Video, které mělo zůstat mezi svými

Původní příspěvek publikoval provojenský telegramový kanál „От Мариуполя до Карпат“, podle sekundárních OSINT zdrojů napojený na jednotku BpS „Eskadron“ 18. armády skupiny „Dněpr“. Záběr z FPV dronu ukazuje vozidlo s nepřehlédnutelným bílým značením UN. Doprovodný text mluví o „našich operátorech BpLA z 18 OA GV Dněpr“, kteří „zaznamenali obrněný automobil se symbolikou OSN“. Útok rámuje jako legitimní zásah „transportu dvojího užití“ v „červené zóně“.

Právě ten text je klíčový. Nejde jen o obraz, jde o přiznání autorství. Ruský kanál explicitně pojmenoval vlastní jednotku, popsal rozhodovací proces a vysvětlil, proč se vůz OSN stal cílem. Archivní reposts s geolokací dvou bodů v Chersonu a datem 14. 5. 2026 zachytily obsah dříve, než ho autor stihl smazat.

OSN popisuje, ale nejmenuje

Kancelář OSN na Ukrajině reagovala ještě 14. května. V tiskové zprávě uvedla, že jasně označený vůz byl těžce poškozen dvěma dronovými zásahy, že mise byla předem notifikována oběma stranám konfliktu a že tým místo bezpečně opustil. Slovo „Rusko“ v textu nezaznělo.

O den později mluvčí generálního tajemníka Farhan Haq sdělil, že António Guterres je incidentem „znepokojen“ a že OSN „pracuje na zjištění plných okolností“. De Domenico sám řekl agentuře Reuters větu, která se stala symbolem celé kauzy: „Nevím, kdo útok provedl.“

Formulace je pozoruhodná. OSN nepopřela existenci videa. Nepopřela ani to, že mise byla předem hlášená, což logicky zužuje okruh možných útočníků na toho, kdo o ní věděl a kdo v dané oblasti operuje drony. Přesto zvolila institucionálně nejbezpečnější jazyk: popis bez atribuce.

Říjen 2025: když OSN mluvila jinak

Kontrast s nedávnou minulostí je ostrý. Dne 14. října 2025 napadly FPV drony konvoj čtyř humanitárních náklaďáků u Bilozerky v téže Chersonské oblasti. Dva vozy Světového potravinového programu shořely. A OSN ve své tiskové zprávě napsala černé na bílém: útok provedly „ozbrojené síly Ruské federace“. Dodala, že útoky cílící na humanitární pracovníky jsou „hrubým porušením“ mezinárodního humanitárního práva a mohou představovat válečný zločin.

Dva podobné incidenty ve stejném regionu, stejný typ zbraně, stejný typ cíle. Dvě výrazně odlišné úrovně veřejné atribuce. Co se mezi říjnem a květnem změnilo? Veřejně dostupné zdroje odpověď nenabízejí. Roli může hrát vnitřní standard ověřování, bezpečnost misí v terénu i politická citlivost vůči Rusku jako stálému členu Rady bezpečnosti. Nic z toho ale OSN nepřiznala.

Vzorec, ne výjimka

Chersonský útok nepřichází do prázdna. Dva dny předtím, 12. května, zasáhl FPV dron jasně označený nákladní vůz WFP v Dněpropetrovské oblasti, řidič byl zraněn a do imobilního vozidla pak přiletěly další zásahy. WFP tehdy uvedl, že za poslední dva roky eviduje přes 80 útoků na svá vozidla, sklady a distribuční místa. Sama OSN za první čtyři měsíce roku 2026 zaznamenala 56 bezpečnostních incidentů dopadajících na humanitární pracovníky na Ukrajině, tři z nich skončily smrtí, deset zraněním.

A je tu ještě jeden zásadní dokument. Už v květnu 2025 nezávislá vyšetřovací komise OSN uzavřela, že ruské dronové útoky na civilisty v Chersonské oblasti představují zločiny proti lidskosti. Komise výslovně popsala, že ruští operátoři sami šíří stovky videozáznamů svých útoků na Telegramu jako nástroj teroru. Nynější případ tento vzorec kopíruje téměř dokonale. Jediný rozdíl: tentokrát bylo na záběrech příliš zřetelné logo OSN.

Mise pokračují, otázky zůstávají

Navzdory eskalaci útoků OSN z Ukrajiny neodchází. WFP dál zásobuje měsíčně téměř 600 tisíc lidí ve frontových regionech, od roku 2022 se v zemi vystřídalo přes 1 300 dobrovolníků OSN. Formální pozastavení přítomnosti v Chersonu oznámeno nebylo.

Organizace, která před sedmi měsíci dokázala Rusko pojmenovat jako útočníka, teď u stejného typu incidentu, podloženého navíc ruským vlastním videem, volí jazyk vyšetřování a opatrnosti. Důvod může být procedurální, může být politický. Veřejně ho ale nikdo nevysvětlil. A to je možná nejznepokojivější zjištění ze všech.

Článek Rusové sami zveřejnili video z útoku na vozy OSN v Chersonu a usvědčili se. Organizace ale tvrdí, že neví, kdo je zasáhl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jednoduchá munice „splácaná“ na koleni

Jak přesně došlo k úniku informací, není jasné, ale důležité je, co snímek z příručky prozrazuje. Určena byla pro rotu radiační, chemické a bakteriologické obrany 27. motostřelecké divize Ozbrojených sil Ruské federace, a evidentně se nejedná o sériově vyráběnou zbraň. Armádní Zpravodaj soudí, že vzniká v malých počtech možná v blízkosti fronty.

Ruský voják zveřejnil následky útoku M142 HIMARS na vrtulníky Mi-28 a Mi-8 v Belgorodské oblasti. Nejméně jeden je na odpis

Jaké přesně látky jsou v munici použity, není potvrzeno, ale velmi pravděpodobně to budou stejné, jaké jsou v již sériově vyráběných plynových granátech KF-51, speciálních plynových granátech RG-VO, případně v ručních granátech RGR. Jednat se má konkrétně o chloracetofenon (CN) nebo chlorbenzalmononitril (CS), z nichž jsou obě zakázány.

Od roku 1969 nesmí být užívány podle Ženevských konvencí schválených OSN. K zákazu došlo poté, co byly látky užívány během války ve Vietnamu. Kromě hrozných následků pro vojáky se přitom může kdykoliv stát, že dojde k zasažení civilistů – ať už po úmyslném shození v zastavěné oblasti, tak třeba kvůli větru. Nebezpečí je zkrátka příliš velké.

iZdroj fotografie: Rota radiační, chemické a bakteriologické obrany 27. motostřelecké divize Ozbrojených sil Ruské federace

Celková hmotnost ruské podomácku vyráběné munice má být 300 gramů, přičemž obsahují roznětku modernizovaného ručního granátu (tzv. granát F-1), plastid, stabilizátor a ampule s chemickými látkami – to vše je omotáno lepící páskou. Armádní Zpravodaj soudí, že to má sloužit hlavně proti jednotkám, třeba v zákopech, které nelze porazit jinak. Shazováním z dronů je tak mohou ruští vojáci dostat de facto na jakékoliv místo.

Fotografie omylem vyzradila tajné americké dodávky unikátního vozidla ukrajinským speciálním jednotkám

V březnu 2025 přitom zaznamenaly radiační, chemické a biologické zpravodajské jednotky Velitelství podpory ozbrojených sil Ukrajiny dokonce 767 případů použití různé munice, a to včetně té s nebezpečnými chemikáliemi, která slouží proti nepokojům, ale ve válce je její použití jako válečné zbraně je zakázáno. Armádní Zpravodaj upozorňoval na takový případ již v prosinci 2023, kdy Rusové použili slzný plyn.

Článek Uniklý snímek dokazuje, že Rusové používají zakázanou chemickou munici známou jako „kapky“. Mají na krku válečný zločin se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sever chtěl poloostrov sjednotit silou

Rozdělení Koreje na dvě části je vlastně důsledek soupeření mocností. Od začátku 20. století byla Korea součástí Japonska, ale po jeho kapitulaci v druhé světové válce rozpůlila zemi dohoda mezi Sovětským svazem a Amerikou. Takže zatímco sever zůstal komunistický, jih se vydal cestou kapitalismu. V roce 1950 se pak pokusil komunistický režim poloostrov silou sjednotit, ale zabránila tomu pomoc Spojených států a dalších západních zemí pod vlajkou OSN, což vedlo k více než 3 roky trvající válce, do níž se zapojila i Čína a SSSR.

Nástupce jihokorejského tanku K2 Black Panther bude „neviditelný“ a ovládne drony, zničit by ho neměla ani severokorejská střela Bulsae-5

Nakonec ale přišlo příměří, po jehož nastolení patřil poloostrov k nejchudším místům na zemi. Na severu zavládla tvrdá komunistická diktatura vycházející z vládnoucího zakladatele Kim Ir-Sena. Na jihu se naopak střídaly různé vojenské režimy, ale v 70. letech 20. století se země začala ekonomicky velmi zvedat, a v 90. letech v ní zavládla plná demokracie. Jižní Korea dnes patří k nejvyspělejším ekonomikám světa a je velmi respektovaná, její produkty (i ty vojenské, které nakupuje ve velkém třeba Polsko) jsou známé po celém světě.

One of the first images released today of the claimed North Korean Hwasong-17 ICBM test pic.twitter.com/D44XJtZxqK

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) March 24, 2022

Oproti tomu Severní Korea, potažmo její obyvatelstvo, je dlouhodobě velice chudé a potýká se s opakujícími se hladomory. Na zemi jsou uvaleny tvrdé mezinárodní sankce, které jí dávají jenom velmi málo prostoru pro nějaký obchod (ačkoliv je známo, že si řadu věcí obstará na černém trhu, případně s pomocí ruské a čínské vlády, vždy jde ale pochopitelně o neoficiální dodávky). Snad i proto dokázala v posledních letech tak pokročit při vývoji atomových zbraní a balistických raket, z nichž ty nejsilnější doletí i přes půl světa.

Severní Korea míří do vesmíru: chce vlastní satelity, aby „viděla“ na nepřátele stejně jako Amerika. Testy už úspěšné proběhly

Přetrvávající nepřátelství tak vede obě země k masivnímu zbrojení. Severní Korea má jednu z největších armád na světě, silně militarizovaná je vlastně celá společnost. Ale ačkoliv jde do armády velká část HDP, je beznadějně zastaralá, většinou postavená na starých sovětských nebo čínských zbraních, i když některé systémy mají Severokorejci kupodivu moderní. Podařilo se jim například vyvinout zmíněné jaderné zbraně a mezikontinentální balistické rakety, s nimiž dosáhnou až do Ameriky, čímž chtějí získat větší sílu při vyjednávání.

Severokorejská atomovka je hrozba

Strašení jadernými hlavicemi a zkoušky jaderných nosičů jsou hlavním trumfem severokorejského režimu. K dispozici má například balistickou mezikontinentální raketu Hwasong-17 s údajným dosahem až 15 tisíc kilometrů, ale vlastní i řadu střel s mnohem kratším doletem, s níž ohrožuje nejen jižního souseda, ale například i Japonsko. Tyto státy nutí hrozba ze Severní Koreje k masivním investicím do obrany i možností útoků.

Američané před branami Severokorejců: jdou Kim Čong-unovi připomenout, jak silnou armádu mají a co dokáží. Hrozí další vypětí

Třeba jihokorejská armáda v tuto chvíli kupříkladu nedisponuje jadernou zbraní, ale experti odhadují, že ji země během krátké doby vyvine – i bez ní ovšem patří k nejsilnějším na světě. Opírá se o mix zbraní původem z USA a stále sílícího domácího zbrojního průmyslu. Proti hrozbě severokorejských raket je chráněna americkými systémy MIM-104 Patriot a THAAD, a disponuje i plavidly vybavenými systémem Aegis.

iZdroj fotografie: Ozbrojené síly Jižní Koreji / Creative Commons / CC BY-SA

Jihokorejský průmysl vyvinul jako protiváhu početné severokorejské armádě zbraně, které dnes patří mezi světovou špičku, a s případným útokem severního souseda si mají hravě poradit. Jde například o moderní tanky K2 Black Panther a špičkové houfnice ráže 155 milimetrů K9 Thunder. Spolu s velmi schopným raketometem K239 Chunmoo si je pořizuje třeba i Polsko. Jihokorejci také dokončují vývoj špičkového bojového letounu KAI KF-21 Boramae.

Článek Názor: proč je Korea rozdělena na Severní a Jižní, a proč jedna hýbe světem a míří i do evropských armád, a druhá je nenáviděná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.