Satelitní snímek ukazuje, jak může dopadnout ruské letiště po zásahu dálkových sebevražedných dronů, pokud je PVO nezvládne

I masivní útok dronů nesoucích nevelké nálože může napáchat veliké škody. Protivzdušná obrana totiž může být proti celé skupině bezmocná.

Su-34 při vzletu s viditelným nasáváním obou motorů i Zdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Vzdušná převaha dává v konfliktu obrovské výhody a často významnou měrou přispívá k výhře. Samozřejmě, že se může druhá strana snažit letouny poškodit nebo sestřelit, ale ne vždy je to snadné. Novou rovnici do letecké války však přinesly drony, které lze použít i k útokům na letecké základny. Válku na nebi proti letadlům asi vyhrát nemohou, ale mohou způsobit významné škody a hlavně silnější stranu alespoň určitým způsobem oslabit.

Hangáry nejsou proti dronům stavěny

Mnohé letecké základny nebyly a stále nejsou připraveny na možnost, že na ně zaútočí drony. Ukazují to i satelitní snímky ruské základny Moroziovsk poté, co na ni zaútočila skupina dronů. Zdá se, že byl poškozen hangár s 2 letouny, načež z něj musela být demontována střecha, a také ukazují letoun se žlutým povlakem, zřejmě poškozený, uvádí MilIn. Hangár zřejmě nedokázal ochránit stíhací bombardéry Suchoj Su-34 Fullback.

Útok na leteckou základnu byl zjevně masivní; KyivPost uvádí, že se ho mělo zúčastnit kolem 70 sebevražedných dronů. To je jeden z důvodů, proč mohl být úspěšný – desítky dronů, zvláště pokud se někde objeví v jeden okamžik, mohou totiž zahltit protivzdušnou obranu, což zapříčiní, že nedokáže všechny sestřelit a alespoň některé tak projdou až k cíli. Pro obránce to znamená, že buď musí letouny „uklidit“ někam dále, případně stáhnout k letišti protivzdušnou obranu a oslabit tak jiné místo, například prostor nad bojištěm.

Uspět mohou i lehké hlavice

Jaké drony byly k útoku použity, není jasné, ale podobné typy dronů nosí obvykle jenom malé hlavice, maximálně desítky kilogramů těžké. Pokud tedy letadla stojí na ploše a ne v betonových bunkrech, mohou je i takové významně poškodit – odolných krytů je přitom málo a rychle postavené plechové hangáry nemusí být schopné letouny ochránit.

Odpalovací vozidlo systému S-400

Fotky: když není obrana letiště připravena, může za cíl padnout třeba ruská dvojice nejrychlejších bojových letounů světa

Když se podaří poškodit bombardér Su-34, je to významný úspěch, neboť nevznikl v mnoha kusech a je drahý. Airforce-Technology uvádí, že jde o dvoumotorový letoun s dvoučlennou osádkou, jehož délka činí 23,34 m. Létá nadzvukovou rychlostí a unese značný náklad pum, včetně klouzavých a naváděných, řízených střel, ale také střel pro boj s jinými letouny. Jeho schopnost vzdušného boje je ale omezená, využíván je hlavně k útokům na pozemní cíle.

Jak je možné efektivně ochránit letiště proti dronům?

Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články