Sověti je používali už v Afghánistánu

Nasazení min ve válečných konfliktech je stará strategie, jejich předchůdci se přitom objevili už v polovině 19. století. Dlouhou dobu ale pokládali miny vojáci, jejich rozmisťování na dálku je praxe převážně z druhé poloviny 20. století. Sovětský svaz například tuto taktiku používal v Afghánistánu, kdy za pomoci raketometů zaminoval prostor, v němž operovali povstalci, a až poté na něj zaútočil. Mudžahedíni potom měli pouze dvě možnosti: buď se utkat se sovětskými vojáky, anebo se pokusit uniknout přes minová pole.

Některé ruské raketomety a dělostřelectvo už umělo klást miny poměrně dlouho, přesto ale nechala armáda vyvinout speciální raketomet Zemledeliye jenom pro tuto úlohu. Podle dostupných údajů byl do výzbroje zařazen pravděpodobně v roce 2020 a existuje pouze v několika kusech. Jde o raketomet ráže 122 milimetrů, ale zcela jiné konstrukce než třeba proslulý BM-21 Grad, který dokáže vytvořit „krupobití“ na enormní ploše. Tvoří ho dvojice odpalovačů, každý s 25 tubusy, na korbě nákladního automobilu KamAZ-6560 8×8 s pancéřovanou kabinou.

Na Ukrajině se údajně poprvé objevil již v březnu 2022, kdy měla dvojce vozidel pokládat miny v oblasti Charkova. Opravdu potvrzené nasazení raketometu však pochází až z 11. prosince 2022. Na začátku března 2023 se pak objevilo video ukrajinské strany, na němž bylo patrné zničení raketometu Zemledeliye spolu s protiletadlovým kompletem Tor-M1 za pomoci granátů shazovaných z dronu; podobný systém mimochodem zničila i chytrá evropská protitanková munice jediným zásahem.

Miny z raketometu se po nějaké době samy zničí

Z dostupných údajů jsou do raketometu nabíjeny střely obsahující protitankové nebo protipěchotní miny POM-3 Medallion, které ruští vojáci také schovávají do dětských hraček a potravin. Rakety mají dosah od 5 do 15 kilometrů a nad zadaným cílem se rozpadnou na jednotlivé miny, jimiž je následně oblast pokryta. Výhodou je, že mají tyto miny autodestrukční systém, takže se samy – dle nastavení – v rozmezí 8 až 24 hodin zničí. Nezanechávají tak za sebou zaminovaný prostor nebezpečný ještě mnoho let po konci válečného konfliktu.

Systémy rozmisťování min na dálku má nejen Rusko, ale i Ukrajina, protože disponuje jak staršími typy sovětských raketometů, ale i dělostřeleckou municí ráže 155 milimetrů do Západních houfnic. Tu údajně Ukrajinci velmi dobře nasadili v únorových střetech u Vuhledaru a s její pomocí zničili mnoho kusů ruské obrněné techniky. I tato munice má, stejně jako ruská, sebedestrukční mechanismus. Území tak nemusí následně čistit pyrotechnici ani speciálně upravené traktory na ničení min.

Článek Video: Ukrajinci poprvé zničili speciální raketomet ISDM Zemledeliye určený k zaminování rozsáhlých území, sloužil sotva pár měsíců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinští pyrotechnici prohlíží dům od domu

Tamní úřady varují občany před návratem do jakýchkoliv nemovitostí, bez řádné prohlídky policejními a vojenskými pyrotechniky není pobyt v nich bezpečný. Okupanti totiž v rámci teroru obyvatelstva a zpomalení ukrajinské armády s oblibou nechávají na nečekaných místech nastražené výbušniny. Smrtící pasti se tak mohou skrývat všude: ve skříních, v nádobí, v kuchyňských spotřebičích, civilních vozidlech apod. Asi nejhorším případem je však zneužití dětských hraček.

iZdroj Fotografie: Vitaly Kuzmin / Creative Commons / CC BY

Během společné konference ukrajinského ministerstva obrany a Generálního štábu Ukrajinské armády bylo ukázáno několik dětských hraček, nejčastěji plyšových medvídků, v nichž byly výbušné předměty. Kromě obvyklých granátů vzbudila asi největší pohoršení ruská protipěchotní mina POM-3 Medailon. Jedná se o zbraně zakázané Ottawskou smlouvou, její smluvní stranou je nicméně v tomto případě pouze Ukrajina, Rusko nikoliv.

Zakázaná „skákavá“ mina POM-3 je ruská novinka

POM-3 byla vyvinuta mezi lety 2013 a 2015 Institutem vědeckého výzkumu v Moskvě, a do služby byla přijata v roce 2017. Je válcovitého tvaru se šesti sklápěcími opěrnými rameny a její hmotnost je pouhých 1,3 kg. Součástí je seismický senzor, jehož kolík se při položení na zem zaboří do země a začne snímat záchvěvy půdy. Pokud vibrace v blízkosti odpovídají lidské chůzi, znamená to pokyn k odpálení.

Zbraň je klasifikována jako tzv. „skákavá mina“, což znamená, že po aktivaci vyskočí její hlavice 1 až 1,5 metru vysoko, a teprve poté exploduje. Smrtící účinek detonace zvyšují přidané ozubené prstence, které při explozi vytvoří zhruba 1 850 trojúhelníkových střepin a rozletí se do okolí. Jednotky by měla zabít přibližně na vzdálenost 8 metrů, alespoň zranit je pak dokáže do třinácti. Miny POM-3 je možné pokládat z vozidel nebo ručně, a na delší vzdálenost pak dokonce prostřednictvím upravených raketometů ISDM.

Zaminované plochy jsou velký problém

Podle ukrajinské služby Defence Express, která shromažďuje údaje už od první ruské invaze v roce 2014, je po celém světě roztroušeno zhruba 110 milionů nejrůznějších min. Jen od roku 2014 bylo při incidentech s výbušninami zabito 172 lidí, z toho 21 dětí, a dalších minimálně 374 bylo zraněno. Vojenské výbušniny tvoří asi 65 % z celkového počtu, zbytek tvoří hlavně neautorizovaná manipulace s důlními trhavinami.

O jak vážný problém se jedná ukázala i tragédie u Plitvických jezer v Chorvatsku, kde výbuch starých min z Jugoslávské války připravil o život dvojici policejních pyrotechniků. Od roku 1996 zahynulo v Chorvatsku kvůli minám 207 lidí, z toho 40 pyrotechniků. Stejný problém čeká i Ukrajinu, odminování rozsáhlých oblastí je velice pomalý a extrémně nákladný proces. S čištěním ukrajinských území má pomáhat například americký „pavouk“ Wisent 1MC, s prohlížením domů pak třeba stovka polských policejních pyrotechniků.

Článek Rusko kleslo na samé dno, když výbušninami napěchovalo potraviny, domácí spotřebiče i hračky. K újmě už přišly stovky lidí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.