<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>nehoda &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/nehoda/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Sat, 08 Aug 2026 20:25:28 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>nehoda &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Rusům se sype elitní armádní velení. Generálporučík a velitel severního letectva a PVO přišel o život jejich vinou</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusky-generalporucik-prisel-o-zivot-pri-nehode/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Aug 2026 13:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[generál]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[Letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=340953</guid>

	
					<description>Elitní ruský generál nemusíš zahynout na frontě nebo při akci ukrajinské tajné služby, stačí závada na po starším letounu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruská armáda během bojů na Ukrajině přišla už o řadu generálů a vysokých elitních důstojníků, které se podařilo usmrtit ukrajinským obráncům případně během<strong> akcí tajných služeb uvnitř Ruska nebo na okupovaných územích</strong>. Ovšem smrt generálporučíka Alexandra Otroščenka je jiná. Nezasáhl ho ani projektil nebo nastražená puma, osudné se mu stalo letadlo. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že za události může být i špatný stav stroje.</p>



<h2 id="h-antonov-se-z-til-v-hor-ch">Antonov se zřítil v horách</h2>



<p>Letoun Antonov An-26 Culr se zřítil na Krymu poslední březnový den roku 2026. <a href="https://kyivindependent.com/news-from-occupied-ukraine-russian-general-killed-in-crimea-8-children-brought-back-millions-of-dollars-in-unpaid-wages-2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent </a>uvádí, že letoun havaroval horách okupovaného poloostrova a <strong>při nehodě zahynulo 29 vojáků</strong>. Podle předběžných informací za ní není ukrajinská akce, ale pouhá závada. Ruské úřady vše vyšetřují a není tedy vyloučeno, že letoun nebyl řádně udržován.</p>



<p>Otročenko byl významným ruským generálem. <a href="https://united24media.com/latest-news/a-russian-aircraft-crashed-in-occupied-crimea-killing-a-lieutenant-general-and-28-others-17546" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">United24Media</a> uvádí, že v době nehody byl velitelem smíšeného leteckého sboru Severní flotily. Sloužil v minulosti jako<strong> velitel 45. armády letectva a protivzdušné obrany</strong>. Také se účastnil ruských operací v Sýrii. Jednalo se tedy o důstojníka s velkou praxí v bojové oblasti. Armádní Zpravodaj se domnívá, že to pro ruské ozbrojené síly není nevýznamná ztráta.</p>



<h2 id="h-des-tky-let-star-letoun">Desítky let starý letoun</h2>



<p>An-26 není rozhodně nějakým výkřikem moderní techniky. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Antonov_An-26" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí že, byl vyráběný v letech 1969 až 1986, což jednoznačně svědčí o tom, že jde již o velmi starou konstrukci. Jedná se o transportní vrtulový letoun,<strong> jeho civilní verze se používá také na lokálních trasách</strong>. Po světě je stále velmi rozšířený, ale mnohé země ho již nahradily modernějšími stroji. Rusko jich pravděpodobně nemá dostatek, proto musí starší An-26 stále používat.</p>



<p>Letoun existuje v mnoha různých modifikacích a verzích, o jakou konkrétně se jednalo není známo. Většinou mívá pětičlennou osádku a v případě přepravy osob se do něho vejde 40 lidí. Na délku má 23,8 metru a <strong>létá cestovní rychlostí 440 km/h</strong>, jeho dolet je 2 500 kilometrů. V některých verzích může v podvěsu nést i několik pum, ale v této variantě bude podle názoru Armádního Zpravodaje v současné době velice zranitelný.</p>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusky-generalporucik-prisel-o-zivot-pri-nehode/">Rusům se sype elitní armádní velení. Generálporučík a velitel severního letectva a PVO přišel o život jejich vinou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="31808" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/an-26-antonov-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/an-26-antonov-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Neštěstí, které se stát nemělo: 1 raketa spustila na letadlové lodi USS Enterprise řetězovou reakci 18 explozí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/raketa-spustila-na-uss-enterprise-retezovou-reakci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 May 2026 16:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Letadlová loď]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[vietnamská válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=342131</guid>

	
					<description>Ráno 14. ledna 1969 stačilo 78 sekund přehřívání jedné neřízené rakety, aby se letová paluba první jaderné letadlové lodi světa proměnila v peklo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>USS Enterprise plula přibližně 113 km (70 mil) jihozápadně od Havaje a chystala se k dalšímu dni letových operací u Vietnamu. Na zádi stály natěsno vyzbrojené F-4J Phantom II, mezi nimi pojízdné startovací jednotky MD-3A zvané „huffery&#8220; – pozemní agregáty, jejichž výfuk dosahoval kolem 454 °C (850 °F). V 8:19 místního času nasměroval jeden z hufferů horký proud přímo na podvěs s pětipalcovou (127mm) neřízenou raketou Mk 32 Zuni. Ke vznícení bojové hlavice stačilo asi 181 °C (358 °F) po necelých 80 sekundách. Časové okno mezi rozpoznáním hrozby a explozí bylo prakticky nulové.</p>



<h2 id="h-sedmdes-t-osm-sekund-pak-kask-da">Sedmdesát osm sekund, pak kaskáda</h2>



<p>Mladý námořník, airman apprentice, si nebezpečí všiml a pokusil se varovat. Jeho hlas zanikl v řevu proudových motorů, nebo přišel příliš pozdě. Hlavice se „uvařila&#8220; a vybuchla přímo pod křídlem Phantomu. Šrapnely proděravěly externí palivové nádrže, přibližně 1 500 litrů (400 galonů) leteckého paliva JP-5 se rozlilo po palubě a okamžitě vzplanulo.</p>



<p>O minutu později detonovaly další tři Zuni na témže letounu. Jejich střely prorazily letovou palubu a pustily hořící palivo do úrovní O-3 až 1st Deck. Následovaly exploze 227kg (500librových) pum Mk 82 pod sousedními letouny. Pak se protrhla přibližně 22 700litrová (6 000galonová) nádrž tankerového letounu a přišel obrovský ohnivý výbuch, který pohltil celou zadní část letové paluby. Celkem <a rel="nofollow" href="https://navalsafetycommand.navy.mil/Portals/100/Documents/TDNH_USS_Enterprise_14JAN69.pdf">Naval Safety Command</a> počítá 18 oddělených explozí v rozmezí několika minut.</p>



<h2 id="h-rozhodnut-na-m-stku">Rozhodnutí na můstku</h2>



<p>Kapitán Kent Lee reagoval během prvních vteřin. Nařídil otočit loď do větru tak, aby plameny, kouř a zplodiny šly přes záď do moře a neusmažily posádku na zbytku paluby. Ve svých <a rel="nofollow" href="https://www.usni.org/magazines/proceedings/1988/december/inferno-enterprise">vzpomínkách publikovaných v USNI Proceedings</a> později napsal, že při rozšíření požáru do hangárové paluby mohli „loď velmi snadno ztratit&#8220;.</p>



<p>Torpédoborec USS Rogers připlul těsně k boku Enterprise a pomáhal hasit zvenčí. USS Bainbridge zachraňovala námořníky smetené výbuchy přes palubu do moře. Na palubě samotné se ale rozhodovalo hlavně výcvikem, a ten byl po katastrofě na USS Forrestal o dva roky dříve nesrovnatelně tvrdší.</p>



<h2 id="h-pro-enterprise-nedopadla-jako-forrestal">Proč Enterprise nedopadla jako Forrestal</h2>



<p>Srovnání obou požárů ukazuje, co rozhodlo o rozdílu mezi 28 a 134 mrtvými:</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th></th><th>USS Forrestal (1967)</th><th>USS Enterprise (1969)</th></tr></thead><tbody><tr><td><strong>Spouštěč</strong></td><td>Zuni odpálena elektrickým přepětím, přeletěla přes palubu do A-4</td><td>Zuni se přehřála od výfuku hufferu, vybuchla na místě</td></tr><tr><td><strong>Kritická munice</strong></td><td>Staré 454kg (1 000lb) pumy AN-M65A1 s nestabilní náplní Composition B</td><td>Standardní Mk 82 bez degradované výplně</td></tr><tr><td><strong>Výcvik posádky</strong></td><td>Omezený, specializované týmy</td><td>Plošný výcvik havarijní odolnosti po poučení z Forrestalu</td></tr><tr><td><strong>Bilance</strong></td><td>134 mrtvých, 161 zraněných</td><td>28 mrtvých, 314 zraněných, 15 zničených letadel</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Na Forrestalu staré bomby začaly detonovat už 90 sekund po prvním zásahu a zabíjely právě ty, kdo přiběhli hasit. Enterprise tuto smrtící proměnnou neměla. A její posádka měla za sebou stovky hodin cvičení, která námořnictvo po Forrestalu zavedlo jako povinná pro všechny.</p>



<h2 id="h-syst-m-kter-selhal-a-co-se-zm-nilo">Systém, který selhal, a co se změnilo</h2>



<p>Tragédii nespustila náhoda jedné rakety. Spustil ji systém zranitelností: huffer s bočním výfukem směřujícím na munici, absence celonámořní politiky pro známé riziko (USS Constellation si dříve improvizovala delší hadice, ale nikdo z toho neudělal závazné pravidlo) a extrémně krátké časové okno pro zásah. Vyšetřování ukázalo na kombinaci konstrukční, procedurální a lidské chyby, ne na jednoho viníka.</p>



<p>Po požáru byl huffer přepracován tak, aby horký výfuk směřoval přímo vzhůru. Námořnictvo dále utáhlo procedury vyzbrojování a rozšířilo povinný výcvik hašení na celou posádku. Dnes rekruti v Recruit Training Command absolvují přes 40 hodin výcviku hašení a havarijní odolnosti a scénáře z Enterprise i Forrestalu jsou součástí výuky.</p>



<p>Dvacet osm mužů ten den zemřelo, poslední z nich, pilot Jim Berry, až o něco později na následky popálenin. Jejich smrt připomíná, že na plovoucí letecké základně plné paliva a munice neexistuje „malý&#8220; požár. Existuje jen rychlost reakce, která rozhodne, jestli se z jedné rakety stane incident, nebo katastrofa.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/raketa-spustila-na-uss-enterprise-retezovou-reakci/">Neštěstí, které se stát nemělo: 1 raketa spustila na letadlové lodi USS Enterprise řetězovou reakci 18 explozí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="74000" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/uss-enterprise-horici-paluba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/uss-enterprise-horici-paluba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Havárie americké F-35 vyvolává otázky. Pilot si stěžoval na problémy s manévrováním, tak se katapultoval</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dalsi-f-35-havaroval-pilot-se-katapultoval/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 Apr 2026 13:59:54 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[americké letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Lockheed Martin F-35 Lightning II]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=337418</guid>

	
					<description>Americká F-35 se zřítila na výcvikové základně. Přesné příčiny nehody nejsou známé, pilot si ale údajně stěžoval na horší manévrovatelnost.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Bojový letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II za sebou má další nehodu, podle všeho první zaznamenanou v roce 2026. Zřítil se v Nevadě při letu z letecké základny Nellis. Pilotovi se <strong>podařila úspěšná katapultáž a podle dostupných informací je naprosto v pořádku</strong>. Příčiny nehody ale nejsou známy. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to může vyvolat další pochybnosti o letadle, protože nejde o první nehodu.</p>



<h2 id="h-f-35-nikoho-neohrozila-pilot-p-e-il">F-35 nikoho neohrozila, pilot přežil</h2>



<p>Nejnovější nehoda letounu F-35 se stala při tréninkovém letu, uvádí <a href="https://www.twz.com/air/f-35-crashes-in-the-nevada-test-and-training-range-complex" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a>. Základna Nellis je k tomuto běžně používána. Výhodou je, že tam je obrovský <strong>prostor vytyčený pro vojenské a tréninkové operace</strong>, a proto při podobných událostech nejsou ohroženi civilisté – letoun měl také dopadnout v této zóně a nikoho neohrozil. Pilot se přitom katapultoval a měl lehká zranění.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/iranske-lode-roztrhal-utok-v-kaspickem-mori/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/znicene-lode-kaspicke-more-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Zničené íránské lodě v Kaspickém moři" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: silný úder Izraelců roztrhal 5 íránských válečných lodí na kusy. Radost mají ale hlavně v Kyjevě</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Co bylo příčinou nehody, není známé, v současné době probíhá vyšetřování. Armádní Zpravodaj připomíná, že je nejpravděpodobnější důvody bývají dva – <strong>jedním je lidská chyba, druhým potom technická závada</strong>. Pilot si měl před katapultáží údajně stěžovat na problémy s manévrováním, uvádí <a href="https://news3lv.com/news/local/military-searching-pilot-ejected-aircraft-southern-nevada" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">News3lv</a>. To by mohlo naznačovat spíše technickou poruchu, ale není to potvrzené, a jde tedy o spekulaci, kterou může potvrdit až vyšetřování.</p>



<h2 id="h-jde-o-prvn-nehodu-v-roce-2026">Jde o první nehodu v roce 2026</h2>



<p>F-35, v případě havarovaného stroje se mělo jednat o variantu A určenou k operacím z běžných letišť, jakou si od Spojených států amerických objednalo i české letectvo, je <strong>zaznamenal první havárii v roce 2026</strong>. <a href="/komentare/iran-zrejme-zasahl-americkou-f-35/">Nouzově přistát v tomto roce ještě musel letoun</a>, který se účastnil bojových operací nad Íránem, o čemž Armádní Zpravodaj informoval. V tomto případě se ale nejednalo o nehodu, nýbrž o poškození, které měl utrpět íránskou protivzdušnou obranou.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajina-nasazuje-upravene-abramsy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ukrajinsky-abrams-protidronova-nastavba-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský M1A1 Abrams s protidronovou nástavbou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Letouny F-35 mají ve statistikách zaznamenáno celou řadu nehod, mnohé z nich byly způsobené různými nedostatky, které se následně musely řešit. Objevily se však i nehody způsobené lidskou chybou nebo nedostatečnou údržbou. <strong>Přesto nelze F-35 označit za nespolehlivý letoun</strong>, počtem nehod nijak nevybočuje. Zvláště z důvodu, že jich vznikl v počtu vyšším než 1 300 kusů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Lockheed_Martin_F-35_Lightning_II#Accidents_and_notable_incidents" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, což z něj dělá zdaleka nejpočetnější letoun 5. generace na světě.</p>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/dalsi-f-35-havaroval-pilot-se-katapultoval/">Havárie americké F-35 vyvolává otázky. Pilot si stěžoval na problémy s manévrováním, tak se katapultoval</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/znicene-lode-kaspicke-more-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/znicene-lode-kaspicke-more-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Zničené íránské lodě v Kaspickém moři</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ukrajinsky-abrams-protidronova-nastavba-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský M1A1 Abrams s protidronovou nástavbou</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="50764" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/f-35-americke-letectvo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/f-35-americke-letectvo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Chlouba ruského letectva tragicky havarovala: když Su-34 spadl na obytný dům, zabil 15 lidí. Na vině byla zanedbaná údržba</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/havarie-ruskeho-su-34-zabila-15-lidi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 01 Aug 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Suchoj Su-34]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=302697</guid>

	
					<description>Ruský stíhací bombardér Su-34 má být nejlepším svého druhu na planetě. Tragická havárie do obytného domu mu ale pověst dost kazí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rusko se rádo chlubí svými zbraněmi a hodně si zakládá na letectvu. Jednou z jeho hvězd je stíhací bombardér Suchoj Su-34 Fullback určený především <strong>k útokům na pozemní cíle různými typy zbraní</strong>. Jde o relativně nový letoun, jehož stále nemá dostatek, a co je horší, pojí se s ním řada nehod. Za nejtragičtější považuje redakce Armádního Zpravodaje havárii v ruském městě Jejsk.</p>



<h2 id="h-su-34-se-z-til-p-mo-na-bytov-dum">Su-34 se zřítil přímo na bytový dum</h2>



<p>Ruský stíhací bombardér Su-34 je odvozeninou známého sovětského bojového letounu Suchoj Su-27 Flanker, ale je samozřejmě značně upravený, aby unesl mnohem více výzbroje, a to až 14 tun. <strong>Vývoj probíhal již v 90. letech 20. století, ale jeho výroba začala teprve v roce 2006</strong>, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Sukhoi_Su-34" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Ve větších počtech pak začal do ruského letectva přicházet po roce 2015; dodnes pravděpodobně vzniklo necelých 200 kusů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-1024x576.png" alt="Ohnivá koule po dopadu Su-34 v městě Jejsk" class="wp-image-302696" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-1024x576.png 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-320x180.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-768x432.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-730x410.png 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-720x405.png 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-800x450.png 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen.png 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Ohnivá koule po dopadu Su-34 v městě Jejsk</em></figcaption></figcaption>


<p>I když není letounů mnoho, jsou spjaty s několika nehodami, ale nic se nevyrovná tomu, co se stalo ve městě Jejsk v říjnu 2022. <a href="https://www.aerotime.aero/articles/32431-russia-crash-su-34-residential-building-yeysk?utm_source=chatgpt.com" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AeroTime</a> uvádí, že při stoupání z letiště vzplál Su-34 motor, načež <strong>se zřítil do dvora obytného domu</strong>. A protože v něm bylo až 11 tun paliva, okamžitě vzplál. Nehoda si na místě vyžádala 13 mrtvých a 19 zraněných. Statistiky však uvádí konečný počet 15 mrtvých, takže Armádní Zpravodaj za to, že dva ze zraněných zemřeli později v nemocnici.</p>



<h2 id="h-n-kdo-zanedbal-dr-bu">Někdo zanedbal údržbu</h2>



<p>Za nehodou byla podle všeho lidská chyba, a to konkrétně zanedbání údržby. Alespoň to je tvrzení ruské strany – tamní agentura <a href="https://tass.com/society/1524149?utm_source=chatgpt.com" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tass</a> uvádí, že kvůli tomu odpovědné orgány začaly stíhat odpovědné osoby, ale <strong>konečné výsledky vyšetřování či informace o trestu nelze ve veřejných zdrojích dohledat</strong>. Stíhaný tak může být technický personál na letišti, ale i dva členové osádky. Ti nehodu přežili, protože se jim podařilo z letadla úspěšně katapultovat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruske-tu-160-u-velke-britanie/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/tu-160-bombarder-pristavani-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Bombardér Tu-160 při přistání" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko se odvážilo přiletět s nejlepšími strategickými bombardéry Tu-160 až k Velké Británii, která je odklonila na poslední chvíli</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Štěstí bylo, že Suchoj Su-34 nenesl žádnou výzbroj, protože jich může mít v podvěsu až 14 000 kg včetně pum těžkých až 3 tuny. Běžně bývá vyzbrojen i různými typy raket a střel proti pozemním cílům, nebo střelami vzduch-vzduch. Na to, že <strong>je 23,34 metrů dlouhý a má vzletovou hmotnost až 45,1 tun</strong>, jde o rychlý stroj. Dvojice motorů mu dokáže udělit rychlost až Mach 1,8 a dostat ho do výšky až 17 kilometrů, zatímco bojový dosah je s 12 tuny výzbroje 1 100 kilometrů.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Surveillance camera caught the moment of a Russian Su 34 crash in Yeysk." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/BxluOLABSo0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Nehoda Su-34 v Jejsku</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/havarie-ruskeho-su-34-zabila-15-lidi/">Chlouba ruského letectva tragicky havarovala: když Su-34 spadl na obytný dům, zabil 15 lidí. Na vině byla zanedbaná údržba</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/BxluOLABSo0" duration="39">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/BxluOLABSo0" />
			<media:title type="html">Video: ruský bombardér Su-34 tragicky havaroval a zabil 15 lidí</media:title>
			<media:description type="html">Su-34 je veliká chlouba ruského letectva. Ale má na svém kontě i celou řadu nehod, při té nejtragičtější v plamenech uhořelo 15 lidí.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/bxluolabso0.jpg" />
			<media:keywords>nehoda,ruské letectvo,Rusko (Ruská federace),Suchoj Su-34</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen.png" medium="image">
			<media:title type="html">su-34-jejsk-ohen</media:title>
			<media:description type="html">Ohnivá koule po dopadu Su-34 v městě Jejsk</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/su-34-jejsk-ohen-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/tu-160-bombarder-pristavani-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Bombardér Tu-160 při přistání</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="52694" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/su-34-let-zpredu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/su-34-let-zpredu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kterak F-16 nešťastně zničila sama sebe. Nejdříve rozstřílela druhé letadlo, poté došlo k mohutné explozi</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/f-16-znicila-souseda-a-sama-sebe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 28 Jul 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[F-16]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=302541</guid>

	
					<description>Moderní vojenské stroje jsou maximálně zabezpečené tak, aby se předešlo nehodám. Ale ani nejlepší zabezpečení nikdy není stoprocentní.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Havárie vojenských letadel nejsou ve světě ničím výjimečným, prostě se při akcích, náročném tréninku a provozu občas stanou. Existují ovšem i mnohem kurióznější nehody, při nichž <strong>mohou být zničena velmi drahá vojenská letadla</strong> i v okamžiku, kdy jenom stojí na zemi v nečinnosti. Jednou z nejkurióznějších je podle redakce Armádního Zpravodaje nehoda dvojice belgických letounů <a href="/tag/f-16/">General Dynamics F-16 Fighting Falcon</a> před několika lety.</p>



<h2 id="h-n-hodn-st-elba-poni-ila-hned-dv-f-16">Náhodná střelba poničila hned dvě F-16</h2>



<p>Hlavní síla belgického letectva se dlouho opírala o F-16. Ty jsou třeba na základně Florennes, kde působí 2. taktické křídlo vybavené 2 letkami těchto letounů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Florennes_Air_Base" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. V roce 2018 se stala <strong>místem velice kuriózní nehody, při níž byly z nich zničeny</strong>. Viníkem byl technik jedné z „ef-šestnáctek“, a doslova lze tvrdit, že palba z jejího kanonu zničila sousední letoun, a nakonec i sama sebe. A to za situace, kdy letadla vůbec nebyla v akci.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/leopard-1-nizh/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/leopard-1-jizda-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank Leopard 1 je velmi pohyblivý" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci osadili Leopard 1 vlastním reaktivním pancéřováním Nizh, které ho dělá skoro nezničitelným. Vylámat se může i Kornet</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jeden z letounů F-16 procházel v den nehody naprosto rutinní údržbou a byl zaparkovaný na letišti. Druhý, natankovaný, stál nedaleko, popisuje situaci <a href="https://www.wionews.com/photos/this-fighter-jet-shot-itself-down-the-suicidal-story-of-belgian-f-16-1752490837219/1752490837225" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WioNews</a>, a vlastně se kolem něj nic nedělo. Problém byl, že na něm <strong>jeden z techniků omylem zapnul palubní kanon</strong>, v němž byla ostrá munice, a proto vystřelil. Shodou okolností se trefil do natankovaného stroje, ten explodoval, a výbuch poničil i střílející stroj. Dvojice techniků byla naštěstí jen zraněna.</p>



<h2 id="h-technik-vypnul-zabezpe-en-kanonu">Technik vypnul zabezpečení kanonu</h2>



<p>F-16 je vybavena kanonem M61A1 Vulcan, k němuž <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/M61_Vulcan" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že je šestihlavňový a rotační ráže 20 milimetrů. Má přitom kadenci až 6 000 ran za minutu a slouží <strong>ke vzdušnému boji na krátkou vzdálenost</strong>, ale může se trefit i do cílů na zemi. Taková zbraň je samozřejmě zabezpečena proti náhodnému vystřelení, ale vyšetřování ukazovalo, že technik nejspíše svou neznalostí a neopatrností ochranu překonal, a vypálil tak zcela nevědomě.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/ayaran.farah/posts/pfbid0rmb4BdacDkvQ6Tj4D52DGaWQgFfd6BZF1uH9Jq3xTBvZDRdrbkkBnTxeieuszhAtl" data-width="750" data-show-text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/ayaran.farah/posts/580061259125096" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>خبر فوری
دالخور ها از بس که وارخطا هستند بم افگن خود را نشان گرفته سقوط دادند.</p>Zveřejnil(a) ‎<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/ayaran.farah">هرات باستان</a>‎ dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/ayaran.farah/posts/580061259125096">Pátek 22. února 2019</a></blockquote></div>



<p>Jelikož neexistuje záznam o tom, že by se podobný incident opakoval, tak při počtu více než 4 600 vyrobených F-16 nelze říci, že by se jednalo o nějakou konstrukční chybu. Šlo o shodu různých náhod končících tím, že byl <strong>kanon v okamžiku střelby zamířený na jiný letoun</strong>. Výsledky F-16 naopak ukazují, že jsou velice kvalitní, a není proto překvapením, že je jejich modernizovaná verze vyráběna dodnes a je považována za velice schopnou.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/f-16-znicila-souseda-a-sama-sebe/">Kterak F-16 nešťastně zničila sama sebe. Nejdříve rozstřílela druhé letadlo, poté došlo k mohutné explozi</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/leopard-1-jizda-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/leopard-1-jizda-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank Leopard 1 je velmi pohyblivý</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="49651" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/f-16-belgicky-vzlet-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/f-16-belgicky-vzlet-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Hrůzné vojenské nehody v SSSR, kterým se nedostalo publicity: některé patří k nejhorším v historii, o to více je chtěl režim utajit</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hruzne-vojenske-nehody-sssr/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Jul 2024 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[Sovětský svaz]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=263316</guid>

	
					<description>Utajování nepříznivých informací je jednou z charakteristik nedemokratických režimů. V Sovětském svazu byly některé incidenty úzce spojeny s armádou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Sovětský režim prezentoval sám sebe jako dokonalý a nechtěl mj. veřejně přiznávat, že by něco pod jeho taktovkou selhalo a nehody stály životy jeho občanů. Jenomže incidentů byla celá řada, z nichž se SSSR podařilo mnohé <strong>ututlat nebo na veřejnost poslat jenom zlomek informací</strong>. Utajování bylo o to větší, pokud nehody nějakým způsobem souvisely s ozbrojenými silami – na pravdu pak museli lidé čekat roky a některé detaily nejsou známé dodnes.</p>



<h2 id="h-jadern-ky-tymsk-katastrofa">Jaderná Kyštymská katastrofa</h2>



<p>Sovětský jaderný program potřeboval dostatek plutonia, které produkoval závod Mayak ve městě Čeljabinsk-40, dnes Ozjorsk. V roce 1957 tam explodovala podzemní nádrž vysokoúrovňového tekutého jaderného odpadu a zamořila rozsáhlá území, <strong>radioaktivita byla znatelná i 350 kilometrů od místa nehody</strong>. Dodnes není znám počet obětí, uvádí <a href="https://dayoneday.com/2019/08/30/large-scale-tragedies-the-largest-accidents-in-the-ussr-that-did-not-receive-publicity/2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DayOneDay</a>, protože bylo město uzavřenou a přísně tajnou oblastí. Tisíce lidí však byly po nehodě evakuovány a incident je považován za třetí nejhorší jadernou katastrofu v historii lidstva.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">On this day, September 6th, in 1957, a week after the Kyshtym nuclear accident, the Soviets finally began evacuating the area. The communist government gave no explanation for the evacuation and said nothing about the nuclear accident. It was covered up for forty years. <a rel="nofollow" href="https://t.co/YLg282Pn93">pic.twitter.com/YLg282Pn93</a></p>— Today In Socialism (@2dayinsocialism) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/2dayinsocialism/status/1710210786998866192?ref_src=twsrc%5Etfw">October 6, 2023</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<h2 id="h-nehoda-p-i-stavb-ponorky-v-krasnoje-sormovo">Nehoda při stavbě ponorky v Krasnoje Sormovo</h2>



<p>Závod Krasnoje Sormovo asi 400 km od Moskvy patřil k utajovaným oblastem a panovalo přesvědčení, že se tam staví lodě, což byla pravda, ale byly mezi nimi i jaderné ponorky. V roce 1970 pak zaměstnanci při stavbě K-320 <strong>hrubě zanedbali postupy při testu primárního okruhu chladící kapaliny</strong>, načež explodoval reaktor ponorky. Někteří lidé zemřeli na ozáření těsně po incidentu, a <a href="https://www.rbth.com/history/334299-krasnoe-sormovo-history" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rbth</a> uvádí, že není známo, kolik lidí na ozáření podlehlo v dalších letech.</p>



<h2 id="h-hav-rie-na-leti-ti-pu-kin">Havárie na letišti Puškin</h2>



<p>V únoru roku 1981 odstartoval z letiště Puškin nedaleko tehdejšího Lenigradu letoun Tu-104 s celkem 50 lidmi na palubě. <a href="https://www.baaa-acro.com/crash/crash-tupolev-tu-104a-pushkin-50-killed" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Baaa-Acro</a> uvádí, že když byl asi 50 metrů vysoko, naklonil se na pravou stranu a nakonec havaroval, v důsledku čehož zemřeli všichni lidé na palubě. <strong>Velkou část z cestujících tvořili vysocí důstojníci sovětské Tichomořské flotily</strong>, zahynulo 16 admirálů a generálů. Vyšetřování ukázalo, že byl na vině špatně uložený náklad a nejspíše neukázněnost cestujících. Osádka letadla na nebezpečí poukazovala, ale ke vzletu dostala rozkaz.</p>



<h2 id="h-nejsp-e-vlna-odp-lila-ponorkov-reaktor">Nejspíše vlna odpálila ponorkový reaktor</h2>



<p>V roce 1985 doplňovali technici jaderné palivo do ponorky K-431 v zátoce Chazhma nedaleko Vladivostoku, a součástí prací bylo dle <a href="https://nationalinterest.org/blog/reboot/1985-russian-nuclear-submarine-experienced-freak-accident-195461" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NationalInterest</a> i nadzvednutí víka reaktoru spolu s palivovými tyčemi. <strong>Víko se nesmělo nadzvednout vysoko, čemuž měl bránit trám</strong>. Ten byl ale špatně umístěný a nejspíše vlivem vlny způsobené okolo plující lodí se víko nadzvedlo příliš, čímž se spustila řetězová reakce. Při nehodě zahynulo 10 lidí, další osoby byly silně ozářené.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hruzne-vojenske-nehody-sssr/">Hrůzné vojenské nehody v SSSR, kterým se nedostalo publicity: některé patří k nejhorším v historii, o to více je chtěl režim utajit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="109116" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/07/jaderna-ponorka-trida-echo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/07/jaderna-ponorka-trida-echo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Srážka 2 transportních vrtulníků je přinejmenším nešťastná, Mi-8 i Mi-17 jsou pro Ukrajinu velmi důležité a těžko nahraditelné</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/srazka-vrtulniku-mi-8-mi-17/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Oct 2023 05:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[vrtulník Mil Mi-17]]></category>
		<category><![CDATA[vrtulník Mil Mi-8]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=213342</guid>

	
					<description>NÁZOR: Ukrajinská armáda používá sovětské nebo ruské vrtulníky, přičemž Mi-8 a Mi-17 jsou nejen transportní, ale mohou být i vyzbrojené nebo plnit další úkoly.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vrtulníky Mil Mi-8 Hip a jeho silnější příbuzní Mil Mi-17 patří k nejpoužívanějším strojům svého druhu na světě a tvoří i páteř ukrajinského transportního vojenského vrtulníkového letectva. To už jich přitom <strong>během ruské invaze ztratilo více než 20</strong>, což se nemusí zdát moc, ale jejich ztráty se velice těžko nahrazují, neboť jsou vyráběny v Rusku. O to bolestnější je pak ztráta hned dvou takových vrtulníků během nehody, k níž došlo nedaleko Kramatorsku.</p>



<h2 id="h-vrtuln-ky-star-p-es-p-l-stolet">Vrtulníky staré přes půl století</h2>



<p>Mil Mi-8 Hip jsou dnes již velmi staré konstrukce, v Sovětském svazu totiž vstoupily do výroby v roce 1967. Ukázaly se ale jako <strong>nesmírně silné a houževnaté</strong>, pročež vznikla jejich silnější odvozenina Mil Mi-17. Ty je vyráběna dodnes a z výrobních linek sjela ve více než 17 000 kusech. Ve službě je má ostatně více než 50 zemí po celém světě.</p>



<p>Na Ukrajině se vrtulníky proslavily hlavně v úvodu války, kdy jimi armáda dlouhé týdny zásobovala obklíčené obránce Mariupolu. Už tehdy však muselo letectvo muselo akci zastavit, jelikož při ní <strong>několik vrtulník ztratilo, a od té doby přišlo o několik dalších</strong>. Jenomže ne za všechna čísla může zničení nepřítelem, slyšet je rovněž o nehodách, z nichž jsou některé zapříčiněné i školáckými chybami (na ruské straně mimochodem i vodkou).</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-1024x576.jpg" alt="Ruský vrtulník Mi-8" class="wp-image-184518" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Dmitry Terekhov / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Ruský vrtulník Mil Mi-8</em></figcaption></figcaption>


<p>Ne vždy je ale možné přesně určit, co přesně se stalo. Ta je ostatně případ i zmíněné srážky vrtulníků u Kramatorsku, kterou vyšetřují ukrajinské úřady. Při nehodě tam také zahynulo šest členů ozbrojených sil. Ukrajinská armáda si přitom <strong>nemůže v žádném případě dovolit ztrácet jak piloty</strong>, tak vrtulníky, jsou pro ni totiž užitečné třeba k rychlému nouzovému zásobování některých pozemních jednotek u fronty.</p>



<h2 id="h-vrtuln-k-mi-8-m-i-n-kladov-vrata">Vrtulník Mi-8 má i nákladová vrata</h2>



<p>Mil Mi-8 je dvoumotorový a s tříčlennou osádkou – vzhledem k počtu mrtvých při nehodě u Kramatorsku tedy zahynuly obě skupiny a v přepravním prostoru nejspíše nikdo nebyl. Na délku má helikoptéra 18,4 metrů a <strong>její maximální vzletová hmotnost činí 13 tun</strong>. Dokáže se pohybovat rychlostí až 250 km/h a její dosah je 495 km, výškový dostup potom až 5 kilometrů. V zadní části trupu má vrata umožňující snazší manipulaci s nákladem.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/opily-rusky-vojak-preklopil-system-s-400/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/s-400-rusky-system-protivzdusne-obrany-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="S-400, ruský systém protivzdušné obrany" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Stačí trocha vodky a ruský S-400 může skončit v příkopu; ani takto významný systém nemusí vždy mít tu nejlepší obsluhu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>V přepravní verzi se do vrtulníku vejde kromě osádky dalších 24 cestujících, a pokud slouží jako zdravotnický transport, má prostor na 12 nosítek. Naložit může i 4 tuny nákladu, ale slouží <strong>třeba i pro elektronický boj a výsadky, a stejně tak může být vyzbrojený</strong>. V tomto případě může mít na 6 závěsnících umístěny různé typy neřízených raket, nejčastěji raketnice se střelami S-5, kulomety nebo protitankovou střelu 9M17 Phalanga.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Ukrainian Mi-8 attack helicopter fires on Russian positions" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/lbT9u2j4iww?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Útok ukrajinských vrtulníků Mi-8</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/srazka-vrtulniku-mi-8-mi-17/">Srážka 2 transportních vrtulníků je přinejmenším nešťastná, Mi-8 i Mi-17 jsou pro Ukrajinu velmi důležité a těžko nahraditelné</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/lbT9u2j4iww" duration="57">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/lbT9u2j4iww" />
			<media:title type="html">Srážka 2 ukrajinských vrtulníků Mi-8 a Mi-17 je bolestná, nahradit je nelze</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinské letectvo již ztratil přes 20 strojů Mi-8. Transportní vrtulníky jsou nesmírně užitečné, nahradit je není vůbec jednoduché.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/lbt9u2j4iww.jpg" />
			<media:keywords>nehoda,ukrajinské letectvo,vrtulník Mil Mi-17,vrtulník Mil Mi-8</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">mi-8-let-naklon</media:title>
			<media:description type="html">Ruský vrtulník Mi-8</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/mi-8-let-naklon-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/s-400-rusky-system-protivzdusne-obrany-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">S-400, ruský systém protivzdušné obrany</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="95122" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/vrtulnik-mil-mi-17-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/vrtulnik-mil-mi-17-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Těžké životy ruských pilotů: vrtulníky Ka-52 jsou při letu nestabilní a někdy se i rozpadají, jejich výkon „škrtí“ vibrace</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/vibrace-vrtulnik-ka-52/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 02 Oct 2023 07:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator]]></category>
		<category><![CDATA[havárie]]></category>
		<category><![CDATA[názor]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Vrtulník]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=217060</guid>

	
					<description>NÁZOR: Ačkoliv je ruský Ka-52 považován za jeden z nejsilnějších bitevních vrtulníků na světě, má výraznou slabinu. Ta jeho výkony omezuje a sem tam způsobí i jeho pád.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator je zbraní, před níž se během současně probíhající ukrajinské ofenzivy musí mít na pozoru zejména tanky a obrněná vozidlo Ukrajiny. Jeho střely je totiž <strong>dokáží ničit na vzdálenost až 15 km, a to s vysokou přesností</strong>. Mají však velikou slabinu, s níž se musí piloti vrtulníků vypořádávat, a tou jsou vibrace konstrukce. Bývají tak silné, že mohou mít na svědomí i některé nehody a různé druhy nepříjemností.</p>



<h2 id="h-vibrace-mohou-poslat-ka-52-k-zemi">Vibrace mohou poslat Ka-52 k zemi</h2>



<p>O problému s vibracemi u Ka-52 vědí konstruktéři již delší dobu, ale projevil se hlavně po zahájení <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">invaze na Ukrajinu</a>, kdy se vrtulník dostal do ostrých akcí. Operoval sice už v Sýrii, ale tam nečelil tak složitým podmínkám a silné obraně. Někteří <strong>odborníci připisují vibracím i vážné incidenty</strong>, jedním z posledních je třeba havárie Alligatoru na konci srpna 2023. Problém se projevil natolik, že se museli oba členové osádky katapultovat. Zda jsou za havárií opravdu vibrace, není potvrzené, Rusko je na podobné informace pochopitelně skoupé.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-1024x576.jpeg" alt="Vyzbrojení ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator" class="wp-image-196772" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-1024x576.jpeg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-320x180.jpeg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-768x432.jpeg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-730x410.jpeg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-720x405.jpeg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-800x450.jpeg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon.jpeg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Dmitry / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator</em></figcaption></figcaption>


<p>Problém s vibracemi připisují experti na letectví a vrtulníky koaxiálnímu rotoru, který je specifikem vrtulníků společnosti Kamov. Ka-52 má dvojici rotorů nad sebou – každý se přitom otáčí opačným směrem, čímž se ruší tendence helikoptéry otáčet se po směru pohybu rotoru. Jenomže <strong>konstrukce dle všeho není dostatečně vyvážená a vytváří vibrace</strong>, které se projevují hlavně na pahýlovitých křídlech pro nesení výzbroje. Zaznamenané na nich byly praskliny, a některé Ka-52 ztratily vlivem vibrací i aerodynamické kryty podvozku.</p>



<h2 id="h-ka-52-odpaluje-v-konn-protitankov-st-ely">Ka-52 odpaluje výkonné protitankové střely</h2>



<p>Vrtulník Kamov KA-52 Alligator vstoupil do výzbroje ruského letectva v roce 2011, a v současné době je vyráběn v <a href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/vylepseny-ka-52m/">modernizované verzi Ka-52M</a>. Jde o stroj s maximální vzletovou hmotností 10,8 tun, který je poháněn dvojicí motorů, a jeho maximální rychlost dosahuje 315 km/h. <strong>Vyzbrojen je kanonem ráže 30 milimetrů</strong> a neřízenými raketami, ovšem jeho nejobávanější zbraní jsou protitankové řízené střely 9K121 Vikhr nebo LMUR. Díky vyspělým systémům je může osádka odpalovat i v noci nebo za snížené viditelnosti.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ka-52-ma-zasadni-konstrukcni-problem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ka-52-zboku-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Vypadá to, že nejmodernější ruský bitevní vrtulník Ka-52 má konstrukční problém. Mohl by stát i za některými sestřely</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jestli se konstruktérům podařilo vibracím nějakými úpravami zamezit, nebo alespoň jejich vliv omezit, není vzhledem k omezeným informacím z Ruska jasné. Nedávná nehoda Ka-52 Alligator však naznačuje, že problém přetrvává. Ale <strong>vibrace jsou nebo byly handicapem i jiných moderních zbraní</strong>, příkladem může být letoun Lockheed Martin F-35B Lightning II. V prosinci 2022 <a href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/f-35b-regulator-vibraci/">kvůli vibracím na palivovém potrubí havaroval v Texasu</a>, ačkoliv v tomto případě už se technikům podařilo problém vyřešit, a to montáží speciálního regulátoru.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Ka-52 Alligator helicopter suffers from vibration and needs a Stinger missile to relieve it" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ZEhQ3Joou-g?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Vibrace na vrtulníku Kamov Ka-52 Alligator</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/vibrace-vrtulnik-ka-52/">Těžké životy ruských pilotů: vrtulníky Ka-52 jsou při letu nestabilní a někdy se i rozpadají, jejich výkon „škrtí“ vibrace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ZEhQ3Joou-g" duration="3">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ZEhQ3Joou-g" />
			<media:title type="html">Ruské vrtulníky Ka-52 se rozpadají za letu, ničí je silné vibrace</media:title>
			<media:description type="html">Vrtulník Ka-52 je velmi vyspělou a obávanou zbraní, na pozoru se musí mít hlavně tanky. Jeho bojové výkony ale omezují nebezpečné vibrace.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/zehq3joou-g.jpg" />
			<media:keywords>bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator,havárie,názor,nehoda,pilot,ruské letectvo,Vrtulník</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-150x150.jpeg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon.jpeg" medium="image">
			<media:title type="html">Kamov-Ka-52-naklon</media:title>
			<media:description type="html">Vyzbrojení ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/kamov-ka-52-naklon-150x150.jpeg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ka-52-zboku-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="35452" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/kamov-ka-52-alligator-bok-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/kamov-ka-52-alligator-bok-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Havárii amerického F/A-18 Hornet může způsobit i věk letounu: snad proto už se ho některé jednotky zbavily, i když je poměrně silný</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/havarie-americkeho-fa-18-hornet-stari/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 03 Sep 2023 12:15:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[havárie]]></category>
		<category><![CDATA[Letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[stíhačka F/A-18 Hornet]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=211065</guid>

	
					<description>NÁZOR: Letouny F/A-18 jsou i přes svůj bídný dostup velmi silné. I tak se jich ale letectva zbavují, nejspíše přestávají být tak spolehlivé, a nakonec i slábnou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na konci 70. let 20. století začalo americké námořnictvo i spolu s námořní pěchotou hledat víceúčelový letoun pro různé druhy misí, přičemž měl umět startovat a přistávat na letadlových lodí – jako skvělá volna se nakonec ukázal McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Ten si vošem <strong>pořídili nejenom námořní letci a mariňáci</strong>, ale také několik dalších letectev ve verzi, která nebyla schopna schopna operovat z letadlových lodí. Dnes již ale pomalu odchází stárnoucí letouny do výslužby, neboť třeba v roli stíhacího je nahrazují schopnější.</p>



<h2 id="h-nejmlad-mu-f-a-18-hornet-je-ji-23-let">Nejmladšímu F/A-18 Hornet je již 23 let</h2>



<p>Úplně poslední F/A-18 Hornet sjel z výrobní linky v roce 2000, takže je každému letadlu v aktivní službě minimálně 23 let, i když mnohým samozřejmě více. Třeba americké námořnictvo je vyřadilo už v roce 2019, ale <strong>námořní pěchota si je prozatím nechává, naopak s nimi počítá možná až do roku 2030</strong>. Například v roli letounu pro útoky na pozemní cíle jsou tato letadla stále dobrá a unesou i velmi širokou paletu zbraní. Budoucnost letadel u mariňáků však může ovlivnit nedávná nehoda na základně Miramar.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-1024x576.jpg" alt="F/A-18D Hornet americké námořní pěchoty na letišti" class="wp-image-211061" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Hunini / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>F/A-18D Hornet americké námořní pěchoty na letišti</em></figcaption></figcaption>


<p>Americká námořní pěchota používá konkrétně stroje F/A-18D, což jsou modernizované verze s dvoučlennou osádkou – kromě pilota je v letounu ještě zbraňový operátor. Ovšem <strong>v případě havarovaného stroje byl v kabině dvoumístné verze jenom pilot</strong>, který při havárii zahynul. Zatím není jasné, zda lidskou chybou nebo kvůli nějaké závadě. Teoreticky za ní mohl stát i věk letounu, ačkoliv určitě prochází pravidelným předepsaným servisem.</p>



<h2 id="h-f-a-18-hornet-unese-cel-spektrum-zbran">F/A-18 Hornet unese celé spektrum zbraní</h2>



<p>Do služeb americké námořní pěchoty vstoupil F/A-18 Hornet v roce 1983, a modernizace na verzi D pak vznikla o 4 roky později. Letadlo získalo schopnost používat střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu AIM-120 AMRAAM, <strong>řízenou střelu AGM-84E SLAM, ale i novější verze AGM-65 Maverick</strong>. Škála zbraní, které může F/A-18 Hornet na svých 9 hardpoitech nést, je však mnohem širší – od přesně naváděných a klouzavých pum, přes protilodní rakety a protiradarové AGM-88 HARM, až po jadernou B61, která je protějškem svého konvenčního protějšku.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/letouny-hornet-jsou-starsi-ale-stale-cenene/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/fa-18-spanelsko-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Letouny F/A-18 Hornet jsou již starší, ale stále velmi ceněné. Operovat nemusí pouze z letadlových lodí, Španělsko je posílá do Rumunska</h1></div>

	</a>
</div>



<p>F/A-18 Hornet je jinak dvoumotorové letadlo, ale není příliš veliké, na délku měří 17,1 metrů a rozpětí křídel dosahuje 12,3 metrů, pakliže má na jejich koncích připevněné střely AIM-9 Sidewinder. <strong>Dosahovat pak dokáže rychlosti až Mach 1,8 a vystoupá do výšky max. 15 kilometrů</strong>. Bojový dosah je ovšem pouze 740 kilometrů, za což býval Hornet často kritizován. I tak se ale nejednou ukázal, třeba ve válce v Perském zálivu, jako velmi kvalitní letoun.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Marine Corps Aircraft: F/A-18 Hornet" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/LU1kMcuS8tI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>F/A-18 Hornet americké námořní pěchoty</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/havarie-americkeho-fa-18-hornet-stari/">Havárii amerického F/A-18 Hornet může způsobit i věk letounu: snad proto už se ho některé jednotky zbavily, i když je poměrně silný</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/LU1kMcuS8tI" duration="54">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/LU1kMcuS8tI" />
			<media:title type="html">Při havárii amerického F/A-18 Hornet zemřel pilot, za nehodu ale nemohl</media:title>
			<media:description type="html">Letoun F/A-18 Hornet se ukázal jako velmi schopný a ač se již 23 let nevyrábí, stále zůstává ve službě. Jeho stáří se ale může projevit.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/lu1kmcus8ti.jpg" />
			<media:keywords>americké letectvo,havárie,Letadlo,nehoda,stíhačka F/A-18 Hornet</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-A-18-hornet-marinaci-letiste</media:title>
			<media:description type="html">F/A-18D Hornet americké námořní pěchoty na letišti</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-letiste-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/fa-18-spanelsko-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="46069" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/f-a-18-hornet-marinaci-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: „naprosté nabrání“ tanku T-72B3 na střechu MRAP obrněného vozidla MaxxPro aneb Ne vždy reverzní manévr vyjde</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/t-72b3-skoncil-na-strese-maxx-pro/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 08 Jul 2023 05:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[obrněné vozidlo International MaxxPro]]></category>
		<category><![CDATA[tank T-72]]></category>
		<category><![CDATA[tank T-72B3]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=198295</guid>

	
					<description>Někdy se mohou vozidla docela kuriózním způsobem srazit přímo na bojišti. Obři s váhou v desítkách tun to sice mohou ustát, ale i tak je to minimálně vyřadí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv z ukrajinského bojiště přichází každý den snímky na obou stranách zničené techniky, nejsou k vidění příliš čato kolize obrněných vozidel. Z logiky věci ale <strong>k podobným nehodám dojít může, stejně jako všude</strong> tam, kde se  pohybuje více vozidel – z mnohých vojenských mají navíc řidiči velmi špatný výhled. O to dramatičtěji pak mohou některé nehody vypadat.</p>



<h2 id="h-p-evr-cen-tanku-zabr-nilo-d-lo">Převrácení tanku zabránilo dělo</h2>



<p>Zajímavou nehodu ukazuje video v tomto článku, na němž se obrněný automobil typu MRAP <a href="/tag/obrnene-vozidlo-international-maxxpro/">MaxxPro</a> doslova dostal pod tank T-72B3. Obě vozidla byla tou dobou v držení ozbrojených sil Ukrajiny, a <strong>na první pohled se zdá téměř nemožné</strong>, aby se do sebe takto zaklínila. Tank je totiž „opřený“ o obrněný vůz ve velmi strmém úhlu, a ještě většímu náklonu nebo i převržení nejspíše zabraňuje jenom dělo, jimž se opírá o zem.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="en" dir="ltr">Ukrainian T-72B3 tank that ran over an MaxxPro MRAP in Zaporizhzhia. </p>
<p>The tank was evacuating the armored vehicle, but it was hit by Russian Lancet kamikaze UAV, and the confusion caused a collision. <a rel="nofollow" href="https://t.co/g6G75DLhMy">pic.twitter.com/g6G75DLhMy</a></p>
<p>— Clash Report (@clashreport) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/clashreport/status/1671601235143663616?ref_src=twsrc%5Etfw">June 21, 2023</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Taková nehoda se přitom nemusí stát náhodou, ale třeba při útoku <a href="/tag/sebevrazedny-dron-zala-lancet/">ruského sebevražedného dronu ZALA Lancet</a>. Ten konkrétně v tomto případě útočil na tank T-72B3, a když se mu jeho osádka snažila vyhnout, <strong>řidič obrněného vozidla už nestačil zareagovat</strong> Jednou z teorií pak je, že MaxxPro nejel těsně za tankem, ale byl jím tažen. Ať to bylo jakkoliv, oba stroje se později povedlo zachránit a jsou opravitelné. Poškození se nezdají příliš drastická.</p>



<h2 id="h-maxxpro-je-roz-en-americk-mrap">MaxxPro je rozšířený americký MRAP</h2>



<p>MaxxPro, nebo také International MaxxPro, je obrněný automobil typu MRAP původem z Ameriky. Navržen byl tak, aby ochránil osádku proti střelbě a výbuchům min a nástražných náloží. Spojené státy ho přitom <strong>prodaly do mnoha zemí, a třeba Ukrajina jich dostala minimálně 200</strong>. Automobil váží dle verze kolem 13 tun a uvnitř má místo až pro 7 vojáků. Ve světě jich je v provozu kolem 9 tisíc, lze ho tedy označit za relativně úspěšné.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/polsko-ukrajine-poskytne-tanky-pt-91-twardy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/pt-91-twardy-silnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Polský tank PT-91 Twardy" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Polsko může Ukrajině poskytnout zbytek tanků T-72 a modernizované tanky PT-91 Twardy, které se vyrovnají ruským T-72B3</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Naproti tomu tank T-72 je sovětského původu, ale varianta T-72B3 je ruskou modernizací, a protože ji Rusko nikdy nevyváželo, je jasné, že musí jít o jeden z ukořistěných strojů. Nad staršími verzemi má <strong>pochopitelně navrch, vybaven je novým zaměřovačem a motorem</strong>, a jeho vylepšené dělo ráže 125 milimetrů je schopné odpalovat i protitankové řízené střely 9K119 Refleks. Má také reaktivní pancíř Kontakt-5 a jeho hmotnost je kolem 45 tun.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/t-72b3-skoncil-na-strese-maxx-pro/">Video: „naprosté nabrání“ tanku T-72B3 na střechu MRAP obrněného vozidla MaxxPro aneb Ne vždy reverzní manévr vyjde</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/pt-91-twardy-silnice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/pt-91-twardy-silnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Polský tank PT-91 Twardy</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="85312" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/maxx-pro-americke-obrnene-vozidlo-jerab-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/maxx-pro-americke-obrnene-vozidlo-jerab-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
