Obranná politika Polska údajně ještě před 12 lety počítala s tím, že by se země v případě ruského útoku mohla vzdát až 40 % svého území, aby si tak zajistila konečné vítězství. Ústup byl plánovaný jako nutné zlo k získání času, než by přišli na pomoc spojenci z NATO. Jednalo se nicméně pouze o nouzový plán, protože v případě útoku Ruska by to znamenalo střet s celou silou aliance, což by ruská armáda nemohla ustát. I tak mě ale překvapuje, že byly záměry myšleny naprosto vážně – dnes už je ovšem situace jiná, neboť je Polsko mnohem silnější.

Polská armáda nebyla modernizovaná

Když plán vznikal, tedy v roce 2011, nebyly polské ozbrojené síly dostatečně silné na to, aby případný veliký útok ruské armády odrazily. I jejich výzbroj byla navíc převážně stará sovětská, a tehdejší odhady nejspíše přeceňovaly útočnou sílu Rusů (podobně jako před válkou na Ukrajině). I tak ale polské ministerstvo obrany reálně zvažovalo, že se ozbrojené síly stáhnou až na úroveň řeky Visly, čímž by se útočník dostal skoro až k Varšavě. Manévr měl získat 1 až 2 týdnu času, než by přišli na pomoc spojenci, jak objasnil třeba portál MilIn.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Obranné plány sice země běžně nezveřejňují, ale tento je již podle všeho neplatný, neboť se strategie změnila v tvrdou obranu proti jakémukoliv vpádu. Za jeho zveřejněním stojí současný polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Nejspíše jde ale o součást předvolebního boje, protože plány na obětování části země pocházely z doby, kdy v Polsku vládla současná opozice. Vládní strana „Právo a spravedlnost“ tak chce pravděpodobně ukázat, že její politika posilování armády je lepší než ta opoziční, a proto se k tak takovému kroku odhodlala.

Ozbrojené síly navyšují počty vojáků

Zvyšování obranyschopnosti země je jednou z priorit současné polské vlády. Ve zprávě o stavu armády tamní ministerstvo obrany uvedlo, že na konci roku 2022 dosáhl počet vojáků 164 tisíc, ale není to konečné číslo. Dlouhodobý cíl je alespoň 300 tisíc vojáků, z čehož by bylo 50 tisíc vojáků územní obrany. A pokud polské plány vyjdou, mohli by naši sousedé podle některých expertů už v roce 2026 disponovat nejsilnějšími pozemními silami mezi evropskými členy NATO, a to i s ohledem na navyšování počtů v jiných zemích.

iZdroj fotografie: Armáda USA

Jenom v roce 2023 přitom Polsko vydalo na obranu částku zhruba 650 miliard korun, což jsou asi 4 procenta jeho HDP – pro srovnání, Česko se zavázalo dávat na obranu 2 procenta HDP, a tento cíl nejspíše splní v roce 2024. Polské armádě to umožňuje rozsáhlou míru modernizace ve všech směrech a doslova obří nákupy těžké techniky, jejichž počet nemá v Evropě (nejspíše s výjimkou Ruska a Ukrajiny) obdobu. Jedná se jak o moderní letadla, tak dělostřelectvo, raketomety a tanky, a navíc musí Poláci investovat i do námořní síly.

Americké M1 Abrams a jihokorejské K2 Black Panther

Například v oblasti tanků si Polsko koupilo, případně od USA dostalo nebo ještě dostane, téměř 400 tanků M1A2 Abrams, což je samo o sobě impozantní číslo, ale Polákům to nestačilo a z Jižní Koreje objednali tisícovku moderních tanků K2 Black Panther. Vedle toho disponují i více než 200 německými tanky Leopard 2. Současné T-72 a PT-91 Twardy pak postupně převádí Ukrajině. Chystaná obrněné síla nemá v NATO, s výjimkou USA a možná Turecka, obdobu.

Nástupce jihokorejského tanku K2 Black Panther bude „neviditelný“ a ovládne drony, zničit by ho neměla ani severokorejská střela Bulsae-5

Letectvo chce potom Polsko posílit 32 letouny 5. generace F-35A, a nejspíše plánuje objednat i další stejně početnou várku. Krom toho polské letectvo disponuje 48 General Dynamics F-16 Fighting Falcon a některými staršími sovětskými letadly. S Jižní Koreou se ale též dohodlo na dodávce 48 lehkých nadzvukových lehkých bitevníků KAI FA-50 Golden Eagle, a koupit chce i 96 vrtulníků Boeing AH-64 Apache, což jeho letectvo posílí nevídaně.

M142 HIMARS, K239 Chunmoo a K9 Thunder

Velkou váhu, a to nejenom na základě zkušeností z války na Ukrajině, má v Polsku i dělostřelectvo a raketové dělostřelectvo. Jeho páteří se stanou tři systémy – prvním jsou moderní jihokorejské houfnice K9 Thunder ráže 155 milimetrů, jichž armáda objednala 672. V oblasti raketových systémů pak bude disponovat více než 500 raketomety M142 HIMARS doplněných 288 jihokorejskými K239 Chunmoo s velmi podobnými parametry.

Rusko nesmí „mocně prohrát“: jak by vypadalo případné zapojení NATO do války s Ruskem, a jaké by to mělo dopady

Množství plánované výzbroje naznačuje, že ve srovnání s výkony ruských ozbrojených sil bude modernizovaná polská armáda během krátké doby nejspíše schopna odolat jakémukoliv ruskému útoku, a to bez ohledu na současný stav armády největší země světa. Pro Rusko by byl útok riskantní nejenom vzhledem k síle polských ozbrojených sil, ale stejně tak z důvodu konfliktu s NATO, proti čemuž by se konvenčně postavit nemohlo.

iZdroj fotografie: Letectvo Korejské republiky

Jsem si jistý, že bude někdo tvrdit, jak skvěle si Rusko počíná v současné válce na Ukrajině, a že Evropa nedokáže dodat ani 1 milion dělostřeleckých granátů, ale je třeba vnímat rozdíly. NATO má totiž k dispozici podstatně modernější techniku a každá země zase zásoby zbraní, které může v případě potřeby použít. A rozhodně je nelze srovnávat se starými sovětskými protějšky. Navíc i generálové ve výslužbě uvedl, že by NATO dokázalo smést Rusko v konvenčním střetu během chvíle, a to měli informace o srovnání sil ještě před rokem 2022.

Asi nemusím zdůrazňovat, že už jenom v případě střetu s polskou armádou by ta ruská měla hodně co dělat, a to i přesto, že je dlouhodobě mnohem početnější. Tím mnohem myslím násobně. Jenomže ani to nemusí stačit, když jsou lidské vlny posílány přes minová pole a proti dobře opevněným pozicím – a že se Rusko této taktiky drží už dlouhá desetiletí, ukazují i mnohá videa. Počtem těžké techniky se potom polská armádě té ruské nejspíše nejenom vyrovná, ale možná ji i předstihne, a navíc bude mít za pár let dobře vycvičené jednotky.

To je rychlost, Polsko už má ve výzbroji jihokorejské bitevníky FA-50, přitom je objednalo relativně nedávno

Vzhledem k historii navíc mají Poláci důvod ruské (a tehdejší sovětské) vojáky nenávidět. Čas sice mnohé rány smyje, ale spoustu válečných zločinů SSSR, na něž upozorňuje Wikipedie, asi ještě dlouho ne. Vzpomenout můžeme třeba Katyňský masakr, při němž dle Wikipedie zemřelo v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce 22 000 polských mužů, hlavně důstojníků. Polsko si navíc A. Hitler a J. Stalin za 2. světové války rozdělili, a když ho později Rudá armáda osvobozovala, nechala třeba polský odboj ve Varšavě bez pomoci.