Během posledních 30 let relativního klidu a míru v Evropě se většina zemí rozhodla omezit své armády a výdaje na obranu, protože si všichni mysleli, že již v takové míře nebudou třeba. Tomu se přizpůsobil i zbrojní průmysl – řada firem zanikla, další zredukovaly své činnosti tak, aby byly stále lukrativní, což mj. znamenalo zavřít mnohé provozy. A když nyní vlády najednou chtějí ve velkém zbraně a vybavení nakupovat, v Evropě to nejde, takže se hojně obrací na USA, ačkoliv ani tam nejsou kapacity takové, jak by celý kolektivní Západ potřeboval.

Vyprodukovat dost dělostřelecké munice je nemožné

Evropský zbrojní průmysl na tom byl (a stále je) během posledních let velice špatně. Reuters s odkazem na mnohé analytiky uvádí, že prostě není připraven na nějaké veliké výzvy, a nejlepším příkladem je současná zvýšená poptávka po dělostřelecké munici. Ani s maximálním vypětím všech fungujících provozů prostě Evropa není schopna dostatek munice vyprodukovat, a postavit nové provozy je otázkou let, nehledě na problém s financováním.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

Nejde však jenom o munici, nízká je i produktivita zbraní – např. nové tanky se v posledních letech v Evropě nevyrábí, a i další těžké zbraně vznikají jenom v malých počtech. Třeba houfnice CAESAR pořizované českou armádou produkovala společnost Nexter rychlostí 2, a později 6 kusů za měsíc, ač má výroba stoupnout na 12 kusů, uvádí ArmyRecognition. Jenom malá česká armáda si jich ale objednala 62, což je počet, na který bude výrobce i přes očekávané zvýšení potřebovat téměř půl roku, a pomiňme, kolik by jich chtěla třeba Ukrajina.

iZdroj fotografie: Public Domain

Není proto divu, že se mnohé evropské armády obracejí jinam – samozřejmě nejčastěji k největšímu exportérovi zbraní ve světě, tedy k USA. Příkladem mohou být nákupy letadel jako Lockheed Martin F-35 Lightning II, i když se na výrobě podílí i některé evropské země. V tomto případě nicméně konkurenční evropský letoun ani neexistuje. Německo například koncem roku 2023 objednalo 15 letounů Eurofighter Typhoon EK pro elektronický boj, uvádí PopularMechanics, ale přesto zároveň z mnoha důvodů musí koupit americké F-35.

Významné je nicméně i pořizování amerických tanků M1 Abrams Polskem, které jich chce hned několik stovek, ačkoliv u něj se jedná zejména o snahu co nejrychleji svou armádu vyzbrojit, a mnohem více nakupuje v Jižní Koreji. Vedle toho je možné, že se zkusí Američané prodat tanky Rumunsku, čímž by svůj vliv ještě významněji rozšířili.

Nákup zbraní pro AČR je diverzifikovaný

Také česká armáda pořizuje v určitých segmentech americkou výzbroj, neb to je možná nejjednodušší. Jedná se především o leteckou techniku, tedy o letouny F-35 a vrtulníky Bell AH-1Z Viper a Bell UH-1Y Venom. Další nákupy už jsou však více strukturované – protivzdušná obrana je z Izraele, bojová vozidla pěchoty ze Švédska, ruční zbraně jsou české, dělostřelectvo z Francie, obrněné transportéry v licenci vyráběné v Česku, a jedná se o německých tancích.

iZdroj fotografie: Adam Hauner / Creative Commons / CC BY-SA

Situace evropského zbrojního průmyslu je v tak obtížné situaci, že se jí dokonce začala zabývat Evropská komise. V tiskové zprávě uvádí, že vypracovala první evropskou strategii obranného průmyslu, jejím smyslem má být zvýšení jeho konkurenceschopnosti, aby evropské země v budoucnu nebyly nějakým konfliktem překvapeny. A samozřejmě je také cílem snížit závislost na Americe. Motivem je jednak agresivita Ruska, ale i některé postoje USA, a nejspíše také obavy ze zvolení mnohdy nevypočitatelného Donalda Trumpa prezidentem.

Evropské armády by například měly dělat veliké nákupy společně a měly by tvořit 40 % jejich nákupů, což by mohlo zlevnit zakázky a zároveň dát zbrojním firmám záruku dlouhodobých velkých kontraktů. V roce 2030 by pak evropské země měly utratit 50 % svých rozpočtů na veřejné zakázky na obranu v Evropě a obchodovat 35 procent zboží určeného na obranu mezi zeměmi EU. V dalších letech by se dokonce mohl podíl ještě navýšit.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Myslím, že je v zájmu celé Evropy, nebo minimálně EU, aby si opět vybudovala soběstačný obranný průmysl. A to jsem zmínil jenom zlomek z toho, co všechno evropské země „zaplavuje“, a co naopak dokáží samy vyprodukovat. Jenom v Německu vznikl velice kvalitní tank KF51 Panther, a špičkové zbraně vyrábí také český průmysl.