Stará platforma, nový kill-chain

Samotná 2S3 je konvenční samohybná houfnice ráže 152 mm. Nic převratného: omezený dostřel, pomalá kadence, zastaralá ergonomie. Jenže Rusko ji nezařadilo do šrotu. Místo toho ji zapojilo do automatizovaného systému řízení palby Mašina-M, který výslovně počítá s verzemi 2S3, 2S3M, 2S3M1 i 2S3M2, vedle novějších typů 2S19 Msta a 2S31 Věna. Mašina-M synchronizuje průzkum, výpočet palebných dat a střelbu naváděnými granáty do jednoho digitálního řetězce.

Právě tohle vysvětluje, proč Kreml drží Akatsiji ve službě. Není třeba měnit celou platformu, stačí ji napojit na současný systém a dodat jí přesnou munici. Ekonomická logika je brutálně jednoduchá: starý podvozek stojí zlomek ceny nové houfnice a přesnost si Rusko „dokupuje“ přes elektroniku a střelu.

Krasnopol-M: přesnost za podmínek

Tou střelou je 152mm laserem naváděný projektil Krasnopol. Podle oficiálních exportních materiálů Rosoboronexportu má dosah 3 až 20 kilometrů a deklarovanou pravděpodobnost zásahu nejméně 0,7 až 0,8. Dokáže ničit tanky, bojová vozidla pěchoty, dělostřelecká postavení, kryty i mosty, a to prvním výstřelem. Zvládne i pohyblivé cíle do rychlosti 36 km/h.

Na ukrajinském bojišti Krasnopol funguje v tandemu s dronem Orlan-30, který slouží jako laserový označovač cíle. Studie amerického výzkumného centra CNA dokumentuje veřejně dostupná videa zásahů na americké houfnice M777, kde Orlan-30 osvítil cíl laserem a Krasnopol ho zlikvidoval. Analytici londýnského RUSI popisují totéž: ruský průzkumně-palebný řetězec zkracuje dobu od detekce cíle po jeho zničení na minuty.

Jenže přesnost Krasnopolu má jasné hranice. Laserové navedení vyžaduje přímou viditelnost mezi označovačem a cílem v závěrečné fázi letu střely. Kouř, prach, déšť, sněžení, mlha, nízká oblačnost, to vše podle doktrinálního manuálu americké námořní pěchoty výrazně snižuje pravděpodobnost zásahu. I ruské zdroje přiznávají problémy s účinností za špatného počasí a v členitém terénu. Krasnopol není „neomylná“ zbraň. Je přesná, dokud funguje celý řetězec.

Jak si stojí proti Západu

Srovnání s moderními 155mm houfnicemi NATO odhaluje, kde Akatsija zaostává, a kde překvapivě drží krok.

V dostřelu a automatizaci palby západní systémy vedou s obrovským náskokem. PzH 2000 střílí dvakrát dál a desetkrát rychleji. Caesar Mk2, který Česká republika pořizuje jako náhradu houfnic DANA, dosáhne přes 55 kilometrů raketově asistovanou municí.

Zásadní je ale i filozofický rozdíl v přesné munici. Západní Excalibur je naváděn kombinací GPS a inerciální navigace, funguje za každého počasí, ve dne i v noci, bez nutnosti osvěcovat cíl laserem. Krasnopol za tuto nezávislost platí závislostí na přímé viditelnosti a funkčním dronu. V lokálním duelovém okně do 20 kilometrů je Akatsija s Krasnopolem smrtelně nebezpečná. Za hranicí tohoto okna je bezmocná.

Co to znamená pro NATO a Česko

Pro české území Krasnopol nepředstavuje přímou strategickou hrozbu, jde o taktickou munici s dosahem dvacet kilometrů. Reálný význam je ale jinde. České jednotky nasazené na východním křídle aliance, české radary, dělostřelectvo nebo logistické uzly v předsunutém prostoru se mohou ocitnout přesně v dosahu průzkumně-palebného modelu, který Rusko piluje na Ukrajině.

Země V4 na to reagují. Česko přechází na Caesar, Polsko masivně zavádí jihokorejské K9, Maďarsko pořídilo PzH 2000. Všechny tři země opouštějí sovětskou 152mm větev a přecházejí na standardní ráži NATO 155 mm s výrazně delším dostřelem.

Obrana proti Krasnopolu přitom nestojí na žádné zázračné technologii. Stačí rozbít řetězec. Sestřelit nebo zarušit Orlan-30 a Krasnopol ztratí oči. Nasadit kouřové clony a laserový paprsek nedopadne na cíl. Držet dělostřelecký souboj za hranicí dvaceti kilometrů a 2S3 se stává irelevantní. Databáze Oryx k dnešnímu dni eviduje 192 vizuálně potvrzených ruských ztrát houfnic 2S3, zničených, poškozených, opuštěných nebo ukořistěných. Akatsija je aktivně nasazovaná, ale i tvrdě opotřebovávaná.

Rusko nesází na zázračnou houfnici. Sází na to, že tisíce starých hlavní propojených s drony a přesnou municí jsou levnější a rychlejší odpověď než vývoj nové platformy od nuly. A dokud ten řetězec funguje, padesátiletá Akatsija zůstane na bojišti nebezpečná.

Článek Ruská houfnice 2S3 Akatsija slouží už přes 50 let. S Krasnopolem-M je postrachem NATO, Kreml ji nechce pustit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I po obrovské explozi tank odjel

Zajímavý příklad přežití tanku, a to dokonce velmi staré konstrukce, můžete vidět na videu níže. MilIn uvádí, že je na něm zachycen zásah ukrajinského tanku M-55S ruskou laserem naváděnou dělostřeleckou municí Krasnopol ráže 152 mm. Tank ale po zásahu doprovázeném obrovským výbuchem nakonec přežil a odjel, a nikdo z členů osádky nezahynul. Podrobnosti však ukazují, že ačkoliv přežil, utrpěl rozsáhlé škody a je otázkou, zda opravitelné.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyj)

Zásah byl velice přesný, jelikož je munice Krasnopol naváděna za pomoci laserového paprsku, uvádí MilitaryToday, a pravděpodobnost přesného zásahu je 70 až 80 procent. To znamená, že musel nad tankem létat nějaký průzkumný dron a ozařovat ho. Granát je pak vypalován z houfnic používajících sovětskou munici ráže 152 mm a jeho dosah je až 20 kilometrů. Uvnitř projektilu těžkého 20,5 kilogramů je explozivní náplň o hmotnosti 6,4 kg.

Nefunkční kanon a prasklý svár věže

Detailní záběry věže tanku M-55S ukazují, že po zásahu praskl svár, a potrhaná je nejspíše i část přídavného pancéřování. Poškozen byl také pohon tankového kanonu a optika, takže nemohl v žádném případě pokračovat v boji. Teoreticky je tank opravitelný, stačilo by nejspíše zacelit svár a vyměnit poškozené technologie, ale vzhledem k tomu, že jde o poměrně vzácnou konstrukci, není jasné, zda jsou na ni k dispozici potřebné náhradní díly.

Éra Stalinových tanků končí a nastává „věk T-90M“; tedy pokud jim osádky 60letých T-55 odsouzené k smrti získají čas

M-55S je vlastně T-55, ale s rozsáhlou slovinskou modifikací. Ze starého tanku, jehož konstrukce vznikla v SSSR v 50. letech 20. století, udělala modernizace obrněnec s vyšší mírou ochrany a větší palebnou silou. Místo původního kanonu ráže 100 mm dostal modernější kanon ráže 105 mm s vyspělejším systémem zaměřování, uvádí TankHistoria, kdežto relativně slabý pancíř byl vylepšen reaktivním pancířem a speciálními pryžovými pláty na věži.

Článek Video: starý ukrajinský tank M-55S může přežít zásah ruskou přesnou municí Krasnopol, ačkoliv ho zabalí do ohnivé koule se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Krasnopol vznikl ještě v SSSR

Úplně původní verzi munice Krasnopol pro děla ráže 152 mm vyvinul ještě Sovětský svaz, a do výzbroje byla zavedena v roce 1986, uvádí MilitaryToday. Munice byla později modernizovaná a objevila se i verze Krasnopol-M2, a to pro děla ráže 155 milimetrů určená na export, samo ji ale nepoužívá. Rusko ale v současné době produkuje munici označovanou také jako Krasnopol-M2 a její produkci mnohonásobně navyšuje.

iZdroj fotografie: Uživatel Mike1979 Russia / Creative Commons / CC BY-SA

Krasnopol-M2 musí být logicky určena pro ruská děla jako je 2S19 Msta-S nebo 2S35 Koalice-SV, který mají ráži 152 milimetrů. ArmyRecognition pak uvádí, že je její dosah 26 kilometrů, což je o 6 kilometrů více než u staršího typu. K navádění na cíl přitom užívá laserový paprsek, jehož výhodou je, že jím lze ozařovat i pomaleji se pohybující cíle, které dokáže granát zasáhnout za pohybu. To například M982 Excalibur používající GPS nesvede. I proto mohou ruští dělostřelci doufat v zasažení západních tanků, které jsou obecně velice odolné.

Krasnopol klidně zničí i tank

Vedle zvýšeného dosahu má nový typ Krasnopolu výhodu v automatizovaném zadání cíle do hlavice, což jeho nasazení velmi usnadňuje. Vlastní náboj je 1,3 metru dlouhý a má hmotnost 54,3 kilogramů, z čehož hlavice váží 22,5 kg, a z toho 11 kilogramů tvoří vlastní trhavina. Je tedy dostatečně silný, aby dokázal prorazit vrchní pancíř moderních tanků, a též je schopen si poradit s bunkry. Na 12 kilometrů má být přesný na 80 až 90 procent.

Sovětský „městský zabiják“ Msta-B je i dnes opravdu skvělá zbraň, která zničí domy i tanky; a navíc odpálí naváděnou munici Krasnopol

Ačkoliv je Krasnopol často srovnáván s americkým M982 Excalibur, má oproti němu řadu nevýhod. Jednou je menší dosah, neboť americký projektil může zasahovat cíle na vzdálenost až 57 km, což znamená, že mohou být děla mnohem dále od fronty, případně zasáhnou i cíle dále od ní. Navíc je v případě Krasnopolu třeba držet na cíli laser, což nejčastěji dělají průzkumné drony. Jenomže toto řešení je velmi problematické za mlhy nebo při husté oblačnosti – možnosti nasazení Krasnopolu jsou tedy omezené. I tak to je však pro soupeře nebezpečný.

Článek Modernizované 152mm ruské střely Krasnopol-M2 mají zvýšený dosah a dokonce zasáhnou pohyblivý cíl, ale mají omezení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Cíl Kranopolu musí osvítit laser

Podle portálu MilitaryToday začala výroba přesně naváděné munice Krasnopol v Sovětském svazu v roce 1986. Určena byla pro děla sovětského typu ráže 152 milimetrů, i když existuje i exportní varianta ráže 155 milimetrů, a granáty Kitolov-2M ráže 120 milimetrů. Munice Krasnopol využívá během svého letu navádění inerciální, a ke konci pak laserové. To znamená, že musí být cíl osvětlený (zaměřený) laserovým paprskem, a to buď od návodčího na zemi, případně z nějakého letounu nebo dronu. Dosah střely je pak maximálně 26 kilometrů.

iZdroj fotografie: Uživatel Mike1979 Russia / Creative Commons / CC BY-SA

Krasnopol je ale od známé munice M982 Excalibur, kterou Ukrajině dodali západní spojenci, značně rozdílný. Západní systém je pochopitelně určen pro děla ráže 155 milimetrů a naváděn je prostřednictvím GPS – před výstřelem jsou tedy do systému projektilu nahrány souřadnice cíle a nikdo ho nemusí nijak ozařovat. M982 Excalibur umí zasahovat cíle do vzdálenosti větší než 50 kilometrů, tedy cca 2násobek toho, čeho je schopen Krasnopol. Systém GPS také není závislý na počasí, což je u laseru v případě špatných povětrnostních podmínek problém.

Krasnopol trefí pohyblivý cíl

Laserové navádění Krasnopolu má však i výhody. Pokud je totiž ozářen pohyblivý cíl, může se projektil trefit i do něj, tedy pakliže nejede rychlostí vyšší než 36 km/h. U munice naváděné přes satelit ale něco takového možné není, zasáhne tak pouze cíl stacionární. Další výhodou je cena, v případě Krasnopolu je udávána 820 tisíc až 1,05 milionu korun, u M982 pak vchází jedna rána na 2,65 milionu korun, ale podle zkušeností je přesnější a spolehlivější.

Rusko má mít podle serveru EnTopWar i novou verzi naváděné munice označovanou jako Krasnopol-D, s níž se chce schopnostem západního Excaliburu přiblížit. Její dosah je až 43 kilometrů, což je oproti laserově naváděným verzím značné zlepšení, ale stále to je méně než v případě M982 Excalibur. K navádění pak využívá systém GLONASS a možná i GPS. Přesnost je udávána na 10 metrů, což je opět horší než 4 metry západního Excaliburu, ale i tak dobré. Není však jasné, zda je tato munice v sériové výrobě a kolik kusů může vznikat.

Článek Je naváděná munice Krasnopol v podstatě ruský M982 Excalibur? Možná v ruském snu, ale v něčem je přece jenom lepší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Naváděný Krasnopol lze použít u více děl

Munice Krasnopol není žádná novinka, protože ji vyvinul již Sovětský svaz a do výzbroje byla zavedena v roce 1986. Jde o granáty určené pro děla ráže 152 milimetrů, i když existuje i exportní varianta granátů pro děla ráže 155 milimetrů. Odpalována je hlavně ze samohybných houfnic 2S3 Akatsiya a 2S19 Msta-S, případně z tažených zbraní jako 2A65 Msta-B a dalších.

Projektil je vybaven čtyřmi skládacími křídly a čtyřmi stabilizátory, pohyb všech umožňuje korigovat jeho dráhu. Naváděn je prostřednictvím laserového paprsku, což znamená, že musí cíl někdo označit laserovým značkovačem. V praxi to bývá buď pozorovatel na zemi, velmi často je ale používán dron jako třeba Orlan 10. Dělostřelci pak dostanou informaci, v jaké oblasti se cíl nachází, a následně do ní zamíří a vypálí. Projektil má v přední části hledací hlavu pátrající po označeném cíli, a jakmile laser zachytí, pohybem křídel se na něj navede.

Právě tímto způsobem ruští dělostřelci doufají, že by mohli moderní tanky zasáhnout a zničit. Nejnovější verze Krasnopolu mají dosah až 25 kilometrů, takže pokud operátor nebo dron drží na cíli laserový značkovač, nevadí jim ani pohyb cíle rychlostí do 36 kilometrů v hodině. Projektily mají bojovou hlavici o hmotnosti 11 kilogramů, což je dost na to, aby tank při zásahu do slabě pancéřované vrchní části zničily.

Kalašnikov výrobu Krasnopolu navýší

O munici Krasnopol není z Ruska moc slyšet, ale informace o jejím nasazení už byly zaznamenány. Použita totiž nemusí být jenom proti tankům, skvělá je i proti stacionárním cílům, například opevněným bunkrům nebo skladům munice. Kapacity její výroby byly přitom ještě donedávna omezené, ale nově ji má vyrábět ruský koncern Kalašnikov, který slíbil produkci významně navýšit.

I přes podobnosti se Krasnopol liší od známého amerického granátu M982 Excalibur. Oba sice mají podobnou korekci dráhy, ale Excalibur je naváděn prostřednictví GPS, pročež nemůže zasáhnout pohybující se cíl; na druhou stranu má dosah přes 50 kilometrů a je-li vypálen ve správnou chvíli, zničí i velmi cennou techniku jakou je třeba těžký minomet 2S4 Tulpan.

Krasnopol se velmi podobá italské munici Vulcano pro děla ráže 155 milimetrů, která je naváděna jak GPS, tak laserem s dosahem až 80 kilometrů. Ukrajina dostala této munice stovky kusů a k dispozici má i protitankovou dělostřeleckou munici SMArt 155 a 155 BONUS, ale ta si obrněné cíle aktivně vyhledává sama.

Střelba naváděnou municí Krasnopol

Článek Ruská munice Krasnopol je v něčem lepší než Západní a může zničit i silné tanky: dělostřelectvo doufá v oligarchy slíbenou finanční odměnu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.