Státní podnik na obou stranách obchodu

Na čínské straně transakce nestojí žádná anonymní soukromá firma. Odesílatelem je Jilin Chemical Fiber Group, kterou oficiální portál provincie Ťi-lin výslovně označuje za velký státní podnik. Regionální úřady ji navíc popisují jako lídra s vazbami na čínský dronový sektor a dodavatele materiálů pro bezpilotní prostředky. Na ruské straně zásilku přijímala společnost Alabuga-Volokno, která figuruje v konsolidačním perimetru Atomenergopromu, tedy holdingu spadajícího pod jaderného giganta Rosatom. Nejde o náhodu ani o jednorázový obchod; od roku 2022 bylo podle USCC dohledáno nejméně osm tendrů na obdobné zásilky mezi stejnými subjekty.

Kombinace státního čínského dodavatele a ruského odběratele z okruhu sankcionovaného vojensko-průmyslového ekosystému dává celé věci jiný rozměr než běžný komerční export chemikálií. Jelabuga je pod americkými, evropskými i britskými sankcemi právě kvůli kontraktu s ruskou armádou na kompletaci dronů Geran-2 a lokalizaci jejich výroby.

Proč je polyakrylonitril klíčový

Polyakrylonitril, zkráceně PAN, je základní prekurzor pro výrobu uhlíkových vláken. Podle amerického ministerstva energetiky se právě PAN používá u většiny světové produkce uhlíkových kompozitů. Bez něj se z improvizované montáže nestane masová výrobní linka.

Moskva si tohle úzké hrdlo uvědomovala dávno. Už ve výroční zprávě Rosatomu za rok 2018 se objevil plán vybudovat v Jelabuze vlastní výrobu PAN prekurzoru, aby se uzavřel celý domácí řetězec uhlíkových kompozitů. Jinými slovy, Rusko samo přiznalo, že tuto surovinu neumí v dostatečném množství vyrobit doma. Expert David Albright z Institute for Science and International Security odhadl, že ze 46 dodaných tun PAN lze získat materiál zhruba pro 1 300 útočných dronů. Při květnovém tempu nasazení, kdy ISIS odhadl průměr asi 167 úderných dronů Šáhid/Geran denně, by to pokrylo necelý týden intenzivního používání. Jenže právě proto je důležitá opakovanost: osm tendrů za čtyři roky naznačuje kontinuální proud, ne jednorázovou zásilku.

Geran-2: levný, ale devastující

Dron Geran-2 vychází z íránského vzoru Šáhid-136. Jde o jednorázový útočný bezpilotník s pístovým motorem, doletem nejméně 1 500 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti kolem 50 kilogramů. Jeho hlavní síla nespočívá v přesnosti ani v ničivosti jednotlivého kusu, ale v masovosti. Britská vláda v květnu 2026 uváděla, že Rusko v březnu téhož roku vypouštělo ekvivalent více než 200 dronů denně. Protivzdušná obrana Ukrajiny musí na každý Geran reagovat, ať už raketou, elektronickým rušením, nebo palbou z protiletadlových kanonů, a každá taková reakce stojí násobně více než samotný dron.

Pro srovnání: americký útočný dron Switchblade 600 má dolet kolem 40 kilometrů a stojí přibližně 1,5 milionu korun za kus. Geran-2 je podle odhadů řádově levnější, přičemž jeho dolet je téměř čtyřicetkrát větší. Právě poměr ceny a schopnosti zahlcovat obranu z něj dělá jednu z nejúčinnějších asymetrických zbraní současného konfliktu. Objevují se i proudové varianty Geran-3 a Geran-4, ale podle analýzy ISIS z května 2026 tvořily v tom měsíci jen zlomkový podíl nasazení. Páteří ruských dronových útoků zůstává pístový Geran-2.

Západ věděl, ale důkazy přišly pozdě

O širší čínské podpoře ruského vojenského průmyslu mluví západní představitelé nejméně od roku 2024. NATO tehdy označilo Čínu za „rozhodující faktor“ umožňující ruskou válku, lídři G7 slíbili opatření proti čínským aktérům, kteří materiálně podporují ruský válečný stroj. Americké ministerstvo financí už v říjnu 2024 sankcionovalo čínské firmy přímo zapojené do vývoje a výroby dronových systémů Garpija pro Rusko. Čínské dodávky přitom zdaleka nekončí u polyakrylonitrilu; američtí činitelé veřejně jmenovali mikroelektroniku, optické komponenty, motory pro drony i střely, nitrocelulózu a satelitní snímky.

Konkrétní důkazní řetězec vedoucí od Jilin Chemical Fiber Group přes celní dokumenty až do jelabužské továrny se ale na stoly amerických a britských úředníků dostal až v průběhu roku 2026. Zásilky byly vedeny pod civilní celní klasifikací, měly vypadat jako běžný chemický obchod, nikoli jako dodávka pro sankcionovaný vojenský program. Právě v tom spočívá ona „tajnost“: ne v tom, že by o čínsko-ruské spolupráci nikdo nevěděl, ale v systematickém maskování vojenského koncového užití.

Co bude dál: sankce míří na firmy, ne na stát

Evropská unie v červenci 2026 přidala v rámci 21. sankčního balíku dalších 14 subjektů z Číny a Hongkongu a 37 položek přímo navázaných na řetězec dlouhodosahových dronů. Bílý dům opakovaně avizoval připravenost jednat proti identifikovaným čínským firmám i bankám, které transakce zprostředkovávají. Zároveň ale Washington dosud veřejně netvrdí, že má důkaz o přímém pokynu nejvyššího vedení v Pekingu ke konkrétním zásilkám.

Tato nuance je důležitá, ale nemění podstatu věci. Jilin Chemical Fiber Group není garáž na okraji města, je to státní podnik v zemi, kde státní podniky nejednají bez vědomí stranických struktur. Alabuga-Volokno není anonymní odběratel, je to článek ruského jaderného konglomerátu vyrábějící materiál pro zbraně, které každou noc dopadají na ukrajinská města. Mezi oběma body existuje dokumentovaná logistická trasa, opakované objednávky a celní záznamy. Česká republika i další členské státy EU mají v rukou nástroj, jak na to reagovat: tlačit na rozšíření sankčních seznamů a zpřísnění kontroly exportu materiálů dvojího užití do Číny.

Polyakrylonitril je bílý prášek bez zápachu. Na papíře vypadá jako surovina pro textilní průmysl. V Jelabuze se z něj stávají křídla dronů, které letí 1 500 kilometrů, aby zasáhly ukrajinskou elektrárnu nebo obytný dům.

Článek Čína přímo podporuje Rusko ve válce. Tajně ho zásobuje materiálem na drony Geran, které Ukrajinu tolik trápí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od Šáhedů k proudovým Geranům

Příběh začíná u íránských Šáhedů-136, které Rusko přejmenovalo na Geran-2 a od podzimu 2022 masově nasazovalo proti ukrajinské infrastruktuře. Pomalé, hlučné, s rychlostí kolem 180 km/h a bojovou hlavicí o hmotnosti 40 až 50 kilogramů; Ukrajina se proti nim naučila bránit. Mobilní skupiny s kulomety, záchytné drony, akustické senzory. Sestřelovací úspěšnost rostla.

Rusko proto přešlo ke kvalitativně jiné kategorii. Geran-5, podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR odvozený od íránského dronu Karrar (který sám vychází ze starší americké konstrukce MQM-107), představuje zásadní skok:

• Rychlost: 450–600 km/h oproti 180 km/h u Geranu-2
• Bojová hlavice: 90 kg oproti 40–50 kg
• Dolet: kolem 950 km
• Pohon: proudový motor místo pístového

Vedle Geranu-5 Rusko vyrábí i Geran-4, rovněž proudový, konstruovaný přímo jako odpověď na úspěch ukrajinských záchytných dronů. Podle údajů HUR, které v srpnu 2026 zprostředkoval ukrajinský server Militarnyi, dosáhla ruská výroba obou typů zhruba 3 000 kusů měsíčně. Výroba staršího Geranu-3 byla zastavena.

Proč Su-25 mění pravidla hry

Suchoj Su-25 Grač je sovětský podzvukový bitevní letoun určený primárně k přímé podpoře pozemních vojsk, obdoba amerického A-10 Thunderbolt II. Poprvé vzlétl v roce 1975, maximální rychlost dosahuje zhruba 950 km/h, má deset podvěsných bodů pro výzbroj a jednu z jeho klíčových vlastností představuje schopnost operovat z krátkých, nouzových a nezpevněných drah.

Právě tato kombinace z něj dělá logického kandidáta na nosiče dronů. Nemusí startovat z velkých leteckých základen, které Ukrajina monitoruje. Může vzlétnout z improvizované plochy, vynést Geran pod křídlem a vypustit ho stovky kilometrů od frontové linie, z jiného směru, než na jaký je ukrajinská protivzdušná obrana zvyklá.

Defense Express v lednu 2026 odhadl, že vzdušný start přidá dronu přibližně 100 kilometrů doletu a vyšší počáteční energii po odhozu. Důležitější než samotné kilometry je ale změna geometrie útoku. Pozemní rampy mají fixní polohu, ukrajinská rozvědka je postupně mapuje a trasy dronů se opakují. Letoun jako nosič tohle rozbíjí, může zvolit jiný azimut, obejít známé koridory a zkrátit reakční čas protivzdušné obrany.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR už 11. ledna 2026 výslovně uvedla, že Rusko rozpracovává variantu vypouštění Geranu-5 z letounů Su-25. Přímý fotografický nebo video důkaz bojového odhozu z konkrétního letu zatím veřejně chybí. Vše ale nasvědčuje tomu, že jde minimálně o omezeně zkoušenou schopnost, která se blíží operačnímu nasazení, pokud k němu už nedošlo.

Dubno jako varovný signál

Útok z 18. srpna 2026 ukázal, co nová generace dronů dokáže i bez potvrzeného vzdušného startu. Ukrajinské vzdušné síly ten den hlásily celkem 76 proudových bezpilotníků typu Šáhed. Přes 70 z nich se podařilo zničit nebo potlačit. Šéf Rovnenské oblastní vojenské správy Oleksandr Koval večer oznámil sestřelené vzdušné cíle bez škod na lidech a infrastruktuře.

Čísla vypadají dobře, sestřelovací úspěšnost přes 90 %. Jenže zbývajících několik dronů, které pronikly, stačí k zásahu. A právě v tom spočívá problém, který Ukrajina dříve v této podobě neměla. Pomalejší Gerany-2 létající 180 km/h dávaly obraně více času na reakci. Proudové verze letící třikrát rychleji ten čas dramaticky krátí. Pokud k tomu přibude vzdušné vypouštění z nepředvídatelných směrů, rovnice se pro obranu dále zhoršuje.

Defense Express po srpnovém útoku přímo napsal, že západní Ukrajinu už nelze považovat za oblast mimo dosah této kategorie úderů. Z vhodných odpališť na severu by Geran-5 teoreticky dosáhl téměř kamkoli na ukrajinském území.

Co to znamená pro ukrajinskou obranu a pro střední Evropu

Ukrajina potřebuje hustší radarové a akustické pokrytí v hloubce země, víc prostředků schopných reagovat na cíle letící 500–600 km/h a menší závislost na mobilních kulometných skupinách, které fungovaly proti pomalým Šáhedům. Klíčová je i práce proti řídicím prvkům a schopnost předvídat nové koridory letu. Obrana funguje, ale ne absolutně, a každý další typ hrozby zvyšuje její cenu.

Pro střední Evropu a Česko to zatím neznamená přímé ohrožení úderným dronem. Znamená to ale, že se bojová zóna ruských dálkových bezpilotníků posouvá blíž k hranicím NATO. Roste riziko incidentů, pádů trosek na aliančním území i zátěže na sledování vzdušného prostoru. Rovnenská oblast, kam proudový Geran v srpnu zamířil, leží necelých 100 kilometrů od polské hranice.

Rusko si vzdušným vypouštěním dronů ze Su-25 neotevírá zázračnou zbraň. Otevírá si levnější a hůře předvídatelný způsob, jak zatěžovat ukrajinskou protivzdušnou obranu daleko od fronty, a to ve válce, která trvá už více než čtyři roky, je možná cennější než jakýkoli jednotlivý zásah.

Článek Ukrajinci čelí problému, který dříve neměli. Rusové vypouštějí drony Geran přímo ze Suchojů Su-25 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela za milion na cíl za pár tisíc

Polské ministerstvo obrany po incidentu potvrdilo, že drony byly sledovány a neutralizovány za účasti spojeneckých F-35. Oficiální komuniké typ použitých střel nezveřejnilo. Polské obranné analýzy ale pracují s variantou, že šlo o rakety AIM-9X Sidewinder a AIM-120 AMRAAM, tedy o nejdražší munici vzduch-vzduch, jakou NATO disponuje.

Čísla mluví jasně. Notifikace americké agentury DSCA z roku 2024 uvádí strop 219,1 milionu dolarů za 232 kusů AIM-9X pro Polsko, tedy zhruba 945 tisíc dolarů na střelu včetně podpory. U 400 kusů AIM-120D3 je strop 1,33 miliardy dolarů, tedy přes 3,3 milionu na kus. Polská sekundární analýza po incidentu pracuje se zjednodušeným odhadem kolem půl milionu za Sidewinder a jednoho až jednoho a půl milionu za AMRAAM.

Gerbera přitom stojí řádově tisíce dolarů. Útočník tedy nemusí nic zasáhnout, stačí, že donutí protivníka vystřelit.

Ekonomika, která vyhrává válku

Polská obranná analýza publikovaná den po incidentu na Defence24 to pojmenovala bez obalu: armáda neměla levné prostředky k neutralizaci Shahedů a Gerber. Problém nebyl taktický, nikdo neudělal chybu. Problém byl strukturální. Mezi těžkou protivzdušnou obranou a drahým bojovým letectvem chyběla celá vrstva.

Biuro Bezpieczeństwa Narodowego na to reagovalo výzvou ke zvýšení investic do protivzdušné obrany a domácích technologií. Klíčová lekce ale není jen o Polsku. Každá země NATO na východním křídle, která se spoléhá výhradně na raketové systémy, čelí stejnému dilematu: zásoby drahých raket jsou konečné a mají sloužit proti letadlům a balistickým střelám, ne proti pomalým dronům z překližky a kompozitu.

M28 Skytruck: lovec dronů z Mielce

Na jaře 2026 polská armáda oficiálně potvrdila, že analyzuje pořízení letounů se schopností boje proti bezpilotním prostředkům. PZL Mielec mezitím představil koncept, který má být odpovědí: turbovrtulový M28 Skytruck přestavěný na lovce dronů.

Co je na stole:

• M134 Minigun instalovaný ve dveřích, případně 12,7mm kulomet
• Optoelektronická hlavice (FLIR) pro detekci a sledování cílů v noci
• Datové propojení s pozemními velitelskými stanovišti
• Volitelně lehké 70mm řízené rakety pro větší vzdálenosti

M28 přitom není nový stroj od nuly. V patrolní konfiguraci MPA už dnes létá s radarem SAR/ISAR, infračervenou hlavicí a vydrží v patrolním režimu šest až osm hodin. Maximální rychlost 355 km/h je víc než dost na to, aby dostihl Shaheda letícího kolem 180 km/h. Prezident PZL Mielec Janusz Zakręcki tvrdí, že existující stroje lze doplnit během několika týdnů.

Podle nás je právě tohle nejsilnější argument celého konceptu: Polsko nemusí čekat roky na vývoj. Má hotový drak, má motory, má senzory. Chybí jen rozhodnutí.

Ukrajinská inspirace: An-28 a interceptory za tisíc dolarů

Polský M28 a ukrajinský An-28 pocházejí ze stejné konstrukční rodiny. Ukrajina ale je o krok dál, její An-28 už létají bojové mise. Podle reportů z dubna 2026 nesou pod křídly až šest interceptorových dronů P1-SUN nebo Merops, operátoři sedí přímo na palubě a kombinují palbu z Minigunu s vypouštěním interceptorů.

Čísla jsou pozoruhodná. Pilot Tymur Fatkullin je spojován s údajem přes 220 dronů zničených palubní výzbrojí. Firma SkyFall v rozhovoru pro Rádio Svoboda uvádí cenu jednoho interceptoru P1-SUN kolem tisíce dolarů a účinnost 80 až 100 % podle počasí.

Tisíc dolarů proti milionu. To je poměr, který mění strategický kalkul.

V polských veřejných zdrojích zatím není potvrzeno, že by M28 měl nést právě P1-SUN. Ukrajinský model ale slouží jako jasná inspirace, a pokud by Polsko integraci zvládlo, získalo by vrstvu obrany, která je řádově tisíckrát levnější než raketa AMRAAM.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není v jiné situaci. Po zářijových incidentech v Polsku a Rumunsku vláda zřídila koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Armáda pořizuje systém PLESS pro lokalizaci dronových hrozeb, první baterie SPYDER prošla operačním testem a české vrtulníky H-1 cvičí protidronové mise přímo v Polsku, zaměřené na nízkoletící cíle. Na cvičení Federated Cloud 2026 armáda předváděla spolupráci s policií a hasiči při ochraně proti dronům a ministerstvo obrany mluví o pořízení téměř tří tisíc dronů do roku 2028.

Hotová česká obdoba levného vzdušného lovce Shahedů ale ve veřejných zdrojích vidět není. Detekce a elektronický boj ano. Vrstva, která by levně a dlouho hlídkovala nad pravděpodobnou trasou útočných dronů, zatím chybí.

Zářijový incident nad Polskem ukázal jednu věc s aritmetickou přesností: obrana proti levným rojům musí být sama levná, jinak útočník vyhrává ještě dřív, než cokoliv zasáhne. Polsko to pochopilo. Otázka je, kdo bude další.

Článek Polsko zjistilo drahou pravdu o ruských dronech Shahed. Užívalo střely za miliony, teď vsadí na levné řešení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně selhává a co víme jistě

Sekundární rozbory záběrů zachycených nad Ukrajinou popisují konkrétní vizuální vady: odtržené nosové kryty, chybějící servisní panely, deformované konce křídel a viditelnou kabeláž tam, kde by měl být uzavřený plášť. Odpadnutí nosového krytu samo o sobě zhoršuje aerodynamiku i funkci naváděcího systému, dron se stává nepředvídatelným projektilem, nikoli řízenou střelou.

Přesný podíl kusů, které selžou samovolně ještě před cílem, ovšem z veřejných zdrojů neznáme. Dostupná data směšují zásahy protivzdušné obrany, elektronický boj, selhání navedení i výrobní vady do jednoho čísla. Associated Press uváděla, že podíl dronů, které zasáhly rozlišitelný cíl, vzrostl z asi 6 % v listopadu 2024 na 16 % v červnu 2025, ale to není metrika „samovolného rozpadu“. Je to spíš důkaz, že Rusko kvalitu průběžně zvedá, i když jednotlivé série vykazují zjevné problémy.

Kvantita jako strategie, ne jako selhání

Proč Kreml pokračuje ve výrobě, když část dronů očividně nedoletí? Protože logika shaheda není logika přesně naváděné střely. Je to logika roje.

I nekvalitní kus plní funkci:

• Zahlcuje radary a nutí obsluhu protivzdušné obrany reagovat.
• Spotřebovává interceptory a munici, která stojí násobně víc než samotný dron.
• Pokud spadne do zástavby, stále nese výbušninu, a podle experta Serhije Beskrestnova Rusko na některé shahedy montuje protitankové miny PTM-3, které ohrožují záchranáře u dopadových míst.

Alabuga přitom aktivně nabírá pracovní sílu přes polytechnický program a rozšiřuje kapacity. Personální a komponentový stres je zřejmý, západní součástky se nahrazují čínskými, kontrola jakosti kolísá mezi sériemi. Ale objem roste.

Shahedy se nejen rozpadají, taky se vylepšují

Příběh o „ruské kvalitě“ má druhou, méně zábavnou stranu. Paralelně s masovou výrobou levných kusů Rusko platformu iteruje tempem, které by leckterý západní zbrojní program záviděl.

Ukrajinská rozvědka po rozboru sestřeleného íránského kusu řady MS doložila přítomnost čipu Nvidia Jetson Orin, infračervené kamery a osmikanálového navigačního systému Nasir. Další varianta, popsaná HUR v lednu 2026, nese optickou kameru s mesh modemem a vyžaduje manuální řízení v reálném čase, de facto se z ní stává dálkově pilotovaná střela.

A nejpozoruhodnější detail: podle AP z března 2026 Moskva začala posílat vylepšené verze shahedů se zlepšenou navigací zpět do Íránu. Transfer know-how se obrátil. Rusko už není pouhý kopírista, je spolutvůrce.

Ukrajinská odpověď: levnější, rychlejší, chytřejší

Ukrajina na saturační logiku reaguje vlastní ekonomikou. V březnu 2026 ministerstvo obrany oznámilo rekordních přes 33 000 zničených nepřátelských UAV, dvojnásobek oproti předchozímu měsíci. Více než deset výrobců integrovalo dálkové řízení interceptorů, sestřely probíhají na vzdálenosti stovek kilometrů od operátora.

Klíčové typy v arzenálu:

Firma za STINGem si připisuje přes 3 000 sestřelů shahedů. Německo financovalo 15 000 kusů STRILA pro ukrajinskou Národní gardu. Vrstvená obrana funguje, ale každý ruský upgrade ji nutí reagovat rychleji a investovat do dalších generací.

Trosky už dopadají na území NATO

Problém sahá za hranice Ukrajiny. Rumunské ministerstvo obrany 25. dubna 2026 potvrdilo nález fragmentů po ruském útoku u hranice, poškozena byla vedlejší stavba i elektrický sloup. Polská vláda po incidentu z 10. září 2025 uvedla devatenáct narušení vzdušného prostoru a potvrdila sestřelení tří dronů. Polorozpadlý shahed nerespektuje hranice aliance o nic víc než ten funkční.

Mezitím škody na ukrajinské energetice přesahují podle odhadu KSE 16 miliard dolarů. DTEK eviduje přes 210 útoků na své tepelné elektrárny, Naftogaz potvrdil shahedový úder na plynárenskou infrastrukturu koncem prosince 2025. IEA v únoru 2026 konstatovala růst intenzity útoků během zimy.

Moskva nestaví dokonalou zbraň. Staví levný, masově vyráběný problém, který musí někdo draze řešit, a i ten kus, co se rozpadne za letu, splnil svůj účel, pokud na něj někdo vystřelil raketu za statisíce dolarů.

Článek Ruská kvalita: v licenci vyráběné shahedy se rozpadají ve vzduchu dříve, než doletí k cíli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Méně odpalovačů, méně útoků na Ukrajinu

Doněcké letiště bylo Ukrajinci napadeno už mnohokrát, a z původních staveb toho moc nezbylo. Začátkem března 2026 to například schytalo střelami Storm Shadow a balistickými raketami ATACMS, ale stále na něm jsou ranveje, z nichž mohou startovat drony, a také tam ruská armáda soustředí skladiště těch dalekonosných z rodiny Shahed.

Video: bylo potřeba 1,5 tuny výbušnin. Měsíce most odolával letectvu i raketometům. Ukrajinci nakonec zvolili jednoduché řešení

Mnohé si vyrábí sama, kupříkladu Geran-2, což je obdoba íránského Shahedu 136, oproti němuž má být o něco schopnější, a také v ní jsou ruské technologie. Wikipedia uvádí, že doletí do vzdálenosti až 2 500 km, na něž unese 50kg hlavici, ale obvykle je vypouštěn na nižší stovky kilometrů, což šetří palivo a čas operátorů, kteří nad ním nemusí držet dozor.

Některé novější modely mají mít dokonce hlavici těžkou 90 kg, přičemž už ta slabší dokáže způsobit velké škody. Dává tedy smysl ničit jak samotné drony, tak jejich odpalovače dříve, než stihnou něco udělat. V tomto případě šlo o dva mobilní odpalovače, pick-upy, na nichž byl umístěn tzv. katapult, který je vystřelí, načež se pohybují díky svému motoru.

Ukrajinská pomsta byla nelítostná. Generálmajor-zrádce, který donášel Rusům, do poslední vteřiny nic netušil

Vzhledem k tomu, že mohou často měnit pozici, je prakticky nelze předem lokalizovat, a jejich objevení je spíše náhodou. V prvním případě to schytal pick-up i s dronem, který se zřejmě zrovna chystal vypustit, a v druhém byl trefen ujíždějící bez dronu. V obou případech měli Ukrajinci použít drony FP-2, což dokazuje, o jak cenné cíle šlo.

Drony FP-2 mají totiž hlavici těžkou 105 kg, kterou dopraví až na 200 km, uvádí Militarnyi, a obvykle slouží k ničení hodnotnějších a lépe chráněných cílů. Což by odpalovač Geranů zdánlivě být nemusel, ale očividně ano. Rusům to v každém případě sráží možnost útočit, i když v tomto případě asi nebude tak těžké ztracenou techniku nahradit.

Článek Video: Rusové ztrácí vítr z plachet. Ukrajinci na doněckém letišti narazili na 2 klíčová postavení a neodolali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V nízké výšce lze drony snáze sestřelit, ale…

Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo ověřit, že by šlo o tvrzení přímo vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny, ale vyloučit to nelze. Ostatně nejde o žádnou neznámou taktiku, potvrzuje Forbes. Má nicméně svá pro a proti. K jejím výhodám patří, že drony zkrátka unikají zaměření radary, které je neumí desítky metrů nad zemí identifikovat.

Kreml je v situaci, kterou už nedokáže skrývat. Supervelmoc se totálně hroutí pod ukrajinskými útoky a fronta se pro něj nevyvíjí dobře

To je běžný jev, kterého využívají i piloti vrtulníků a letadel, kdy se drží co nejníže to jde, aby je tak radary nedokázaly rozpoznat od nerovností terénu, potvrzuje Wikipedia. V případě ruských dronů Geran-2, což jsou v licenci vyráběné íránské Shahedy 136 s domácími technologiemi, potvrzuje Wikipedia, jde tedy o logický krok, který má však svá úskalí.

Drony jsou totiž relativně pomalé – létají rychlostí si 185 km/h, takže je lze sestřelit i starými kanony, kulomety apod. A to tím snáze, že letí nízko nad zemí, což dává výhodu mobilním týmům protiletadlové obrany. Na druhou stranu je musí detekovat vizuálně, což vyžaduje, aby byly přítomny na daném místě pořád, nebo musí mít zrovna štěstí.

Z tohoto důvodu mohou Gerany-2 udeřit prakticky kdykoliv a kdekoliv, protože je nelze spolehlivě detekovat. Taktika nízkého letu nejspíše nebude užívána po celou dobu právě proto, aby nedocházelo k jejich jednoduchém sestřelování. Navíc mají využívat složitých manévrů i za pomoci umělé inteligence, což pomáhá upravovat jejich letovou trajektorii.

Konec neviditelnosti, Rusko už zná souřadnice cílů NATO. Drtivý úder by kompletně změnil pravidla hry, ale bojí se

V reakci na tuto hrozbu má ukrajinské velení volat po modernizaci obranných prostředků a lepším vybavení mobilních palebných skupin. Situace na bojišti potvrzuje, že se technologický souboj v oblasti bezpilotních letounů neustále zrychluje. Na druhou stranu se nedávno ukázalo, že ukrajinská PVO sestřeluje 9 z 10 ruských vzdušných cílů.

Článek Noční můra Ukrajinců se naučila plížit hodně při zemi. Je teď téměř neviditelná, neví si s ní rady se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvojnásobná hlavice s termitem

Jednou ze změn dronu Shahed 136, respektive Geran-2, což je původní verze vyráběná v Rusku v licenci, avšak v některých směrech pozměněná, má být dvojnásobně velká hlavice. Ta má mít nyní 100 kilogramů, čehož Rusové docílili tak, že do dronů pracovně označovaných Shahed 2.0 jednoduše namontovali dvě hlavice namísto jedné, uvádí GeekWeek. Konkrétně se jedná o hlavici BST-52 obsahující termit. Ta při explozi vyvolá ničivý požár při vysoké teplotě, takže není divu, že velká hlavice Ukrajince znepokojuje, jelikož drony často míří na civilní objekty.

Video: elitní ruská jednotka se uhnízdila, aby zvrátila situaci na frontě. Ukrajinci ji jednou provždy vypráskali

Není přesně jasné, jestli Rusové změnili parametry dronu, ale Armádní Zpravodaj nevylučuje, že do něj mohli dát méně paliva a ušetřenou hmotnost využili na větší hlavici. Wikipedia uvádí, že má Shahed 136 dolet 2 500 km, což k útokům na Ukrajinu není potřeba. Stačí i polovina, a proto by ubrání paliva nejspíše nevadilo. Není samozřejmě vyloučeno, že byla nosnost zvýšena i jiným způsobem, například výkonnějším motorem a dalšími úpravami.

Shahed nese i raketu proti letadlům

Zvětšení hlavice ovšem není jedinou inovací, která se u Shahedu objevila. Tou další je výskyt se střelou R-60. Wikipedia uvádí, že se jedná o původně sovětskou střelu vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným naváděním a dosahem 8 kilometrů, která dokáže letět rychlostí až Mach 2,47. Používána byla hlavně na bojových letounech ve střetech s jinými letouny na krátkou vzdálenost, a na dronu má pravděpodobně stejnou úlohu.

Росія застосувала “шахед” із подвійною бойовою частиною вагою 100 кг https://t.co/FYGwcRNMOt pic.twitter.com/eAXAWNcrYq

— InfoResist (@InfoResist) December 14, 2025

Takový dron s raketou má mít vlastní kameru a spojení s operátorem, který může pomoci raketu zaměřit a odpálit. Ta přitom nejspíše může létat jenom ve směru dronu, ale i kdyby většina selhala, každé sestřelení ukrajinského vrtulníku nebo bojového letadla by byla citelná ztráta. Rusko má nejspíše těchto již starých raket ještě z doby SSSR velkou zásobu. Útěchou může být, že ke spojení mezi dronem a operátorem pravděpodobně využívalo americký systém Starlink, který byl ale začátkem února 2026 ze strany SpaceX pro Rusy zablokován.

Článek Rusům se podařilo zdvojnásobit sílu při zachování velikosti. Ukrajinci musí čelit extrémně ničivému „Shahedu 2.0“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letoun navržený k úderům v hlubokém týlu

FP-1 je dalekonosný dron ukrajinské výroby. Jeho dosah je až 1 600 km, na něž unese hlavici o velikosti až 120 kg, ale čím vyšší je dolet, tím menší pravděpodobně bude – nejméně by se však mělo jednat o polovinu, uvádí Militarnyi. Navržen byl k zasahování strategických a odolných cílů v týlu nepřítele, na něž nejspíše nestačil hojně užívaný An-196 Liutyi.

Video: Ukrajinci vzali Rusům převahu. Zničili jim věž s kulometným hnízdem i odstřelovači, a ještě velitelství v týlu

Velkým limitem jsou nicméně výrobní kapacity, které omezuje nejenom financování od partnerů ze zahraničí, ale hlavně dovoz komponentů. A právě s tím se výrobce Fire Point postupně vypořádal lokalizací jejich výroby – aktuálně zvládá 80 z 82, tj. 97,5 %, komponent potřebných k výrobě motorů. Hodlá přitom dosáhnout 100 % a nebýt závislá.

Kromě zrychlení výroby to přináší její zlevnění, protože třeba tlumiče hluku z motorů stojí při dovozu asi 400 dolarů každý, zatímco lokálně to je pouze 70 dolarů. Nakolik to sníží náklady celkově, není jasné, ale pravděpodobně to bude významné. Aktuálně stojí jeden 58 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 1,2 milionu korun, a má to být méně než u Geranů-2.

Nečekaný únik odhaluje nové podrobnosti o tanku T-95. Rusové navrhli zdaleka nejsilnější tank na světě

Jaká je jeho cena, se zdroje neshodují, ale má dosahovat až 80 tisíc dolarů, což je 1,6 milionu korun, uvádí Wikipedia. Podíl ve společnosti Fire Point, která stojí i za střelou FP-5 Flamingo, se mimochodem rozhodla koupit saudskoarabská zbrojovka EDGE. Rusko tak docílilo přesně toho, čeho nechtělo, a sice mohutného posilování ukrajinského zbrojního průmyslu.

Článek Kreml nevěří, co mu vyrostlo pod rukama. Ukrajinci zvládají výrobu smrtonosného dronu se 120kg hlavicí pro údery v týlu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Opatření účinné hlavně proti vrtulníkům

Geran-2 není nic jiného než Shahed-136 původem z Íránu, akorát vyráběný v licenci v Rusku, které ho také průběžně vylepšuje. Příkladem je osazení proudovým motorem, díky němuž má rychlost jako pomalá řízená střela. V základní verzi má ale dolet 2 000 km a unese 50kg hlavici, uvádí Wikipedia, což stačí na zničení několika pater obytné budovy.

Ukrajinci vylepšují svou nejlepší houfnici. Bohdana dostává automatické nabíjení, udeří mnohem rychleji

Často je užíván k zahlcení protivzdušné obrany, a protože jde prakticky o hlavní údernou zbraň ruské armády na dlouhou vzdálenost, naučili se proti ní Ukrajinci velmi dobře bojovat. Dokonce vyvinuli řadu systémů přímo proti ní, kupříkladu interceptor STING, s nímž jeden voják stanovil rekord, když za noc sestřelil 24 bezpilotních letounů Geran-2.

Je proto logické, že se Rusové naopak snaží hledat řešení, jak drony před ukrajinskou PVO ochránit. A právě osazení výkonnými LED diodami pracujícími v infračerveném spektru může v praxi dojít k dočasnému oslepení zařízení nočního vidění používaná ukrajinskými piloty, nebo dokonce zcela deaktivovat zařízení předchozích generací.

Kreml žasne, Ukrajinci chystají proti jeho hordám mimořádně dobrou zbraň. Vytvoří si raketomet pro přesné údery

Armádní Zpravodaj se nicméně domnívá, že to nebude platné vždy, jelikož moderní vojenská noční vidění třetí generace (a v některých případech i druhé generace) jsou proti takovému oslepování vybavena vestavěnou ochranou. Kupříkladu termokamery potom dotčeny nebudou, jelikož pracují v jiných spektrálních oblastech a jednoduše záření nevidí.

Na základě toho lze soudit, že je protiopatření určeno hlavně proti pilotům vrtulníků užívaných k zachycení ruských útočných a průzkumných dronů. Ty jich totiž v některých oblastech sestřelí až 40 %, uvedl Oleksandr Syrskyj, vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, na tiskové konferenci v září 2025, uvádí Militarnyi. Nakolik budou infračervené reflektory účinné, zatím nelze hodnotit, ukáže to až praxe. Nějakou roli však pravděpodobně hrát budou.

Infračervené LED reflektory na dronu Shahed-136, resp. Geran-2

Článek Rusové překvapují Ukrajince, zkouší jim během útoků oslepovat piloty. Stačí k tomu primitivní zařízení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ztráta iniciativy byla pro Rusy velkou ranou

Shahed 136 je původně íránský dalekonosný dron, ale Rusko ho licenčně vyrábí jako Geran-2 a patří dnes mezi jeho hlavní úderné prostředky. Armádní Zpravodaj ho označuje dokonce za jednu z vůbec nejdůležitějších zbraní, protože dokáže terorizovat obyvatelstvo nebo zahlcovat protivzdušnou obranu, a Rusko ji nasazuje i ve stovkách kusů denně.

Putin nebude nadšený, Švédové ho chytí do šachu. Gripeny dostanou střely Taurus, které z NATO doletí až k Moskvě

Wikipedia upřesňuje, že doletí až 2 500 km a nese 50kg hlavici, přičemž kombinuje navádění prostřednictvím GNSS (satelitní), INS (inerciální) a umělé inteligence, což má zajišťovat poměrně vysokou přesnost i v rušeném prostředí. Jenomže problémem pro ruskou armádu je, že se proti nim naučila ta ukrajinská docela obstojně bojovat a vyvinula i řadu specializovaných zbraní určených vyloženě proto nim – příkladem je Bullet Interceptor.

Tou vůbec nejlepší strategií je nicméně zničení stanoviště, z něhož jsou vypouštěny, ideálně pak včetně operátorů a dalšího personálu, ale není jasné, zda k tomu došlo i v tomto případě. Odnést to každopádně mělo logistické centrum, předletové přípravné a údržbové místo, centrální skladovací zařízení, a místo shromažďování personálu odpovědného za přípravu a technickou předstartovací údržbu bezpilotních letadel Geran (Shahed) a Gerbera.

Video: Rusové ztratili tři nejmodernější tanky, T-90M Proryv-3, v jedné bitvě. Nestává se často, aby jich poslali tolik

Gerbera je přitom čistě ruská konstrukce, ale podle Wikipedie doletí do 600 km, takže má pokrytí stále velmi slušné. Vyřazením takového stanoviště je jasné, že Rusové ztratí v dané oblasti iniciativu, a že bude ušetřeno mnoho cílů, proti nimž by jinak drony vypouštěli. Ze záběrů je patrné, že byla základna v Doněcku zasahována bezpilotními letouny.

Nebylo sice upřesněno, o jaké se jednalo, ale redakce Armádního Zpravodaje to odhaduje na již dobře známé FP-2. Ty podle Militarnyi doletí až 200 km, na něž dopraví až 105kg hlavici, takže jsou velmi vhodné právě proti budovám a celkově větším a odolnějším cílům. Dokážou totiž napáchat poměrně velké škody jediným úderem, což video potvrzuje.

Útok ukrajinské armády na dronovou základnu ruských operátorů v Doněcku (zveřejněno 30. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci si připsali úspěch, který vzal Rusům iniciativu. Zničili jim velkou základnu dronů 70 km od Pokrovsku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Submunice z dronu zůstala na střeše domu

Záběry ukazují zásah ukrajinské záchranné služby ve Vyšhorodu v Kyjevské oblasti. Do jednoho z tamních panelových domů narazil ruský sebevražedný dron Shahed, jehož hlavice nevybuchla. A protože byla kazetová, její jednotlivé části se rozsypaly na ploché střeše domu, a některé také spadly dolů. Na střeše mělo ležet 21 kusů submunice, zatímco počet na zemi není znám. Záchranáři proto nasadili pyrotechnika a robota, aby se nikomu nic nestalo.

Nevěřte Putinovým lžím. Rusko na Ukrajině nevyhrává, dobylo směšné území. Jenom na Donbas je potřeba 400 000 vojáků

HESA Shahed 136 je sebevražedný dron íránské konstrukce, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že šlo v tomto případě spíše o jeho modifikaci Geran-2, kterou si Rusko vyrábí. Wikipedia uvádí, že unese hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, ovšem verze s kratším doletem dokonce 90 kilogramů. Fakt, že ho Rusové vybavují kazetovou hlavicí, nasvědčuje, že jim nejde o zničení významného cíle, ale o zabití co největšího počtu lidí v cílové oblasti.

Kazetová munice je speciální druh zbraně, kdy se v hlavici nachází více malých kusů submunice, vysvětluje Wikipedia. Ty se v cílové oblasti rozptýlí a explodují, což má za cíl zabití nebo zranění co nejvyššího počtu lidí. Ale protože části kazetové munice často nevybuchují a zůstávají nebezpečné i po válce, řada zemí ji zakázala. Rusko ani Ukrajina k nim nicméně nepatří, a tak je proti sobě ve válce nasazují. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že použití kazetové munice v obydlené oblasti je považováno za válečný zločin, který Rusko páchá opakovaně.

Video: „Sankce“ si Ukrajina prosadila sama; 170 km od fronty zasáhla důležitý ropný sklad

Záchranáři shromáždili všechny kusy submunice tak, aby pokud možno nevybuchla. To se jim podařilo za pomoci robota jak na zemi, tak na střeše, načež ji umístil do ocelového kontejneru, který se podařilo jeřábem sundat, a naštěstí žádná část neexplodovala. Lze předpokládat, že pyrotechnici pak munici odvezli na nějaké bezpečné místo, a tam ji odpálili.

Robot záchranářů sbírá kazetovou munici z ruského dronu (zveřejněno 30. listopadu 2025)

Článek Video: Ukrajinští záchranáři ukázali, jak si poradí s ruskou kazetovou municí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

R-60 srazí vzdušné cíle až na 8 km

Shahed 136 je původně íránský dalekonosný dron, ale Rusko ho licenčně vyrábí jako Geran-2 a patří dnes mezi jeho hlavní úderné prostředky. Armádní Zpravodaj ho označuje dokonce za jednu z vůbec nejdůležitějších zbraní, protože dokáže doslova terorizovat obyvatelstvo i zahlcovat protivzdušnou obranu, a Rusko ji nasazuje i ve stovkách kusů denně.

Ukrajinci nevědí, kdo bude pilotovat nové stíhačky. Sen o jednom z největších letectev Evropy se rozpadá

Wikipedia upřesňuje, že doletí až 2 500 km a nese 50kg hlavici, přičemž kombinuje navádění prostřednictvím GNSS (satelitní), INS (inerciální) a umělé inteligence, což má zajišťovat poměrně vysokou přesnost i v rušeném prostředí. Jenomže problémem pro ruskou armádu je, že se proti nim naučila ta ukrajinská docela obstojně bojovat a vyvinula i řadu specializovaných zbraní určených vyloženě proto nim – příkladem je Bullet Interceptor.

Na podobném principu pak funguje interceptor STING, s nímž nedávno stanovil ukrajinský voják nový rekord, když za jedinou noc sestřelil 24 dronů Shahed 136, resp. Geran-2. To bude také dle redakce Armádního Zpravodaje důvod, proč osadili na jeden z nich raketu R-60, s níž se ho ukrajinským obráncům podařilo sundat z oblohy a prozkoumat docela zachovalé trosky.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Namísto klasické hlavice nese evidentně právě raketu, kterou následně odpálí na blížící se dron, který by ho měl sestřelit, případně do něj může narazit, ale to není jasné. Mezi troskami byla raketa nalezena pod jedním z křídel, pravděpodobně díky improvizované adaptaci bezpilotního letounu. Viditelný je tepelný naváděč, stabilizátory i většina těla rakety.

Je to vůbec první takový zaznamenaný případ, takže zatím nelze hodnotit, nakolik je účinný. R-60 je přitom určena k ničení cílů na vzdálenost 8 km a váží 44 kg, takže ji Geran-2 bez problémů unese, zatímco cíle zasahuje rychlostí Mach 2,47, vysvětluje Wikipedia. Běžně ji přitom odpalují bojové letouny jako MiG-21, MiG-29, MiG-31, Su-24, Su-25 a řada dalších.

Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla

Armádní Zpravodaj je názoru, že takto vyzbrojený Geran-2 letí jako první, a pokud zaznamená nepřátelský stíhací dron, event. letadlo (proti velkým dronům je užívána třeba F-16), zaútočí na něj, a pokud ho sestřelí, vytvoří tak cestu ostatním. Na druhou stranu je pravidlem, že „loveckých dronů“ působí v oblasti klidně desítky, takže jeden Geran-2 moc nezmění.

Článek Rusové volí novou strategii. Vyzbrojili dron 44kg raketou pro bojová letadla, aby se ubránili „nebeským lovcům“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 nedokáže ukrajinské zbrani uniknout

Bullet Interceptor je produktem ukrajinské společnosti General Chereshnya. Jedná se o nový dron, resp. bezpilotní letoun, určený k zachycení nepřátelských útočných dronů Shahed. Armádní Zpravodaj připomíná, že nejznámějším je Shahed 136, který Rusové vyrábí v licenci pod označením Geran-2, ale jinak jde o celou rodinu dronů různých velikostí.

NATO skoro měsíc tajilo, jak Eurofightery eskortovaly unikátní ruský letoun Tu-134UBL, který chytily nad Baltským mořem

Jeho design je optimalizován pro lety ve vysoké rychlosti – ta max. dosahuje 309 km/h, což na klasickou verzi Geranu-2 stačí, jelikož ten dosahuje až 185 km/h, potvrzuje Wikipedia, takže mu nemá šanci uniknout. Aerodynamické vlastnosti potom Bullet Interceptoru umožňují udržovat stabilitu i za nepříznivých povětrnostních podmínek, zatímco software poskytuje okamžitou reakci na změny trajektorie cíle, takže je prakticky nemožné, aby netrefil.

iZdroj fotografie: General Cherry

Vyráběn je ve třech variantách – denní, noční, a s terminálním naváděcím systémem, kdy se zřejmě navádí automaticky bez asistence operátora na teplo motoru vycházejícího z cíle. Geran-2 je mimořádně nebezpečný, byť relativně primitivní. Doletí až 2 500 km a unese 50kg hlavici, což je samo o sobě dost ničivé, a škody zvětšuje i palivo v něm natankované.

Video: Ruská pěchota absolutně netušila, že se na ni dívá smrt. Pak ji těžké bombardéry smetly

Co dokáže, ukazuje video z útoku na budovu, v níž zanechal velkou díru. Je tedy logické, že se Ukrajinci snaží vyvíjet zbraně určené přímo proti němu, ačkoliv ho lze sestřelit i zbraněmi, jakou je staré sovětské dělo Zu-23-2, event. ručními zbraněmi, ale to není 100% a voják má na reakci obvykle jenom krátkou dobu, zatímco dron je schopen ho pronásledovat.

Ničí ho přitom nárazem, a je možné, že má i slabou hlavici, ačkoliv se o ní zdroje nezmiňují. Velmi velkou výhodou je, že ho lze vyrábět v tisících kusů měsíčně, což by znamenalo významné posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která by tak přestala být přehlcená.

Článek Video: Ukrajinci předvedli novou zbraň proti dalekonosným ruským dronům. Minout je prakticky nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Měsíce plánování a konečný devastační úder

Cílem ukrajinských vojáků se staly dva sklady na doněckém letišti, v nichž byly útočné drony typu Shahed a jejich hlavice. Jeden z hlavních aktérů, Robert „Maďar“ Brovdi, velitel sil bezpilotních systémů, ohlásil, že jich tam bylo v době úderu asi 1 000, a asi o 20 % vyšší číslo zjistil Armádní Zpravodaj také od OSINT analytiků CyberBoroshno, jejichž odhad je až 1 200 ks.

Video: Leopard 1A5 odstřeloval ruskou pěchotu za hranicí viditelnosti. Přesto ji s přesností zdecimoval

Soudě podle fotografie byla jedna betonová budova zcela zničena, pravděpodobně sekundární detonací hlavic dronů, zatímco druhá částečně poškozena – střecha se zřítila zhruba na polovinu své plochy. Není sice jasné, jak přesně v nich byly drony rozmístěny, ale pravděpodobně jde o velikou ztrátu, do níž je nutné započítat i různé hlavice a vybavení.

Vedle toho bylo zničeno startovací místo včetně ramp a poškozeny energetické uzly. Geran-2 je přitom v licenci vyráběný íránský HESA Shahed 136, který má dolet až 2 500 km a unese hlavici těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia s tím, že létá až 185 km/h. Armádní Zpravodaj připomíná, že se stal jedním z hlavních úderných prostředků proti Ukrajině, které působí značné škody.

Video: Kreml opět předvádí novinky Su-57 a hledá nové kupce, zájemce už má tři. Největší slabiny zastírá výzbrojí

Ačkoliv ho lze relativně snadno sestřelit, protože je pomalý, což předvedl třeba německý Gepard pouhými 6 ranami, dokáže pronikat děravou ukrajinskou PVO – zejména v momentě, kdy letí ve vyšších počtech. Jediný pak dokáže zničit i několik pater obytné budovy. Dává proto smysl, že se ho snaží obránci eliminovat ještě na zemi, přičemž útok na veliké skladiště je fenomenální úspěch, který může značně ovlivnit možnosti ruské armády na frontě.

Letiště se sklady se totiž nachází asi 40 km jihovýchodně od Pokrovsku, takže je patrné, že užívala drony spíše k útokům na frontě vzdálené desítky kilometrů nežli k těm ve vnitrozemí, ačkoliv ani ty nelze vyloučit. O jejich zničení se přitom měl zasloužit kombinovaný útok pomocí dronů a řízených střel s plochou dráhou letu, uvádí OSINT analytici z Dosye Shpiona.

Rusové se mohou jenom vztekat, ale z Ukrajiny dělají zbrojní velmoc. Přebytečné zbraně bude prodávat do světa

„Identifikace a zacílení na toto složité místo se změnilo v měsíce trvající pečlivou zpravodajskou operaci poskládanou kousek po kousku. Včera v noci byl úspěšně proveden za použití úderných prostředků sil speciálních operací a raketových sil a dělostřelectva ukrajinských obranných sil,“ oznámil velitel sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi.

Jaké střely proti budovám Ukrajinci nasadili, není jasné, ale vzhledem k tomu, že šlo o velké betonové hangáry nebo skladiště, musely mít větší hlavice. Není vyloučeno, že použili Flamingo, které občas proti strategickým cílům nasazují, jak potvrdil prezident Volodymyr Zelenský, nebo také Neptun. První z nich mají hlavici těžkou 1 150 kg, což na proražení stačí.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

Wikipedia pak doplňuje, že mají sice doletět až 3 000 km, ale je nepravděpodobné, aby došlo k jejich odpálení z takové dálky. Vedle toho se mohlo jednat třeba o Storm Shadow s 550km dosahem, uvádí Wikipedia, které dodala Velká Británie ukrajinské armádě nedávno. Když potom střely napáchaly hlavní škody a udělaly díry do konstrukce, mohly drony a zkázu dokonat. Odpálení uskladněných hlavic nejspíše způsobilo řetězovou reakci.

Článek Satelitní snímky potvrzují těžkou ránu pro Rusy u Pokrovsku. Ukrajinci jim na letišti zničili 1 000 dronů Shahed v jedné akci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 je z Íránu, ale vyrábí ho Rusko

Rusko nejspíše žádný levný sebevražedný dron schopný útoku na vzdálenost stovek a více kilometrů v roce 2022 nemělo, a tak hledalo v zahraničí. Wikipedia uvádí, že v roce 2021 veřejně představil svůj dron HESA Shahed 136 íránský režim, a jen několik měsíců po začátku invaze na Ukrajinu, v září 2022, se nad ní poprvé objevil a měl na sobě nápis Geran-2, což byla původně snaha zamaskovat používání íránských zbraní Ruskem. Osvědčil se přitom natolik, že se Rusko nakonec dohodlo na licenční výrobě, a označuje ho jako zmíněný Geran-2.

Následky viditelné z vesmíru: Satelitní snímky ukazují energetickou infrastrukturu Ruska po ukrajinských útocích

Výrobní závody na Geran-2 vyrostly v Jelabuze a Iževsku, a Rusko jejich produkci navyšuje, protože je jednoduchá a levná. KyivIndependent v září 2025 s odvoláním na ukrajinské tajné služby napsal, že je odhadována na 2 700 kusů měsíčně. Rusko drony nasazuje proti cílům, jako je energetická infrastruktura, ale také je posílá na různá města, a v podstatě jimi šikanuje civilisty. Ačkoliv se jejich velikou část daří sestřelovat, zbylé páchají významné škody.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Geran-2 má být přitom hodně podobný Shahedu 136, tedy mít 3,5 metru na délku a rozpětí křídel 2,5 metru, přičemž dosahuje rychlosti až 185 km/h a dolet má až 2 500 kilometrů. Trosky v Rusku vyrobených kusů ovšem odhalily mnohé změny v konstrukci nebo použití řady ruských komponentů, a proto se od svého vzoru v ledasčem liší – například používá uhlíková vlákna a přístroje, které nelze tak snadno rušit. Armádní Zpravodaj dodává, že v Rusku vyrobené Geran-2 navíc bývají často černé, zatímco ty íránské jsou světlé (bílé).

Česko chce Ukrajině předat desítky tanků T-72M4CZ. Úpravy stojí stovky milionů, aby byly bojeschopné

Původní Shahed 136 a Geran-2 měly hlavici o hmotnosti 50 kg, ale i na její velikosti Rusové zapracovali, a má nyní 90 kg. United24Media uvádí, že kromě klasické explozivní jsou používány i další typy – třeba zápalná svými vlastnostmi připomínající napalm v kombinaci s různými tříštivými prvky nebezpečnými hlavně pro lidi, což je riziko při útoku na města. Lze očekávat, že množství dronů i jejich schopnosti budou Rusové dále vylepšovat.

Arrivo di Geran-2 a Konotop.
Come ha funzionato bene la difesa aerea occidentale dotata di missili di ultima generazione 😎🤪 pic.twitter.com/a6fnhke7QJ

— Anubi777 (@anubi77787292) October 4, 2025

Útok ruských dronů Geran-2

Článek Nejmocnější ruská zbraň pro terorizování civilistů a zahlcení PVO ani není ruská, ale je levná a opravdu účinná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok Su-34 ve spolupráci dronem Geran-2

Záznam má ukazovat útok letounu Suchoj Su-34 Fullback a dronu Geran-2 na tanky M1A1 Abrams a bojové vozidlo pěchoty M2 Bradley. Zda se jedná opravdu o tuto techniku, není možné zjistit, protože záběry ukazují jenom nějaké nerozeznatelné obrněnce schované v zalesněném terénu, ale v podstatě se může jednat o cokoliv včetně nafukovacích maket. Pokud je to však opravdu popisovaná technika, je hodnotná a její zničení velký úspěch.

Video: Ukrajinský voják zevnitř natočil a popsal ukořistěný ruský tank T-90S, který se na frontu vůbec neměl dostat

Abrams je americký tank poháněný plynovou turbínou, ačkoliv verze A1 patří k těm starším. Disponuje kanonem ráže 120 mm a 4člennou osádkou, uvádí ArmyRecognition, a známý je svou odolností, i když kusy dodané na Ukrajinu postrádají doplňkový pancíř z ochuzeného uranu. M2 Bradley je pak americké BVP s kanonem ráže 25 mm a protitankovými střelami BGM-71 TOW. Určené je k doprovodu tanků a uveze výsadek až 6 vojáků, uvádí Weaponsystems.

Z videa i jeho popisku je jasné, že Suchoj Su-34, což je dvoumístný stíhací bombardér, uvádí Wikipedia, svrhl nějakou munici na pozice, kde se technika nacházela. Armádní Zpravodaj se domnívá, že se jednalo o pumy UMPK, což jsou gravitační pumy s konverzní sadou měnící je na klouzavé a přesně naváděné. Používají satelitní navigaci, a pokud se technika nehýbe, mohou ji zasáhnout s mimořádnou přesností. Záběry by mohly naznačovat, že se to povedlo, ale vzhledem k mnoha ruským nepravdám to nelze věrohodně potvrdit.

Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu

Podivné je tvrzení o nasazení dronu Geran-2, což je kopie íránského HESA Shahed 136, tedy dronu určeného na dálkové zásahy v týlu nepřítele, nikoliv k přesným zásahům techniky u bojiště. K tomu ruská armáda disponuje mnohem vhodnějšími drony, např. typu ZALA Lancet. Je samozřejmě možné, že Rusové použili nějaký upravený dron s kamerou a dodatečným řízením k průzkumu, ale i zde platí, že k tomu mají hodně o dost lepších strojů.

Článek Video: Ruský Su-34 zničil s pomocí dronu ukrajinský tank M1A1 Abrams a bojové vozidlo pěchoty M2 Bradley se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 je licenční íránský Shahed 136

Sebevražedné drony Geran-2 nejsou nic jiného než licenčně vyráběné íránské HESA Shahed 136, uvádí Wikipedia. Rusko postavilo velikou továrnu v Tatarstánu, díky níž jich vyrábí možní i stovky měsíčně. Jeho verze jsou přitom částečně upravené, používají např. navádění přes GLONASS namísto GPS, a mohou se lišit i v některých dalších detailech.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Nová taktika je vlastně založena na průzkumném dronu, který jako Geran-2 vypadá. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o upravenou variantu. Obsahuje videovysílač, s jehož pomocí může přenášet signál na vzdálenost 50 km. Vyslán je před útokem a mapuje protivzdušnou obranu včetně mobilních týmů, takže lze na základě jeho dat samotný útok většího počtu dronů naprogramovat tak, aby se obraně vyhýbal a měl větší šanci doletět k cíli.

V obraně pomáhá i český systém

Ukrajinská obrana je proti dronům Geran-2 úspěšná, ale nestačí je ničit všechny. Používá proti nim třeba rušičky signálů, díky nimž je může zmást, takže netrefí cíl, a jako účinný se ukázal i německý Gepard. Jde o dvojici protiletadlových kanonů ráže 35 mm vybavených radarem na podvozku tanku Leopard-1, uvádí Wikipedia. Mobilní týmy mohou zase nasadit český Viktor MR-2 s dvojicí kulometů KPV ráže 14,5 milimetrů se zaměřovacím systémem, uvádí ArmyRecognition. Umístěné jsou třeba na Toyotě Land Cruiser 70.

Video: Řetězová reakce odbouchala 6 ruských protitankových min a totálně zdemolovala betonový most

Geran-2 jsou nebezpečné a rozhodně se nevyplatí je podceňovat. Na délku měří 2,5 m a mají rozpětí křídel 3,5 m, zatímco poháněny jsou tlačnou vrtulí a létají rychlostí 185 km/h ve výšce nejčastěji 1 až 3 km. Jejich dosah má být 2 500 km, i když v realitě bude pravděpodobně o něco menší. Uvnitř dronů je běžně hlavice o hmotnosti 50 kg, takže nezničí opevněné objekty, ale jsou účinné třeba proti elektrické infrastruktuře a různým továrnám.

Článek Jednoduchá ruská taktika zvyšuje šanci, že sebevražedné drony Geran-2 zasáhnou svůj cíl. Ničit je pomáhá i český systém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shahed označuje více kamikadze dronů

O jaký typ dronu se jednalo, nebylo upřesněno, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že ruské ozbrojené síly často používají Shahed-136, který má podle Wikipedie 50kg hlavici a dolet až 2 500 km. Původem je íránský, ale země ho v licenci vyrábí pod názvem Geran-2. Je tedy vypouštěn z velké vzdálenosti, a pokud udeří, napáchá veliké škody.

Ukrajinci odhalili podrobnosti o atentátu na Zelenského. Zabít ho měl bývalý polský voják, který fanaticky věřil v SSSR

Vzhledem ke své cestovní rychlosti 185 km/h však není tak obtížné ho sestřelit. Armádní Zpravodaj upozorňoval na případ, kdy se to ukrajinskému vojákovi podařilo pomocí kulometu M2 Browning za pouhé 2 vteřiny. Nejspíše i proto ho Rusové osadili výkonnějším proudovým motorem, s nímž by měl dosahovat až 800 km/h; pojmenován je Geran-3.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

V jaké variantě ovšem zaútočil na ukrajinské výcvikové středisko, není jasné, obě zmíněné by však napáchaly značné škody, i když proti odolným budovám relativně malé. O tom ostatně svědčí i to, že došlo pouze ke zranění jednoho vojáka: „Zvýšená ochranná opatření jsou zaváděna současně, aby byla zajištěna bezpečnost a zdraví vojáků v případě možných raketových a leteckých útoků nepřítele,“ sdělila ukrajinská armáda v prohlášení.

Článek Rusům nevyšel útok na ukrajinské výcvikové středisko, na které poslali sebevražedný dron s 50kg hlavicí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.