Letoun bez zubů: co se vlastně pokazilo

Když Polsko v roce 2022 podepsalo kontrakt na dvanáct kusů FA-50GF od jihokorejské firmy Korea Aerospace Industries, šlo o takzvanou „rychlou záplatu“ na díru, kterou v polském letectvu zanechávalo stárnutí sovětských MiGů-29. První stroje dorazily už v roce 2023. Jenže bez raket, bez certifikované kanónové munice a bez dokončeného výcviku pilotů pro bojové nasazení.

Polské ministerstvo obrany to po nástupu nové vlády samo přiznalo: letouny byly „bez zubů“. Původní kontrakt totiž neobsahoval kompletní bojový balík. Rakety se řešily zvlášť, kanónová munice ráže 20 mm zvlášť, certifikace zvlášť. Vznikl drahý mezistupeň, letoun na papíře ve službě, reálně ale neschopný ostrého nasazení v systému rychlé reakce.

Shánění munice po celém světě

Klíčovým momentem se stal 30. červen 2025, kdy polské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na dodávku raket AIM-9L Sidewinder, krátkodosahových infračerveně naváděných střel vzduch-vzduch, které tvoří základní „zuby“ letounu pro vzdušný boj. Do té doby Polsko provizorně řešilo situaci leasingem starších raket AIM-9P od jihokorejských ozbrojených sil, jak potvrdila Agencja Uzbrojenia.

Problém nebyl jen v raketách. Palubní kanón M61A1 Vulcan ráže 20 mm potřeboval vlastní certifikovanou munici, která se pořizovala přes samostatný zahraniční dodavatelský řetězec. Výsledkem byl paradox: korejský letoun, americký kanón, americké rakety pořizované přes korejské zprostředkování, a to vše s certifikačními požadavky, které musely projít polskými i aliančními standardy. Odtud ten dojem shánění po celém světě, protože to tak skutečně bylo.

Od dodání prvních strojů do zařazení do bojových dyžurů uplynuly přibližně tři roky. Teprve po podpisu smlouvy na AIM-9L a dokončení všech certifikací mohly FA-50GF vstoupit do ostrého režimu.

Co FA-50GF umí, a co ne

FA-50GF je dvoumístný nadzvukový lehký bojový a cvičný letoun. Pohání ho motor General Electric F404, maximální rychlost dosahuje přibližně 1,5 Machu (zhruba 1 850 km/h) a bojový dosah se pohybuje kolem 450 kilometrů. Výzbroj tvoří zmíněný šestihlavňový rotační kanón M61A1 Vulcan, rakety AIM-9L Sidewinder a v režimu vzduch-země může nést řízené střely AGM-65 Maverick či konvenční pumy.

Srovnání ukazuje podstatu věci. FA-50GF není náhradou za F-16, natož za budoucí F-35 Lightning II, jejichž dodávky Polsko očekává. Je to spodní patro obrany, levnější stroj, který dokáže hlídkovat, reagovat na méně sofistikované hrozby včetně dronů a uvolnit dražší platformy pro náročnější úkoly. Hodina letu FA-50GF vychází podle odpovědi na parlamentní interpelaci na více než 37 tisíc zlotých (přibližně 220 000 Kč), zatímco F-16 stojí přes 76 tisíc zlotých a vyřazovaný MiG-29 přes 100 tisíc.

V evropském kontextu je nejbližším konkurentem italský Leonardo M-346FA, který je rovněž nabízen pro úkoly typu hlídkování vzdušného prostoru. Oproti českému subsonickému L-159 ALCA je FA-50GF rychlejší a koncepčně novější, ale L-159 zase těží z delší provozní historie a integrace do českého systému.

Proč Rusko může jen přihlížet

Zařazení FA-50GF do polských bojových dyžurů je suverénní rozhodnutí členského státu NATO, kryté aliančním rámcem integrované protivzdušné a protiraketové obrany. Moskva nemá administrativní, diplomatický ani vojenský nástroj, jak Varšavě zabránit posílit vlastní vzdušný prostor. Může reagovat jen nepřímo: provokacemi na východním křídle, dronovými incidenty, propagandou.

Právě proti takovým tlakům ale NATO od roku 2025 rozšiřuje iniciativu Eastern Sentry a celkový rámec obrany východní hranice Aliance. Každý další letoun schopný vstoupit do systému rychlé reakce znamená hustější síť, kratší reakční časy a menší prostor pro nátlak. Polsko dnes provozuje flotilu F-16, zavádí F-35 a nově má k dispozici dvanáct FA-50GF pro lehčí úkoly. Generál Ireneusz Nowak z polských vzdušných sil přitom potvrdil, že přestavba verze GF na výkonnější variantu FA-50PL je nákladově neefektivní; stroje mají zůstat tím, čím jsou: levnějším nástrojem pro výcvik, hlídky a omezenou bojovou službu.

Co z toho plyne pro Česko a zbytek Aliance

Polský příběh FA-50GF je varováním i inspirací zároveň. Varováním, protože ukazuje, že samotné dodání platformy nestačí; bez munice, certifikace a výcviku je nový letoun jen drahá dekorace. Česká obranná strategie z roku 2023 přitom sama přiznává dlouhodobě nízké zásoby munice a závislost na zahraničních dodavatelích, zejména u letecké munice a střel protivzdušné obrany.

Inspirací je pak samotný princip vrstvené obrany. Polsko nestaví bezpečnost na jednom zázračném typu, ale na kombinaci platforem, kde každá má svou roli. FA-50GF řeší spodní patro, F-16 střední a F-35 to horní. Pro Česko a další vnitrozemské spojence to znamená, že východní štít Aliance je méně propustný, a každý další stroj v polských dyžurech zvyšuje bezpečnost celého bloku.

Dvanáct lehkých letounů samo o sobě rovnováhu sil nepřevrací. Ale v systému, kde se počítá každý pár schopný vzlétnout do patnácti minut, je i „rychlá záplata“ s raketami AIM-9L víc než prázdný hangár.

Článek Rusko může jenom přihlížet, jak Polsko sílí. FA-50GF nastoupila do bojové služby, munici jí sháněli po celém světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-50, ale s jednomístným kokpitem

O tom, jaké přesné parametry by měl F-50, lze hodně spekulovat, ale pravděpodobně by byly podobné FA-50. ArmyRecognition vysvětluje, že je základní myšlenou nahradit dvoumístný kokpit u FA-50 jednomístným, a protože by tak obsluze stačilo méně místa, vznikl by v trupu prostor pro instalaci další palivové nádrže, čímž by se prodloužil dolet letadla. Jeho rozměry, rychlost, manévrovatelnost i výzbroj by však pravděpodobně byly stejné.

iZdroj fotografie: Uživatel rhk111 / Creative Commons / CC BY-SA

FA-50 je lehký jednomotorový letoun, takže se Armádní Zpravodaj domnívá, že by pravděpodobně byl konkurentem podobně koncipovaných protějšků. V nejmodernější verzi Block 20 má i moderní radar typu AESA a možnost používat různé zbraně západních konstrukcí. Má tedy mnohé podobné vlastnosti jako třeba Lockheed Martin F-16V Fighting Falcon nebo Saab JAS 39E Gripen. Měl by však být levnější, což by byla jeho velká výhoda.

F-50 by byl pomalejší a menší než F-16

Oproti F-16 by měl F-50 nějaká omezení. Jeho maximální rychlost bude nejspíše jenom Mach 1,5, což je rychlost FA-50, uvádí Wikipedia, zatímco F-16 létá až Mach 2,05. Navíc je menší a měl by tedy menší nosnost zbraní – unese 5,4 tun, zatímco americký konkurent 7,7 tun. Nižší je tak i počet závěsných bodů a neznámým faktorem by bylo sdílení dat, schopnosti elektronického boje a další, i když i FA-50 je v patřičné konfiguraci má. Ale pro mnoho států by nemusela být menší rychlost a nosnost vzhledem k ceně handicapem.

F-16 a Rafale mohou ve světě svádět tvrdý souboj o zákazníky; ale jaký letoun zvolit? Oba jsou skvělé, rozhodnou nejspíše 3 parametry

Nespornou výhodou by bylo použití západních zbraní, pravděpodobně stejných, jaké může nést FA-50 Block 20. Jde třeba o americké střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM, izraelské Python-5 či Derby-ER a další. K útokům na pozemní cíle pak třeba o střely MBDA Brimstone a SPEAR 3, různé typy pum včetně přesně naváděných nebo klouzavých, jako jsou JDMA. Vedle toho má letoun i kanon ráže 20 mm pro boj na krátkou vzdálenost.

Článek Levná jihokorejská konkurence F-16: sice unese méně zbraní a má být výrazně pomalejší, ale pro „chudé“ státy nebude špatnou volbou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Egypt dodnes používá i české Albatrosy

Egyptské letectvo má ve výzbroji několik typů tréninkových letounů, včetně desítek českých, resp. původně československých, Aero L-39 Albatros, uvádí Wikipedia. Ale páteř jeho cvičného proudového letectva tvoří německo-francouzské Dassault/Dornier Alpha Jet, a pak čínské Hongdu JL-8 známé i jako K-8. Jde o více než 30 let staré konstrukce, navíc podzvukové. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jsou proto úvahy představitelů egyptského letectva správné, jelikož potřebují stroje vyspělejší, víceúčelové a nadzvukové, aby piloty připravily co nejlépe.

iZdroj fotografie: Korea Aerospace Industries

Jihokorejský KAI FA-50 to zajistit může, ale bude ještě záležet, na jaké konkrétní verzi nebo verzích se Egypt s Jihokorejci dohodne. Existuje totiž T-50, což je původní čistě tréninkový stroj, a jeho výrobce, Korea Aerospace Industries, vysvětluje, že z něj vznikla varianta TA-50, tedy lehký útočný letoun určený k útokům na pozemní cíle. FA-50 je pak lehký víceúčelový letoun schopný v nejnovější modifikaci stíhacího boje, útoků na pozemní i hladinové cíle, a má být schopen odpalovat i řízené střely s dlouhým dosahem.

Velice pestrá výzbroj a rychlost 1,5 Mach

FA-50 má ve všech variantách podobné parametry, které se liší hlavně vybavením a používanými zbraněmi. Jde o relativně malý stroj, Wikipedia uvádí, že má na délku 13,14 m a rozpětí jeho křídel je 9,45 m. Pohání ho pak jeden motor a uděluje mu max. rychlost Mach 1,5, dolet potom vychází na 1 851 km. Letoun má dvoučlennou osádku, v tréninkové variantě jde o pilota a trenéra, v bojových variantách však místo trenéra obsadí operátor zbraní.

Jihokorejská KAI KF-16 je jednou z nejlepších verzí na světě. Letouny Severokorejců by nejenom v přímém střetu roznesla

V nejnovější modifikaci Block 20 je FA-50 v podstatě plnohodnotný bojový letoun vybavený radarem typu AESA a může používat nejenom tepelně naváděné střely jako AIM-9 Sidewinder, ale i radarově naváděné AIM-120 AMRAAM a další typy západních střel. Nést může každopádně i různé typy pum těžkých až 450 kilogramů, a to včetně naváděných a klouzavých JDAM, nebo střel jako SPEAR-3 a KEPD 350K-2, případně protilodních Join Strike Missile. Navíc disponuje ještě kanonem ráže 20 mm; možná výzbroj je tedy velice pestrá.

Článek Egypt může definitivně upustit nejenom od českých Albatrosů – už zkrátka nejsou dobré. Zválcovat je může 100 jihokorejských FA-50 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

KAI FA-50 má 1/2 cenu a schopnosti F-16

Jihokorejci již svůj FA-50 do několika zemí udali – v Evropě je nejznámějším odběratelem Polsko, a nyní se snaží prodrat i do Thajska. TheAtlasNews uvádí, že mu tam mají být konkurencí švédský Saab JAS-39E/F Gripen a americký Lockheed Martim F-16 Block70/72 Fighting Falcon. Argumentem asijského výrobce má být hlavně fakt, že jejich letoun stojí 1/2 toho, co nejnovější verze F-16, přičemž se jí schopnostmi má údajně vyrovnat.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

Jestli je to pravda, je velice složitá otázka, i když v rozhodování o tom, jaké letadlo si koupit, bude samozřejmě hrát roli i cena, a pro Thajsko i možné partnerství s Jižní Koreou, uvedl NationalInterest. V současné době ji totiž lze nejspíše označit za stále rostoucí regionální velmoc. Ačkoliv to nelze dohledat, je pravděpodobné, že se v případě jihokorejské nabídky jedná o letoun FA-50 Block 20, protože ten jediný může být vybaven moderním radarem typu AESA. Bez něj by totiž F-16 ani Gripenu konkurovat rozhodně nemohl.

KAI FA-50 vychází z cvičného letounu

Letoun FA-50 byl vyvinutý z nadzvukového cvičného KAI T-50 Golden Eagle, uvádí Airforce-Technology, a oproti bojovému plnokrevníkovi F-16 je například menší – na délku má 13,14 metrů, zatímco americký protějšek měří 15,06 metrů. Liší se ale také rychlostí – jihokorejský dosahuje Mach 1,5 a F-16 výrazně vyšší Mach 2,05, přičemž může její pilot s letadlem provádět obraty s přetížením 9g, kdežto s KAI FA-50 „jenom“ 8,3g.

JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch

Jihokorejský letoun může nést moderní zbraně často shodné s F-16, třeba střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder či AIM-120 AMRAAM, různé typy pum včetně naváděných klouzavých JDAM nebo KGGB, řízenou střelu Taurus KEPD 350K-2 a další, a má i rychlopalný kanon. Nosnost zbraní je ovšem 5,4 tun na 7 závěsnících, uvádí Wikipedia, kdežto u F-16 to je 7,7 tun na 11 závěsnících – úderná síla korejského letounu je tedy nižší. Bude tak hlavně záležet na tom, co thajské letectvo od svého nového letounu vlastně vyžaduje.

Článek Jihokorejský KAI FA-50 je údajně stejně dobrý jako F-16, a to stojí pouze 1/2 ceny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyspělý letoun proti původně cvičnému

Letouny F-22 a FA-50 jsou téměř neporovnatelné. Ten americký je generace páté s vysokou manévrovatelností, vyspělým radarem, moderními zbraněmi, pokročilou schopností stealth a vysokou rychlostí a doletem, uvádí Airforce-Technology. Naopak jihokorejský, ačkoliv je nadzvukový, byl vyvinutý z původně cvičného KAI T-50 Golden Eagle, konstatuje Airforce-Technology. Nemá navíc schopnost stealth, jeho zbraně a detekční systémy jsou znatelně horší, a třeba radar AESA má jenom ve verzi Block 20, ale tu Filipíny nemají.

Speaking of FA-50, the Philippine Air Force published recently that it was able to do a simulated Fox 2 kill against a USAF F-22 Raptor during Exercise COPE THUNDER 2023 last July 2023. Question is if the Raptors are giving their all in the air to air combat exercise.
📷 PAF pic.twitter.com/KAvYq2Zy0s

— Max Montero (@MonteroMax) October 30, 2023

Přesto na jednom cvičení jeden FA-50 americký F-22 sestřelil, uvádí EurAsianTimes. Sestřel se mu měl povést střelou s tepelným naváděním, pravděpodobně AIM-9 Sidewinder, a jak dokládají snímky v informacích o sestřelu, vše se stalo na krátkou vzdálenost, kdy na sebe piloti letounů de facto viděli. K dispozici však nejsou žádné další podrobnosti, ani například to, v jaké situaci se k sobě letouny dostaly nebo jaké byly v tu chvíli jejich úkoly.

FA-50 by se k F-22 neměl šanci přiblížit

Výsledky souboje mezi F-22 a FA-50 mohou být nesmírně zavádějící, konstatuje NationalInterest. Jde podle něj hlavně o to, že se filipínský letoun směl k americkému přiblížit, ale v reálné situaci by se to v podstatě nemělo šanci stát. Radar F-22 by FA-50 odhalil na vzdálenost více než 100 kilometrů a pilot amerického letadla by ho byl na tuto vzdálenost schopen zničit, aniž by tomu byl druhý pilot schopen zabránit. Je tedy v podstatě vyloučeno, aby se méně vyspělý letoun v reálném souboji dostal na dohled a použil své méně vyspělé zbraně.

První jihokorejská stíhačka KAI FA-50 je menší a smrtonosnější než český Gripen, ve světě může zaujmout silné postavení

Ale i kdyby se na dohled dostal, F-22 by neměl problém se souboji vyhnout, jeho maximální rychlost je totiž Mach 2,25, uvádí Wikipedia, kdežto u FA-50 pouze Mach 1,5 až 1,7 (informace se rozcházejí). Dvoumotorový americký letoun má navíc mnohem větší stoupavost než jihokorejský, a rovněž je obratnější. Sestřel při cvičení je tedy možný spíše jenom za situace, kdy se vyspělejší letoun záměrně na krátkou vzdálenost přiblíží a palbě se vystaví, což ale neříká vůbec nic o schopnostech a výsledcích v ostrém reálném souboji.

Článek Kterak F-22 Raptor tvrdě pohořel ve vzdušném souboji, v němž ho zničil jihokorejský KAI FA-50 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

FA-50 dorazila do Polska za 16 měsíců

O nákupu 48 nových lehkých bitevních letadel z Jižní Koreje rozhodlo Polsko krátce po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, konkrétně byla smlouva podepsána v červenci 2022. A portál Defence-Blog na začátku listopadu 2023 uvedl, že jsou již první letadla v Polsku, kam se dostala jenom 16 měsíců od objednávky. Něčeho podobného nejsou evropští ani američtí producenti letadel schopni, protože mají dlouhou řadu čekatelů a nízkou produkci. Pro srovnání, Česko se letos rozhodlo pro letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II, z nichž první dorazí v roce 2031.

FA-50 will enhance the potential of🇵🇱Air Force.
–
Deputy Prime Minister @mblaszczak: It is pivotal moment for the 🇵🇱Air Force. We dispose of post-soviet era aircraft, Polish Air Force will use solely F-16 and FA-50 from now on and quite soon, also F-35.

📝https://t.co/1sSBNlUq3z https://t.co/oiSwzglTRt pic.twitter.com/JMCHtgSkFH

— Poland MOD 🇵🇱 (@Poland_MOD) June 7, 2023

Na druhou stranu je nutno říci, že jsou mezi F-35A a FA-50 značné rozdíly. V prvním případě jde o plnohodnotný a velmi složitý stroj 5. generace, zatímco korejský letoun je lehký nadzvukový bitevník 4. generace vyvinutý z cvičného letounu KAI T-50 Golden Eagle. Jeho vývoj začal v roce 1997 a byl dokončen v roce 2006, zatímco certifikaci získal o 6 let později, uvedl portál Airforce-Technology. Je jasné, že je výroba takového letounu mnohem jednodušší, ale i tak rychlost výroby bezesporu svědčí o schopnostech jihokorejských zbrojovek.

Nadzvukový bitevník se schopnostmi stíhačky

Letoun FA-50 je především bitevník, ale má schopnost plnit i funkce stíhacího letounu. Jedná se o jednomotorový stroj s délkou 13,14 metrů a rozpětím křídel 9,48 metrů. O jeho pohon se stará motor General Electric F404, s nímž je schopen dosahovat rychlosti až Mach 1,5 a vystoupat do výšky téměř 15 kilometrů. I když je přitom KAI FA-50 poměrně malý, má 2člennou osádku. Polsko má celkově dostat 12 letounů starší verze Blok 10, a zbylých 36 bude modernější Blok 20.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Novější verze se může pochlubit třeba moderním radarem typu AESA nebo schopností používat radarem naváděné střely AIM-120 AMRAAM, což z ní dělá i velmi schopný stíhací letoun. Starší verze oproti tomu používá jenom střely AIM-9 Sidewinder krátkého dosahu. KAI FA-50 Golden Eagle může nést výzbroj o celkové hmotnosti 5,4 tun na 7 závěsnících, a jednat se může o celou škálu pum včetně přesně naváděných. Mj. má být schopen odpalovat řízenou střelu KEPD 350 Taurus a disponuje i kanonem ráže 20 milimetrů s 205 náboji.

Článek To je rychlost, Polsko už má ve výzbroji jihokorejské bitevníky FA-50, přitom je objednalo relativně nedávno se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Z cvičného letadla vzniklo bojové

S programem vývoje svého prvního nadzvukového letounu začala Jižní Korea na začátku 90. let 20. století. Původním plánem byla konstrukce pokročilého cvičného nadzvukového stroje, na němž by mohli trénovat jihokorejští piloti před tím, než přejdou na plnohodnotná bojové letadla. Firma z něj ale začala později vyvíjet i lehký bitevní letoun TA-50, a nakonec ještě pokročilejší lehký stíhací letoun označený jako FA-50. Kromě domácího trhu a Polska zaujal některý z těchto strojů třeba v Thajsku, Malajsii či na Filipínách.

iZdroj fotografie: Letectvo Jižní Koreje / Creative Commons / CC BY-SA

První letouny FA-50 se na nebi objevily v roce 2012 a vzápětí si je objednalo jihokorejské letectvo. Ve výbavě měly např. mnohem výkonnější radar, v nejnovějších modifikacích ho lze osadit i radarem typu AESA, což mu umožňuje velmi účinnou detekci srovnatelnou s moderními stroji 4. generace. Nejnovější verze nesou i zaměřovací modul Lockheed Martin AN/AAQ-33 schopný pozitivní identifikace cíle a dalšími pokročilými schopnostmi.

Malý, ale unese více než Gripen

Letoun FA-50 je označován jako lehký jednomotorový víceúčelový, a je opravdu malý. Na délku má jen 13,14 metrů (jen pro představu, Saab Jas-39C Gripen ve výzbroji českého letectva je také lehký jednomotorový víceúčelový letoun, ale je dlouhý 14,9 metrů). Korejský stroj je nadzvukový, jeho maximální rychlost je Mach 1,5, což je o něco méně než u většiny moderních strojů čtvrté generace; jeho dosah pak vychází na 1 800 kilometrů. Nejnovější verze může mít také instalované zařízení pro tankování za letu.

I přes svou malou velikost unese solidní výzbroj o hmotnosti až 5 400 kg na 7 závěsných bodech. Český Gripen má o 1 bod více, ale nosnost o 100 kg nižší. A-50 má kanon ráže 20 milimetrů se zásobou 205 nábojů a je vybaven střelami AIM-9 Sidewinder, od nejnovější verze Block 20 pak i střelami středního doletu AIM-120 AMRAAM. Kromě toho může letoun nosit různé typy raket a pum, a to i včetně přesně naváděných, řízenou střelu KEPD 350, nebo protilodní JSM.

Článek První jihokorejská stíhačka KAI FA-50 je menší a smrtonosnější než český Gripen, ve světě může zaujmout silné postavení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.