shora a proti dronům. Britská armáda testuje Trophy pro své tanky Challenger 3. Jenže hard-kill systém aktivní ochrany má vlastní limity: aktivní radar prozrazuje pozici vozidla, zásoby protimunice jsou omezené a integrace na platformu je složitá a drahá.</p>



<p>Francouzský přístup jde opačnou cestou. Žádné vlastní vyzařování, žádná protimunice, která může dojít po několika zásazích. Místo toho diskrétnost a snaha koupit posádce sekundy. Na moderním bojišti, kde válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a kde jediný FPV dron za pár tisíc korun dokáže zničit tank za desítky milionů, mohou i tři sekundy navíc znamenat rozdíl mezi životem a smrtí osádky.</p>



<p>Americká firma BAE Systems představila v květnu 2026 vlastní soft-kill systém <a rel="nofollow" href="https://www.baesystems.com/en-us/article/bae-systems-to-provide-active-protection-system-for-u-s-army-combat-vehicles">ROOK</a> pro americkou armádu, postavený na podobné logice: soft-kill šetří zásobu hard-kill protiopatření a doplňuje je. Nejde tedy o francouzskou excentricitu, ale o širší trend v NATO.</p>



<h2 id="h-vrstven-obrana-dn-syst-m-nesta-s-m">Vrstvená obrana: žádný systém nestačí sám</h2>



<p>Americká studie <a rel="nofollow" href="https://media.defense.gov/2026/Jul/08/2003958884/-1/-1/1/SMALL-DRONES-BIG-PROBLEMS-A-FIRST-PRINCIPLES-APPROACH-TO-COUNTER-UAS.PDF">„Small Drones, Big Problems&#8220;</a> publikovaná v červnu 2026 to říká bez obalu: narušení funkce dronu bez jeho fyzického zničení nefunguje jako samostatné řešení. Musí být integrováno, natrénováno a kombinováno s dalšími vrstvami. Plně autonomní drony mohou být tímto přístupem zasaženy méně spolehlivě.</p>



<p>Trend v NATO proto směřuje k vrstvení. Britové integrují hard-kill systém Trophy na Challengery 3. Nizozemsko modernizuje své kolové transportéry Boxer o dálkově ovládané zbraňové stanice se schopností boje proti dronům přímo na vozidle a zároveň pořizuje 22 mobilních protiletadlových systémů Skyranger 30 na pásovém podvozku pro ochranu celých brigád. Nikdo nesází na jednu kartu.</p>



<p>Česká armáda zatím veřejně akcentuje jinou cestu. Systém MANPACK G slouží k elektronickému rušení komerčních i improvizovaných dronů včetně FPV. Opavský 53. pluk předváděl elektromagnetickou eliminaci dronu a má dostat mobilní systémy elektronického boje ES-RA. Palubní aerosolový systém typu S-KAPS v českých akvizičních plánech veřejně nefiguruje, prioritou je elektronický boj a mobilní protidronová ochrana.</p>



<h2 id="h-co-s-kaps-counter-drone-skute-n-je-a-co-nen">Co S-KAPS Counter Drone skutečně je, a co není</h2>



<p>Nejpoctivější popis systému zní takto: je to francouzská odpověď na problém, který nemá jednoduché řešení. Několik sekund maskování, během kterých posádka může manévrovat a další obranné vrstvy mohou zasáhnout. Není to zázračný štít. Není to definitivní odpověď na FPV drony, barážující munici ani na budoucí autonomní roje. Je to jedna vrstva v systému, který jich potřebuje několik.</p>



<p>Výrobci to ostatně sami naznačují. Oficiální článek Eurosatory uvádí, že se „zvažují i další metody&#8220;. Francouzské konsorcium neprodává iluzi neprůstřelnosti. Prodává čas, pár vteřin, během kterých se aerosol rozptýlí, ale posádka už nemusí být tam, kam dron mířil.</p>



<p>Na bojišti, kde o přežití rozhodují zlomky sekund, to může být dost. Ale jen tehdy, když to není jediné, co tank chrání.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzi-chteji-chranit-tanky-pred-drony-kourem/">Francouzi chtějí chránit tanky před ruskými drony kouřovou clonou. Neničí je, jen je na chvíli „oslepí“ a doufají v nejlepší</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="93102" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/dymovnice-maskovani-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/dymovnice-maskovani-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie staví protitanková komanda, inspirovala se Ukrajinci. Střely NLAW nahání ruským tankánům strach</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/francie-stavi-protitankova-komanda-inspirovala-se-ukrajinci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Jul 2026 16:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[protitanková zbraň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354458</guid>

	
					<description>Francouzská pěchota dostane švédské protitankové systémy NLAW, které na Ukrajině prokázaly schopnost ničit ruské tanky útokem shora. Paříž tím zaceluje mezeru, na kterou upozornila válka trvající už přes čtyři roky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Někdy v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu se na sociálních sítích začaly objevovat záběry, které změnily pohled na moderní tankovou válku. Malé skupinky ukrajinských pěšáků, často ve dvojicích, schované v příkopech, za zdmi domů nebo v lesních průsecích, čekaly na ruské obrněné kolony a z krátké vzdálenosti je ničily přenosnými protitankovými zbraněmi. Jednou z nejúčinnějších byl britsko-švédský systém NLAW. Francie si tu lekci vzala k srdci a rozhodla se pořídit právě tuto zbraň pro vlastní pěchotu. Výsledkem nemají být žádné nově budované specializované oddíly, ale něco účinnějšího: malé protitankové týmy rozptýlené přímo v pěchotních družstvech a četách, lovci tanků, kteří mohou operovat všude tam, kde se pohybuje pěchota.</p>



<h2 id="h-mezera-kterou-odhalila-v-lka-na-ukrajin">Mezera, kterou odhalila válka na Ukrajině</h2>



<p>Francouzská armáda netrpěla úplnou absencí protitankových prostředků. Disponovala jednorázovým granátometem AT4F2 pro nejkratší vzdálenosti a sofistikovaným řízeným systémem Akeron MP pro střední a delší dosah. Problém byl mezi nimi. Informační zpráva <a rel="nofollow" href="https://www.assemblee-nationale.fr/dyn/17/rapports/cion_def/l17b1564_rapport-information.pdf">francouzského Národního shromáždění</a> otevřeně pojmenovala, že v pásmu zhruba 200 až 800 metrů chyběla řízená protitanková zbraň, kterou by mohl obsluhovat jediný voják a která by dokázala zasáhnout tank shora, tam, kde je pancéřování nejslabší.</p>



<p>Právě tuto mezeru na Ukrajině zaplnil NLAW. Britská vláda ve svém oznámení z prosince 2022 uvedla, že systém sehrál v ukrajinské obraně důležitou až rozhodující roli díky své obratnosti, spolehlivosti a přesnosti. Londýn na základě ukrajinských zkušeností objednal tisíce dalších kusů pro doplnění vlastních zásob. Paříž se vydala stejným směrem, téma nové pěchotní protitankové vrstvy otevřela už v létě 2024 v odborném magazínu Fantassins a následně ho vtělila do akvizičního plánu.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-nlaw-um-a-pro-je-pro-tankisty-no-n-m-rou">Co přesně NLAW umí, a proč je pro tankisty noční můrou</h2>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.saab.com/products/nlaw">oficiálních údajů výrobce Saab</a> váží systém NLAW méně než 12,5 kilogramu. Bojový dosah činí 20 až 800 metrů, doba od zaměření cíle po výstřel je přibližně pět sekund. Klíčová je schopnost útoku shora: střela přeletí nad cílem a detonuje nad horní částí věže, kde má i moderní tank zlomek pancéřování čelního oblouku. Zbraň lze odpálit z uzavřených prostor, z budov, zákopů i krytých pozic, což střelce činí extrémně obtížně odhalitelným.</p>



<p>Pro srovnání s dalšími systémy v řetězci:</p>



<ul><li><strong>AT4</strong> – jednorázový neřízený granátomet, hmotnost kolem 7–9 kg podle verze, efektivní dosah přibližně 200–300 metrů proti obrněným cílům. Levný, jednoduchý, ale bez navádění a bez útoku shora.</li><li><strong>NLAW</strong> – řízená střela, pod 12,5 kg, dosah 20–800 m, útok shora, obsluha jedním vojákem. Zaplňuje mezeru mezi AT4 a těžšími systémy.</li><li><strong>Akeron MP</strong> (MBDA) – protitankový systém 5. generace, střela o hmotnosti 15 kg, odpalovací jednotka 11 kg, dosah přes 4 kilometry. Výrazně sofistikovanější, ale těžší a pomalejší k nasazení.</li><li><strong>Javelin</strong> (Raytheon/Lockheed Martin) – americký střednědobý systém typu „vystřel a zapomeň&#8220;, širší spektrum cílů, delší dosah než NLAW, ale dražší a koncepčně určený pro jiné pásmo boje.</li></ul>



<p>Nejbližší ruský ekvivalent v kategorii přenosných protitankových systémů představuje <strong>Metis-M1</strong>. Podle údajů <a rel="nofollow" href="https://roe.ru/production/land-forces/missile-systems-multiple-rocket-launchers-mrl-atgm-systems-and-field-artillery-guns/atgm-systems/metis-m1-anti-tank-guided-missile-system/">Rosoboronexportu</a> má dosah 80 až 2 000 metrů, průbojnost 900–950 milimetrů za reaktivním pancéřováním a poloautomatické navádění po drátě. Odpalovací zařízení váží 9,5 kg, střela v transportně-odpalovacím kontejneru 13,8 kg a termovizní zaměřovač dalších 6,5 kg. Celková sestava je tedy těžší a hlavně vyžaduje, aby obsluha udržovala zaměření po celou dobu letu střely. NLAW oproti tomu funguje na principu „zaměř, vystřel, schovej se&#8220;; střelec nemusí po odpálení sledovat cíl, což dramaticky zvyšuje jeho šanci na přežití. Právě tato filozofie rychlého přepadu z kryté pozice je to, co ruským tankistům komplikuje život. Osádka tanku má na reakci jen sekundy, a pokud střelce vůbec zaregistruje, je zpravidla pozdě.</p>



<h2 id="h-francouzsko-v-dsk-osa-v-c-ne-jeden-obchod">Francouzsko-švédská osa: víc než jeden obchod</h2>



<p>Nákup NLAW není izolovanou transakcí. Od ledna 2024 funguje obnovené strategické partnerství mezi Francií a Švédskem, které obě země postupně naplňují konkrétními obrannými projekty. Společná tisková zpráva firem MBDA a Saab ze stejného data potvrdila prohloubení spolupráce v protitankové oblasti s důrazem na systém Akeron MP. Švédsko si tento francouzský systém pořizuje pod označením Robotsystem 58; první sériový kontrakt uzavřela švédská akviziční agentura FMV v létě 2025 a v květnu 2026 už hovořila o probíhající výrobě, testech a výcviku.</p>



<p>Reciprocita jde i opačným směrem. V květnu 2026 Stockholm oznámil zahájení jednání s Francií o čtyřech fregatách třídy FDI pro protivzdušnou obranu, přičemž do lodí mají být integrovány švédské subsystémy Saab. Švédská vláda přitom výslovně zdůraznila, že čas je klíčový a rozhoduje aktuální bezpečnostní situace. V červnu 2026 pak obě země podepsaly společnou deklaraci o spolupráci v celkové obraně a odolnosti.</p>



<p>NLAW pro francouzskou pěchotu tak zapadá do mozaiky vzájemných obranných vazeb. Pravděpodobná kombinace akvizičního cyklu a vyjednávání širšího průmyslového balíku vysvětluje, proč od veřejného pojmenování potřeby v roce 2024 k samotnému kontraktu uplynuly zhruba dva roky. Dodávky mají podle dostupných informací probíhat postupně až do roku 2030.</p>



<h2 id="h-esk-kontext-m-me-vlastn-mezeru">Český kontext: máme vlastní mezeru?</h2>



<p>Česká armáda disponuje protitankovým systémem SPIKE-LR integrovaným na kolových obrněncích Pandur II, s dosahem 200 až 4 000 metrů. Jde o kvalitní řízenou střelu izraelské výroby, která pokrývá střední a delší pásmo. V otevřených zdrojích se nám ale nepodařilo dohledat veřejně potvrzený plán na pořízení přenosného krátkodosahového protitankového systému třídy NLAW, který by český pěšák nesl sám a použil v přepadovém boji na vzdálenost do 800 metrů.</p>



<p>Francie nyní skládá čitelný třístupňový řetězec: AT4F2 pro nejkratší kontakt, NLAW pro řízený přepad do 800 metrů a Akeron MP pro střední dosah přes 4 kilometry. Česká pěchota takto přehledně strukturovanou veřejně doloženou vrstvu zatím nemá, a válka na Ukrajině denně ukazuje, že právě malé protitankové týmy s přenosnými zbraněmi patří k nejúčinnějším nástrojům proti obrněné technice.</p>



<h2 id="h-pro-protitankov-komanda-nejsou-nads-zka">Proč „protitanková komanda&#8220; nejsou nadsázka</h2>



<p>Označení protitanková komanda je redakční zkratka, ale vystihuje podstatu. Nejde o nové specializované útvary s vlastní vlajkou a kasárnami. Jde o dvojice či trojice pěšáků vyzbrojených NLAW, rozptýlených v běžných pěchotních jednotkách, schopných operovat samostatně v členitém terénu nebo zástavbě. Přesně tak, jak to předvedli Ukrajinci v prvních měsících války, a jak to ruské tankové osádky nutí dodnes měnit taktiku, zpomalovat postup a počítat s tím, že za každým rohem může čekat střela letící shora.</p>



<p>Francie neobjevila nic revolučního. Vzala si ale poučení z nejkrvavějšího evropského konfliktu od druhé světové války a přetavila ho do konkrétní akvizice. V době, kdy evropské vlády mluví o naléhavosti a časové tísni, je to pragmatický krok, i když přišel o dva roky později, než by bezpečnostní situace vyžadovala.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/francie-stavi-protitankova-komanda-inspirovala-se-ukrajinci/">Francie staví protitanková komanda, inspirovala se Ukrajinci. Střely NLAW nahání ruským tankánům strach</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="73092" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/vojak-nlaw-miri-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/vojak-nlaw-miri-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nejmenší útočná puška světa sloužila Francii dobře 40 let. FAMAS ale nikdo jiný nechtěl, a moc dobře věděli proč</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/nejmensi-utocna-puska-sveta-famas-slouzila-francii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Jul 2026 07:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[útočná puška]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=353076</guid>

	
					<description>Francouzská armáda nasadila FAMAS do boje poprvé v roce 1983 v Čadu. Poslední kusy teď dosluhují po více než čtyřech dekádách, a za celou tu dobu si zbraň nekoupil prakticky nikdo jiný.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když v srpnu 1983 vyskákali francouzští vojáci z vrtulníků během operace Manta v čadské poušti, v rukou svírali nezvykle krátké pušky s podivnou siluetou. Zásobník za spouští, kompaktní tělo, celková délka pouhých 757 milimetrů. FAMAS (Fusil d&#8217;Assaut de la Manufacture d&#8217;Armes de Saint-Étienne) tehdy vstoupil do bojové historie. A zůstal v ní překvapivě dlouho. Jenže zatímco Francie si na svou pušku zvykla a provozovala ji v desítkách zahraničních operací, světový trh o ni neprojevil prakticky žádný zájem. Důvody nebyly tajemstvím. Byly veřejné, měřitelné a pro každého zahraničního odběratele okamžitě odrazující.</p>



<h2 id="h-bullpup-kter-p-edb-hl-dobu-a-pak-ji-nestihl">Bullpup, který předběhl dobu, a pak ji nestihl</h2>



<p>FAMAS vznikl v saint-étienneské státní zbrojovce na konci sedmdesátých let jako odpověď na požadavek francouzské armády: plnohodnotná útočná puška v ráži 5,56 × 45 mm NATO, ale výrazně kratší než cokoli, co tehdy sloužilo. Konstrukce bullpup, se zásobníkem umístěným za pistolovou rukojetí, to umožnila. Výsledkem byla zbraň o celkové délce kolem 760 mm s hlavní dlouhou 488 mm, kadencí 1 000 až 1 100 ran za minutu a úsťovou rychlostí 960 m/s. Pro srovnání: americká M16A2 měřila přes metr, britský bullpup <a rel="nofollow" href="https://www.army.mod.uk/learn-and-explore/equipment/small-arms-and-support-weapons/sa80-individual-weapon/">SA80</a> dosahoval 785 mm a rakouský <a rel="nofollow" href="https://www.steyr-arms.com/en/military-law-enforcement/assault-rifles/aug-a1/">Steyr AUG A1</a> s 406mm (16palcovou) hlavní 725 mm. FAMAS patřil ve své éře k nejkompaktnějším standardním služebním puškám na světě.</p>



<p>Výroba probíhala mezi lety 1979 a 1992. Za tu dobu vzniklo přes 400 000 kusů, a naprostá většina zamířila do jediné armády. Francouzské.</p>



<h2 id="h-ty-i-dek-dy-ve-slu-b-od-adu-po-felin">Čtyři dekády ve službě, od Čadu po FELIN</h2>



<p>Bojový křest v Čadu nebyl poslední. FAMAS doprovázel francouzské vojáky v Libanonu, na Balkáně, v Pobřeží slonoviny i v Afghánistánu. Nešlo o kasárenský exponát, ale o páteřní zbraň armády, která patří k nejaktivnějším expedičním silám v Evropě. Později Francie vyvinula modernizovanou variantu FAMAS FELIN, integrovanou do širšího systému pěchotní výbavy budoucnosti, s optikou, komunikačními moduly a vylepšenou ergonomií. I ta si ale nesla konstrukční DNA originálu ze sedmdesátých let.</p>



<p>Služba trvala od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let až do roku 2018, kdy začalo oficiální stahování z první linie. Čtyři dekády. Pro útočnou pušku je to mimořádně dlouhá kariéra, a Francie ji zvládla hlavně díky tomu, že kolem FAMASu vybudovala kompletní domácí ekosystém: vlastní munici, vlastní výcvik, vlastní logistiku.</p>



<p>Právě ten ekosystém se ale stal pastí.</p>



<h2 id="h-pro-nikdo-jin-famas-necht-l">Proč nikdo jiný FAMAS nechtěl</h2>



<p>Odpověď není jednoduchá jednou větou, ale dá se rozložit do několika konkrétních problémů:</p>



<ul><li><strong>Specifická munice.</strong> FAMAS používal ocelové pouzdro náboje a byl optimalizován pro francouzskou munici, která se lišila od standardních homologovaných nábojů NATO 5,56 × 45 mm. Parlamentní odpověď francouzského <a rel="nofollow" href="https://questions.assemblee-nationale.fr/q15/15-31428QE.htm">Národního shromáždění</a> z roku 2021 výslovně označuje „specifičnost francouzské munice určené pro FAMAS&#8220; za negativní příklad průmyslové závislosti.</li><li><strong>Zásobník o 25 nábojích.</strong> Zatímco standard NATO počítal s 30rannými zásobníky kompatibilními napříč platformami, FAMAS používal vlastní 25ranné. Pro koaliční operace nepříjemná odchylka.</li><li><strong>Zánik výrobní základny.</strong> Saint-étienneská manufaktura ukončila výrobu FAMASu už v roce 1992. Samotná továrna pak definitivně zavřela na přelomu tisíciletí. Zahraniční odběratel by kupoval zbraň bez živé výrobní linky, bez perspektivy náhradních dílů a bez mezinárodní servisní sítě.</li><li><strong>Omezená modularita.</strong> Když se na trhu objevily moderní platformy s lištami Picatinny, nastavitelnými pažbami a snadnou integrací příslušenství, FAMAS vypadal jako relikt jiné éry.</li></ul>



<p>Pro srovnání: izraelský IWI Tavor nabízel kompaktní bullpup o délce 725 mm s 457mm (18palcovou) hlavní, 30ranným zásobníkem a plnou kompatibilitou s municí NATO, a prodával se do desítek zemí. Steyr AUG slouží od roku 1977 armádám po celém světě. Ani britský SA80 sice exportně nezazářil, ale FAMAS zůstal ještě izolovanější. Podle údajů <a rel="nofollow" href="https://www.smallarmssurvey.org/sites/default/files/resources/Small-Arms-Survey-2001-Chapter-02-EN.pdf">Small Arms Survey</a> byl prominentním uživatelem FAMASu v podstatě jen jeho tvůrce.</p>



<h2 id="h-co-p-i-lo-po-famasu-a-co-to-k-o-jeho-slabin-ch">Co přišlo po FAMASu, a co to říká o jeho slabinách</h2>



<p>Francie vybrala jako nástupce německou pušku HK416F od Heckler &amp; Koch. Ráže 5,56 × 45 mm NATO, dvě délkové verze, 30ranné zásobníky, plná kompatibilita se všemi homologovanými náboji, nastavitelná pažba, lišty pro příslušenství. První dodávky začaly v červnu 2017, celkový plán počítá s 93 080 kusy do roku 2028. Přezbrojení tří složek ozbrojených sil není jednorázový akt, ale logistická operace na více než dekádu.</p>



<p>Oficiální prezentace HK416F se čte jako nepřímý seznam všeho, co FAMASu chybělo: vyšší bezpečnost, lepší ergonomie, interoperabilita s aliančním zásobováním. Francie tím vlastně přiznala, že její ikonická puška fungovala nejlépe uvnitř uzavřeného francouzského systému, a mimo něj ztrácela smysl.</p>



<p>Zajímavé je srovnání s českou cestou. Armáda ČR prošla přezbrojením na CZ 805 BREN a nyní směřuje k unifikaci profesionálních jednotek na CZ BREN 2 v ráži 5,56 × 45 mm NATO, domácí modulární pušku o hmotnosti 2,99 kg s 30ranným zásobníkem. Česko si tedy na rozdíl od Francie udrželo domácí výrobní základnu i exportní ambice. BREN 2 dnes slouží i v zahraničí.</p>



<h2 id="h-p-li-francouzsk-na-to-aby-byl-sv-tov">Příliš francouzský na to, aby byl světový</h2>



<p>FAMAS nebyl špatná puška. Byl špatný exportní produkt. A v tom je podstatný rozdíl. Pro francouzského vojáka v čadské poušti, na balkánském checkpointu nebo v afghánském údolí plnil svou roli spolehlivě po čtyři desetiletí. Jenže zbraň, která funguje jen uvnitř jednoho národního ekosystému, s vlastní municí, vlastní továrnou a vlastním zásobníkem, nemá na mezinárodním trhu šanci. Ostatní armády to viděly od začátku. Francie to nakonec přiznala tím, že si koupila německou pušku.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/nejmensi-utocna-puska-sveta-famas-slouzila-francii/">Nejmenší útočná puška světa sloužila Francii dobře 40 let. FAMAS ale nikdo jiný nechtěl, a moc dobře věděli proč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="81423" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/famas-puska-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/famas-puska-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská PVO ho nevidí, dokud není pozdě. Francouzská armáda schovala dělostřelecké oči do Eagle 1</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzska-armada-schovala-delostrelecke-oci-do-eagle/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 17 Jul 2026 15:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[francouzské dělostřelectvo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352847</guid>

	
					<description>Francouzská armáda zavádí novou generaci pozorovacích vozidel, která mají přežít v dosahu ruského dělostřelectva i protivzdušné obrany. Klíčem není stealth, ale chytřejší způsob, jak se dívat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dělostřelecká převaha se dnes neměří jen dostřelem houfnic. Rozhoduje, kdo vydrží déle pozorovat nepřítele, změřit jeho pozici a předat souřadnice ke střelbě, a přitom zůstat naživu. Právě proto Francie v rámci rozsáhlého modernizačního programu SCORPION vyvinula Griffon VOA, specializované dělostřelecké pozorovací vozidlo, které nahrazuje zastaralé VAB OBS z osmdesátých let. A právě proto se v kontextu NATO stále častěji mluví i o platformě Eagle od firmy GDELS, rodině lehkých obrněných vozidel s nízkou siluetou a modulární architekturou, která umožňuje nést průzkumné i pozorovací senzory. Obě platformy představují totéž poselství: dělostřelecké oči musí být chráněné, digitálně propojené a co nejtěžší k odhalení.</p>



<h2 id="h-co-jsou-d-lost-eleck-o-i-a-pro-je-pot-eba-je-schovat">Co jsou „dělostřelecké oči&#8220; a proč je potřeba je schovat</h2>



<p>Termín zní poeticky, ale za ním stojí tvrdá taktická realita. Předsunutý dělostřelecký pozorovatel je článek palebného řetězce, bez kterého houfnice střílí naslepo. Jeho úkolem je vyhledat cíl, změřit vzdálenost a azimut, případně ho označit laserem a předat přesné souřadnice střelecké baterii. Celý cyklus, od spatření cíle po dopad prvního granátu, se v moderních armádách zkracuje na jednotky minut.</p>



<p>Jenže právě proto je pozorovatel prioritním cílem. Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, to ukázala brutálně jasně. Kdo vysílá, toho najdou. Kdo stojí příliš dlouho na místě, toho zasáhnou. Ruské průzkumné drony, radary a systémy elektronického boje dokážou lokalizovat zdroj rádiového signálu během desítek sekund. Starší pozorovací vozidla s trvalým vysíláním a vysokou siluetou se tak stávají snadnou kořistí.</p>



<p>Proto se NATO, a Francie v čele, vydalo cestou pasivních senzorů, výsuvné optroniky a co nejkratší doby expozice. Pozorovatel přijede, vysune stožár, změří, předá data digitálně a zmizí. Celé okno, kdy je teoreticky detekovatelný, se smršťuje na minimum.</p>



<h2 id="h-griffon-voa-francouzsk-e-en-s-dolo-en-m-rodokmenem">Griffon VOA: francouzské řešení s doloženým rodokmenem</h2>



<p>Páteří francouzské modernizace dělostřeleckého pozorování je <a rel="nofollow" href="https://knds.com/en/press-releases/123-griffon-and-22-jaguar-2023-dga-scheduled-delivery-successfully-completed-by-nexter-a-knds-company-arquus-and-thales">Griffon VOA</a>, varianta šestikolového obrněného transportéru Griffon 6×6 z programu SCORPION. Kvalifikace proběhla 16. června 2023 a první kusy převzal 3. pluk dělostřelectva námořní pěchoty (3e RAMa).</p>



<p>Technické parametry základní platformy Griffon mluví jasně:</p>



<ul><li><strong>Konfigurace:</strong> 6×6, bojová hmotnost kolem 24,5 tuny</li><li><strong>Maximální rychlost:</strong> 90 km/h po silnici</li><li><strong>Dojezd:</strong> přibližně 800 km</li><li><strong>Pancéřování:</strong> modulární balistická ochrana, odolnost proti minám a IED</li></ul>



<p>Varianta VOA (Véhicule d&#8217;Observation d&#8217;Artillerie) k tomu přidává výsuvný optronický stožár s denní a noční kamerou, laserovým dálkoměrem a designátorem a telemetrickou soupravou. Vozidlo je navíc připraveno nést radar Murin pro detekci pohybujících se cílů. Celý systém je napojen do digitální palebné sítě ATLAS, která propojuje pozorovatele, velitelská stanoviště a houfnice, včetně samohybných CAESAR ráže 155 mm.</p>



<p>Oproti vysloužilému VAB OBS, který vznikl ještě v éře analogových map a hlasového rádia, je to generační skok. Griffon VOA nemusí hlásit souřadnice hlasem přes otevřený kanál. Data putují šifrovaně, digitálně, v řádu sekund.</p>



<h2 id="h-eagle-platforma-kter-dopl-uje-mozaiku">Eagle: platforma, která doplňuje mozaiku</h2>



<p>V titulku figuruje Eagle 1, a je fér říct, že v otevřených primárních francouzských zdrojích se zavedení právě tohoto typu u Armée de Terre v letech 2025–2026 prokazatelně doložit nepodařilo. Co je ale doložené, je širší kontext: <a rel="nofollow" href="https://www.gdels.com/en/products/wheeled-vehicles/eagle">rodina Eagle od GDELS</a> existuje od roku 1992 a prošla generacemi Eagle II, III, IV a V v konfiguracích 4×4 i 6×6. Bundeswehr ji aktivně provozuje, a to včetně nejnovějších sanitních verzí Eagle 6×6 předaných v létě 2025.</p>



<p>Výrobce u platformy Eagle konzistentně zdůrazňuje vlastnosti, které přesně odpovídají tomu, co moderní dělostřelecký pozorovatel potřebuje:</p>



<ul><li><strong>Nízká silueta</strong> – vozidlo je výrazně nižší než klasické obrněnce, což ztěžuje vizuální i radarovou detekci</li><li><strong>Nízká signatura</strong> – menší tepelná, akustická i elektromagnetická stopa</li><li><strong>Vysoká terénní mobilita</strong> – schopnost operovat mimo zpevněné cesty</li><li><strong>Modularita</strong> – úkolové sady od průzkumu přes SHORAD až po ambulanci</li></ul>



<p>Dne 17. června 2026 navíc GDELS oznámil partnerství s Alpha Robotics v oblasti spolupráce osádkových a bezosádkových prostředků, přičemž Eagle explicitně označil za platformu vhodnou pro vysoce intenzivní scénáře díky nízké signatuře a pasivní ochraně.</p>



<p>Právě kombinace těchto vlastností (nízká silueta, pasivní senzory, krátká doba expozice a rychlý přesun) vytváří efekt, který lze popsat jako „neviditelnost&#8220; pro ruskou PVO. Nejde o stealth v leteckém smyslu slova, o radarově pohlcující nátěr ani o utajenou technologii. Jde o to, že pasivně pracující vozidlo s nízkou signaturou, které na pozici stráví jen krátké minuty, je pro protivníkův vyhledávací řetězec mimořádně obtížný cíl. Než ho lokalizují, už je pryč.</p>



<h2 id="h-jak-to-e-ostatn-a-jak-esko">Jak to řeší ostatní, a jak Česko</h2>



<p>Francie není v této kategorii sama. Americká armáda provozuje M7A4 Bradley BFIST (Bradley Fire Support Team Vehicle), pásové vozidlo na platformě Bradley, které slouží jako mobilní základna pro vyhledání, sledování a označení cílů pro nepřímou palbu dělostřelectva i minometů. Vedle něj stojí kolový <a rel="nofollow" href="https://cpeground.army.mil/Combat-Platforms/Project-Manager-Stryker-Brigade-Combat-Team/">M1131 Stryker FSV</a> (Fire Support Vehicle) pro brigády Stryker. Britská armáda pak buduje podobnou schopnost kolem rodiny Ajax a jejích Fire Support Teams.</p>



<p>Česká armáda jde vlastní cestou. Dělostřelecké pozorování zajišťují systémy LOS (lehký průzkumný a pozorovací prostředek na podvozku BVP-1) a SNĚŽKA s hydraulicky zvedaným ramenem a radarem. K tomu přibyla akvizice 62 kolových vozidel TITUS, z nichž 20 je ve variantě MKPP (mobilní koordinační a pozorovací pracoviště). Ministerstvo obrany navíc už v roce 2018 uvádělo variantu „dělostřelecká pozorovatelna&#8220; mezi plánovanými verzemi nových BVP. Cesta české armády tedy nevede přes Eagle, ale přes domácí modernizaci a platformu TITUS.</p>



<h2 id="h-pro-je-to-d-le-it-j-ne-to-vypad">Proč je to důležitější, než to vypadá</h2>



<p>Srovnání s ruskou stranou je v této kategorii výmluvné. Starší ruská průzkumná vozidla typu BRDM-2 nebo Tigr-M nebyla primárně navrhována s důrazem na minimalizaci signatury a pasivní pozorování. Jejich filozofie vycházela z jiné doktríny: masového nasazení, přímého průzkumu, hlasového hlášení. V éře dronů, elektronického boje a digitalizovaných palebných řetězců je to handicap, který se nedá vyřešit jen lepším pancířem.</p>



<p>Rusko by proti tomuto typu hrozby muselo vybudovat hustší multisenzorový řetězec: více průzkumných dronů, více elektrooptiky a termovize, rychlejší propojení mezi detekcí a palbou. Samotná klasická protivzdušná obrana (radary a rakety) na krátce exponovaný pozemní cíl s nízkou signaturou nestačí. To je podstata toho, proč „ho PVO nevidí, dokud není pozdě&#8220;: problém není v jednom radaru, ale v celém řetězci, který musí reagovat rychleji, než pozorovatel stihne zmizet.</p>



<p>Skutečná revoluce posledních let nespočívá v jednom konkrétním vozidle. Spočívá v tom, že armády NATO začaly chránit a digitalizovat své pozemní pozorovatele se stejnou pečlivostí, jakou dosud věnovaly samotným houfnicím. Protože houfnice bez očí je jen hlučný kus oceli.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzska-armada-schovala-delostrelecke-oci-do-eagle/">Ruská PVO ho nevidí, dokud není pozdě. Francouzská armáda schovala dělostřelecké oči do Eagle 1</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="99640" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/mowag-eeagle-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/mowag-eeagle-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ani Rusko, ani Amerika: nejvíce válek v historii vedla evropská velmoc, která znovu povstává</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/nejvice-valek-v-historii-vedla-evropska-velmoc/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lubomír Vávra]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 Jul 2026 09:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=344995</guid>

	
					<description>Francie se účastnila 50 ze 125 hlavních evropských válek od roku 1495, více než kterýkoli jiný stát na kontinentu. A dnes znovu posiluje svou roli bezpečnostní kotvy Evropy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se řekne „válečnická velmoc&#8220;, většina lidí si vybaví Rusko nebo Spojené státy. Jenže v nejcitovanějším akademickém srovnání velmocenských válek v Evropě vede statistiku země, kterou si s vojenskými rekordy spojíme až na druhý pohled. Francie. Stát, jehož obraz v kolektivní paměti deformuje především kapitulace v roce 1940, přitom po staletí formoval evropskou mapu silou zbraní. A v letech 2025 a 2026 se k této tradici hlásí znovu, tentokrát ne výboji, ale jako jaderný a průmyslový pilíř evropské obrany.</p>



<h2 id="h-pades-t-v-lek-za-p-t-stolet">Padesát válek za pět století</h2>



<p>Číslo, které koluje internetem i odbornými texty, má konkrétní původ. Americký politolog Jack S. Levy v 80. letech sestavil databázi velmocenských válek od roku 1495 do roku 1975. Válku definoval jako ozbrojený konflikt mezi organizovanými vojenskými silami nezávislých politických jednotek s minimálně tisícem padlých v boji. Civilní konflikty a koloniální tažení do srovnání nezahrnul. Z jeho dat později čerpal historik Niall Ferguson, který popularizoval formulaci, že Francie bojovala v 50 ze 125 hlavních evropských válek, tedy ve čtyřiceti procentech všech.</p>



<p>Důležitý kontext: Rusko vstupuje do Levyho systému velmocí až od roku 1721, Spojené státy dokonce až od roku 1898. Prosté srovnání „Francie vedla víc válek než Rusko nebo Amerika&#8220; proto není metodicky úplně férové, Paříž měla v záběru o staletí delší rozjezd. Přesto je výsledek pozoruhodný. Žádný jiný evropský stát se v této úzce vymezené kategorii Francii nevyrovná.</p>



<h2 id="h-od-historick-ho-rekordu-k-dne-n-mu-odstra-en">Od historického rekordu k dnešnímu odstrašení</h2>



<p>Samotný historický rekord by byl jen zajímavost pro kvízové večery. Co z něj dělá aktuální téma, jsou kroky, které Francie podniká právě teď.</p>



<p>5. března 2025 <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/en/emmanuel-macron/2025/03/05/address-to-the-french-people">pronesl Emmanuel Macron projev</a>, v němž označil Rusko za přímou hrozbu pro Evropu a otevřel strategickou debatu o evropské dimenzi francouzského jaderného odstrašení. Nešlo o vágní gesto. O necelý rok později, 2. března 2026, Macron na základně Île-Longue, domovském přístavu francouzských jaderných ponorek, představil koncept <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/en/emmanuel-macron/2026/03/02/visit-to-the-ile-longue-operational-base">předsunutého odstrašení</a>. Francie podle něj počítá se zapojením spojenců do cvičení a signalizace odstrašení, přičemž konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstává výhradně v rukou Paříže.</p>



<p>Téhož dne vznikla vysoká francouzsko-německá jaderná koordinační skupina, první svého druhu. Macron a kancléř Merz podepsali <a rel="nofollow" href="https://www.elysee.fr/en/emmanuel-macron/2026/03/02/joint-declaration-of-president-macron-and-chancellor-merz">společnou deklaraci</a>, která zahrnuje nejen jadernou koordinaci, ale i spolupráci v protivzdušné obraně. Berlín, který po dekády spoléhal výhradně na americký jaderný deštník, tím poprvé formálně přiznal, že potřebuje i evropskou alternativu.</p>



<h2 id="h-tvrd-sla-ne-jen-r-torika">Tvrdá čísla, ne jen rétorika</h2>



<p>Francie svou pozici neopírá jen o projevy. V červenci 2025 podepsala s Velkou Británií modernizovanou obrannou deklaraci Lancaster House 2.0. Obě země v ní uvádějí, že jako jediné evropské jaderné a vojenské mocnosti nesou zvláštní odpovědnost za obranu kontinentu. Dohromady představují téměř 40 % obranných rozpočtů evropských spojenců a přes 50 % evropských výdajů na obranný výzkum a technologie.</p>



<p>Průmyslová stránka je stejně výmluvná. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.sipri.org/yearbook/2025/05">SIPRI Yearbook 2025</a> se Francie v období 2020–2024 stala druhým největším světovým exportérem hlavních zbraní. Její exporty vzrostly o 11 % oproti předchozímu pětiletému období. Ruské exporty se ve stejném srovnání propadly na polovinu. Symbolika je zřetelná: země, která v tomto srovnání válčila nejčastěji, dnes zbrojí nejrychleji rostoucím tempem v Evropě, zatímco její historický rival na východě průmyslově slábne.</p>



<p>K tomu přidejme institucionální váhu: stálé místo v Radě bezpečnosti OSN s právem veta, zakládající členství v NATO od roku 1949 a 16,4 % celkového HDP Evropské unie. Francie je jedním z mála států na planetě, který dokáže spojit jaderné odstrašení, globální diplomatický hlas a reálnou průmyslovou kapacitu do jedné geopolitické role.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Francouzský „návrat&#8220; není abstraktní geopolitika. Česká armáda právě pořizuje <a rel="nofollow" href="https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ukrajinske-zkusenosti-se-promitnou-do-novych-del-caesar--ta-se-nyni-testuji-ve-francii-258043/">62 houfnic Caesar</a> od francouzského výrobce KNDS za 10,3 miliardy korun. Testování probíhá ve Francii a do konstrukce se promítají ukrajinské bojové zkušenosti. V největším aliančním cvičení roku 2026, Steadfast Dart, působily české i francouzské jednotky vedle sebe ve střední Evropě.</p>



<p>Pro Českou republiku to znamená posun v optice. Francie přestává být jen „další velkou zemí EU&#8220; a stává se bezpečnostní proměnnou, kterou stojí za to sledovat ve třech rovinách: její postoj k Rusku a Ukrajině, debata o evropské roli francouzského jaderného odstrašení a obranný průmysl, který už přímo zasahuje do české modernizace armády.</p>



<h2 id="h-velmoc-nebo-kotva">Velmoc, nebo kotva?</h2>



<p>Slovo „povstávání&#8220; může znít hrozivě. V kontextu roku 2026 ale nejde o návrat imperiální Francie, která válčila v každé druhé evropské válce za posledních pět set let. Jde o návrat Francie jako bezpečnostní kotvy kontinentu, uvnitř NATO, uvnitř EU, s jadernými zbraněmi, které poprvé výslovně nabízí i jako evropský nástroj. Otázka není, zda Francie povstává. Otázka je, zda zbytek Evropy dokáže její nabídku využít dřív, než ji okolnosti donutí.</p>



<p>Pět století válek naučilo Paříž jednu věc: kdo se nepřipraví, ten prohraje. Dnes se připravuje za celý kontinent.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/nejvice-valek-v-historii-vedla-evropska-velmoc/">Ani Rusko, ani Amerika: nejvíce válek v historii vedla evropská velmoc, která znovu povstává</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="63735" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/francouzsti-vojaci-nastup-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/francouzsti-vojaci-nastup-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francouzský tank Char B1 válcoval německé Panzery, ale jeden zásadní problém ho srazil na kolena</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzsky-tank-char-b1-valcoval-nemecke-panzery/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 May 2026 15:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[tank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=342646</guid>

	
					<description>16. května 1940 projel kapitán Pierre Billotte obcí Stonne a zanechal za sebou 13 hořících německých tanků. Jeho vlastní stroj inkasoval 140 zásahů, žádný nepronikl pancířem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tank B1bis „Eure&#8220; se toho dne stal ztělesněním paradoxu celé francouzské obrněné síly. V přímém souboji pancíř proti pancíři patřil k nejnebezpečnějším strojům na západní frontě. Šedesát milimetrů čelního pancíře, 47mm kanon ve věži a 75mm houfnice v korbě, kombinace, kterou standardní německá výzbroj nedokázala spolehlivě překonat. Jenže válka roku 1940 se nerozhodovala v duelech. Rozhodovala se tempem. A právě tempo Char B1bis neuměl držet.</p>



<h2 id="h-duel-kter-b1bis-vyhr-val">Duel, který B1bis vyhrával</h2>



<p>Stonne, malá obec v Ardenách, přecházela v květnu 1940 z rukou do rukou sedmnáctkrát. Billotteho průjezd patří k nejlépe zdokumentovaným epizodám francouzské kampaně. Podle <a rel="nofollow" href="https://archives.defense.gouv.fr/portail/dossiers/dossiers-2020/comme-en-40/webserie/les-episodes/episode-1-stonne-et-montcornet-les-chars-francais-dans-la-bataille.html">archivů francouzského ministerstva obrany</a> zničil jeho B1bis 13 nepřátelských tanků a podle sekundárních biografických zdrojů i 2 protitanková děla. Panzer IV Ausf. D vypálil na čelo „Eure&#8220; dvacet ran bez jediného průniku.</p>



<p>Nebyl to ojedinělý případ. Parametry mluví jasně:</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th></th><th><strong>Char B1bis</strong></th><th><strong>Panzer III Ausf. E</strong></th><th><strong>Panzer IV Ausf. D</strong></th></tr></thead><tbody><tr><td>Čelní pancíř</td><td>60 mm</td><td>30 mm</td><td>30 mm</td></tr><tr><td>Hlavní výzbroj</td><td>75 mm + 47 mm SA 35</td><td>37 mm KwK 36</td><td>75 mm KwK 37 (krátký)</td></tr><tr><td>Hmotnost</td><td>31,5 t</td><td>19,5 t</td><td>20 t</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Francouzský 47mm kanon SA 35 prorážel 40 mm pancíře na 400 metrů. Proti raným Panzerům III a IV to znamenalo smrtelné nebezpečí čelně na běžných bojových vzdálenostech. Němci potřebovali bok, záď, zásah pásu, nebo štěstí. Standardní protitankový kanon PaK 36 ráže 37 mm si u německých vojáků vysloužil přezdívku „klepátko na dveře&#8220;. Proti B1bis oprávněně.</p>



<h2 id="h-konstruk-n-koncepce-z-jin-v-lky">Konstrukční koncepce z jiné války</h2>



<p>Char B1bis nevznikl pro blitzkrieg. Jeho kořeny sahají do dvacátých let, kdy francouzská armáda plánovala průlomový tank pro statickou frontu. Hlavní zbraní měla být korbová 75mm houfnice, pevně uložená, mířená otáčením celého tanku prostřednictvím hydrostatického mechanismu Naëder. Řidič používal volant řízení a zvláštní volant jemného zaměřování; motor musel běžet i při samotném míření. Systém vyžadoval výcvik, správné provozní kapaliny a neustálou údržbu, při použití nevhodného ricinového oleje docházelo k degradaci funkce.</p>



<p>Věž? Jednočlenná, stísněná, odvozená z myšlenky „univerzální&#8220; malé odlévané věže použitelné na více typech tanků. Velitel v ní současně vyhledával cíle, mířil, nabíjel, pálil a velel celému tanku. V boji u Stonne to fungovalo, protože šlo o krátký, intenzivní průjezd. V hodinách a dnech manévrové kampaně to bylo vyčerpávající až ochromující.</p>



<h2 id="h-est-hodin-a-dost">Šest hodin a dost</h2>



<p>Čtyři sta litrů benzínu. Udávaná autonomie kolem 130 kilometrů, reálně při vyšším tempu spíš 120 km, tedy asi šest hodin jízdy. Pak musel B1bis zastavit a čekat na zásobovací kolonu. V kampani, kde německé tankové divize ujížděly desítky kilometrů denně a francouzské velení zoufale přesouvalo rezervy, znamenala každá zastávka ztrátu iniciativy.</p>



<p>K tomu se přidávala servisní náročnost:</p>



<ul><li>Složitý pohon a převodovka vyžadovaly časté mazání a kontroly.</li><li>Podvozek s mnoha pojezdovými koly kladl vysoké nároky na polní údržbu.</li><li>Výroba byla pomalá, z 1 144 objednaných kusů bylo do června 1940 dodáno jen 369.</li><li>V červnu 1940 chyběly věže APX 4 natolik, že kusy č. 505, 506 a 507 byly zavedeny do služby bez věže.</li></ul>



<p>Měsíční produkce stoupla z pouhých 3 tanků na 41 v květnu 1940. Příliš pozdě.</p>



<h2 id="h-prohr-t-tempo-prohr-t-v-lku">Prohrát tempo, prohrát válku</h2>



<p>Německá převaha nespočívala v lepších tancích. Spočívala v pětičlenných osádkách s jasně rozdělenými úkoly, v radiovém spojení mezi vozy, v koncentraci tankových svazků a v operačním tempu, které francouzská strana nedokázala kopírovat. B1bis byl rozptýlen po menších jednotkách, často bez pěchotního doprovodu, s přetíženými veliteli a logistikou, která nestíhala.</p>



<p>Verze <a rel="nofollow" href="https://www.chars-francais.net/index.php/engins-blindes/chars?catid=13&amp;id=1804%3A1937-char-b1ter&amp;view=article">B1ter</a> měla problémy řešit: 75mm pancíř, plánovaná dvoumístná věž, 75mm kanon s bočním odměrem. Vznikly tři prototypy. Dva hotové kusy zmizely při potopení transportní lodi během evakuace. Do série program nikdy nepřešel.</p>



<h2 id="h-druh-ivot-v-ciz-ch-rukou">Druhý život v cizích rukou</h2>



<p>Němci ukořistili 161 kusů B1bis. Přeznačili je jako Panzerkampfwagen B2 740(f) a opravovali v závodech v Boulogne-Billancourt. Na frontovou službu se nehodily, příliš pomalé, příliš žíznivé, příliš náročné na údržbu. Sloužily jako výcvikové stroje, plamenometné verze a podvozky pro samohybné houfnice s 10,5cm leFH 18/3. Jeden kus skončil na Jersey, kde ho dnes vystavuje <a rel="nofollow" href="https://tankmuseum.org/tank-nuts/tank-collection/char-b-1-bis/">Tank Museum v Bovingtonu</a>. V letech 1944–1945 se část ukořistěných B1bis dostala zpět do francouzských rukou; 13. dragounský pluk je znovu nasadil a typ ve francouzské armádě dožíval až do roku 1950.</p>



<p>Char B1bis nebyl poražen v kategorii, pro kterou vznikl, v přímém střetu pancíře proti pancíři zůstal až do konce kampaně prakticky nepřekonatelný zepředu. Porazila ho kategorie, která v jeho zadání z dvacátých let neexistovala: rychlá manévrová válka, kde vyhrává ten, kdo ujede víc kilometrů mezi dvěma zastávkami u cisterny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzsky-tank-char-b1-valcoval-nemecke-panzery/">Francouzský tank Char B1 válcoval německé Panzery, ale jeden zásadní problém ho srazil na kolena</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="77248" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/char-b1-bis-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/char-b1-bis-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové netuší, s čím si zahrávají. Francie se vzchopila a přebudovala armádu na bojovou sílu pro velkou válku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-se-vzchopila-a-prebudovala-svoji-armadu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 16:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[zbrojení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=342088</guid>

	
					<description>Francouzská armáda má ve službě přes tisíc nových bojových vozidel, buduje divizi nasaditelnou do 30 dnů a od léta 2026 povede pozemní složku aliančních sil rychlé reakce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když 28. 2. 2022, čtyři dny po ruské invazi na Ukrajinu, dorazil francouzský předsunutý prapor do Rumunska, nešlo o improvizaci. Šlo o výsledek osmi let tiché přestavby, kterou většina evropských spojenců teprve začínala promýšlet. Program SCORPION běžel od roku 2014, digitalizoval velení, měnil doktrínu i organizační logiku celé Armée de Terre. Únor 2022 ho neuvedl do pohybu. Urychlil ho, politicky legitimizoval a finančně zamkl.</p>



<h2 id="h-od-protiteroristick-ch-mis-k-velk-v-lce">Od protiteroristických misí k velké válce</h2>



<p>Francouzská pozemní armáda strávila dvě dekády v režimu expedičních operací. Mali, Sahel, Středoafrická republika, lehké úkolové uskupení GTIA, protivník bez letectva, bez dělostřelectva, bez elektronického boje. Tento model fungoval, ale nepřipravoval armádu na to, co strategická vize náčelníka štábu nazývá „conflit majeur&#8220;, střet s rovnocenným protivníkem disponujícím masou, přesnými palbami a schopností zasáhnout hloubku.</p>



<p>Zlom přišel v roce 2014. Francie spustila SCORPION jako generační výměnu pozemních platforem spojenou se zavedením síťového velení (systém SICS), novou doktrínou velení mise a reorganizací útvarů směrem k diviznímu boji. Nejde o jednorázový nákup techniky. Jde o přezbrojení tisíců vozidel, změnu výcviku a budování schopností, jejichž plná maturita se očekává kolem roku 2035.</p>



<h2 id="h-sla-kter-mluv">Čísla, která mluví</h2>



<p>Kde přesně je Francie dnes? Podle <a rel="nofollow" href="https://www.defense.gouv.fr/dga/actualites/dossier-2014-2024-dix-ans-du-programme-scorpion">desetiletého shrnutí programu SCORPION</a> je ve službě více než 1 000 vozidel nové generace, Griffony, Jaguáry, Servaly. Jen v roce 2026 mají pozemní síly dostat dalších 242 kusů:</p>



<ul><li>122 Griffon (víceúčelový obrněnec)</li><li>30 Jaguar (průzkumné a bojové vozidlo)</li><li>70 Serval (lehký obrněnec)</li><li>20 MEPAC (mobilní minometný systém)</li><li>21 renovovaných tanků Leclerc XLR</li></ul>



<p>K tomu přibývá nová brigáda logistiky, jejímž cílem je do roku 2027 zajistit podporu 19 000 vojáků v režimu vysoké intenzity, tedy zásobování, opravy, zdravotnické zabezpečení a přesuny v tempu, které vyžaduje divizní nasazení. Finanční rámec celé transformace drží <a rel="nofollow" href="https://www.defense.gouv.fr/actualites/lpm-2024-2030-413-milliards-deuros-transformer-armees">zákon LPM 2024–2030</a> s rozpočtem 413,3 miliardy eur pro všechny složky ozbrojených sil.</p>



<h2 id="h-alian-n-stopa-rumunsko-a-velen-arf">Alianční stopa: Rumunsko a velení ARF</h2>



<p>Argument o tom, že Rusové netuší, nestojí na představě tajné superarmády. Stojí na rychlosti projekce a alianční roli, kterou Francie reálně plní.</p>



<p>Mise AIGLE v Rumunsku je toho nejviditelnějším důkazem. Od května 2022 tam Francie funguje jako nation-cadre mnohonárodního uskupení s mechanismem škálování z praporu na brigádu. A od 1. 7. 2026 do 30. 6. 2027 převezme <a rel="nofollow" href="https://www.defense.gouv.fr/terre/actualites/larmee-terre-commandera-composante-terrestre-larf26-premiere-france">velení pozemní složky Allied Reaction Force</a>, poprvé v historii. To není cvičení na papíře. Je to operační odpovědnost za aliační síly rychlé reakce v době, kdy většina evropských armád teprve znovu objevuje, co znamená divize.</p>



<p>Pro srovnání: Británie slibuje modernizovanou bojovou divizi do roku 2030, ale její klíčový průzkumný program Ajax nabral roky zpoždění a podle auditu National Audit Office rozvrací logiku celé restrukturalizace. Švédsko a pobaltské státy jsou silnější v mobilizačním a rezervním modelu, Estonsko drží válečnou organizaci přes 43 000 pozic, ale nemají francouzskou schopnost velet velkému svazku a promítat sílu stovky kilometrů od vlastních hranic.</p>



<h2 id="h-co-je-t-chyb">Co ještě chybí</h2>



<p>Bylo by nepoctivé tvrdit, že Francie je hotová. Parlamentní zprávy obou komor francouzského parlamentu opakovaně upozorňují na tři slabiny:</p>



<ul><li><strong>Munice.</strong> Zásoby zůstávají omezené, zvláště po dodávkách Ukrajině. Přesná délka výdrže v plnohodnotném vysokointenzivním boji je klasifikovaná, ale zákonodárci mluví o nutnosti dalšího doplňování.</li><li><strong>Logistická flotila.</strong> Vozidla pro přesuny a zásobování jsou v degradovaném stavu; program FTLT začne hmatatelně pomáhat až od let 2027–2028.</li><li><strong>Kvantitativní růst výcviku.</strong> Část plánovaného navýšení připravenosti se podle kontrolní zprávy Senátu posouvá k roku 2028.</li></ul>



<p>Přesnější rámec tedy zní: věrohodná transformace v běhu, nikoli hotová armáda pro dlouhou opotřebovací válku. Program TITAN, který má po roce 2040 přinést novou generaci těžké techniky včetně společného francouzsko-německého tanku, je ještě daleko za horizontem.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko">Co to znamená pro Česko</h2>



<p>Česká KVAČR 2035 mluví stejným jazykem, příprava na válku velkého rozsahu, těžká mechanizovaná brigáda, zásoby, digitalizace velení, vícedoménové operace. Směr je podobný, měřítko jiné. Česká armáda nemá francouzské divizní ambice ani stopu nation-cadre na východním křídle. Ale bezpečnostní logika je sdílená: francouzská schopnost velet a promítat sílu zvyšuje věrohodnost celého aliančního odstrašení, na němž závisí i Praha.</p>



<p>Francie nedokazuje, že je neporazitelná. Dokazuje, že evropská armáda může systematicky pracovat na přechodu z expedičního modelu k velkému konvenčnímu boji, a že to jde, pokud se začne včas a drží se linie. Dvanáct let po startu SCORPION je výsledek viditelný v hangárech, na cvičištích i v rumunské stepi.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-se-vzchopila-a-prebudovala-svoji-armadu/">Rusové netuší, s čím si zahrávají. Francie se vzchopila a přebudovala armádu na bojovou sílu pro velkou válku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="87044" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/francie-vojaci-vycvik-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/francie-vojaci-vycvik-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie se chystá na velkou válku v Evropě. Největší cvičení v dějinách země odhalilo zásadní slabinu její armády</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vycvik-cviceni/francie-se-chysta-na-velkou-valku-v-evrope/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 28 Apr 2026 15:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výcvik a cvičení]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[vojenské cvičení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=340976</guid>

	
					<description>Francie od února do konce dubna testuje svou schopnost vést koaliční válku v Evropě. Cvičení ORION 26 zapojilo 12 500 vojáků, přes 2 000 vozidel a více než tisíc dronů, a ukázalo, že velitelské stanoviště armádního sboru šlo v poli dohledat překvapivě snadno.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Někde v jihozápadní Francii stojí v dubnu 2026 předsunuté velitelské stanoviště 1. armádního sboru, osmdesát až sto kilometrů od simulované linie dotyku. Má řídit koaliční operaci pěti divizí: francouzské, polské, britské, italské a španělské. Jenže „červený tým&#8220; “protivníka ho najde. Najde ho přes elektromagnetické emise a potvrdí malým dronem Parrot. Generál Pierre-Éric Desmeulles, velitel sboru, to po cvičení přizná otevřeně: systém není dokonalý. A právě tahle upřímnost dělá z ORION 26 víc než vojenskou show.</p>



<h2 id="h-sc-n-kter-nepojmenov-v-rusko-ale-mysl-na-n-j">Scénář, který nepojmenovává Rusko, ale myslí na něj</h2>



<p>Oficiální dokumenty cvičení pracují s fiktivní mapou. Expanzivní stát Mercure destabilizuje sousední Arnland hybridními operacemi, podporuje milice na jeho území a snaží se zablokovat jeho přiblížení k Evropské unii. Šestého ledna 2026, ve scénáři, Francie přebírá vedení koalice ORION na obranu Arnlandu a „zachování evropské rovnováhy&#8220;.</p>



<p>Nikde v <a href="https://station.illiwap.com/uploads/alertes/documents/vOYfGNfzXATaYmoNFbrlTOtjRBHit_8iu6IDGJX7B_c.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">otevřeném scénáři</a> nestojí slovo Rusko. Ale konstrukce je průhledná: východní agresor, hybridní rozklad souseda, blokování západní integrace. Francie si tím nerepetuje koloniální expedici. Připravuje se na roli rámcového státu pro velkou konvenční válku na východním křídle Evropy v rámci NATO.</p>



<p>Cvičení běželo od 8. února do 30. dubna ve čtyřech fázích, napříč devatenácti departmenty. Zapojilo 25 lodí, zhruba 140 letadel a vrtulníků a poprvé v takovém rozsahu vyvedlo alianční velitelské sítě z kanceláří do polních podmínek. Poslední fáze validovala nasazení 1. armádního sboru jako takzvaného Warfighting Corps, bojového jádra, které má být podle francouzských plánů plně připravené do roku 2030.</p>



<h2 id="h-pr-hledn-boji-t-co-cvi-en-skute-n-odhalilo">Průhledné bojiště: co cvičení skutečně odhalilo</h2>



<p>Dvě vrstvy problému vypluly na povrch. První je taktická. Předsunuté velitelské stanoviště sboru vysílá: komunikuje s podřízenými divizemi, přijímá data, koordinuje palbu. Každá emise je ale podpis. A na moderním bojišti, kde i levný komerční dron unese termokameru, je podpis totéž co souřadnice pro dělostřelectvo nebo řízené střely.</p>



<p>Druhá vrstva je materiální a bolí víc. Francie zatím nemá plošnou ochranu svých obrněných sil proti dronům. Specializovaná antidronová varianta obrněnce SERVAL, kterou <a href="https://knds.com/en/press-releases/from-identification-to-neutralization-knds-france-unveils-the-serval-counter-uav-variant" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">představila firma KNDS France</a>, má do armády vstoupit až od roku 2028. V první várce jde o 24 kusů, výhledově 48. Aktualizované francouzské obranné plány přitom počítají s tím, že armáda obětuje asi padesát standardních Servalů, aby získala pouhých 24 dalších antidronových systémů. To není masová saturace. To je začátek.</p>



<p>Ukrajinská válka přitom denně ukazuje, co se děje, když obrněná technika nemá organickou ochranu proti FPV dronům: tanky a bojová vozidla pěchoty se stávají cíli zranitelnými shora, z boku i zezadu. Ruská armáda pod tlakem ztrát zavedla vozidlové rušiče a antidronové pušky už koncem roku 2023, improvizovaně, ale rychle a v masovém měřítku. Francie jde cestou čistšího, průmyslově řešeného systému. Jenže ten bude v brigádách nejdřív za dva roky.</p>



<h2 id="h-kde-je-francie-nap-ed-a-kde-ji-ostatn-p-edb-haj">Kde je Francie napřed, a kde ji ostatní předbíhají</h2>



<p>Bylo by nepřesné číst ORION 26 jen jako katalog selhání. Francie v Evropě patří k hrstce zemí, které dokážou postavit sborové velení a řídit koalici pěti národních divizí v poli. Přestavba mobilního velení sboru zabrala podle Desmeullese méně než osmnáct měsíců. To je tempo, které většina evropských armád nedosahuje.</p>



<p>Ale v rychlé, masové adaptaci na dronové bojiště ji jiní předbíhají:</p>



<ul><li><strong>Polsko</strong> staví vrstvu protidronové obrany v měřítku celé země: program SAN počítá s 18 bateriemi, 52 palebnými četami a 703 vozidly, první komponenty od roku 2026.</li><li><strong>Británie</strong> institucionalizuje ukrajinské lekce přes nově založené Drone Centre a <a href="https://www.gov.uk/government/news/major-5-billion-technology-investment-accelerates-uk-defence-innovation-in-a-european-first" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">investici přes pět miliard liber do autonomních systémů a zbraní směrované energie</a>.</li><li><strong>Rusko</strong>, paradoxně, adaptovalo ochranu vozidel proti dronům nejrychleji ze všech, protože ji vynucovaly denní ztráty.</li></ul>



<p>Analytici z britského think-tanku <a href="https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/lessons-french-armys-transformation-towards-modern-fighting-army" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">RUSI</a> to shrnují přesně: francouzský model je transformačně koherentní, drží pohromadě celou sílu a upřednostňuje velké průmyslové programy. Ale právě ta koherence brzdí rychlost zavádění technologií, které se na Ukrajině mění v řádu měsíců.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-men-spojence">Co to znamená pro Česko a menší spojence</h2>



<p>Česká armáda je v podobné fázi jako Francie, jen v menším měřítku. Na cvičení <a href="https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-a-cesti-zbrojari-spojili-sily-proti-dronum-pri-cviceni-drone-shield-2024-254048/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Drone Shield 2024</a> testovala desítky antidronových řešení ve spolupráci s domácím průmyslem. Nové CV90 MkIV mají potenciál pro systém aktivní ochrany, výsadkáři z 43. pluku už trénují s FPV drony i obranu proti nim. Ale plošná saturace těžké techniky antidronovou ochranou veřejně doložená není, stejně jako ve Francii.</p>



<p>Pro menší členy NATO z toho plyne nepohodlný závěr. Spojenecké záruky platí, ale jsou čím dál víc podmíněné kvalitou technologické adaptace. Francie umí postavit sbor a převzít rámcovou roli. Nemůže ale za každého spojence vyřešit elektronický boj, protidronovou vrstvu a muniční zásoby. Kdo se spoléhá jen na papírovou velikost armády vedoucího státu, spoléhá se na iluzi.</p>



<h2 id="h-z-vod-s-asem-do-roku-2030">Závod s časem do roku 2030</h2>



<p>Francie si stanovila jasné milníky: divize připravená k válce do roku 2027, celý sbor do roku 2030. ORION 26 je kontrolní mezikrok na této cestě, ne izolovaná jednorázová přehlídka. Desmeulles sám říká, že Ukrajina byla hlavním zdrojem inspirace, ne však šablonou pro všechno.</p>



<p>Skutečná otázka proto nezní, jestli Francie cvičí válku. Cvičí. Otázka zní, jestli stihne proměnit poučení z Ukrajiny v běžnou výbavu brigád dřív, než by je musela použít doopravdy. Prvních 24 antidronových Servalů v roce 2028 je odpověď, která zatím nestačí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vycvik-cviceni/francie-se-chysta-na-velkou-valku-v-evrope/">Francie se chystá na velkou válku v Evropě. Největší cvičení v dějinách země odhalilo zásadní slabinu její armády</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54510" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/francouzsti-vojaci-vysilacka-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/francouzsti-vojaci-vysilacka-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Už žádné sliby, evropská vojenská velmoc se probudila naplno. Rusové teprve pocítí, co je to strach</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-zdvojnasovi-vydaje-na-zbrojeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Apr 2026 06:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[evropské NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=340265</guid>

	
					<description>Rusko teprve zakusí, čeho je schopna evropská velmoc, která obranu dlouho zanedbávala. Výdaje do několika let zdvojnásobí a zavede řadu kvalitních zbraní.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před válkou na Ukrajina v podstatě všechny evropské země zbrojení zanedbávaly, neboť od nikoho nehrozilo riziko konfrontace. Sílící obavy z ruských ambicí nicméně mnohé přiměly, aby investovaly do obrany tolik, že to jakékoliv <strong>ambice Vladimira Putina i jeho přisluhovačů rozbije a na případnou konfrontaci</strong> ani nedojde. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jednou z hlavních vojenských mocností Evropy je Francie, která zbrojí stále více.</p>



<h2 id="h-francie-pos-l-hlavn-obranu-a-jadern-odstra-en">Francie posílí hlavně obranu a jaderné odstrašení</h2>



<p>Kdyby měly jednotlivé země Evropy bojovat samy za sebe, není dnes mezi nimi žádná, která by se mohla s Ruskem rovnat. Sice k tomu má do <strong>nakročeno Polsko, jakmile dokončí hlavní zbrojní zakázky</strong>, a také <a href="/pozemni-technika/nemecko-koupi-stovky-evropskych-raketometu-nove-generace/">Německ</a>o nebo <a href="/udalosti/rusko-valkou-probudilo-spici-evropskou-velmoc/">Francie</a>. A již v únoru 2025 se ukázalo, že to to bude právě Polsko, které bude <a href="/zpravodajstvi/polska-armada-konflikt-vysoke-intenzity/">jako jediné schopné konfliktu vysoké intenzity</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-utoky-drti-ruskou-ekonomiku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci s minometem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kreml je v situaci, kterou už nedokáže skrývat. Supervelmoc se totálně hroutí pod ukrajinskými útoky a fronta se pro něj nevyvíjí dobře</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Což je poměrně logické, protože pokud by došlo na konfrontaci ze strany Ruska, bylo by to právě ono, kdo by nesl hlavní tíhu prvních bojů. <strong>Se zbrojením nicméně nechtějí zůstat pozadu ani ostatní zmíněné země</strong> – sice mohutně zbrojní i jiné, třeba <a href="/zpravodajstvi/britove-chteji-byt-ve-zbrojeni-znacne-nezavisli/">Velká Británie</a> – ale největší potenciál mají aktuálně právě Polsko, Německo a Francie.</p>



<p>A bere to opravdu vážně, jelikož dle <a href="https://letstalkdeterrence.substack.com/p/updates-to-the-2024-2030-military?r=6srzlv&amp;utm_campaign=post&amp;utm_medium=web&amp;triedRedirect=true" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Let&#8217;s Talk Deterrence</a> připravuje aktualizaci <a href="https://www.assemblee-nationale.fr/dyn/17/textes/l17b2630_projet-loi.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zákona o vojenském programování</a> (LPM) na období 2024 až 2030, který <strong>do konce desetiletí vyčleňuje na obranu dalších 36 miliard eur</strong>. Do roku 2030 má tedy rozpočet vzrůst na 76,3 miliard eur, tj. asi 1,854 bilionu korun, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2017.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/gripeny-a-f-35-vyprovodily-dva-tu-22m3-a-dve-su-35s/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/tupolev-tu-22m3-bombarder-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Strategický bombardér Tu-22M3" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jednou z klíčových priorit bude posílení jaderného odstrašení, do něhož <a href="/zpravodajstvi/nemecko-chce-rozsirit-francouzske-atomovky/">zvažovalo investice také Německo</a>, a které je už teď tak rozsáhlé, že by <a href="/namorni-technika/jedina-francouzska-ponorka-muze-znacne-ublizit-rusku/">smazalo západní Rusko během 20 minut</a>. <strong>Cílem posílení arzenálu a nosičů je pravděpodobně snaha</strong> nespoléhat se na Ameriku, která se po nástupu Donalda Trumpa někdy chová k Evropě jako k nepříteli.</p>



<p>Aktualizace zákona bude také dbát na modernizaci francouzských strategických sil nebo na zvýšení zásob dělostřelecké munice, raket a <strong>protiletadlových systémů. Zejména půjde o další vývoj SAMP/T NG</strong>, což je francouzský ekvivalent amerického MIM-104 Patriot. Určen je proti balistickým raketám a střelám včetně hypersonických, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/SAMP/T" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-budi-hruzu-80-km-v-ruskem-tylu-doneck/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusti-vojaci-jednotky-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zvládá však i letadla, vrtulníky a jiné vzdušné cíle. Vedle toho chce Francie investovat do dronů (vzdušných, pozemních, a nejspíše i námořních), a též <strong>urychlit vývoj modernizace Rafale F5, kterých chce mít alespoň 47</strong> do roku 2035. Do stojného období chce pak Paříž zřídit evropský systém včasného varování před raketovými útoky.</p>



<p>To vše a mnoho dalšího vychází hlavně ze zkušeností z války Ruska proti Ukrajině, krizi na Blízkém východě a již zmíněným <strong>pochybnostem ohledně dlouhodobých bezpečnostních záruk</strong> Spojených států amerických pro Evropu. Rusko tak dosáhlo přesně toho, čeho nechtělo, a sice že nakoplo zbrojení evropských zemí a jejich sjednocení proti němu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-rozpouta-armagedon-strelami-flamingo/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská střela Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Aktuálně je nepravděpodobné, že by se o něco pokusilo, nemá na to vojensky ani ekonomicky, ale do budoucna z toho mají mnozí politici i generálové obavy. <strong>Někdo to označuje za nereálné a tvrdí, že je zbrojení zbytečné</strong>, a ptají se, proč by nás Rusko napadalo – jenomže ve stejné situaci byla dříve i Ukrajina – takže kdo je připraven, není překvapen.</p>



<p>Cílem je navíc Kreml odstrašit, aby k žádnému konfliktu ani nedošlo. Což musí jeho vládci docházet, jelikož pokud se už teď cítí ohrožen Evropany, <strong>za několik let budou ještě mnohem silnější, a v Rusku nebude místo</strong>, kde by se dalo ukrýt. Konvenčně je evropské NATO silnější již teď, potvrzuje <a href="https://www.globalfirepower.com/countries-comparison.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GlobalFirePower</a>, a v budoucnu bude tento náskok jenom vzrůstat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-vyhrozuje-ale-spise-bude-nato-testovat/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpal rakety Orešnik" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nová jatka nebo konečná odveta proti Západu. Rusko stojí před propastí a musí se rozhodnout, zda překročí rudou linii</h1></div>

	</a>
</div>



<p>V oblasti jaderného arzenálu bude mít sice Rusko náskok, nejspíše už navždy, ale to je úplně jedno. Nejde totiž o to mít co nejvíce hlavic – ale <strong>mít jich tolik, aby to bylo dostatečné k odstrašení</strong>, a případně to dokázalo zničit vše, co je v Rusku hodnotné. Jenom Francie k tomu má arzenál dostačující už teď, a později to bude pro největší zemi světa jenom horší.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-zdvojnasovi-vydaje-na-zbrojeni/">Už žádné sliby, evropská vojenská velmoc se probudila naplno. Rusové teprve pocítí, co je to strach</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci s minometem</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/tupolev-tu-22m3-bombarder-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Strategický bombardér Tu-22M3</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusti-vojaci-jednotky-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská střela Flamingo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpal rakety Orešnik</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="58678" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/francouzsti-vojaci-regiment-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/francouzsti-vojaci-regiment-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francouzská armáda se probouzí a sděluje světu svou reakci. Napadení jaderné ponorkové základny si bere osobně</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzska-armada-investuje-do-obrany-proti-dronum/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Feb 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=329601</guid>

	
					<description>Francouzská armáda zůstala v šoku, když neznámé letouny kroužily nad její strategickou základnou, a rozhodla se proto jednat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stejně jako mnohé ozbrojené síly světa, tak i ty francouzské musí v posledních měsících řešit, jak se chránit proti stále častěji používaným dronům. Vychází nejen ze zkušenosti ukrajinské armády v boji s Ruskem, ale také z <strong>narušování základen drony v Evropě, a to včetně vlastní v Brestu</strong>, která je pro ni strategická. Redakce Armádního Zpravodaje se proto domnívá, že Francie bude v příštích letech jedním z evropských lídrů budování protidronové obrany.</p>



<h2 id="h-drony-nad-z-kladnou-jadern-ch-ponorek">Drony nad základnou jaderných ponorek</h2>



<p>I když je Francie od Ruska, které je asi největší hrozbou evropské bezpečnosti, vzdálená, přesto se ho problém týká. Přesvědčila se o tom v prosinci 2025, kdy musela <a href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-strilela-na-letouny-nad-brestem/">zasahovat proti dronům nad ponorkovou základnou</a>. <strong>Pro její bezpečnost je přitom velmi důležitá</strong>, protože z ní operují jaderné ponorky s balistickými raketami a nukleárními hlavicemi. Francouzi tehdy hrozbu zažehnali, ale určitě je to probudilo a vědí, že se musí na drony zaměřit.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="fr" dir="ltr">La <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/DGA?ref_src=twsrc%5Etfw">@DGA</a> a livré, fin 2025, les 1er Serval appui <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Scorpion?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Scorpion</a> avec de nouvelles capacités :<br>&#8211; DSA, tir sous blindage de missiles sol-air de type <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Mistral?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Mistral</a> 3,<br>&#8211; LAD, canon de 30-113 mm sur tourelle<br>&#8211; nœuds de communication tactiques satellitaire <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Syracuse?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Syracuse</a> IV.<a rel="nofollow" href="https://t.co/Q5N2ZTErso">https://t.co/Q5N2ZTErso</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Xg3ie6C9Ls">pic.twitter.com/Xg3ie6C9Ls</a></p>— BTR (@pascalbtr) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/pascalbtr/status/2014034474632102055?ref_src=twsrc%5Etfw">January 21, 2026</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Prvním z hmatatelných výsledků je objednání nových systémů protivzdušné obrany zaměřených hlavně na drony za zhruba 14,6 miliard korun. <a href="https://thedefensepost.com/2025/01/30/france-air-defense-systems/?" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DefensePost</a> uvádí, že do konce desetiletí by pak francouzské ozbrojené síly <strong>měly v této oblasti proinvestovat téměř 50 miliard korun</strong>. Některé systémy již přitom k dispozici mají, jelikož je vyvíjí mnoho let. Příkladem je HELMA-P. <a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/HELMA-P" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že se jedná o laser, který by měl být účinný proti bezpilotním letounům, a v pozdější fázi také proti různým střelám, projektilům a dalším hrozbám.</p>



<h2 id="h-francie-vyu-ije-zaveden-ch-st-el-mica">Francie využije zavedených střel MICA</h2>



<p>Jedním z objednaných systémů je VL MICA. MBDA ho <a href="https://www.mbda-systems.com/products/force-protection/vl-mica-family/vl-mica" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">popisuje</a> jako postavený na existujících francouzských střelách vzduch-vzduch MICA, které jsou na velitelském vozidle vybaveném moderním radarem a <strong>doplněné 3 až 6 mobilními odpalovacími zařízeními střel MICA</strong>. Účinné mají být proti dronům, řízeným střelám a dalším hrozbám do vzdálenosti 20 kilometrů. Lze tedy očekávat, že by byl tento systém vhodný spíše proti větším typům dronů.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rus-se-schoval-na-zachode-smrti-neusel/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/rusky-vojak-na-zachode-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský voják na záchodě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rus vyčkával na ukrajinské vojáky na záchodě. Odmítal padnout, i když do něj vyprázdnili zásobník</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Levnějším řešením pro likvidaci menších dronů může potom být systém SERVAL C-UAV. KNDS ho <a href="https://knds.com/en/press-releases/from-identification-to-neutralization-knds-france-unveils-the-serval-counter-uav-variant" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">popisuje</a> jako věž s rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů umístěnou na obrněném vozidle SERVAL, přičemž disponuje vlastním radarem a <strong>za pomoci kanonu má být schopen likvidovat různé typy hrozeb</strong>. Existuje ale ještě další systém na stejném vozidle, který pro změnu využívá střely krátkého dosahu Mistral. Navíc lze očekávat, že se v dalších letech objeví jiné zbraně schopné se s drony vypořádat za cenově přijatelné náklady.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="VL MICA (Land)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/D3_HYwp3HZ8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Schopnosti systému VL MICA, který si francouzská armáda objednává</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francouzska-armada-investuje-do-obrany-proti-dronum/">Francouzská armáda se probouzí a sděluje světu svou reakci. Napadení jaderné ponorkové základny si bere osobně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/D3_HYwp3HZ8" duration="46">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/D3_HYwp3HZ8" />
			<media:title type="html">Francouzská armáda se probouzí a sděluje světu svou reakci</media:title>
			<media:description type="html">Francie si nechce nechat kroužit cizí drony nad svými základnami nebo jednotkami, v budoucích letech do obrany investuje miliardy korun.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/d3_hywp3hz8.jpg" />
			<media:keywords>dron,Francie,francouzská armáda,Protivzdušná obrana</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/rusky-vojak-na-zachode-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/rusky-vojak-na-zachode-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský voják na záchodě</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="67142" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/francouzska-ponorka-suffren-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/francouzska-ponorka-suffren-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml ví, že ho probuzená evropská mocnost drží v šachu. Atomovky má tak silné, že by jedním útokem smazala Moskvu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/probuzena-evropska-velmoc-drzi-kreml-v-sachu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Jan 2026 14:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[balistická raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Moskva]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka třídy Triomphant]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=326541</guid>

	
					<description>Evropskou velmoc není radno škádlit, ani ji podceňovat. Jakmile by Rusové něco zkusili, stačila by jediná raketa, aby ze světa vymazala celou Moskvu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I když jsou s jadernými zbraněmi nejčastěji spojovány Spojené státy americké a Rusko, které <a href="/udalosti/vetsinu-jadernych-zbrani-vlastni-amerika-a-rusko/">drží dohromady 87 % veškerých kapacit</a>, nelze opomíjet ani jiné mocnosti. Tou třetí největší je Čína, ale <strong>svou má také Evropa – jedná se o Francii</strong>. Sice má „jenom“ atomových hlavic, ale na smazání celé Moskvy nejsou potřeba všechny; stačí jediný útok z jaderné ponorky. A <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimir Putin</a> samozřejmě o tomto nebezpečí ví, ačkoliv to veřejně nikdy nepřizná.</p>



<h2 id="h-siln-der-m-e-francie-zasadit-odkudkoliv">Silný úder může Francie zasadit odkudkoliv</h2>



<p>Hned na úvod je nutné zdůraznit, že jsou jaderné zbraně až krajní možností, a v podstatě nikdo by je neměl použít k útoku, ale <strong>nanejvýš k obraně v momentě, kdy by hrozil zánik země</strong> a její svrchovanosti, případně, pokud by ji někdo jiný <a href="/tag/jaderne-zbrane/">jadernými zbraněmi</a> napadl jako první. A právě tady je nutné vnímat Francii jako silného hráče, který má sílu ublížit i <a href="/tag/rusko/">Rusku</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/19-ruskych-generalu-padlo-nebo-bylo-zabito/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/pavel-klimenko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Pavel Klimenko" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Samozřejmě někteří namítnou, že kdyby <a href="/tag/francie/">Francie</a> odpálila atomovky na Rusko, to by ji smazalo z povrchu zemského, na což sílu má – <strong>stejně jako na zničení celého světa hned několikrát</strong> – ale nelze se za žádných okolností domnívat, že by <a href="/tag/francouzska-armada/">francouzská armáda</a> zaútočila jako první. Nikoliv, její doktrína funguje na principu odstrašení a tzv. druhého úderu.</p>



<p>Z tohoto důvodu provozuje jaderné ponorky, které mohou operovat de facto kdekoliv, třeba u severního pobřeží Ruska, a odpálit tak <a href="/tag/balisticka-raketa/">balistické rakety</a> nesoucí atomovky <strong>ze směru, kde má obranu pravděpodobně nejslabší</strong>. Francie má mít 290 hlavic, uvádí <a href="https://www.statista.com/statistics/264435/number-of-nuclear-warheads-worldwide/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Statista</a>, a ačkoliv v prosinci 2025 <a href="/letecka-technika/francie-nasazuje-modernizovane-strely-s-jadernou-havici/">odpálila strategickou jadernou pumu z letadla</a>, není to hlavní prostředek.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/stugna-p-roztrhala-rusky-tank-zevnitr/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/stugna-p-ukrajinsky-protitankovy-komplet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Stugna-P, ukrajinský protitankový komplet" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Tím je balistická raketa M51 s dosahem 8 až 10 tisíc kilometrů a max. rychlostí Mach 25, takže je obrana proti ní extrémně obtížná, skoro až nemožná, ačkoliv by to <strong>dle Armádního Zpravodaje mohl zvládnout ruský S-500</strong> na vzdálenost až 600 km, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S-500_missile_system" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, ale ve <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válce na Ukrajině</a> se opakovaně ukazuje, že jsou schopnosti ruských zbraní značně přechválené.</p>



<p>Jedna taková raketa má 4 až 6 tzv. návratových vozidel (MIRV), každé o výtěžnosti 150 kilotun, a na <a href="/tag/ponorka-tridy-triomphant/">ponorce třídy Triomphant</a> jich je M51 až 16, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/M51_(missile)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. <strong>Jediná hlavice by přitom uměla vytvořit ohnivý poloměr 0,66 km</strong>, ovšem vážné škody by způsobila až do 1,16 km (při přetlaku 20 psi jsou betonové budovy vážně poškozeny nebo zbořeny, a úmrtí se blíží 100 %).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/novinari-ukazali-casti-oresniku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpal rakety Orešnik" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Radiační poloměr by potom dosahoval 1,94 km, zatímco poloměr tepelného záření až 4,67 km, a dokonce až <strong>do 2,43 km by byly zbořeny běžné obytné (rezidenční) budovy</strong> (při přetlaku 5 psi se většina obytných budov zřítí, zranění jsou univerzální, úmrtí častá). A pak poloměr poškození světelným výbuchem, který by dosahoval až 6,25 km, uvádí <a href="https://nuclearsecrecy.com/nukemap/?&amp;kt=150&amp;lat=55.751667&amp;lng=37.617778&amp;airburst=0&amp;hob_ft=0&amp;psi=20,5,1&amp;zm=10" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NuclearSecrecy</a>.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="455" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-1024x455.jpg" alt="Simulace výbuchu atomovky o výtěžnosti 150 kilotun v Moskvě" class="wp-image-326554" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-1024x455.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-320x142.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-768x341.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-1536x683.jpg 1536w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-720x320.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun.jpg 1800w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: NuclearSecrecy</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Simulace výbuchu atomovky o výtěžnosti 150 kilotun v Moskvě</em></figcaption></figcaption>


<p>Na zničení centra <a href="/tag/moskva/">Moskvy</a> by tedy stačila jediná hlavice o výtěžnosti 150 kilotun, ale nejspíše by raketa nebyla osazena pouze jednou, ale nejméně čtyřmi. <strong>Následky jedinou by tedy byly zcela devastační, natož pak</strong>, kdyby jich Francie vypustila více naráz. Armádní Zpravodaj je názoru, že by ani Vladimir Putin nechtěl zkázu svého mocenského centra riskovat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dumyslne-reseni-levne-a-jednoduse-ochrani-drony/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/leleka-100-dron-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský průzkumný dron Leleka-100" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Důmyslné řešení ukrajinských inženýrů. Vymysleli způsob, jak levně a jednoduše ochránit drony. Rusové je zkrátka nezasáhnou</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vedle toho Francie v posledních letech všestranně mohutně zbrojí, a prakticky lze tvrdit, že <a href="/udalosti/rusko-valkou-probudilo-spici-evropskou-velmoc/">Rusko válkou proti Ukrajině probudilo spící velmoc</a> s dlouhou vojenskou tradicí a schopnostmi, díky nimž je jednou z nejsilnějších zemí Evropy, a své postavení ještě upevní.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/probuzena-evropska-velmoc-drzi-kreml-v-sachu/">Kreml ví, že ho probuzená evropská mocnost drží v šachu. Atomovky má tak silné, že by jedním útokem smazala Moskvu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/pavel-klimenko-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/pavel-klimenko-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Pavel Klimenko</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/stugna-p-ukrajinsky-protitankovy-komplet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Stugna-P, ukrajinský protitankový komplet</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/oresnik-odpal-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpal rakety Orešnik</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun</media:title>
			<media:description type="html">Simulace výbuchu atomovky o výtěžnosti 150 kilotun v Moskvě</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/vybuch-atomovky-moskva-150-kilotun-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/leleka-100-dron-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský průzkumný dron Leleka-100</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="30586" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/balisticka-raketa-m51-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/balisticka-raketa-m51-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie chce super-vojáky a pracuje na tom. Vyvíjí exoskelet, s nímž budou násobně silnější, rychlejší a neunaví se</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/francie-chce-super-vojaky-s-novym-exoskeletem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 07 Jan 2026 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=325676</guid>

	
					<description>Francouzští vojáci již testují exoskelety, které jim pomáhají s manipulací s těžkými náklady. V bojových podmínkách se ale prozatím nejspíše neobjeví.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Velkým snem mnoha armád je mít k dispozici vojáky, kteří budou mít větší sílu a rychlost větší než nejlépe trénovaný člověk. Cestou, jak se k tomu dobrat, jsou například exoskelety, díky nimž by <strong>vojáci dostali nadlidskou sílu a vytrvalost strojů</strong>. Francouzská armáda je testuje již dlouhou dobu, a nejspíše je nasadí u jednotek v zázemí. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že do bojových oblastí se budou hodit až systémy mnohem vyspělejší.</p>



<h2 id="h-exoskelet-pom-e-voj-k-m-s-b-emeny">Exoskelet pomůže vojákům s břemeny</h2>



<p>Ve francouzské armádě má v současné době testovat použití k exoskeletu brigáda údržby zahrnující 6 výstrojních pluků, uvádí <a href="https://www.opex360.com/2026/01/03/la-brigade-maintenance-de-larmee-de-terre-a-lance-une-experimentation-operationnelle-dexosquelettes/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Opex360</a>. Přesné specifikace systému, který používá, však nejsou známé. <strong>Členové těchto jednotek ale nebývají nasazeni do bojových akcí</strong>, slouží v zázemí, kde musí často manipulovat s velmi těžkými a objemnými náklady. Lze proto předpokládat, že strojovou sílu využijí tito supervojáci právě k tomu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-pokrovsk-ruskou-jednotku-rozbil-himars/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení střely z M142 HIMARS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Francouzské ozbrojené síly testují exoskelety již mnoho let. <a href="https://www.army-technology.com/features/featurefrench-hercule-robotic-exoskeleton/?cf-view" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Army-Technology</a> již v roce 2012 informoval o vývoji exoskeletu s názvem Hercules, kdy bylo předpokládáno, že by strojová kostra mohla pomáhat vojákům v boji. Užívat ji měli členové speciálních jednotek, ale <strong>vhodná by byla například i pro hasiče, záchranáře a další podobné profese</strong>. Jenomže francouzské ozbrojené síly se nakonec k zavedení této technologie mezi své vybavení nedostaly. Armádní Zpravodaj se domnívá, že narážely na různé technologické překážky.</p>



<h2 id="h-exoskelety-jsou-ji-omezen-u-v-ny">Exoskelety jsou již omezeně užívány</h2>



<p>Exoskelet je zařízení, které má člověku pomoci vylepšit držení těla, rychlost nebo fyzickou aktivitu, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Exoskeleton_(human)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Většinou se jedná o jakousi mechanickou kostru přidělanou k tělu, která <strong>je poháněna elektřinou nebo jiným systémem</strong> a poskytuje člověku oporu a větší sílu. Technologie je už dnes využívána ve zdravotnictví, ale i při různé těžké práci. Není proto překvapující, že je chce použít i armáda – minimálně k pracovní činnosti.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-1024x576.jpg" alt="Exoskelet používaný americkou armádou" class="wp-image-325675" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Exoskelet používaný americkou armádou</em></figcaption></figcaption>


<p>Cílem armádních konstruktérů je však pravděpodobně vytvořit exoskelet, díky němuž by vznikl supervoják s velikou silou, rychlostí a vytrvalostí. Mohl by totiž velmi rychle překonávat velké vzdálenosti a <strong>nést i těžkou výzbroj včetně velké zásoby munice</strong>. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že taková reálně využitelná technologie dnes ještě neexistuje. Problémem nejspíše bude energie, resp. její zajištění, nutná pro takové zařízení. Kdyby v boji došla, mohl by se voják najednou stát zcela bezbranným a vlastně by mu to uškodilo.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/francie-chce-super-vojaky-s-novym-exoskeletem/">Francie chce super-vojáky a pracuje na tom. Vyvíjí exoskelet, s nímž budou násobně silnější, rychlejší a neunaví se</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/m142-himars-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení střely z M142 HIMARS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">exoskelet-americky-vojak</media:title>
			<media:description type="html">Exoskelet používaný americkou armádou</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-americky-vojak-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="61712" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-vojak-krabice-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/exoskelet-vojak-krabice-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie odpovídá na ruské drony. Tanky Leclerc XLR vybavila ochranou, kterou nemají projít – ale možná ji přeceňuje</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francie-odpovida-na-drony-leclerc-xlr/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 27 Nov 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Leclerc]]></category>
		<category><![CDATA[tank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=320093</guid>

	
					<description>Zkušenosti získané z války mezi Ruskem a Ukrajinou inspirovaly francouzskou armádu, aby instalovala na své hlavní bojové tanky Leclerc XLR protidronová opatření.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Západní armády, včetně <a href="/tag/francouzska-armada/">francouzské</a>, musí přemýšlet nad tím, jak svou obrněnou techniku chránit proti útokům ruských dronů, což je pro ni dnes na bojišti asi největší hrozba. Redakce Armádního Zpravodaje nalezla <a href="https://x.com/ronkainen7k15/status/1990598558878458366" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">informaci</a>, že <strong>francouzská armáda proto na své nejmodernější tanky instaluje zábrany</strong>, které jsou známé i jako protidronové klece nebo grily. Pravděpodobně se tak inspirovala ze zkušeností z <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">rusko-ukrajinské války</a>, kde jsou běžné.</p>



<h2 id="h-francouzsk-tank-m-klecovou-n-stavbu">Francouzský tank má klecovou nástavbu</h2>



<p>Zveřejněné fotografie na sociálních sítích (níže) ukazují francouzský tank Leclerc XLR s jakousi klecovou nástavbou. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Anti-drone_mesh" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že jde o konstrukci z kovových mříží, <strong>případně bývá používáno pletivo nebo další podobné materiály</strong>. Jejím smyslem je chránit hlavně slabá místa tanku proti útoku dronů, které jsou vybavené kumulativními hlavicemi. Pokud pak operátor dronu takové slabé místo zná, může v podstatě zničit jakýkoliv tank.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trumpuv-mirovy-plan-ohrozuje-evropu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Donald Trump" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Trumpův mírový plán sepsali Rusové, ale nelze jim věřit. Uvrhl by tím na Evropu i celé NATO ještě větší nebezpečí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Klecová nástavba na tanku Leclerc XLR je nad jeho věží a v zadní části věže, což jsou podle všeho slabá místa, která nechrání ani reaktivní pancéřování – naopak tam, kde je, například na věži, již mříž není. Zdá se také, že konstrukce za věží je protažená dozadu, aby <strong>chránila střechu podvozku, kde se většinou nachází motor</strong>. Také podvozek je pak v zadní části obklopen mříží. Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že ta již byla na základním modelu jako ochrana proti protitankovým střelám. Ke slabým místům tanku se tak dron dostane obtížně.</p>



<h2 id="h-syst-m-aktivn-ochrany-z-ejm-chyb">Systém aktivní ochrany zřejmě chybí</h2>



<p>Leclerc XLR je modernizovaná verze francouzského tanku Leclerc. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Leclerc_XLR" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že jeho základní konstrukce zůstala stejná, ale bylo zesíleno pancéřování a vylepšeny přístroje, stejně jako osazena dálkově ovládaná věž s kulometem. Lze však těžko říci, <strong>zda a nakolik její funkci ovlivňuje instalace protidronových zábran</strong>. Leclerc XLR je vyzbrojen kanonem ráže 120 milimetrů s hladkou hlavní, a je jedním z mála západních tanků s automatickým nabíjením, pročež má jenom tříčlennou osádku. Francie má těchto tanků objednáno 200.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">The French Army’s 5th Dragoon Regiment headed to Hinterrhein in live-fire exercises, alongside the Swiss 17th Mechanized Battalion. <br>One of the Leclerc XLR tanks is equipped with an experimental configuration, featuring an anti-drone cope cage and anti-RPG/mine additional armor. <a rel="nofollow" href="https://t.co/azytAIshK6">pic.twitter.com/azytAIshK6</a></p>— Ronkainen (@ronkainen7k15) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/ronkainen7k15/status/1990598558878458366?ref_src=twsrc%5Etfw">November 18, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Specifikace tanku neuvádí, že by byl vybaven systémem aktivní ochrany, což je dnes trend, jak obrněnce chránit proti protitankovým střelám a dronům. Francie se tak nejspíše <strong>absenci tohoto systému snaží řešit právě klecovou nástavbou</strong>. Tank má také být vybavený rušičkou proti aktivaci různých nastražených improvizovaných náloží. Není tak vyloučeno, že dostane i nějaké zařízení schopné rušit spojení mezi operátorem a útočícím dronem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/francie-odpovida-na-drony-leclerc-xlr/">Francie odpovídá na ruské drony. Tanky Leclerc XLR vybavila ochranou, kterou nemají projít – ale možná ji přeceňuje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/trump-donald-americky-prezident-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Donald Trump</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="681402" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/leclerc-xlr-klec-800x450.png" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/leclerc-xlr-klec-800x450.png</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie chce 3násobit počet raketometů. Nakoupí ty nejlepší, ale vlastní alternativou M142 HIMARS zatím nezařadí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-ztrojnasobi-pocet-raketometu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 14 Jul 2025 10:59:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[francouzské dělostřelectvo]]></category>
		<category><![CDATA[M270, těžký salvový raketomet]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=301296</guid>

	
					<description>K posílení schopností armády nakoupí Francie desítky dalších raketometů. Zatím se spolehne na osvědčené konstrukce amerických M270, byť je chtěla vyřadit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jelikož se dělostřelectvo ukázalo jako stále velmi účinné, rozhodly se evropské země posílit armády různými systémy. Mezi ty přitom nepatří pouze houfnice, ale také raketomety, které umí zasahovat velmi <strong>přesně jednotlivé cíle, ale také salvou zdecimovat území</strong>. Francie chce proto zvýšit počet raketometů ve výzbroji skoro 3násobně. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z <a href="https://videos.assemblee-nationale.fr/video.17267859_686e1185e5e08?timecode=610270" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">prohlášení</a> náčelníka štábu francouzské armády, generála Pierra Schilla.</p>



<h2 id="h-vlastn-alternativa-m142-himars-zat-m-nen">Vlastní alternativa M142 HIMARS zatím není</h2>



<p>Aktuálně má <a href="/tag/francouzska-armada/">francouzská armáda</a> k dispozici pouze 13 raketometů M270A1, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/M270_Multiple_Launch_Rocket_System" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Jedná se o vícenásobný odpalovací systém <strong>ráže 227 mm s dosahem až 300 km</strong>, ale to platí v případě balistických raket ATACMS – u těch klasických je až 92 km. Díky přesné munici může zasahovat jednou střelou jeden cíl, ale také ho zahltit salvou.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/summit-dubrovnik-podporuje-ukrajinu-v-nato/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/ukrajinsti-vojaci-jedouci-na-transporteru-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci jedoucí na transportéru" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko bude neskutečně zuřit. Vstup Ukrajiny do NATO nabírá na síle. Už je v podstatě jisté, že si ho aliance přeje</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Do roku 2030 chce přitom Francie vytvořit druhý pluk raketového dělostřelectva, což znamená, že nakoupí dalších 13 raketometů M270 a celkem jich bude mít 26 (jeden pluk po 13). <strong>Do roku 2035 chce potom armáda nakoupit dalších 13 kusů</strong>, ačkoliv z doporučení v parlamentní zprávě stojí, že by jich měla dohromady dostat alespoň 48, aby byla „schopná“.</p>



<p>Redakce Armádního Zpravodaje je však názoru, že to nebude jediný systém v její výzbroji. Sice ho původně chtěla nahradit svou <strong>alternativou M142 HIMARS s dosahem až 1 000 km</strong>, ale jak se ukazuje, vsadí i do budoucna na osvědčené řešení – možná z důvodu opoždění vývoje. Ale je možní, že ho později doplní vlastním systémem, s nímž má velké ambice.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusky-vyvoz-fosilnich-paliv-druhe-ctvrtleti-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusko-plyn-ropa-prijmy-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rusko, příjmy z ropy a plynu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko přichází o svůj nejcennější zdroj příjmů, výsledky jsou pro jeho ekonomiku děsivé. Válkou se úplně decimuje</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/francie/">Francie</a> ho vyvíjí hlavně z důvodu, aby nabídla <a href="/pozemni-technika/francouzska-alternativa-himars/">evropskou alternativu za M142 HIMARS</a>, a dala tak možnost zemím na tomto kontinentu, aby se <strong>zbavily závislosti na amerických dodávkách</strong>. Měla by mu být v mnohem podobná, a i když sám raketomet ještě neexistuje, je pro něj raketa Thundart ráže 227 mm, kterou lze používat i v M270.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-ztrojnasobi-pocet-raketometu/">Francie chce 3násobit počet raketometů. Nakoupí ty nejlepší, ale vlastní alternativou M142 HIMARS zatím nezařadí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/ukrajinsti-vojaci-jedouci-na-transporteru-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/ukrajinsti-vojaci-jedouci-na-transporteru-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci jedoucí na transportéru</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusko-plyn-ropa-prijmy-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rusko, příjmy z ropy a plynu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="95111" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/m270-a1-raketomet-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/m270-a1-raketomet-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nerovný souboj: francouzský tank Leclerc XLR prakticky nemine. I ruské T-90M může zničit s maximální přesností, aniž by ho ohrozily</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/leclerc-xlr-zameroani-ai/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 02 Apr 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank T-90M]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank T-90M Proryv 3]]></category>
		<category><![CDATA[Leclerc]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[T-90]]></category>
		<category><![CDATA[tank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=287272</guid>

	
					<description>V případě, že může osádka tanku rychle identifikovat a zaměřit cíl, vystřelí tak mnohem dříve než nepřítel, čímž ho může zničit dříve, než se vůbec zmůže na odpor.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na základě zkušeností z tankových bojů posledních let se mnozí konstruktéři snaží schopnosti tanků všemožně vylepšit. A to buď navrhováním zcela nových obrněnců, případně rozsáhlou modernizací těch současných, což je i <strong>případ francouzského tanku Leclerc XLR</strong>. Armádní Zpravodaj se domnívá, že se jeho schopnosti, především pak ta zničit nepřítele první ranou, výrazně zlepší díky zapojení umělé inteligence do systému zaměřování.</p>



<h2 id="h-um-l-inteligence-pom-e-zam-ovat">Umělá inteligence pomůže zaměřovat</h2>



<p>O možnosti zapojení umělé inteligence do zaměřování <a href="https://x.com/KNDS_France/status/1905651867087937655" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">informovala</a> společnost KNDS France, která má projekt tanku Leclerc XLR na starosti, na sociálních sítích. <strong>Vylepšení by se mělo týkat hlavně velitelského zaměřovače</strong>, ale co přesně poté tank dokáže, lze jenom spekulovat. Armádní zpravodaj se domnívá, že by systém mohl automaticky detekovat cíle a zaměřovat je – na veliteli by pak bylo jenom potvrzení, čímž by se činnost zrychlila a zpřesnila.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-1024x576.jpg" alt="Zadní pohled na tank Leclerc XLR" class="wp-image-287271" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: KNDS</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Francouzský tank Leclerc XLR se slat mřížemi proti kumulativním hlavicím a dronům</em></figcaption></figcaption>


<p>Tank Leclerc XLR je vybavený tankovým kanonem západní ráže 120 milimetrů o délce 52 ráží, uvádí KNDS na svých <a href="https://knds.com/en/products/systems/leclerc/leclerc-xlr" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">stránkách</a>. Tyto kanony s moderní municí jsou schopné prorazit pancéřování všech existujících tanků, tedy včetně nejlepších ruských T-90M, a navíc <strong>mohou pálit i munici programovatelnou</strong>. V podstatě by to znamenalo, že díky umělé inteligenci dokáže osádka mnohem rychleji identifikovat cíl, zaměřit ho a vystřelit s vysokou pravděpodobností jeho zničení. Nepřítel by pak ani vypálit nedokázal a Leclerc XLR neohrozil.</p>



<h2 id="h-leclerc-xlr-bude-mnohem-odoln-j">Leclerc XLR bude mnohem odolnější</h2>



<p>Francouzský tank Leclerc XLR, s nímž armáda počítá na další roky, není nový. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Leclerc_XLR" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že jde o rozsáhlou modernizaci stávajícího Leclercu, v jejímž rámci dostane nejen nové digitální vnitřní systémy, ale také dálkově ovládaný modul s kulometem ráže 7,62 milimetrů. <strong>Odolnost tanku pak výrazně zvýší přidané modulárního pancéřování</strong> a slat mříže chránící hlavně před kumulativními hlavicemi protitankových střel, ale také dronů. Zvýšena by měla být i ochrana proti improvizovaným náložím a tím nejspíše i proti minám.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/evropa-prestava-nakupovat-americke-zbrane/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/f-35-s-vyzbroji-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35 s výzbrojí v podvěsu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Trumpův sen o nadřazenosti končí. Amerika se zlobí na Evropu, že už přestává kupovat její zbraně. Může to nastartovat náš průmysl</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/francouzska-armada/">Francouzská armáda</a> by měla celkem nechat zmodernizovat 200 tanků na verzi Leclerc XLR, které jí budou sloužit minimálně dalších 10 až 15 let – tedy do doby, než bude dle předpokladů k dispozici evropský tank nové generace. <strong>Leclerc XLR je i velice rychlý, dosahuje maximální rychlosti 72 km/h</strong> a díky poměru mezi hmotností a výkonem, a odpružení, se údajně jedná o jeden z nejpohyblivějších tanků na světě. Na jeho obsluhu jsou zapotřebí jenom 3 vojáci, jelikož má systém automatického nabíjení (podobně jako ruské tanky).</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The French military received the first upgraded Leclerc XLR tanks" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/0sTBUXD3AKI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Tank Leclerc XLR pro francouzskou armádu</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/leclerc-xlr-zameroani-ai/">Nerovný souboj: francouzský tank Leclerc XLR prakticky nemine. I ruské T-90M může zničit s maximální přesností, aniž by ho ohrozily</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/0sTBUXD3AKI" duration="148">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/0sTBUXD3AKI" />
			<media:title type="html">Nerovný souboj: francouzský tank Leclerc XLR ruský T-90M rozmetá</media:title>
			<media:description type="html">Francouzský modernizovaný tank Leclerc XLR dostane do zaměřování prvky umělé inteligence, pravděpodobně se zvýší schopnost zničit cíl.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/0stbuxd3aki.jpg" />
			<media:keywords>Francie,francouzská armáda,hlavní bojový tank,hlavní bojový tank T-90M,hlavní bojový tank T-90M Proryv 3,Leclerc,Rusko (Ruská federace),T-90,tank</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">leclerc-xlr-zezadu</media:title>
			<media:description type="html">Zadní pohled na tank Leclerc XLR</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/leclerc-xlr-zezadu-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/f-35-s-vyzbroji-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35 s výzbrojí v podvěsu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="69872" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/leclerc-xlr-zepredu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/leclerc-xlr-zepredu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>AMX-30 AuF1: francouzská houfnice zocelená válkami slouží dodnes. Jako jedna z nejlepších měla odrazit útok varšavského paktu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/amx-30-auf1/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Mar 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[dělostřelectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[francouzské dělostřelectvo]]></category>
		<category><![CDATA[samohybná houfnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=285007</guid>

	
					<description>Ačkoliv bývala francouzská houfnice AMX-30 AuF-1 ve své době opravdovou špičkou, dnes již zdaleka nedostačuje a postupně ji nahrazuje CAESAR.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Armády NATO potřebovaly za <a href="/tag/studena-valka/">studené války</a> silné a kvalitní dělostřelectvo, jímž pomocí by se mohly bránit případnému útoku zemí Varšavské smlouvy. Děla <strong>vyvíjela i Francie, neboť se snažila být soběstačná</strong>, což je obecně její politika. Jako nejlepší z této doby hodnotí Armádní Zpravodaj houfnici AMX-30 AuF1, někdy též označovanou CN 155 AuF1.</p>



<h2 id="h-francie-cht-la-houfnici-r-e-155-mm">Francie chtěla houfnici ráže 155 mm</h2>



<p><a href="/tag/francouzska-armada/">Francouzské armádě</a> bylo již v 60. letech 20. století jasné, že potřebuje nové silné dělostřelectvo, protože v té době používala děla ráže 105 mm, připomíná <a href="https://www.defensemagazine.com/article/amx-30-auf1-50-years-of-service-of-the-mighty-french-self-propelled-howitzer" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DefenseMagazine</a>, ale <strong>standardem NATO se tehdy stávala děla ráže 155 mm</strong>. Na začátku 70. let proto padlo rozhodnutí takovou zbraň získat. Měla mít podobu otočné věže v rozsahu 360 stupňů posazené na podvozku tanku AMX-30; a podařilo se, do výzbroje vstupovala AMX-30 AuF1 od roku 1977.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-1024x576.jpeg" alt="Nakládání munice do houfnice AMX-30 AuF1" class="wp-image-285005" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ludovic Hirlimann / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Nakládání munice do houfnice AMX-30 AuF1</em></figcaption></figcaption>


<p>Houfnice využívá dělostřeleckou hlaveň ráže 155 mm o délce hlavně 39 ráží. To byl v té době standard, stejnou měla třeba americká <a href="/tag/houfnice-m109-paladin/">M109 Paladin</a>. Zbraň se nakonec osvědčila, <strong>požita byla třeba ve válce v bývalé Jugoslávii</strong>. Její dosah je se standardními projektily 23 km a s raketově poháněnými 28 km, uvádí <a href="https://military-history.fandom.com/wiki/AMX-30_AuF1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Military-History</a>, což je v současnosti nedostačující, upozorňuje Armádní Zpravodaj – moderní houfnice pálí na téměř dvojnásobnou vzdálenost.</p>



<h2 id="h-amx-30-auf1-m-automatick-nab-jen">AMX-30 AuF1 má automatické nabíjení</h2>



<p>Houfnice AMX-30 AuF1 má automatický systém nabíjení a v jejím vnitřku je zásoba munice na 42 ran. Obsluha ji může střílet kadencí až 8 ran za minutu, ovšem v případě, že musí používat <strong>ruční nabíjení, je rychlost maximálně 3 rány za minutu</strong>. K obsluze je přitom nutná osádka 4 vojáků, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/AMX-30_AuF1" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, kteří mají k dispozici také těžký kulomet k obraně na krátkou vzdálenost. Vozidlo, i když je těžké až 43,5 tun, se zvládne pohybovat na silnici rychlostí až 60 km/h.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/jihokorejska-kolova-houfnice-dostrel-70-km/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/jihokorejska-houfnice-k9-thunder-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Jihokorejská houfnice K9 Thunder" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nejspíše je zcela roznese a předčí: jihokorejská houfnice s dostřelem až 70 km vyzve německou RCH 155 a francouzskou CAESAR</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Houfnic AMX-30 AuF1 bylo vyrobeno kolem 400 a kromě <a href="/tag/francie/">Francie</a> je má ve výzbroji Saúdská Arábie, v minulosti pak také Irák a Kuvajt. „Mateřská země“ však <strong>nejspíše plánueje do konce roku 2026 zbývající kusy přeřadit do rezervy</strong>, neboť je nahrazují kolové houfnice <a href="/tag/houfnice-caesar/">CAESAR</a>. Ty sice nechrání osádku, ale jsou pohyblivější, přesnější a hlavně mají mnohem delší dosah.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Canon automoteur AMX AuF1" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/7DXIB43FtdY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Užívání houfnice AMX-30 AuF1</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/amx-30-auf1/">AMX-30 AuF1: francouzská houfnice zocelená válkami slouží dodnes. Jako jedna z nejlepších měla odrazit útok varšavského paktu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/7DXIB43FtdY" duration="35">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/7DXIB43FtdY" />
			<media:title type="html">AMX-30 AuF1: francouzská houfnice byla z nejlepších své doby</media:title>
			<media:description type="html">Francie za studené války vyvinula samohybnou houfnici na pásovém podvozku. Ve své době byla dobrá, ale její dosah je dnes nedostatečný.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/7dxib43ftdy.jpg" />
			<media:keywords>dělostřelectvo,Francie,francouzská armáda,francouzské dělostřelectvo,samohybná houfnice</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-150x150.jpeg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">AMX-30-AuF1-munice</media:title>
			<media:description type="html">Nakládání munice do houfnice AMX-30 AuF1</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-munice-150x150.jpeg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/jihokorejska-houfnice-k9-thunder-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Jihokorejská houfnice K9 Thunder</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="82860" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-houfnice-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-30-auf1-houfnice-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Obratný francouzský „prcek“, který si poradí i s nejmodernějším ruským tankem T-90M. Lehký stíhač AMX-10RC není radno podceňovat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/amx-10rc-znici-t-90m/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 11 Mar 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[francouzský stíhač tanků]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank T-90M]]></category>
		<category><![CDATA[hlavní bojový tank T-90M Proryv 3]]></category>
		<category><![CDATA[obrněné vozidlo AMX 10-RC]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruský tank]]></category>
		<category><![CDATA[T-90]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=284522</guid>

	
					<description>Silný kanon, ale minimální pancéřování – a přesto si AMX-10RC poradí i s tím nejlepším obrněncem, jaký může ruská armáda na bojiště poslat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V kategorii těžké obrněné techniky mají armády celou řadu strojů – těmi typickými jsou tanky, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry – existuje však i mnoho <strong>speciálně zkonstruovaných vozidel, která se svou konstrukcí vymykají</strong>. Armádní Zpravodaj hodnotí, že je jedním z takových francouzský AMX-10RC, protože v sobě kombinuje prvky tanku a obrněného transportéru, ale není ani jedním z nich.</p>



<h2 id="h-amx-10rc-je-obt-n-kategorizovat">AMX-10RC je obtížné kategorizovat</h2>



<p>Zařadit francouzské vozidlo AMX-10RC do kategorie zbraní je velice obtížné. Někteří ho chybně označují za lehký tank, protože má věž s tankovým kanonem, ale to není správně. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/AMX-10_RC" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> o něm tvrdí, že <strong>jde o obrněné vozidlo určené k průzkumu</strong>, jiné zdroje ho zařazují mezi stíhače tanků nebo vozidla palebné podpory. Armádní Zpravodaj soudí, že má od všeho trochu a lze ho použít ve více rolích, ale vzhledem ke své konstrukci vyžaduje specifickou taktiku.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-1024x576.jpg" alt="AMX 10-RC, francouzské obrněné vozidlo" class="wp-image-183032" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Francie / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Francouzské vozidlo AMX-10RC může sloužit i jako stíhač tanků</em></figcaption></figcaption>


<p>Určitě jde nicméně o silnou zbraň, protože je vybavené tankovým kanonem ráže 105 milimetrů s velmi dobrou přesností. <a href="https://armyrecognition.com/military-products/army/anti-tank-systems-and-vehicles/wheeled-anti-tank-vehicles/amx-10rc-france-uk" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a> uvádí, že jsou v něm užívány 4 druhy munice včetně tříštivé nebo APFSDS. Lze ho tedy nasadit proti pěchotě, stejně jako proti <a href="/tag/tank/">tanku</a>. <strong>Na vzdálenost 1 kilometru má být jeho projektil schopen prorazit i těžký tank</strong>, takže lze čekat, že by si poradilo třeba s ruským <a href="/tag/hlavni-bojovy-tank-t-90m/">T-90M</a>, i když je francouzské vozidlo menší a lehčí. Je však otázkou, zda by ho zničilo i v čelní části, ale z boku je úspěch téměř jistý.</p>



<h2 id="h-na-panc-se-nem-e-amx-10rc-spol-hat">Na pancíř se nemůže AMX-10RC spoléhat</h2>



<p>Od AMX-10RC nelze očekávat, že bude bojovat jako tank, protože na to není dostatečně pancéřované. <a href="https://weaponsystems.net/system/513-AMX-10RC" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WeaponSystems</a> upozorňuje, že má hliníkový pancíř chránící jenom proti palbě z ručních zbraní a střepinám – <strong>zásah z jiného tanku nebo BVP by tak byl nejspíše fatální</strong>. Čtyřčlenná osádka proto musí bojovat spíše z úkrytu jako stíhač tanků, udeřit na nic netušícího nepřítele a poté rychle ustoupit, aby se vozidlo nestalo cílem odvetné palby.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/mirage-2000-muze-skoncit-na-ukrajine/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/mirage-2000-francouzske-letadlo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Francouzské letadlo Mirage 2000" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>40leté letouny Mirage 2000 mohou zásadně podpořit Ukrajinu, bývaly tahouny francouzského letectva a mají unikátní konstrukci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj soudí, že k tomu má dobré předpoklady, protože se dokáže na silnici pohybovat rychlostí až 85 km/h a zvládne ujet až 1 000 kilometrů. Navíc má schopnost plavby, ve vodě se pohybuje za pomoci 2 trysek rychlostí až 7 km/h. <strong>I proto je při plném zatížení těžké jenom 15,9 tun</strong>. Kromě kanonu má pak osádka možnost bránit se i proti pěchotě dvojicí kulometů ráže 7,62 milimetrů – jeden je koaxiální a druhý umístěný na věži.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="France’s AMX 10 RC – Not Bad, Though not Really a Tank" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/fi4z4qzA4JI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Představení vozidla AMX-10RC</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/amx-10rc-znici-t-90m/">Obratný francouzský „prcek“, který si poradí i s nejmodernějším ruským tankem T-90M. Lehký stíhač AMX-10RC není radno podceňovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/fi4z4qzA4JI" duration="502">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/fi4z4qzA4JI" />
			<media:title type="html">Francouzský stíhač AMX-10RC zničí hravě i ruský tank T-90M</media:title>
			<media:description type="html">Francouzské vozidlo AMX-10RC je těžké zařadit do nějaké kategorie. Může bojovat s pěchotou i zničit tank, spoléhá na rychlost, ne na pancíř.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/fi4z4qza4ji.jpg" />
			<media:keywords>Francie,francouzská armáda,francouzský stíhač tanků,hlavní bojový tank,hlavní bojový tank T-90M,hlavní bojový tank T-90M Proryv 3,obrněné vozidlo AMX 10-RC,ruská armáda,ruský tank,T-90</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/amx-10-rc-francouzske-obrnene-vozidlo-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/mirage-2000-francouzske-letadlo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Francouzské letadlo Mirage 2000</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="69181" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-10rc-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/amx-10rc-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
