Kdo byli zadržení a proč utíkali

Pohraničníci identifikovali všechny tři jako obyvatele Doněcké oblasti. Jména ani profese zveřejněny nebyly, stejně jako přímý výrok o motivu. Kontext ale mluví jasně: za válečného stavu nesmějí muži v branném věku volně opustit Ukrajinu, výjimky existují jen pro úzce vymezené kategorie. Pokus o nelegální přechod hranice v noci, mimo oficiální přechody a s maskovacím vybavením, je v tomto kontextu čitelný signál, šlo o snahu vyhnout se pravidlům a potenciální mobilizaci.

Portál ArmyInform je popsal jako vojenské povinné muže. Přímé osobní přiznání typu „nechtěli jsme bojovat“ ale nikdo nezveřejnil, a redakční dedukce tak zůstává opatrná, byť logická.

Pláštěnky za 1 500 korun versus skutečná termovize

Na ukrajinských marketplace portálech se „antitermovizní“ pončo prodává zcela otevřeně. Typický listing na platformě Prom.ua nabízí plášť z látky Oxford s fóliovou mezivrstvou za přibližně 2 350 hřiven, tedy zhruba 1 500 korun. Prodejce slibuje ochranu před termovizními kamerami. Realita je ale podstatně složitější.

Termokamera nesnímá viditelné světlo. Pracuje s infračerveným zářením, detekuje rozdíly v teplotě mezi objektem a jeho okolím. Jak vysvětluje výrobce FLIR, klíčový je takzvaný tepelný kontrast. I kdyby plášť část vyzařovaného tepla utlumil, zůstává problém pohybu, siluety a dýchání. Člověk zabalený v ponču se v krajině pořád pohybuje, jeho obrys neodpovídá okolnímu terénu a tělo nelze dokonale izolovat od prostředí.

Vojenské maskování funguje na jiném principu. Švédský Saab vyrábí systém Barracuda, který pracuje s multispektrální ochranou, pokrývá infračervené, blízké infračervené i viditelné spektrum. Letos v květnu představil i nositelné pončo Barracuda, ale i to výrobce prezentuje jako prostředek ke snížení zjistitelnosti, nikoliv jako záruku neviditelnosti. Rozdíl mezi armádním multispektrálním systémem a fóliovým pláštěm z e-shopu je asi jako rozdíl mezi neprůstřelnou vestou a silnějším svetrem.

Moldavská trasa: zavedený koridor, ne náhoda

Trojice si moldavský směr nevybrala náhodně. Moldavská pohraniční policie letos rozbila organizovanou síť, která podle vyšetřování pomohla nelegálně dostat do Moldavska přibližně 400 ukrajinských občanů. Na samotném úseku Tudora evidovali moldavští pohraničníci od začátku roku do konce dubna 2026 celkem 41 osob, které přešly z Ukrajiny nelegálně. Podle moldavské pohraniční policie měla síť zajišťovat i další přepravu směrem k Evropské unii.

Ministerstvo vnitra ČR ve zprávě za rok 2025 uvádí, že mezi osobami zjištěnými při nelegální migraci v Česku byli nejčastěji právě občané Ukrajiny. Tranzitní nelegální migrace přes Česko ale klesla na 148 osob, takže přímá vazba moldavské trasy na Českou republiku zatím není dominantní.

Co hrozí zadrženým mužům

Pohraničníci uvedli, že trojice byla přitažena k administrativní odpovědnosti. V praxi to znamená řízení podle článku 204-1 ukrajinského správního kodexu, typicky pokuta nebo krátkodobý administrativní arrest, o čemž rozhoduje soud. Jen na Oděsku řešily soudy za první polovinu roku 2024 celkem 616 podobných případů. Nejde tedy o výjimku, ale o masovou agendu.

Automatické „odeslání na frontu“ přímo z hranice oporu v zákoně nemá. Trestní stíhání za vyhýbání se mobilizaci podle článku 336 trestního zákoníku nastupuje až tehdy, když stát prokáže, že dotyčný dostal zákonný povolávací rozkaz a vědomě ho ignoroval. Nejvyšší soud Ukrajiny letos zdůraznil, že u těchto věcí musí být dodržen zákonný postup včetně zdravotního posouzení. Jinými slovy, zadržení na hranici je jedna věc, mobilizace druhá, a mezi nimi stojí soudní proces.

Improvizace proti systému

Případ tří mužů z Doněcké oblasti ukazuje něco víc než jen selhání levných pláštěnek. Ukazuje, že po více než čtyřech a půl letech války existuje viditelná skupina mužů ochotných riskovat nelegální přechod a spoléhat na pochybné vybavení z internetu. Pohraničníci ale kombinují hlídky, senzory a zkušenosti, a marketingový slib z e-shopu za 1 500 korun proti tomu nemá šanci.

Unikající ukrajinští vojáci

Článek Video: 3 Ukrajinci nechtěli na frontu, tak zkusili utéct do Moldavska pod pláštěnkami. Pohraničníkům neunikli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se stalo a co bylo ověřeno

Podle oficiální zprávy Radio Pakistan provedla PNS/M Hangor první ostrou střelbu v historii celé nové třídy ponorek. Pákistánské námořnictvo střelu veřejně nepojmenovalo, mluvilo pouze o „protilodní řízené střele“. Odborný server Quwa ji na základě analýzy zveřejněných záběrů a výzbrojní logiky programu identifikoval jako CM-708UNB, exportní variantu čínské rodiny YJ-82 s udávaným dostřelem kolem 290 kilometrů.

Co přesně test ověřil? Funkčnost celého bojového řetězce: senzory ponorky, systém řízení palby, integraci střely s nosičem a schopnost zasáhnout cíl na velkou vzdálenost. Pákistánská strana ani Naval News neuvedly přesnou vzdálenost k cíli ani datum samotného odpalu, ale obě strany test interpretují jako potvrzení bojové připravenosti ponorky. Formulace o „dokonalém fungování“ vychází z toho, že první veřejně oznámená ostrá střelba nové platformy podle všech dostupných informací proběhla bez hlášené závady a střela zasáhla určený cíl. Nezávislé ověření pochopitelně chybí, jde o vojenský test suverénního státu.

Ponorka, která přepisuje pákistánskou podhladinovou doktrínu

Třída Hangor je odvozena od čínského exportního typu S26, který sám vychází z osvědčené platformy Type 039B. Nejde o malý pobřežní člun. Základní parametry podle Karachi Shipyard & Engineering Works:

• Délka: 76 metrů
• Šířka: 8,4 metru
• Ponor: 6,2 metru
• Výtlak: 2 800 tun
• Maximální rychlost: 20 uzlů (cca 37 km/h)
• Pohon: dieselelektrický s AIP (na bázi Stirlingova cyklu)
• Výzbroj: šest torpédometů pro torpéda, protilodní střely a případně další munici

Klíčovou technologií je AIP, systém pohonu nezávislý na vnějším vzduchu. Stirlingův motor umožňuje ponorce zůstat pod hladinou celé týdny bez nutnosti vynořit se nebo použít šnorchl, což dramaticky ztěžuje její detekci. Starší pákistánské ponorky třídy Agosta 90B (třída Khalid) sice AIP také mají, ale používají francouzský systém MESMA. Hangor je navíc zhruba o 700 tun těžší než Agosta a je stavěný pro delší oceánské patroly, nikoli primárně pro operace v pobřežních vodách.

Pro srovnání: indické ponorky třídy Kalvari, postavené na francouzské platformě Scorpène, mají výtlak kolem 1 775 tun a délku 67,5 metru, jsou tedy výrazně menší. Švédská třída Blekinge (A26), jedna z nejmodernějších evropských AIP ponorek v rámci NATO, měří 66,1 metru při výtlaku 1 925 tun. Hangor je rozměrově spíše oceánská platforma. Srovnání s americkými jadernými ponorkami třídy Virginia by bylo zavádějící, jde o zcela jinou kategorii plavidel určených pro jiný typ nasazení.

Osm ponorek, dvě loděnice, jeden strategický cíl

Program třídy Hangor počítá s celkem osmi kusy v konfiguraci 4+4. První čtyři ponorky vznikají v čínské loděnici CSOC, zbývající čtyři se budou stavět v Karáčí v režimu transferu technologií. Karachi Shipyard pro tento účel vybudoval modernizované zázemí, nejde tedy jen o nákup hotových plavidel, ale o systematické budování domácí průmyslové kompetence.

Časová osa čínské části programu:

• Duben 2026: zařazení první ponorky PNS/M Hangor do služby v čínském přístavu San-ja
• Červen 2026: připlutí Hangoru do domovského přístavu Karáčí
• Září 2026: první ostrá střelba protilodní střelou

Druhá ponorka PNS/M Shushuk byla spuštěna na vodu v březnu 2025, třetí v srpnu 2025 a čtvrtá v prosinci 2025. Program nabral oproti původnímu harmonogramu zpoždění; Quwa zmiňuje problémy s dodavatelským řetězcem, pandemické výpadky i vynucenou výměnu motoru. Přesto se výroba reálně rozběhla a první člun je už v aktivní službě.

Závislost Pákistánu na čínských zbrojních dodávkách je přitom enormní. Podle dat stockholmského institutu SIPRI pocházelo v letech 2021–2025 plných 80 procent pákistánských dovozů hlavních zbraňových systémů z Číny. Nejde o jednorázový obchod, čínsko-pákistánské dokumenty dlouhodobě hovoří o „strategickém partnerství za každého počasí“ a o prohlubování obranně-technologické spolupráce.

Koho by měl test znepokojovat

Oficiální pákistánská rétorika mluví o odstrašení, ochraně námořních komunikačních linek a regionální stabilitě. Admirál Ašraf při slavnostním zařazení Hangoru do služby výslovně spojil novou třídu s bezpečností námořních komunikačních linek v Arabském moři a širším Indickém oceánu. Diplomatický jazyk ale nemění podstatu: hlavním adresátem signálu je Indie.

Indické námořnictvo musí nově počítat s tím, že v severním Arabském moři operuje rostoucí počet moderních AIP ponorek schopných zůstat pod hladinou celé týdny a odpalovat protilodní střely s dostřelem stovek kilometrů. Každý takový člun zvyšuje náklady na protiponorkový boj; Indie potřebuje víc fregat, víc protiponorkových vrtulníků, víc sonarových bójí a víc letového času námořních hlídkových letounů. Pokud Pákistán dokončí celý osmikusový program a přičte k němu tři starší Agosty, bude disponovat jedenácti konvenčními ponorkami s AIP. To je flotila, kterou nelze ignorovat.

Jméno Hangor přitom není náhodné. Navazuje na slavnou pákistánskou ponorku PNS Hangor, která v indo-pákistánské válce roku 1971 potopila indickou fregatu INS Khukri, šlo o první potopení válečné lodi ponorkou od druhé světové války. Symbolika je záměrná a čitelná.

Co to znamená pro zbytek světa

Pro Českou republiku a její spojence v NATO nemá test bezprostřední bezpečnostní dopad. Nepřímý význam ale existuje: Arabským mořem a Indickým oceánem vedou klíčové obchodní a energetické trasy, na nichž závisí globální ekonomika. Rostoucí pákistánské podhladinové schopnosti v tomto prostoru mění kalkulaci pro všechny, kdo tam operují nebo tudy přepravují zboží.

Důležitější než jeden úspěšný test je trend. Čína systematicky exportuje pokročilou vojenskou technologii do regionu, buduje průmyslové vazby a posiluje spojence, kteří jí pomáhají rozšiřovat vliv v Indickém oceánu. Pákistánský ponorkový program je toho nejviditějším příkladem, a střela, která v září zasáhla cíl v Arabském moři, je jeho nejnovější vizitkou.

Článek Video: Pákistánská ponorka třídy Hangor poprvé odpálila protilodní střelu. Čínská technologie funguje dokonale se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč je Buk-M3 titulkový cíl

Buk-M3 (v označení NATO SA-17 Grizzly v modernizované verzi) je ruský mobilní protiletadlový raketový systém středního dosahu. Podle údajů výrobce Almaz-Antěj a ruských armádních zdrojů nese odpalovací vozidlo šest řízených střel, dosah systému činí přibližně 70 km a výškový dosah kolem 35 km. Rusko ho zavádělo do výzbroje postupně od roku 2016, ještě v roce 2020 armáda přebírala celé divizionní sady. Každý vyřazený kus tedy není jen číslo ve statistice, je to drahý a obtížně nahraditelný uzel, který kryje konkrétní úsek fronty nebo týlový objekt.

Pro srovnání: západní ekvivalent v roli mobilní frontové protivzdušné obrany je spíše síťově propojený systém NASAMS od norského Kongsbergu, který pracuje s více typy střel a je koncipován pro krátký až střední dosah. Americký Patriot s raketami PAC-3 MSE už patří do vyšší vrstvy, tedy vrstvené protivzdušné a protiraketové obrany proti balistickým i řízeným střelám. Buk-M3 stojí někde mezi: je mobilnější než Patriot, ale ambicióznější než NASAMS. Pro Rusko je jeho ztráta citelná hlavně lokálně a operačně, protože ubývá krytí, které mělo chránit právě ty další systémy, jež ve videu hoří vedle něj.

Co všechno v jedné misi padlo

Síla zásahu je v kombinaci. Každý ze čtyř zasažených cílů plní na bojišti jinou funkci a dohromady tvoří vzájemně provázaný celek:

• Buk-M3 – hlavní palebný prostředek protivzdušné obrany, schopný sestřelit letadla, vrtulníky, řízené střely i drony ve středním dosahu.
• Radarová stanice – „oči“ celé sestavy. Bez radaru je Buk slepý; právě radar odhaluje a nasvěcuje cíle pro řízené střely. Ukrajinské Síly bezpilotních systémů u podobných zásahů opakovaně zdůrazňují, že vyřazení radaru je klíčové pro zbavení systému bojové způsobilosti.
• Samohybná houfnice 2S3 Akacija – sovětská pásová houfnice ráže 152 mm s běžným dostřelem kolem 18,5 km, s raketově podporovanou municí až 24 km. Osádka čtyři muži, kadence tři až čtyři rány za minutu. Na frontě zajišťuje palebnou podporu pěchotě a mechanizovaným jednotkám.
• Obrněné bojové vozidlo – přesný typ zveřejněn nebyl. Obecně slouží k ochraně a přepravě osádky nebo vojáků, zajišťuje mobilitu v prostoru nasycení.

Když padne PVO i s radarem, zmizí deštník, pod kterým operuje dělostřelectvo a pozemní technika. Když padne i houfnice a obrněnec, zmizí palebná podpora a mobilita. Jedna mise tak vyřadila celý lokální uzel, od ochrany vzdušného prostoru přes průzkum až po palbu a přepravu.

Jak se taková operace provádí

Oficiální komunikace Sil bezpilotních systémů u příbuzného zásahu na Buk-M3 v Luhanské oblasti popisuje čtyřkrokový řetězec: průzkumní operátoři zachytí aktivitu cíle, sledují jeho přesun na připravenou pozici (třeba do lesního pásu), určí přesné souřadnice a ty okamžitě předají jiné složce k úderu. Celý proces probíhá v reálném čase, bez prodlev, které by posádce umožnily přesun.

Právě v tom spočívá asymetrie, o které ukrajinská strana opakovaně mluví. Relativně levné průzkumné a úderné drony dokážou systematicky ohrožovat techniku za desítky milionů dolarů. Buk-M3 je konstruován tak, aby po odpálení rychle změnil pozici a unikl protiúderu. Jenže proti trvalému dronovému dohledu, který sleduje každý pohyb od aktivace po zastavení, mobilita sama o sobě nestačí. Ukrajinské jednotky navíc v dubnovém souhrnu roku 2026 uvedly, že v koordinaci s Centrem hlubokých úderů vedou takzvané „middle strike“ údery na protivzdušnou obranu v týlu; nejde tedy o improvizace, ale o opakovaný, nacvičený model.

Sovětská houfnice proti standardu NATO

Zasažená Akacija dobře ilustruje generační propast, s níž se ruská armáda na Ukrajině potýká. Srovnání s moderními houfnicemi NATO mluví jasně:

Akacija vstoupila do služby v sedmdesátých letech a přes modernizace zůstává konstrukčně zastaralá. Česká DANA je v dostřelu srovnatelná, ale nabízí výhodu kolové mobility a rychlejší přípravu k palbě, do dvou minut. Německá PzH 2000 je technologicky o celou generaci jinde: s dostřelem přesahujícím 50 km a kadencí deset ran za minutu patří k nejlepším konvenčním houfnicím na světě. Rusko na frontě nasazuje Akacije ve velkých počtech, ale každá ztracená houfnice znamená mezeru v palebné podpoře, kterou nelze zaplnit přes noc.

Součást systematického lovu na ruskou PVO

Zásah v Luhanské oblasti není izolovaný úspěch. Ukrajinské Síly bezpilotních systémů za prvních pět měsíců roku 2026 tvrdí zasažení 174 prostředků protivzdušné obrany, radarů a prostředků elektronického boje v celkové hodnotě přes 130 miliard korun. I s vědomím, že jde o ukrajinský bilanční rámec, čísla ukazují na systematickou kampaň, ne na náhodné střety.

Ve dnech kolem zveřejnění videa hlásil Generální štáb v okupovaném Donbasu i další zásahy: sklad dronů u Doněcku, velitelsko-pozorovací stanoviště v Lysyčansku, opravárenskou základnu ve Starobilsku a sklad raketově-dělostřelecké výzbroje u Verchnokamjanky. Vzniká obraz cílené kampaně proti týlu a logistice, která ruské jednotky zbavuje krytí, zásobování i velení.

Český stát přitom do této rovnice aktivně vstupuje. Ministerstvo obrany označuje česko-ukrajinskou firmu U&C UAS za jednoho z největších producentů bezpilotních prostředků v Evropě a vláda přispívá do fondu Dronové koalice. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, den za dnem potvrzuje, že drony přepisují pravidla moderního boje, a zásahy jako ten luhanský ukazují proč.

Čtyři hořící kusy techniky na jednom videu vypadají jako trofej. Ve skutečnosti jsou důkazem, že i armáda s menšími zdroji dokáže systematicky rozebírat protivníkovu obranu vrstvu po vrstvě, pokud ví, kam se dívat, a má trpělivost čekat na správný okamžik.

Článek Video: Mimořádný úder. Ukrajinské speciální síly v Luhansku zničily jedním úderem Buk-M3, radar, houfnici i obrněnce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trasa útěku: deset kilometrů potrubím

Plynovod Šebelynka–Ostrohožsk není žádná úzká trubka. Jde o dutou kovovou trasu dostatečně prostornou na to, aby jí prošel dospělý člověk, a právě proto ji ruské síly v kupjanském sektoru už dříve využívaly k tajným přesunům útočných skupin. Podle mluvčího „Chartije“ Volodymyra Dehtiarjova měli civilisté včetně dětí a seniorů urazit uvnitř potrubí více než deset kilometrů. Výstup vedl pravděpodobně do lesa směrem k okupovanému území.

Potrubí nelze jednoduše zničit dronovým zásahem ani „zalít“. Pro ukrajinské síly představuje trvalý taktický problém: Rusové ho používají nejen k evakuaci, ale i k logistice a dopravě posil do lesních masivů kolem Kupjansku. Mluvčí sboru přitom připomněl, že podobné využití potrubí zaznamenali i u Avdijivky a v prostoru Sudži. Kupjanský případ ale označil za první, kdy se v zóně odpovědnosti sboru objevila takto velká denní skupina s civilisty.

Proč Ukrajinci nevystřelili

Bojiště u Kupjansku je, jak to popsal Dehtiarjov, „velmi transparentní“. Drony monitorují terén nepřetržitě, pohyb po povrchu je pro ruské vojáky vysoce rizikový. Právě proto se část z nich převlékla do civilního oblečení, podle naší dedukce šlo o snahu ztížit identifikaci z výšky a současně zvýšit šanci na přežití při ústupu. A právě proto mezi sebe vzali civilisty.

Přítomnost dětí, seniorů a člověka o berlích vytvořila situaci, v níž by jakýkoli zásah dopadl primárně na neozbrojené lidi. Ukrajinská strana proto zvolila jedinou odpovědnou variantu: nepřerušované sledování z dronů, dokumentaci a předání materiálů vyšetřovatelům. Přesně na to ruská strana kalkulovala. Civilisté nebyli náhodní spolucestující, byli pojistkou proti palbě.

Válečný zločin, ne metafora

Označení „živý štít“ v tomto případě není novinářská nadsázka. Mezinárodní humanitární právo zakazuje použití civilistů k ochraně vojenských operací výslovně: článek 51 odst. 7 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám říká, že přítomnost civilního obyvatelstva nesmí být využívána k tomu, aby určitá místa nebo oblasti byly uchráněny před vojenskými operacemi. Vedle toho článek 49 IV. Ženevské úmluvy zakazuje nucený transfer a deportaci chráněných osob.

Kupjanský incident tak nese dvě právní roviny najednou: použití lidských štítů a nucený přesun civilistů z jejich území. Charkovská oblastní prokuratura už potvrdila, že případ vyšetřuje jako válečný zločin. Šéf příslušného útvaru prokuratury Spartak Borysenko podle Suspilne Charkiv uvedl, že vyšetřovatelé spolupracují s armádou i dalšími orgány na identifikaci osob zachycených na záběrech. Podrobnosti o aktuálním stavu a místě pobytu civilistů prokuratura nezveřejňuje s odkazem na ochranu jejich bezpečnosti a tajemství vyšetřování.

Samotná existence dronových záběrů je silný důkazní začátek, nikoli automatický rozsudek. Aby se případ dostal k soudu, musí vyšetřovatelé doložit konkrétní pachatele, jejich vojenský status a případnou velitelskou odpovědnost. Mezinárodní trestní soud přitom ve věci Ukrajiny už ukázal, že je ochoten jít vysoko: v březnu 2023 vydal zatykač na Vladimira Putina za nezákonnou deportaci ukrajinských dětí, v červnu 2024 přibyly zatykače na bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

Pozor na ruskou propagandu

„Chartija“ výslovně varovala, že záběry pořízené ruskými vojáky u vstupu do potrubí se mohou objevit v ruských médiích jako údajná „evakuace“ nebo „záchrana“ civilistů. Zatím není potvrzeno, že by takový propagandistický produkt vyšel. Materiál na něj ale existuje, ruští vojáci průchod civilistů kamerovali, což pro podobné rámování vytváří hotový polotovar.

Právě proto je důležité, že ukrajinská strana incident zdokumentovala nezávisle z dronů a zveřejnila kontext dříve, než ho mohla ruská propaganda překroutit. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři a půl roku, opakovaně ukázala, že boj o interpretaci záběrů je stejně důležitý jako boj o terén.

Devět civilistů zmizelo v plynovodu. Jejich osud zůstává neznámý. Záběry, které po nich zbyly, ale mluví jasně, a jednou mohou mluvit i u soudu.

Článek Video: Rusové se u Kupjansku zbaběle schovali mezi civilisty a utíkali plynovodem. Použili je jako živé štíty se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč Rusko sází na proudové drony, a proč to Ukrajině komplikuje život

Ruská vzdušná ofenzíva se v roce 2026 dramaticky proměnila. Zelenskyj na Valném shromáždění OSN 24. září uvedl, že za prvních osm měsíců roku Rusko vypustilo proti Ukrajině přes 63 tisíc útočných dronů, z toho více než 7 700 proudových. Prakticky každou hodinu míří na ukrajinská města, energetickou infrastrukturu a průmyslové zóny nějaký bezpilotní stroj.

Starší pístové Shahed-136, v ruské nomenklatuře Geran-2, už Ukrajina dokázala srážet s vysokou úspěšností, a to mobilními palebnými skupinami, elektronickým bojem i levnými vrtulovými interceptory. Jenže Moskva odpověděla přechodem na rychlejší varianty. Geran-5 podle databáze ukrajinské vojenské rozvědky HUR dosahuje cestovní rychlosti 450–600 km/h, nese 90kilogramovou bojovou hlavici a doletí 950 kilometrů. Příbuzná střela s plochou dráhou letu S8000 Banderol pak létá až 620–650 km/h. To je pásmo, ve kterém vrtulové interceptory jednoduše nestíhají.

Výsledek? Ukrajina musela proti levným dronům nasazovat bojové letouny a drahé rakety. Zelenskyj v dubnu 2026 v britském parlamentu popsal absurdní ekonomiku: jeden íránský Shahed stojí asi 50 tisíc dolarů, ale partneři ho často ničí raketou za čtyři miliony. Právě tady vstupuje do hry nový interceptor.

Co přesně Zelenskyj ukázal, a co zůstává skryté

Britský obranný zpravodajský server Janes video rozebral po jednotlivých snímcích. Popisuje bezpilotní letoun s delta-křídlem, stopy po proudovém pohonu a katapultový start z kolejnicového zařízení. Termální záběry zachycují cíl s intenzivní tepelnou stopou odpovídající proudovému motoru Geranu-5. Princip je kinetický: interceptor se navede na útočný dron a zničí ho ve vzduchu, bez potřeby drahé naváděcí rakety.

Co video neukazuje, je stejně důležité. Chybí jakékoli oficiální označení, jméno výrobce, údaje o senzorech, softwaru, dostřelu či rychlosti. Zveřejněný materiál je zjevně pečlivě vybraný: Kyjev ukázal efekt a základní siluetu, ale technické podrobnosti zůstávají utajené. Podle nás to dává smysl: přínos pro morálku domácího obyvatelstva, signál pro zahraniční donory i odstrašující vzkaz Moskvě převážily nad rizikem, že Rusko z několika sekund videa odvodí něco zásadního.

Důležitý kontext: nový interceptor SBU není izolovaný experiment. Zelenskyj už v červnu 2025 mluvil o čtyřech domácích firmách vyrábějících interceptory a v projevu v britském parlamentu jmenoval starší typy: Sting, Merops, P1-Sun a další. Nová zbraň je další stupeň existujícího ekosystému „dronové protivzdušné obrany“, tentokrát posunutý do vyšší rychlostní třídy.

Závody ve zbrojení na obloze: kdo je rychlejší

Celý problém se dá shrnout do jedné otázky: dokáže Ukrajina vyrábět interceptory rychleji, než Rusko chrlí proudové drony?

Čísla naznačují, že Kyjev téma bere smrtelně vážně. Dne 3. září 2026 Zelenskyj svolal štáb k urychlení výroby vysokorychlostních interceptorů. Na Valném shromáždění OSN o tři týdny později uvedl, že na proudových interceptorech pracuje 67 firem a dva systémy už úspěšně prošly bojovými testy. Veřejně jmenované společnosti jako SkyFall, Firebolt, General Cherry nebo Grim Tech podle serveru Defense News cílí na rychlosti 400–700 km/h a cenu pod 10 tisíc dolarů za kus.

Pro srovnání: pokud Ukrajina dokáže jeden Geran-5 sundat dvěma až třemi interceptory za méně než deset tisíc dolarů celkem, jak tvrdí Zelenskyj, obrana vyjde zhruba pětkrát levněji než samotný cíl. A stovkykrát levněji než zásah špičkovou raketou typu PAC-3 pro systém Patriot. To je ekonomická logika, která může ruskou strategii opotřebovávání obrátit proti ní samotné.

Jenže od bojového prototypu k masové výrobě vede dlouhá cesta. Formální vojenská certifikace nových systémů není ve veřejných zdrojích doložena, dostupná fakta mluví o bojových testech a zrychlování kontraktace. Skutečný test nebude jedno video, ale to, zda Kyjev zvládne během podzimu a zimy 2026 převést prototypy do sérií a vycvičit dostatek operátorů.

Proč zrovna SBU, a ne armáda

Může překvapit, že za vývojem stojí bezpečnostní služba, nikoli armádní struktury. Oleksandr Poklad, který Zelenskému o zásahu referoval, byl v lednu 2026 jmenován prvním zástupcem šéfa SBU a od července pověřen dočasným vedením celé služby. SBU se v kontextu války proměnila: vedle kontrarozvědky a boje proti sabotáži působí přímo na frontě a provádí speciální operace.

Citlivý projekt s rychlým vývojovým cyklem a potřebou utajení logicky sedí pod vojenskou kontrarozvědku. Škálování do velkých sérií ale bude muset převzít ministerstvo obrany a průmyslové kapacity, které už dnes zapojují desítky firem.

Širší obranný rámec: interceptory nejsou samospásné

Nový dron SBU je jedna vrstva v systému, který Ukrajina buduje proti stále sofistikovanějším vzdušným hrozbám. Vedle interceptorů dál fungují mobilní palebné skupiny, elektronický boj, klasické systémy protivzdušné obrany i bojové letouny. Dne 18. září 2026 americká administrativa notifikovala Kongresu možný prodej vzdušných obranných systémů Ukrajině za 2,68 miliardy dolarů; balík zahrnuje střely S-300 Clone a GAM-67, protidronové radary RPS-202, odpalovací řešení i technickou podporu. Nejde zatím o podepsaný kontrakt, ale o schválení možného prodeje, takže reálné dodávky přijdou nejdříve koncem roku 2026.

Evropská unie paralelně uvolnila 3,3 miliardy eur na obranné nákupy a schválila 6,1 miliardy eur na protivzdušnou a protiraketovou obranu včetně střel PAC-3 pro systémy Patriot. Česko v tomto rámci dlouhodobě tlačí téma společné evropské protivzdušné obrany: premiér Babiš o něm mluvil na jednání koalice ochotných v červenci 2026 a Praha od roku 2024 koordinuje muniční iniciativu financovanou skupinou partnerských států.

Interceptorový dron za pár tisíc dolarů a systém Patriot za stovky milionů nejsou konkurenti. Jsou komplementy. Levný lovec dronů uvolní drahé rakety pro balistické a řízené střely, které žádný bezpilotní interceptor nezastaví.

Na kolejnicovém katapultu někde na Ukrajině stojí malý dron s delta-křídlem, který sám o sobě válku neotočí. Ale pokud se z jednoho prototypu stanou tisíce kusů, Rusko zjistí, že jeho levná vzdušná ofenzíva přestala být levná.

Report from SSU Head Oleksandr Poklad. There is a good result from the Security Service’s military counterintelligence in defending against jet-powered “shaheds.” A new interceptor drone has been developed and has already been successfully deployed. Step by step, we are moving… pic.twitter.com/cIFp7mThwf

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 19, 2026

Ukrajinský proudový intercepror

Článek Video: Zelenskyj ukázal zbraň, která Rusům zkazí plány. Nejnovější ukrajinskou odpověď na rozsáhlé útoky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdo jsou Maďarovi ptáci

Příběh jednotky začal v květnu 2022, tři měsíce po ruské invazi, když Robert Brovdi s volacím znakem „Madyar“ postavil dronovou skupinu o pouhých 26 lidech. Za dva a půl roku vyrostla v plnohodnotnou brigádu; v prosinci 2024 se stala součástí nově vzniklých Sil bezpilotních systémů, které ukrajinské ministerstvo obrany označuje za první specializovanou složku svého druhu na světě. Dnes brigáda sdružuje operátory, inženýry, analytiky i velitele a pokrývá celé spektrum bezpilotního boje od frontových FPV strojů po úderné drony s doletem přes sto kilometrů.

Tři vrstvy dronové války

Aby záběry dávaly smysl, je třeba rozlišit tři patra, v nichž se ukrajinské drony pohybují:

• FPV vrstva – levné jednosměrné drony s dosahem jednotek kilometrů, malou hlavicí a přímým ručním řízením. Fungují jako přesná munice na frontové linii.
• Střední úder – větší platformy s pevným křídlem a doletem desítek až dvou set kilometrů, schopné nést těžší náklad a operovat hodiny. Právě tuto vrstvu ukazuje zveřejněné video.
• Hloubkový úder – strategické bezpilotní prostředky s doletem stovek až tisíců kilometrů, určené pro údery na infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí.

Konkrétní model z videa nebyl z bezpečnostních důvodů identifikován. Jako reprezentativní srovnání poslouží veřejně známý systém FP-2 od firmy Fire Point: maximální rychlost 205 km/h, cestovní 140–180 km/h, nosnost do 105 kg, dolet až 200 km a výdrž 2,5 hodiny ve vzduchu. Celý stroj je připraven k misi za 18 minut a startuje z pevné rampy i z korby nákladního auta. Pro srovnání: íránský Šáhid-136 (v ruské službě Geraň-2) má sice dolet kolem 2 500 km, ale plní zcela jinou roli masových strategických úderů. Dron střední třídy je naopak pružný lovec konvojů, skladů a velitelských stanovišť v operační hloubce.

Proč právě noc, a proč ji Rusové nezvládají

Formulace „pod rouškou tmy“ není poetická licence. Noc kryje startoviště, obsluhu i první minuty letu, kdy je dron nejzranitelnější. Mobilní palebné skupiny, které Rusko v týlu teprve buduje (pickupy s kulomety, fixní palebná postavení), v noci reagují pomaleji a hůř koordinují palbu. Ukrajinská strana přitom o noční výhodu nepřichází: finální navedení se opírá o kameru, termovizi a datové spojení, takže operátor na monitoru vidí cíl stejně ostře jako za dne.

Klíčový problém ruské obrany leží v koridoru zhruba 25 až 200 kilometrů za frontovou linií. Jak popisuje reportáž agentury AP, toto pásmo dlouho zůstávalo „mezerou“ mezi hustě nasycenou frontou a strategickou protivzdušnou obranou chránící velká města. Zásobovací konvoje, cisterny s palivem, prostředky PVO i velitelská stanoviště se tu pohybovaly relativně volně. Teprve pod tlakem kampaně středních úderů Rusko začalo doplňovat rušiče, maskovat přepravu paliva do civilních vozidel a organizovat ozbrojený doprovod. Nejde tedy o absolutní neexistenci ruské obrany, jde o lokální a časově omezenou nevýhodu, kterou Ukrajina systematicky využívá.

Co to znamená pro ruskou logistiku

Síla videa není v explozi. Je v tom, že ukazuje válku převedenou do rutiny: kontrola techniky, koordinace lidí, start, navedení, další start. Velitelé 414. brigády podle Reuters pracují dnem i nocí bez volna a jiné ukrajinské jednotky hlásí stovky startů měsíčně. Každý úspěšný zásah nutí ruskou stranu jet pomaleji, po horších trasách, s menším objemem na jednu jízdu a s větším krytím. Cílem celé kampaně je odříznout frontu od munice, jídla, paliva, nočního vidění i baterií, tedy od všeho, co ruský voják potřebuje k boji.

Česká republika se na této vrstvě války podílí nepřímo: je členem mezinárodní Dronové koalice a česká Aerorozvědka veřejně dodává FPV drony, elektroniku a protidronové vybavení ukrajinským brigádám. Přímou vazbu na konkrétní misi Maďarových ptáků otevřené zdroje nedokládají, ale systémová podpora existuje.

Rutina, která mění bojiště

Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a drony střední třídy ji samy neukončí. Lokálně ale mění její cenu: levně a opakovaně trestají každý ruský pohyb v týlu a stírají efekt početní převahy. Rusko, které se prezentuje jako druhá nejsilnější armáda světa, musí na svých vlastních okupovaných územích maskovat cisterny do civilních dodávek a stavět kulometná hnízda podél zásobovacích tras, protože v noci z tmy přilétá něco, co stojí zlomek ceny rakety a zasáhne stejně tvrdě.

Článek Video: Maďarovi ptáci vypustili drony na území nepřítele pod rouškou tmy. Rusové v týlu je neměli šanci zastavit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně video zachytilo

Na záběrech jsou zřetelně dva drony typu FP-1 ukrajinské výroby. Letí nízko a v přímém dosahu lehkých pěchotních zbraní. Obránci střílí, ale palba je nekoordinovaná, bez účinného navedení. Podle některých veřejných popisů videa se v záběrech mihne i pokus o nasazení zachytávacího dronu, ale primární telegramový příspěvek tento detail textově nepotvrzuje.

Podstatné je, co se stalo poté. Ukrajinská Bezpečnostní služba (SBU) potvrdila zásah arzenálu, požár a sekundární detonace. Satelitní snímky, které analyzoval server The Insider, prokázaly tepelné anomálie v areálu. V okolí muselo být evakuováno přes 600 lidí, silniční i železniční doprava mezi Bolšoj Ižorou a Lebjažjem byla omezena a na místě probíhaly pyrotechnické práce.

Podle otevřených sekundárních zdrojů, které přebírají tvrzení z ruského vojenského Telegramu, mohlo být v arzenálu uskladněno kolem 5 000 tun munice a zasažená plocha měla dosáhnout přibližně 50 000 m². Tato čísla ale nebyla nezávisle potvrzena a Rusko oficiální bilanci škod nezveřejnilo.

Tisíc kilometrů do ruského zázemí

Bolšaja Ižora leží asi 50 kilometrů jihozápadně od Petrohradu. Nejde o příhraniční oblast, ale o hluboké severozápadní zázemí Ruska. Prezident Zelenskyj uvedl, že drony do petrohradského regionu urazily přibližně 1 000 kilometrů. Konkrétní místo startu zveřejněno nebylo.

Dron FP-1, který útok provedl, vyrábí ukrajinská firma Fire Point. Podle její produktové stránky má stroj tyto parametry:

• Dolet: až 2 600 km
• Bojové zatížení: do 60 kg
• Maximální rychlost: 205 km/h
• Cestovní rychlost: 140–180 km/h
• Rozpětí: 6 m
• Příprava ke startu: 18 minut
• Start: ze stacionární platformy i z nákladního auta pomocí raketového boosteru

Pro srovnání: íránský Shahed-136, který Rusko masově používá proti Ukrajině, má podle analytického centra CSIS dolet 1 000 až 2 500 kilometrů, bojové zatížení 20–50 kilogramů a podle parametrů prezentovaných samotným Íránem (dle Janes) rychlost 185 km/h. FP-1 je tedy srovnatelný doletem, ale nese výrazně těžší hlavici a je rychlejší. Oba stroje jsou koncipovány na velké stacionární cíle (sklady, rafinérie, základny), nikoli na přesné chirurgické údery v západním pojetí.

Kde selhala obrana

Americká armáda ve svém odborném periodiku Military Review popisuje účinnou protidronovou obranu jako řetězec čtyř kroků: detekce, identifikace, rozhodnutí a zneškodnění. Kongresový rozpočtový úřad USA (CBO) ve svém modelu vrstvené ochrany počítá s překrývající se sítí radarů, radiofrekvenčního rušení, kinetických interceptorů a společného velení. NATO rozvíjí stejný princip prostřednictvím projektu LCI-X, který staví interoperabilní vrstvenou obranu právě na základě lekcí z války na Ukrajině.

Co ukazuje video z Bolšoj Ižory, je pravý opak. Obránci řeší situaci až ve chvíli, kdy jim drony letí nad hlavami. Žádná viditelná radarová detekce, žádné rušení, žádný řízený interceptor. Pouze ruční palba, tedy úplně poslední nouzová vrstva, která má být doplňkem systému, ne jeho jedinou složkou. Pokud se útočný dron dostane až nad hlavy strážního postu, obrana selhala dávno před prvním výstřelem.

Ruská strana přitom tvrdila, že v Leningradské oblasti sestřelila 141 dronů. I kdyby to byla pravda, neznamená to neprůstřelný štít. Část útočného roje zjevně pronikla k hodnotným cílům: kromě arzenálu u Bolšoj Ižory SBU ve stejný den potvrdila zásahy na kronštadtskou námořní základnu a ropný sklad v Ust-Labinsku. A nešlo o jednorázový exces: začátkem srpna 2026 utrpěla Leningradská oblast další škody po útoku na skladovou zónu u Krasného Boru.

Co to znamená pro ruské námořnictvo

Zasažený 15. arzenál VMF sloužil podle SBU jako sklad raket a munice pro ruské námořní operace v Baltském moři. Jeho vyřazení, byť dočasné, komplikuje logistiku a snižuje bojovou připravenost Baltského loďstva. Krátkodobě to znamená přesměrování kapacit na hašení, odminování, zabezpečení areálu a přesuny zásob z jiných skladů. Dlouhodobě to nutí Rusko rozptylovat obranu na stále větší počet objektů hluboko ve vlastním zázemí.

Válka na Ukrajině trvá už déle než čtyři roky a útoky tohoto typu ji samy o sobě neukončí. Mění ale její ekonomiku. Každý zničený sklad znamená náklady na obnovu, přesuny a posílení ochrany desítek dalších podobných objektů. Každý úspěšný průnik tisíc kilometrů do zázemí dokazuje, že Rusko nedokáže vytvořit neproniknutelný štít, a že Ukrajina má nástroje i vůli tuto slabinu opakovaně využívat.

Arzenál u Bolšoj Ižory hořel padesát kilometrů od druhého největšího ruského města. Obránci měli drony na očích, stříleli, a stejně je nezastavili. Lepší ilustraci toho, jak vypadá selhání poslední obranné vrstvy, by si člověk těžko vymyslel.

Článek Video: Rusové natočili, jak jsou neschopní. Drony prokličkovaly jejich palbou a odpálily muniční sklad se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osa: padesát let stará, ale ne bezzubá

Samohybný krátkodosahový protiletadlový raketový komplex 9K33 Osa vstoupil do služby v Sovětském svazu v roce 1971. Na jednom obojživelném kolovém vozidle nese šest řízených střel s dosahem 1,5 až 10 kilometrů a dokáže zasáhnout cíle ve výškách od 25 do 5 000 metrů. Klíčový parametr je maximální rychlost cíle při příletu, podle americké zpravodajské příručky námořní pěchoty až 1 800 km/h. Geran-4 se svými přibližně 500 km/h tedy představuje pro Osu cíl spíše pomalý.

Ukrajinské pozemní síly systém oficiálně vedou ve výzbroji dodnes, konkrétně v modernizované variantě Osa-AKM. Nejde o muzejní exponát přežívající ze setrvačnosti. Jde o bodovou obranu proti přesně tomu typu hrozby, kterou Geran-4 představuje, tedy rychlý, nízko letící objekt s relativně malou radarovou stopou.

Geran-4: proč Rusko vsadilo na proudový pohon

Starší pístový Geran-2, odvozený od íránského Šáhidu-136, se stal symbolem ruských dronových útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jenže Ukrajina se naučila tyto pomalé cíle ničit s vysokou spolehlivostí, podle ministerstva obrany v Kyjevě dosáhla v květnu 2026 úspěšnost záchytu útočných dronů 91,73 procenta. Rusko muselo reagovat.

Výsledkem je Geran-4. Podle ukrajinské vojenské rozvědky GUR jde o zásadně přepracovaný stroj:

• Pohon: proudový motor místo pístového, s výrazně vyšším tahem
• Rychlost: až 500 km/h, tedy zhruba dvojnásobek oproti Geranu-2
• Operační strop: do 5 000 metrů
• Bojová hlavice: 50 nebo 90 kg
• Manévrování: aktivní úhybné manévry ve vyšších rychlostech

Sériová výroba byla podle GUR dotažena do ledna 2026, bojové nasazení začalo v květnu téhož roku. Vyšší rychlost zkracuje reakční dobu obrany z minut na desítky sekund. Právě proto Moskva na proudový pohon přešla, a právě proto je každý úspěšný sestřel starším systémem pro ruské plánovače nepříjemným signálem.

Závod, který se nedá vyhrát jednou zbraní

Osa není jedinou odpovědí. Ukrajina v létě 2026 staví obranu proti proudovým dronům jako vícevrstvý systém. Už v dubnu ministerstvo obrany oznámilo první sestřel proudového „šáhidu“ soukromou PVO při rychlosti přes 400 km/h. Do iniciativy soukromé protivzdušné obrany se zapojilo přes třicet firem s ambicí detekovat sto procent vzdušných hrozeb a zničit 95 procent z nich. Paralelně ukrajinské ozbrojené síly zavádějí vysokorychlostní záchytné drony JEDI Shahed Hunter, schopné letu přes 350 km/h do výšky šesti kilometrů.

K tomu přibývají západní systémy jiné výkonnostní třídy. Norský NASAMS nabízí síťově propojenou obranu krátkého až středního dosahu s více typy střel a schopností současného zásahu několika cílů. Americký Patriot pak řeší úplně jinou vrstvu, od střel s plochou dráhou letu po balistické hrozby. Osa mezi nimi plní roli bodové obrany na krátkou vzdálenost. Malý krytý prostor, ale smrtící přesnost v něm.

Středoevropské Osy na ukrajinském nebi

Ukrajina neprovozuje jen vlastní zásoby. Polsko podle částečně odtajněného seznamu vojenské pomoci z léta 2026 dodalo Ukrajině komplety Osa včetně raket. Důvěryhodné polské zdroje identifikují konkrétně modernizovanou variantu Osa-AKM-P1 „Żądło“, i když Varšava přesné počty ani variantu oficiálně nepotvrdila. Slovensko v roce 2022 předalo systém S-300 a v březnu 2023 přidalo dva odpalovače systému Kub s řídicím systémem a střelami, sovětskou PVO podobné generace jako Osa. Česká republika do konce května 2024 odeslala šestnáct kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany a 435 protiletadlových prostředků, byť bez veřejného upřesnění typů.

Středoevropské sklady sovětské techniky tak paradoxně živí obranu proti zemi, která tuto techniku vyvinula.

Starý systém, správná role

Celkový obraz ukrajinské protidronové obrany v létě 2026 ukazuje obrovský objem práce. Od začátku roku ukrajinské síly neutralizovaly přes 260 000 nepřátelských bezpilotních prostředků. Jen v červenci PVO zachytila přes 5 300 vzdušných cílů při masovaných útocích, z toho 5 142 tvořily útočné drony. Čísla jsou impozantní, ale Kyjev otevřeně přiznává, že mu chybí další střely proti balistickým hrozbám. Válka trvající déle než čtyři roky vyčerpává zásoby všech kategorií.

Sestřel Geranu-4 systémem Osa není příběh o zázraku. Je to příběh o tom, že v dronové válce nerozhoduje rok výroby zbraně, ale to, zda se cíl stále vejde do její obálky zásahu. Geran-4 letí rychleji než jeho předchůdce, ale pořád třikrát pomaleji, než na co byla Osa konstruována.

Článek Video: Sovětská PVO stále ukazuje zuby, které Rus nečekal. Ukrajinská Osa sundala ruský Geran-4 letící přes 500 km/h se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden dron nestačí, ale nikdy nepřichází sám

Formulace „ohnivá koule“ odpovídá tomu, co je na záznamu vidět: po sérii zásahů tank prudce vzplanul a z jeho trupu šlehaly plameny. Bez forenzní analýzy nelze s jistotou říct, zda došlo ke kompletní detonaci zásoby munice, nebo „jen“ k intenzivnímu požáru paliva a vnitřního vybavení. Výsledek je ale pro stroj stejný: definitivní vrak.

Podstatné je, že zavření poklopu neřeší hlavní hrozbu. Dnešní FPV drony necílí na otevřený průlez, ale na slabé partie tanku: strop věže, záď, motorový prostor, optiku. Studie amerického think-tanku CNAS popisuje takzvaný postup „lovec-zabiják“: jeden dron cíl vyhledá a sleduje, druhý poskytne přesné zaměření, útočný prostředek provede zásah a další dron vyhodnotí účinek. Pokud je tank jen poškozen, následuje dorážka. Celé sekvenci se říká „drone stack“ a pro posádku to znamená, že reaguje až ve chvíli, kdy je navedení hotové.

T-64BV: veterán studené války na moderním bojišti

Tank T-64BV je sovětská konstrukce ze šedesátých let, postupně modernizovaná. Podle katalogu Ukrainian Defence Industry má tříčlennou posádku, hmotnost kolem 39 až 42,5 tuny, 125mm hladkohlavňový kanon 2A46 a maximální rychlost 60,5 km/h. Pancéřování doplňuje reaktivní ochrana Kontakt-1, která ale chrání především čelní oblouk, nikoliv strop a záď, kam FPV drony míří nejčastěji.

Ukrajina před válkou provedla modernizaci desítek těchto strojů na standard T-64BV 2017. Upgrade přinesl:

• termovizní a noční pozorovací systémy,
• digitální radiostanice,
• satelitní navigaci,
• novou dynamickou ochranu.

Ani tyto úpravy ale neřeší základní konstrukční limit: automat nabíjení umístěný v korbě pod věží, kde jakýkoli průnik kumulativního proudu může zapálit munici. Západní tanky jako Abrams nebo švédský Strv 122A (varianta Leopardu 2) mají munici oddělenou od posádky výbušnými panely, což výrazně zvyšuje šanci na přežití. Analytický web Defence24 hodnotí přeživatelnost posádek západních tanků na Ukrajině jako znatelně vyšší než u sovětských konstrukcí.

Ztráty, které bolí víc než čísla

Podle agregovaných dat projektu Oryx měla Ukrajina k 31. červenci 2026 vizuálně potvrzených 789 ztracených tanků všech typů. Skutečné číslo je vyšší, Oryx počítá jen fotograficky nebo video doložené případy. Samotný T-64BV tvoří v databázi stovky položek, což z něj dělá nejopotřebovanější typ ukrajinské tankové flotily.

Každá ztráta přitom bolí dvojnásobně. České ministerstvo obrany v červnu 2023 oznámilo, že státní podnik VOP CZ začne opravovat a modernizovat ukrajinské T-64 pro návrat na bojiště. Tyto stroje byly často dlouhá léta odstavené ve skladech a vyžadovaly kompletní demontáž, výměnu mnoha dílů a plnou obnovu bojeschopnosti. Když takový pracně obnovený tank shoří za pár minut po nasazení, zmizí s ním měsíce práce a miliony korun.

Proč tank nezmizí, ale bojuje jinak

Nabízí se otázka, proč Ukrajina stále posílá na frontu stroje z éry studené války, když má k dispozici Leopardy a Challengery. Odpověď je pragmatická: T-64 zná každý ukrajinský mechanik, náhradní díly se vyrábějí doma, modernizace je rychlejší a levnější než výroba nového tanku Oplot. Už v roce 2017 tehdejší prezident Porošenko vysvětloval, že modernizace T-64 je výrazně rychlejší než stavba nového stroje.

Britský think-tank RUSI v analýze z roku 2026 popisuje, jak se nasazení tanků na Ukrajině proměnilo. Velké obrněné svazy prakticky zmizely. Tanky dnes operují v malých skupinách, provádějí krátké palebné výpady na podporu pěchoty a okamžitě se stahují. Jeden ukrajinský tankový prvek podle RUSI jezdil přes rok s ukořistěnými ruskými tanky a během jednotlivých operací počítal se dvěma až dvanácti zásahy na stroj. Nejde už o to, zda tank dostane zásah, jde o to, zda ho po něm půjde opravit.

Obrana existuje, ale zázraky nedělá

Proti FPV dronům se obě strany brání celým spektrem prostředků: elektronickým bojem, síťovými a mřížovými kryty, kouřovými clonami, maskováním a rychlou změnou pozice. CNAS označuje elektronický boj za nejúčinnější obranu, ale dodává zásadní výhradu: proti dronům vedeným optickým vláknem místo rádiového signálu rušičky nefungují. A právě drony na vlákně se na frontě v roce 2026 šíří stále rychleji.

Osud posádky zničeného T-64BV u Rubižného z veřejně dostupného záznamu nelze určit. Co určit lze: v prostředí, kde nad bojištěm nepřetržitě krouží desítky levných dronů, je každý tank, starý i nový, především cíl s omezenou dobou expozice. Kdo ji překročí, skončí na záznamu jako další položka v databázi ztrát.

Zničení T-64BV (zveřejněno 13. srpna 2026)

Článek Video: Ukrajinský tankán zavřel poklop T-64, ale bylo pozdě. Drony ho proměnily v ohnivou kouli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolos, který se hýbe pomalu

Označení 2S7 Pion nese sovětská samohybná kanónová houfnice ráže 203 mm, která vstoupila do služby v sedmdesátých letech. Podle analýzy amerického armádního T2COM jde o největší samohybné dělo v současném ruském inventáři. Dostřel běžnou municí dosahuje přibližně 37 km, s raketově asistovanými projektily pak kolem 47 km. Hmotnost systému přesahuje 46 tun.

Právě ta hmotnost a rozměry jsou klíčové pro pochopení toho, co se na lymanské ose stalo. Na rozdíl od lehčích 152mm samohybných houfnic, jako je například 2S19 Msta, potřebuje Pion výrazně delší čas na rozvinutí i sbalení palebné pozice. Součástí sestavy je navíc doprovodné vozidlo, které veze zbytek sedmičlenné obsluhy a další munici; na korbu samotného děla se vejdou pouhé čtyři granáty. Každý výstřel tak vyžaduje koordinaci, která zabírá drahocenné minuty.

A právě ty minuty dnes rozhodují o přežití.

Okno zranitelnosti, které „Phoenix“ využil

Taktika „vystřel a přesuň se“ je pro dělostřelectvo na ukrajinské frontě otázkou života a smrti už od prvních měsíců války, která trvá déle než čtyři roky. Princip je jednoduchý: odpálit salvu, okamžitě sbalit a zmizet, než protivník zareaguje protibaterijní palbou nebo dronem. U lehčích systémů to může trvat pod minutu. U Pionu je okno zranitelnosti podstatně širší.

Podle oficiálního příspěvku pohraniční služby piloti „Phoenixu“ zachytili ruský Pion přímo během střelby. Posádka se po salvě pokusila ukrýt systém v přilehlém lesním porostu, v „zeleném krytu“, jak to popisuje ukrajinský zdroj. Formulace o „zažehnutí motoru“ je redakční zkratkou pro to, co zdroje potvrzují jednoznačně: systém nedokončil přesun z palebné pozice do bezpečí. Zda šlo o mechanický problém, nebo prostě o to, že 46tunový kolos se hýbe pomalu a dron byl rychlejší, veřejně dostupné informace nerozlišují. Výsledek je ale na záběrech jasný.

Jednotka „Phoenix“ přitom není žádná improvizovaná skupina nadšenců. Jde o samostatný bezpilotní útvar v rámci DPSU, evidovaný na oficiální náborové stránce pohraniční služby. Účastní se projektu „Linie dronů“ a spadá pod uskupení Sil bezpilotních systémů. Její veřejné výstupy ukazují pravidelné zásahy proti dělostřelectvu, logistice, pěchotě i minování tras pomocí FPV dronů.

Vzácnější, než si Moskva může dovolit

Ztráta jednoho děla válku neotočí. Ale ztráta jednoho Pionu bolí víc než ztráta běžné houfnice, a to kvůli vzácnosti celé platformy.

Podle veřejného materiálu NATO/JALLC z března 2026 bylo k 4. březnu vizuálně potvrzeno zničení nebo ukořistění 37 kusů 2S7 a modernizovaných 2S7M Malka. Tentýž dokument upozorňuje, že Rusku pravděpodobně nedostává servisovatelných kusů pro vyzbrojení dalších plánovaných těžkých dělostřeleckých brigád. Americká analýza T2COM doplňuje, že Moskva tyto systémy vytahuje ze skladů a modernizuje; novou výrobu otevřené zdroje nedokládají.

Pro srovnání: nejbližší historický západní ekvivalent představuje americký M110A2, rovněž ráže 203 mm, ovšem s kratším dostřelem kolem 25 až 30 km s raketově asistovanou municí. Důležitý dovětek: žádná země NATO dnes 203mm samohybná děla aktivně nepoužívá. Západ přešel na 155mm systémy. Rusko si Piony ponechalo právě pro roli, kterou menší ráže nezvládne: ničení silně opevněných pozic a protibaterijní boj na velké vzdálenosti.

Každý ztracený kus tak zužuje schopnost, kterou Rusko nemá čím plnohodnotně nahradit.

Jeden zásah v moři tisíců

Událost z lymanské osy je třeba zasadit do kontextu. Téhož dne, 18. května, generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny hlásil 203 bojových kontaktů na celé frontě, z toho 11 ruských útoků právě na lymanském směru. Fronta se nezastavila, ani nezpomalila.

Dubnová statistika ukrajinského ministerstva obrany hovoří o více než 5 000 bojových střetech a přes 96 000 dělostřeleckých útoků za jediný měsíc. Na jihoslobožanském směru čelil sbor Národní gardy „Chartiia“ jen v první polovině května více než 150 ruským útokům. Válka na východě Ukrajiny zůstává vysoce intenzivní opotřebovací bitvou, v níž se rozhoduje kumulativně, zásah po zásahu, systém po systému.

Právě proto má zničení Pionu hodnotu. Ministerstvo obrany Ukrajiny uvedlo, že v dubnu 2026 počet zásahů na vzdálenosti nad 20 km vzrostl oproti březnu dvojnásobně a oproti únoru čtyřnásobně. Drony systematicky ukusují ruskou dělostřeleckou kapacitu, a to i u systémů, které měly být díky svému dostřelu relativně v bezpečí.

Když ráže nestačí

Případ zničeného Pionu ukazuje posun, který se na frontě odehrává už delší dobu, ale právě u takto těžkého systému vynikne nejostřeji. Velká ráže a dlouhý dostřel kdysi znamenaly bezpečí: dělo pálilo z hloubky, kam protivník nedosáhl. Dnes je ale každá palebná pozice potenciálně pod dronovým dohledem od první sekundy výstřelu. A pro 46tunový stroj, který potřebuje doprovodné vozidlo a minuty navíc na každý přesun, to znamená, že jeho největší přednost, schopnost zasáhnout cíl desítky kilometrů daleko, může být vykoupena ztrátou celého systému.

Na lymanské ose 18. května rozhodla rychlost. Pion ji neměl.

Článek Video: ruský Pion vystřelil a chtěl zmizet mezi stromy. Ukrajinský „Phoenix“ ho stihl dříve než posádka zažehla motor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Závod o poslední kilometr

Válka na Ukrajině, která v létě 2026 vstoupila do pátého roku, přinesla posun, který nemá v moderních konfliktech obdobu. Boj se přesouvá z klasického střetu letadel a raket do výšek a vzdáleností, kde operují stroje za zlomek ceny konvenční munice. Ukrajinské drony středního dosahu, typy jako FP-2, Hornet nebo Bulava, zasahují radary, sklady a logistické uzly ve vzdálenosti 30 až 200 kilometrů za frontou. Dálkové nosiče jdou ještě mnohem dál. Podle ukrajinského ministerstva obrany zasáhl dron Ljutyj rafinerii v Uchtě v Komijské republice, tedy cíl vzdálený přibližně 1 750 kilometrů od ukrajinské hranice. Oficiálně uváděný dolet tohoto typu činí až 2 000 kilometrů, hlavice váží 50 až 75 kilogramů. Další typ, FP-1, má dolet kolem 1 600 kilometrů a nese hlavici do 120 kilogramů.

Proti tomu stojí Jolka, interceptor, který voják drží v jedné ruce.

Co Jolka umí a co ne

Stíhací dron Jolka je přenosný jednorázový interceptor krátkého dosahu, navržený k autonomnímu zachycení a taranování nepřátelského bezpilotního prostředku. Podle expertního rozboru, který pro Euronews zpracovali analytici z Oxfordu a belgické Královské vojenské akademie, váží pod dva kilogramy, dosahuje rychlosti kolem 200 km/h a operuje na vzdálenost pod pět kilometrů. Uniklá příručka, kterou citoval OSINT analytik Mortis Æterna, uvádí ještě konzervativnější čísla: provozní dosah do 1,6 kilometru a maximální výšku 800 metrů. Jolka nemá vlastní bojovou hlavici, cíl ničí čistě nárazem.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že systém automaticky zachytí, pronásleduje a zničí vzdušný cíl. Realita je složitější. Jolka funguje jen za denního světla, její účinnost závisí na počasí a pokrývá jen bezprostřední okolí operátora. Je to bodová obrana posledních stovek metrů, ne plošné řešení pro tisíce kilometrů pohraničí. Pro srovnání: zatímco Jolka chrání „poslední kilometry“, ukrajinské útočné drony problém vytvářejí už tisíce kilometrů od cíle.

Proč pušky na drony nefungují

Záběry z Belgorodské oblasti ukazují vojáky, kteří pálí po dronech z ručních zbraní a těžkých kulometů. Nejde o výstřednost ani o nedostatek techniky v absolutním smyslu, jde o poslední, nejlevnější a nejrychleji dostupnou vrstvu obrany, když je cíl nízko, blízko a čas na reakci se měří ve vteřinách. Malé drony letí nízko nad terénem, manévrují, mění směr. Zasáhnout je kulkou je jako střílet na holuba ve tmě.

Zpráva amerického Congressional Budget Office z července 2026 to říká bez obalu: žádný jednotlivý systém neposkytne plnou ochranu proti malým dronům. Funguje jedině vrstvená obrana, kombinace senzorů, rušiček, interceptorů a palebných prostředků. Analytici CSIS navíc upozorňují, že klasické radary mají omezené zorné pole směrem dolů a nízkoletící cíle se v členitém terénu snadno ztratí. Nezávislá analýza serveru Meduza pak popisuje konkrétní ruský problém: slabé plošné pokrytí detekcí malých bezpilotních prostředků a nedostatečné automatické sdílení dat mezi senzory a zbraněmi.

Důležité je dodat, že střelba z pušek na drony není výhradně ruské specifikum. Reuters v květnu 2026 natáčeli ukrajinské vojáky, kteří na frontové linii pálili po ruských dronech z ručních zbraní úplně stejným způsobem. Obě strany čelí identickému problému, jen v různém měřítku.

Improvizace versus systém

Rozdíl mezi ruským a západním přístupem k protidronové obraně je viditelný na první pohled. Ruské video ukazuje mobilní skupiny na civilních autech s přivařenými střeleckými věžemi, vojáky s puškami a jednorázové interceptory. NATO v březnu 2026 spustilo v Lotyšsku sérii testů LCI-X, kde v kontrolovaném prostředí zkouší vysokorychlostní interceptory, prostředky elektronického boje a integrované senzorové sítě. Oficiální politika NATO pro integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu výslovně počítá s komplexní vrstvenou architekturou proti malým, nízko a pomalu letícím bezpilotním prostředkům.

Ukrajina mezitím staví vlastní hybridní model. Prezident Zelenskyj v lednu 2026 oznámil novou podobu protivzdušné obrany založenou na malých skupinách a interceptorových dronech. Soukromé ukrajinské firmy podle Reuters nasazují vrstvené týmy s automatizovanými věžemi osazenými kulomety M2 Browning ráže 12,7 mm, doplněnými o interceptory a senzory. Jde o závod, v němž obě strany konfliktu hledají co nejlevnější a nejhustší obranu „posledního kilometru“.

Český kontext: od Viktora k Chaserovi

Česká republika se do tohoto závodu zapojuje po svém. Ministerstvo obrany v roce 2023 odtajnilo, že Ukrajině zprostředkovalo dodávku 100 kusů systému MR-2 Viktor, klasifikovaného jako protiletadlový a protidronový prostředek. Česká firma U&C, kterou v dubnu 2026 navštívil ministr obrany, má ve vývoji protidronový interceptor Chaser; ve veřejně dostupných zdrojích ale zatím není doloženo, že by byl ve výzbroji Armády ČR. Český přístup se podle konference pozemních sil z ledna 2026 soustředí spíše na detekci, klasifikaci a takzvaný soft-kill, tedy rušení a neutralizaci elektronickými prostředky.

Právě tady je vidět, jak rychle se mění pravidla. To, co ruské video předvádí v improvizované a rozptýlené podobě na belgorodských silnicích, NATO a jeho členské státy včetně Česka řeší jako systémový problém. Jenže drony se vyvíjejí rychleji než obrana proti nim, mění frekvence, používají předprogramované trasy odolné proti rušení a směřují k plné autonomii. Dnešní protiopatření mohou být za půl roku zastaralá.

Ruské ministerstvo obrany zveřejněním záběrů chtělo ukázat funkční obranu pohraničí. Místo toho světu předvedlo, že se vzdušný boj 21. století odehrává na úrovni, kde voják s puškou stojí vedle dvoukilogramového dronu, a ani jedno z toho nestačí.

Článek Video zachytilo nový typ boje, na který nemá Moskva odpověď. Vojáci střílí i z pušek, ale jsou marní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je FAB s UMPK a proč je to tak účinná zbraň

Zkratka FAB označuje sovětskou volně padající trhavou leteckou pumu, v podstatě ocelový plášť plný výbušniny, který sám o sobě letí tam, kam ho pustí gravitace. Kit UMPK z ní ale dělá něco zásadně jiného. Přidává skládací křídla, řídicí plochy a satelitně-inerciální navedení. Z „hloupé“ bomby se stává klouzavá řízená zbraň, kterou pilot odhodí desítky kilometrů před cílem a okamžitě odletí pryč.

Koncept je stejný jako u amerického kitu JDAM, který proměňuje běžné pumy Mk 82 nebo Mk 84 na naváděné zbraně. Rozdíly jsou ale podstatné:

• Dosah: Základní JDAM má dosah kolem 28 km, varianta JDAM-ER přes 74 km. Ruská UMPK podle ukrajinského ministerstva obrany dosahuje 60–65 km, novější verze kolem 95 km a s pomocným raketovým urychlením údajně až 150 km.
• Přesnost: Americký JDAM má udávanou odchylku kolem 5 metrů. Ukrajinské MO přisuzuje UMPK přesnost zhruba 10–15 metrů. Pro západní standardy je to horší. Pro patnáctisettkilovou pumu, která zanechává kráter hluboký šest metrů a široký přes dvacet, je to víc než dost.
• Nálož: Rusko nasazuje kalibry 250, 500, 1 500 i 3 000 kg. Kontuzní účinek FAB-1500 sahá podle ukrajinského MO na 300–350 metrů. Tři takové pumy na malý areál znamenají téměř jistou destrukci polních krytů, zákopů i zalesněných postavení.

Novější verze UMPK navíc dostávají osm i více satelitních antén, což má ztížit rušení elektronickým bojem. Jednoduché „zaglušování“ tak přestává být univerzální odpovědí.

Proč Ukrajina přiznává, že se bránit nedokáže

Formulace zní dramaticky, ale opírá se o oficiální ukrajinské dokumenty. Ukrajinské ministerstvo obrany samo píše, že Su-34 a Su-35 odhazují řízené pumy mimo dosah ukrajinských protiletadlových prostředků u fronty. Prezident Zelenskyj v červnovém projevu řekl, že současná úroveň dodávek neumožňuje zachytit významnou část vzdušných hrozeb, a znovu žádal další střely a systémy protivzdušné obrany.

Problém je v geometrii bojiště a v ekonomice. Puma za zlomek ceny řízené střely letí z prostoru, který často kryje ruská vlastní PVO. Obránce by proti ní musel použít interceptor, který stojí násobně víc, pokud by ji vůbec stihl zachytit. Obrana se proto přesouvá k nepřímým řešením: rozptyl jednotek, ničení ruských letišť a skladů, elektronický boj a hlavně vytlačování nosičů. Ukrajinské MO otevřeně píše, že budoucí kombinace stíhaček Gripen s raketami Meteor by mohla odsunout ruské bombardéry dál od fronty. Jenže Gripeny zatím na Ukrajině nelétají.

Ze Západu přitom pomoc proudí. Británie v červnu oznámila balík zahrnující přes 350 střel PVO a radary. Formát Ramstein za čtyři roky existence dodal systémy Patriot, NASAMS i IRIS-T. Česká republika je veřejně viditelná hlavně ve výcvikové roli; posílení střediska BMATT ve Vyškově potvrdilo české ministerstvo obrany letos v dubnu. Žádný z těchto kroků ale neřeší problém FAB/UMPK plošně. Řeší ho bodově, lokálně, nedostatečně.

Rekordní červen a tlak na Slovjansk s Kramatorskem

Video ze Slovjanské tepelné elektrárny není izolovaná kuriozita. Podle údajů ukrajinského generálního štábu Rusko v červnu 2026 shodilo rekordních 8 266 řízených pum, v průměru přes 275 denně. Analytici Critical Threats/ISW hodnotí zesílené údery u Mykolajivky jako součást kampaně takzvané izolace bojiště ze vzduchu: systematického ničení logistických bodů, přechodů a obranných postavení na směru Slovjansk–Kramatorsk a Lyman.

Nosičem je především Su-34, dvoumístný taktický bombardér s bojovým zatížením 8 500 kg, praktickým dostupem 15 km a akčním rádiem přes 1 100 km bez přídavných nádrží. Stroj dokáže nést několik FAB-1500 najednou, odhodit je z bezpečné výšky a vzdálenosti a zmizet dřív, než pumy dopadnou. Pro Ukrajinu je to noční můra bez snadného řešení.

Důsledky na zemi jsou hmatatelné. Koncem června Le Monde psal, že ruské síly jsou asi 15 km od Slovjansku i Kramatorsku. Doněcká oblastní správa k 22. červenci evidovala v kramatorské komunitě 51 700 obyvatel a ve slovjanské 38 500, přičemž v části Slovjansku už běží nucená evakuace rodin s dětmi. Organizace People in Need varuje, že útoky na infrastrukturu ohrožují přes 115 800 lidí ve Slovjansku, Kramatorsku a Družkivce a prohlubují vodní krizi, která region sužuje už měsíce. V oblasti přitom působí i čeští dobrovolníci; Český rozhlas v květnu publikoval reportáž přímo z Kramatorsku.

Co by znamenal pád slovjansko-kramatorského uzlu

Samotné bomby města nedobývají. Připravují ale podmínky pro pozemní tlak, infiltrace a zhoršení zásobování. Pokud Rusko udrží kombinaci masového nasazení FAB, dronů a pěších útoků, obrana aglomerace bude stále dražší a tenčí. Ztráta Slovjansku by nebyla jen symbolická; šlo by o průlom do severní části ukrajinského opěrného městského pásu v Doněcké oblasti a přímé ohrožení Kramatorsku. S ním by se zhroutilo logistické a humanitární zázemí celého regionu, který už teď balancuje na hraně.

Válka na Ukrajině trvá déle než čtyři roky a Rusko za tu dobu proměnilo sovětské sklady plné zastaralých pum v jednu z nejúčinnějších zbraní tohoto konfliktu. Stálo to minimum peněz a maximum inženýrské pragmatičnosti. Tři exploze na jednom místě u Slovjansku nejsou zázrak přesnosti západního typu, jsou ukázkou toho, že když puma váží tunu a půl, stačí trefit „dost blízko“.

Ruské bombardování pumami FAB-1500 (zveřejněno 10. července 2026)

Článek Video: 3 ruské bomby FAB dopadly mimořádně přesně na stejné místo. Ukrajinci přiznávají, že proti nim nemají obranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Bohdana a proč na ní Ukrajině záleží

Označení 2S22 Bohdana nese kolová samohybná houfnice ráže 155 mm, kterou vyrábí ukrajinský zbrojní průmysl. Exportní katalog státního podniku Spetstechnoexport u starší konfigurace uvádí zásobu kolem 20 granátů, kadenci šest ran za minutu a dostřel 40 km běžnou municí, respektive 50 km s raketovým přídavným pohonem. Frontové jednotky u zavedených verzí hlásí ještě lepší čísla: 42 km standardním granátem a až 60 km aktivně-reaktivním projektilem. Stroj váží 32 tun, po silnici se pohybuje rychlostí 80 km/h a celá jeho filozofie stojí na principu „vystřel a přesuň se“.

Pro Ukrajinu má Bohdana strategický význam, který přesahuje samotné parametry hlavně. Jde o domácí produkt kompatibilní s municí NATO, což znamená nezávislost na dodávkách konkrétního typu houfnice ze zahraničí. Prezident Zelenskyj na podzim 2024 hovořil o výrobním tempu 15 kusů měsíčně, někdy až 20. Podle ukrajinského ministerstva obrany patřila Bohdana ke konci roku 2025 k nejpočetnějším dělostřeleckým systémům ve výzbroji. Analytici serveru Defence Express na základě sériových čísel odhadují, že do jara 2026 mohlo být vyrobeno přes 500 samohybných kusů. Navíc v roce 2026 má Německo v rámci tzv. dánského modelu financovat dalších 200 Bohdan na podvozku Mercedes-Benz Zetros. Každá ztráta tedy bolí, ale neláme páteř programu.

Proč lesní cesta a proč to nestačilo

Taktika je stará jako samohybné dělostřelectvo samo. Stromová linie láme obrys vozidla při pohledu shora, lesní průsek poskytuje krytou trasu pro rychlý odjezd a maskování snižuje šanci na odhalení průzkumným dronem. Posádky Bohdan budují kaponiéry, používají maskovací sítě a podle slov jednoho z dělostřelců 48. brigády dbají na to, aby „stroj nikdo z povětří nespálil“. Standardní algoritmus vypadá takto: příjezd na pozici, rozvinutí za dvě až tři minuty, palba, rychlé sbalení a přesun do jiného úkrytu.

Jenže válka, která trvá již více než čtyři roky, změnila pravidla. Řidič Bohdany s volacím znakem Rajven v rozhovoru pro ArmyInform z února 2026 popsal, jak mu FPV dron udeřil přímo do kabiny při odjezdu z palebné pozice. „Dříve mohla artilerie po výstřelu klidně odjet,“ řekl. „Dnes je obloha plná dronů.“ V případě z Krasnopillje průzkumné „křídlo“ zachytilo Bohdanu ještě při střelbě, operátor předal souřadnice a FPV skupina uzavřela řetězec během sekund. Les pomohl ukrýt statickou pozici, ale jakmile se houfnice vydala po předvídatelné cestě, stala se opět sledovatelným cílem.

Bohdana vs. CAESAR vs. PzH 2000: jak si stojí

Koncepčně má Bohdana nejblíž k francouzskému CAESARu: obě jsou kolové 155mm houfnice stavěné na mobilitu, ne na těžké pancéřování. Německá PzH 2000 je jiná liga co do automatizace a palebného komfortu, ale také co do hmotnosti a logistické náročnosti.

Čísla ukazují, že Bohdana není „lepší PzH 2000″, ale v ukrajinských podmínkách nabízí silný poměr domácí výroby, dostřelu a mobility. Oproti CAESARu má vyšší maximální dostřel speciální municí, ale pomalejší rozvinutí. Oproti PzH 2000 je výrazně lehčí a snáze opravitelná v polních podmínkách. Posádky nicméně zmiňují problém s průchodivostí v písčitém terénu: 32 tun na kolech má své limity.

Česká republika dodala Ukrajině 26 samohybných houfnic DANA-M2 ráže 152 mm, jejichž dostřel speciální municí dosahuje jen asi 25 km. Ve srovnání s Bohdanou jde o balisticky výrazně slabší systém, byť rovněž kolový a mobilní. Francie do konce roku 2023 podle svého ministerstva obrany předala 30 CAESARů.

Sumská oblast pod dronovým tlakem

Incident u Krasnopillje není izolovaná epizoda. Podle hodnocení ISW vedly ruské síly v severní části Sumské oblasti útočné operace i ve dnech kolem 25.–26. června 2026, byť bez potvrzeného teritoriálního postupu. Polský think-tank OSW popisuje širší ruský cíl: dostat se na výhodnou linii severně od Sum a opírat tlak mimo jiné o dronové jednotky.

Ukrajinská strana mluví o bezprecedentním palebném tlaku na region od začátku roku. Více než 12 tisíc úderů, rozšíření FPV dronů na optickém vláknu, které jsou odolné vůči elektronickému rušení, a nasazení řízených leteckých bomb KAB. Ukrajinský velitel ze severoslobožanského směru v rozhovoru pro ArmyInform z 1. července 2026 popsal, že Rusové dnes méně sázejí na klasickou dělostřeleckou přípravu a více na kombinaci průzkumných „křídel“ a FPV dronů, přesně ten model, který stál za zničením Bohdany.

Reakce ukrajinské strany zahrnuje budování protidronových koridorů nad klíčovými komunikacemi. Ve městě Sumy se od jara 2026 instalují protidronové sítě nad silnicemi, ale místní zdroje výslovně upozorňují, že nejde o stoprocentní ochranu, jen o další vrstvu v systému, kde každá sekunda navíc může rozhodnout o přežití.

Sekundy, které rozhodují

Jedna ztracená Bohdana nezmění průběh války. Při odhadované výrobě stovek kusů a vizuálně potvrzených ztrátách nejméně 65 zničených samohybných Bohdan podle databáze Oryx jde o citelnou, nikoli existenční ránu. Daleko důležitější je to, co případ ukazuje o proměně bojiště: bezpečné okno mezi posledním výstřelem a bezpečným úkrytem se dramaticky zúžilo. Dříve stačilo odjet. Dnes musí posádka kombinovat rychlost, elektronické rušení, maskování a chráněné trasy, a ani to nemusí stačit, pokud průzkumný dron drží cíl v obraze.

Dělostřelectvo zůstává páteří ukrajinské obrany a Bohdana jeho nejcennějším domácím nástrojem: jeden oddíl vyzbrojený těmito houfnicemi hlásí přes 200 zničených ruských dělostřeleckých systémů za jediný rok. Jenže přežití na moderním bojišti už nezávisí na tom, jak daleko hlaveň dostřelí. Závisí na tom, co se stane v prvních třiceti sekundách po posledním výstřelu.

Zničení houfnice 2S22 Bohdana (zveřejněno 26. června 2026)

Článek Video: Ukrajinská Bohdana pálila z lesní cesty a snažila se ujet. Tři drony ji proměnily v pochodeň se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Brimstone a proč létá z korby auta

Brimstone je rodina přesně naváděných střel, kterou pro britské královské letectvo vyvinula společnost MBDA UK. Podle analytického přehledu CSIS Missile Threat jde o britský derivát americké linie AGM-114 Hellfire, ovšem s výrazně rozšířenými schopnostmi. Oficiální datasheet MBDA uvádí hmotnost 50 kg, délku 1,8 m, průměr 180 mm a tandemovou kumulativní hlavici schopnou prorazit reaktivní pancéřování. Střela se navádí třemi režimy: milimetrovým radarem v režimu „vypal a zapomeň“, poloaktivním laserem nebo jejich kombinací.

Původně měl Brimstone viset pod křídly stíhaček Tornado a později Typhoon. Jenže válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, přepisuje učebnice. Už v květnu 2022 zachytil server The War Zone první video odpalu Brimstonu z improvizovaného odpalovacího zařízení na korbě nákladního auta. Tehdy to byla premiéra. O dva roky později záběry ze září 2024 ukazují, že z výjimky se stala metoda.

Noční úder krok za krokem

Video zachycuje sled, který Defense Express popisuje takto: za denního světla dron identifikuje a potvrdí ruské obsazené pozice, patrně polní postavení nebo lokální opěrný bod. Poté přichází pauza. Odpal následuje až po setmění.

Proč právě v noci? Odpověď má dvě roviny. Ta první je prostá: tma kryje přesun a odkrytí odpalovací platformy. Nosič, ať už jde o improvizovaný nákladní vůz, nebo specializované vozidlo, se musí na krátkou dobu zastavit, odpálit a zmizet. Čím méně času stráví na místě, tím menší šance na odhalení ruským průzkumem. Ta druhá rovina je technická: Brimstone v milimetrovém radarovém režimu nepotřebuje viditelnost. MBDA u pozemní konfigurace výslovně uvádí schopnost bodových útoků za jakéhokoli počasí a nízké viditelnosti. Střela si cíl v terminální fázi dohledá sama.

Celý řetězec (denní průzkum, noční odpal, autonomní navedení) vytváří situaci, kdy ruská posádka nemá prakticky žádné varování. Dron, který cíl označil, už dávno odletěl. Odpalovací zařízení se odkrylo na desítky sekund. A střela letící nadzvukovou rychlostí dorazí dřív, než ji kdokoli zachytí.

Improvizace versus tovární řešení

Ukrajina má pro Brimstone dvě cesty, jak ho dostat na bojiště ze země. První je improvizace: odpalovací zařízení přimontované na korbu civilního nebo lehkého vojenského nákladního auta. Výhoda je zřejmá: nízký profil, snadná dostupnost, maskování mezi běžným provozem. Nevýhoda je omezená integrace: chybí sofistikovaný řídicí systém, salva na více cílů najednou je obtížnější.

Druhá cesta je specializovaný systém, který MBDA označuje jako Brimstone na platformě Supacat HMT600, známý pod názvem Wolfram. Podle oficiálního datasheetu z března 2026 nabízí tato konfigurace modulární odpalovací zařízení, schopnost útoku bez přímé viditelnosti na cíl, příjem cílových dat od třetí strany (typicky dronu) a salvu na více cílů současně. MBDA ji popisuje jako systém „Overwatch“ pro lehké síly.

Otevřené zdroje, konkrétně databáze Oryx, evidují dodávky několika desítek platforem Wolfram na Ukrajinu. Přesný poměr mezi improvizovanými a továrními nosiči veřejně znám není. Podle nás Ukrajina volí improvizaci tam, kde je důležitější počet a utajení než dokonalá integrace, a tovární řešení tam, kde potřebuje plnou škálu schopností včetně koordinovaných salv.

Srovnání: Brimstone versus Hellfire versus MMP

Brimstone bývá označován za „lepšího Hellfira“, a to oprávněně. Americký AGM-114 Hellfire je podle oficiálního přehledu U.S. Air Combat Command primárně střela s poloaktivním laserovým navedením, někdo musí cíl neustále osvěcovat. Brimstone 2 Dual Mode přidává milimetrový radar a režim „vypal a zapomeň“, což znamená, že po odpalu už obsluha nemusí nic dělat. Hellfire váží přibližně 49 kg a má dosah kolem 8 km; Brimstone se pohybuje v podobné hmotnostní třídě, ale přesný dosah MBDA veřejně neuvádí. Analytické zdroje jej odhadují na více než 12 km při leteckém odpalu; u pozemního odpalu bude kratší.

Francouzská střela MMP je úplně jiná liga, nikoli lepší, ale jiná. Váží pouhých 15 kg v přepravním tubusu, má dosah 4 km a navádí se optickým vláknem s režimem „člověk ve smyčce“. Je to pěchotní zbraň pro přímý boj na krátkou vzdálenost. Brimstone je naopak systémová zbraň pro vozidla a letouny, určená k rychlým úderům na obrněné cíle i za horizontem.

Kolik jich Británie poslala a co to znamená

Britské ministerstvo obrany v únoru 2024 potvrdilo, že po dodání dalších 200 kusů přesáhl celkový počet Brimstonů předaných Ukrajině 1 300 střel. Přesný rozpad na starší Brimstone 1 a novější Brimstone 2 Dual Mode zveřejněn nebyl. Britská strana aktuální stav vlastních zásob veřejně nespecifikuje; v roce 2018 mluvila pouze obecně o budování operačních zásob v rámci programu Brimstone 2.

Londýn patří mezi nejagresivnější dodavatele zbraní Ukrajině. Sám zdůrazňuje, že byl první evropskou zemí, která Kyjevu poskytla zbraně, první zemí, která oznámila dodání moderních západních tanků Challenger 2, a první, která potvrdila dodávku střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Brimstone zapadá do této linie: není to izolovaná epizoda, ale součást systematického rozšiřování ukrajinské palety přesných úderů daleko za hranice sovětského dědictví.

Česká republika pomáhá jiným profilem. Praha staví na logistice, průmyslu a objemu; česká muniční iniciativa podle údajů vlády dodala v roce 2024 celkem 1,6 milionu kusů velkorážové munice a v roce 2025 už přes 1,1 milionu. Ekvivalent Brimstonu v českém arzenálu není.

Záběry ze září 2024 nejsou čerstvou novinkou. Jsou ale stále živým důkazem schopnosti, o které se na veřejnosti téměř nemluví: Ukrajina umí vzít špičkovou britskou střelu navrženou pro stíhačky RAF a proměnit ji ve skrytý noční nástroj pozemní války, s improvizovaným nosičem, cizím dronem a radarovým navedením, které nepotřebuje měsíční svit.

Článek Video: Ukrajinci pálí britské střely Brimstone v noci na ruské pozice. Vzácné záběry zachycují neobvyklou taktiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruští dronaři se schovali do sklepení

Video ukazuje, že se ukrajinskému průzkumu podařilo možná náhodou zahlédnout jednoho z operátorů dronů, jak vylézá z nějakého sklepení v sousedství panelové budovy. Okamžitě mu bylo jasné, že se jedná o úkryt ruských dronařů, vycvičených specialistů, kteří mohou napáchat ukrajinské armádě obrovské škody. Ukrajinské velení se proto rozhodlo, že proti takovému hodnotnému cíli vyšle letecký útok s naváděnou pumou.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Záběry ukazují střih na letoun, i když z nich není zřejmé, že je to právě ten, který útočil. Podle jeho tvaru Armádní Zpravodaj usuzuje, že se jedná o Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Wikipedia uvádí, že jde původem o sovětský letoun schopný nést až 3,5 tuny nákladu. Na Ukrajině byl upravený, aby dokázal používat i některé přesné západní zbraně, které jí dodávají spojenci. Ukrajina měla ve výzbroji nejen tyto letouny, ale dostala i některé ze Slovenska a Polska. Ten útočící mohl být tedy původně z československé armády.

Popisek uvádí, že použitou zbraní byla AASM Hammer. Jde o francouzskou konstrukci, která mění běžnou gravitační pumu na naváděnou s pomocným raketovým motorem. ArmyRecognition uvádí, že existuje ve variantách od 125 do 1 000 kilogramů, a ukrajinské letectvo nejčastěji používá pumy o hmotnosti 250 kilogramů. Letoun je odhazuje z nízké výšky a mají dosah 70 km, což pilotovi umožňuje držet se v bezpečí před nepřátelskými radary.

Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S

Záběry z průzkumného dronu dokazují, že se puma trefila přesně, a cíl byl zničen, takže lze předpokládat, že operátoři zahynuli. Je to veliká ztráta, protože jsou pro ruskou armádu velmi cenní. TheGuardian uvádí na příkladu ukrajinských operátorů, že základní výcvik trvá 15 dní. To je ovšem jenom opravdový základ. Zkušený operátor dronů potřebuje stovky hodin praxe, rychlé reflexy a orientaci v prostoru. Nahradit ho tedy není jednoduché ani levné.

The position of Russian drone operators was destroyed by Ukrainian aviation with the help of AASM Hammer bombs. Southern direction. Published 19.04.2026
by u/GermanDronePilot in ukraine

Útok MiG-29 zničil ruské operátory dronů (zveřejněno 19. dubna 2026)

Článek Video: jeden Rus prozradili pozici a zpečetili osud všech. MiG-29 rozmetal tajnou základnu specialistů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinec si to s Rusem tvrdě vyříkal

Záznam je velice krátký a je pořízený kamerou na těle jednoho z ukrajinských vojáků. Je to pravděpodobně on, kdo si s Rusem vyříkává, proč vlastně útočí na jeho vlast. Velice ostře a vulgárně se ho ptá, proč přišel do jeho vlasti a ničí jeho domov, a nakonec ho pošle do patřičných míst, mj. do pekla. Poté se strhne ostrá přestřelka. Zdá se, že dvojice Ukrajinců nakonec Rusa, kterého nejspíše přistihla při útočném šturmu, zlikviduje.

Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S

Na videu je kromě evidentně emotivního projevu ukrajinského vojáka zajímavá i ukrajinská výzbroj. Ukazuje, jak kombinuje původně sovětské typy zbraní s těmi západními. Jeden z obránců je vyzbrojený útočnou puškou AK-74, což je pokračovatel známé sovětské útočné pušky AK-47 Kalašnikov. Používá munici ráže 5,45 x 39 milimetrů a má 30ranný zásobník, uvádí Wikipedia. Je přitom hojně ve výzbroji ukrajinské i ruské armády.

Druhý Ukrajinec je naopak vyzbrojený protipólem AK-74. Sovětská zbraň byla vlastně reakcí na tuto americkou útočnou pušku označovanou M16. Wikipedia uvádí, že existuje v mnoha variantách a ukrajinská armáda jich má pestrou směsici. Velmi těžko se tedy poznává, o jakou konkrétní pušku se jedná. Nejčastěji má zásobník na 30 ran, i když existují i větší, nebo naopak menší. Používá munici ráže 5,56 x 45 milimetru, tedy standard NATO.

Rusové zkusili mohutně udeřit, ale Ukrajinci se rvou jako lvi. Sen o velké ofenzivě se rozplývá. Nechápou, co se děje

Zlobě ukrajinského vojáka se nejspíše nelze divit, protože škody způsobené Ruskem na Ukrajině jsou obrovské. Přesné statistiky nejsou k dispozici, ale Kse v únoru 2025 uváděl, že kvůli válce je na Ukrajině poškozeno 236 000 obytných budov a škody jdou do bilionů korun. Lze předpokládat, že nyní jsou ještě výrazně vyšší, protože Rusko neustále stupňuje útoky drony, raketami a jinými zbraněmi. Naštvanost Ukrajinců lze tedy velmi dobře pochopit.

A furious Ukrainian soldier speaks directly to a russian soldier during an assault
by u/Clean_Increase_5775 in ThatsInsane

Ukrajinec nadává ruskému vojákovi, který útočí na jeho pozici (zveřejněno 26. června 2026)

Článek Video: „Proč jsi musel zničit můj domov? Jdi do pekla!“ Ukrajinec se neudržel a seřval Rusa, než ho bez milosti poslal na věčnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na dron stačila vojákovi jediná rána

Video pořízené kolegou ukrajinského vojáka stojícího v zákopu ukazuje, jak se vypořádal s hrozícím útokem ruského dronu. V jednom okamžiku ho zahlédl na obloze, zamířil brokovnicí, kterou měl v ruce, a vystřelil. Nejspíše byl na protidronové hlídce a jeho úkolem bylo úsek a své kolegy bránit právě před takovou hrozbou. To se mu povedlo, protože krátce poté dron přitáhl do zákopu za pomoci kotvy na laně; zřejmě proto, aby ho mohl prozkoumat.

Rusové se propadají do neřešitelné situace a netuší, jak dále. Ukrajinci je úspěšně zastavují a ženou zpět, odkud přišli

K sestřelení dronu použil takzvanou pumpovací brokovnici. Ukrajinská armáda má ve výzbroji například Mossberg 500. Wikipedia uvádí, že se jedná o celou řadu brokovnic lišících se délkou nebo velikostí vývrtu hlavně. Jejich hmotnost se pohybuje od 3,2 do 3,52 kilogramů, a střelec může mít k dispozici od 6 do 9 nábojů. Armádní Zpravodaj soudí, že to stačí k tomu, aby trénovaný voják dokázal dron z oblohy sundat, aniž by stihl zaútočit.

Rusy použitý dron byla malá kvadrokoptéra. Wikipedia uvádí, že je vybavená čtveřicí vrtulí, z nichž se dvě otáčí jedním, a dvě druhým směrem. Běžné drony tohoto typu létají rychlostí kolem 70 km/h a unesou přibližně 2 kilogramy nákladu, což stačí k tomu, aby byly na bojišti smrtelné proti obrněné technice nebo jednotlivým vojákům. Ukrajina i Rusko jich použijí tisíce denně, což dokládá jejich důležitost a účinnost.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Brokovnice je proti dronům poslední linií obrany a dává vojákovi šanci se bránit. Je to mnohem účinnější než použít běžnou útočnou pušku, i kdyby měla speciální protidronové střelivo. Rem870 uvádí, že provedené testy s brokovnicemi proti dronům ukazují, že je možné je sestřelit na vzdálenost několika desítek metrů. Záleží na typu zbraně a střeliva, třeba wolframové broky jsou mnohem účinnější než olověné. Zároveň ale platí, že sestřelený dron může setrvačností uletět až 20 metrů, a proto ani sestřelení nemusí vždy znamenat, že někomu neublíží.

Ukrainian soldier shoots down a drone with a shotgun. Published 30 december 2024, location unknown
by u/jisooya1432 in CombatFootage

Ukrajinec sestřelí dron brokovnicí (zveřejněno 30. prosince 2024)

Článek Video: nabil, zamířil a trefil naprosto přesně. Ukrajinec potvrdil, že jak má v ruce brokovnici, ruské drony jsou bez šance se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vnitřek Leopardu 2A6 je netknutý

Záběry ukazují detaily ukrajinského tanku Leopard 2A6, který uvízl někde na bojišti, kde ho osádka zjevně opustila a nezničila. Vypadá to, že zastavil kvůli nějaké poruše nebo útoku, možná ze strany dronu, ale příčinu nelze odvodit. Jestli je zcela neporušený, není poznat, jelikož je vidět jeho předek a jedna strana. Jak vypadá z druhé strany nelze posoudit. Jisté nicméně je, že prostor pro osádku zůstal netknutý, protože vypadá čistě a určitě v něm nehořelo. Je tedy jasné, že Ukrajinci udělali chybu, když ho nezničili, ale možná k tomu neměli prostředky.

Video: citelná devastace Krymu za jedinou noc. Ukrajinci řádili jako pominutí a nenechali nic na svém místě

Leopard 2A6 je nejmodernější tankem v ukrajinské výzbroji, ale rozhodně to neznamená že by byl výkřikem nejmodernější techniky Západu. ArmyRecognitionu uvádí, že vstoupil do výzbroje v roce 2001, konstrukce je tedy již čtvrt století stará. A přesto v něm lze najít řadu výkonných přístrojů, například řízení palby, zaměřovač nebo termovizi. Vyzbrojený je kanonem ráže 120 milimetrů o délce hlavně 55 ráží a může používat i moderní typy munice. Je otázkou, jakou munici měl tank v zásobě, i ta může leccos prozradit.

Jak mohou využít Rusové technologie z tanku Leopard 2A6, je nejisté. MilitaryWatchMagazine soudí, že možnosti reverzního inženýrství jsou velmi omezené, ale jeho prostudováním (v jejich vlastnictví jich je podle všeho více kusů) mohou získat poznatky o jeho silných a slabých stránkách a využít je v boji. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že u Leopardu 2 existují již dvě pokročilejší verze, A7 a A8, z nichž si druhou objednala i česká armáda.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Samotné záběry prozrazují i další věci, například to, že Ukrajina tank upravila. Na jeho předku i bocích jsou viditelné kostky reaktivního pancéřování, nejspíše jde o nějakou verzi Kontakt-1. Wikipedia uvádí, že je účinná proti kumulativním hlavicím, takže zvyšuje ochranu proti protitankovým střelám, a především proti dronům, které tento typ hlavice užívají. Na částech tanku je vidět i klecová ochrana, což je pravděpodobně ochrana proti dronům.

Ukrainian Leopard 2A6 captured in very good condition
by u/RedYoshi3456 in TankPorn

Rusy ukořistěný Leopard 2A6 (zveřejněno 06. června 2025)

Článek Video: Ukrajinci udělali velkou chybu a Rusové se zaradovali. Ukradli jim nepoškozený Leopard 2A6 a ještě si to natočili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruští výsadkáři jsou silně vyzbrojení

Video je pořízeno nejspíše z ukrajinského dronu, který ruské VDV sleduje. Wikipedia uvádí, že jsou podřízené náčelníkovi generálního štábu a tvoří ruské síly rychlé reakce. Jsou silně vyzbrojené, a to včetně mechanizovaných a obrněných jednotek, což je často odlišuje od podobných jednotek v zahraničí. Jejich obrněné bojové vozidlo je také hlavní součástí celého videa.

Morálka ruských vojáků se láme a zuří, jak je velení neschopné. Umírají, i když nemusí. Tají jim, že ztráty zbytečně žene do extrému

Armádní Zpravodaj podle tvarů usuzuje, že se jedná o BMD-2. Wikipedia uvádí, že jde o vozidlo zařazené do výzbroje v roce 1985, a že má věž s kanonem ráže 30 milimetrů, kulomet a protitankové řízené střely. Jeho hliníkový pancíř však odolává jenom střelám z ručních zbraní. Má přitom dvoučlennou osádku a vejde se do něj výsadek šesti vojáků.

Přesně v této konfiguraci bylo v případě záběrů nasazeno do bitvy, jenomže na sobě má některé protidronové bariéry. Chování a spolupráce výsadku a osádky BMD-2 ukazuje, jak nejsou koordinovaní. Vojáci totiž z vozidla slezou, pak se na něj pokouší zase nasednout, kdežto vozidlo popojíždí a dokonce málem některé výsadkáře přejede, což by se u elitních jednotek vstávat nemělo. Zvláště ne opakovaně, protože to svědčí o špatné koordinaci a výcviku.

Rusko je zahnané. „Ukrajina nás předběhla, naše taktika nefunguje,“ přiznává. Chce to napravit, než bude pozdě

Nakonec vozidlo vyrazí někam do útoku a zběsile pálí z kanónu, pravděpodobně na ukrajinské pozice. Postupně nakonec přiletí dvě protitankové střely, které vozidlo zničí. První z nich možná udeřila na vozidlo seshora, mohlo by se tedy jednat o FGM-148 Javelin. Ta dokáže cíl zničit na vzdálenost až 4 kilometrů, uvádí Wikipedia, a BMD-2 pro něj nepředstavuje problém, i když se zdá, že si Ukrajinci jeho zničení pojistili ještě druhým úderem.

“Attack” by Ruzzian „elite“ troops (with subtitles)
by u/Magnu-Z in ukraine

Zmatky ruských výsadkářů s BMD-2, které nakonec Ukrajinci zničili (zveřejněno 26. října 2026)

Článek Video: naprosto ubohý útok ruských elitních jednotek. Tajné záběry ukázaly, jak špatně na tom síly rychlé reakce jsou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron hodil otevřeným poklopem granát

Na záběrech pořízených z kamery ukrajinského bombardovacího dronu je vidět, že jeho operátor našel stojící ruské bojové vozidlo BMP-2. Nejspíše v něm již nebyla osádka, protože se nepohybovalo a mělo otevřené poklopy, které při odchodu nezavřela. Proč se zastavilo, není jasné. Do jednoho z poklopů tak operátor dronu naprosto přesně hodil termobarický granát a poodletěl, načež se z vozidla začal valit dým. Je tedy jasné, že začalo hořet.

Rusko je zahnané. „Ukrajina nás předběhla, naše taktika nefunguje,“ přiznává. Chce to napravit, než bude pozdě

BMP-2 je bojové vozidlo vyvinuté v Sovětském svazu, a do výzbroje vstoupilo v roce 1982. ArmyRecognition uvádí, že poskytuje ochranu proti palbě z kulometu a střepinám, ale pancíř nemusel operátor dronu vůbec překonávat. Ve vozidle je přitom místo pro tříčlennou osádku a sedm členů pěchotního výsadku, a hlavní výzbrojí je kanon ráže 30 mm a protitankové střely. Rusko mělo na začátku války na Ukrajině tisíce těchto vozidel, ale utrpělo vysoké ztráty.

Operátor dronu měl dovnitř BMP-2 hodit granát RTG-27S2. Cat-Uxo uvádí, že jde o termobarický granát, který vytvoří oblak rozptýleného hořlavého aerosolu o objemu 13 metrů krychlových. Vzplane zhruba na dobu 4 sekund a dosahuje teplot 2 500 až 3 000 stupňů Celsia. Určený je hlavně k likvidaci pěchoty ukryté v zákopech a bunkrech, a je-li vhozen dovnitř nějakého vozidla, zabije nejen všechny osoby, ale vysoká teplota způsobí rychlý požár.

Spása pro Su-57: Rusové míří k velkému úspěchu, prodávají ve velkém. „Zákazníci nejvíce oceňují reálnou bojovou zkušenost“

Podle popisu na videu operátor vhodil granát do BMP-2 za pomoci běžného dronu DJI Mavic-3. Wikipedia uvádí, že jde původem o čínský dron běžně dostupný na civilním trhu, představený byl na podzim roku 2021. Jeho primární použití je pořizování snímků nebo videí, ale lze ho samozřejmě předělat k tomu, aby nesl náklad, jakým je například granát. Dosahuje přitom rychlosti zhruba 75 km/h a jeho doba letu je 45 minut.

Článek Video: Ukrajinec byl precizní. Termobarický granát vhodil Rusům do BVP otevřeným poklopem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačily 2 granáty a Rusové se vzdali

Záběry pochází hlavně z průzkumného dronu, který celou akci ukrajinské jednotky sledoval. Průzkum nejdříve zaznamenal, že se Rusové pokusili o infiltraci ukrajinských pozic a schovali se v bunkru. Nebylo jasné, kolik jich tam je, a tak Ukrajinci poslali dva své vojáky, aby situaci zkontrolovali a případně infiltraci narušili. Jelikož je sledoval průzkumný dron, mohl jim velitel přesně říkat, co mají dělat, a jestli někde nečíhá nebezpečí.

Spása pro Su-57: Rusové míří k velkému úspěchu, prodávají ve velkém. „Zákazníci nejvíce oceňují reálnou bojovou zkušenost“

Jeden z Ukrajinců přišel k bunkru, kde se měli Rusové schovávat, a hodil tam granát. Mohlo se jednat o RDG-5, k němuž Wikipedia uvádí, že váží 310 gramů a má exkluzivní složku o hmotnosti 110 gramů, a jeho střepiny jsou smrtící do vzdálenosti 3 metrů. Rusy granát probudil a začali střílet ven, a proto Ukrajinec použil další. Což stačilo, aby se začali vzdávat.

K překvapení Ukrajinců nakonec vylezlo z bunkru 8 ruských vojáků, takže byli ve čtyřnásobné přesile. Armádní Zpravodaj se domnívá, že za to může katastrofálně nízká morálka, s čímž se Ukrajinci u nepřátel na frontové linii nesetkávají poprvé – naopak je to stále častější jev. Jeden z typických příkladů může být incident, kdy se ruská jednotka vzdala pouze ukrajinským dronům, uvádí TheSun. Kolem tedy nebyl jediný ukrajinský voják.

Rusové se nehnou z místa, Ukrajinci je totálně drtí. Na frontě nastal bod zlomu, s nímž si ani jedna strana neví rady

Vše pravděpodobně souvisí s tím, že má Rusko obrovské problémy s náborem nových vojáků a nahrazováním ztrát, jejichž počty stále rostou. Rferl uvádí, že ruští náboráři často rekrutují opilce a podobně problematické lidi, kteří spíše kývnou na peníze, aby naplnili kvóty. Případně je podvedou, což se samozřejmě nakonec projeví na jejich morálce. Jednotky vyslané na infiltraci ukrajinských pozic jsou navíc velice obtížně zásobovatelné. Rusové tam tedy jsou jen s tím, co si přinesli, takže jim může zanedlouho dojít voda, jídlo nebo střelivo.

Článek Video: ani 4násobná přesila nepomohla; 2 Ukrajinci správnou taktikou zajali 8 Rusů. Morálku mají na nule, ztratili chuť bojovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Termovize odhalila houfnici za tmy

Ukrajinští dronaři zaznamenali ruskou houfnicí Msta-S za pomoci průzkumného dronu, který oblast sledoval, a to za pomoci termovize. Jedná se o zařízení, které užívá k zobrazení rozdílů v teplotě předmětů a zemského povrchu, vysvětluje Wikipedia. Veliká houfnice je na takové kameře velice dobře viditelná, zvláště pokud vyjela z úkrytu a přesunuje se, což se na videu děje.

Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala

Msta-S je hlavní zbraní ruského samohybného dělostřelectva. Jde o houfnici umístěnou na pásovém podvozku, uvádí Wikipedia, a používá klasickou munici sovětského, respektive ruského typu ráže 152 milimetrů. S běžnými projektily dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 24,7 kilometrů, s raketově poháněnými projektily až 36 kilometrů. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to je méně než u moderních západních houfnic, a proto se musí držet blíže fronty.

I to bude důvod, proč byli Ukrajinci schopni houfnici zaznamenat, protože jejich průzkum nemusel letět příliš hluboko do ruského týlu. Malý dosah je tak jedna ze slabin ruského dělostřelectva, která Ukrajincům pomáhá vyrovnávat jejich kvantitativní nevýhodu v počtu dělostřeleckých hlavní. Ačkoliv houfnice vypadá mohutně (její hmotnost je 42 tun), její věž není příliš pancéřována a odolá jenom projektilům z ručních zbraní nebo střepinám.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

Útočný sebevražedný dron byl opět vybaven termovizí, takže mohl jeho operátor houfnici snadno zaměřit. Z profilu letu lze odvodit, že se jedná o dron s křídly, a nikoliv o kvadrokoptéru. Ukrajina má k dispozici například polské drony Warmate, které by se k podobnému útoku hodily. Třeba Warmate 3.0 dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 30 kilometrů a má hlavici o hmotnosti 5 kilogramů , uvádí Wikipedia. K podobnému typu útoku je tedy ideální.

Článek Video: jeden precizní úder stačil. Ukrajinci našli slabinu moderní ruské houfnice a nedali jí šanci přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vozidla S-400 stála blízko u sebe

Záběry ani popisek k nim nijak neprozrazují, kde se ruská baterie, na níž Ukrajina zaútočila, nacházela. Úder měl nicméně zasáhnout radar systému S-400, i kyž není vyloučeno, že jich zničil nebo poškodil více, případně že se poškození týkají dalších částí, jako je velitelské a řídící vozidlo. Rusové totiž podle všeho udělali chybu a několik vozidel S-400 umístili na jedno místo. Přesně to pak Ukrajina zasáhla, exploze je vidět uprostřed. Vyhnula se jen dvěma odpalovacím vozidlům, která stála nedaleko, tedy mimo dosah výbuchu.

Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala

Takový úder je podle názoru Armádního Zpravodaje pro baterii S-400 vážný. Na svých radarech totiž závisí, a používá jich větší množství – každý k něčemu jinému. Ty nejlepší z nich dokáží detekovat cíle do vzdálenosti až 600 kilometrů, slouží hlavně jako přehledové, kdežto jiné zase k detekci cílů letících v extrémně nízké výšce, uvádí Wikipedia, což se týká třeba střel s plochou dráhou letu. Bez radarů ale nemůže obsluha na cíle střílet.

Dosah střel z S-400 je potom až 400 km, a proto může v obraně vzniknout díra až na takovou vzdálenost. I když v realitě, pokud jich je dostatek, bývají baterie blíže, aby se překrývaly, protože na maximální vzdálenost nepálí. Vyřazení i jediné z nich je pro Rusko bolestivé, protože jich nemá dostatek. NewsWeek uvádí, že na začátku 20. let 21. století jich bylo pravděpodobně 56, ale vzhledem ke ztrátám jich bude možná o desítky méně.

Video: hněv pocítili Rusové na 800 km. Útok na jeden z největších chemických závodů jim vzal 6 % produkce amoniaku

Není jasné, jakou zbraň Ukrajinci proti S-400 použili. Vzhledem k tomu, že video neukazuje dron, který by na skupinu vozidel udeřil, bude to nejspíše raketa nebo střela. Armádní Zpravodaj nevylučuje použití M142 HIMARS schopného zasahovat na dlouhé vzdálenosti. Wikipedia uvádí, že střela GLSDB, tedy raketa vynášející klouzavou pumu GBU-39 SDB, může zasáhnout cíl na vzdálenost 150 kilometrů, a k podobnému úderu je více než vhodná.

Zničení baterie S-400 (zveřejněno 7. října 2025)

Článek Video: Ukrajinci měli velké štěstí. Rusové udělali fatální chybu a nechali je rozmetat baterii S-400, které je páteří PVO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové zaútočili, a poté se sami stali cílem

Detaily akce, která skončila osvobozením ukrajinských zajatců a eliminací Rusů, zaznamenal dron, který to sledoval. Na začátku je vidět, že minimálně dvojice Rusů zaútočila na pozice ukrajinských obránců, k čemuž použila i ruční granát, a nakonec se jí podařilo jednoho z Ukrajinců zajmout. Z následujících záběrů je ale jasné, že musela mít zajatce minimálně dva, protože při akci, s níž Rusové nejspíše nepočítali, se podařilo osvobodit dvojici.

Rusové těžce prohrávají a nasazují rezervy. Marně, Ukrajinci se derou vpřed a sráží je na kolena na jihu i východě

Použitým granátem mohl být RGD-5. Wikipedia uvádí, že se jedná původem o granát vyvinutý v Sovětském svazu a používá ho ruská i ukrajinská armáda. Obránci ho mohli během akce použít také, protože je to několikrát zaznamenáno. Váží přitom 310 gramů a je v něm 110 gramů výbušniny. Po explozi se rozletí na střepiny smrtelné do vzdálenosti 3 metry, a pokud je použit například v bunkru, jeho následky jsou silnější než v terénu.

Ukrajinští vojáci si zajetí kolegů všimli, nebo je informovali dronaři, a rychle se proto vypravili k jejich osvobození. Jednalo se o vojáky 141. mechanizované brigády, k níž Wikipedia uvádí, že jde o vojenskou jednotkou o síle asi 5 000 bojovníků, která se účastnila celé řady akcí – min. někteří jsou tedy velmi zkušení. Podle všeho se dvojice Ukrajinců přiblížila k ruskému bunkru, kde byli zajatci, hodila do něj granát, a následně dvojice zajatých Ukrajinců vylezla. Osvoboditelé poté do bunkru hodili ještě několik granátů a nejspíše Rusy zabili.

Ukrajina útočí na Rusy v Africe. Každá jejich prohra je fatální pro Kreml i válku na Ukrajině

Skutečnost, že se podaří spolubojovníky osvobodit, je v realitě ruské agrese na Ukrajinu dobrou zprávou. Existují totiž důkazy, že se Rusové se zajatci mnohdy nepárají. TheSun to dokazuje například událostí, kdy ruský voják zastřelil čtveřici vzdávajících se Ukrajinců. Ti leželi již na zemi, ale přesto do nich začal střílet. Existují i zprávy o tom, že ukrajinští zajatci nemají dostatečnou lékařskou péči, bývají mučeni nebo mají nedostatek jídla.

Russian soldiers stormed a Ukrainian position and took soldiers captive. Ukrainian soldiers launched a counterattack, cleared the dugout, freed their comrades and took out the enemies. Southeast of the village of Oleksandrograd, Donetsk region. 141st Mechanized Brigade. 12.10.2025
by u/GermanDronePilot in CombatFootage

Zajetí Ukrajinců a jejich osvobození (zveřejněno 21. října 2025)

Článek Video: Rusové zajali ukrajinské vojáky a radovali se. Netrvalo dlouho a pobil je protiútok, s nímž nepočítali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci rychle vystřelí na dva TOS-1A

Záběry pochází z jara 2022 a pořídil je pravděpodobně člen nějakého diverzního týmu, který se snažil útočit na ruské kolony roztažené při útoku směrem na Kyjev. Ukazuje několik ukrajinských vojáků, kteří mají k dispozici moderní protitankový systém, podle všeho Stugna-P. S jeho pomocí zaměří po silnici jedoucí raketomet TOS-1A a zasáhnou ho, což je vidět na obrazovce. Pak rychle vymění střelu a vypálí znovu, a podle všeho zasáhnou další raketomet.

Do léta může být vše jinak. Ukrajinci postupují u Pokrovsku, Kupjansku i Huljajpole. Drtí profesionály i rezervisty a nejde je zastavit

Ačkoliv se zdá, že se v okolí pohybovalo ještě několik vozidel, která se na záběrech mihnou, Ukrajinci si zvolili TOS-1A nejspíše záměrně. Jde o obávanou pekelnou zbraň, protože používá termobarické rakety ráže 220 milimetrů. Nejmodernější typy dokáží zasáhnout cíle do vzdálenosti až 10 kilometrů, uvádí Wikipedia, přičemž termobarické rakety, jichž je v odpalovačích nabito 24, jsou určené hlavně proti pěchotě schované v zákopech nebo různých bunkrech. A dokáží ji tam usmrtit nebo těžce zranit i přesto, že je ukrytá.

Nevýhodou TOS-1A ovšem je, že má relativně malý dosah. I proto byl postavený na podvozku tanku T-72, aby byl odolný. Wikipedia uvádí, že nejlepší ukrajinský systém Stugna-P dokáže prorážet pancíř o síle 1 200 mm RHAe, a dle typu střely zasahuje do vzdálenosti až 5,5 km. Je tedy jasné, že ani tankový pancíř podvozku nemohl posádku ochránit, jelikož takovou odolnost T-72 rozhodně nemá. Ukrajinská střela si s ním dokáže hravě poradit.

Staré Su-24 měly potupit Američany jako nikdo. „Íránci letěli riskantně 24 metrů nad mořem, a pak je tvrdě vybombardovali“

Taktiku útoku ze zálohy používali ukrajinští obránci na jaře 2022 velmi často, uvádí TheGuardian. Pohybovali se mimo hlavní cesty například na čtyřkolkách a útočili na ruské okupanty, kde se dalo. To se pravděpodobně stalo i v tomto případě. Jelikož dokáží zasahovat na vzdálenost několika kilometrů, byli proti nim Rusové téměř bezmocní. I kdyby se ale pokusili zasáhnout, mohli se Ukrajinci rychle sbalit a přemístit. Taktika nakonec Rusko přinutila se z útoku stáhnout a Ukrajině se podařilo značnou část svého území osvobodit.

Článek Video: Ukrajinci chtěli mít jistotu. Nastoupili na Rusy s nejsilnějšími PTŘS a odrovnali jim hned dva pekelné raketomety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony zastavily minimálně dvě vozidla

Ukrajinský kameraman se podle všeho postavil vedle ruských obrněných vozidel vybavených protidronovými zábranami ve stylu „ježka“ proti dronům. Není přesně jasné, jakým způsobem byla vozidla zastavená nebo zničená, pravděpodobně za to ale mohou zásahu dronů. Na záběrech jsou minimálně dva, přičemž první nelze kvůli zábranám vůbec identifikovat, ale druhé je podle kol vozidlo MT-LB, ačkoli popisek videa mluví o tancích.

Ruský pilot s Il-20 otravoval u hranic. Naštvaní Poláci a Francouzi vůbec nečekali, co udělal

MT-LB je původně dělostřelecký tahač vyvinutý v Sovětském svazu. Wikipedia uvádí, že je používán v mnoha rolích, a to včetně obrněného transportéru. Ruští vojáci v něm podle všeho jeli do útoku. Jeho výhodou je, že jich uveze celkem 11, a bývá často vyzbrojené kulometem. Poskytuje sice ochranu jen proti palbě ručních zbraní, kdežto kumulativním hlavicím dronů a protitankovým střelám nemůže odolat, ale ježčí zábrany v tom pomáhají.

Podobnou ochranu montuje Rusko na obrněnce od podzimu 2025, uvádí Rferl. Takzvaný ježčí pancíř je většinou vyrobený z ocelových drátů nebo lan, která jsou nařezaná na kusy a částečně rozmotaná, aby trčela do stran. Do této konstrukce se má sebevražedný dron zamotat, a v nejlepším případě neexplodovat. Pokud ale exploduje, pak ve vzdálenosti i desítek centimetrů, díky čemuž nedokáže poškodit vlastní pancíř vozidla.

Ukrajinci se ženou na 160m vyvýšeninu a připravují si půdu pro útok na Huljajpole. Kdo ji drží, ten rozhoduje o hranicích na jižní frontě

Účinky kumulativní hlavice používané na dronech totiž se vzdáleností klesají, vysvětluje Wikipedia. Je samozřejmě jasné, že takováto ochrana musí být dostatečně mohutná, dráty s rozmotaných lan mohou trčet do vzdálenosti minimálně půl metru, někdy ještě více. Další funkcí tohoto pancíře může být také odklon směřování kumulativní hlavice tak, aby energie exploze nešla přímo na pancíř. Funguje to, ale určitě ne stoprocentně.

Článek Video: Ukrajinec se postavil přímo mezi ně a vše natáčel. Útok ruských ježků selhal, ukrajinská obrana je až moc silná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odpůrci režimu podpálili auto

Ze záběru útoku ruských partyzánů, nebo lépe řečeno odpůrců režimu, lze poznat málo. Ukazuje, jak někdo z lahve lije hořlavinu na bílý osobní automobil, a poté ho podpálí. Plameny se značně rozšíří, takže je jasné, že bylo vozidlo zničeno. Útok se měl odehrát v Jekatěrinburgu asi 1 600 km od Ukrajiny – lze proto předpokládat, že jde spíše o akci Rusů než Ukrajinců.

Kremelský mlýnek na maso se zadrhl, nastala příjemná změna. Rusko ztrácí několik měsíců vojáky rychleji, než je stíhá verbovat

Popisek videa tvrdí, že jde o automobil patřící ruským silám sebeobrany. Wikipedia uvádí, že v Rusku existuje řada dobrovolných organizací, které poskytují pomoc policii nebo dalším bezpečnostním složkám. Zákon upravující pomoc ruských občanů při udržování veřejného pořádku byl schválený v roce 2014. Armádní Zpravodaj se domnívá, že si útočníci mohli zvolit vozidlo patřící pod nějakou organizaci založenou právě podle tohoto zákona.

Útok v Jekatěrinburgu, ačkoliv je daleko od Ukrajiny, nemusí být vůbec náhodný. Wikipedia uvádí, že je město důležitým průmyslovým centrem Ruska a jsou tam i mnohé zbrojovky nebo továrny podílející se na výrobě zbraní používaných ve válce na Ukrajině. Podpálení osobního automobilu sice nemůže tuto výrobu nějakým způsobem narušit, ale je to spíše vyjádření vzdoru a může to mít vliv na morálku ruských civilistů.

Historická zakázka pro zbrojovku z Česka. Zajistí systémy vícevrstvé protivzdušné obrany za 52,5 miliard korun

V Jekatěrinburgu se nachází například významný podnik Uraltransmash, v němž vznikají ruské samohybné houfnice, uvádí Wikipedia. Asi nejznámějším produktem zbrojovky je 2S19 Msta-S, což je páteř ruského samohybného dělostřelectva. Produkovat by měl i nový typ moderní houfnice 2S35 Koalicija-SV. Nedaleko Jekatěrinburgu se pak nachází město Nižnij Tagil, kde je zase sídlo hlavního ruského výrobce tanků Uralvagonzavod.

A partisan of the „OTPOR“ movement burned a car of a supporter of the Self-Defense Forces in Yekaterinburg, Russia. 31.03.2026
by u/GermanDronePilot in UkraineWarVideoReport

Podpálení auta v Jekatěrinburgu, nejspíše ruským odpůrcem režimu Vladimira Putina (zveřejněno 31. března 2026)

Článek Video: odpůrci režimu udeřili na ruské polovojenské hnutí 1 600 km od hranic. Dělají Putinovi neplechu uvnitř Ruska se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dobývání vesnice z pohledu kulometčíka

Záběry jsou zajímavé tím, že byly pořízeny jedním z ukrajinských vojáků kamerou umístěnou na jeho těle. Podle všeho se jednalo o kulometčíka jednotky, protože na záběrech opakovaně používá kulomet a kryje své spolubojovníky palbou. Vidět je pouze kus jeho zbraně, ale s největší pravděpodobností se jedná o FN Minimi. Wikipedia uvádí, že jde o lehký kulomet určený k palebné podpoře družstva a nejčastěji využívá standardní munici 5,56×45 mm.

Rusům to konečně začíná docházet – prohrávají. A pokud nepřijmou hanebný mír, Ukrajinci je přejedou. Oni to vědí

Když se podařilo ukrajinským vojákům část z Rusů ve vesnici zabít, obrali je nejen o zbraně, ale také o vysílačku. Opakovaně je vidět, že poslouchají, a pravděpodobně díky tomu vědí, kde se ukrývají. V jednom okamžiku část jednotky obklíčí Rusy v budově a strhne se bitva. Následuje několik velikých ran, a později vojáci prozradí, že jde o raketomet RPO-A Šmel a pumy shazované bombardovacím dronem Baba Jaga, který je při akci podporoval.

Šmel je jednorázový termobarický raketomet původem ze Sovětského svazu, uvádí Wikipedia, a ve výzbroji ho mají Rusové i Ukrajinci. Armádní zpravodaj doplňuje, že termobarická munice je vhodná k útokům na vojáky schované v bunkrech nebo budovách, kde je pro ně svým účinkem smrtící. Po několika ranách a zásazích z dronu Baba Jaga, který unese pumy nebo granáty o hmotnosti až 15 kilogramů, uvádí Wikipedia, se podaří Rusy v budově zdolat.

Video: Rusové na něj spoléhají v boji proti dělostřelectvu, ale nasadit vzácný radar za 0,5 miliardy proti Ukrajincům byla chyba

Poslední okupanti se podle všeho shromáždí v jednom z domu, ale ani tam dlouho nevydrží. Část ukrajinské jednotky na ně zaútočí, a podle toho, co si vojáci mezi sebou říkají, použijí termobarické granáty. Zajímavé je také sledovat, že pokaždé, když narazí na mrtvého ruského vojáka, velmi pečlivě ho prohledají. Nejenže díky tomu získali vysílačku a slyšeli nepřítele, ale mohli najít užitečné informace, které poslouží třeba k zastavení dalších ruských útoků.

Článek Video: kulometčík ukázal, jak jednotka zuřivě likvidovala ruské vojáky. Vesnici neudrželi, i když měli výhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Americký ex-voják chtěl sloužit s drony

Záběry ukazují krátkou zpověď 44letého bývalého amerického vojáka působícího pod volacím znakem Finrir. Tvrdí, že se přihlásil, aby bojoval za svobodu Ukrajiny proti Rusku, přičemž je členem dronového batalionu Flash spadajícího pod 28. samostatnou mechanizovanou brigádu. Tato jednotka je složena ze zahraničních dobrovolníků, a Američan v ní nebude drony pilotovat, působit bude jako navigátor a inženýr. Podle něj je dronová jednotka útvarem budoucnosti, a nelze vyloučit, že se v budoucnu může stát třeba instruktorem v amerických službách.

Rusům to konečně začíná docházet – prohrávají. A pokud nepřijmou hanebný mír, Ukrajinci je přejedou. Oni to vědí

Batalion Flash je zvláštní jednotka, protože v ní slouží lidé z mnoha zemí. Její hlavní komunikační řeči je angličtina, uvádí C4isrNet. Její působnost je velice široká, protože ve výzbroji nemá jenom klasické FPV drony, ale i průzkumné nebo stíhací sloužící ke srážení ruských dronů z oblohy. Zároveň někteří její operátoři ovládají i drony pozemní. Armádní Zpravodaj soudí, že je to vlastně komplexní dronová jednotka určená pro pozemní operace.

Kolik přesně má členů, lze odhadovat, pravděpodobně to budou stovky, jelikož 28. samostatná mechanizovaná brigáda má až 5000 členů, uvádí MilitaryLand. Tvoří ji celá řada jednotek včetně obrněných nebo dělostřeleckých. Ovšem dronové útvary nabývají na Ukrajině na síle a jsou možná tím nejdůležitějším, co dnes armáda používá. Proto se dá předpokládat, že počet členů dronových jednotek narůstá, i když samozřejmě nemohou být pouze ony.

Video: bylo potřeba 1,5 tuny výbušnin. Měsíce most odolával letectvu i raketometům. Ukrajinci nakonec zvolili jednoduché řešení

O výzbroji batalionu Flash nejsou k dispozici informace. Hlavním leteckým dronem bude zřejmě klasická kvadrokoptéra často vyrobená z uhlíkatých vláken. DefenceUkraine uvádí, že mívá dosah zhruba 20 km a dokáže se pohybovat rychlostí až 100 km/h, přičemž unese kolem 2 kilogramů, což dostačuje k tomu, aby útočila na obrněná vozidla, ale jejím častými cílem jsou dnes i jednotlivý pěšáci. Proto bývá vybavena různými typy hlavic.

“Finrir,” a 44-year-old volunteer from Texas, joined Ukraine to defend a free nation against Russian aggression. Former U.S. Army, he chose the 28th Brigade’s FLASH unit to work with drones — the future of warfare — and now serves as a navigator/engineer coordinating missions and arming UAVs.
by u/GermanDronePilot in UkraineWarVideoReport

Bývalý americký voják slouží v dronové jednotce na Ukrajině (zveřejněno 28. března 2026)

Článek Video: americký ex-voják odešel bránit Ukrajinu a svobodný svět proti ruským hordám. Zvolil si „jednotku budoucnosti“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zoopark-1M byl objevený dronem

Záběry ukazují, jak se podařilo odhalit pozici ruského protibaterijního systému Zoopark-1M, který stál částečně zamaskovaný v porostu. Nemohl být ale hluboko, protože by jinak nefungoval, což jistě pomohlo k jeho odhalení. Povedlo se to dronu, ale neznámo jakému. Ukrajinský průzkum používá například Shark, k němuž UkrSpecSystems uvádí, že jde o dron klasické konstrukce vybavený moderní optickým systémem. Létá přitom ve výšce 3 km a vydrží na obloze 4 hodiny, což znamená, že obsáhne značný úsek fronty.

Video: 105kg hlavice byla moc, už nevypluje. Moderní ruská fregata se ukrajinskému útoku neubránila, i když se snažila

Zoopark-1M je potom velmi moderní systém. ArmyRecognition uvádí, že dokáže odhalit dělostřelecké projektily do vzdálenosti 23 až 27 kilometrů, což záleží na ráži, a rakety odpalované z raketometů až do vzdálenosti 45 kilometrů. Jelikož je na pásovém podvozku, může se pohybovat v těžkém terénu v oblasti fronty. Nevýhodou ale bude, že se musí postavit relativně blízko, aby dokázal dělostřelecké pozice odhalit, protože děla bývají desítky kilometrů od fronty. Jeho cena je navíc kolem půl miliardy korun, což z něj dělá velmi cenný cíl.

Ukrajinské záběry ukazují, že se na Zoopark-1M jako první zaměřil sebevražedný dron klasické konstrukce s křídly. Není jasné, o jaký se jednalo typ, ale podle síly exploze měl hlavici těžkou několik kilogramů. Zdá se však, že jeho navádění nebylo úplně přesné, jelikož se trefil těsně vedle. Není jasné, zda byl radar poškozený, ale Ukrajinci to zjevně nehodlali riskovat.

Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla

V druhé části je pak vidět, že proti němu poslali další útok, tentokrát bombardovací dron. Pravděpodobně se jednalo o Babu Jagu. Wikipedia uvádí, že unese náklad až 15 kilogramů a většinou ho tvoří několik malých pum nebo granátů. Lze pozorovat minimálně svržení jedné z nich, která se již trefila. Závěrečné sekvence ukazují, že se z radaru kouří, takže je pravděpodobně poškozený – minimálně jeho anténa, i když podvozek podle všeho údery vydržel.

Бійці „Чорного лісу“ знайшли та підбили рідкісну РЛС «Зоопарк-1М», а побратими з Lasar’s Group — добили🤙Орієнтовна вартість станції $24 млн

«Зоопарк» — це не лише дорога, але й рідкісна і потужна система контрбатарейної боротьби, тож її втрата — сильний удар по спроможностях РФ pic.twitter.com/pRQ4FgtaoZ

— Бригада «Чорний ліс» (@15obrar) April 5, 2026

Zničení Zoopark-1M (zveřejněno 5. dubna 2026)

Článek Video: Rusové na něj spoléhají v boji proti dělostřelectvu, ale nasadit vzácný radar za 0,5 miliardy proti Ukrajincům byla chyba se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony útočí na vojáky i techniku

Záběry jsou pořízené z kamer ukrajinských dronů, které se účastnily útoku na Rusy. Nejsou příliš kvalitní, což nasvědčuje tomu, že se jedná o drony řízené po rádiovém signálu, a nikoliv po optickém kabelu. Rušení je navíc v mnoha případech viditelné, ale přesto lze zaznamenat, že Ukrajinci v několika případech zasáhli buď přímo ruské vojáky, nebo lehkou techniku, s jejíž pomocí se pokoušeli pohybovat nebo převážet nějaký náklad.

Video: řádí jako pominutí. Veteráni, kteří přežili bitvu o doněcké letiště jako poslední, se mstí Putinovi na frontě

Hned na začátku je vidět, proč Rusové neposílají techniku těžkou. Pěšák tam totiž překonal zábrany tvořené z takzvaných dračích zubů. Wikipedia uvádí, že jde o pyramidové překážky vyrobené z betonu, které brání pohybu tanků a mechanizované pěchoty. Pokud by Rusové v této oblasti poslali tanky nebo BVP, pravděpodobně by se tam museli zastavit a stali by se velice snadným cílem pro drony nebo dělostřelectvo.

Charakteristika letu ukrajinských dronů ve všech případech naznačuje, že se jedná o kvadrokoptéry, tedy drony se čtyřmi vrtulemi, uvádí Wikipedia. Takovéto drony jsou velice levné a nejčastěji unesou náklad o hmotnosti kolem 2 kilogramů. Ukrajinci jsou schopni jich nasadit tisíce denně a s jejich masovým využitím se snaží překonat ruskou převahu v počtu vojáků. Což se jim v mnoha oblastech skutečně daří a způsobují jim vysoké ztráty.

Na ruské ponorkové základně se něco děje. Nové satelitní snímky prozrazují nevídaný stav a možné problémy

Jedním ze způsobů, jakým se armády, včetně ruské i ukrajinské, snaží dronu bránit, je nasazování čtyřkolek nebo motocyklů, uvádí CNN. Video ukazuje, že minimálně v jednom případě ukrajinský dron na takovouto čtyřkolku, nejspíše táhnoucí nějaký vozík, zaútočil a zničil ji. Lze předpokládat, že sloužila nejen k přepravě vojáků, ale hlavně materiálu. Nasazení dronů totiž činí zásobování velice komplikovaným a ukrajinští obránci toho využívají.

Článek Video: nedaří se jim útočit, ani bránit. Ukrajinská jednotka vypráskala Rusy v klíčovém směru v Doněcké oblasti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony číhají u cest plných vraků

Záběry ukazují pokusy ruské armády o útoky v Záporožské oblasti na konci března 2026. Pořídily je drony ukrajinské armády, která jimi ruské snahy zlikvidovala. Zajímavé je, že například na začátku videa je doslova možné spatřit, jak dron u cesty plné zničené techniky čeká na okamžik, až se nějaký Rus objeví. Pravděpodobně tak operátor šetří jeho baterii a spoléhá se na to, co vidí na kameře. Když potom v záběru spatří ruského vojáka, odstartuje. I když se ale soupeř pokouší uniknout, úspěšně do něj narazí a exploduje.

Amerika šlápla vedle, proti Íránu se vyčerpala. Schází jí zbraně dlouhého dosahu, ale má nové eso v rukávu

Je jasné, že Ukrajinci používají klasické kvadrokoptéry, tedy drony se čtyřmi vrtulemi, kdy se dvě točí na jednu, a dvě na druhou stranu, uvádí Wikipedia. Je to nejčastěji používané řešení, protože jsou takové drony nejenom levné, ale Ukrajina je též dokáže vyrábět masově. Unesou zhruba 2 kilogramy nákladu, záleží samozřejmě na typu. Proti pěchotě je nejúčinnější, když je hlavice explozivní a vybavená ještě nějakými fragmenty, třeba kuličkami.

Rusové však do útoku neposlali jenom pěšáky, použili i různá vozidla. Nejčastěji jsou na záběrech vidět motocykly a čtyřkolky. Unn uvádí, že je užívají dlouhodobě. Nejenže tím nahrazují obrněnou techniku, protože měla vysoké ztráty, ale je to i možnost, jak se vyhnout dělostřelecké palbě a částečně dronům. Armádní Zpravodaje upozorňuje, že jsou však drony rychlejší, a zkušení operátoři dokáží vozidla ničit, což lze opakovaně vidět na záznamu.

Video: velká smůla ruských vojáků. Když se snažili vzít Ukrajincům pozice, napadla je speciální jednotka

V jednom případě se dokonce Rusové pokusili využít automobil. Vidět je jenom zezadu, ale má otevřenou korbu. Mohlo se jednat o UAZ-469. Wikipedia uvádí, že jde o vozidlo vyvinuté v Sovětském svazu a určené do lehčího terénu. Není pancéřované, a proto jsou vojáci vystaveni úderům naplno. I to bude důvod, proč se Rusové jedoucí na korbě po spatření dronu snaží co nejrychleji seskočit. Je to jediná šance, jak si mohou zachránit holý život.

Článek Video: měl to být klidný průnik cestou smrti, ale ne. Ukrajinci nic netušící Rusy přepadli a skoncovali s nimi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Granát na šípu nedává úplně smysl

Záběry ruského vojáka, který granát přidělaný na šípu z luku použil, nejspíše pořídil další jeho kolega. Ukazují situaci, při níž Rus vloží šíp do luku a vystřelí ho pravděpodobně směrem k ukrajinským pozicím. Po jeho dopadu následuje exploze a voják se běží schovat do nějaké budovy. Výbuch lze zaznamenat ve vzdálenosti odhadem desítek metrů. Nezdá se tedy, že by doletěl někam daleko, a není jasné, zda vlastně něco zasáhl.

Rusko to samo nezvládá, tak nasadilo početnou kubánskou legii. A nejde o žádnou trošku

Podobné záběry lze najít například v některých akčních filmech, ale ty je nutné brát s velkou rezervou. Wikipedia uvádí, že luky jako zbraně lidstvo používá již dlouhou dobu, první náznaky pochází zhruba z období před více než 70 000 lety. Dnes už sice běžný není, ale stále ho mohou využít třeba speciální jednotky. Zaznamenána jsou také čtyři úmrtí způsobená lukem během srážek kmenů v Keni v roce 2009, ale to je trochu jiný svět.

V popisku videa je sice uvedeno, že je na šípu přidělaný granát VOG 13, ale Armádnímu Zpravodaji se žádnou takovouto zbraň nepodařilo dohledat. Domnívá se, že se může jednat o granát VOG-17 nebo jeho modernější ekvivalent VOG-30. Jde o granát ráže 30 mm užívaný do sovětských automatických granátometů AGS-17. Wikipedia uvádí, že takovýto granát může po vystřelení z granátometu doletět do vzdálenosti 800 až 1 700 metrů.

Amerika šlápla vedle, proti Íránu se vyčerpala. Schází jí zbraně dlouhého dosahu, ale má nové eso v rukávu

Proto nedává smysl umístit ho na šíp. Pokud uletí pouze několik desítek metrů, v podstatě je to velmi podobná vzdálenost, jakou může trénovaný voják dohodit klasický ruční granát, protože to se běžně děje do vzdálenosti 30 až 40 metrů, uvádí CyberPost. Navíc v sobě má klasický ruční granát i více explozivní směsi, a je tedy o něco účinnější a smrtelnější. Voják byl taktéž při střelbě lukem evidentně odkrytý, což je na frontě vysoké riziko.

Russian Soldier shoots bow. Bow uses VOG 13 grenade.
by u/Boomah422 in CombatFootage

Rus vystřelil z luku šíp, na němž byl přidělaný granát (zveřejněno 28. března 2026)

Článek Video: ruský voják neohroženě střílel po Ukrajincích z luku. Na šíp si přidělal granát se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když se Rusové bránili, nepomohlo to

Video tvoří sestřih úderů dronů ukrajinské jednotky Alfa na nespecifikovaném místě fronty ukrajinské války, kde se ruská armáda snaží dobýt ukrajinské pozice. Vybrány byly údery, při nichž se drony zaměřují na jednotlivé pěšáky, i když v několika případech je zaznamenán i úder na vojáky jedoucí na čtyřkolkách. Je dobře vidět, jak se vojáci sem tam pokouší o obranu, kdy například proti dronu střílejí z útočné pušky. V mnoha případech se ale jenom zastaví a čekají, případně jdou, jakoby o dronu ani nevěděli.

Ukrajinci se pochlubili polským MiG-29, který drtí ruské útoky. Starý, ale pořád efektivní

Ukrajinci v těchto případech nasazují proti Rusům kvadrokoptéry. Wikipedia uvádí, že jde o drony se 4 vrtulemi, kdy se 2 točí jedním, a 2 druhým směrem, což zajišťuje vysokou stabilitu a solidní manévrovatelnost. I proto se mohou velice lehce trefit do vojáka, případně upravit dráhu svého letu, když se nepřítel pokouší uhnout. Běžně unesou asi 2 kilogramy, což stačí na nálož často doplněnou i různými fragmenty schopnou vojáka spolehlivě zabít.

V jednom případě lze zaznamenat i velmi zajímavý pokus o obranu, kdy se Rus snaží mezi sebe a dron dostat části své balistické ochrany běžně známé jako neprůstřelná vesta. ScienceDirect uvádí, že je schopná pohltit energii výstřelů nebo střepin a v mnoha případech vojáka ochránit. Armádní Zpravodaj se však domnívá, že pokud ji voják drží v ruce a pokusí se s ní odstrčit dron, s největší pravděpodobností nemůže nikdy fungovat.

Video: silná rána pro ruské letectvo. Ukrajinci zasáhli velmi vzácnou Čeburašku, kterou už nikdo nevyrobí

Masivní nasazování dronů ze strany jednotky Alfa může být každopádně překvapením, protože je známá především jako speciální jednotka spadající pod ukrajinskou SBU, uvádí Wikipedia. Jejím primárním úkolem jsou různé speciální operace, boj proti terorismu a další, ale samozřejmě se aktivně zapojuje i do obrany proti ruské agresi. Ukazuje se, že ukrajinské ozbrojené síly vybavily i tyto jednotky vlastními dronovými útvary.

Článek Video: velká smůla ruských vojáků. Když se snažili vzít Ukrajincům pozice, napadla je speciální jednotka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok zničil minimálně 5 íránských lodí

Záběry jsou pořízené pravděpodobně z izraelských letadel nebo dronů, které akci sledovaly. Ukazují, že na velké plavidlo íránského námořnictva dopadne střela nebo puma, a následně exploduje, což se později opakuje. Útok se měl uskutečnit v přístavu Bandar Anzali a být při něm zničeno minimálně 5 vojenských plavidel, uvádí Maritime-Executive. Exploze jsou tak mohutné, že není pochyb o zničení zasažených plavidel, zcela určitě šla ke dnu.

Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu

Jedním ze zničených měla být fregata IRIS Deylaman. Armádní Zpravodaj dodává, že jde o loď stejné třídy jako IRIS Dena, kterou na začátku války potopilo torpédo z americké útočné ponorky nedaleko Srí Lanky. Jedná se o moderní plavidlo o délce 95 metrů a výtlaku 1 500 tun, které dokáže dosáhnout rychlosti 30 uzlů, uvádí Wikipedia. Vyzbrojeno je dělem ráže 76 milimetrů, 8 protilodními řízenými střelami Qader a čtveřicí protiletadlových raket Mehrab nebo Sayyad-3. Zda se posádka pokusila o obranu, ale není vůbec jasné.

Dalšími potopenými cíli se měly stát dva rychlé torpédové čluny třídy Sina. Není ale známo, o jaké konkrétní se jedná, protože jich v Kaspickém moři slouží nebo sloužilo více. Například IRIS Paykan. Jedná se o 47 metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 275 tun a maximální rychlosti 36 uzlů, uvádí Wikipedia. Jeho hlavními zbraněmi jsou protilodní střely C-802 o dosahu až 180 kilometrů, které má na palubě 2 nebo 4, údaje o tom se rozcházejí.

Rusové ztrácí páru, jejich postup zpomalil až o 50 %. Ukrajinci na mnoha místech fronty přebírají iniciativu

Izraelský úder může být velkým zadostiučinění pro Ukrajinu, jelikož přes Kaspické moře od roku 2022 proudily z Íránu do Ruska zbraně používané Kremlem k útokům na ni. Nejznámější jsou sebevražedné drony HESA Shahed 136. Naopak po útoku USA a Izraele na Írán se tok zbraní obrátil a drony v současnosti vyráběné v Rusku, jako Geran-2, by měly proudit do Íránu. I to bude hlavní důvod izraelského útoku, který možná směřoval i na transportní pravidla.

❗️Footage of Israeli Air Force strikes on Iranian Navy ships in the waters of the naval base in the city of Bandar Anzali on the Caspian Sea coast. pic.twitter.com/Prd4PVAL7V

— 🪖MilitaryNewsUA🇺🇦 (@front_ukrainian) March 19, 2026

Útok na íránské lodě v Kaspickém moři (zveřejněno 19. března 2026)

Článek Video: silný úder Izraelců roztrhal 5 íránských válečných lodí na kusy. Radost mají ale hlavně v Kyjevě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nevybuchlý dron hodil voják z okna

Na videu pořízeném spolubojovníkem je vidět jak, se Ukrajinec nejprve pomalu přibližuje k dronu, který leží na sutinách uvnitř domu. Je jasné, že s ním ruský operátor chtěl jejich pozici zničit, ale dron selhal. Jedná se o klasickou kvadrokoptéru pravděpodobně řízenou za pomoci radiového signálu. Když ji voják zvednl, je vidět, že se pod ní nachází jakýsi kvádr, který bude hlavicí. ArmyuPress uvádí, že je takovou technologii Rusové běžně používají.

Rusové se hodně zapotí, to nejhorší je teprve čeká. „Teď musí hrát podle našich pravidel,“ kasají se Ukrajinci

Armádní Zpravodaj se domnívá, že hlavice bude pravděpodobně explozivní, a nikoliv kumulativní – ta totiž bývá používána proti obrněné technice. TheGlobalStatistics uvádí, že podobný typ dronu unese náklad o hmotnosti 0,5 až 3 kilogramů, nejčastěji to bývá kolem 2 kilogramů, což je mnohem více, než má ruční granát. V takové hlavici nemusí být jen výbušnina, ale i část vytvářející při explozi šrapnely, aby byl výbuch více nebezpečný pro pěšáky.

Ukrajinský voják dron dron a velice opatrně donesl až k oknu. Poté ho obloukem hodil ven, a krátce na to je slyšet exploze. Je tedy jasné, že byla jeho hlavice aktivní, a stačilo málo, aby mu bouchla v ruce. Svou nebojácností tak bezesporu prokázal chladnokrevnost, ale na druhou stranu je jasné, že pokud by udělal jedinou chybu, určitě by ho stála život. Není však sporu, že takto zachránil život sobě i svým kolegům, a zřejmě ochránil i pozici.

Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté

Proč přesně ruský dron selhal, není jasné. MilitaryMachine uvádí, že podobné drony mívají často nárazovou roznětku. Je tedy možné, že se při dopadu neaktivovala, a možná také letoun dosedl příliš jemně nebo pod špatným úhlem. Častým řešením také bývají dráty trčící z dronu, které se v okamžiku nárazu ohnou a setkají, čímž se spojí elektrický obvod a iniciuje roznětka. Na videu ale pravděpodobně takovýto systém vidět není.

A Ukrainian soldier picks up an unexploded drone that flew into his position and throws it out the window. DO NOT TRY AT HOME!
by u/GermanDronePilot in UkraineWarVideoReport

Ukrajinec vyhodí ruský dron oknem (zveřejněno 28. března 2026)

Článek Video: Ukrajinec se smrti absolutně nebál. Nevybuchlý ruský dron zahodil z okna, i když mohl kdykoliv explodovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské velitelství vyletělo do vzduchu

Video pořízené pravděpodobně z průzkumného dronu, který sledoval ruské velitelství umístěné v Chersonské oblasti v době, kdy ho letectvo bombardovalo, ukazuje naprosto přesně, co se stalo. Kolem objektu zakopaného v zemi, odhadem může mít velikost domu, protože jeden takový stojí vedle, se pohybuje několik lidí. Záhy následuje výbuch a je vidět, že kouř a trosky létají z několika otvorů. Šance přežít uvnitř byla asi mizivá.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Armádní Zpravodaj se domnívá, že Ukrajina musela k zasažení velitelství použít přesně naváděnou pumu, která funguje doslova jako chirurgické monstrum. Pravděpodobně byla udělána z pumy Mk 82 nebo Mk 83, z nichž první má hmotnost 227 kilogramů a po dopadu dokáže vyhloubit kráter o průměru 9 metrů do hloubky 4 až 5 metrů, uvádí Nber. Ta druhá má potom hmotnost 450 kilogramů a škody dokáže napáchat zhruba dvojnásobné. Ovšem jaká byla použita, nelze ze záběru pořádně vyhodnotit.

Existují vlastně dvě možnosti přesného typu zbraně, kterou mohli Ukrajinci použít. Jednou z nich je naváděná JDAM. Wikipedia uvádí, že se jedná o gravitační pumu, v tomto případě Mk 82 nebo Mk 83, na níž je připevněna konverzní sada s křídly a řídícími plochami, a dále je to naváděcí hlavice využívající GPS. V nerušeném prostředí je puma velice přesná a její nejlepší verze mohou zasahovat do vzdálenosti i přes 100 kilometrů. Záleží to na výšce odhození.

Trump zuří, Írán ho šeredně vytrestal. Zničil americkému letectvu „boží oko“ za 5,7 miliard. Nové už vyrobit nepůjde

Ukrajina má ale ve výzbroji i další pumu vyrobenou z výše jmenovaných gravitačních, a to francouzskou AASM Hammer. V tomto případě nejde o klouzavou pumu, ale je na ní připevněn pomocný raketový motor, který ji dokáže donést do vzdálenosti přes 70 kilometrů. Výrobce Safran uvádí, že navádění může rovněž probíhat za pomoci GPS, ale i laserově nebo infračerveně. Její výhodou je, že nemusí být vypouštěna z velké výšky.

Ukrainian airstrike on a Russian underground command bunker in Kherson region
by u/Available-Laugh9102 in UkraineWarVideoReport

Ruské podzemní velitelství zasáhla přesně naváděná letecká puma (zveřejněno 24. března 2026)

Článek Video: ruští velitelé si udělali základnu v podzemí. Ukrajinci to vzali jako výzvu a poslali jim „chirurgické monstrum“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolona byla s předstihem objevena

Video je pořízeno dronovou jednotkou Ronin, která spadá pod 65. mechanizovanou brigádu. Díky včasnému průzkumu se podařilo objevit, že Rusové shromáždili kolonu, v níž je 10 obrněných vozidel. Dronaři poté neváhali a okamžitě na ni začali útočit a postupně ji ničit. Evidentně k tomu používali bombardovací i sebevražedné drony, a když znehybnili všechna vozidla, z nichž mnohá skončila i v plamenech, rozhodli se vypořádat se s jednotlivými vojáky. Někteří z nich se pokoušeli najít útočiště v nepohyblivých vozidlech, ale marně.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Jakou techniku Rusové přesně nasadili, lze velice obtížně rozeznat, protože měla všechna vozidla mohutnou klecovou ochranu. Armádní zpravodaj se však domnívá, že minimálně v jednom případě rozeznal vozidlo MT-LB. WeaponSystems uvádí, že se jedná o původem dělostřelecký tahač, ale využíván je i jako obrněný transportér. Vejde se do něj 11 vojáků, a díky pasům dokáže překonat i náročný terén. Ale míra poskytované ochrany je nevalná.

Jedním ze zničených vozidel měl být také tank, ale není absolutně jasné, o jaký typ se jednalo. Na jednom ze záběrů je vidět, že byl vybaven reaktivním pancéřováním Kontakt-1. Je tedy jasné, že se nejedná o nejmodernější ruský stroj, jakým je například T-90M nebo T-80BVM. Rusové si tyto tanky, jichž jsou schopni vyrobit stovky ročně, velice často šetří, a na frontě raději nasazují starší, protože vědí, že budou stejně zničeny.

Trump zuří, Írán ho šeredně vytrestal. Zničil americkému letectvu „boží oko“ za 5,7 miliard. Nové už vyrobit nepůjde

Ze začátku se zdá, že Ukrajinci nasadili bombardovací drony typu Baba Jaga, protože svrhávají na kolonu menší typy pum. Wikipedia uvádí, že jde nejčastěji o hexakoptéry, původně stroje určené pro zemědělství. Jelikož unesou náklad kolem 15 kg, mohou útočit na více cílů, a pak se vrátit na základnu. V jiných případech je ale poznat, že byly použitými drony klasické kvadrokoptéry s hlavicemi, které narazily do techniky, čímž ji zlikvidovaly.

LARGE Russian Mechanized Assault repelled this morning in the Robotyne direction. 65th Mechanized Brigade, Ronin UAS Battalion. 28.03.2026
by u/GermanDronePilot in UkraineWarVideoReport

Zničení ruské kolony na jihu Ruska (zveřejněno 28. března 2026)

Článek Video: Rusové se vzchopili a vypravili obrovský mechanizovaný útok k důležité křižovatce. Nikdo nedojel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shořela houfnice a 2 doprovodná vozidla

Jednotkou, která se zaměřila na dělostřeleckou baterii, byla pohraniční brigáda Hart, a mířila na cíle v Belgorodské oblasti, tedy na dělostřelectvo na území Ruska, a pravděpodobně odstřelující cíle na Ukrajině. Popisek k videu oznamuje, že zničila dělostřeleckou baterii. Armádní Zpravodaj se ale domnívá, že jde o přehnanou informaci, jelikož ruská doktrína počítá v případě tažených houfnic se 6 až 8. Jenomže potvrdit lze zničení pouze 1 houfnice a 2 automobilů. Záběry jsou navíc sestříhané tak, že to lze obtížně poznat.

Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny

Drony útočily na ruské dělostřelce během noci, což lze poznat podle toho, že používají termovizi. Proto lze obtížně rozeznat, jakou techniku zničily. Podle dlouhé hlavně se lze domnívat, že šlo o taženou houfnici 2A65 Msta-B, která užívá munici ráže 152 milimetrů a dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 24,7 kilometrů, uvádí Wikipedia. Operátor dronu nalétl na houfnici zezadu, pravděpodobně z důvodu, aby zničil její nejzranitelnější části.

Z videa je také jasné, že začaly hořet minimálně dva nákladní automobily, ale mohlo jich být i více. Podle tvaru předních částí lze usuzovat, že byl jedním z nich Ural-4320. Wikipedia uvádí, že jde o nákladní automobil do terénu vyráběný již v době Sovětského svazu. Existuje ve dvou verzích, které se mírně liší nosností a rychlostí. Ta lepší dokáže uvézt náklad o hmotnosti až 6 tun a na silnici se pohybuje rychlostí až 82 km/h.

Ukrajinci zaskočili ruské vojáky na jižní frontě bleskovou akcí. „Přestali útočit, vůbec netuší, co se děje,“ raduje se voják

Druhým zničeným vozidlem je novější typ, pravděpodobně KamAZ-5350 nebo nějaká z jeho variant. Wikipedia uvádí, že se jedná se o automobil zavedený do výzbroje v roce 2003 a jeho nosnost je až 7,3 tun, což také záleží na verzi. Zdá se, že automobily měly minimálně na kabině jakési protidronové bariéry, ale ukazuje se, že jim příliš nepomohly. Operátoři dronů na ně totiž nalétávali zezadu, čímž je obešly, a pochopitelně cílili i na jejich náklad.

Russian artillery battery destroyed by Ukrainian FPV drones. Border Guard Brigade „Hart“. Belgorod direction. 16.03.2026
by u/GermanDronePilot in UkraineWarVideoReport

Drony ničí ruskou baterii (zveřejněno 16. března 2026)

Článek Video: ztráta pro ruské těžké dělostřelectvo. Ukrajinci si pro něj doletěli až za hranice a rozlámali ho se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci napadli Bastion-P při přesunu

Záběry ukazují, jak se ukrajinským dronům podařilo na cestě zachytit pohybující se kolonu systému Bastion-P. Militarnyi uvádí, že k útoku došlo 24. března 2026 u obce Aktači na Krymu a zúčastnila se ho dvojice ukrajinských dronů klasické konstrukce, což lze vypozorovat z jejího letu. Zaútočila na dvě odpalovací vozidla ze tří. Jedno poškodila, druhé úplně zničila – dokonce z něho vylétla střela – údajně hypersonická 3M22 Zirkon.

Ruský stíhač Su-30 vletěl do vzdušného prostoru NATO. Vyslalo tak silná letadla, že ho mohla zničit dříve, než by si jich všiml

Systém Bastion-P je velice cennou a mobilní zbraní, kterou Rusko nasazuje k obraně svého nejohroženějšího pobřeží. Do výzbroje byl zařazen v roce 2011, a Wikipedia uvádí, že se baterie skládá kromě velitelských a podpůrných vozidel ze 4 odpalovacích vozidel. Na každém je dvojice nadzvukových protilodních střel P-800 Oniks schopných zasahovat plavidla až do vzdálenosti 300 kilometrů, takže dostřelí z Krymu s přehledem až k Ukrajině. Kromě něj má být systém nasazen také na Kurilských ostrovech, o něž se Rusko pře s Japonskem.

V Černém moři ovšem Rusko proti téměř neexistujícímu ukrajinskému námořnictvu Bastion-P nepotřebuje, a používá ho proto k odstřelování pozemních cílů. V letech 2022 a 2023 zasahovaly hlavně města na pobřeží střely P-800, ale později byl systém upraven i k odpalování hypersonické střely Zirkon s mnohem větším dosahem. Během přesunu se také dronům podařilo dvě tyto velmi vzácné střely zničit, takže už nemohu Ukrajincům ublížit.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Zirkon je původně protilodní střela určená pro lodě ruského námořnictva. Wikipedia uvádí, že je schopná dosáhnout rychlosti až Mach 9, což znamená, že je naprostou většinou systémů protivzdušné obrany nesestřelitelná. Ukrajině se to sice mělo povést systémem MIM-104 Patriot, ale ten má ve velmi omezeném množství. Zirkon má navíc dosah 1 000 kilometrů, takže může z Krymu, na rozdíl od P-800, zasáhnout jakékoliv místo na Ukrajině.

Článek Video: Rusové chtěli odpálit hypersonický Zirkon, ale na poslední chvíli se jim v cestě zjevili Ukrajinci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok skončil jako hromada trosek

Ruská armáda poslala podle záběru do útoku u obce Shandrigolovo v Doněcké oblasti neobvykle velkou sílu. Identifikovat lze hned několik obrněných vozidel vybavených protidronovými zábranami, ale i čtyřkolky nebo pěchotu. Ukrajinci nejspíše počítali s tím, že po konci zimy může ruská armáda podobný útok provést, a měli proto přichystáno dostatek dronů, sebevražedných i bombardovacích. Do akce se navíc zapojilo také dělostřelectvo, a jak je patrné, po útoku zůstaly na bojišti hromady hořících trosek a ruských mrtvol.

Video: „Když ho viděl, bylo už pozdě.“. Rus rezignovaně hleděl na dron a nesnažil se bránit, ani neutíkal. Jenom se nechal zepředu trefit

Nasazenou techniku lze kvůli protidronovým zábranám těžko identifikovat, byla to obrněná vozidla hlavně na pásech. V jednom případě se ale Armádní Zpravodaj domnívá, že jde o bojové vozidlo pěchoty BMP-1. Lze to usuzovat dle kanonu, který se mihne na krátkou dobu na záběru z dronu. Wikipedia uvádí, že má ráži 73 milimetrů, tříčlennou osádku a uveze 8 členů výsadku. Na mnohých vozidlech však jeli nekrytí vojáci i na korbách.

Ve vyšších počtech nasadila ruská armáda také čtyřkolky. BussinesInsider uvádí, že je, stejně jako ukrajinská armáda, používá již delší dobu. Snaží se tak rychle proniknout terénem na nějakou pozici a vyhnout se úderům obránců. Na druhou stranu, pokud takové vozidlo objeví dron, nemá proti němu žádnou šanci a je rychle zničeno. To samé se stalo i na zaznamenaných záběrech. Drony zničily nejenom obrněnce, ale i čtyřkolky a jednotlivé vojáky.

Když to někdo přežene, skončí. Izraelci mají ničivou jadernou odpověď pro každého, kdo je bude chtít vymazat

Minimálně jednou také zaútočilo na kolonu ruské obrněné techniky dělostřelectvo, evidentně kazetovou municí. Wikipedia uvádí, že v takovém případě tvoří projektil jakýsi kontejner s více kusy submunice, která se v místě cíle rozptýlí. To lze velice snadno pozorovat, protože kolem obrněnců v jeden okamžik nastane hned několik výbuchů. Munice je dle všeho protipancéřová, protože s obrněnými transportéry udělá krátký proces.

Článek Video: Rusové na východní frontě pohořeli. Nepomohla jim ani velmi těžká technika, Ukrajinci ho proměnili v trosky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden útok zapálil několik objektů

Úder na ruský sklad dronů provedl 9. prapor 414. brigády zvané „Maďarovi ptáci“. Militarnyi uvádí, že se skladiště nacházelo nedaleko Doněcku. Na záběrech je vidět jenom jeden úder dronu, ale následné video pořízené jiným dronem ukazuje rozsáhlé požáry několika objektů. Lze proto předpokládat, že dronů útočilo více. Zničených ruských pak možná dokonce i stovky, což by se rovnalo i počtu ruských útoků za několik dní.

Video: Rusové se snažili Ukrajince přechytračit a tanky dobře ukrýt. Ti nasadili speciální jednotku a rozbili jim útok na severní frontě

Zničené drony měly být typu Shahed. Armádní Zpravodaj se domnívá, že nepůjde o íránské HESA Shahed 136, ale o jejich ruskou licenčně vyráběnou kopii Geran-2. Wikipedia uvádí, že je částečně vylepšená, aby dokázala odolávat například různým typům rušení. Bývá také natřená načerno a jsou v ní využité různé ruské komponenty. Dosah by potom mohla mít až 2 500 kilometrů, což bude pravděpodobně záležet i na použité hlavici. Standardní má být 52 kilogramů těžká, ale byla zaznamenána i hlavice o hmotnosti 90 kilogramů.

Ukrajinská armáda měla k útoku použít drony od společnosti Fire Point. S největší pravděpodobností se bude jednat o drony FP-2, což jsou drony středního dosahu. United24Media uvádí, že doletí zhruba 200 kilometrů daleko, což k překonání vzdálenosti z ukrajinského území k Doněcku více než dostačuje. Navíc dokáží nést hlavici o hmotnosti 105 kilogramů, což je dostatečné k tomu, aby mohly ničit budovy, jakými jsou třeba skladiště.

Video: „Když ho viděl, bylo už pozdě.“. Rus rezignovaně hleděl na dron a nesnažil se bránit, ani neutíkal. Jenom se nechal zepředu trefit

Ačkoliv zničení ruských zásob sebevražedných dronů dlouhého dosahu u Doněcku nejspíše nedokáže zastavit útoky na ukrajinská města, pravděpodobně budou v následujících dnech počty bezpilotních letounů nižší než v minulosti. Na druhou stranu nebude tato ukrajinská výhoda trvat příliš dlouho, protože je ruský průmysl v současnosti schopen chrlit vysoké počty dronů Geran-2, a lze proto předpokládat, že brzy dokáže ztráty nahradit.

Článek Video: Ukrajinci překazili Rusům plány. Na východní frontě jim vyhodili do povětří sklad dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničení lokomotiv na dvou místech

Proukrajinští partyzáni se opakovaně snaží narušit ruské zásobování ozbrojených sil ve válce s Ukrajinou. Militarnyi uvádí, že jedním z takových příkladů může být zapálení lokomotivy poblíž krymského Simferopolu členy hnutí Ateš. Další lokomotiva pak vzplála u města Prokopjevsk nedaleko Novosibirsku. Video z této akce zveřejnila skupina Svoboda Ruska.

Video: hon na ruský vlak dopadl úspěšně. Ukrajinci ho zastihli, když zrovna převážel palivo na frontu

Oba záznamy, na nichž jsou vidět hořící lokomotivy, neobsahují podrobnosti, které by prozradily, kdo se akcí účastnil a jak ji provedl. Svědčí ale o aktivitách různých partyzánských skupin. Wikipedia uvádí, že hnutí Ateš bylo založeno krymskými Tatary, ale postupně se etablovalo na dalších okupovaných územích a spolupracuje s ukrajinskými tajnými službami. Svoboda Ruska je pak tvořena Rusy a dobrovolníky, kteří nesouhlasí s kremelským režimem.

Podobné akce jsou pro ruskou armádu citelné. Icds uvádí, že jsou ruské ozbrojené síly na železniční přepravě doslova závislé. Ruské území je totiž rozsáhlé a má velmi řídkou síť silnic, takže se nelze na přepravu po nich vůbec spoléhat, a navíc nesahají všude. Železnice naopak Rusku umožňuje relativně rychle a cenově dostupně přepravovat velké objemy materiálu, v případě armády jde o vojáky, techniku, munici, náhradní díly, palivo a mnoho dalšího.

„Podvedla mě, chtěl jsem ruské armádě ublížit,“ zuřil Rus. Dezertoval a nechal Ukrajince zabít 150 ruských vojáků

Pokud se tedy partyzánům podaří poškodit lokomotivy, které se podílí na pohybu vlakových souprav, bude to pro ruskou armádu znamenat narušení logistiky a prodlevu v dodávkách klíčových zásob nebo posil. Dle redakce Armádního Zpravodaje to sice určitě nezastaví její ofenzivní operace proti ukrajinským obráncům, ale je jasné, že je to může narušit nebo zpomalit, což může v obraně Ukrajiny významně pomoci.

#АТЕШ вывел из строя тепловоз на железнодорожном узле под Симферополем. pic.twitter.com/Agj6cUeNh2

— АТЕШ (@AteshOrg) March 18, 2026

Hořící lokomotiva na Krymu (zveřejněno 18. března 2026)

Článek Video: partyzáni provedli Rusům sabotáž přímo pod nosem. Spálili dvě lokomotivy a rozbili logistiku na kousky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

První vrtulník se vyhnul, druhý nikoliv

Záběry celé události jsou natočené za pomoci kamer dronů 59. samostatné útočné brigády, které letěly v oblasti Pokrovsku. Ruské letectvo vyslalo do boje minimálně dva vrtulníky Ka-52, z nichž dron nejprve zahlédl první a pokusil se ho marně zasáhnout. Měl však štěstí, protože několik sekund poté vletěl do oblasti druhý vrtulník, který už operátor díky včasné změně směru úspěšně zasáhl, a ten nakonec skončil v plamenech na zemi.

Trump to na oko odmítl, přesto pozemní invazi do Íránu zvažuje. Vyslal k němu svaz vojenských lodí i nejvyšší elitu

Podle obrysu vrtulí na videu je zřejmé, že operátor dronu řídil klasickou kvadrokoptéru. KyivPost uvádí, že se jednalo o verzi naváděnou prostřednictvím optického kabelu, díky čemuž není možné rušit signál mezi operátorem a dronem; optický kabel tak poskytuje velice kvalitní signál a obraz i v rušeném prostředí, vysvětluje Wikipedia. Možná i díky tomu byl operátor schopný vrtulník zahlédnout včas a doslova brilantním způsobem změnit směr a narazit do něj.

Kvadrokoptéra rozhodně nedokáže vrtulník, jako je Ka-52, stíhat. ArmyRecognition uvádí, že jeho rychlost je až 315 km/h, kdežto kvadrokoptéry se pohybují rychlostí zhruba 60 až 80 km/h, ale mohou do něj narazit. Sestřelení ruského vrtulníku je přitom obrovským úspěchem, protože stojí zhruba 340 milionů korun. Jde o nebezpečnou zbraň s termovizí vybavenou kanonem ráže 30 mm a celou řadu neřízených raket nebo řízených protitankových střel. Ty jsou schopné ničit obrněnou techniku všeho druhu na vzdálenost až 15 km.

Video: Írán ukázal světu systém PVO, kterým zaútočil na americkou pýchu F-35. Vybudoval podzemní raketové město

Zničení vrtulníku je potvrzené, protože jeho trosky na zemi nasnímal jiný dron, a je vidět, že hoří. Podle dostupných informací se z něj měla jeho dvoučlenná osádka dostat živá, ale událost nejspíše nepřežila. Měly na ni totiž zaútočit jiné drony a zneškodnit ji. Armádní Zpravodaj se domnívá, že podobné sestřely budou výjimečné, i když mají existovat drony vhodné k útokům na vrtulníky. Konstruované však budou k zasahování leteckých cílů, jakými jsou jiné drony.

Russian Ka-52 helicopter were shootdown by Ukrainian FPV drone. Aftermath in the end. 20.03.2026
by u/meinkun in CombatFootage

Ukrajinský dron sestřelil ruský vrtulník Ka-52 u Pokrovsku (zveřejněno 20. března 2026)

Článek Video: ruské letectvo nasadilo u Pokrovsku bojový vrtulník Ka-52. To byla chyba, Ukrajinci ho smetli netradiční zbraní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bitka byla změtí těl a končetin

Krátké video začíná záběry na nůž v jeho rukách, o němž tvrdí, že je jeho přítelem. Zachránil mu totiž nečekané v situaci, kdy se setkal s ruským vojákem, holý život. Jejich boj lze pozorovat i díky záběrům pravděpodobně z ukrajinského dronu, který se jim vznášel nad hlavami a snímal ho. Je to hlavně jakási změť končetin a těl v maskovacích uniformách, kolem je navíc lesní porost. Nelze tedy přesně určit, jak boj probíhal, a je nutné spolehnout se na slova vítěze.

Putin zuří, co si Francouzi dovolují – nemá ale moc jim za to něco udělat. Zabavili ropný tanker, přišel kvůli nim o 2 miliardy

V okamžiku, kdy se oba vojáci dostali do střetu, to podle něj bylo kdo s koho. Bylo nutné okamžitě jednat, což se Ukrajincovi podařilo, když jednou rukou chytil Rusovi pušku, nejspíše se jednalo o AK-74, k níž Wikipedia uvádí, že je to zbraň ráže 5,45×39 milimetrů používaná ruskou i ukrajinskou armádou. Rus ji předtím používal a Ukrajinec se o horkou hlaveň popálil – není totiž výjimečné, že může mít po střelbě více než 100 stupňů Celsia.

Druhou rukou se mu ale podařilo vytáhnout nůž a okamžitě s ním na Rusa zaútočit, což bylo úspěšné a pravděpodobně to rozhodlo celou bitku. Zbraň, díky níž vyhrál, vypadá jako nějaký typ taktického útočného nože. Jde vlastně o jakýsi hybrid mezi bojovým nožem a nožem pro přežití, určený ke každodennímu nošení, a lze ho použít k celé řadě činností, uvádí Prostastal. Jeho čepel bývá dlouhá od 10 do 18 centimetrů.

Video: ruský prapor narazil u Pokrovsku na kyborgy. Když s ním skončili, nic z něj nezbylo. „Bylo to velmi osobní“

Ukrajinec přiznává, že byl v boji plný adrenalinu a v podstatě ani pořádně nevěděl, co dělá. Jediné, co ho pohánělo, byla touha žít. Automaticky si uvědomoval, že musí svého nepřítele zneškodnit, protože jestli to neudělá, udělá to on s ním. Z toho, že musel zblízka zabít člověka jen holýma rukama a nožem, nemá těžkou hlavu. Tvrdí, že Rusy na Ukrajinu nikdo nezval.

Článek Video: ukrajinský voják vytrhl Rusovi pušku a odrovnal ho nožem. „Není mi to líto, Rusy na Ukrajinu nikdo nezval“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lest s útokem na střed Rusům nevyšla

Cílem útoku Rusů se stali ukrajinští výsadkáři z 81. aeromobilní brigády, tedy zkušení bojovníci, a proto se nenechali napálit. Plán zněl sofistikovaně – ve středu se objevily malé pěchotní skupiny, které vypadaly, jako že se snaží infiltrovat ukrajinské pozice. Cílem pravděpodobně bylo, aby si Ukrajinci mysleli, že bude hlavní nápor soustředěn sem, a zaměřili na místo své síly. Plánem bylo však zaútočit po křídlech, obránce obejít a vzít je do kleští.

Video: ruský prapor narazil u Pokrovsku na kyborgy. Když s ním skončili, nic z něj nezbylo. „Bylo to velmi osobní“

Prvním hrotem byl útok vedený obrněným vozidlem MT-LB. ArmyRecognition uvádí, že jde původem o dělostřelecký tahač, ale dnes je využíván jako obrněný transportér. Do jeho vnitřku se vejde výsadek 11 vojáků, jimž sice neposkytuje příliš vysokou míru ochrany, ale i tak je to lepší než žádné pancéřování. Ruská armáda ho navíc dle všeho vybavila klecovou ochranou, i když ani ta nebyla nic platná a jeden z ukrajinských dronů se o vozidlo postaral.

Neuspěli potom ani útočníci na druhém křídle, kde vydali do útoku na motocyklech, což je metoda, kdy se snaží využít rychlosti. A to ani přesto, že se alespoň některým podařilo dojet do zalesněného pásu, kde sesedli a pokračovali v akci. Ta se jim rozhodně nepovedla, protože i v lese dokázali ukrajinští operátoři dronů Rusy doslova nahánět a eliminovat je jednoho po druhém. A to i v okamžiku, kdy kolem nich bylo křoví a určitě ztěžovalo let.

Video: nemožné se stalo realitou, Írán zasáhl F-35 raketou. Američané to nepopírají, ale neumí to vysvětlit

Záběry ukazují, že byly použitými sebevražednými drony kvadrokoptéry. Wikipedia uvádí, že jde o drony se čtyřmi vrtulemi, z nichž se dvě otáčí jedním, a druhé opačným směrem, což jim zajišťuje dobrou stabilitu. Většinou unesou náklad o hmotnosti zhruba 2 kg, například hlavici z RPG-7. Ukrajinská armáda pro ně vyrábí i speciální explozivní hlavice určené k ničení pěchoty, které se rozletí do stran, protože obsahují různé fragmenty, například kuličky.

Článek Video: Rusové chtěli sevřít ukrajinské výsadkáře do kleští a připravili lest. Ti byli ovšem chytřejší a všechny útoky roznesli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusy schované v lese prozradil kouř

Malá jednotka ukrajinské 3. útočné brigády se podle videa pořízeného tělovou kamerou jednoho z členů vydala do lesa značně poničeného bojovými akcemi. Pátrala po ruských vojácích, kteří se mohli pokoušet infiltrovat mezi ukrajinské linie, a nakonec narazila na jejich postavení, kde byli doslova zahrabaní v zemi. Prozradil je ale kouř, který z jejich provizorního bunkru stoupal. Pravděpodobně se snažili v chladném počasí zahřát.

„Rusové se snaží vzdorovat, ale bez úspěchu.“ Ukrajinci si zuřivě berou okupovaná území na jihu zpět

Ukrajincům se trojice Rusů velice ochotně vzdala. ArmyInform uvádí, že podle jejich výpovědi měla obrovský hlad, protože si ani nepamatovala, kdy naposledy jedla. O tom, že Rusové nejsou v nejlepší kondici, svědčí i to, jak se pohybují. Při pochodu působí zmateně či unaveně, několikrát viditelně zakopnou nebo se zamotají. To by opravdu mohlo svědčit o tom, že nemají dostatek energie, protože se nemohli najíst. Zajetí jim tak vlastně zachránilo život.

Není to první případ, kdy se dostaly na veřejnost informace o nedostatku potravin mezi ruskými vojáky. KyivPost uvádí, že ukrajinská rozvědka v únoru 2026 zachytila hovor jednoho z nich, který si právě na toto velice stěžuje. Podle něj vojáci jeho jednotky výrazně zhubli a uniforma na nich visí téměř jako na ramínku. Situaci měl údajně zachraňovat jenom plnovous, který částečně zakrýval vyhublé tváře vojáků, ale přesto nebylo těžké vidět pravdu.

Video: vysoce specializovaný ukrajinský pluk roznesl Rusy na východní frontě. Kam vtrhne, tam zanechá zkázu

Armádní Zpravodaj se domnívá, že zachycené zprávy nemusí svědčit o zhroucení ruské logistiky, ale spíše o komplikované situaci. Jestliže se nějaké malé skupině vojáků povede proniknout mezi ukrajinské linie a doslova se zahrabat pod zem, aby ji drony neobjevily, má jen omezené množství zásob. A nové je k ní obtížné dostat, protože na vojáky, případně vozidla či roboty pokoušející se něco dopravit, Ukrajinci útočí, dokud to nezničí.

Zajetí hladových Rusů (zveřejněno 12. března 2026)

Článek Z výpovědi zajatých Rusů mrazí. „Nepamatujeme si, kdy jsme naposledy jedli.“ Byli rádi, že je Ukrajinci zajali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útočící Rusy kosily drony

Záběry akce jsou pořízené drony praporu Signum, který má obranu této oblasti na starosti. ArmyInform uvádí, že Rusové poslali do útoku v poslední době jednotku složenou nejen z ruských vojáků, ale také asi z 200 afrických žoldnéřů. Ani to jim ale nezaručilo vítězství, protože si s nimi dokázaly poradit ukrajinské dronové jednotky. Ty během operací zničily celou řadu techniky a zabily či zranily mnoho nepřátel, jimž nakonec nezbylo, než ustoupit.

Rusové se snaží obklíčit Pokrovsk ze všech stran. Naráží ovšem na tuhý odpor, proti němuž se opakovaně rozbíjí

Na videu je například vidět, že Rusové ve vysokých počtech používají různé čtyřkolky. BusinessInsider vysvětluje, že je jejich výhodou rychlost v terénu, a hlavně dělostřelectvo se na ně velice obtížně zaměřuje, protože než dopadne jeho projektil, je rychlá čtyřkolka úplně někde jinde. Na druhou stranu oproti dronům jsou vojáci na nich téměř bezbranní, jelikož je chrání maximálně jejich tělová balistická ochrana.

Rusové nicméně posílají do útoku i různá vozidla. Na záběrech se mihne například terénní automobil UAZ-469. Wikipedia uvádí, že ho začali vyrábět již v roce 1971 v době Sovětského svazu, ale v Rusku byl v různých variantách produkován velmi dlouhou dobu, a proto je dodnes hojně používaný. Dokáže si poradit s relativně obtížným terénem a uveze 7 vojáků, jimž ovšem neposkytuje žádnou ochranu. To samé platí i o terénním automobilu Lada Niva, který zničil dron nárazem do bočního okna.

Video: vysoce specializovaný ukrajinský pluk roznesl Rusy na východní frontě. Kam vtrhne, tam zanechá zkázu

Armádní Zpravodaj předpokládá, že Rusové útoku ve směru na Lyman nezanechají, neboť jde o důležité město. Wikipedia uvádí, že se jim ho podařilo obsadit na jaře roku 2022, ovšem při ukrajinské ofenzivě v druhé polovině roku se ho podařilo osvobodit. V podstatě se dá říci, že kdo ovládá Lyman, ovládá celou zdejší oblast. Vše ale naznačuje, že jsou Ukrajinci na útoky připravení a mohou Rusům způsobit obrovské škody.

Článek Video: Rusové si mysleli, že jim to tam patří, ale omyl. Ukrajinci řádili na doněcké frontě a vyhnali je od Lymanu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Z 5 se bránil pouze 1 ruský voják

Záběry akce ukrajinských výsadkářů pochází z dronu, proto nejsou vidět konkrétní detaily, a navíc se odehrává v zalesněném terénu. ArmyInform uvádí, že výsadkáři narazili na pozici 5 ruských vojáků, které nejspíše překvapili nebo zastihli ve velmi špatném rozpoložení, protože se bránil jenom jediný z nich, a zaplatil to životem. Zbylé čtyři Ukrajinci odvedli do zajetí.

„Morálku mají na nule. Rusové nám děkují, že je zajmeme.“ Ruští vojáci jsou vyčerpaní, na boj se často nezmohou

Není to výjimečná situace, ukrajinské armádě se daří zajímat relativně vysoké počty ruských vojáků. United24 Media na konci roku 2025 uvedl, že se počty zajatých Rusů pohybují od 60 do 90 týdně, i když byla zaznamenána i období, kdy jejich počet stoupl zhruba na 350. Většinu z nich tvoří obyčejní vojáci, i když v některých případech se daří zajmout i důstojníky.

Armádní Zpravodaj se domnívá, že jedním z důvodů snadného zajetí ruských jednotek může být jejich špatná morálka. ElPais uvádí, že se současné bojiště kvůli dronům změnilo natolik, že se vojáci v podstatě snaží navzájem prolínat a neexistuje pevná bojová linie. Rusové proto pošlou do akce malou skupinu vojáků, která někde zaujme pozici, zahrabe se do bunkru a čeká či sbírá informace. Nemá tak téměř šanci na vystřídání, a pokud vyleze ven, může ji zabít dron. To vše se projevuje na velmi nízké morálce a frustraci vojáků.

Rusové zuří, Ukrajinci jim zkazili strategickou ofenzivu. Na nic se teď nezmohou

Pokud se přitom podaří Ukrajincům takovou pozici dobýt, často v ní nezůstanou. Což se stalo i na videu, kdy ruský bunkr vyhodili do vzduchu, čímž v podstatě pozici zlikvidovali, a po stažení se stal prostor územím nikoho. Ukrajinské armádě to může stačit, protože ho potom hlídají drony. Pokud se ho tedy Rusové pokusí znovu získat, nejspíše na ně znovu zaútočí a napáchají vysoké škody, což je současná strategie ukrajinské obrany.

Ukrajinští výsadkáři, konkrétně parašutisté, zajmou čtyři ruské vojáky a jednoho eliminují (zveřejněno 13. března 2026)

Článek Video: 4 ukrajinští parašutisté přepadli 5 ruských vojáků. Jeden se bránil, ale neuspěl. Ostatní zajali a odvedli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané proti dronu nezasáhli

Více než 2 minuty dlouhé video je natočené kamerou dronu, takže poskytuje na celou akci dobrý pohled. Je z něj jasné, že se pohyboval celou dobu nad oblastí základny Victory, a ani jednou na něj nikdo nevystřelil. Z toho vyplývá, že proti němu Američané zřejmě nemají v oblasti žádnou obranu. Zároveň na záběrech není vidět jediný člověk. Lze tedy předpokládat, že bylo reakcí personálu základny schovat se do míst, kam na ně dron nemůže.

„Krize, jakou Rusko nezažilo“. Rusům se už do armády nechce, neláká je ani odměna 90 průměrných platů

K útoku se přihlásila Íránem podporovaná milice Kgataib Hizballáh, uvádí Forbes. Ze záběru se zdá, že se operátor dronu rozhodl po dvouminutovém letu nad základnou zaútočit na jednu z budov, i když minul i vozidla včetně cisteren. Během exploze hlavice, kterou dron nesl, se nikomu z osazenstva nic nestalo. Armádní Zpravodaj se domnívá, že byla budova dle svého tvaru postavena ze železobetonu, takže podobným útokům odolá.

Velice zajímavé je, že byl k útoku použit dron, podle charakteristik letu nějaká kvadrokoptéra, naváděný po optickém kabelu. Wikipedia uvádí, že takové drony hojně slouží na Ukrajině, kde s tím začalo Rusko, protože je nelze žádným způsobem rušit, což byla jedna z nejpoužívanějších obran. Ty nejlepší optické drony dnes dokáží uletět vzdálenost až 50 km, a není vyloučené, že má takovou technologii Írán a jím podporované milice právě díky Rusku.

„Prestiž Ameriky utrpěla.“ Írán ukázal sestřelený stealth bombardér B-2 v ulicích. Zkouší oklamat svět, skočila mu na to i Čína

Případ také odhaluje, že Američané mají v ochraně svých základen v oblasti Perského zálivu, ale pravděpodobně i na jiných místech světa, velké mezery. Nelze vyloučit, že by Írán mohl aktivovat některé své buňky v zahraničí a na nějakou podobnou základnu tam zaútočit. Je totiž vysoce pravděpodobné, že takovéto hybridní nebo různé teroristické útoky jsou jednou z mála možností, jak může oplácet americké údery na své území.

Článek Video: Američané neměli vůbec žádnou odpověď. Islamisté jim napadli základnu v Iráku, ani na ně nevystřelili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Korvetu zničila silná exploze

Ze záběru není přesně poznat, jakou zbraní byla korveta zasažena, protože začíná explozí. S největší pravděpodobností se však jednalo o nějakou řízenou střelu nebo pumu shozenou z letadla. Exploze je mohutná, pročež lze předpokládat, že musela jít loď i s osádkou ke dnu. Kolik lidí při útoku zahynulo a kolik se jich podařilo zachránit, je neznámý údaj. Jediné, co se ví, je, že k útoku došlo u íránského přístavu Bandar Abbas.

„Víkendová salva přímo proti Moskvě“. Ukrajinci zasypali centrum ruské moci největším útokem od začátku války

Napadenou lodí je podle jejího tvaru jedna z dvoutrupových korvet třídy Shahid Soleimani. Ty měl Írán před začátkem konfliktu čtyři, a všechna už mají být v současné době zničena, uvádí Wikipedia. Není jasné, o jakou loď konkrétně se jedná, protože Američané a Izraelci podrobnosti k těmto útokům prozatím neodtajnili. Útok na korvetu je nicméně celkem pochopitelný, protože se jedná o moderní plavidlo s mohutnou výzbrojí. V případě útoku by tedy mohla napáchat veliké škody, kdyby si vzala za cíl obchodní, ale i vojenské plavidlo.

Korveta je na svou délku pouhých 65 metrů silně vyzbrojená, jejími hlavními zbraněmi jsou protilodní střely různého typu. ArmyRecognition uvádí, že jich nese šest a jejich dosah je 200 až 750 kilometrů. V roce 2025 měla také být na korvetě ozkoušena nová íránská protilodní střela Ghadr-474, jejíž deklarovaný dosah je 2 000 kilometrů, ale je samozřejmě otázkou, zda se nejedná o výplod íránské propagandy, protože to je téměř neuvěřitelná hodnota. Neznámou zůstává i to, jaký má střela typ navádění a velikost hlavice.

Video: ruský voják nasadil bajonet a vyrazil do boje. Jeho konec přišel dříve, než stihl zaútočit

Plavidlo mělo mít rovněž dobré schopnosti protivzdušné obrany, a to za pomoci rychlopalných kanonů, ale hlavně 16 buněk vertikálního odpalovacího systému. V nich měly být střely Navvab a Sayyad-3. Wikipedia uvádí, že uváděný dosah druhé z nich se pohybuje od 120 do 200 kilometrů, i když mnohé podrobnosti o ní nelze dohledat. Každopádně se zdá, že střely nedokázaly korvetu ochránit. Buď nejsou tak dobré, jak o nich Íránci tvrdili, případně velmi dobře fungují americká a izraelská opatření na matení protivzdušné obrany.

Destruction of an Iranian naval ship in the port of Bandar Abbas
by u/RoyU16 in CombatFootage

Zničení íránské korvety (zveřejněné 9. března 2026)

Článek Video: mohutná exploze, potom klid. Íránská válečná loď měla ničit na 2 000 km, ale šla ke dnu i s posádkou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na objeveného vojáka zaútočil dron

Záběry ukazují, že nejspíše průzkumný dron zachytil ruského vojáka na otevřeném prostranství. Kontaktoval tak zřejmě operátora sebevražedného dronu, a ten na něj rychle zaútočil. To je na ukrajinské frontě běžná situace, hlavně Ukrajinci se za pomoci dronů snaží eliminovat ruskou přesilu. Standardní však není, jak byl ruský voják vyzbrojený a vybavený.

Řehka v čele AČR počítá poslední dny. Zůna z SPD už hledá náhradu. „Mluví o věcech, které nikdy nedělal,“ zdůvodňuje

Armádní Zpravodaj zaregistroval, že byl Rus oblečený pouze v nějakém vatovaném kabátu a vůbec nedisponoval balistickou ochranou nebo ochrannou přilbou. Vydal se tak do boje v podstatě nechráněný. Zdá se, že klopýtá, je tedy možné, že byl unavený nebo v minulosti prošel nějakým bojem a snaží se uniknout. Ozbrojený je pravděpodobně puškou AK-74. Wikipedia uvádí, že to je zbraň z doby Sovětského svazu ráže 5,45×39 milimetrů. V ruské armádě, stejně tak jako v ukrajinské, se stále v hojném počtu používána jako standardní.

Z neznámého důvodu si na pušku nasadil bajonet – nejspíše jde o 5Ch5 určený na různé typy pušek řady AK. TheFireArmBlog uvádí, že existuje ve 3 typech, a všechny byly vyvinuté a dodané do výzbroje v 80. letech 20. století. Jde o vlastně multifunkční nástroj. Vojáky ho nemusí používat jenom na pušce, umožňuje i stříhání drátů, a v nouzi poslouží jako nůž.

Americká armáda přitvrzuje. Zasypala Írán salvou balistických raket ATACMS. Jedna zničila sovětskou ponorku (video)

V podstatě není jasné, proč se ruský voják takto pohybuje, jelikož je doslova na ráně, což je v době rozšíření dronů doslova sebevražda. Záběry potom naznačují, že byla útočícím strojem nějaká kvadrokoptéra, což lze vyvodit z jejích manévrů. Zcela určitě pod sebou měla explozivní nálož, přičemž záběry končí explozí. S velikou pravděpodobností ruský voják neměl šanci takový výbuch přežít, a pokud ano, byl těžce zraněn.

Článek Video: ruský voják nasadil bajonet a vyrazil do boje. Jeho konec přišel dříve, než stihl zaútočit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Některé rakety izraelskou PVO prošly

Na videu pořízeném v nočních hodinách je vidět větší množství raket mířících na izraelské území. Některé z nich dle všeho zasahuje izraelská protivzdušná obranná, protože ve vzduchu explodují a rozpadají se, ale některé evidentně dopadnou i na zem. Není ovšem poznat, jestli se podařilo trefit nějaké cíle, protože jsou zásahy od kameramana velice vzdálené. SundayGuardianLive uvádí, že mělo na Izrael letět přibližně 100 raket a obyvatelé severních částí země museli do krytu; pravděpodobně dvě osoby při tom byly zraněny.

Video: Rusové pocítili nevídaný hněv. Ukrajinci nasadili nejlepší zbraně a vymazali ruskou základnu na doněckém letišti

Hizballáh je šíitská politická a teroristická organizace, která v roce 1982 vznikla na území Libanonu, a jejímž cílem byl boj proti Izraeli, uvádí Wikipedia. Odhaduje se, že by mohla mít ve zbrani několik desítek tisíc bojovníků a celou řadu relativně moderních zbrojních systémů, protože dostávala vojenskou podporu přímo z Íránu. Významnou část vojenských kapacit Hizballáhu ale Izrael v posledních letech poškodil, takže je v současnosti značně oslabená.

To ale neznamená, že není schopna Izraeli ublížit. Israel-Alma uvádí, že by Hizballáh v současnosti mohl disponovat až 15 000 raketami, a to především krátkého doletu, jakým jsou střely do sovětského systému BM-21 Grad s dosahem až 45 kilometrů. Má však i sofistikovanější výzbroj, třeba rakety M-302 s doletem až 200 kilometrů a hlavicí těžkou až 175 kilogramů, nebo Fateh-110 s doletem až 350 kilometrů a hlavicí o hmotnosti až 650 kilogramů.

Video: na frontu nedojel. Ukrajinci přepadli vlak s palivem a municí za jízdy. Závisel na něm postup ruských vojáků

Nebezpečí ze strany Hizballáhu si je Izrael vědom, a proto také zahájil pozemní operace na jihu Libanonu a po celé zemi opakovaně letecky útočí na různé cíle organizace. Ale asi je nedokáže zničit všechny, jsou totiž rozptýlené mezi civilisty, což je jedna ze strategií, jak se teroristé útokům brání. Může však možnosti Hizballáhu z velké části eliminovat, čímž zmenší nebezpečí na severu Izraele, a také nepřipustí přetížení své protivzdušné obrany.

Roughly 100 Hezbollah Missiles launched at Northern Israel.
by u/Baconkings in CombatFootage

Hizballáh vypustil rakety na Izrael (zveřejněno 11. března 2026)

Článek Video: Íránu přišel na pomoc očekávaný spojenec. Zasypal Izrael celou stovkou raket najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na frontu už posily nedorazí

Záběry z útoku na ruský konvoj jsou pořízené z nějakého průzkumného dronu, který pravděpodobně sledoval posily směřující k Huljajpole. Ukrajinci v oblasti zahájili protiofenzivu, a to tak velkou, že by ji Rusové nebyli schopní bez posil zastavit. To ale znamená, že se musí na cestách směrem na bojiště pohybovat více jednotek, a vzhledem k neustálé činnosti průzkumných dronů je snadné je odhalit a následně zasypat útoky.

Ruská jižní fronta se hroutí, Ukrajinci hlásí velký průlom a osvobození téměř celé oblasti. Rusové ztratili měsíční postup

Ruský konvoj se skládal z několika automobilů, čtyřkolek, motocyklů, a minimálně svou náklaďáků. Armádní Zpravodaj se podle tvaru jednoho z nich domnívá, že by se mohlo jednat o Ural 4320. Jde o jeden ze standardních vojenských nákladních automobilů ruské armády pocházející z doby Sovětského svazu a je určený do těžkého terénu. Wikipedia uvádí, že je schopen přepravovat 27 vojáků nebo náklad o hmotnosti 5 až 6 tun, záleží na verzi.

Na konvoj na křižovatce nejspíše zaútočil dron, nebo ho zasáhl minometný granát, protože první exploze je malá a zdá se, že jeden z automobilů poškodila. Navíc zůstaly v místě křižovatky stát nákladní automobily a pohybovali se tam i vojáci. Toto shromáždění se ukázalo jako zranitelné, načež ho zasáhla přesně naváděná raketa. Několik automobilů skončilo v plamenech a exploze zabila nejspíše i některé vojáky, i když jiní se i po výbuchu v místě pohybovali.

Putin se pomátl, chce válku za každou cenu: „Soudní rozhodnutí, s nímž nesouhlasím? Pošlu armádu,“ schválil si nový zákon

Raketomet HIMARS má v odpalovači 6 střel GMLRS. Wikipedia uvádí, že jsou schopné zasáhnout cíl do vzdálenosti až 92 km a jsou naváděné prostřednictvím GPS. Pokud není tento signál rušen, jsou mimořádně přesné, což se stalo i v zaznamenaném případě. Pravděpodobně se jednalo o jednu raketu s explozivní hlavicí hmotnosti 91 kilogramů. Ta zničila nejdůležitější část konvoje, takže se k Rusům na frontu nedostanou potřebné zásoby ani posily.

Článek Video: velká ruská kolona dorazila mířila k ohroženému Huljajpole, ale nedojela. Ukrajinci ji přivítali HIMARSem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron na Pancir-S1 zaútočil v noci

Záběry zobrazující zničení ruského systému Pancir-S1 jsou pořízené kamerou útočícího dronu, ačkoli jeho pozici nejspíše objevil ukrajinský průzkum – nacházela se u Melitopolu na jihu Ukrajiny – lze předpokládat, že na základě těchto dat pak odstartoval sebevražedný dron. Útok se s největší pravděpodobností odehrává v noci, protože operátor dronu používá termovizní kameru určenou do prostředí s nízkou viditelností. Dronem se trefil zcela přesně, ovšem zničení již vidět není, protože s explozí zmizel i záběr kamery.

Video: takový masakr Rusové nečekali. Ukrajinci střelami Storm Shadow zdevastovali klíčovou továrnu, na níž závisí PVO i bombardování

Ukrajinská armáda použila ke zničení ruské zbraně dron středního dosahu FP-2. Pravda uvádí, že je schopen unést hlavici o hmotnosti 105 kilogramů. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že se tyto údaje v různých zdrojích liší, ale vždy se pohybují zhruba kolem 100 kilogramů, což se vyrovná třeba lehčí letecké pumě nebo střele z raketometu M142 HIMARS. Dolet FP-2 je potom 200 km, a díky navádění operátorem přes kameru je naprosto přesný.

Ze záběrů je zřejmé, že byl Pancir-S1 v činnosti, jelikož se otáčela jeho radarová anténa. Ale přesto se obsluha ani nepokusila na útočící dron vypálit. Pravděpodobně to svědčí o tom, že letoun velikosti FP-2 neumí systém zachytit, i když nemůže být vzhledem k hmotnosti hlavice zase tak malý. Je to na pováženou, protože se jedná o relativně novou zbraň. ArmyRecognition uvádí, že ji Rusko poprvé veřejně představilo v roce 1995. Zůstává ale skutečností, že řada těchto systémů dronům podlehla, a jde tedy o jejich zásadní slabinu.

„Ne, Mariupol vám nepatří!“ Ukrajinci jenom „škrtli sirkou“ a muniční sklad ruské armády opakovaně detonoval

Pokud by byl Pancir-S1 schopen drony zachytit, měl by být dostatečně vybavený, aby se alespoň mohl pokusit o obranu. Nese 12 raket schopných zasáhnout cíle do vzdálenosti 20 km a výšky 10 km, a krom toho je na podvozku nákladního automobilu i dvouhlavňový rychlopalný kanon ráže 30 mm. I kdyby nebyly střely schopné dron zasahovat, kanon by měl být proti relativně pomalému dronu zbraní s vysokou pravděpodobností účinný.

Článek Video: moderní ruský systém PVO na jižní frontě se ani nepokusil bránit. Ukrajinci se s tím nepárali, rozmetali ho 100kg hlavicí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zbraně C-RAM doslova chrlí munici

Na nočních záběrech z kurdského Irbílu je vidět, jak tmu protne krátká dávka munice opatřená stopovkou, tedy trasovací municí. Má se jednat o práci C-RAM. Wikipedia uvádí, že jde o zbraň určenou k protiraketové, dělostřelecké a minometné obraně. Většinou dokáže vychrlit veliké množství munice v krátké době a je sofistikovaně zaměřovaná, aby se dokázala trefit i do malého a relativně rychlého cíle včetně minometné munice, řízených střel a dalších. V tomto případě do íránského dronu, což je obávaná zbraň teheránského režimu.

Češi pořád tvrdí, že je Írán oběť. Ten mezitím už podruhé zaútočil na evropského člena NATO balistickou raketou

Americká armáda v této roli používá systém Centurion C-RAM nazývaný také Land Phalanx Weapon System. Wikipedia uvádí, že byl vyvinut v průběhu války v Iráku, kdy se ukázala potřeba ochrany základen proti střelám a minometné munici. Užívá šestihlavňový rotační kanon M61A1 Vulcan ráže 20 mm, a o zaměřování se stará radar typu AESA. Systém je tak sofistikovaný, že stačí jenom krátká dávka a cíl je zničený. Výhodou je i relativně nízká cena munice.

Účinný dosah jsou 2 km, a vzhledem k tomu, že si má zbraň poradit i s minometnou municí nebo řízenými střelami, tak pro ni například íránský dron typu Shahed, který letí relativně nízkou rychlostí, není žádný problém. V podstatě se dá říct, že stačí jediný zásah a půjde k zemi. Ale vzhledem k tomu, že C-RAM pálí kadencí 4 500 ran za minutu, soudí Armádní Zpravodaj, že ho pravděpodobně zasáhlo více projektilů. Ty jsou navíc zkonstruované tak, že se po uražení 2 300 metrů rozpadnou, aby později při dopadu nezranily někoho na zemi.

Video: ruští vojáci narazili na nečekaný odpor, který nedokázali zdolat. Ukrajinci je překvapili zbraní budoucnosti a zahnali je

Irbíl je centrem iráckého Kurdistánu, což je území na severu Iráku ovládané Kurdy s místní regionální vládou, uvádí Wikipedia. Írán drony pravděpodobně míří na americkou základnu, která se tam nachází, protože jsou Kurdové a Američané spojenci. Navíc na severu Íránu existuje početná kurdská menšina a spekuluje se, že by ji Američané mohli využít v boji proti teheránskému režimu. I proto se může snažit Kurdy takto zastrašit.

US C-RAM farts at iranian drones in Erbil (iraq), 4 March 2026.
by u/Apart-Breadfruit-187 in CombatFootage

Systém Centurion C-RAM ničí íránský dron (zveřejněno 04. března 2026)

Článek Video: jedna dávka a je po všem. Stopovka propálí nebe a mocná zbraň Íránu jde k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skupina Ukrajinců úspěšně vyčistila dům

Záběry z boje o Rusy obsazenou budovu na Ukrajině přinesl dron, který podporoval útočnou skupinu 41. brigády ukrajinské armády. Ukazuje tři ukrajinské vojáky, jak se přibližují k rodinnému domu, pravděpodobně se tedy jedná o budovu na vesnici nebo na nějakém předměstí. V ní si zřídila pozici ruská armáda, ale není jasné, kolik vojáků tam měla. Na celém videu je vidět jediný, a na konci pak i jeho dokumenty. Možná byl tedy zcela sám.

Ukrajinci zahájili mohutnou protiofenzivu a jsou blízko prolomení obrany. Rusové se museli stáhnout od Pokrovsku

Ukrajinci si byli jistí, že je budova obsazená ruskou armádou, a proto když se přiblížili, vhodili dovnitř ruční granát. Ve výzbroji jich mají celou řadu, mohlo se jednat například o RGD-5, což je sovětský granát, který má hmotnost 310 gramů a střepiny vznikající po jeho explozi mají zraňující účinek do 25 metrů. Wikipedia uvádí, že Ukrajina začala tyto granáty sama vyrábět, takže je proto pravděpodobně, že patří ke standardní výzbroji vojáků.

Rusovi začalo být jasné, že svou pozici nejspíše neudrží, protože měli Ukrajinci přesilu; v budově měl ale velice dobrou pozici. MwiWestpoint uvádí, že domy nebo jejich trosky vojáci užívají často, protože dokáží poskytnout alespoň částečně úkryt před střelbou nepřítele. V zimě, která panuje (v okolí domu je sníh), tam lze najít úkryt, například před větrem. Armádní Zpravodaj připomíná, že v domě také neuvidí vojáky nějaký průzkumný dron.

Video: ruský velitel zmateně vítal ukrajinské výsadkáře, odpověděli mu střelbou. Nečekal, že je obejdou a udeří zezadu

Ruský voják nakonec vyskočil z okna budovy, ale při útěku se vydal špatným směrem. Protože vše natáčí ukrajinský dron, je velice pravděpodobné, že jeho operátor pohyb vojáka sledoval a útočné jednotce přesně říkal, kudy jejich protivník jde. Když se vynořil za rohem domu, Ukrajinci na něj s největší pravděpodobností čekali a okamžitě ho zastřelili. V podstatě se dá říct, že udělal chybu a proti svým nepřátelům neměl sebemenší šanci.

Ukrainian 41st brigade cleared out the Russians‘ hideout in a residential building where one russian exited on a window in an attempt to flank but got killed
by u/Nanners5618062 in CombatFootage

Ukrajinci zastřelí prchajícího Rusa poté, co vyskočil z domu (zveřejněno 18. února 2026)

Článek Video: Rus vyskočil z okna, aby obešel útočící ukrajinskou přesilu. Zdálo se, že uspěje, ale větší smůlu mít nemohl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tomahawky proletěly kolem lodi

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk odpalují Američané z moře, i když existuje i systém určený pro jejich odpalování ze země. Ten je však nový a vzácný. Je tedy logické, že záběry ukazují dvojici střel letící nad hladinou moře a pravděpodobně mířící směrem nad pevninu, tedy na Írán. Kameraman ji zaznamená velice detailně, protože se při cestě nad hladinou pohybují zhruba ve výšce 10 až 15 metrů. Loď měla navíc štěstí, že vedla zvolená trasa přímo kolem ní, takže si mohli námořníci americké zbraně dobře prohlédnout.

Video: tak tvrdou odplatu Rusové nečekali. Ukrajinci zasypali doněcké letiště balistickými raketami ATACMS a střelami Storm Shadow

Tomahawk je osvědčená zbraň, do výzbroje byla zařazena v roce 1986, uvádí Wikipedia, a Američané ji použili v celé řadě konfliktů. Za ty dekády ji přitom několikrát vylepšili. V současné době jsou užívány verze Block IV a Block V, které mají vylepšené navádění – jedná se nejenom o satelitní navigaci, ale též o terénní mapování nebo například radar. Tomahawk se pak pohybuje rychlostí Mach 0,74 a dosah má více než 1 600 km, zatímco hlavice má hmotnost 310 kg, a vzhledem k téměř absolutní přesnosti dokáže zničit vše, na co je střela odpálena.

Loděmi používanými k odpalování Tomahawku jsou buď raketové křižníky třídy Ticonderoga nebo torpédoborce třídy Arleigh Burke, kterých by mohlo být v oblasti bojů až 15. Wikipedia uvádí, že torpédoborce mají střely umístěné ve vertikálním odpalovacím systému Mk 41, který má podle verze 90 nebo 96 odpalovacích buněk, což je maximální počet střel, jaké může torpédoborec nést. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že větší část buněk je však určena pro střely protivzdušné obrany a další zbraně, Tomahawků bude reálně asi 20 až 40.

Video: Ukrajinci naložili okupantům na jižní frontě. Zdevastovali jim protivzdušnou obranu v klíčových oblastech

Americké námořnictvo má však schopnost odpalovat střely Tomahawk i z hlubin oceánu. Nést je mohou útočné ponorky třídy Los Angeles a Virginia, a rovněž čtveřice ponorek třídy Ohio, která byla přestavěna, aby místo balistických raket Trident II s jadernými hlavicemi používala 154 Tomahawků, uvádí Wikipedia. Výhodou ponorek je, že se k nepříteli mohou přiblížit nepozorovaně, kdežto on vůbec nemusí tušit, že se nějaký úder chystá. Salva 154 střel se navíc vyrovná salvě, jakou dokáže odpálit několik torpédoborců.

A cargo ship crew in the Persian Gulf watches US BGM-109 Tomahawk cruise missiles fly by them heading towards Iran
by u/broforwin in CombatFootage

Dvě střely Tomahawk s plochou dráhou letu proletí kolem lodi (zveřejněno 04. března 2026)

Článek Video: námořníci si z těsné blízkosti prohlédli přilétající spoušť. Střely Tomahawk se prohnaly těsně nad mořem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Exploze torpéda fregatu doslova rozlomí

Moderní torpéda jsou nastavena tak, aby explodovala pod kýlem lodi a způsobila co největší škody. Detailní záběry ukazují, že výbuch fregatu íránského námořnictva IRIS Dena doslova nadzvedl nad hladinu a zlomil ji, a není pochyb, že byly škody po takovém útoku fatální a loď šla rychle ke dnu. Zabránit jejímu potopení nemohou ani různé vodotěsné přepážky, a je jasné, že musel být výbuch tak silný, že již ten samotný usmrtil nemalou část posádky.

Izrael jako nedotknutelný stát? Kritika jeho nekompromisní politiky není antisemitismus. Pochopte ale, že bojuje o přežití

IRIS Dena je fregata, jejímž úkolem je i boj proti ponorkám. Má 6 lehkých protiponorkových torpéd ráže 324 mm, uvádí Wikipedia, která doplňuje protiponorkový vrtulník Bell 212. Mělo by jít o moderní plavidlo s výkonnými detekčními přístroji, protože bylo uvedeno do služby v roce 2021. Jeho délka je 95 m a výtlak 1 500 t, na jeho palubě pak působí 140 námořníků. Je i relativně rychlé, pluje rychlostí až 30 uzlů. A přesto to jeho zničení nezabránilo.

Lovcem fregaty byla americká ponorka USS Charlotte třídy Los Angeles. Útočné jaderné ponorky této třídy jsou ještě produktem studené války, do služby začaly vstupovat v roce 1976. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že i přes to patří k velmi schopným plavidlům, která vynikají moderními detekčními systémy a jsou také velice tichá, díky čemuž je mohla mít íránská fregata problém detekovat. Wikipedia uvádí že mají 4 torpédomety ráže 533 milimetrů, z nichž dokáží odpalovat těžká torpéda Mk 48, střely Tomahawk nebo protilodní Harpoon.

Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Fregata byla zničena jediným torpédem Mk 48, což je standardní zbraň amerických ponorek. Wikipedia uvádí že je 5,8 m dlouhé, obsahuje hlavici o hmotnosti 293 kg a pohybuje se rychlostí až 65 uzlů, při níž dokáže zasahovat cíl na vzdálenost 27,4 km; při nižší rychlosti však dosah stoupá. Torpédo je buď naváděno za pomoci drátu přímo z ponorky, případně má i vlastní pasivní nebo aktivní navádění, a dokáže se na zvolený cíl tedy navést i samo.

US submarine torpedos Iranian IRIS Dena warship near Sri Lanka
by u/Ylllllllll in CombatFootage

Torpédování íránské fregaty IRIS Dena poblíž Srí Lanky americkou útočnou ponorkou USS Charlotte třídy Los Angeles (zveřejněno 04. března 2026)

Článek Video: torpédování z blízka. Íránská válečná loď neměla proti americké ponorce šanci. Na potopení stačilo 1 torpédo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úspěšnost obrany Izraele je přes 90%

Írán pracoval na svém balistickém programu dlouhá léta a podařilo se mu vyvinout širokou škálu raket středního doletu, s nimiž dokáže bez problémů zasahovat území Izraele. Některé lze řadit mezi opravdu vyspělé zbraně, protože jsou přesné a jejich hlavicí je manévrující návratové těleso, které je pro protivzdušnou obranu obtížným cílem. Tu si Izrael na druhou stranu vyvinul vícevrstevnou, a v současné době je dokonce v sestřelování podobných hrozeb nejlépe vybavenou zemí na světě. Úspěšnost jeho obrany má být přes 90 procent.

200 dronů zdecimovalo Rusům loďstvo. Ukrajinci mají Černomořskou flotilu přesně tam, kde chtěli

Jednou ze základních raket ohrožujících Izrael je Fattah-1, resp. její modernizovaná verze Fattah-2. Wikipedia uvádí, že má dolet 1 400 km a hlavici těžkou až 450 kg. Írán ji dokonce označoval za hypersonickou zbraň, ale odborníci zařazení odmítají, protože návratové těleso dle všeho není klasickým hypersonickým kluzákem. Armádní Zpravodaj nicméně upozorňuje, že to rozhodně neznamená, že by raketa nebyla nebezpečná.

Emad má velikou hlavici a je přesná

Ještě hrozivěji vypadá balistická raketa Emad, protože má delší dolet a je ničivější. Wikipedia uvádí, že dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 1 700 km a její hlavice má hmotnost 750 kg. Skvělá má být její přesnost, protože ta dosahuje 10 metrů, a pokud pronikne protivzdušnou obranou, vzhledem k hmotnosti hlavice a přesnosti svůj cíl s vysokou pravděpodobností zničí. Ale některé zdroje uvádí, že má přesnost pravděpodobně 50 metrů.

Kreml by se měl obávat. Ukrajinci vyvinuli balistickou raketu s doletem 200 km schopnou manévrovat. Obelstí i systém S-400

Další zbraní určenou proti Izraeli je balistická raketa Kheibar Shekan, kterou mají ve výzbroji obávané Revoluční gardy. Wikipedia uvádí, že dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 1 450 km a její hlavice je těžká 550 kg, přičemž má schopnost manévrovat, a je tedy obtížným cílem. Není se tak divit, když by ji nějaké izraelské protistřely minuly, jako se tomu stalo na videu (níže).

Základem protiraketové obrany Izraele je systém Arrow 3. Wikipedia uvádí, že ničí cíle mimo atmosféru a je účinný proti raketám středního doletu i mezikontinentálním balistickým raketám. Jeho protistřely nemají nálož, ale ničí je přímým nárazem. Na videu je ale zřejmě vidět starší systém Arrow 2, jehož protistřely ničí cíle v atmosféře. Jsou v podstatě určeny k tomu, aby se pokusily zastavit hrozbu, kterou se nepovedlo zneškodnit protistřelám z Arrow 3.

Iranian ballistic missile Direct impact on Tel Aviv , passed through 2 interceptors .. 3/3/2026
by u/Iraq_PMU in CombatFootage

Iránská raketa zasáhne Tel Aviv

Článek Video: íránská balistická raketa je extrémně ničivá. Pronikla izraelskou PVO, i když po ní střílela, a zasáhla Tel Aviv se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kornet je naváděný pomocí laseru

Rusko zavedlo protitankovou řízenou střelu 9M133 Kornet v roce 1998, aby nahradilo předchozí střely, které bývaly často naváděné po drátě. Wikipedia uvádí, že má poloautomatické laserové navádění, což znamená, že střelu s odpalovací jednotkou nespojuje žádný drát, ale zaměřování probíhá laserovým paprskem. Ten ovšem musí operátor po dobu letu střely držet na cíli.

Ukrajinci odhalili ruské tajemství a přiznali novou výzvu. Zabijáka s 800kg hlavicí, kterého nelze rušit

Velikou předností systému Kornet je dosah jeho střel a různorodost jejich typů. Ta základní dostřelí minimálně 3,5 kilometru, ale existují i modernizované verze EM s větším dosahem. ArmyRecognition uvádí, že s tandemovou kumulativních hlavicí má Kornet-EM dosah až 8 km a dokáže si poradit s pancířem o síle až 1 300 mm RHAe. Navíc je schopna útočit na horní oblasti tanků, kde je slabší pancéřování. Střela s lehkou tříštivou hlavicí pak může zasahovat cíle až do vzdálenosti 10 kilometrů, ale ta si s obrněncem neporadí.

Co lze považovat za nevýhodu Kornetu, je jeho hmotnost. Odpalovací zařízení je umístěno na trojnožce, vidět je i na videu níže, a vše spolu se střelou váží 67 kilogramů, pročež zbraň vyžaduje dvoučlennou obsluhu. Vhodná je tedy hlavně pro statickou pozici nebo umístění na nějakém vozidle, ale její přenášení po bojišti a pohotové taktické nasazení rozhodně není jednoduché. To ji odlišuje například od americké FGM-148 Javelin, která je vysoce mobilní.

Kyjev je nejlépe chráněná pevnost Ukrajiny. Rusové nedokážou pronikat obranou, většina útoků skončí v troskách

Druhou nevýhodou může být skutečnost, že je zaměřovací zařízení přímo na trojnožce a operátor musí držet laserový paprsek na cíli po celou dobu letu střely. Zvířený prach ovšem může prozradit jeho pozici, takže hrozí, že se tak ocitne pod palbou nepřátelského dron, děla apod. Třeba u Javelinu to přitom nehrozí. Ukrajina má zbraň podobnou Kornetu, je jím systém Stugna-P. Wikipedia ale potvrzuje, že má výhodu, jelikož může být odpalovací stanice až 50 m od zařízení používaného k navádění, což zajišťuje obsluze mnohem větší bezpečnost.

Střelba z 9M133 Kornet

Článek Video: jak se objeví, je čas k panice. Ruská protitanková bestie Kornet ničí ukrajinské obrněnce až na 8 km, odrovnala i Abrams se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely z TOS-1A zasahují do 10 km

TOS-1 se ve výzbroji sovětské armády objevil na konci 80. let 20. století, a Wikipedia uvádí, že byl později modernizován na verzi TOS-1A. Rozeznat je lze snadno – původní verze má 30 raket, druhá jenom 24. Obě pak mají ráži 220 mm a dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti max. 10 km. To je handicap raketometu na moderním bojišti Ukrajiny, protože je v dosahu dronů, a v okamžiku, kdy se vydá do boje, ho mohou snadno objevit a napadnout.

Rusko ztratilo za první rok války na Ukrajině více vojáků než ve všech válkách od 2. světové války dohromady. Hrozný výsledek

Pokud se tak stane, má raketomet jenom malou šanci na přežití, zvláště pokud nese termobarické rakety. ArmyRecognition uvádí, že jsou poháněné tuhým raketovým palivem a mají speciální hlavici, která v místě dopadu rozptýlí a zapálí hořlavou směs. To je pro vojáky smrtelné, neboť mohou nejen zahynout ve žhnoucím oblaku, ale exploze též vytváří podtlak, který poškozuje jejich vnitřní orgány, i když jsou schovaní. Proto je zbraň tak obávaná.

Pokud ale zaútočí na raketomet dron s kumulativní hlavicí – používaná bývá například z RPG-7, k níž Wikipedia uvádí, že dokáže prorazit pancíř o síle 500 milimetrů RHAe – na raketomet rozhodně stačí, i když má podvozek z tanku T-72 nebo T-90. Zkušení operátoři většinou míří na odpalovací systém a snaží se zapálit rakety, takže pokud jsou nabité, následuje většinou obří exploze raketového paliva a speciální směsi v hlavici, což osádku většinou upálí zaživa. Armádní Zpravodaj se domnívá, že není šance, aby ji pancéřovaný podvozek ochránil.

Fatální selhání vedlo k palbě do vlastních. Kuvajtská PVO sestřelila tři americké F-15E, neměly šanci střely vymanévrovat

Ani přes své hrůzné účinky však TOS-1A není v bojích na Ukrajině tou nejdůležitější zbraní. Jeho 24 raket má plošný účinek a efektivní je, pokud se zaměří na oblast, kde jsou poschovávání nepřátelé, hlavně větší skupina. Ukrajina ale nemívá vojáky soustředěné na jednom místě, naopak jsou na linii rozptýlení téměř jednotlivě. To ve spojení s tím, jak je raketomet zranitelný, znamená, že většinou nemůže využít svých schopností, a navíc je rychle zničen.

Destruction of a Russian TOS-1A FPV loitering munition of special forces of the SBU.
by u/iAkiraKira in CombatFootage

Zničení TOS-1A dronem

Článek Video: ohnivé peklo se obrátilo proti vlastním vojákům. Jak Ukrajinci zvětřili hrůzný ruský raketomet, nenechali ho odjet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko obsadilo Krym již v roce 2014

Krym není ruským územím, ale patří podle mezinárodních norem Ukrajině. Wikipedia však uvádí, že ho již v roce 2014 anektovalo a označuje ho za své území. Důvodů k tomu bylo několik – mnoho obyvatel Krymu bylo proruských a připojení si opravdu přálo, ale zejména má strategickou polohu. Kupříkladu je tam Sevastopol, v němž kotvila Černomořská flotila, kdysi nejspíše nejsilnější námořnictvo v celém Černém moři.

Putin s obavami sleduje sílící evropskou velmoc. Francie aktualizuje jadernou doktrínu

Na poloostrově jsou také rozmístěné systémy protivzdušné obrany, například S-400, a Ukrajina často cílí právě na ně. Je schopna přesně ničit odpalovací systémy, radary i další části, které jsou základem ruské obrany dlouhého dosahu – ta má zvládat sestřelovat letouny, střely s plochou dráhou letu i balistické rakety krátkého doletu, uvádí Wikipedia. Ukazuje se ovšem, že například na drony nestačí, a tak S-400 pravidelně zasahují. Mezer může pak využít Ukrajina k útokům na další cíle, třeba na velitelství černomořské raketové divize.

Krym je hlavně v dosahu dronů

Ukrajina může k útokům na Krym použít celou škálu zbraní, protože je relativně blízko. Na severu i v jeho středu může útočit drony FP-2, k nimž United24Media uvádí, že unesou až 105kg hlavici a doletí do vzdálenosti až 200 km. Pokud by to nestačilo, lze použít drony FP-1 s dosahem až 1 600 km, které unesou hlavici o hmotnosti 60 kg, a při kratší vzdálenosti až dvojnásobnou, uvádí Militarnyi. Ta na zničení protivzdušné obrany více než dostačuje.

Izraelské F-35I Adir vyškolily íránskou protivzdušnou obranu. Klíčový systém měl být lepší než ruský S-400, ale selhal

Útoky na Krym mají podle všeho dvojí účel – jsou tam vojenská zařízení, a také dislokované jednotky, které slouží v bojích na Ukrajině. Jejich oslabení či poškození však snižuje útočné schopnosti Ruska a může to narušit zásobování fronty. Druhá rovina bude pak morální a propagandistická. Útoky mohou Rusům dokázat, že se Ukrajinci s anexí rozhodně nesmíří, a ukrajinské veřejnosti to, že jsou tam její ozbrojené síly schopné způsobovat škody.

Útok na části ruského systému S-400 na Krymu

Článek Video: rozklad „ruského“ Krymu. Ukrajinci provádí chirurgicky přesné údery na PVO a působí Rusku obří potíže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Carský tank zdolají až desítky dronů

Tzv. carský nebo ježčí tank je v podstatě běžný tank jako T-72 nebo T-80, ale vybavený zajímavým typem ochrany – trčí z něj dráty a může dokonce připomínat hromadu odpadu. Jejím cílem je nepustit drony přímo k tankovému pancíři. GeekWeek uvádí, že s podobnými tanky mají ukrajinské drony obrovské problémy. Často platí, že je na jejich zastavení a zničení zapotřebí desítek úderů, výjimkou nemusí být ani 60 bezpilotních letounů.

Video: jednu z nejbrutálnějších frontových brigád Rusové nezastavili. Vytrvale na ni útočili, ale stejně je smetla a postoupila

Důvodem takovéto ochrany je konstrukce hlavic používaných drony – jsou totiž kumulativní. Wikipedia vysvětluje, že jsou tvarované tak, aby vytvořily jakýsi proud, který je schopný prorazit tankový pancíř. Ovšem vzdáleností se tento proud rozptyluje a jeho síla slábne, takže proto, když dron narazí do ježčího pancíře a hlavice exploduje desítky centimetrů daleko od tanku, nemá šanci ho prorazit, a vlastně mu nijak výrazně neublíží.

Smysl dává i to, že Rusové pošlou tank do útoku za nepříznivého počasí. Rferl uvádí, že se tak děje třeba za mlhy nebo za silného mrazu a chumelenice, kdy mají operátoři dronů ztíženou práci. Problémem může totiž být již vzlet dronů, a ve špatné viditelnosti lze také tank hůře najít. Když navíc fouká silný vítr, mohou mít problémy s přesností. Neznamená to, že by nemohly operovat vůbec, ale jsou omezené, čímž nebezpečnost pro tank klesá.

Video: beznaděj donutila ruské vojáky ke kapitulaci. Naštvaní Ukrajinci s nimi měli trpělivost a slitování

Podobná taktika sice fungovat může, a i kdyby nemohl proti tankům odstartovat dostatek dronů, stále na ně může na bojové linii číhat třeba protitanková mina, a ukrajinská armáda má i celou škálu protitankový řízených střel. Ty sice také mívají kumulativní hlavici, ale ježčí typ pancíře proti nim účinný nebývá. Navíc mají větší průraznost než ty instalované na drony.

Útok ruské carské tanky útočící v zimě

Článek Video: Rusové využívají počasí ve svůj prospěch a nasazují carské tanky i v tuhé zimě. Ukrajinci se na nich opakovaně vylámou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Černý šíp šlape po Rusech, kde může

Příkladem ukrajinské jednotky využívající drony je 5. těžká mechanizovaná brigáda. MilitaryLand uvádí, že se původně jednalo o tankovou brigádu, ale kvůli nedostatku tanků byla doplněna obrněnými vozidly a transformována na mechanizovanou brigádu. Její součástí se přitom stal i prapor nazývaný Black Arrow, tedy Černý šíp. Jeho úkolem je poskytovat brigádě dronovou podporu, přičemž se stala jednou z jejích nejdůležitějších součástí.

Video: Slováci a Maďaři zuří, ropovod Družba mimo provoz. Ukrajinci na 1 000 km zasáhli klíčovou křižovatku

Takový prapor má na starosti mnohé úkoly. Jedním z nich jsou údery na ruské vojáky na bojové linii, k čemuž lze využít například kvadrokoptéry. Jde o drony vybavené čtyřmi vrtulemi, z nichž se dvě otáčí v jednom, a zbylé v druhém směru, uvádí Wikipedia. Na podobné drony jsou připevněny hlavice, v případě útoku na pěchotu většinou explozivní, z nichž vychází mnoho šrapnelů. Jsou tak účinné, že jsou Rusové zoufalí, protože mají vysoké ztráty.

Úkolem praporu však nejsou jenom útoky, ale pravděpodobně disponuje i průzkumnými drony. Ty jsou nezbytné k neustálému monitorování bojiště i prostoru na kilometry daleko v ruském týlu, odkud přináší údaje, podle nichž bude řízeno dělostřelectvo nebo poslány sebevražedné drony. Army-Technology uvádí, že jedním z často užívaných průzkumných dronů je třeba Leleka-100, která dosahuje rychlosti 70 km/h a vydrží na obloze 2,5 hodiny.

Video: jednu z nejbrutálnějších frontových brigád Rusové nezastavili. Vytrvale na ni útočili, ale stejně je smetla a postoupila

Využívání dronů ukrajinskou armádou je tak důležité, že dokonce založila vlastní složku ozbrojených sil, která se jejich nasazení věnuje. Osw uvádí, že vyvinula i koncept nazývaný Drone Line, jehož úkolem je co nejvíce zefektivnit nasazení dronů v ozbrojených silách. Pro Ukrajinu je to nesmírně důležité, jelikož se potýká s nedostatkem vojáků i techniky, a drony jsou způsobem, jakým se může úspěšně bránit proti ruské přesile.

Článek Video: ruští vojáci už jsou silně zoufalí. Došlápl si na ně prapor Černý šíp ukrajinské těžké mechanizované brigády se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci s rakovinou nebo o berlích

Zpráv o tom, že ruská armáda posílá do bojů zraněné a nemocné, není vůbec málo. Chosun uvádí, že existují důkazy, a to i omylem ruskými úřady zveřejněné dokumenty, podle nichž na frontu míří vojáci třeba s terminálním stádiem rakoviny, muži se zlomenýma nohama a další. Nalézt lze i záběry, na nichž ruští vojáci s plnou výstrojí míří do bojové zóny, a přitom si pomáhají berlemi, neboť by jinak nemohli chodit. Velitelé vůbec nedbají, v jakém jsou stavu.

Putin dopustil, co se nikomu nepodařilo. Ukrajinci devastují ruské letectvo a ztráty jsou opravdu těžké

United24Media také přinesl příběh zajatého ruského vojáka trpícího pokročilou schizofrenií. Toho měli ruští verbíři údajně zastavit na ulici města, odvézt do nějakého domu a nechat podepsat papíry, o nichž netušil, co jsou zač. Že se dostal do armády pochopil až v okamžiku, kdy se musel obléci do uniformy. Téměř okamžitě poté, co se dostal na frontu, byl zraněn, ale přesto byl znovu poslán do boje. Měl to štěstí, že nakonec padl do ukrajinského zajetí. Armádní Zpravodaj ale soudí, že většina raněných Rusů na frontě zemře.

Motivací, proč ruští velitelé posílají na frontu i raněné, může být několik. Nejpravděpodobnější bude skutečnost, že mají nedostatek vojáků. Zprávy z posledních měsíců naznačují, že Rusko může za měsíc ztratit 30 až 35 tisíc vojáků, a takové počty se mu již nedaří rekrutovat. Vzhledem k tomu, že armáda trpí i dezercemi, je dostupných bojovníků stále méně. Kdyby tedy velitelé neposlali do boje raněné, nemohli by splnit rozkaz k útoku.

Ruský útok na Ukrajinu vyvolal obavy v nejvyšším velení NATO. Vyslalo stíhačky a uvedlo PVO do pohotovosti

Problémem může být i to, že Rusko nedisponuje dostatečným zázemím pro léčení velkého počtu raněných, uvádí Cepa. Proto jsou z nemocnice často propuštěni předčasně a nejspíše s papíry, že jsou bojeschopní. Další důvod může být nelidský, ale přitom ekonomicky smysluplný. Péče o každého raněného či dlouhodobě postiženého člověka je zátěží pro stát, takže poslat ho na frontu zemřít vyjde ruskou státní kasu levněji než se o něj postarat.

Posts from the ukrainewarvideoreport
community on Reddit

Ruští vojáci o berlích musí do bojů jako ostatní, ale nejspíše jsou jenom potravou pro děla

Článek Video: ruskému velení nezáleží ani na svých vojácích. Do útoku poslalo na jistou smrt „mrzáka“ o berlích se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Po střelbě houfnice změní pozici

Způsob, jakým se může dělostřelectvo bránit proti svému odhalení, je vysoká mobilita. Týká se to především samohybných houfnic, tedy dělostřeleckých zbraní umístěných na podvozku a schopných jezdit po vlastní ose bez asistence jiné techniky. Taktika se nazývá „udeř a uteč“. DefenseNews uvádí, že ji používají například osádky mající ve výzbroji francouzské samohybné houfnice CAESAR. Díky ní má dělostřelecký systém značnou šanci na přežití i v konfliktu vysoké intenzity, kdežto Rusové mají proti takové taktice problém najít protizbraň.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Výhodou moderních dělostřeleckých systémů je skutečnost, že dokáží pálit na dlouhou vzdálenost ArmyRecognition uvádí, že například ukrajinská samohybná houfnice 2S22 Bohdana na kolovém podvozku má dosah i více než 60 kilometrů podle typu použité munice. Moderní děla také dokáží projektily vypálit rychle za sebou pod různým úhlem tak, aby dopadly na jedno místo v jediném okamžiku. Armádní Zpravodaj soudí, že pokud takto několik projektilů vypálí a zmizí, je šance na jejich odhalení minimální.

Ukrajina má i houfnice pro tuto taktiku navržené

Některé dělostřelecké systémy jsou však taktice „udeř a uteč“ uzpůsobené ještě lépe. Švédský FH77BW L52 Archer s automatickým nabíjením může palebnou pozici zaujmout do 30 s, během 15 s vypálit 3 rány a do půl minuty ji opustit, popisuje jeho schopnosti Wikipedia. Díky kolovému podvozku má pak na silnici rychlost až 90 km/h, takže dokáže zasáhnout nepřítele a okamžitě změnit pozici rychlostí, že i drony mohou mít problémy ho zničit.

Putin dopustil, co se nikomu nepodařilo. Ukrajinci devastují ruské letectvo a ztráty jsou opravdu těžké

Ovšem ne vždy probíhá taktika „udeř a uteč“ způsobem, že houfnice ujede někam daleko. Rusi uvádí, že je důležité i maskování a budování falešných pozic a stop, což v podstatě znamená, že může vyjet z nějakého úkrytu, vypálit několik ran, a pak do něj zase zajet. Nebude sice daleko od palebné pozice, ale díky pečlivému maskování ji nebudou moci objevit ani drony, a zaměřit ji za pomoci protibaterijního radaru nebude fungovat, protože skutečné místo, kde je dělo umístěné, může být stovky metrů vzdálené od toho předpokládaného.

Článek Video: taktika ukrajinského dělostřelectva, proti níž Rusové nemohou nic dělat. Zasadí jim drtivé rány, ale zničit ho neumí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ka-52 unese celou škálu raket

Kolona vojenské techniky, například ta Wagnerovců postupující směrem na Moskvu, je pro bitevní vrtulníku Ka-52 lákavým cílem. WeaponSystems uvádí, že unese až 2,8 tuny výzbroje na 6 závěsnících, na něž letectvo nejčastěji umísťuje různé neřízení střely, jakými jsou S-8 nebo S-13. Ty jsou účinné proti pěchotě a slabě chráněným cílům, jako jsou vozidla. S obrněnci si pak poradí protitankové řízené střely, třeba 9K121 Vichr, jichž unese až 12.

Karta se obrátila. Ukrajinci si na Krymu dělají, co chtějí. Zasáhli ruské velitelství černomořské raketové divize

A pokud vrtulníku dojdou rakety, může se ještě spolehnout na kanon ráže 30 milimetrů, pro který má munici na 460 ran. V tu chvíli už se ovšem musí přiblížit na velmi krátkou vzdálenost. I když přitom odolá palbě z ručních zbraní, protože jsou jeho citlivá místa pancéřovaná, ale modernějšími protiletadlovými zbraněmi je zranitelný. Opravdu účinný je tak Ka-52 jenom při útoku na někoho, kdo je nemá a tedy ho nemůže ohrozit.

Zasahovat proti Wagnerovcům bylo tedy velice riskantní, protože protivzdušnou obranou disponovali. Wikipedia uvádí, že Rusové při úderech ztratili několik vrtulníků, z toho jeden Ka-52, který mohli vzbouřenci poslat k zemi třeba systémem 9K35 Strela-10. Wikipedia uvádí, že jde o protiletadlový komplet krátkého dosahu s infračervenými naváděnými střelami a dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti až 5 kilometrů. Disponovali ale i modernějšími systémy, například Pancir S1. ArmyRecognition uvádí, že dosah jeho střel je až 12 kilometrů.

Československé MiG-29 způsobují zkázu na bojové linii. Rusové nevědí, co proti nim dělat

Ačkoliv údery Ka-52 nejspíše nějaké škody Wagnerovcům způsobily, rozhodně nebyly důvodem, proč postup na Moskvu v červnu 2023 zastavili. Kreml se totiž tehdy nakonec s vůdcem skupiny Jevgenijem Prigožinem dohodl, a ten své jednotky stáhl. Byla to z jeho strany veliká chyba, ač si myslel, že si tím zajistil bezpečí. O dva měsíce později i s dalšími Wagnerovci zahynul při leteckém neštěstí, a většina zdrojů se shoduje, že na pokyn Kremlu.

FSB footage of Russian Ka-52s attacking Wagner forces on the way to Moscow
by u/Rittmestern in CombatFootage

Ka-52 v boji s Wagnerovci (zveřejněno 17. února 2026)

Článek Archivní video: ruské Ka-52 jako poslední vzdor proti Wagnerovcům. Jeden jim sestřelili a pokračovali v tažení na Moskvu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Exploze protitankové miny je hrozivá

Postup proti zákopovému systému s mnoha bunkry a skrýšemi musí být promyšlený. Útočníci potřebují vědět, kde se nachází jednotlivé vchody, aby jim nepřítel neunikl, ani je nepřekvapil. V tom jim může pomoci dron, který budou mít neustále nad hlavou a bude jim říkat, kam jít a na co si dávat pozor. Vojákům, jejichž úkolem je likvidace bunkrů, tak může velitel na základě takového obrazu dávat pokyny a vést je z jednoho místa na druhé.

Video: ruský voják neměl šanci, ukrajinský robot ho přepadl a rozstřílel těžkým kulometem

Takovýto postup je sice dobrý, ale nakonec bude záležet na tom, jak si vojáci povedou. Nejjednodušší je použít proti ukrytým vojákům nějaké nálože, k čemuž využívají ukrajinští vojáci například upravené protitankové mini TM-62. Jsou totiž silné, obsahují 7,5 kg trhaviny, uvádí Wikipedia. Když taková mina uvnitř bunkru exploduje, nejspíše vše uvnitř zdemoluje, a silná tlaková vlna může také strhnout strop a Rusy uvnitř doslova pohřbít.

Když ale miny nejsou k dispozici, jsou další možností ruční granáty. Těch má ukrajinská armáda ve výzbroji široké spektrum, ale mezi opravdu účinné patří RGD-5. Jedná se původem o sovětských granát, ale Ukrajina vyrábí jeho ekvivalent, jelikož má jednoduchou konstrukci a je silný. Uvnitř je 110 gramů trhaviny a po její explozi se granát roztříští na zhruba 350 střepin, uvádí Wikipedia. Uvnitř bunkru musí být takováto exploze strašlivá.

Malá ukrajinská komanda otřásla základem ruské válečné doktríny. Začalo to jako improvizace, skončilo jako výhra

K možnostem však patří i různé demoliční nálože nebo improvizované výbušniny. Militarnyi uvádí, že ukrajinská armáda má k dispozici americké M2A4, které se spoléhají na kumulativní účinek své hlavice, kdy dokáží prorazit i silný beton a podobné překážky, s nimiž si jiný typ nálože neporadí. Lze nicméně předpokládat, že si ukrajinští vojáci často dělají demoliční nálože vlastní, například z TNT a jiných výbušnin, když nemají po ruce nic lepšího.

Two fighters of the assault battalion „Morok“ of the 225th Motor Rifle Regiment are clearing the trench line, blowing up enemy bunkers with the help of TM-62, SVP and grenades. Gulyaypole direction.
by u/Nanners5618062 in CombatFootage

Ničení ruských bunkrů za pomoci protitankových min TM-62

Článek Video: Ukrajinci nejdříve uvěznili Rusy v bunkru, a potom nasadili těžký kalibr. Protitankové miny ho rozervaly i s vojáky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výcvik může rozhodnout o životě a smrti

Mezi nejtěžší střety vůbec patří ty na krátkou vzdálenost v zastavěné oblasti, kde mohou obě strany využít mnoha krytů a do poslední chvíle jedna o druhé ani nevědět. V tomto okamžiku je důležitý i výcvik, který bojovníky připravil na podobné stresující situace, kde záleží na každém pohybu a doslova každé setině sekundy. Výhodu bude mít jednoznačně ten, kdo ho má lepší, například ukrajinský výsadkář proti běžnému ruskému vojákovi.

Trénink ukrajinských úderných výsadkových jednotek je intenzivní, tvrdý a zároveň praktický. ArmyInform uvádí, že voják nejdříve projde základním výcvikem trvajícím 51 dní, po němž následuje minimálně dvoutýdenní odborný výcvik, a po příjezdu k jednotce dalších 15 dní adaptačního výcviku. Je tedy jasné, že takový rekrut si tvrdým drilem osvojí a zautomatizuje mnoho technik včetně toho, jak se zachovat při boji na krátkou vzdálenost.

Například se naučí, kdy se zvednout a spustit palbu na protivníka, nebo jak se před ním krýt za zdmi a troskami, aby ho nezasáhl. Obyčejný ruský voják přitom podobný výcvik pravděpodobně nemá. JPost uvádí, že ho obvykle učí naprosto minimální základy, takže je jasné, že pokud se někdy dostane do stresující situace, kdy ví, že proti němu stojí na 10 metrů daleko protivník odhodlaný ho zastřelit, může zazmatkovat a nevědět, co dělat.

V dané situaci nejspíše nebude záležet na tom, jakou zbraní vojáci disponují. Wikipedia navíc uvádí, že ruská i ukrajinská armáda používá v nemalých počtech útočnou pušku AK-74, takže může být výzbroj vojáků de facto shodná. Bude tedy jednoznačně záležet jen a pouze na strategii, jakou protivníci proti sobě zvolí. Kdo se odkryje a umožní nepříteli střelbu, pravděpodobně za střet zaplatí životem, a v případě záběrů to je Rus.

Článek Video: vyhraje, kdo první vystřelí. V přestřelce na 10 metrů ukrajinský výsadkář zvítězil nad řadovým ruským vojákem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Houfnice nelze před drony ukrýt

Problémem těžkého dělostřelectva je, že je velice objemné. Průzkumný dron proto může snadno zaznamenat, kde se nachází, což platí dvojnásob pro obří severokorejskou těžkou samohybnou houfnici Koksan v ruských službách. Napomoci tomu může i termovize, která je schopná identifikovat pozici zbraně i v noci a za špatné viditelnosti. Wikipedia uvádí, že k zobrazení využívá rozdílů v teplotách objektů a země, takže je dělo dobře vidět.

Nečekaná hvězda ukrajinské PVO, na níž se vyláme jeden ruský útok za druhým. Vojáci ukázali, jak Gepardem zneškodnili řízenou střelu

Houfnice Koksan je ničivá zbraň. Wikipedia uvádí, že používá munici ráže 170 milimetrů a je umístěna na podvozku tanku Type-59, případně T-55, což je velmi těžko rozeznatelné. Projektily dokáže odpalovat do vzdálenosti až 40 kilometrů, a vzhledem k jejich ráži jsou velmi ničivé. Na druhou stranu má opravdu nízkou kadenci 1 až 2 rány za 5 minut. Znamená to, že pokud chce vypálit více ran, bude dlouhou dobu hodně viditelná.

Pokud průzkumný dron dělostřelecký systém odhalí, není problém, aby na něj navedl sebevražedný dron, i když ten obvykle musí mít další dolet, jelikož se houfnice bude nacházet i desítky kilometrů za frontou. Většinou přitom mívá takový dron dron hlavici o ekvivalentu RPG-7, která dle Wikipedie prorazí pancéřování o síle až 500 mm RHAe. Proto dokáže houfnici jakoukoliv doslova vypnout na ránu, a to i přesto, že používá tankový podvozek.

Video: Ukrajinci zasadili ránu ruskému těžkému dělostřelectvu. Vojáci je chtěli skrytě odstřelovat, ale přepočítali se

Armádní Zpravodaj připomíná, že má Rusko ve výzbroji ještě těžší systémy, než je severokorejský Koksan. Jedná se o samohybnou houfnici 2S7 Pion nebo její modernizaci 2S7M Malka. Ta užívá munici ráže 203 milimetrů, která je ještě ničivější. S raketově poháněným projektilem má dosah až 47,5 kilometrů, uvádí ArmyRecognition. Konstrukčně si je přitom Koksan podobný s Pionem, ale ruský systém je umístěn na podvozku vycházejícího z tanku T-72.

Operators of Unmanned Systems Forces hit the North Korean self-propelled artillery unit „Koksan“ recently, Around kupiansk
by u/Physical-Cut-2334 in CombatFootage

Ukrajinský dron zničil severokorejskou houfnici Koksan v ruské výzbroji

Článek Video: Ukrajinci zasadili tvrdou ránu těžkému ruskému dělostřelectvu. Stačila jim k tomu jediná rána a Koksan přestal existovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Už termovize dává speciálům obří výhodu

Speciální jednotky představují elitu bojiště, kde jejich úspěch definuje kombinace špičkového výcviku a technologické převahy. V členitém terénu, jako jsou husté lesy, využívají hlavně lehké dopravní prostředky, například čtyřkolky, k bleskovým přesunům. Tato taktika jim umožňuje překvapit nepřítele dříve než stačí zareagovat, a zároveň minimalizuje dobu, po kterou jsou odhalitelné dálkovým průzkumem, a mohou se vyhýbat nepřátelské palbě.

Putin dobře ví, jaké komplikace mu Francouzi působí. Zvýšení produkce leteckých pum pro něj bude mít fatální následky

V přímém střetu s běžnou pěchotou hraje zásadní roli také vybavení, jako je třeba termovizní zaměřovač, který spolehlivě detekuje tepelnou stopu člověka i skrze hustý porost, jemuž nepomůže ani standardní maskování, potvrzuje Wikipedia. To je ostatně na záběrech v jednom případě ukázané, v jiných ale nikoliv. Oproti tomu řadový voják v lese často marně hledá cíl pouhým okem, takže má profesionál s termovizí výhodu a možnost prvního výstřelu.

Aby se speciální jednotky neprozradily, užívají na útočných puškách jako UAR-15 tlumiče, které zejména tlumí akustický třesk výstřelu, uvádí Wikipedia. Napadený voják tak v chaosu bitvy často netuší, odkud smrtící palba přichází. Tato tichá a přesná eliminace vytváří psychologický tlak, jemuž může nevycvičený jedinec bez adekvátní techniky jen stěží čelit.

Video: ukrajinské speciální jednotky zničily ruský Iskander ráže 920 mm, který terorizoval jejich zemi

Modularita zbraní umožňuje speciálům osadit na pušky i další příslušenství, a to dle potřeb mise. Kupříkladu prodloužené hlavně zvyšují jejich balistický výkon a přesnost na delší vzdálenost, vysvětluje Militarnyi, což z nich činí nástroj precizní likvidace. V soubojích tedy ukrajinští specialisté ukazují, že proti technické převaze, zkušenostem a drilu není ani odvaha řadových vojáků dostatečnou ochranou, a střety končí dříve, než si soupeř uvědomí, že prohrál.

Článek Video: jednostranný střet. Ukrajinské speciální jednotky zlikvidovaly skupinu Rusů v lese. Ani nevěděla, co se děje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

S-400 chrání zásadně cenné oblasti

Ruský systém S-400 je určený k ničení letounů, střel s plochou dráhou letu, balistických raket nebo dalších podobných cílů na dlouhou vzdálenost, uvádí Wikipedia. Je tedy základem ruské protivzdušné obrany dlouhého dosahu, a proto je používán hlavně v klíčových oblastech. Belgorod je jednou z nich, protože tudy proudí na severní část ukrajinské fronty podstatná část zásob a posil, a pokud by je Rusové nepřikryli protivzdušnou obranou, jsou zranitelné.

Video: ukrajinské speciální jednotky zničily ruský Iskander ráže 920 mm, který terorizoval jejich zemi

To ovšem platí rovněž o systému S-400. Ačkoliv je sofistikovaný a patří k těm nejlepším na světě, má hned několik slabin. Jednou z nich je neschopnost lokalizovat malé drony, což umožňuje na jeho jednotlivé části útočit, a další je zranitelnost v okamžiku, kdy baterie nebo její části mění pozici. V tomto okamžiku radary nebo odpalovací vozidla umístěná na podvozku nákladních automobilů nemají možnost žádné obrany, a zároveň nemohou být zamaskována, takže je lze velice snadno objevit a následně na ně navést útok.

Možnosti, jak zaútočit na přesouvající se odpalovací i jiná vozidla, je použít drony s dostatečným dosahem. Takové odpalovací vozidlo nemá žádnou ochranu, a stačí tedy i nějaký s relativně malou hlavicí, která ho během několika sekund poškodí. Když ho navíc trefí do tubusů, v nichž jsou střely užívané k eliminaci cílů, je jeho zničení téměř jisté. Při takovém útoku se může totiž snadno vznítit raketové palivo a také explodovat hlavice střel.

Putin dobře ví, jaké komplikace mu Francouzi působí. Zvýšení produkce leteckých pum pro něj bude mít fatální následky

Ukrajina má relativně širokou škálu dronů, jimiž může proti S-400 zaútočit, ovšem pokud letí až do Belgorodské oblasti, nemohou to být malé FPV drony, protože ty nemají dosah a Rusko pochopitelně přímo u fronty S-400 neumisťuje, na to je moc cenný a zranitelný. Využít tak může dron středního dosahu, jakým je například RAM-2X, s nímž je úspěch téměř zaručen. Wikipedia uvádí, že má dosah až 150 kilometrů, a i když disponuje hlavicí o hmotnosti pouhé 3 kilogramy, zásah bohatě stačí k tomu, aby odpalovací vozidlo zničil.

Ukraińskie drony rozpoznawcze wykryły dwie rosyjskie wyrzutnie S-400 poruszające się 50 km w głąb rosyjskiego obwodu biełgorodzkiego i wystrzeliły drony. Obie wyrzutnie zostały trafione i zniszczone. pic.twitter.com/Qmo0DDLNlF

— Belarus ⬜️🟥⬜️🤝Ukraine 🇺🇦 (@Propeertys) December 18, 2025

Ukrajinské drony ničí odpalovací vozidla systému S-400

Článek Video: stačilo několik vteřin a ruská PVO v klíčové oblasti vykrvácela. Ukrajinci provedli přesný úder se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MANPADS zvládne dron zničit snadno

Systém označovaný jako MANPADS je přenosná střela země-vzduch většinou odpalovaná z ramene, vysvětluje Wikipedia. Takováto střela je přesně naváděná, nejčastějším způsobem je infračervený naváděč, který se zaměřuje na teplo cíle vycházející z jeho motoru, ačkoliv existují i další způsoby zaměření, například prostřednictvím laserového paprsku. Podobné zbraně byly vyvinuté k ničení nízko letících letounů, vrtulníků nebo střel s plochou dráhou letu, takže je jasné, že zvládají i větší typy dronů, ovšem na malé pravděpodobně nestačí.

Video: na reakci bylo 20 sekund, ale Rusové nedokázali Kyjev srazit. Jejich hypersonické střely sestřelil

Proti dronu lze použít například systém 9K38 Igla, alespoň tak ho označuje popisek daného videa. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že není jasné, zda se nejedná o omyl, protože je zbraň současně označovaná jako polská. Wikipedia ovšem uvádí, že systém Igla byl vyvinutý v Sovětském svazu a posléze vyráběný v Rusku. Má infračervený vyhledávač, takže se může snadno zaměřit na teplo motoru vycházejícího z dronu typu Shahed. Ten navíc létá maximální rychlostí jenom 185 km/h, uvádí Wikipedia, takže nemá šanci uniknout.

Pokud by se jednalo o polskou zbraň, pravděpodobně by šlo o PZR Grom. Ten je s ruskou Iglou snadno zaměnitelný, protože může jít o jeho kopii. Wikipedia uvádí, že Polsko původně mělo vyrábět licenčně systém Igla, ale po rozpadu Varšavské smlouvy k poskytnutí licence nedošlo. Existuje veliké podezření, že polské tajné služby plány zbraně získaly a na jejich základě byl vyvinutý PZR Grom. Vypadá téměř totožně a má také velice podobné parametry.

Atomová pěst Paříže: Kreml dobře ví, že jestli stiskne červené tlačítko, do 20 minut skončí

Problémem obou systémů je cena je přibližně 1 milion dolarů (20,5 milionů Kč), upozorňuje Armádní Zpravodaj, kdežto cena dronu typu Shahed je v desítkách tisíc dolarů – jde tedy o razantní nepoměr a bránící se armáda vynakládá mnohem větší částky než armáda útočící. Ale sestřelení dronu může samozřejmě zabránit velikým škodám. Proto je jasné, že i když MANPADS proti dronům použít lze, ozbrojené síly hledají nějaké mnohem levnější řešení.

Rosyjski dron po spotkaniu z polskim MANDPAS igła 🙃😂 pic.twitter.com/t3MAiaw07g

— Belarus ⬜️🟥⬜️🤝Ukraine 🇺🇦 (@Propeertys) December 20, 2025

Dron sestřelený MANPADS (zveřejněno 20. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci nasadili metlu na ruské těžké drony. Pochlubili se, s jakou přesností je umí poslat k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrněnce mají protidrovovou ochranu

Video ukazuje skupinu obrněných vozidel jedoucích po nějaké cestě, přičemž na sobě všechny mají identifikační znaky a čísla. Lze tedy předpokládat, že patří ke stejné jednotce a směřují do bojové oblasti – identifikace slouží k tomu, aby je dokázali spolubojovníci rozeznat. Všechna vozidla na sobě mají protidronové zábrany, ale nejsou tak bohaté jako na carských tancích, které mohou odolat i desítkám dronů.

Video: ruský voják s granátometem RPG-7 vs. ukrajinský odstřelovač. Vítězí pevná ruka a rychlost, nikoliv síla

Přesto jsou tyto tanky tzv. ježčí, ale trčících ostnů je méně. Rferl je popisuje jako tanky, z nichž směřují různé dráty, jejichž úkolem je zachytit útočící sebevražedný dron ještě před tím, než se dostane k vlastnímu pancíři. Armádní Zpravodaj se domnívá, že nižší počet ostnů je snahou, jak je zbytečně nepřetěžovat, protože carské stránky trpí nadměrnou hmotností. Jde možná o to najít ten nejlépe přijatelný kompromis mezi hmotností a mírou ochrany.

Nástavby na obrněných vozidlech jsou tak veliké, že je komplikované je poznat. Minimálně jeden z tanků, který je vybavený i rollerem, bude nějaký typ T-80, o čemž svědčí tvar jeho kol. Jedná se většinou o tank vybavený plynovou turbínou, díky čemuž dosahuje rychlosti až 70 km/h, uvádí Wikipedia. I když je otázkou, jakým způsobem ji může instalovaná ochrana snižovat. Jinak je vyzbrojen standardně kanonem ráže 125 mm s automatickým nabíjením.

Video: kobercové bombardování ruských vojáků v 21. století. Rychlý útok výsadku je nemožný

Na záběrech se ovšem mihnou i obrněné transportéry, nejspíše kolové z rodiny BTR, ale jejich typ rozhodně nejde rozeznat. Nejmodernější je BTR-82A, k němuž Wikipedia uvádí, že má hmotnost 13,6 tun s tříčlennou osádkou a místem pro výsadek 7 vojáků. Vyzbrojený je pak rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů. Má ale relativně slabou ochranu a několik nevýhod, které ho činí oproti moderním západním transportérům zastaralým.

Russian armored vehicles moving toward Pokrovsk
by u/PointmanW in TankPorn

Tanky s malou „ježčí ochranou“

Článek Video: Rusové vyslali k Pokrovsku „malé ježky“. Nesmírně efektivní, Ukrajinci se na nich často vylámou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útoky na Tor-M2 otevírají oblohu

Záznam útoku je pořízený kamerami dronů 412. brigády bezpilotních systémů ukrajinské armády. Wikipedia uvádí, že jde o jednotku zformovanou v roce 2023 a působící hlavně v Luhanské oblasti, a v používání dronů je velice zkušená, a je docela jasné, že pokud se jí podaří objevit postavení ruské protivzdušné obrany, nenechá si útok a možné získání cenného skalpu ujít. V dalších dnech jí to navíc může zjednodušit operace v oblasti.

Video: jedna precizní rána bohatě stačí. Javelin z několika kilometrů zničil rychle ujíždějící ruský tank

Záběry ukazují, že drony objevily systémy 9K330 Tor-M2 nejspíše v noci, protože používají termovizní kameru. Podle radarů, které se otáčí, je na ní vidět, že jsou oba funkční, a v prvním případě dokonce obsluha odpálila jednu střelu, ale není jasné, zda mířila na ukrajinský dron nebo se snažila sestřelit něco jiného a šlo jenom o souhru náhod. Záběr totiž končí, a pak je vidět jen útok dronu, který do Tor-M2 narazí. To samé se stane také u druhého systému.

Tor-M2 je modernizovaný Tor. Wikipedia uvádí, že byl poprvé představen v roce 2007 a jde o systém krátkého dosahu, který má 8 nebo 16 střel, což záleží na tom, jaké konkrétně používá. Cíle umí zasahovat do vzdálenosti až 16 km a výšky 10 km, a má být schopný zastavit celou řadu cílů včetně dronů. V případě zaznamenaných útoků se nicméně zdá, že i když oba systémy pracují, o útoku nevědí nebo je nejsou schopny odvrátit.

Vojenské vynálezy, které se nakonec staly součástí každodenních životů každého z nás

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že systémy jako Tor-M2 jsou ve válce na Ukrajině velice zranitelné. Ruská armáda nutně potřebuje chránit prostor, kde operují její ozbrojené síly, protože Ukrajinci používají drony, střely a další zbraně. To znamená, že PVO musí zaujmout pozici, odkud má dostatečný přehled, což ji činí snadno odhalitelnou průzkumnými drony, a lze na ni snadno zaútočit. V podobné situaci je samozřejmě se svými systémy i Ukrajina.

Ukrainian unmanned systems forces operators of the 412th Nemesis Brigade destroyed two Tor-M2 air defense systems in one night.
by u/MilesLongthe3rd in CombatFootage

Zničení dvou ruských systémů Tor-M2

Článek Video: veteráni od Luhansku zasadili ruské PVO těžkou ránu. Nedokáže reagovat na současné bojiště se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-16 si umí zničit dron i kanonem

Záběry útočícího ruského dronu HESA Shahed 136 (nebo v Rusku vyráběné verze Geran-2) pořídil někdo z obyvatel Ukrajiny ze země. Slyšel, jak se blíží dron, protože má charakteristický a hlasitý zvuk, a proto se ho nejspíše pokusil zachytit kamerou či telefonem. Dron se nakonec objevil nad stromy, a když přiletěl blíže, najednou explodoval. Vzápětí se za nadšeného jásotu kameramana v záběru objevil letoun F-16, který dron zničil.

Video: Rusové zaútočili na Huljajpole. Výhodu mají Ukrajinci, eliminace celého družstva je snadná

Sestřelit ho přitom měl za pomoci kanonu M61A1 Vulcan. Wikipedia uvádí, že jde o rychlopalný rotační kanon se 6 hlavněmi používající munici ráže 20 milimetrů, a najít ho lze na amerických vojenských letadlech včetně F-16. Pálit dokáže kadencí až 6 000 ran za minutu a jeho efektivní dosah je kolem 3 kilometrů, přičemž piloti většinou používají krátké dávky. Armádní Zpravodaj se domnívá, že v případě dronu stačí zásah jediným projektilem.

Bezpilotní letoun typu Shahed se může zdát pro F-16 snadným cílem, ale v případě použití kanonu tomu je naopak. Wikipedia uvádí, že tento dron létá maximální rychlostí 185 km/h, tedy velmi pomalu. Naopak pádová rychlost letounu F-16, tedy minimální rychlost, při jaké se ještě udrží ve vzduchu, je podle zatížení 204 až 241 km/h, uvádí BoltFlight. Pilot letadla ale rozhodně nikdy nelétá tak pomalu a nechává si určitou rezervu, což tedy znamená, že je mnohem rychlejší než vrtulový dron, a tak ho může snadno přelétnout.

Video: střely Flamingo zasáhly muniční sklad 330 km od hranic. Klíčová zbraň bere Rusům obrovskou výhodu

Ukrajinský pilot musel tedy přesně odhadnout, jak na odhalený Shahed naletět, aby ho dostal do zaměřovače, sestřelil a ještě nevlétl do jeho trosek. Ukrajinské F-16 mají možnost sestřelovat drony i jinými způsoby, například střelami jako APKWS II, případně AIM-9 Sidewinder. Není jasné, jestli je pilot v tu chvíli měl stále k dispozici, ale také se mohl rozhodnout cenné zbraně šetřit, protože střelivo do kanonu je určitě mnohem levnější.

Incredibly beautiful shootdown of an enemy Shahed-136 from the board of an F-16 of the 107th Aviation Wing of the Ukrainian Air Force using the onboard M61A1 Vulcan cannon
by u/Nanners5618062 in CombatFootage

F-16 sestřelila dron Shahed kanonem

Článek Video: ukrajinský F-16 předvedl krásné sestřelení ruského dronu pomocí kanonu. Vyžaduje to citlivý manévr, musel se snažit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na Zoopark-1 se vyplatí i drahá střela

Na videu je vidět, jak ukrajinský průzkumný dron zaznamenal pozici ruského protibaterijního radaru Zoopark-1, případně se může jednat o jeho modernizovanou verzi Zoopark-1M. Obsluha se s ním podle všeho schovávala v zalesněném pásu, ale když začala zaměřovat pozice ukrajinských dělostřelců, musela vyjet, aby její systém fungoval. A právě v tu chvíli se nad radarem objevil ukrajinský průzkumný dron a jeho osud tak zpečetil.

Video: 70 vteřin pekla prožil ukrajinský pilot, když v MiG-29 při G pár metrů nad zemí unikal ruské střele. Prokázal železné nervy

Zoopark-1 je radar, který je schopen detekovat pozici děl, minometů a raketometů. Wikipedia uvádí, že minomety zvládá do vzdálenosti 20 km, děla do 30 km, a raketomety dokonce na 50 km. Radarová anténa je přitom umístěna na původně dělostřeleckém pásovém tahači MT-LB, což mu dává dobrou pohyblivost a poskytuje základní ochranu. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že není příliš vysoká, ale stačí proti střepinám a ručním zbraním.

Po chvíli fungování radaru kamera z dronu zaznamenala, že ho něco trefilo, a následovala veliká exploze. Podle všeho se jednalo o raketu z těžkého raketometu, jakým může být M142 HIMARS. Efekt výbuchu napovídá, že měla střela klasickou explozivní hlavici, takže se s největší pravděpodobností jednalo o M31A1. Wikipedia uvádí, že hmotnost její hlavice je 91 kilogramů a HIMARS s ní dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 92 kilometrů.

Video: elitní ruská jednotka se uhnízdila, aby zvrátila situaci na frontě. Ukrajinci ji jednou provždy vypráskali

Proti radaru, jakým je Zoopark-1, se určitě hodí. Jednak má větší dolet než 50 kilometrů, takže raketomet vůbec nemusí být radarem odhalen, a je také naváděna přes GPS. Jestliže tedy dron dodá přesné souřadnice, dokáže se trefit i v nerušeném prostředí s odchylkou 1 metru, což na zničení obrněného vozidla více než dostačuje. Střela je sice drahá a Ukrajina jich nemá dostatek, ale Zoopark-1 je tak hodnotný, že se jeho zničení mnohonásobně vyplatí.

Článek Video: Schwarzwaldská brigáda zničila obávaný ruský radar, který umí zdevastovat ukrajinské dělostřelectvo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obsluha chystala Zoopark-1M k akci

Ukrajinskému průzkumnému dronu se během letu podařilo objevit ruský radar Zoopark-1M v okamžiku, kdy ho nejspíše obsluha chystala k akci. Lze to vyvodit z toho, že ruští vojáci pobíhali kolem a něco na něm dělali; rozhodně ale nefungoval. Předtím byl pravděpodobně radar schovaný v zalesněném pásu a není jisté, že by ho dron objevil, pokud by z něj nevyjel. Když se tak stalo, během krátké chvíle následoval úder, který ho zlikvidoval.

Rusové se bojí, jakmile se objeví nad Ukrajinou. Francie pošle osvědčené letouny, které je devastují

Zoopark-1M je modernizovaná verze protibaterijního radaru Zoopark-1, uvádí Wikipedia. Jeho deklarované schopnosti jsou velice dobré – minometné granáty má být schopen detekovat na vzdálenost až 20 kilometrů, ty dělostřelecké potom na vzdálenost až 30 kilometrů, a rakety z raketometu na 50 kilometrů. Umístěn je přitom na obrněném vozidle MT-LB s pásovým podvozkem, takže je schopen pohybovat se i ve velmi těžkém terénu.

Pokud je Zoopark-1M na pozici, znamená pro dělostřelectvo druhé strany obrovské nebezpečí. Díky modernímu radaru a výpočetní technice dokáže s vysokou přesností spočítat podle trasy projektilů vypálených z děla, minometu nebo raketometu, kde přesně se nachází jeho pozice. Taková data poté slouží buď ruskému dělostřelectvu k odvetné palbě, případně lze na souřadnice vyslat dron nebo použít další zbraně, upozorňuje Armádní Zpravodaj.

Rusové si zoufají, Ukrajinci jim zničili skladiště se 6 000 drony v týlu. „Bezpečí“ je pro ně navždy pojem minulosti

Podle typu výbuchu lze usuzovat, že proti pozici radaru Ukrajinci použili střelu z raketometu M142 HIMARS. Protože je při úderu vidět dopad mnoha předmětů do prachu na zemi, zřejmě šlo o raketu M30A1. Ta obsahuje 182 000 malých wolframových kuliček, uvádí Wikipedia, které v místě dopadu fungují jako brokovnice. Proti radaru je taková zbraň vysoce efektivní, a navíc dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti až 92 kilometrů, a to se skvělou přesností.

Článek Video: Rusové si mysleli, jak ukrajinským dělostřelcům zatopí. Netušili ale, že jim stěžejní radar sundá rozhodný úder se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové se prakticky neměli jak ukrýt

Záběry ukazují, jak se ruští vojáci pokouší o různé akce v oblasti ukrajinského Kupjansku, na nějž se v posledních měsících zaměřují. Ruští velitelé se možná domnívali, že posílání malých pěchotních skupin bude dobrým způsobem, jak předcházet těžkým ztrátám působených drony, ale významně se přepočítali nebo zapomněli na předchozí zkušenosti. Obránci totiž mohou s jejich pomocí téměř kohokoliv odhalit, a také okamžitě zničit. Na pěchotu útočily drony sebevražedné i bombardovací, a klid vojáci často nenašly ani v budovách.

Video: Rusové zaútočili u Kupjansku, ale větší přešlap udělat nemohli. Ukrajinci jich roznesli desítky

Jak video dokazuje, jedním z nejúčinnějších způsobů nalezení ruských vojáků je užívání termovize na dronech. Wikipedia vysvětluje, že využívá rozdílů teplot k zobrazení, a zrovna lidské tělo je na takové kameře velice dobře rozeznatelné, protože má výrazně jinou teplotu než zemský povrch a okolní předměty. Právě díky termovizní technologii ukrajinští operátoři dronů objevují téměř každého vojáka, protože zamaskovat se je velice obtížné a ne každý to zvládne. Jde přitom o jediný způsob, jak útoku dronů předejít.

Nejčastějším způsobem, jakým ukrajinští operátoři útočí, je nasazení sebevražedných dronů. Jednalo se o kvadrokoptéry, na nichž je nějaká hlavice, v případě pěchoty bude dle redakce ArmádníZpravodaj.cz tříštivá. Někteří vojáci na záběrech se snaží před takovým útokem utéct, ale to jim rozhodně nepomůže, protože jsou drony mnohem rychlejší. Lepším nápadem může být pokus ukrýt se v ruinách budov, ale operátoři se zvládnou prodrat jakýmkoliv otvorem, a exploze dronu uvnitř dělá z úkrytu rázem smrtelnou past.

V Rusku vzlétly vylepšené Suchoje Su-57. Mají nové bojové systémy, ale to zásadní opět neřeší

Ne vždy ale ukrajinští obránci používají drony sebevražedné, v několika případech také svrhávali pumy. Bombardovací drony zvané Baba Jaga unesou náklad o hmotnosti až 15 kilogramů, uvádí Wikipedia – mají tedy k dispozici několik pum, a mohou tak zasáhnout více cílů během jediného letu. Jsou sice větší a dražší, ale jejich výhodou je, že se vrátí na základnu, odkud mohou po doplnění energie a zbraní zase vyrazit do akce a likvidovat ruské útoky.

Článek Video: ruští vojáci se pokusili proniknout do Kupjansku. Zapomněli ale, jak snadno jim Ukrajinci umí „zlomit vaz“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Průzkum našel raketomet při střelbě

Na záběrech je vidět, jak působení těžkého ruského raketometu zjistil nějaký ukrajinský průzkumný dron. Zachytil ho v okamžiku, kdy odpaloval rakety, načež ho operátor sledoval až do okamžiku, kdy s ní její obsluha vjela do zalesněného pásu. Pravděpodobně proto, aby ho zamaskovala a nebylo snadné ji objevit průzkumnými drony – to ovšem nevěděla, že je v tu chvíli jedním sledována. Na pozici raketometu pak Ukrajinci poslali útočné drony.

Rusové se bojí, jakmile se objeví nad Ukrajinou. Francie pošle osvědčené letouny, které je devastují

Popis videa uvádí, že útok proběhl na raketomet BM-30 Smerč, ale Armádní Zpravodaj zjistil, že se jednalo o mnohem modernější raketomet Tornado-S, potvrzuje GeekWeek. Jedná se o relativně vzácnou zbraň, kterou má ruská armáda jenom v několika kusech. Její obsluha podle všeho udělala při přesunu fatální chybu a přišla o ni, a navíc se zdá, že nebyla daleko od fronty, protože na ni útočil i sebevražedný FPV dron typu kvadrokoptéra.

ArmyRecognition uvádí, že Tornado-S je významně modernizovaná verze raketometu Smerč, oproti němuž je největší rozdíl v tom, že jsou střely ráže 300 milimetrů naváděné za pomoci GPS, a tedy jsou mnohem přesnější. Jejich dosah je 120 kilometrů, takže jsou schopné udeřit hluboko v týlu nepřítele, a mají několik typů hlavic. Tornado-S je umístěný na kolovém podvozku, díky čemuž je velmi mobilní a po silnicích se může přesunout v podstatě kamkoliv; v zaznamenaném případě do Chersonské a Záporožské oblasti.

Sabotéři zapálili malou budku a pohyb ruské armády zamrzl. Efektivní akce odlehčila Záporoží

V lesíku na raketomet nejprve zaútočil sebevražedný dron, jehož operátor se velice šikovně propletl mezi stromy a zasáhl ho do horní části. Nebyla ale pravděpodobně zničena, i když s ní nejspíše již nešlo pohybovat, neb obsluha neodjela. Později tak přiletěl bombardovací dron, zřejmě typu Baba Jaga, a svrhl malou pumu. Tou se trefil do odpalovací části a veliká exploze naznačuje, že musely vybuchnout rakety, které tam zůstaly po předchozí střelbě.

Zničení raketometu Tornado-S (zveřejněno 17.října 2025)

Článek Video: Ukrajincům se podařilo vystopovat a odrovnat modernizovaný ruský raketomet Tornado-S, který terorizoval východní bojiště se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obsluha zničila dva tanky a transportér

Záběry jsou pořízené nějakou kamerou snímající zaměřovací zařízení ukrajinského protitankového systému Stugna-P. Je na nich vidět, jak obsluha nejprve zaměří jeden z ruských tanků, odpálí na něj střelu a zničí ho. Chvíli poté se v jeho sousedství objeví další tank, a i ten se obsluze opět podaří úspěšně zasáhnout. I když se zastaví, zdá se, že není zničen, a proto na něj zamíří další střela, která už dílo dokoná. Po chvíli je ještě zaznamenán nějaký typ obrněného vozidla, pravděpodobně transportér, a opět je úspěšně zasažen a zničen.

Mnozí tomu nevěřili, ale pozorovatel zachytil Su-57E v zahraničí. S propadákem se Rusko prosadilo, i když ho samo odmítá

Ukrajinští obránci k tomu použili systém Stugna-P. Wikipedia uvádí, že je ukrajinského původu a využívá střely naváděné laserovým paprskem, který musí obsluha zamířit na cíl – na záběrech je dobře vidět, jak záměrný kříž na obrazovce míří doprostřed obrněných vozidel. Stugna-P má dva typy střel, z nichž větší zasahuje cíle až na 5,5 km, a výhodou zbraně je skutečnost, že je odpalovač možné umístit až 50 metrů od zaměřovací stanice.

Prvním z cílů se stal tank, který má na sobě protidronovou ochranu, a stejně tomu nejspíše bylo také u cíle druhého. Wikipedia uvádí, že jsou takové zdánlivě nezničitelné tanky nazývány želví, a většinou se jedná o T-62, T-72 nebo T-80. Nástavba postavená na tanku má za cíl nepustit sebevražedný dron s kumulativní hlavicí přímo na pancíř, ale přivést ji k explozi dříve, takže nemá šanci proniknout dovnitř a na první dobrou ho zničit. Často se může jednat o nějaký typ mříže, ale používány jsou i různé plechy, gumové zástěny a další překážky.

Video: Rusové pocítili technologický zázrak. HIMARS vyřadil tepelnou elektrárnu 34 km od hranic, stačila mu 1 rána

Podobná ochrana však evidentně nefunguje na protitankovou řízenou střelu. Není se co divit, je mnohem větší a má výrazně silnější hlavici (dron obvykle nese nejsilnější z RPG-7 s průrazností 500 mm RHAe). U Stugna-P navíc bývá často tandemová, takže nejdříve exploduje první část, která prorazí cestu ochranou (mříží nebo reaktivní pancířem), a teprve potom exploduje hlavice druhá, jejímž úkolem je proniknout samotným pancířem.

Stugna-P ničí ruské obrněnce včetně dvou želvích tanků (zveřejněno 23. září 2024)

Článek Video: Rusové nasadili nezničitelné tanky. Ukrajincům to nevadilo, hned první padl jedinou ranou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské drony zničily min. 14 radarů

Záznam ukazuje sestřih záběrů z různých ruských dronů, které útočí na ukrajinské radarové stanice hluboko v ukrajinském vnitrozemí. Nejdelší úder proběhl na vzdálenost 187 km, nejkratší pak na 71 km. Cílem se staly různé typy radarů, a to jak v okamžiku, kdy byly na pozici, tak se v některých případech zdá, že se stanice přesouvala. Z toho vyplývá, že ruští operátoři dronů museli mít velice dobrý průzkum, aby je při pohybu zachytili.

Fenomenální úspěch. Těžké bombardování Rusů utrpělo, na 440 km jim hořela strategická továrna pro střely s dosahem až 3 500 km

Na videu Armádní Zpravodaj napočítal zásah celkem 14 radarů. Nejčastěji se jednalo o radar 35D6 nebo nějakou z jeho variant. Jde o systém, jehož konstrukce pochází ještě z doby Sovětského svazu. Defence-Blog uvádí, že Ukrajina ale vyvinula jeho modernizovanou variantu, a pravděpodobně tu nejčastěji používá. Má být schopna detekovat bojová letadla, vrtulníky a různé drony, nejspíše velikostně odpovídající HESA Shahed 136 (Geran-2).

Asi nejcennějším radarem byl 79K6 Pelikán, který se ruským dronům podařilo zasáhnout ve dvou případech. ArmyRecognition uvádí, že jde o přehledový radar s dosahem až 400 km a ukrajinská armáda ho začala dostávat v roce 2020. Jedná se tedy o relativně moderní systém. Vzhledem k zaznamenaným vzdálenostem pravděpodobně vidí až za frontu a může například detekovat ruská letadla svrhávající na ukrajinské pozice klouzavé pumy.

Video: cizinecká legie odbouchla Rusům u Pokrovsku zaminovaný most. Obří exploze ho doslova roztrhala

Útoky na ukrajinské radary prováděla ruská dronová jednotka Rubikon, což je speciálně vytvořený útvar elitních dronových operátorů. Záběry prozrazují, že používala drony klasické konstrukce s vrtulí umístěnou vpředu. S velkou pravděpodobností se bude jednat o Italmas od ruské společnosti ZALA. Wikipedia uvádí, že má dosah až 200 kilometrů, což odpovídá vzdálenosti prováděných úderů, a dokáže nést hlavici o hmotnosti až 40 kilogramů.

Článek Video: ukrajinští vojáci si mysleli, že jsou v bezpečí. Rusové je doletěli oslepit do dalekého týlu, ztráty byl těžké se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

FAB-1500 explodovala obrovskou silou

Záběry zásahu pumou FAB-1500 jsou pravděpodobně pořízené z průzkumného dronu, který pro pilota letadla našel cíl. Vypadá to, že se jedná o dům v Kovsharovce, kde ho používá ukrajinská armáda, ale není jasné k čemu. Po zásahu následuje obrovský výbuch, a dům je viditelně poničený, i když ho puma pravděpodobně zcela doprostřed nezasáhla. Jsou však vymlácená okna a stoupá z nich dým nebo zvířený prach, což svědčí o síle exploze.

Invence ruských inženýrů po 4 letech bojů je brutální. Střepinová 30mm munice má zamést s největší hrozbou bojiště

FAB-1500 je původem gravitační puma, ale coby klouzavá zahrnuje také křídla a řídící prvky. Wikipedia uvádí, že na ni Rusové přidělávají konverzní sadu UMPK, která pak umožňuje zasahovat cíle do vzdálenosti několika desítek kilometrů, ovšem u nejnovějších typů mnohem dále, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Puma je poměrně přesná, k zaměření využívá satelitní navigaci, ačkoliv i tu lze samozřejmě částečně rušit.

Hmotnost pumy je 1,5 tuny a obsahuje 675,6 kilogramů výbušnin, uvádí GlobalSecurity. To jí dává mimořádnou ničivost, při dopadu je schopná vyhloubit kráter o průměru 15 metrů, a poloměr těžkého poškození je 70 metrů, ale lehčí škody může výbuch způsobit do vzdálenosti větší než 300 metrů. To znamená, že v místě, kam dopadne, v podstatě nemůže nic přežít, a vojákům k ochraně určitě nestačí bunkry používané na frontové linii.

Video: klečel na kolenou a prosil o život, ale Ukrajinci neměli slitování. Ruského žoldnéře poslali na věčnost ranou zepředu

Rusko má hned několik letounů, z nichž může takovou pumu shazovat. Tím nejvhodnějším je stíhací bombardér Suchoj Su-34 Fullback. Wikipedia uvádí, že unese až 14 tun zbraní, ale pravděpodobně při podobných útocích neponese víc než dvě pumy FAB-1500. Vzhledem k jejich schopnosti klouzání je přitom pilot odhazuje nad územím kontrolovaným Ruskem, takže je tedy v relativním bezpečí před ukrajinskou protivzdušnou obranou.

FAB-1500 strike on building in Kovsharovka, Kharkov region
by u/Every_Professor3264 in CombatFootage

Dopad pumy FAB-1500 (zveřejněno 28. ledna 2026)

Článek Video: ruské letectvo potvrdilo, jak nebezpečné zbraně má. Svrhlo na Ukrajince 1,5tunové monstrum se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rus skočil do ukrajinského zákopu

Záběry ukazují, jak jeden z ukrajinských vojáků drží pozici v nějakém zákopu, a vše je snímáno kamerou umístěnou na jeho těle nebo helmě. Proti němu vybíhají z druhé strany ruští vojáci, na něž střílí z pušky. Jednoho z nich zasáhne a pravděpodobně zabije, ale další pokračuje v běhu, a nakonec se zmatený objeví vedle ukrajinského vojáka, a to beze zbraně v ruce.

Video: ticho po pěšině, a nejednou Flamingo. Ukrajinci odpálili 4 střely a zasáhli „domov Orešniku“ v hlubokém ruském týlu

Ukrajinský obránce podle všeho držel útočnou pušku UAR-15, i když z neúplného pohledu na něj to lze velice obtížně poznat. Militarnyi uvádí, že jde o ukrajinskou verzi americké zbraně AR-15, která je produkována v několika modifikacích s různými délkami hlavně. Užívá klasickou munici NATO ráže 5,56 x 45 milimetrů, a její výhodou je oproti starým AK-74 nižší hmotnost, lepší přesnost a možnost na ni přidělat různé doplňkové vybavení.

Naopak ruský voják pravděpodobně zbraň během svého zmatkování upustil, i když mohl mít právě AK-74 nebo novější AK-12. Armádní Zpravodaj ale zaznamenal jeho výstroj, pravděpodobně se jedná o nějakou modifikaci výstroje z programu Ratnik. Ta se skládá z více částí, třeba z nosiče balistických plátů a helmy, která odolá střelbě z pistole, uvádí Wikipedia. Umožňuje také používat systémy nočního vidění, i když ten na ni není přidělaný, protože je den.

Ulhané tajemství o Pokrovsku padlo. Partyzáni rozkryli, jak Putin tají reálné ztráty vojáků

Co přesně se s ruským vojákem stalo, není ze záběrů poznat, protože končí. Popisek videa však uvádí, že se pokusil z ukrajinského zákopu uniknout, a nakonec byl eliminován; druhou možností je potom zajetí. S největší pravděpodobností bude za jeho zmatečným jednáním nadměrný bojový stres a následná ztráta logického uvažování a orientace. Co se děje, mu mohlo dojít až v okamžiku, kdy stál tváří v tvář ozbrojenému nepříteli.

A Russian soldier gets disoriented during combat in Donetsk Oblast and ends up in a Ukrainian trench

The Russian ignored commands to surrender, tried to run back to his position, and was eliminated, Ryan O’Leary, an American fighting for Ukraine, said.
📹@IhateTrenches pic.twitter.com/t07znkhEUM

— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) August 25, 2023

Rus skočí do ukrajinského zákopu (zveřejněno 25. srpna 2023)

Článek Video: zmatený ruský voják pod přímou palbou omylem vběhl do ukrajinského zákopu. Co se stalo, nikdo nečekal se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odstřelovač zabíjel Rusy v lese

Záběry z akce speciální jednotky v Kurské oblasti jsou složené z více úderů konaných přibližně ve stejnou dobu. Hned na začátku je vidět práce ukrajinského odstřelovače, který si za cíl vybral ruskou jednotku někde v lese. Podle toho, jak záběry vypadají, je na nějaké vyvýšené pozici, a díky termovizi ji velice dobře vidí. V podstatě je jednoho po druhém doslova kosí, zatímco oni nejspíše ani netuší, odkud na ně palba přichází.

Video: ruští vojáci vzali Ukrajincům transportér M113 a nasadili ho proti nim. Nenechali si to líbit

Ukrajinská armáda má ve výzbroji širokou paletu odstřelovacích pušek. Voják tak mohl použít například Zbroyar Z-10, k níž Wikipedia uvádí, že jde o domácí produkci, avšak využívající standardní munici NATO ráže 7,62×51 milimetrů. Má přitom zásobník na 10 nábojů, čemuž by i odpovídala střelba na několik cílů během velice krátkého okamžiku. Lze na ni také přimontovat přídavné vybavení, jaké střelci vyhovuje, včetně zaměřovače s termovizí.

Záběry dále ukazují, že se ukrajinským vojákům nebo dronům během útoku podařilo zničit i obrněný transportér. Armádní Zpravodaj podle věže odhaduje, že se bude jednat o BTR-82A. ArmyRecognition uvádí, že je to modernizovaná verze kolového transportéru BTR-80, která má tříčlennou osádku a uveze výsadek sedmi vojáků. Existuje velká pravděpodobnost, že někteří z nich zahynuli, protože je vozidlo zcela vyhořelé.

Rusové si mysleli, že srazí Kyjev na kolena. Ale ani hypersonických Mach 9 nestačilo, všechny Zirkony sestřeleny

V jednom případě také ukrajinští vojáci nastražují minu. Nejspíše se jedná o protipěchotní typu OZM, například OZM-72, která má hmotnost 5 kilogramů a fragmentační nálož. Pokud ji vojáci spustí, vybuchne a její fragmenty zasahují až do vzdálenosti 50 metrů, uvádí Wikipedia. Ukrajinská jednotka pak prošla všechny pozice a zkontrolovala usmrcené Rusy, aby je identifikovala a asi i hledala různé dokumenty, které by prozradily něco o jejich plánech.

Článek Video: jedna rána přesnější než druhá, Rusové se ani nestihli rozkoukat. Ukrajinská speciální jednotka je přepadla v lese se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský odstřelovač se zajetí nebránil

Záběry ukazují ukrajinské vojáky při čištění domů v bojové zóně, což je poznat i z toho, že jsou poškozené střelbou. Jednotka tvořená min. třemi vojáky vstoupí do poničeného domu a začne ho prohledávat místnost po místnosti. Asi si je vědoma, že tam mohou být Rusové, protože pokaždé nové místo nejdříve pokropí palbou. Asi aby přinutila protivníka se přikrčit a tím omezila riziko, že ji při vstupu do zasáhne; nakonec se jí tam podaří zajmout dva nepřátele.

Generálmajor vysvětlil, jak zkostnatělá ruská armáda modernizuje. Dělá to sice pomalu, ale o to více vsadí na „nas mnogo“

První z nich tvrdí, že je odstřelovač, druhý má být potom spojař. Není jasné, zda se jedná o spolupracující skupinu, ale Rbth uvádí, že ruští odstřelovači často působí s podpůrným týmem, který může mít až 10 lidí. Tvoří ho vlastní odstřelovač, pozorovatelé, a někdy i spojař pro komunikaci s velením. Armádní Zpravodaj ale nevylučuje, že v bojích na Ukrajině mohou ruští velitelé na frontu poslat odstřelovače klidně samotného.

Zbraň ruského odstřelovače není na videu vidět, ale mohl být vyzbrojený například puškou SV-98. Wikipedia uvádí, že byla zavedena do výzbroje v roce 1998, ale později ji vylepšili. Používá standardní ruskou puškovou munici ráže 7,62×54 milimetrů, i když existují i verze pro jinou munici včetně západní. S optikou je s ní střelec schopen přesně zasahovat cíle do vzdálenosti 1 kilometru, a lze na ni přidělat i přístroje pro střelbu v noci.

Video: ukrajinská PVO ukázala, jak Patriot sestřeluje balistické rakety nad Kyjevem

O tom, že ruský odstřelovač nemusel být součástí nějaké skupiny nebo nebyl ani kvalitně vycvičený, může svědčit skutečnost, že se vůbec nebránil. Kvalitní armádní snipeři totiž bývají vycvičení k tomu, aby uměli nejen střílet a byli nenápadní, ale také, aby se zvládli bránit a opustit prostor v případě ohrožení. Není vyloučeno, že ruská armáda prostě jen vybere vojáky, kteří mají dobrou mušku, dá jim pušku a pošle je bez dalšího na frontu.

In the Donetsk region, Ukrainian border guards from the 10th Separate Operational Response Detachment „DOZOR“ captured a Russian sniper and signalman from the 25th Combined Arms Army. Published January 27, 2026
byu/iDnLk2GtHiIJsLkThTst inCombatFootage

Zajetí ruského odstřelovače a spojaře ukrajinskou jednotkou (zveřejněno 27. ledna 2026)

Článek Video: ruský odstřelovač si myslel, že má navrch. Ukrajinci se k němu proplížili a odvedli ho do zajetí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové před dronem zvedli ruce vzhůru

Video je pořízeno z kamery ukrajinského robotického vozidla Droid TW-7.62. Nelze z něj poznat, co celé události předcházelo, protože začíná až v okamžiku, kdy se z úkrytu vynoří dva ruští vojáci a zvednou ruce nad hlavu; po chvíli pak následuje další. Poté si sundají výstroj a lehnou na zem, takže lze předpokládat, že plní pokyny operátora dronu, z čehož plyne, že je dron dnes pro tyto situace standardně vybaven reproduktorem.

Rusko chce být nebezpečnější než kdy dříve. Letos proto otestuje novou generaci jaderných balistických raket

Robot TW-7.62 je vyzbrojený univerzálním kulometem KT-7,62, k němuž Wikipedia uvádí, že jde o ukrajinskou kopii sovětského kulometu PKM, oproti němuž má být o něco lehčí. Užívá přitom klasickou sovětskou kulometnou munici ráže 7,62 milimetrů, takže jde pro pěchotu o naprosto smrtící zbraň schopnou proniknout i mnoha druhy balistické ochrany. Na druhou stranu na videu není vidět, že by dron z kulometu střílel, ačkoliv když není vyloučeno, že nejdříve zasypal ruské vojáky palbou, díky čemuž byli zcela ochromení a demoralizovaní.

Dron je produktem ukrajinské společnosti DevDroid, která jeho parametry neuvádí, ale popisuje podobný robotický systém Droid TW-12.7 lišící se pravděpodobně jenom typem použitého kulometu. Jedná se o stroj umístěný na pásovém podvozku schopným dosahovat rychlosti až 7 km/h a dojezdu 25 kilometrů. Ovládaný je buď pomocí radiového signálu, nebo jiných zařízení, a to včetně modulu systému Starlink, pokud si ho zákazník přeje.

Video: ruská protiletadlová skupina propalovala nebe „stopovkou“. Ukrajinský letoun nakonec poslala k zemi

Není jasné, jestli je vozidlo nějakým způsobem chráněno proti střelbě, ale Armádní Zpravodaj odhaduje, že bude s velkou pravděpodobností odolávat munici z útočných pušek. Vojáci proto mohou mít veliký problém s takovýmto systémem bojovat. Jakmile se k nim přiblíží a začne pálit, budou v mnoha případech bezbranní. Nedá se proto vyloučit, že se stále rostoucím počtem robotických vozidel bude podobných událostí přibývat.

Článek Video: ruská skupina pocítila naprostou technologickou převahu. Když viděla, jak se k nim Ukrajinci blíží, vzdala se se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stugna-P zasáhla tank zcela přesně

Video je sestaveno ze záběrů dvou kamer. Ta první snímá zaměřovací obrazovku systému Stugna-P, zatímco druhá samotný útok. Ukazuje ruský tank, jak se žene do útoku někde na frontové linii, evidentně v dosahu ukrajinských vojáků, kde se dostane do zaměřovače ukrajinského protitankového systému, a nakonec na něj obsluha vypálí jednu střelu. Ta zasáhne naprosto přesně, a tank, jehož typ ovšem nejde rozeznat, exploduje.

Kreml zase nevěří, jak Američané mění názory. Vytvoří v Rumunsku tankovou zeď z Abramsů

Stugna-P je přenosná protitanková zbraň, i když Wikipedia uvádí, že kompletní má hmotnost 130 kilogramů. Proto také působí ze statické pozice. Obsahuje odpalovací zařízení, do něhož jsou nabíjeny různé typy střel, z nichž menší mají ráži 130, větší pak 152 mm. Další částí je zaměřovací stanice, která může být až několik desítek metrů od odpalovače. S její pomocí drží obsluha na cíli laserový paprsek a odpálená střela se zaměří na místo, kam dopadá.

Obsluha ukrajinské zbraně držela zaměřovač na ruském tanku naprosto excelentně, mířila přesně na jeho střed. Po odpálení ho střela zasáhla do místa, které je vidět na zaměřovací obrazovce. Má být přitom modernizovaná, ale není řečeno, jakým způsobem – jestli je přesnější, doletí dále nebo má větší ničivost. Každopádně ta odpálená určitě stačila, neboť po zásahu následuje obrovský výbuch, a lze předpokládat, že explodovala i munice uvnitř tanku.

Video: ťuk, ťuk. „Kdo tam?“ Skupina Rusů chtěla prohledat dům, tak ji Ukrajinec bez milosti pokropil

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Rusové na tanky běžně umísťují přídavné reaktivní pancéřování. Wikipedia vysvětluje, že jde o systém určený k zesílení ochrany obrněných vozidel hlavně proti kumulativním náložím, a přesně tu Stugna-P využívá. Má ovšem takzvanou tandemovou hlavici, kdy nejprve exploduje jedna nálož, která odpálí blok reaktivního pancéřování. Následně exploduje druhá nálož, jejímž cílem je prorazit vlastní pancíř tanku. Ruská ochrana si s takovým systémem podle všeho nedokázala poradit.

Ukrainian ATGM team armed with upgraded Stugna P hitting Russian tank during assault, April 2025
byu/BlackMarine inCombatFootage

Stugna-P zničí ruský tank (zveřejněno 28. dubna 2025)

Článek Video: Rusové hnali tank do útoku proti Ukrajincům. Ti jim dali zakusit modernizovanou protitankovou střelu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Afričany označují za potravu pro děla

Záběry ukazují skupinku afrických vojáků pravděpodobně někde v blízkosti bojové linie. Natočené jsou v zimním období, proto jsou Afričané nezvyklí na tak nízké teploty doslova zabalení do výstroje, ale dobrou náladu jim to nebere – chvílemi i tancují a zpívají. Rusové, kteří je natáčí, si z nich dělají legraci. Tvrdí že jsou jednorázovou potravou pro děla, a že až půjdou do útoku, tak budou zpívat naprosto jinak. Afričané jejich urážkám nejspíše nerozumí.

Největší chyba Vladimira Putina: vede „civilizační válku“ proti Západu, kterou nemůže vyhrát. Jediné, co se mu daří, je rozvrat Ruska

Podle názoru Armádního Zpravodaje to dokazuje, jak ruští vojáci na africké žoldnéře pohlížejí. Na druhou stranu je nutné přiznat, že byli dle všeho obstojně vybaveni, protože mají zimní výstroj, taktické vesty a útočné pušky AK-74. Jde o standardní zbraně ruské armády, které byla vyvinuté již v době Sovětského svazu, ale slouží dodnes. Wikipedia uvádí, že používají munici ráže 5,45×39 milimetrů a mají zásobník na 30 ran.

Kolik afrických vojáků v ruské armádě slouží, je samozřejmě nedohledatelný údaj, ale nebude jich málo. AfricaNews v polovině roku 2025 uváděl, že jich v ruských ozbrojených silách může sloužit i více než 1400 z řady zemí. Osudy většiny z nich se příliš neliší, jsou v bojích velice rychle zabíjeni. Ruští velitelé totiž africké vojáky často posílají do téměř sebevražedných útoků, kde je zabije ukrajinská palba nebo útoky dronů. Tato taktika má ukrajinskou obranu vyčerpat a umožnit dalším vlnám postoupit alespoň o několik metrů.

Video: ťuk, ťuk. „Kdo tam?“ Skupina Rusů chtěla prohledat dům, tak ji Ukrajinec bez milosti pokropil

Problémem služby Afričanů v ruských ozbrojených silách může být skutečnost, že ne všichni se do nich přihlásili dobrovolně nebo dostali patřičné informace. Mnoho svědectví uvádí, že minimálně někteří byli naverbování hlavně na různé práce a bojových operací se neměli účastnit. Když se ale dostanou do Ruska, projdou velice krátkým výcvikem a jsou posláni do boje. V podstatě se s nimi nikdo o jejich přáních nebaví.

Rusové si utahují z Afričanů (zveřejněno 13. ledna 2026)

Článek Video: afričtí žoldnéři si před bojem vesele zpívali a tancovali. Rus se jim vysmál, že jsou jenom jednorázová potrava pro děla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střecha želvího tanku odolávala

Záběry ukazují ruský tank s mimořádně mohutnou ochrannou nástavbou, díky níž není ani poznat, o jaký typ se jedná. Jeho konstrukce je podle všeho udělaná z nějaké kovové nosné části, ale stěny jsou vyrobené z kmenů stromů a následně jsou potažené gumovými zástěnami, které visí i v přední části. Není vyloučeno, že se pod nimi ještě nachází plech nebo podobná kovová ochrana. Zvláště pak na střeše, protože se zdá, že ji nic nedokáže prorazit.

Před válkou ani neexistovala, dnes nejvýkonnější ukrajinská houfnice děsí Putinovy hordy. Zásluhu na tom má i česká Tatra

Tzv. želví tank bývá nejčastěji T-62, T-72 nebo T-80, uvádí Wikipedia, a k jeho zničení je nezřídka zapotřebí mnoho útoků – přesně tak jako v zaznamenaném případě. Z nějakého důvodu se na bojišti zastavil, možná kvůli dronům, ale tyto první údery nejsou na videu vidět. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že ho také mohutná nástavba mohla přetížit, a proto se zastavil, případně mohl najet na minu nebo nějakou překážku, jelikož je z něj špatný výhled.

Ukrajinci do něj opakovaně bušili, a není ani vyloučeno, že bylo úderů tolik, že jim mohla začít docházet munice nebo samotné sebevražedné drony. Je totiž vidět, že poslali vše, co měli – pokoušeli se ho bombardovat různými pumami, pravděpodobně z dronu Baba Jaga. Wikipedia uvádí, že takový dron dokáže unést až 15 kilogramů různých pum a granátů. Zdá se ovšem, že nebyly schopné odolnou střechu nástavby prorazit.

Video: to nikdo nečekal. Ukrajinci nasadili 142 let starý vodou chlazený kulomet carské armády a odrazili ruský útok

Nakonec se podařilo uspět sebevražedným dronům, ale ani jejich údery rozhodně nebyly vždy úspěšné. Jako nejlepší se nejspíše ukázaly útoky proti bokům želvího tanku – slabinou se mohla stát konstrukce z kmenů. Na konci videa totiž skončil v plamenech a hořely právě dřevěné části ochranné konstrukce. To mohlo být pro tank fatální. Takže i kdyby se hlavicím nepodařilo prorazit jeho pancíř, nejspíše již kvůli ohni nepůjde opravit.

No matter how big you are, there is always someone more technological.
The biggest-ever russian ‚turtle‘ tank was completely destroyed by 🇺🇦 drones.

📹: 30th Mechanized Brigade pic.twitter.com/K8KOMXbAca

— Defense of Ukraine (@DefenceU) April 4, 2025

Ukrajinské drony buší do želvího tanku, až ho udolají (zveřejněno 04. dubna 2025)

Článek Video: Ukrajinci bušili do překvapivě odolného ruského tanku celou věčnost. Nakonec ho zdolali, ale zůstali vyčerpaní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron sundalo z oblohy staré kulometné dvojče

Záběry ukazují nejspíše nějaký ukrajinský mobilní tým vybavený vozidlem typu pick-up s přimontovanou zbraní proti dronům. Tou je vlastně takzvané dvojče tvořené dvěma kulomety Maxim umístěnými v zadní části, tedy na korbě. Střelec s jejich pomocí opakovaně pálí na něco na obloze, s největší pravděpodobností je to letící dron například typu Shahed. Ten se mu také nakonec podaří zasáhnout a neidentifikovatelný předmět na obloze exploduje.

Video: beznaděj, strach. Průnik do Pokrovsku netrval dlouho, Ukrajinci přivítali Rusy se vší parádou

Kulomet Maxim vynalezl konstruktér Hiram Stevens Maxim již v roce 1884, uvádí Wikipedia, a je to první typ plně automatického kulometu na světě. V ukrajinských službách je pravděpodobně verze PM 1910, jíž používala i carská, a masivně též Rudá armáda za druhé světové války. Má vodní chlazení, což znamená, že je masivní a těžký, ovšem na druhou stranu není nutné při nepřetržité palbě měnit jeho hlaveň kvůli zahřívání, upozorňuje Armádní Zpravodaj.

Zajímavé také je, že kulometné dvojče na záběrech nemá žádný vyspělý zaměřovač, střelec používá jenom záměrný kříž. I přesto je schopen dron trefit, jelikož zřejmě z praxe ví, jak daleko před něj musí mířit, aby projektily zasáhly. Kulomet pravděpodobně používá munici ráže 7,62×54 milimetrů, což je standardní kulometná munice sovětského typu, případně je užívána do odstřelovačských pušek a dalších zbraní. Jeho kadence je potom až 600 ran za minutu.

Video: žádné slitování, jenom totální eliminace. Ukrajinec s precizností rozmetal 7člennou ruskou jednotku

Využití kulometu Maxim proti dronům rozhodně není první zaznamenaná událost ve válce Ruska a Ukrajiny. Dev uvádí, že ho ukrajinské ozbrojené síly měly stále ve skladech, a některé tak uvolnily jednotkám k použití. Zaznamenané byly i v klasické podobě zbraně proti pěchotě. Ačkoliv je tento kulomet relativně těžký, rozhodně to neznamená, že by nebyl nebezpečný. Při správném nasazení je evidentně účinný i proti moderním hrozbám.

Ukrainian soldier from the 112th Territorial Defense Brigade shoots down a Russian Shahed drone using twin Maxim machine guns. Published 25.12.2025
byu/GermanDronePilot inCombatFootage

Dvojče kulometů Maxim sestřeluje dron (zveřejněno 26. prosince 2025)

Článek Video: to nikdo nečekal. Ukrajinci nasadili 142 let starý vodou chlazený kulomet carské armády a odrazili ruský útok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na střelnici voják dron zničí, ale…

Video ukazuje, jak ruský voják na střelnici pálí na letící kvadrokoptéru, což je dnes nejčastější typ sebevražedného dronu používaného ve válce na Ukrajině. Po několika ranách vzplane a pochopitelně spadne z oblohy. Zdá se proto, že ruská armáda může mít k dispozici munici, díky níž budou drony padat doslova jako švestky. Na druhou stranu se jedná o kontrolovaný test v nebojových podmínkách, takže bude v realitě jistě mnohem méně účinný.

Video: ukrajinský odstřelovač zneškodnil ruskou infiltrační jednotku. Neměl slitování, zběsile střílel i do padlého těla

Munice „mnoho teček“ má být dvou ráží, a to 5,45×39 a 7,62×39 mm, což znamená, že ji lze použít do standardních útočných pušek z výzbroje ruské armády. Wikipedia uvádí, že první z nich je užívána například v útočných puškách AK-74 a AK-12, a nejspíše i dalších zbraních. Jde o standardním munici, která byla vyvinutá již za dob Sovětského svazu. Armádní Zpravodaj dodává, že druhá z nich je pak užívána například v puškách AK-47 a AKM.

Podle komentáře z videa se má munice „mnoho teček“ rozdělit na tři části. V podstatě se dá říci, že by mohla fungovat jako jakási improvizovaná malá brokovnice, což by zvyšovalo šance vojáka, aby se do letícího dronu trefil. Existuje mnoho záznamů, že se ruští vojáci pokouší po dronech střílet, ale v řadě případů se netrefí. Dron je totiž velice malý a zároveň rychlý cíl. V případě střelby dávkou také zpětný ráz zbraně brání nějaké přesné střelbě.

„Až moc blízko, Rusové.“ Sklad paliva shořel vojákům před očima, celí zoufalí nevěděli, co dělat

V podstatě lze říci, že by munici mohl používat každý ruský voják hned, protože AK-74 a AK-12 je dnes standardní zbraní ruské armády. Novější AK-12 popisuje Kalašnikov jako zbraň s propracovanou ergonomií a zvýšenou přesností, přičemž používá zásobník, v němž je 30 nábojů. Každý voják by tedy měl k dispozici 30 ran proti dronům, a pokud by je vypálil v rychlé dávce, během několika sekund by mohlo proti nim letět 90 fragmentů.

Článek Video: ruský voják předvedl nejnovější invenci zvanou „mnoho teček“. Drony kvůli ní padají jako švestky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinec uvízl obklíčený v bunkru

Na záběrech je vidět, jak se skupina dvou ruských vojáků blíží k bunkru, jakési zemljance, v níž se má schovávat ukrajinský voják. Útočníci se postavili ke vchodu a začali střílet dovnitř, a poté tam naházeli granáty. Situace tak pro obránce vypadala špatně, protože byl přikovaný k místu, a pokud by se Rusové trefili, byla by jeho pozice definitivně ztracena. Měl ale štěstí, pozoroval ho totiž průzkumný ukrajinský dron a přivolal pomoc.

NATO vyprovodilo Rusa z Baltského moře. Myslel si, že se může jenom tak prohánět s bombardérem v doprovodu stíhaček

Ukrajinec v bunkru byl jistě ve svízelné situaci, zvláště když začali Rusové používat granáty. Mohlo se jednat například o RGN, k nimž Wikipedia uvádí, že pochází ze SSSR a má hmotnost 310 gramů. Při explozi vytváří střepiny, jejichž smrtící poloměr jsou 4 metry, a na mnohem větší vzdálenost způsobují zranění. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že výbuch takového granátu v bunkru je smrtící, pakliže se bránící voják za něčím odolným nekryje.

Není jasné, zda byl Ukrajinec ve spojení se svými spolubojovníky, nebo pomoc přišla díky průzkumnému dronu, ale nakonec se z bezvýchodné situace dostal. K místu se totiž začaly slétat sebevražedné drony, a záběry ukazují, že jde o kvadrokoptéry pravděpodobně vybavené nějakou explozivní hlavicí. Jsou to drony se 4 vrtulemi, z nichž se 2 otáčí jedním, a 2 druhým směrem, uvádí Wikipedia. Malé stroje mohou unést například až 2 kilogramy nákladu.

Video: ruský voják u Pokrovsku zalehl do sněhu a střílel na Ukrajince. Z ničeho nic ale otočil pušku proti sobě a zastřelil se

Jejich údery nejprve oba útočící Rusy poraní, je totiž později vidět, že se mohou pohybovat, ale již nechodí. To ale záchraně v podobě dronů nestačí a operátoři vyšlou další stroje, aby se definitivně o záchranu jejich spolubojovníka postarali. Nakonec udeří v jejich těsné blízkosti a podle záběrů je zabíjí. Lze to poznat podle kódů, které bývaly používané již v době SSSR. Číslo 300 znamená, že je voják zraněný, a číslo 200 pak jeho smrt.

.

Článek Video: Rusové uvěznili Ukrajince v hodně nepříjemné situaci a už měl na kahánku. Záchranný tým ho na poslední chvíli vysekal se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské dělo se skladem munice odhaleno

Činnost dělostřelectva je vidět na videu, které pořídil dron nebo více dronů patrolujících nad oblastí obsazenou ruskou armádou. V prvním případě se jim podařilo odhalit postavení děla, a je zajímavé, že operátor využil klasickou i termovizní kameru a záběry si potvrdil. Vzápětí následoval úder ukrajinského dělostřelectva a veliká exploze. Zničeno mělo být ruské dělo neznámého typu a muniční sklad jeho střeliva, a později přibyl ještě jeden.

Zbrojit není potřeba, 2 % HDP podle Okamury stačí. Česká vláda odmítá zvýšit výdaje na obranu a zrazuje své spojence

Po zasažení podobného skladu většinou následuje veliký výbuch. Armádní Zpravodaj soudí, že tam muselo být uskladněno vždy minimálně několik desítek dělostřeleckých projektilů a výmetných náplní, což je dohromady veliká hromada výbušnin. Wikipedia uvádí, že například explozivní projektil OF-540 do houfnice ráže 152 milimetru má hmotnost 43,6 kilogramů a je v něm zhruba 6 kilogramů TNT. Společný výbuch tak musí být tedy značný.

Údery na ruské pozice prováděla 40. samostatná dělostřelecká brigáda, která má být vyzbrojena mj. taženými houfnicemi 2P22 Bohdana-BG. Wikipedia uvádí, že mají dělostřeleckou hlaveň samohybné houfnice 2S22 Bohdana umístěnou na podvozku starého sovětského děla 2A36 Hyacint-B. Využívají přitom munici ráže 155 mm a zasahují cíle do vzdálenosti přes 40 kilometrů, a s přesně naváděnou munici může být vzdálenost až 60 kilometrů.

Putin vůbec netuší, proti čemu stojí. Ruská armáda ještě hodně zapláče. Ukrajina za rok vyrobí 7 milionů dronů

Kromě toho se ukrajinští dělostřelci postarali o tři domy, v nichž se nacházely pozice ruské armády. Vojáci si tam pravděpodobně našli úkryt před nepřízní počasí a možnými údery dronů nebo jiných zbraní, ale pokud na takový dům dopadne těžký dělostřelecký projektil ráže 155 milimetrů, v mnoha případech je nedokáže ochránit. Výsledkem je řada zabitých nebo zraněných vojáků, což samozřejmě ovlivní bojeschopnost ruské armády v oblasti.

Článek Video: ukrajinští dělostřelci zničili ruský „muničák“ s dělem, a potom se vrhli na schovky ruské armády se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konvoj z MT-LB a čtyřkolek

Záběry ukazují malý ruský konvoj složený z obrněného transportéru a čtyřkolek, který se snaží proniknout k ukrajinským pozicím v oblasti Časiv Jaru asi 12 km západně od Bachmutu v Doněcké oblasti. Jakmile ho ale průzkumný dron zaznamenal, nejspíše se spojil s dělostřelci a operátory dronů, aby co nejrychleji zasáhli. V podstatě vzápětí explodoval první projektil, a zdá se, že mohl zasáhnout nebo poškodit jednu ze čtyřkolek. Nejspíše proto, že je ukrajinské dělostřelectvo na cestu, po níž technika jede, naprosto přesně zaměřené.

Video: MiG-29 tvrdě udeřil na dronovou základnu. Rusové vůbec netušili, že je Ukrajinci sledují

Použitým obrněným vozidlem je MT-LB, což je původně pásový dělostřelecký tahač, uvádí Wikipedia, ale slouží i v mnoha jiných úlohách včetně obrněného transportéru. Na videu se o něj přitom nepostaralo dělostřelectvo, ale zasáhl ho sebevražedný dron. Vzhledem k tomu, že MT-LB nemá příliš silné pancéřování, nebyl problém ho zastavit. Minimálně část osádky a vezeného výsadku přitom úder přežila, Armádní Zpravodaj napočítal kolem něj 6 vojáků. Ty si ovšem vzalo na starost dělostřelectvo a přesnými údery je zlikvidovalo.

Stejně skončily také čtyřkolky. Celá oblast byla pod dohledem průzkumného dronu, nejspíše se mohlo jednat o Shark nebo jemu podobný. UkrSpecSystems uvádí, že má klasickou konstrukci s tlačnou vrtulí, a může se na obloze pohybovat až po dobu 4 hodin. Vybavený je přitom moderním kamerovým systémem včetně termovize, díky němuž v přímém přenosu poskytuje obraz z bojiště, a může tak zaměřovat techniku i jednotlivé vojáky.

Rusové se pořádně zapotí, společné evropské úsilí překvapilo. Ukrajina získala mikroraketu proti dronům, na které sází nejvíce

Právě na ty byly následné údery soustředěny, a podle všeho se jednalo o kombinaci využití dělostřelectva a sebevražedných dronů. V okamžiku, kdy dron zjistil, že se někde skrývá voják nebo skupina vojáků, téměř okamžitě následoval úder. Nepomohlo ani to, když se voják pokusil schovat do trosek nějakého domu nebo stodoly. Sebevražedný dron může mezerami ve zdi nebo rozbitými okny prolétnout dovnitř a stejně ho zlikvidovat.

Článek Video: ruská armáda chtěla udeřit celým konvojem na Časiv Jar. Jenže dělostřelectvo ho projet nenechalo, nikdo nezbyl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Boje se odehrály uvnitř trosek

Na záběrech je vidět, že se malá jednotka ukrajinské brigády Khartiia vydala do městského terénu. Jedná se konkrétně o město Kupjansk, kde zůstaly obklíčené ruské jednotky. Podle všeho se ukrývaly v budovách, které jsou kvůli dlouhotrvajícím bojům často značně poškozené. I tak ovšem poskytují úkryt jak před střelbou, tak před všudypřítomnými drony. Boj uvnitř takovýchto trosek je nesmírný obtížný, často jde o střet muže proti muži.

Oblast 51 přitahuje pozornost. Svědek vyfotil záhadné trojúhelníkové letouny, které nedávají smysl

V troskách se může ruský voják skrývat v podstatě kdekoli, proto musí útočníci postupovat opatrně. Vzájemně se kryjí, občas i palbou dovnitř místností. V jednom okamžiku se ukáže v detailu útočná puška ukrajinského vojáka, nejspíše se jedná o UAR-15. CombatOperators uvádí, že jde o ukrajinskou verzi americké pušky AR-15, která nahrazuje v některých jednotkách zastaralé AK-74. Používá přitom západní munici ráže 5,56×45 milimetrů.

Pokud mají ukrajinští vojáci podezření, že se v místnosti může ukrývat ruský voják, neváhají sáhnout po granátu. Jeho výbuch může ukrytého nepřítele zabít, případně alespoň dezorientovat, což usnadní následný útok. Ukrajinská armáda používá třeba RGD-5, což je původem sovětský granát o hmotnosti 310 gramů, jehož střepiny dokáží zraňovat do vzdálenosti až 25 m, uvádí Wikipedia. V uzavřené místnosti je jeho exploze doslova smrtící.

Video: MiG-29 letěl těsně nad zasněženou krajinou, Rusové ho neviděli. Pak jim udeřil na základnu jako kladivem na kovadlinu

Když se Ukrajincům podaří eliminovat ruské vojáky, na území města nezůstanou, ale stáhnou se rychle pryč. Používají čtyřkolky, zřejmě proto, aby co nejrychleji opustili prostor a nevystavovali se odvetnému útoku ruských dronů. Je pravděpodobné, že Ukrajincům stačí město vyčistit, aby nepřátelé nemohli pokračovat v boji. Armádní Zpravodaj soudí, že se linie fronty nachází o něco dále, a ruské jednotky ji zkrátka nemohou zdolat.

Ukrainian 4th Battalion of the 13th Offensive Guard Brigade Khartiia cleared a sector in the encircled pocket of Russian forces in Kupyansk. Published 22.01.2026
byu/GermanDronePilot inCombatFootage

Ukrajinská jednotka čistí Kupjansk od ruských vojáků (zveřejněno 22. ledna 2026)

Článek Video: Ukrajinci obklíčili Rusy v Kupjansku a rozpoutali peklo muž proti muži. Nikoho nenechali vyváznout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jednotka je plná zraněných

Záběry ukazují skupinu ruských vojáků, jednat se má o příslušníky 59. tankového pluku. Jejich hlavní tváří je voják sedící na invalidním vozíku, jemuž velitele přikázali připravit se k akci. Z vybavení jsou vidět útočné pušky, munice, maskovací obleky a další; jediné, co se vojákům nedostává je, zdraví. Oni sami se dokonce domnívají, že se je velitelé pokusili obětovat, přičemž si invalida na kameru posteskl: „K čemu je mi Kalašnikov, když nemůžu chodit?“

Video: ruský voják si zapálil poslední cigaretu a obětoval svého bratra ve zbrani. Ukrajinci ale neměli slitování ani s ním

Není to první případ, který se v ruské armádě stal, prokázáno jich bylo již mnoho. NationalSecurityJournal v létě 2025 popsal, jak se útoku účastnil voják o berlích. V tomto případě na tom však Rusové mohou být ještě hůře. Muž na vozíku má údajně pochroumané koleno a nemůže chodit, kameramanovi zase chybí tři prsty, jiný nemůže hýbat pravou rukou, a další má poraněné kosti. Ne vše je ale viditelné, a nelze tak všechna zranění potvrdit.

Armádní Zpravodaj se domnívá, že chování ruských velitelů může souviset s nedostatkem vojáků, protože má armáda při útocích veliké ztráty. Vyloučeno není ani to že, se tak snaží ušetřit životy lépe vycvičených vojáků, a ty horší posílají do boje jako takzvanou potravu pro děla. I když mají minimální šanci na přežití, mohou se přesto někde uchytit a pak umožnit lépe vycvičeným kolegům průlom rozšířit a postoupit, i kdyby jenom o několik metrů.

Jedna z historických zakázek na F-35A v troskách. Letectvo zkoumá švédskou nabídku na Gripeny E/F

Problém ruské armády může být i klesající zájem o službu v ní. Reuters uvádí, že v roce 2025 měla naverbovat 422 000 dobrovolníků, což je oproti předchozímu roku pokles. Navíc přichází zprávy, že zemi, a hlavně regionům, dochází peníze na náborové příspěvky a kompenzace za padlé, což může také zájem o službu snižovat. Nelze proto vyloučit, že podobné excesy budou stále častější, případně se Kreml může pokusit ještě o nějaké další šílenosti.

Rozhovor zraněných ruských vojáků včetně toho na vozíku, kteří musí do útoku (zveřejněno 15. ledna 2026)

Článek Video: „K čemu mi je Kalašnikov, když nemůžu chodit?“ Rusové poslali na frontu nemohoucího vojáka na invalidním vozíku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinský voják vystrčil hlavu

Na videu je vidět skupina ukrajinských vojáků v boji v nějaké zastavěné oblasti; nebo spíše v ruinách, které zbyly. Kryjí se za zdí, ale jeden z nich si stoupne tak, že se mu hlava dostane do nekrytého prostoru v díře ve zdi. Krátce poté mu „ucukla“, a po chvíli vojáci na záběrech detailně ukazují, že má helma zepředu i zezadu průstřel projektilem. Voják ale přežil, hlavu mu pouze „štrejchnul“, je vidět krvavá rána, ale ne nijak výrazně.

Video: ruský voják si zapálil poslední cigaretu a obětoval svého bratra ve zbrani. Ukrajinci ale neměli slitování ani s ním

Helmu ukrajinského vojáka odhaduje Armádní Zpravodaj na americkou PASGT. Wikipedia uvádí, že je vyrobena z 19 vrstev kevlaru a poskytuje ochranu proti střepinám i proti různým projektilům. Záběry ukazují, že jednotlivé vrstvy ale neodolaly a střela prošla skrz nasrkz. Není jasné, zda to mohlo být nekvalitním provedením helmy nebo silou použitého projektilu. Každá helma má nicméně jiný stupeň ochrany a rozhodně neodolá všemu.

Vojáka pravděpodobně zachránila skutečnost, že helmy nejsou posazené přímo na hlavě, ale mají jakousi vnitřní vrstvu, která je drží. Díky ní je mezi helmou a hlavou mezera, a ruská střela pravděpodobně prošla přesně skrze ni. Je možné že odstřelovač neviděl celou hlavu, ale pouze vršek helmy, a prostě zkusil štěstí. Stejně tak není vyloučeno, že v okamžiku, kdy stiskl spoušť, se ukrajinský voják pohnul. I to je důvod, proč odstřelovači běžně na hlavu nemíří, ale v tomto případě nejspíše neměl střelec žádnou jinou možnost.

Video: ukrajinský protitankový tým zničil střelou ruský tank na 4,5 km. Chtělo to pevnou ruku i nervy, ale štěstí jim přálo

Ruský odstřelovač mohl použít pušku SV-98 vyráběnou koncernem Kalašnikov. Wikipedia ji popisuje jako zbraň využívající munici ráže 7,62×54 milimetrů, která je používána například ve známých puškách Mosin–Nagant nebo v různých typech kulometů. Puška přitom dokáže zasahovat do vzdálenost 1 000 metrů, je-li vybavena teleskopickým zaměřovačem. Má přitom zásobník na 10 nábojů a často mívá tlumič pro tišší střelbu.

Článek Video: voják schytal střelu do hlavy, oklepal se a vrátil do boje. Ukrajinec zázračně přežil zásah, který měl být smrtící se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nepomohl útěk ani pokus o sražení

Záběry jsou vlastně sestřihem mnoha útoků na ruské vojáky, kteří se dostali do hledáčku FPV dronů ovládaných ukrajinskými operátory. Často se snaží nějakým způsobem proti útoku bránit – lze například vidět, jak se asi ve dvou případech pokusí odrazit nalétávající dron nohou – jeden před ním dokonce sklouzne. Další ho zkusil zasáhnout větví nebo po něm hodit útočnou pušku, z níž se také pokouší střílet, ale trefit se do dronu není jednoduché.

Ukrajina se hluboko v týlu otřásla pod hypersonickou střelou Zircon. Kritická infrastruktura schytala tvrdou ránu

Takový dron je malý, mívá pár desítek centimetrů. Záběry ukazují, že se jedná o kvadrokoptéru. Wikipedia uvádí, že má čtyři rotory, kdy se dva otáčí na jednu, a dva na druhou stranu. Většinou přitom unese náklad o hmotnosti zhruba 2 kilogramů, záleží na typu a jeho velikosti. Vojáci se před ním několikrát také pokusili prchnout, ale to se jim rozhodně nemůže podařit, protože dron dokáže dohnat i jedoucí automobil.

Taktika pokusit se drony odkopnout nebo ho srazit, není rozumná. Záběry několikrát ukazují, že jsou vybaveny spouštěči vyrobenými z drátů, takže pokud do něčeho narazí, stačí slabě, jejich hlavice exploduje; často bývá speciální explozivní. Militarnyi popisuje, že Ukrajinci navíc vyrábí pumy a hlavice pro drony vybavené různými kuličkami nebo dalšími fragmenty, které se po explozi rozlétnou do stran a jsou smrtelné i na několik metrů daleko.

Video: ukrajinský protitankový tým zničil střelou ruský tank na 4,5 km. Chtělo to pevnou ruku i nervy, ale štěstí jim přálo

Na videu lze zaznamenat i několik zajímavých okamžiků. Jeden z ruských vojáků se před dronem pokusil schovat do nějakého rybníku nebo řeky, a když na něj začal nalétávat, potopil se před ním. Není jasné, zda operátor narazil do hladiny a pokusil se vojáka zabít, to nelze ze závěru poznat. V několika případech se také zdá, že si ruští vojáci uvědomili realitu a ani se nepokoušeli bránit – pouze rezignovaně počkali, až dron exploduje.

Drony útočí na ruské vojáky (zveřejněno 10. listopadu 2025)

Článek Video: nejdříve skluz, potom kopanec. Ruský voják zkusil na poslední chvíli odkopnout dron, druhý ho vzal větví se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.