Co přesně se stalo a kdo za tím stojí

Dne 14. června 2026 zveřejnil ukrajinský vojenský portál ArmyInform oficiální potvrzení: 148. brigáda 8. sboru Desantně-úderných vojsk (DŠV) má HIMARS na bojové službě. Záběry z prvního nasazení se přitom objevily už kolem 8.–9. června prostřednictvím reportáže televize ICTV a sekundárních zdrojů. Přesný typ zasaženého ruského cíle na oleksandrivském směru ukrajinská strana veřejně nerozvedla, ale kontext je jednoznačný: šlo o reálné bojové použití, nikoli o ukázkový odpal.

Osmý sbor DŠV není žádná improvizovaná skupina. Pod jeho velením operují elitní brigády (46., 71., 80., 82. a 95.) a právě 148. brigáda plní roli sborového dělostřelectva. Vznikla v roce 2023 přetvořením 148. samostatného samohybného houfnicového oddílu, takže její personál měl dělostřelecké zkušenosti dávno předtím, než se na lafetách objevil HIMARS.

Proč „vlastní“ HIMARS mění pravidla hry

Klíčové slovo není HIMARS. Klíčové slovo je „vlastní“. Spojené státy dodaly Ukrajině podle prosincového souhrnu Pentagonu z roku 2024 více než 40 systémů HIMARS s municí. Raketomet tedy na ukrajinském bojišti není novinkou; novinkou je jeho organické přidělení přímo do sborové struktury výsadkářů.

Za tím stojí sborová reforma, kterou prosazuje velitel DŠV generálmajor Oleh Apostol. Oba sbory DŠV (sedmý i osmý) mají podle jeho vize disponovat vlastním kompletním souborem bojových a logistických jednotek. Velitel 147. dělostřelecké brigády 7. sboru Viktor Dovhal to popsal otevřeně: přechod na sborový systém vyžaduje, aby měl každý sbor vlastní sborové palebné prostředky. Prakticky to znamená kratší cestu od zjištění cíle průzkumem k jeho zásahu. Žádné čekání na „externí“ podporu z vyššího stupně velení, žádný mezičlánek navíc.

Sedmý sbor potvrdil svůj HIMARS o necelé tři týdny dříve: 28. května 2026 ArmyInform oznámil, že 147. brigáda už prvními misemi zničila několik ruských děl v kontrabaterijním boji. Osmý sbor tedy nebyl první, ale tempo nasazení ukazuje, že reforma není jen papírová.

HIMARS vs. dosavadní výzbroj: co se mění v dosahu

Před příchodem HIMARS měla 148. brigáda veřejně doloženou výzbroj ve formě francouzských samohybných houfnic CAESAR 6×6 a amerických tažených houfnic M777. Obě jsou 155mm systémy, ale jejich dosah se výrazně liší od toho, co nabízí raketomet:

• M777 – tažená houfnice ráže 155 mm, hmotnost přibližně 4 200 kg, maximální dostřel 24,7 km standardní municí a přes 30 km s raketově asistovanými střelami. Rychlost palby až 5 ran za minutu. Vynikající přesnost, ale omezená mobilita, potřebuje tahač.
• CAESAR 6×6 – samohybná houfnice ráže 155 mm na podvozku 6×6, dostřel přes 40 km standardní municí a přes 55 km s raketově asistovanými střelami. Čas rozvinutí a opuštění pozice pod minutu. Výrazně mobilnější než M777.
• M142 HIMARS – kolový raketomet na podvozku FMTV 6×6, nese šest řízených střel GMLRS ráže 227 mm s dostřelem přes 70 km, případně jednu balistickou střelu ATACMS s dostřelem výrazně přesahujícím 100 km. Hmotnost naložené platformy kolem 16 tun, maximální rychlost na silnici přes 85 km/h. Čas odpálení celé salvy a opuštění pozice v řádu minut.

Rozdíl není jen v kilometrech. HIMARS zasahuje cíle v takticko-operační hloubce (velitelská stanoviště, sklady munice, logistické uzly, dělostřelecké baterie) s přesností řízeného náboje. Houfnice drtí přední linii a blízké týlové pozice. Raketomet sahá tam, kam si sbor dříve musel žádat o podporu zvenčí.

Pro srovnání: nejbližší ruský analog je 300mm raketomet 9K515 Tornado-S, který na papíře dosahuje až 120 km. Je ale výrazně těžší, méně kompaktní a jeho přesnost řízených střel podle dostupných informací nedosahuje úrovně GMLRS. Skutečný rozdíl navíc nespočívá jen v papírových parametrech, ale v kombinaci mobility, přesnosti, logistické stopy a napojení na průzkumný řetězec, a právě tam má ukrajinská strana s HIMARS náskok.

Oleksandrivka: proč právě tady

Oleksandrivský směr není náhodně zvolený sektor. Leží na styku prostorů klíčových pro obranu Dněpropetrovské a Záporožské oblasti a patří k nejaktivnějším úsekům fronty v celé válce, která trvá už přes čtyři roky a čtyři měsíce. Už v únoru 2026 DŠV oznámily, že cílem operace je zmařit ruský postup, ničit jeho síly a vytlačit je zpět. Generál Syrskyj tehdy uváděl znovuzískání přibližně 400 km² a osmi obcí od konce ledna.

V březnu 2026 důstojník právě 148. brigády popisoval koordinaci pěchoty, dělostřelectva a dronů na tomto směru. HIMARS tedy nevstupuje do vakua, ale do už fungujícího systému palebného ničení. V květnu prezident Zelenskyj osobně navštívil velitelské stanoviště na oleksandrivském směru a zmínil potřebu dalekonosné dělostřelecké munice. Syrskyj sektor označoval za jeden z nejnáročnějších a popisoval aktivní obranu s lokálními útočnými akcemi.

Kdo tady kontroluje hlubokou palbu, ovlivňuje přístupové trasy, zásobování a manévrový prostor na širším jižním křídle. Organický HIMARS dává 8. sboru schopnost zasáhnout ruskou logistiku a baterie v pásmu přes 70 km bez čekání na vyšší stupeň velení. Pro pevně odhalený cíl v hloubce obrany to znamená minimum času na reakci, a přesně to se u Oleksandrivky stalo.

Český kontext: výcvik a munice, ne samotný HIMARS

Česká republika patří k nejvýznamnějším evropským podporovatelům Ukrajiny, ale ve veřejně odtajněných seznamech české vojenské pomoci HIMARS nefiguruje. Ministerstvo obrany ČR uvádí obecně 12 raketometů a 4 900 raket pro raketomety, nikoli konkrétně systém M142. Český příspěvek je ale prokazatelný jinde: ve výcviku ukrajinských vojáků na území ČR i v Německu, v zapojení do dělostřelecké koalice a v muniční iniciativě zaměřené na velkorážovou munici. Čeští instruktoři připravují ukrajinské vojáky průběžně od roku 2022 a mise pokračuje i v roce 2026.

Přímý český výcvik obsluhy HIMARS veřejně doložený není. Ale každý vycvičený dělostřelec, každý dodaný granát a každá raketa pro raketomety jsou součástí řetězce, na jehož konci stojí i ta salva u Oleksandrivky.

Organický HIMARS v rukou výsadkového sboru není zázračná zbraň, která překreslí celou frontu přes noc. Je to ale přesně ten druh strukturální změny, která se projeví v tempu a kvalitě lokálních operací: rychlejší kontrabaterie, ničení skladů, kratší rozhodovací smyčka. Pro ruské pozice v dosahu 8. sboru to od června 2026 znamená jednu věc: méně času na cokoli.

Článek Ukrajinští výsadkáři dostali vlastní HIMARS a okamžitě vytáhli na Rusy. U Oleksandrivky jim nedali nejmenší šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč je HIMARS pro výsadkáře zlomový

Desantně-útočná vojska Ukrajiny patří podle ministerstva obrany k nejbojeschopnějším složkám armády. Nasazují se na nejtěžších úsecích fronty, a právě tam operuje i 7. sbor rychlé reakce, vytvořený na konci roku 2023 v Žytomyru jako součást korpusové reformy. Cílem bylo přizpůsobit řízení boje realitě poziční války, kde klasický letecký výsadek ztratil smysl a rozhoduje palebná síla na zemi.

Jenže výsadkáři dosud spoléhali hlavně na houfnice. Brigáda disponuje francouzskými samohybnými CAESAR a americkými taženými M777, systémy s dosahem kolem 40, respektive 30 kilometrů. HIMARS je jiná liga. Není to klasická houfnice, ale nosič řízených raket, který dokáže zasáhnout cíle výrazně hlouběji za frontovou linií. A hlavně: umí to s přesností na jednotky metrů.

Kolik těch kilometrů vlastně je

Tady je potřeba být přesný. Oficiální oznámení 7. sboru mluví o předání systému HIMARS, ale neuvádí typ použité munice. A právě na raketě záleží víc než na samotném odpalovači. Podle amerických primárních zdrojů má standardní řízená raketa GMLRS dosah 70 kilometrů. Novější varianta ER GMLRS, u které americká armáda dokončila kvalifikační testy v únoru 2026, dosahuje až 150 kilometrů.

Titulkových 92 kilometrů tedy nelze z dostupných zdrojů jednoznačně potvrdit jako parametr právě této dodávky. Co potvrdit lze: i se standardní municí GMLRS dostává 7. sbor schopnost zasahovat cíle téměř dvakrát dál než jeho nejlepší houfnice. V praxi to znamená ruské baterie, sklady munice nebo velitelská stanoviště, která se dosud cítila relativně bezpečně.

Jeden odpalovač frontu neobrátí, ale mění pravidla hry v sektoru

Buďme féroví k číslům. Spojené státy dodaly Ukrajině podle posledního oficiálního souhrnu Pentagonu více než 40 systémů HIMARS. Jeden další kus v rukou 147. brigády neznamená strategický zlom. Znamená ale něco jiného: sbor, který působí na klíčovém pokrovském směru, kde v únoru 2026 hlásil vyčištění východní části obce Hryšyne, teď má vlastní organický nástroj pro rychlé hloubkové údery.

Rozdíl oproti houfnicím nejlépe ilustruje srovnání:

• CAESAR – 6 ran a odjezd z pozice do 1 minuty 40 sekund, dosah do 40 km standardní municí
• M777 – tažená houfnice, dosah kolem 30 km, pomalejší přesun
• HIMARS s GMLRS – řízená raketa na 70 km, GPS navedení, mobilní odpalovač na podvozku nákladního vozu

HIMARS doplňuje houfnicovou vrstvu tam, kde její dosah končí. Ruská Akacija, jeden z nejrozšířenějších protivníkových systémů, střílí na 18 kilometrů běžným granátem a 24 kilometrů aktivně-reaktivním. Proti HIMARS je to jako nůž na přestřelku.

Sbor, který se učí inovovat za pochodu

Předání raketometu zapadá do širšího příběhu. V červenci 2025 vznikla 147. brigáda jako sborová dělostřelecká jednotka, tedy palební páteř celého 7. sboru. V dubnu 2026 sbor otevřel vlastní Centrum inovací a technologií, které má šířit úspěšná lokální řešení napříč brigádami. Mezi projekty patří integrace systémů identifikace „svůj–cizí“ s radary nebo zavádění exoskeletů pro dělostřelce.

Česká stopa v tomto příběhu je nepřímá, ale měřitelná. Přes českou muniční iniciativu, do které v červnu 2026 Německo přidalo dalších 300 milionů eur, putovalo na Ukrajinu do konce září 2025 přes 3,7 milionu kusů velkorážové dělostřelecké munice. Ta živí hlavně houfnice typu CAESAR a M777, tedy přesně ty systémy, které 147. brigáda denně používá vedle nového HIMARS.

Na pokrovském směru teď ruské baterie čelí soupeři, který vidí dál, střílí přesněji a odpovídá rychleji. Jeden odpalovač je začátek. Pro obsluhy ruských děl v dosahu 7. sboru je to začátek nepříjemný.

Článek Ukrajinských výsadkářů ze 7. sboru se Rusové bojí jako čert kříže. Mocný salvový raketomet je trestá až na 92 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výsadkáři osvobodili obec Berozovo

Výsadkáři z 95. letecké útočné brigády měli osvobodit obec Berezovo v uplynulých dnech, uvádí Militarnyi. Je to další z úspěchů, který ukrajinské ozbrojené síly na jihu Ukrajiny zaznamenaly. Od ledna tam měly osvobodit území rozloze kolem 400 kilometrů čtverečních, i když rozsah území dobytých během těchto akcí se v různých zdrojích mírně odlišuje. Každopádně to dokládá, že je Ukrajina schopná útočných akcí a Rusko tam má problémy.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Poslední úspěchy Ukrajinců znamenají, že je Dněpropetropetrovská oblast téměř osvobozena. EuromaidanPress uvádí, že zbývá jenom 3 osady dočistit, a 2 další vyčistit. Díky tomu, jak se ukrajinským vojákům v poslední době daří, je eliminovaný veškerý zisk, který Rusové v lokalitě dosáhli v předchozím roce. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že se nejedná o strategický průlom ruské obrany, ale určitě jde o významný úspěch.

Rusko nemůže plně útočit jinde

Ofenziva Ukrajiny v jižní části fronty komplikuje Rusům akce na celé Ukrajině. Nv uvádí, že spustili jarní ofenzivu, ale tu jim právě nedobrá situace v těchto místech velice zkomplikovala. V minulosti dokonce museli na jih stahovat posily z jiných oblastí, a proto se mnozí shodují, že Rusko nemá příliš šancí dosáhnout během nové ofenzivy nějakých významných úspěchů. A už vůbec ne dobýt důležitá města v Doněcké oblasti, na něž si dělá zálusk.

Rusové křísí unikátní loď, která mohla zaútočit na Ukrajinu z Baltského moře. Schytala to na více než 1 000 km

Situace na ukrajinské frontě se tak dá charakterizovat jako stabilizovaná. Ukrajinci se na většině částí soustředí na obranu a snaží se ruským ozbrojeným silám způsobit co největší ztráty, aby doslova vykrvácely. Což se jim úspěšně daří hlavně díky flexibilní obraně využívající především drony a dělostřelectvo. Ukrajina se přitom pokouší na úspěchy na jihu navázat a dobývat další území, ale nemá k tomu dostatek jednotek, uvádí ArmyInform.

Článek Rusové na jižní frontě znovu prohráli. Ukrajinci si berou zpět to, co jim právem náleží se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lest s útokem na střed Rusům nevyšla

Cílem útoku Rusů se stali ukrajinští výsadkáři z 81. aeromobilní brigády, tedy zkušení bojovníci, a proto se nenechali napálit. Plán zněl sofistikovaně – ve středu se objevily malé pěchotní skupiny, které vypadaly, jako že se snaží infiltrovat ukrajinské pozice. Cílem pravděpodobně bylo, aby si Ukrajinci mysleli, že bude hlavní nápor soustředěn sem, a zaměřili na místo své síly. Plánem bylo však zaútočit po křídlech, obránce obejít a vzít je do kleští.

Video: ruský prapor narazil u Pokrovsku na kyborgy. Když s ním skončili, nic z něj nezbylo. „Bylo to velmi osobní“

Prvním hrotem byl útok vedený obrněným vozidlem MT-LB. ArmyRecognition uvádí, že jde původem o dělostřelecký tahač, ale dnes je využíván jako obrněný transportér. Do jeho vnitřku se vejde výsadek 11 vojáků, jimž sice neposkytuje příliš vysokou míru ochrany, ale i tak je to lepší než žádné pancéřování. Ruská armáda ho navíc dle všeho vybavila klecovou ochranou, i když ani ta nebyla nic platná a jeden z ukrajinských dronů se o vozidlo postaral.

Neuspěli potom ani útočníci na druhém křídle, kde vydali do útoku na motocyklech, což je metoda, kdy se snaží využít rychlosti. A to ani přesto, že se alespoň některým podařilo dojet do zalesněného pásu, kde sesedli a pokračovali v akci. Ta se jim rozhodně nepovedla, protože i v lese dokázali ukrajinští operátoři dronů Rusy doslova nahánět a eliminovat je jednoho po druhém. A to i v okamžiku, kdy kolem nich bylo křoví a určitě ztěžovalo let.

Video: nemožné se stalo realitou, Írán zasáhl F-35 raketou. Američané to nepopírají, ale neumí to vysvětlit

Záběry ukazují, že byly použitými sebevražednými drony kvadrokoptéry. Wikipedia uvádí, že jde o drony se čtyřmi vrtulemi, z nichž se dvě otáčí jedním, a druhé opačným směrem, což jim zajišťuje dobrou stabilitu. Většinou unesou náklad o hmotnosti zhruba 2 kg, například hlavici z RPG-7. Ukrajinská armáda pro ně vyrábí i speciální explozivní hlavice určené k ničení pěchoty, které se rozletí do stran, protože obsahují různé fragmenty, například kuličky.

Článek Video: Rusové chtěli sevřít ukrajinské výsadkáře do kleští a připravili lest. Ti byli ovšem chytřejší a všechny útoky roznesli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusům se obrana stále nedaří

Pokračování ukrajinských akcí ve směru na Oleksandrivku potvrdil ArmyInform důstojník oddělení spojení 148. samostatné dělostřelecké žitomyrské brigády 8. sboru výsadkových útočných vojsk, Sergej Kolesničenko. Rusové se dle všeho pokouší vzdorovat, ale rozjeté Ukrajince se jim nedaří zastavovat. „Jednotky aktivně pracují na nepřátelských pozicích a ničí jejich živou sílu, techniku ​a logistiku,“ prohlásil Kolesničenko.

„Byla to dobře naplánovaná akce,“ libují si Ukrajinci. Rusové utrpěli na jižní frontě fatální ztrátu území. Vojáků padly tisíce

Akce ukrajinské armády, především výsadkových jednotek, mají pokračovat hned v několika oblastech. UnderstandingWar uvádí k 16. březnu 2026, že v posledních dnech pravděpodobně osvobodila vesnice Sičneve, Vorone a Rybne, a ze severu se na vzdálenost dvou kilometrů přiblížila k silnici Huljajpole-Velyka Novosilka, což má značně komplikovat ruské zásobování. Rusové proto přechází spíše do aktivní obrany a nepokoušejí se o útok.

Zveličování údajných ruských úspěchů

Úspěchy ukrajinské armády se snaží ruské velení označit za nepodstatné. CriticalThreats uvádí, že na jižním velitelství měl být dokonce náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov., který se údajně ve svých vystoupeních snažil úspěchy Ukrajinců marginalizovat, a naopak zveličoval akce prováděné ruskou armádou na celé frontě. Jeho vystoupení vyznělo tak, jako by ukrajinská fronta byla před zhroucením, lale to značně odporuje skutečnosti.

Rusové se snaží obklíčit Pokrovsk ze všech stran. Naráží ovšem na tuhý odpor, proti němuž se opakovaně rozbíjí

Ruská armáda má pravděpodobně veliký problém s morálkou, což může souviset nedostatečným doplňováním sil a případnými dalšími problémy. Je jasné, že takto demoralizovaní vojáci nemají příliš chuti se pouštět do velkých bojů a raději ustoupí nebo se nechají zajmout. Pro Rusy to může být problém, protože na blížící se léto pravděpodobně chystají nějakou ofenzivu, ale nakonec se možná nezmohou na víc než na další pokusy o infiltraci ukrajinských pozic.

Článek „Rusové se snaží vzdorovat, ale bez úspěchu.“ Ukrajinci si zuřivě berou okupovaná území na jihu zpět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Z 5 se bránil pouze 1 ruský voják

Záběry akce ukrajinských výsadkářů pochází z dronu, proto nejsou vidět konkrétní detaily, a navíc se odehrává v zalesněném terénu. ArmyInform uvádí, že výsadkáři narazili na pozici 5 ruských vojáků, které nejspíše překvapili nebo zastihli ve velmi špatném rozpoložení, protože se bránil jenom jediný z nich, a zaplatil to životem. Zbylé čtyři Ukrajinci odvedli do zajetí.

„Morálku mají na nule. Rusové nám děkují, že je zajmeme.“ Ruští vojáci jsou vyčerpaní, na boj se často nezmohou

Není to výjimečná situace, ukrajinské armádě se daří zajímat relativně vysoké počty ruských vojáků. United24 Media na konci roku 2025 uvedl, že se počty zajatých Rusů pohybují od 60 do 90 týdně, i když byla zaznamenána i období, kdy jejich počet stoupl zhruba na 350. Většinu z nich tvoří obyčejní vojáci, i když v některých případech se daří zajmout i důstojníky.

Armádní Zpravodaj se domnívá, že jedním z důvodů snadného zajetí ruských jednotek může být jejich špatná morálka. ElPais uvádí, že se současné bojiště kvůli dronům změnilo natolik, že se vojáci v podstatě snaží navzájem prolínat a neexistuje pevná bojová linie. Rusové proto pošlou do akce malou skupinu vojáků, která někde zaujme pozici, zahrabe se do bunkru a čeká či sbírá informace. Nemá tak téměř šanci na vystřídání, a pokud vyleze ven, může ji zabít dron. To vše se projevuje na velmi nízké morálce a frustraci vojáků.

Rusové zuří, Ukrajinci jim zkazili strategickou ofenzivu. Na nic se teď nezmohou

Pokud se přitom podaří Ukrajincům takovou pozici dobýt, často v ní nezůstanou. Což se stalo i na videu, kdy ruský bunkr vyhodili do vzduchu, čímž v podstatě pozici zlikvidovali, a po stažení se stal prostor územím nikoho. Ukrajinské armádě to může stačit, protože ho potom hlídají drony. Pokud se ho tedy Rusové pokusí znovu získat, nejspíše na ně znovu zaútočí a napáchají vysoké škody, což je současná strategie ukrajinské obrany.

Ukrajinští výsadkáři, konkrétně parašutisté, zajmou čtyři ruské vojáky a jednoho eliminují (zveřejněno 13. března 2026)

Článek Video: 4 ukrajinští parašutisté přepadli 5 ruských vojáků. Jeden se bránil, ale neuspěl. Ostatní zajali a odvedli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nečekané překvapení stálo Rusy hodně

I když není jižní fronta zdaleka tak „živá“ jako jihovýchodní, a zejména pak východní, potvrzuje LiveUAmap, v principu se tam odehrává totéž – ruská armáda vytrvale útočí ve snaze zabrat další ukrajinské území, zatímco ta ukrajinská se jí v tom snaží bránit jak obranou, tak protiútoky. O její efektivitě nelze pochybovat, jelikož zadržuje obrovskou přesilu.

„Pošlete další, také půjde k zemi.“ NATO nekompromisně zasáhlo proti Rusku, jehož letoun kroužil u francouzské „letadlovky“

Rusko aktuálně udržuje počet aktivních vojáků kolem 1,5 milionu, zatímco v ozbrojených silách pracuje dalších asi 800 tisíc lidí, uvádí Militarnyi. Oproti tomu Ukrajina měla dlouhou dobu o dost méně, chvílemi asi o polovinu, i když dnes by mělo být v jejích ozbrojených silách 900 tisíc až jeden milion jednotek, uvádí KyivIndependent, tedy více než před rokem.

A přesto má Rusko mnohem větší lidské zdroje a větší armádu, postupuje extrémně pomalu a doslova každý dobytý kilometr čtvereční je vykoupen tisíci životů. Ukrajina se přitom dlouho hlavně bránila – protiútoky sice podnikala od samého počátku, ale v menším měřítku. To se však změnilo, a koncem roku 2025 oznámil Oleksandr Syrskyj, velitel Ozbrojených sil Ukrajiny, že se armáda přestane výhradně bránit a přejde do protiofenzivy.

Video: Ukrajinci nasadili na ruské pěšáky těžký kalibr. MiG-29 udeřil tak silně a přesně, že jim nedal šanci

Efektivitu této taktiky potvrzuje incident ze Záporožské oblasti, kde ukrajinští výsadkáři obešli nepřátelská obranná opevnění nepřítele, která se nacházela 7 až 8 km od linie bojů. To ruský velitel zachycený na záběrech (níže) nečekal a neuvědomil si, že před ním stojí ukrajinští vojáci, a tak se vydal směrem k nim a mával na ně. Ti mu odpověděli střelbou.

Ač měl padnout ještě velitel druhého praporu, průzkumnému dronu se podařilo zachytit pouze eliminaci jednoho. Jedná se o mimořádně důležitou činnost, neb to přispívá k destabilizaci a podkopávání velení a řízení nepřátelských jednotek. V Záporožské oblasti jsou Ukrajinci celkově stále aktivnější a zabírají Rusům klíčové pozice, a stejně tak devastují Krym.

Článek Video: ruský velitel zmateně vítal ukrajinské výsadkáře, odpověděli mu střelbou. Nečekal, že je obejdou a udeří zezadu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výcvik může rozhodnout o životě a smrti

Mezi nejtěžší střety vůbec patří ty na krátkou vzdálenost v zastavěné oblasti, kde mohou obě strany využít mnoha krytů a do poslední chvíle jedna o druhé ani nevědět. V tomto okamžiku je důležitý i výcvik, který bojovníky připravil na podobné stresující situace, kde záleží na každém pohybu a doslova každé setině sekundy. Výhodu bude mít jednoznačně ten, kdo ho má lepší, například ukrajinský výsadkář proti běžnému ruskému vojákovi.

Trénink ukrajinských úderných výsadkových jednotek je intenzivní, tvrdý a zároveň praktický. ArmyInform uvádí, že voják nejdříve projde základním výcvikem trvajícím 51 dní, po němž následuje minimálně dvoutýdenní odborný výcvik, a po příjezdu k jednotce dalších 15 dní adaptačního výcviku. Je tedy jasné, že takový rekrut si tvrdým drilem osvojí a zautomatizuje mnoho technik včetně toho, jak se zachovat při boji na krátkou vzdálenost.

Například se naučí, kdy se zvednout a spustit palbu na protivníka, nebo jak se před ním krýt za zdmi a troskami, aby ho nezasáhl. Obyčejný ruský voják přitom podobný výcvik pravděpodobně nemá. JPost uvádí, že ho obvykle učí naprosto minimální základy, takže je jasné, že pokud se někdy dostane do stresující situace, kdy ví, že proti němu stojí na 10 metrů daleko protivník odhodlaný ho zastřelit, může zazmatkovat a nevědět, co dělat.

V dané situaci nejspíše nebude záležet na tom, jakou zbraní vojáci disponují. Wikipedia navíc uvádí, že ruská i ukrajinská armáda používá v nemalých počtech útočnou pušku AK-74, takže může být výzbroj vojáků de facto shodná. Bude tedy jednoznačně záležet jen a pouze na strategii, jakou protivníci proti sobě zvolí. Kdo se odkryje a umožní nepříteli střelbu, pravděpodobně za střet zaplatí životem, a v případě záběrů to je Rus.

Článek Video: vyhraje, kdo první vystřelí. V přestřelce na 10 metrů ukrajinský výsadkář zvítězil nad řadovým ruským vojákem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok pod rouškou tmy zmařily drony

Záběry ukazují všechny typy útoků ruských vojáků, o něž se pokusili proti výsadkářům v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Zpočátku se pod rouškou tmy chtěli nenápadně prodrat mezi pozice ukrajinských sil, ale průzkum využívající drony byl pozorný a malé jednotky zpozoroval. Vzhledem k tomu, že byla tma, používaly drony termovizi, což je zařízení využívající k zobrazení rozdílu teplot, vysvětluje Wikipedia. Vojáci na něm tedy byli velice dobře vidět.

Česko nabízí Ukrajině bojová letadla. „Jsou mimořádně efektivní,“ zhodnotil Petr Pavel. Mají ovšem slabý radar

Následně na ně začaly útočit sebevražedné drony a postupně je zlikvidovaly. Video zprvu ukazuje jednotlivé útoky na vojáky, pročež se ruští velitelé rozhodli změnit taktiku a poslali je širokým plynovým potrubím. Doufali, že se je podaří skrýt před očima dronů, což se i pravděpodobně povedlo. Jenomže ukrajinští vojáci podobnou lest nejspíše čekali, protože ji už Rusové v minulosti použili opakovaně, a konec plynovodního potrubí si pohlídali.

Na Ukrajině je podobných potrubních systémů množství. Wikipedia uvádí, že tvoří síť o délce přes 36 000 km. Systém používaný k dálkovému transportu přitom mívá v průměru 1 až 1,5 m, a proto do něj člověk může bez problémů vstoupit a pohybovat se v něm. Na druhou stranu se Armádní Zpravodaj domnívá, že je tato taktika velice nebezpečná. Pokud o ní totiž druhá strana ví, může si na vojáky počíhat a v podstatě je chytit do pasti, což se přesně stalo.

Amerika by neútočila na Írán přímo, ale strategicky. Smetla by ho, aniž by se jí mohl jakkoliv bránit

Poslední fází ruského útoku pak byla snaha využít rychlosti – nasazeni proto byli vojáci na čtyřkolkách. Ale ani tato taktika nevyšla, začaly na ně totiž útočit drony, zatímco na vojáky, kteří je opustili, se snesla i dělostřelecká palba. Ukrajinští obránci tak vícefázový ruský útok v Sumské oblasti na severní frontě úspěšně odrazili a způsobili agresorovi veliké škody. Na druhou stranu lze očekávat, že to zkusí znovu, jde totiž o jeho klasickou taktiku.

Článek Video: plynovodný gambit. Jak ukrajinští výsadkáři rozdrtili vícefázový ruský útok na severní frontě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lano se zamotá do vrtule a dron spadne k zemi

V principu je to velmi jednoduché. Ukrajinští výsadkáři osadili dron, pravděpodobně nějaké větší konstrukce, klackem nebo trubicí – jistě by bylo vhodné, aby měla co nejnižší hmotnost, i když musí být zároveň pevnější – na jejímž konci je provaz nebo lano. S tím se operátor přiblíží k nepřátelskému dronu, jemuž nechá lano zamotat do vrtule.

Video: Rusové chtějí prorazit ukrajinské pozice v záchodových stanech. Doufají, že tak nebudou vidět

Tato metoda samozřejmě není použitelná proti dronům s proudovými motory, jelikož ty tlačnou vrtuli nemívají, a zároveň jsou násobně rychlejší, takže by je klasický dron ani nedohnal. Na dronu by mělo být zároveň závaží, které vyvažuje náhlou zátěž v podobě ruského protějšku, a současně by se mělo při nějakém větší zatížení odpojit, aby ho to nestrhlo.

Ke zneškodnění vrtulového donu to pochopitelně stačí, bez vrtule zkrátka nemůže pokračovat v letu a zřítí se k zemi. Ukrajinský letoun může potom přistát, být opětovně vybaven prutem, a vydat se na další misi. Na záběrech je zachycení vidět od 1:24, za oběť padly dva ruské drony, ale operátor to zkusil i na Molniyu s klasickou letadlovou konstrukcí.

Putin dobrovolně ukázal, jak je Orešnik špatný. Co ve Lvově předvedl, je opravdu bída. „Ukázka zoufalosti,“ míní odborník

Tam sice nepochodil, ale pokud jde o kvadrokoptéry, hexakoptéry a podobné konstrukce, může jít o v některých situacích vhodnou metodu. Armádní Zpravodaj připomíná, že malé drony často působí jako nosiče výbušnin a zbraní, např. protitankových granátů z RPG-7, které zvládnout ničit obrněnou techniku. Podle Wikipedie mají průraznost 500 mm RHAe.

Článek Ukrajinští výsadkáři vynalezli nový způsob, jak zachytit drony pomocí rybářského prutu. V praxi ho natočili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Centauro poskytuje palebnou podporu

Italský stíhač tanků je zajímavá zbraň. Vypadá jako osmikolový obrněný transportér vybavený věží se silným kanonem, ale není určen k tomu, aby převážel nějaký výsadek. Wikipedia uvádí, že má jenom čtyřčlennou osádku určenou k boji, žádné místo navíc. Jeho prvotním úkolem je poskytovat palebnou podporu a ochranu lehčím jednotkám, přičemž má výhodu v tom, že je díky kolovému podvozku rychlý – maximální rychlost na silnici je 108 km/h.

iZdroj fotografie: Italská armáda / Creative Commons / CC BY

Hlavní zbraní Centaura je drážkovaný kanon ráze 105 milimetrů o délce hlavně 52 ráží, a zároveň disponuje kvalitním řízením palby zajišťujícím vysokou přesnost. Zásobu munice má potom na 40 ran včetně protitankového typu APFSDS, a výzbroj doplňuje dvojice kulometů ráže 7,62 milimetrů. Vedle toho disponuje i termovizí, takže je použitelné i v noci a za špatné viditelnosti. Proti ruské technice jsou takové schopnosti velmi nebezpečné.

Stíhač tanků vyžaduje specifické použití

Centauro není náhradou tanku, při hmotnosti 24 tun totiž neposkytuje tak vysokou ochranu. ArmyRecognition uvádí, že zepředu odolá jen munici ráže 20 mm, a ze strany a zezadu 12,7 mm. Ani se tedy nemůže tanku napřímo postavit. Taktikou je útočit z úkrytu, využít přesnost kanonu, udeřit jako první a pokusit se nepřátelský tank zničit. Poté musí osádka využít vysoké rychlosti a uniknout z dosahu nepřítele, než ho stačí zaměřit a vystřelit na něj.

Video: Desítky letounů 600 km od Ukrajiny zdevastovaly strategický Novorossijsk. Schytala to i přehlcená PVO

Na Ukrajině je v současnosti největší hrozbou pro techniku obrovské množství dronů, které jsou s patřičnou hlavicí schopné Centauro zničit relativně snadno. Ukrajinské obsluhy jsou si toho vědomé, protože záběry ukazují, že je vozidlo vybavené protidronovými zábranami. Ty připomínají skládací klece, které se v minulosti objevily na některých ukrajinských tancích, a není pochyb o tom, že taková úprava značně napomáhá k tomu, aby vozidlo na bojišti přežilo, ačkoliv může ztěžovat jeho schopnost čekat ukryté na nepřítele.

Článek Konečně potvrzeno, Rusové nadšení nejsou. Ukrajinští výsadkáři užívají italské zabijáky Centauro B1 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani rychlost nedokáže motorkáře ochránit

Výsadkové útočné jednotky ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnily 27. června 2025 video, na němž je celý incident vidět. Skupina ruských motorkářů – tvořená pravděpodobně 6 motorkami, ale mohlo jich být i více (video je kompilací záběrů) – ujížděla po prašné cestě, zjevně spoléhajíc na rychlost. Jenomže drony opět prokázaly, že nemají problém je dohnat.

Rusko našlo způsob, jak opět masivně zvýšit výrobu raket Iskander. A to západním sankcím navzdory

Pozorovat lze nejenom bombardování motorkářů, kdy pumy dopadaly do jejich těsné blízkosti, ale také nálety sebevražedných dronů. Z prohlášení výsadkových útočných jednotek vyplývá, že se motorkáři odpojili od hlavního proudu útočné skupiny, a zkusili obranu prolomit sami. Jak už ale bylo popsáno, skončili nevalně – v jedné části videa je nakonec vidět šest motocyklů na jednom místě, takže je patrné, že si tam na ně ukrajinské drony počkaly.

K útokům nicméně docházelo i během cesty, a zdá se, že někteří motorkáři padli dříve – mohlo jich tedy být ve skutečnosti více než šest. Jaké drony eliminaci zajišťovaly, nelze odhadovat, jednotky ukrajinské armády jich mají ve výzbroji obrovské množství. Často vychází z civilních, k nimž připevní výbušninu, například protitankový granát z RPG-7.

Orešnik na scéně: Rusko zahajuje masovou výrobu balistické rakety středního doletu. Ale je nesmysl střílet ji na Ukrajinu

I když byl původně určen k ničení obrněných vozidel, některé jeho hlavice je velmi hodí také k eliminaci pěchoty a tzv. měkkých cílů. Příkladem je HEAT označená PG-7VL s obsahem 730 g výbušnin, uvádí Wikipedia. Ukrajina měla těchto granátů všeobecně velké množství, a další vyrábí. Stejně tak se ovšem mohlo jednat o nějaké improvizované nálože.

Článek Záběry: výsadkáři na místě pohřbili 6 Rusů na motorkách, kteří chtěli prolomit obranu. Nepomohly jim ani manévry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci dobývali vesnici od ledna, ale podařilo se

Některá území mění majitele i několikrát do týdne, jiná jednou za čas – tak jako obec Kotlyne ležící 10 kilometrů západně od Pokrovsku. Strategická je zejména z důvodu, že umožňovala obklíčení tohoto města, o jehož dobytí se pokouší ruská armáda od počátku tažení, a zároveň poskytuje přístup k dálnici Pokrovsk-Dněpr, vysvětlila ukrajinská armáda 26. února 2025 v příspěvku na Facebooku, kde zveřejnila i záběry z akce (k vidění níže).

Její znovuzískání dostala konkrétně na starost 25. samostatná výsadková brigáda Sičeslavská, a to v lednu 2025. Den není známý, ale snahy evidentně trvaly nejméně měsíc. Armádní Zpravodaj dohledal informaci z konce ledna tohoto roku, že ukrajinská armáda vyčistila ruský zákop nedaleko obce, evidentně sloužil jako předsunutý nárazník.

Během posledního útoku pak výsadkáři z 25. sičeslavské samostatné výsadkové brigády Ozbrojených sil Ukrajiny vyhnali okupanty z části osady severně od železnice a oblast ovládli. Při čištění domů ruské vojáky eliminovali nebo zajali. Dopravní cesta vedoucí skrze vesnici je životně důležitá pro podporu ukrajinských obranných sil v tomto sektoru, takže bylo její opětovné dobytí naprosto klíčové a dává obráncům nové šance.

Ojedinělý případ, Ukrajinci zničili Rusům vzácný systém S-300V a dílo zkázy natočili. Jednalo se o velmi vzácný kousek

V oblasti se hromadila početná ruská síla včetně vojenské techniky, aby odtud pokračovala v tažení na samotný Pokrovsk. Ano, i pouhá zpevněná silnice, navíc dálnice, je pro postup velmi důležitá, jelikož po ní lze přepravovat i těžkou vojenskou techniku a zajišťovat mnohem jednodušší zásobování, což polní cesty neumožňují a někdy přímo znemožňují.

Záznamy z dobývání Kotlyne včetně vyjádření ukrajinských vojáků

Článek Rusové u Pokrovsku tvrdě prohráli. Přišli o strategickou obec, která by jim umožnila obklíčení města. Výsadkáři je vypráskali pryč se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kombinovaná palba na obrněnou kolonu

Téměř ukázkové odražení útoku nepřátelské obrněné kolony lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že je obrana dílem ukrajinských výsadkářů, na něž útočila kombinace obrněnců složených z tanků, bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů a automobilů. Záběry ukazují, že na útočící jednotky zpočátku navedly drony dělostřeleckou palbu, a v jednom okamžiku také exploduje vozidlo, které pravděpodobně najelo na minu. Na ostatní obrněnce a vozidla pak útočí sebevražedné drony, zatímco další drony shazují pumy na vysazenou pěchotu.

Fotky: jak udělat nepříteli radost? Stačí, aby nekompetentní velitel nakupil desítky kusů techniky na 1 místě a nechal je naráz zničit

Zničenou technikou jsou pravděpodobně kolové transportéry, jednat se může o BTR-80. Wikipedia uvádí, že mají pancíř silný maximálně 10 milimetrů, takže neodolají zásahu dronu a pro tříčlennou osádku a sedmičlenný výsledek je tak vyslání do útoku pravděpodobně cestou do záhuby. Zničeny byly však i tanky, jedním z nich je podle tvaru pancéřování nejspíše T-72B3. ArmyRecognition uvádí, že jde o modernizovanou verzi disponující například reaktivním pancéřováním Kontakt-5 a kanonem ráže 125 milimetrů se zásobou 38 granátů.

Článek Video: jakmile se zapojí do odrážení útoku ukrajinští výsadkáři, nemusí dosáhnout svého cíle jediný ruský útočník, byť je vede tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Starý radar nejspíše dron nezaznamenal

Ruský systém 2K22 Tunguska zachycený na videu níže byl částečně krytý za železničním náspem a sledoval horizont před sebou. Obsluha se nejspíše domnívala, že jde o relativně bezpečný úkryt, ale více se zmýlit nemohla.. Stáli proti ní totiž zkušení operátoři dronů z jednotky výsadkářů, uvádí MilIn, jejichž pozornosti nedokázal systém uniknout a vyslali proti němu dron. Záběry prozrazují, že šlo o kvadrokoptéru s nějakým typem kumulativní hlavice. Jakmile s ní operátor narazil, následovala exploze a ruský systém byl spolehlivě zničený.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

Likvidace 2K22 Tunguska může být velmi užitečná, jelikož jde podle WeaponSystems o zbraň kombinující rychlopalné kanony s dosahem až 4 km a protiletadlové střely s dosahem až 10 km. Záleží však hlavně na tom, jak dokáže drony detekovat radar s dosahem 18 km, i když s těmi menšími má zjevně problém. Systém přitom užívá pásový podvozek a osádka je chráněna proti střelbě z ručních zbraní – pokud tedy byla na dronu hlavice třeba z RPG-7, neměl šanci jí odolat, jelikož podle Wikipediea prorazí pancíř o síle až 500 milimetrů RHAe.

Článek Video: i když vyčkává ruská Tunguska za kolejemi na horizontu, nemusí její výhoda trvat dlouho, pakliže si „ji podají“ výsadkáři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrněnce drtila děla a drony, mnohé padly

Jeden z neúspěšných útoků na dobře bráněnou pozici ukazuje video níže. MilIn uvádí, že jde o ruský útok 11 obrněných vozidel s 8 tanky, zbytek pak tvořila obrněná vozidla a BVP s pěchotou. Akce byla vedena proti pozicím ukrajinských výsadkářů a již od začátku se nevyvíjela dobře. Na kolonu vozidel začalo pálit dělostřelectvo a poté útočit drony sebevražedné i shazující různé granáty. Výsledkem bylo zničení 2 vozidel a 4 tanků.

Video přímo z helmy: obsazování ruského zákopu může místy vypadat jako z apokalypsy, nic než spoušť a létající granáty

Záběry jsou pořízené z dronů a zrychlené, takže se velice těžko rozeznává konkrétní typ zničené techniky. Min. v jednom případě jsem ale identifikoval BMP-2, k němuž WeaponSystems uvádí, že jde o bojové vozidlo pěchoty s 3člennou osádkou a 7členným výsadkem. Pěchota z vozidel se snažila proniknout i pěšky, ale většinou se o ni postaraly drony shazující malé pumy s podobným účinkem, jaký mají ruční granáty. Pro představu, granát M67 má smrtící účinek střepin do vzdálenosti 5 m a zraňovat může až do 15 m, uvádí Wikipedia.

Článek Video: ani masivní útok 11 ruských obrněnců s 8 tanky nemusí uspět, pokud mu kladou odpor odhodlaní ukrajinští výsadkáři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vozidla padla pod náporem kazetová munice

Na videu níže můžete vidět situaci, kdy se ruští útočníci snaží dobít pozice výsadkářů. MilIn uvádí, že je bránící se jednotky viděly hned zpočátku a mohly na ně spustit dělostřeleckou palbu. Záběry ukazují, jak se na zemi kolem obrněných vozidel, asi šlo o BMP-2, zvedají obláčky prachu. Dělostřelci tak nejspíše použili kazetovou munici, a Wikipedia uvádí, že existuje i protipancéřová se submunicí s tvarovanou hlavicí schopnou prorazit pancíř.

LRU M270 je vylepšená verze slavného raketometu. Již ale neodpaluje v mnoha zemích zakázanou kazetovou munici, Kyjevu se bude jistě hodit

Vozidlo jako BMP-2 nemá proti takové munici šanci. ArmyRecognition uvádí, že ho pancíř chrání jenom proti střepinám a projektilům z ručních zbraní a na vozidlech namontovaná přídavná ochrana slouží jenom proti dronům, takže protipancéřovou submunici zastavit nedokáže. Zničená vozidla musela opustit pěchota – záběry na konci ukazují, jak jednotlivé vojáky pravděpodobně v noci likvidují drony shazováním speciálních tříštivých granátů.

Článek Video: postupuje-li útočná skupina ruských vojáků na nepřátelské území, může ji snadno zdevastovat kazetová munice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Některé tanky stačilo jenom nastartovat

Video níže ukazuje hned 7 případů, kdy se ukrajinským výsadkářům podařilo ukořistit ruské tanky. MilIn uvádí, že byl mezi nimi 1 tank T-90M Proryv-3, 4 kusy T-80BVM a dvojice T-72, ale není specifikováno, jaké verze. Obrněnce byly v různém stavu a obvykle stačila jenom malá údržba; jak dokazují záběry, vojáci také některé nastartovali a rovnou odjeli. V jiných případech museli podstoupit větší opravu, ale nic nezabrání tomu, aby byly nasazeny v boji.

1 ukořistěný izraelský tank Merkava se systémem Trophy snadno odhalí karty všem nepřátelům včetně Ruska; je to pořádný problém

Tanky T-90M a T-80BVM jsou obzvláště cennou kořistí, jelikož jsou tím nejlepším, čím ruská armáda disponuje. První z nich je aktuálně nejmodernější ruský tank, uvádí ArmyRecognition, jehož první kusy vstupovaly výzbroje teprve v roce 2017. Tank T-80BVM je potom modernizací T-80BV, ale je velice ceněná. Wikipedia uvádí, že je vybavena nejmodernějším reaktivním pancéřováním Relikt, tedy stejným, jaké má T-90M, a dalšími vylepšeními. Navíc ji pohání plynová turbína, která ji dokáže udělovat rychlost až 80 km/h.

Článek Video: když se ukrajinským výsadkářům daří, mohou během tažení ukořistit i 7 nedotčených ruských tanků, včetně těch vzácných se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obránci zničili několik obrněných vozidel

Video níže ukazuje útok několika ruských tanků a obrněných vozidel, která se snažila zdolat obranná postavení ukrajinských výsadkářů. MilIn uvádí, že o něm obránci věděli od samého začátku a část útočící techniky zničili ještě během cesty k jejich pozicím. K těm se také útočníci nakonec ve zredukovaném stavu dostali, ale ani jediný z nich neprošel. Na záběrech je vidět např. několik zničených bojových vozidel pěchoty BMP-2, k nimž WeaponSystems uvádí, že se do jednoho vejde výsadek až 7 vojáků a 3 členové osádky.

Video: pokud se výsadkáři ve své práci vyžívají, nemusí jejich „řádění“ uniknout jediný ruský útočící obrněnec, byť je dobře připraven

K další zničené technice patří T-80, což lze poznat podle kol. Jelikož má reaktivní pancéřování Kontakt-1, půjde nejspíše o verzi BV, protože ta tuto přídavnou ochranu používá, uvádí Wikipedia. Na videu lze spatřit hlavně to, jak se ho drony snaží zničit za pomoci svrhávaných pum tak, aby ji již ruská armáda nemohla odtáhnout, opravit a znovu použít. Také doslova loví jednotlivé vojáky, kteří hledají proti útokům ze vzduchu úkryt jen obtížně a postupně umírají.

Článek Video: pokud se zhostí odražení ruského útoku ukrajinští parašutisté, mohou to útočící koloně spočítat dříve, než k nim dorazí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Speciálové se nepozorovaně vylodili

Video níže ukazuje vylodění ukrajinských speciálních jednotek na území obsazeném nepřítelem; MilIn k němu uvádí, že se akce zúčastnily minimálně 4 čluny doprovázené 2 vodními skútry. Záběry většinou ukazují jenom jednotky vojáků postupujících terénem – nebylo jich tedy mnoho. Pravděpodobně se vylodily v tichosti z nějakých nafukovacích člunů s pevným trupem, které většinou bývají 4 až 9 metrů dlouhé a vybavené výkonnými motory, uvádí Wikipedia. Podle typu může jejich rychlost dosahovat až 70 uzlů (skoro 130 km/h).

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Záběry také ukazují, jak důležité je mít přehled o okolí. Výsadek viditelně doprovázely průzkumné drony, nejspíše nějaké jako Shark z ukrajinských dílen. UkrSpecSystems uvádí, že mají vysílací dosah až 80 km a vydrží ve vzduchu až 4 hodiny. Jelikož výsadek proběhl v noci, je také vidět, jak používá termovizi, ale další záběry jsou pořízené za denního světla. Vojáci měli k ruce i sebevražedné drony, s jejichž pomocí zničili několik vozidel a zabili desítky vojáků. Následně se z místa stáhli, aby se nestali cílem nějakého odvetného útoku.

Článek Video: pokud se zvládnou ukrajinští vojáci vylodit v tichosti, mohou překvapivým útokem zničit i desítky nepřátel a techniku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MT-LB nemůže dronu odolat, ani zepředu

Video pod tímto článkem ukazuje útok, respektive dva útoky, ruských obrněných kolon na pozice ukrajinských výsadkářů, uvádí MilIn. Záběry dokazují, že obránci rozhodně nebyli překvapeni a použili proti útočníkům celou škálu zbraní, hlavně tedy sebevražedných dronů a řízených protitankových střel. Vozidlům tak nepomohly ani protidronové zábrany a třeba MT-LB, což je původem dělostřelecký tahač používaný i jako transportér, uvádí Wikipedia, drony opakovaně trefily do přední části. Ta zakrytá nebyla a kumulativní hlavici neodolala.

Video: „cestu smrti“ vytvořila hrstka dronů, když dostala šanci pohřbít 25 kusů ruské techniky na 300 metrech

Během útoků, aniž by dorazili k cíli, ztratila ruská armáda dvě bojová vozidla pěchoty, dvě MT-LB a jeden obrněný transportér neznámého typu; další vozidla pak obránci poškodili – záběry ukazují i útok na tank T-90M Proryv-3, jehož kompozitní pancíř doplněný moderním reaktivním pancéřováním Relikt útoku dronu zepředu nejspíše odolal, ochrana tanku je v té části nejvyšší. Jde ale o nejmodernější ruský tank ve výzbroji, uvádí ArmyRecognition, a i jeho poškození a tím odeslání do nějakého opravárenského depa lze považovat za úspěch.

Článek Video: jestliže se nemají ruští útočníci na pozoru, může je ještě před cílem rozmetat skupina ukrajinských výsadkářů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.